GYMNÁZIUM PRO ZRAKOVĚ POSTIŽENÉ A STŘEDNÍ

ODBORNÁ ŠKOLA PRO ZRAKOVĚ POSTIŽENÉ, PRAHA 5,

RADLICKÁ 115

TÉMA PRÁCE

JMÉNO AUTORA

Vedoucí práce:

Odevzdáno dne:

Čestné prohlášení

Ve školních pracích, alespoň v těch důležitějších, za přebalovou stránku obvykle

patří nějaké čestné prohlášení a případně další související texty. Jeho minimální

rozsah může být stanoven zadáním, vypadat může následovně:

Prohlašuji, že jsem tuto práci vypracoval/a samostatně a že v ní použité podklady a

další zdroje jsou příslušně citovány. Souhlasím s tím, aby tato práce byla školou

archivována a také dále využívána pro školní účely, a to v tištěné i elektronické

podobě.

V  dne ..........................................

Jméno Příjmení

Abstrakt

Další z úvodních částí je obvykle tzv. abstrakt, tj. stručné shrnutí předmětu práce.

Obsahuje většinou maximálně 200 až 250 slov, nezahrnuje vždy výsledky práce.

Například tento text slouží jako ukázka, respektive stručný návod, pro tvorbu

základního odborného textu. Určen je především studentům vyšších ročníků

středních škol nebo studentům VŠ.

Klíčová slova

na toto místo lze vložit seznam tzv. klíčových slov pro celou práci. Ten může být i

součástí metadat souboru, tj. informací o souboru, které lze v moderních textových

procesorech zadat, ale pro tištěnou podobu je potřebné je uvést i ve vlastním textu.

Abstract

Some works have to contain an abstract, written in English.

Keywords

The same holds true for keywords; the author might be required to include keywords

in English.

Poděkování

Na tomto místě je v podobných pracích možné přidat poděkování. Není to povinná

součást textu, ale je téměř zdarma, vyžaduje minimum času a zejména v očích

některých hodnotitelům nadřízených a podobně přispívá k vytvoření pozitivního

prvního dojmu z práce. Komu, jak a za co poděkovat závisí na úvaze autora práce,

mělo by to brát v úvahu i psychologii hodnotitelů nebo jiných posuzovatelů práce.

Poděkování je ale nutné psát i s určitou opatrností, nesmí totiž naznačovat, že

nějaké části práce nejsou dílem autora. V opačném případě hrozí neuznání práce

jako celku a obvinění z plagiátorství. Bezpečné je také poděkovat rodičům nebo

jiným členům rodiny, tam má hodnotitel málokdy důvod k nesouhlasu.

ObsahUmístění obsahu se může v různých pracích lišit, ale umístění před vlastní práci je

tradičnější, než je obsah na konci práce. Je lepší si stránku pro obsah předem

vyhradit, i když vkládat se obsah bude až do prakticky hotové práce.

Styl obsahu závisí na zadání, ale obecně se pro formální texty, jako je například

maturitní nebo bakalářská práce, používají formální, nezdobné obsahy. Už zde platí

tradice, že důležité jsou informace, ne jejich ozdobnost.

Obsah..........................................................................................................................5

1 Úvod......................................................................................................................6

2 Teorie....................................................................................................................7

2.1 Formátování textu...........................................................................................7

2.2 Jazykový styl v odborném textu......................................................................7

2.3 Obrázky a grafika v odborném textu...............................................................8

2.4 Vkládané texty a citace...................................................................................9

2.5 Tabulky.........................................................................................................10

2.6 Další vložené a importované objekty............................................................10

2.7 Struktura dokumentu....................................................................................11

2.8 Opatrnost......................................................................................................11

3 Závěr...................................................................................................................13

Odkazy a zdroje.........................................................................................................14

Přílohy........................................................................................................................15

1 ÚvodJe to jedna z nejdůležitějších částí práce. Čtenáři ji totiž běžně čtou jako první a

vytváří tak první dojem z celé práce. Její dopad na hodnocení je tak často větší, než

by mělo odpovídat její velikosti, důležitosti a obsahu. To platí jak ve školním

prostředí, i když učitelé se to obvykle vědomě snaží potlačovat, tak ve firemním

prostředí, kde mnoho čtenářů ani jiné kapitoly, než úvod a závěr, ani nebudou číst.

Množství času, věnovaného psaní této kapitoly, by tak mělo její důležitosti odpovídat.

Jejím obsahem by mělo být uvedení do tématu práce, nastínění toho, proč práce

vznikla, z jakého důvodu uvedené téma řeší a čím je důležitá nebo užitečná. Obecně

by ale úvod neměl být zbytečně dlouhý ani nahrazovat funkci ostatních kapitol. Měl

by pouze strukturu další práce uvést a vysvětlit, co může čtenář ve kterých kapitolách

hledat.

Je to také jedna z pouze dvou kapitol, ve kterých je i u odborných textů tradičně

tolerován volnější, květnatější, barvitější jazyk nebo poetičtější vyjadřování. Obecně

platí, že formální dokumenty, včetně odborných textů, mají používat formální jazyk,

ale v úvodu a závěru se tolerují například metafory nebo náznaky humoru. Největší

tolerance v tomto směru platí především pro první a poslední odstavec úvodu.

V některých případech lze také do úvodu zařadit stručný popis historie daného

tématu, problému a podobně. Platí to zejména v kombinaci s méně formálním

jazykem u delších dokumentů, a nesmí to nahradit formální rešerši.

Po napsání úvodu je také vhodné, pokud není k dispozici pevně daná šablona,

nastavit nebo upravit formátování celé práce, včetně stylů. Už úvod totiž může

fungovat jako ukázka toho, jak bude text vypadat, ale zároveň není textu tolik, aby

případné úpravy zabraly větší množství času.

2 TeorieZa úvodem obvykle následuje kapitola, která představuje teoretický popis předmětu

práce. Obsahuje také výsledky rešerše, tj. výzkumu toho, co už na dané téma

publikovali jiní. Především na střední škole je to často hlavní kapitola práce, protože

od studentů se velké množství originální práce často nevyžaduje. V jiných případech

je to jen odrazový můstek pro vlastní práci autora.

2.1 Formátování textuFormátování odborných a podobných textů vždy určuje zadavatel. Platí to i

v případech, kdy takové zadání porušuje zavedené zvyklosti a dokonce v případech,

kdy porušuje normy. Důvodem může být to, že zadavatel může chtít práci dál

upravovat, takže odevzdaná podoba nemusí být finální. Důvody ale mohou být i jiné,

včetně osobních preferencí, firemních zvyklostí, školní tradice a dalších.

Tradiční je používání bezpatkových fontů, velikosti 12, řádkování 1,5. Nadpisy by

měly používat stejný font, maximálně dvojnásobnou velikost, nadpisy první úrovně

tvoří názvy kapitol a měly by začínat na nových stránkách. Texty se zarovnávají

vlevo, neměly by obsahovat zbytečné ozdobné prvky, všechny použité fonty by měly

být pokud možno běžné. Okraje stránek jsou normálně asymetrické, protože práce

se obvykle váží nebo sešívají, vnitřní okraj stránky je proto o 0,5 cm až 1 cm širší.

Odrážky by měly být jednoduché, stejně jako normální text nezdobné a v celém textu

používat jednotný styl (včetně například velikosti odsazení). Mezery mezi odstavci

mají být řešené pomocí formátování odstavců, ne s pomocí volných řádků.

Pro maximum textu by se k nastavení vzhledu měly používat styly, a to například i

pro poznámky pod čarou, popisky obrázků a grafů nebo texty v tabulkách. Klíčové je

to u nadpisů, podle nich totiž Word generuje obsah.

Po začátku psaní je vhodné zkontrolovat nastavení Wordu, fungování kontroly

pravopisu a podobně. Platí to například pro kontrolu automaticky generovaného

formátování, automaticky vytvářené styly a podobně.

2.2 Jazykový styl v odborném textuPrvním pravidlem je, že jazyk v odborných textech má být formální a neosobní.

Zásadně se nepoužívá první osoba, a pokud je nutné autora práce zmiňovat, uvádí

se ve třetí osobě, pomocí opisů jako „autor při osobním kontaktu s respondenty zjistil,

že...“

Odborná správnost a jednoznačnost mají přednost před uměleckými kvalitami textu,

proto se běžně toleruje opakování slov a podobné jevy. Například pro odborné

výrazy se nehledají synonyma, ale používají se tolikrát za sebou, kolikrát je to nutné.

2.3 Obrázky a grafika v odborném textuV odborných textech platí všechna běžná pravidla pro grafiku v textových

dokumentech, například dodržování zákonů na ochranu autorských práv, nebo

zachovávání poměrů šířky k výšce. Další důležitá zásada je to, že všechny obrázky

nebo jiná grafika musí být číslované a měly by mít popisky.

Umístění obrázků závisí na podmínkách od zadavatele, klasičtější je umístění

samostatně na řádek, bez obtékání textem. Pro umístění obrázků do dokumentu,

jejich spojení s popiskem, nebo pro seskupení více obrázků do jednoho celku se

často používají tabulky s neviditelným ohraničením. Ukázku tvoří obrázky 1a a 1b.

Obrázek 1a – vtip s banánem Obrázek 1b – tučňáci

Jak je vidět na ukázce, společně umístěné obrázky by měly mít podobnou velikost,

obvykle stejnou šířku. Obrázky s chaotickými velikostmi vytvářejí dojem chaosu, který

ovlivňuje i vnímání dalších částí dokumentu.

Další užitečná zásada je nevytvářet zbytečně grafiku, která už někde existuje a je

k dispozici. Znamená to používat jak obrázky a grafiku, které už má autor k dispozici,

tak jiná volně použitelná díla. Vyhledávače jako google už částečně dokáží filtrovat

obrázky podle toho, jak volně jsou využitelné, je vhodné ty filtry využívat, ale u

každého obrázku před použitím status ověřit ručně.

Větší význam než u běžných textů může mít i ukládat si veškerou používanou grafiku

jako samostatné soubory v originálním formátu a s nejlepším možným rozlišením.

Důvody pro potřebnost takových souborů mohou být jak praktické nebo technické,

tak právní.

2.4 Vkládané texty a citaceJe nutné brát v úvahu dva typy problémů, a to problémy technické a problémy

formálně-právní.

Technické problémy mohou vznikat při importu textu nebo složitějších objektů

z jiných dokumentů, například z webových stránek. Příčinou může být například

odlišné formátování, respektive odlišné styly. Mnoho textů je tak často nejlepší

vkládat jako neformátovaný text a takový text je nutné celý následně zkontrolovat,

protože takový import ničí například formátování horních indexů nebo symboly,

vytvořené použitím odlišných fontů. Přímo kopírované úryvky mohou dokonce do

dokumentu přidávat nové, nechtěné styly. Technické problémy mohou vznikat

dokonce i při kopírování textů z dalších vlastních dokumentů, pokud ty jiné

dokumenty používají odlišné formátování a podobně.

Formálně právní problémy jsou mnohem různorodější kategorie, hlavním pravidlem

je snažit se dodržovat normu pro citace a veškeré přebrané informace nebo úryvky

textu přiznávat. Dnes už existují softwarové nástroje, využívající umělou inteligenci

pro vyhledávání plagiátů, používají už se dokonce i na středních školách. K tomuto

návodu je jako samostatný soubor připojen i dokument se stručným shrnutím citační

normy.

Veškeré citace a zkopírované texty je lepší po formální stránce vyřešit už

v okamžiku, kdy danou informaci autor v textu používá. Zpětné dohledání podkladů,

konkrétních stránek a podobně je totiž podstatně obtížnější a časově náročnější.

Odkazy na externí zdroje je možné připsat k většině informací, které nejsou prací

samotného autora, a čím má být práce odbornější, tím větší procento tvrzení je nutné

dokládat odkazem na jiný zdroj nebo autoritu.

Je nutné s opatrností vybírat zdroje, které práce cituje. Extrémně riziková je

Wikipedie, především česká, v opravdu odborné práci je použitelná v podstatě jen

jako zdroj odkazů na jiné práce. Bohužel i to, že Wiki obsahuje jako zdroj nějaký

odkaz, není záruka kvality toho odkazovaného zdroje. Důležité je hlídat i aktuálnost

daného zdroje, zejména v některých oborech jsou změny hodně rychlé a starší

literatura problematická až nepoužitelná. Jako zdroj informací je naopak využitelné i

ústní sdělení, týká se to například poznámek, zapsaných během vyučování ve škole.

2.5 TabulkyPokud je používáme opravdu jako tabulky, je nutné každou očíslovat a popsat. Přímo

do odborného textu se obvykle umisťují jen dostatečně malé a shrnující tabulky,

tabulky příliš velké v porovnání s celkovou délkou textu, nebo větší než půl stránky,

obvykle patří do příloh. Neměly se používat k dosažení minimální délky práce,

v takovém případě hrozí neuznání, a prostor zabraný tabulkami je lepší do počtu

stránek nebo znaků nezapočítávat.

Pokud tabulku používáme jako pomůcku pro formátování, například k rozmístění

obrázků na stránce, je nutné ji zneviditelnit. V případě, že dokument bude

distribuován i elektronicky, to může vyžadovat specifické úpravy, například nastavení

barev pozadí a ohraničení bílou barvou (protože různý SW zobrazuje tabulky různě).

Pro formátování tabulek sice platí různé normy a doporučení, ale opět platí, že hlavní

slovo mají zadavatel a tradice.

2.6 Další vložené a importované objektySem patří například grafy, multimédia a jiné objekty, vložené z jiného SW nebo ze

samostatných souborů. Základní zásada je mít maximum takových objektů

uložených v samostatných souborech, například pro nutnost na nich později provádět

nějaké úpravy, nebo je jinak využít. Pokud je problém nějaký objekt importovat

z jiného SW, typicky z webového prohlížeče, řešením je často změnit nastavení

(například vypnout javascript) nebo nainstalovat doplňky pro stažení příslušných dat

(například pro stahování videa z youtube).

Je vhodné brát ohledy na informační bezpečnost. Týká se to jak nechtěného

zavlečení něčeho při tvorbě dokumentu (jak nechtěného formátování, tak škodlivého

kódu), tak nechtěného zveřejnění informací (například pokud na Wordem oříznuté

fotografii problémovou část skryjeme, ale Word ta data nesmaže a my dokument

zveřejníme).

Je samozřejmě nutné dodržovat právní normy, řešící ochranu duševního vlastnictví.

U odborného textu se nejedná o soukromé použití, takže pravidla pro fotky, videa i

další obsah jsou jiná, než při soukromém stahování například videa.

2.7 Struktura dokumentuCelková struktura dokumentu musí zachovávat zásady zdravého rozumu,

přehlednosti, a podobně. Zhruba může odpovídat struktuře této šablony, ale je nutné

ji přizpůsobit konkrétní práci. Závidí to na pokynech zadavatele, podílu vlastní práce

v textu, tématu a dalších vlivech. Za úvodem obvykle následuje shrnutí základních

pojmů a teorie, rešerše ohledně jiných prací na podobné téma, následně například

použitá metodika, výsledky, jejich analýza a nakonec závěr. Za závěrem ale

následuje například seznam zdrojů nebo přílohy, není to skutečný konec práce. ¨Toto

schéma ale pro některé práce nedává smysl, nebo je možné některé kapitoly sloučit

nebo vynechat, autor musí situaci sám posoudit.

S rozmyslem je nutné provádět i členění na podkapitoly. Příliš dlouhé úseky textu

zhoršují například přehlednost při snaze o rychlé vyhledání konkrétní části nebo

informace, příliš krátké kapitoly mají psychologický efekt a mohou vytvářet dojem

zbytečnosti, nedokončenosti nebo nesmyslnosti.

Jako rozumný kompromis lze většinou použít kapitoly, které tvoří minimálně dva

odstavce, a minimum jedné kapitoly na dvě stránky textu. Každá kapitola nejvyšší

úrovně má začínat na nové stránce (to se obvykle řeší pomocí stylu), totéž platí i pro

nečíslované části textu, které tvoří nejvyšší úroveň jeho členění (například přílohy).

2.8 OpatrnostJe tím myšlena především opatrnost ve smyslu udržování záložních kopií dokumentu

a udržování záloh alespoň všech hlavních verzí dokumentu. Druhá a další kopie

aktuální verze slouží jako pojistka proti HW problémům a podobně, u důležité práce

je dobré mít alespoň pracovní kopii, záložní kopii na jiném médiu a druhou zálohu na

internetu. Kopie předchozí verze je užitečná i v situacích jako ta, kdy chybná

nevratná změna proběhne vteřinu před automatickým uložením.

Starší verze dokumentu mohou mít smysl v případech, kdy až po nějaké době autor

zjistí, že se dopustil omylu, který lze jen obtížně vrátit, a je jednodušší pokračovat od

starší verze dokumentu. Současná kapacita datových úložišť je taková, že nebývá

problém textové dokumenty ukládat samostatně i každý den celoroční práce.

3 ZávěrTato kapitola shrnuje výsledky celé práce a je spolu s úvodem jedna z těch, které

mají hlavní vliv na první dojem z celé práce. Je to proto, že posuzovatelé často

nejprve čtou úvod a závěr, až potom další části práce. Množství času, věnované na

napsání závěru, by mělo této důležitosti odpovídat. V porovnání s úvodem by

začátek závěru měl být přísně formální a věcný, poetická vyjádření tam nepatří,

protože závěr má především shrnout fakta a výsledky.

Do závěru patří i negativní výsledky, neúspěchy a podobné závěry. Je k tomu více

důvodů, první je ten, že se tím omezuje zbytečné opakování neúspěšných a

nesmyslných snah. Další důvod je to, že prokázat úsilí, které autor vynaložil, jde i

sepsáním všech neúspěšných snah, protože to ukazuje, že čas, práci věnovaný,

nebyl vyplýtván. Pokud jsou užitečné výsledky práce minimální nebo nulové,

zdokumentování neúspěchů omezuje tendenci čtenářů vnímat celou práci i autorovu

snahu negativně. Ve skutečném životě mohou být zadání nebo cíle práce chybné

nebo nerealistické, prokázat jejich chybnost nebo nerealističnost je psychologicky i

ekonomicky lepší, než po ztrátě času i financí jen napsat, že projekt neuspěl.

Poetičtější odstavce jsou alespoň u některých typů odborných textů přijatelné až

v posledních částech závěru. Tam už se toleruje i bilancování, spekulativní úvahy do

budoucna a podobně. Sem také patří případné návrhy na další práci, na její

pokračování, nebo na příbuzné téma, kterému by se autor nebo autorský kolektiv

mohli nebo chtěli věnovat.

Odkazy a zdrojeV této části dokumentu se běžně umisťuje kapitola s informačními zdroji práce.

Obvykle se nečísluje, ale nadpis používá styl nadpisu, aby se objevoval

v automaticky generovaném obsahu a aby dodržel jednotný vzhled.

Pokud používáme číslované citace, je obvykle bezpečnější nepoužívat automatické

číslování, zmenší se tím riziko, že při automatickém přečíslování, například po

vložení nového odkazu, vzniknou v textu chyby.

Odkazy mají různou podobu, v závislosti na typu zdroje, použité metodě a pokynech

od zadavatele, někdy lze využít i internetové zdroje, jako je web citace.com

Jako ukázku citace můžeme použít například tuto:

DYK, Viktor. Krysař. Ilustroval Jaroslav ŠERÝCH. Praha: Vyšehrad, 2016. Mozaika

(Vyšehrad). ISBN 978-80-7429-686-4.

PřílohyS ohledem na různorodost příloh se alespoň někdy toleruje to, že přílohy, nebo

alespoň některé z nich, jsou samostatné soubory. Alespoň seznam příloh ale má být

součástí souboru s hlavním tělem dokumentu.

Podle typu přílohy je někdy lepší daný soubor nejprve importovat do jiného

dokumentu Wordu, tam ten obsah upravit, a až potom přesunout do hlavního

dokumentu. V mnoha případech je dokonce upřednostňováno připojení souboru ve

dvou podobách, jednak jako samostatný soubor v originálním formátu, a také jako

verze, vložená do Wordovského dokumentu. Důvodem je to, že u mnoha odborných

prací je originální formát čtenáři potenciálně užitečný, ale z Wordu se jeho použitelná

podoba získává obtížně, nebo to prakticky nejde.

Pro přílohy také neplatí požadavek na dodržení jednotnosti formátování a vzhledu.

Přílohy totiž mohou být například skeny nebo screenshoty, fotografie a další

materiály, u kterých jednotnost se vzhledem základního textu nemá smysl. Neplatí

ani požadavek na jednotnou orientaci stránek, například některé tabulky nebo

vodorovně orientované fotografie je možné vložit pootočené vůči hlavnímu textu.

Obecně platí, že užitečnost přílohy je důležitější, než podobnost tělu textu.

Na druhou stranu, i pro přílohy platí obecná pravidla pro práci s textem, zejména ta,

která vycházejí z technických podmínek, ne z tradice. Například minimální šířka

okrajů není daná jen estetickými normami, ale i schopnostmi tiskáren a vazeb. Ve

většině případů stačí použít zdravý rozum.