˘ ˇ ˆ č Č˙˝˛ - akela.mendelu.czxcepl/inobio/inovace/pesteni_lesa_i/... · 1. sou asné...
TRANSCRIPT
������������������ ��������������������������������������������������������������� � � !"!#$%&!&!##%&'!##"'
Výchova lesních porostJi í Novák
Výzkumný ústav lesního hospodá ství a myslivosti, v.v.i.,Výzkumná stanice Opo no
http://www.vulhm.cz/, http://www.vulhmop.cz/[email protected]
Program:Program:1.1. SouSou asnasnéé pojetpojetíí výchovy porostvýchovy porost
2.2. Vliv výchovy na lesnVliv výchovy na lesníí porostyporosty
3.3. Principy výchovy hlavnPrincipy výchovy hlavníích hospodch hospodáá ských dských d evinevin
4.4. Modely výchovy SM, BO, BK, DBModely výchovy SM, BO, BK, DB
5.5. Výchova porostVýchova porost pod vlivem imispod vlivem imisíí
6.6. Výchova porostVýchova porost nnááhradnhradníích dch d evinevin
7.7. Výchova porostVýchova porost v ochranných pv ochranných páásmech vodnsmech vodníích zdrojch zdroj
8.8. ShrnutShrnutíí a za záávv rr
Sou asné pojetí porostní výchovyPorostní výchova je odstra ování hospodá sky nevhodné, pop ípad mén vhodné složky ve prosp ch porostní složky hospodá sky i ekologicky vhodn jší.
Lesní porost je p i výchov ovliv ován:jednak cílenou selekcí - výb rem,jednak zm nou podmínek prost edí.
Výb rem - selekcí - lze vytvá et a usm r ovat porostní skladbu po stránce druhové, prostorové a v kovéa v podstat také po stránce kvantitativní a kvalitativní.
Zm nou prost edí rozumíme vliv na vláhové a teplotní pom ry vyplývající z pro ed ní porostu (snížení zápoje a zakmen ní)
Výchova jako p stební opat ení je zam ena:na objem produkce,na kvalitu produkce,na zvýšení stability (sníh, vítr, imise, bioti tí šk dci, sucho, atd.),
na zm nu druhové skladby a porostní struktury,na zm nu systému hospoda ení.
Sou asné problémy výchovy lesních porost
Pozm n ná druhová skladba a struktura sou asných les ,nep íznivé r stové pom ry,zm n ná antropogenní zát ž.
Synergické p sobení zmín ných efekt se projevuje sníženímproduk ní schopnosti les a oslabením pln ní v tšiny funkcímimoproduk ních.
Druhováskladbav R silnantropogennpozm n ná
P evážn jsou to stejnov ké porosty obnovované um le holose ným nebo náse nýcm zp sobem a vyžadující soustavnou p stební pé i, kteráje zejména v mládí asto zanedbávána. Genofond hlavních hospodá ských d evin je siln erodován stovky let trvající spontánníintrodukcí neov ených a asto nevhodných cizích populací.
0
20
40
60
80
100
Natural Current (2004) Recommended
% Other broadleaves
Birch
Beech
Oak
Other coniferous
Larch
Pine
Fir
Spruce
R stové pom ryse vyzna ují p edevším zna ným tlakem abiotických škodlivých initela antropogenních faktor , p edevším imisí.Zejména se jedná o:
mokrý sníh zp sobující polomy v mladších porostech v nadmo ských výškách od 500 do 900 m,
námrazu zp sobující vrcholové zlomy v porostech st edního v ku a starších v nadmo ských výškách nad 900 m,
vítr škodící v porostech s vysokou hladinou podzemní vody (tém 400 tisíc hektar lesa v HS 57, 77, 59, 79, 01, tj. ca 25 %
vým ry les v R).
0
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
1960 1965 1970 1975 1980 1985 1990 1995 2000 2005 2010
Year
Cu
ttin
g i
n m
il. m
3
250
300
350
400
450
500
550
600
650
Win
d g
uts
t a
bov
e 1
7 m
.s-1
Wind and snow Others
Insects Air pollution
Number of wind gusts Total cutTotal cut
Wind gusts
Antropogenní zát žPod vlivem imisí jsou v sou asnosti všechny lesy
v RImisemi poškozeno 60 % vým ry smrkových a borových porost .V posledních desetiletích došlo k výrazné zm n imisní situacespo ívající v:
poklesu emise hlavní zne iš ující látky - SO2
p etrvávání vysoké zát že dalších polutant , p edevším N
O ekávaná regenerace v tšiny lesních ekosystém je jen velmi pozvolná p edevším v d sledku narušeného p dníhoprost edí a je velmi pravd podobné, že problémy se zdravotním stavem lesních porost budou pokra ovat.
Sou
asný
výz
kum p
oros
tnívý
chov
y se
pro
to
vso
ulad
u se
zás
adam
i st
átní
lesn
ické
polit
iky
orient
uje
na:
zvyš
ován
íodo
lnos
ti s
ouas
ných
por
ost
vi a
biot
ický
m
init
elm
,za
chov
ánía
zle
pšen
ífun
kní
ch ú
ink
les
vm
nící
ch s
e im
isn
ekol
ogic
kých
pom
rech
,zv
yšov
ánív
aria
bilit
y po
rost
níst
rukt
ury,
posi
lová
nípo
ziti
vníc
h ú
ink
les
ve v
odoh
ospo
dásk
yd
leži
tých
obl
aste
ch,
zajiš
ován
ítrv
alé
a vy
rovn
ané
prod
ukce
dív
í.
Vliv výchovy na lesní porostyP i výchovných zásazích (pro ezávkách i probírkách)
se uplat uje p edevším:efekt selekce,efekt úpravy porostního prost edí.
Efekt selekce (individuálního výb ru) formuloval Konšel (1931) jako odstran ní porostních složek hospodá sky ménvhodných ve prosp ch složek hospodá sky vhodn jších.
Výb r negativní, p i kterém se odstra uje zpravidla r stovzaostávající a mén kvalitní, pop ípad hospodá sky nežádoucíporostní složka. V tšinou se jedná o zásahy podúrov ové, v mladých porostech zejména listnatých a smíšených m že být negativní výb r provád n také v úrovni.
Výb r pozitivní, p i kterém je uvol ována a podporována nejvhodn jší porostní složka, zpravidla cílové nebo elitní stromy odstran ním strom , které jim v r stu p ekážejí.
V lesnické praxi se vylišily dva základní p ístupy výb ru:
Efekt úpravy porostního prost edí (podleChrousta (1997) ekologický princip výchovy) spo ívá ve zm n r stových podmínek po výchovných zásazích. Odstran ním ásti strom sesníží konkurence v korunové ásti i rhizosfé e, do porostu se následkem snížené intercepce dostáváv tší množství srážek.
V tší p ísun slune ního zá ení spolu s vyššínabídkou vláhy:zrychlují kolob h živin, p ízniv p sobí na lesní p du,zlepšují podmínky pro primární produkci, zlepšují funk ní ú inky celého lesního ekosystému.
Principy výchovy hlavnPrincipy výchovy hlavnííchchhospodhospodáá ských dských d evinevin
Biologické vlastnosti d evin zastoupených v druhovéskladb les R vyžadují rozdílné p ístupy ve výchov ,které se musejí dále diferencovat podle stanovišt ,klimatických podmínek a hospodá ských cíl .
SmrkovSmrkovéé porostyporosty14
SmrkovSmrkovéé porostyporosty
Smrk ztepilý je a do budoucna z stane nejd ležit jší hospodá skoud evinou. P stuje se tém ve všech stanovištních podmínkách, od lužních les po 8. LVS. Rozmanitost p írodních podmínek však vyžaduje diferenciaci p stebních postup i hospodá ských cíl .
Nejd ležit jší vlastnosti SM:•dobrá r stová reakce na uvoln ní v pr b hu tém celé doby obmýtní.•Mimo zápoj p ímý vzr st a soum rnou korunu.•V um le založených SM porostech p evládá tendence k velmi rychlému r stu v mládí s kulminací tlouš kového p ír stu již ve v ku 10 - 15 let a výškového p ír stu ve v ku 20 - 30 let.•V tomto období vyžaduje smrk dostatek r stového prostoru kvytvo ení soum rného stabilního kmene a mohutného ko enového systému. Ke spln ní tohoto cíle je pot ebná co nejv tší hmota asimila ních orgán - vyvinutá koruna.
BorovBorovéé porostyporosty
BorovBorovéé porostyporostyBorovice lesní je p izp sobivá stanovištním podmínkám a na živiny a vodu málo náro ná.
Odlišnosti ve srovnání s výchovou smrkových porost (odlišná stavba korun, slunné jehli í atd.). Reakce na výchovné zásahy je pomalejší než u smrku a celkov ménvýrazná. P i zásazích velké intenzity m že dojít k dlouhodob jšímupoklesu p ír stu i k ur ité celkové ztrát objemové produkce. Cílem výchovy porost borovice je proto p edevším zvýšení jejich kvality.
Vzhledem k tomu, že borové porosty rostou p evážn mimo oblast výskytu mokrého sn hu a rovn ž vzhledem k hlubšímu ko enovémusystému borovice jsou škody abiotickými initeli v t chtoporostech mén významné než v porostech smrkových.
BukovBukovéé porostyporosty
18
BukovBukovéé porostyporostyBuk je typická stinná d evina s pozd jším vyvrcholením p ír stu.Nepodléhá p íliš škodám zp sobovaným abiotickými initeli.
Zanedbání výchovy, s výjimkou prvního zásahu zam eného na odstran ní nekvalitních p edrostk , nemá u buku výrazn jší dopad na kvalitu ani stabilitu porostu (v období, kdy škodí sníh je buk zpravidla bez listí a v i v tru je dobrou ochranou hluboký ko enový systém, jehož kvalita je však p i um lé obnov p ímo závislá na dodrženísprávného postupu p i zales ování).
Hlavním cílem je zvyšování kvality, tj. v asné odstran níhospodá sky nevhodné složky z porostu.Opakování zásahu a délka p stební periody záleží na p írodních podmínkách, hospodá ském cíli, porostní struktu e a síle zásahu. Zásah musí být dostate n silný, aby podstatn zlepšil jakostní složeníhlavního porostu a sou asn neohrozil porostní strukturu.
DubovDubovéé porostyporosty
Dub je sv tlomilnou d evinou.P i uvoln ní má podobn jako borovice tendenci ke košat ní, vznikánebezpe í vytvá ení vlk . Obecn je velmi odolný proti škodám v trem. V posledních letech je poškozován tracheomykózou.
Co nejd íve (do v ku 10 let) je pot ebné redukovat rychleji rostoucíp ím si b ízy, javoru, olše a jasanu, které p edr stají dubovou kulturu.
V istých dubových kulturách se za íná s výchovou ve v ku 20 let (horníporostní výška 7 m), kdy lze rozpoznat tvarové a r stové vlastnosti stromk . V mládí je výb r negativní, odstra ují se p edrostlíky, pozd ji,p i horní porostní výšce 15 m, se p echází na pozitivní výb r, tj. p stováníjednotlivých strom .
Vliv výchovy na stabilitu je v p ípad dubových porostdruho adý.Zanedbání výchovy má zásadní vliv na kvalitu produkce dubových porost .
DubovDubovéé porostyporosty
SmSmíšíšenenéé porostyporosty
Respektovat vlastnosti d evin a stanovištní pom ry.Nevhodné zakládat jednotlivým smíšením. Skupinové smíšení = výchova odpovídajícím specifickým zp sobem, tj. smrkové skupiny v mládí siln , pozd ji slab askupiny buku v mládí mén s individuálním uvoln ním ve v kupozd jším.
Zanedbání výchovy m že mít i ve smíšených porostech nep íznivé následky.
Smíšené porosty smrku a buku jsou sice odoln jší v i v tru,avšak odolnost v i sn hu je závislá pouze na individuálnístatické stabilit každého jednotlivého stromu.
V oblastech ohrožovaných sn hem m že tedy nerespektování požadavk smrku na volný r st v mládí vést ke snížení jeho odolnosti v i sn hu s následnými polomy.
SmSmíšíšenenéé porostyporosty
Výchova a produkceVýchova a produkce
Efekt výchovných zásah na produkci lesníchporost je v podstat trojí. Jedná se o vliv na:
• celkový objem produkce (tj. kvantitu) spo ívajícíp edevším v dodate né produkci z p edmýtnícht žeb,
• kvalitativní stránku produkce (tj. technicképarametry kmen , hmotnatost, sukatost, atd.),
• bezpe nost produkce, tj. její trvalost spo ívajícíp edevším ve schopnosti porost odolávat škodlivým initel (biotickým i abiotickým).
Vliv výchovy na kvantitu produkce byl p edm temlesnických studií v minulém a p edminulém stoletís obecným záv rem, že celkový objem produkce nelze výchovou významné zvýšit (s výjimkou již zmín nép edmýtní výt že).
PP stebnstebníí strategie v ohrostrategie v ohrožžovaných SM porostech ovaných SM porostech V reakci na V reakci na etnetnéé rozsrozsááhlhléé polomy byly vyvinuty polomy byly vyvinuty dvdv strategie ochranystrategie ochrany..
PrvnPrvníí strategiestrategie pracuje s porostem jako s celkem. Hlavnpracuje s porostem jako s celkem. Hlavníí principprincipochranyochrany vzvzáájemnjemnáá podporapodpora jedincjedinc v porostu.v porostu.
StabilizujStabilizujííccíími prvky jsou:mi prvky jsou:••zpevnzpevn nnéé okraje porostokraje porost ,,••zvýzvýššený podený podííl zpevl zpev ujujííccíích dch d evin (napevin (nap . buk, mod. buk, mod íín),n),••smsm rovrováánníí obnovy proti pobnovy proti p evlevláádajdajííccíímu vmu v tru,tru,••odvodnodvodn nníí zamokzamok ených stanoviených stanovišš atd.atd.
Tato strategie propagovTato strategie propagováána a pouna a použžíívváána v prvnna v prvníí polovinpolovin 20.20.stoletstoletíí,, nezabrnezabráánila rnila r stu postu pošškozenkozeníí vzhledem ke svým vzhledem ke svým slabinslabináám, spom, spo íívajvajííccíím zejmm zejmééna v mona v možžných nných náárazech vrazech v tru i tru i z jiných smz jiných sm rr nenežž je smje sm r pr p evlevláádajdajííccíí, v, v i kteri kteréému je mu je ochrana budovochrana budováána (Heger 1953).na (Heger 1953).
DalDalšíším významným nedostatkem je, m významným nedostatkem je, žže jednou narue jednou naruššenýenýsystsystéém ochrany obvykle zpm ochrany obvykle zp sobilsobil etet zovou reakcizovou reakci a celý a celý pracnpracn a dlouho budovaný systa dlouho budovaný systéém ochrany se rychle hroutil m ochrany se rychle hroutil (Heger 1953, (Heger 1953, BusbyBusby 1965).1965).
DruhDruháá strategiestrategie ochrany lesochrany les vv i polomi polom m se nazývm se nazýváávnitvnit nníím zpevnm zpevn nníímm..Tato strategie spoTato strategie spo íívváá nana individuindividuáálnlníí stabilitstabilit jedincjedinc ..
HlavnHlavníími prvky jsou:mi prvky jsou:ninižžšíší popo ty jedincty jedinc pp i výsadbi výsadb (v(v asnasnéé silnsilnéé zzáásahy),sahy),vývoj stromvývoj strom ve volnve volnéém zm záápoji,poji,snaha o vytvosnaha o vytvo eneníí::
velkých a hluboce velkých a hluboce zavzav tvenýchtvených korun,korun,mohutnmohutnéého hlubho hlubšíšího koho ko enovenovéého systho systéémumuspspáádndnéého kmene s nho kmene s níízkýmzkým ššttííhlostnhlostníím kvocientemm kvocientem..
DD raz se tedy praz se tedy p enesl z ochranných prvkenesl z ochranných prvk budovaných pbudovaných p iiobnovobnov porostporost pp eveváážžnn na prvky tvona prvky tvo enenéé porostnporostníívýchovou Heger (1953), výchovou Heger (1953), MitscherlichMitscherlich (1974).(1974).
DruhDruháá strategie se osvstrategie se osv dd ila zejmila zejmééna v mladých smrkových na v mladých smrkových porostech ohroporostech ohrožžovaných snovaných sn hem. Pozdnhem. Pozdníí silnsilnéé výchovnvýchovnéé zzáásahy v sahy v duchu tduchu tééto strategie vto strategie vššak zpak zp sobily zvýsobily zvýššeneníí popošškozenkozeníí porostporostvv trem.trem.
Proto vznikla Proto vznikla tt etetíí strategiestrategie kombinujkombinujííccíí prvky obou prvky obou pp edchozedchozíích strategich strategiíí..
ZZáákladem je tzv. odstupkladem je tzv. odstup ovanovanáá výchova (výchova (WiedemannWiedemann 1955,1955,BohdaneckýBohdanecký 1890).1890).Stabilita mStabilita m žže být vype být vyp stovstováánana pouze v mladých porostechpouze v mladých porostechudrudržžovováánníím volnm volnéého zho záápoje (spon, silnpoje (spon, silnéé zzáásahy) = vypsahy) = vyp stovstováánníídlouhých dobdlouhých dob e vyvinutých korun, mohutných koe vyvinutých korun, mohutných ko enových systenových systéémma stabilna stabilníích spch spáádných kmendných kmen s ns níízkým zkým ššttííhlostnhlostníím kvocientem. m kvocientem. SM porosty pSM porosty p stovanstovanéé ttíímto zpmto zp sobem jsou velmi odolnsobem jsou velmi odolnéé vv iizlomenzlomeníí snsn hem, ale velkhem, ale velkáá koruna pkoruna p edstavuje znaedstavuje zna nou znou zááchytnouchytnouplochu pro vplochu pro víítr. Nejvhodntr. Nejvhodn jjšíším opatm opat eneníím je zkrm je zkráácenceníí korun akorun ajijižž umum le vyvle vyv tventveníímm nebonebo pp irozenirozen , vhodn, vhodn nana asovanouasovanou zmzm nounoustrategie volnstrategie volnéého zho záápoje na strategii plnpoje na strategii pln zapojenzapojenéého porostu.ho porostu.PP stovat syststovat systéém vzm vzáájemnjemnéého krytho krytíí individuindividuáálnln stabilnstabilníích jedincch jedinc ..Efekt volnEfekt volnéého zho záápojepoje, zejm, zejmééna spna spáádný kmen a mohutný kodný kmen a mohutný ko enovýenovýsystsystéémm pp etrvetrváávváá..
Velmi významným se ale ukázal vliv výchovy na kvalitu produkce a to u všech hospodá ských d evin.Krom kvantitativní a kvalitativní stránky je sou ástíprodukce lesních porost také její bezpe nost. Tento parametr produkce je obzvlášt významný ve smrkových porostech, které jsou produk n velmi cenné avšak sou asn pat í vzhledem k svým biologickým vlastnostem a n kterým zažitým p stebním chybám k nejmén stabilním.
Do skupiny ú inných p stebních opat ení zvyšujícíbezpe nost produkce smrkových porost pat í, dnes již v lesnické praxi dostate n známé, intenzivní prvnívýchovné zásahy. Jejich p íznivý vliv na p ír sti zdravotní stav smrkových porost byl již experimentálndoložen (Tesa 1976, Chroust 1991, Slodi ák 1992).
VítkovCZ-13
MachovCZ-14
Evropský experiment Evropský experiment IUFRO s výchovou IUFRO s výchovou smrkových porostsmrkových porost
0-5% výchovní svah, nadm. V. 600 m, 5. LVS
Pr m rný ro ní úhrn srážek 687 mm
pr m rná ro ní teplota 7.3 oC.
Cílem je vyjasnit vliv výchovy (p ípadn jejíhovynechání) a navrhnout ekonomi t jší postupy.Údaje z revizí v letech 1971, 1978, 1982, 1985, 1990, 1995 a 2001 mohou být vyhodnoceny z hlediska stability.
Experiment Vítkov CZ - 13Popis a lokalizace experimentu Koncem šedesátých let byl na XIV. IUFRO – Kongresu v Mnichov iniciován pokus s cílem vyjasnit význam výchovy smrku a snížit (optimalizovat) náklady na jejíprovád ní. V roce 1971 byla k tomuto ú elu z ízenamezinárodní pracovní skupina S 1.05.05 a podle jednotnémetodiky bylo založeno celkem 29 výzkumných sérií po celé Evrop .Sou ástí tohoto celoevropského experimentu se v eskérepublice stala pokusná série:Vítkov CZ-13 nacházející se v lesní oblasti 29 Nízký Jeseník na území LS Vítkov, nadmo ská výška 600 m, SLT 5S, HS-53 Smrkové hospodá ství kyselých stanovišvyšších
05
10
15
20
25
30
35
0
50
0
10
00
15
00
20
00
25
00
30
00
5
N . h
a-1
h d
om
(m
)
23
- 4
Vít
kov C
Z -
13
1
Vých
ovné
prog
ram
y sl
edov
ané
na s
rovn
ávac
ích
ploc
hách
evr
opsk
ého
poku
su
svý
chov
ou s
mrk
u IU
FRO
Vít
kov
CZ -
13 (1
-ko
ntro
lníp
loch
a be
z zá
sahu
, 2-
ploc
ha s
inte
nzív
nívý
chov
ou v
mla
dém
vku
, tj.
redu
kce
potu
str
omna
1200
pi h
dom
10 m
, dal
šísn
ížen
ípo
tu s
trom
na 9
00 p
i hdo
m12
,5 m
a n
a 70
0 st
rom
pi h
dom
15 m
, 3 -
4-pl
ochy
sin
tenz
ivn
jšív
ýcho
vou
v po
zdjš
ím v
ku, t
j. s
redu
kcíz
120
0 na
900
str
omp
i hdo
m20
m a
dal
šíre
dukc
ína
700
stro
mp
i hdo
m22
,5 m
, na
ploš
e 5
se p
edpo
klád
átz
v.
kom
erní
prob
írka
, pi k
teré
se k
zása
hu p
istu
puje
až
tehd
y, k
dy je
mož
névy
tži
t 60
m3
dev
a na
str
omec
h si
lnjš
ích
než
12 c
m).
VýsledkyVýsledky
h/dmean stem
60
70
80
90
100
110
120
0 10 20 30 40 50
Age
h/d
1
2
3
++
++ ++
++
++
++++
++ p>0.01
h100/d100
60
65
70
75
80
85
90
0 5 10 15 20 25 30 35 40
Age
h/d
1
3
2
d100
0
5
10
15
20
25
30
35
40
0 5 10 15 20 25 30 35 40 45
Age
d (cm), h (m)
2
3
1
23
1
h100
0
200
400
600
800
6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19Diameter degree (cm)
N.ha-1
20
40
60
80
100
h/d
1 2 3h/d1 h/d2 h/d3
197815 years
0
50
100
150
200
250
300
350
400
9 11 13 15 17 19 21 23 25 27 29 31 33 35 37 39 41 43 45 47
Diameter degree (cm)
N.ha-1
20
40
60
80
100
120
140
160
180h/d
1 2 3hd1 hd2 hd32001
38 years
Vcelkem
0
100
200
300
400
500
600
700
800
0 5 10 15 20 25 30hdom
V(m
3)
+1(36)
1
2
3,4
5
1
2
3,45
V Cílové stromy
Horní porostní výška (m) Srovnávací plochy
10 12,5 15 20 22,5
P edmýtní
t žba
celkem
Zásoba
h dom
24 m
Z+pmt1
h dom
24 m Po et (ks.ha-1) * * * * * * 2090 *
Hmota (m3.ha-1) * * * * * * 720 *
1 v (m3) * * * * * * 0,34 *
Po et (ks.ha-1) 1335 295 210 * * 1840 670 2510
Hmota (m3.ha-1) 45,5 27 36 * * 108,5 507 615,5
2 v (m3) 0,03 0,09 0,17 * * * 0,76 *
Po et (ks.ha-1) 1297 * * 295 178 1770 710 2480
Hmota (m3.ha-1) 37 * * 55 64 156 488 644
3, 4 v (m3) 0,03 * * 0,19 0,36 * 0,69 *
Po et (ks.ha-1) * 860 615 * 215 1690 625 2315
Hmota (m3.ha-1) * 63 54 * 95 212 333 545
5 v (m3) * 0,07 0,09 * 0,44 * 0,53 *
Záv rVšechny varianty s výchovou m ly na experimentálníporosty stabilizující efekt spo ívající v odstran nílabiln jší složky a ve stimulaci tlouš kového p ír stuponechaných strom vedoucího ke zlepšení jejich statických vlastností.
Vliv výchovy na vodnírežim
Efekt lesních porost na vodní režim spo ívá:
V intercepci ásti srážek nadzemní biomasou a následným výparem,
Ve spot eb vláhy lesním ekosystémem na biologické procesy.
Odstran ním ásti porostní biomasy výchovným zásahemznamená jednak redukci intercepce a sou asn takéredukci spot eby vody porostem (hlavn transpirace).Zvýšený p ísun vláhy do podkorunového prostoru a snížená spot eba vody menším po tem strom vede ke zvýšení obsahu vody v lesní p d (lepší podmínky pro dekompozi ní procesy a v tší šance na p etrvání period sucha).
Polom 2000
0
20
40
60
80
100
0 10 20 30 40 50 60 70
Srážky VP (mm)
Srá
žky
Po
rost
(m
m)
0
20
40
60
80
100
%I,
S V
P
I %
% srážek V P
Intercepce
P íklad:Vliv výchovy na srážkový režim v
borových porostech
1994
60
40
20
0
20
40
60
80
100
120
140
160
180
I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII
Volná plocha 698,9 mm
Kontrola 479,9 mm
Zásah 517,0 mm + 37,1 mm (107,7 %)
Kontrola 15,5 % Zásah 21,2 % + 5,7 % (136,8 %)
mm
%
1995
60
40
20
0
20
40
60
80
100
120
140
160
180
I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII
Volná plocha 837,6 mm
Kontrola 588,3 mm
Zásah 630,2 mm + 41,9 mm (107,1 %)
Kontrola 18,1 % Zásah 21,7 % + 3,6 % (119,9 %)
mm
%
M sí ní úhrny podkorunových srážek a vlhkost p dy na kontrole bez zásahu a v porostu s 30% redukcí G ve v ku 9 let, v letech 1994 a 1995, tj. 2 a 3 roky po zásahu. (Experiment s výchovou borovice Týništ )
-40
-20
0
20
40
60
80
100
1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998
KontrolaVýchova
Podkorunové srážky %
Vlhkost p dy 10 cm (%)
%
%
Záv ry z experimentu:
Výchovný zásah s redukcí vý etní kruhové základny 30 % ve v ku 9 let vedl ke zvýšení podkorunových srážek o ca 7 až 8 % (ro ní zisk 30 až 40 litr vodyna 1 m2).
Vlhkost p dy se zvýšila o 20 až 35 %.
Efekt zvýšených podkorunových srážek byl doložen ješt 6 let po zásahu a zvýšení vlhkosti p dy 7 let po zásahu.
Vliv výchovy na lesní p du
739 mm858 mm
1065 mm
1418 mm
880 mm
1118 mm
1303 mm
20
40
60
1500
1300
1100
900
700
mm
srá
žek
0
500
1 000
1 500
2 000
2 500
3 000
3 500
4 000
4 500
5 000Zásah - sušina
Kontrola - sušina
Kontrola - N
Zásah - N
Srážky
Kg
N.h
a-1
Kg sušiny.ha-1
V k
Rok1996 19981992 1994
27 29 31 3328 30 32
1993 1995 1997
0
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11Kg.ha
-1
P-kontrola
P-zásah
Ca-kontrola
Ca-zásah
V kRok1996 19981992 1994
27 29 31 3328 30 321993 1995 1997
Polom - SM
0
1
2
3
4
5
6
7Kg.ha
-1
K-kontrola
K-zásah
Mg-kontrola
Mg-zásah
V kRok1996 19981992 1994
27 29 31 3328 30 321993 1995 1997
Týništ
BO
0
500
1 000
1 500
2 000
2 500
3 000
3 500
4 000
4 500
5 000
Zásah - sušina
Kontrola - sušina
Kontrola - N
Zásah - N
Srážky
Kg sušiny.ha-1
V kRok1996 19981993 1995
8 10 129 11 1319971994
10
20
30
40
500
600
700
800
900
Kg
N.h
a- 1
mm
sráž
ek
0123456789
101112131415161718
Kg.ha-1
P-kontrola
P-zásah
Ca -kontrola
Ca-zásah
V kRok1996 19981993 1994
8 10 12 139 111995 1997
0
1
2
3
4
5Kg.ha
-1
K-kontrola
K-zásah
Mg-kontrola
Mg-zásah
V kRok1996 19981993 1994
8 10 12 139 111995 1997
Rekapitulace ekologických efektKrom efektu selekce je p i výchov lesních porostvýznamný efekt úpravy porostního prost edíspo ívající p edevším:
Snížení intercepce (v tší p ísun vláhy do porostu),
V tší p ísun slune ního zá ení (zlepšení tepelných pom r ).
V tší p ísun slune ního zá ení spolu s vyššínabídkou vláhy:
zrychlují kolob h živin, p ízniv p sobí na lesní p du,zlepšují podmínky pro primární produkci, zlepšují funk ní ú inky celého lesního ekosystému.
Modely VýchovyModely Výchovy
• Pojem „model výchovy“ - používán a uplat ován v N mecku(Abetz 1969) a v Rakousku (Johann, Pollanschutz 1974, 1980, 1981) koncem šedesátych a za átkem sedmdesátych let minulého století.
• Prakticky soub žn zavedl tento termín do lesnické praxe v eských zemích Chroust (1973, 1976).
• V souhrnné podob byly u nás modely výchovy poprvé publikovány v periodiku VULHM – v Lesnickém pr vodci (Pa ez, Chroust 1988).
• Bezprost edn pote byla vydána známá a lesnickou praxi použivaná monografie „Provozní systémy v lesním plánování“(Pliva, Žlabek 1989).
• V sou asné dob jsou p vodní modely výchovy up es ovány a precizovány na základ vyhodnoceni dlouhodobých experimentVýzkumné stanice Opo no (Slodi ák, Novák, 2007 …)
• http://vulhmop.cz/).
Smrk
Výchovné programy pro smrkové porosty mén ohrožené abiotickýmiškodlivými initeli s údaji o po tu strom (N) a vý etní kruhové základn (G)z r stových tabulek ( erný et al. 1996) pro +1 (36) a 5 (26) bonitu
Smrk
Výchovné programy pro smrkové porosty velmi ohrožené abiotickýmiškodlivými initeli s údaji o po tu strom (N) a vý etní základn (G) z r stových tabulek ( erný et al. 1996) pro +1 (36) a 5 (26) bonitu
Smrk – imisní oblasti
Výchovné programy pro smrkové porosty na lokalitách s kyselou depozicí v tšínež dvojnásobek kritické dávky, tj. v tší než 3,2 kmol H+ ha-1 rok-1 s údaji o po tu strom (N) a vý etní základn (G) z r stových tabulek ( erný et al. 1996) pro +1 (36) a 5 (26) bonitu
Borovice
Výchovné programy pro kvalitní a nekvalitní borové porosty s údaji o po tustrom (N) a vý etní základn (G) z r stových tabulek ( erný et al. 1996) pro +1 (32) a 5 (22) bonitu
Buk
Výchovné programy pro bukové porosty s údaji o po tu strom (N) a vý etní základn (G) z r stových tabulek ( erný et al. 1996) pro +1 (36) a 5 (26) bonitu
Dub
Výchovné programy pro kvalitní a nekvalitní dubové porosty s údaji o po tu strom (N) a vý etní základn (G) z r stových tabulek ( erný et al. 1996) pro +1 (32) a 5 (22) bonitu
Porostynáhradníchd evin
Výchova PND sm uje k stabilizaci porost náhradních d evin a zachování jejich funk nosti až do fáze p em n. Cílem výchovy PND je p edevším:
udržení a zlepšení funk ních ú ink porost ,
prodloužení životnosti strom hlavního porostu, a tím i životnosti celých porost ,
snížení kyselých podkorunových depozic z p etrvávající imisnízát že,
snížení intercepce a zlepšení vláhových pom r v rhizosfé e,
vytvo ení mikroklimatu p íznivého pro plynulou dekompozici opadu (p edevším zlepšení p dních podmínek a kolob hu živin),
úprava druhové skladby a porostní struktury ve prosp ch cílových d evin,
zvýšení kvality a bezpe nosti produkce (odolnost v i námraze a škodám sn hem a v trem u PND s d evoproduk ní funkcí).
Diferenciace model výchovy PNDPorosty b ezovéPorosty se zastoupením b ízy 71 až 100 %
Porosty smrku pichlavéhoPorosty se zastoupením SMP 71 až 100 %Sm si SM s podílem SMP 30 až 70 %Sm si SM s podílem SMP do 20 %Sm si BR a SMPSmíšené porosty BR a SMP se zastoupením b ízy 51 až 70 %Smíšené porosty BR a SMP se zastoupením b ízy do 50 %
Mod ínové porostyPorosty mod ínu v mén p íznivých pom rech
Porosty geneticky kvalitní, které plní všechny funkce lesa v etnproduk níPorosty, které nejsou produk n funk ní, avšak plní funkce mimoproduk ní
Porosty mod ínu v p ízniv jších pom rechisté porosty mod ínu
Sm si s mod ínem
VÝCHOVA POROST V OCHRANNÝCH PÁSMECH VODNÍCH ZDROJ
Cílem výchovy lesních porost v ochranných pásmech
vodních zdroj je p edevším:
Udržení a zlepšení funk ních ú ink porost (zejména komplexnívodohospodá ské funkce)
Vytvo ení mikroklimatu p íznivého pro plynulou dekompozici opadu (p edevším zlepšení p dních podmínek a kolob hu živin)
Zabrán ní hromad ní surového humusu jako potenciálního zdroje kontaminace vody huminovými kyselinami
Snížení kyselých podkorunových depozic z p etrvávající imisnízát že
Snížení intercepce a zlepšení vláhových pom r v rhizosfé e
Zachování d evoproduk ní funkce, tj. zvýšení kvality a bezpe nosti produkce p i prioritním pln ní funkcívodohospodá ských
D kuji za pozornost