Rom

an

o v

oď

i

ún

or

20

04

č

íslo

1–2

r

očn

ík I

I.

cen

a v

ýtis

ku

20

Kč

Dočkají se Žigovispravedlnosti?

Rasové násilí v Českérepublice

Cyril Koky: Romovémusejí získat podíl

na moci

omanovodiRromskáduše

PŘEDPLATNÉPŘEDPLAŤTE SI ČASOPIS ROMANO VOĎI A UŠETŘÍTE

Kč

Chtěli byste dostávat do schránky? V tom případě stačí jediné, předplaťte si nás. Každý měsíc si tak budete moci přečíst zajímavé informace nejen o Romech.

Cena výtisku: 20 Kč, pro předplatitele 18 Kč. Předplatné si můžete objednat od 1. 1. 2004na adrese: Romea, o. s., Žitná 49, 110 00 Praha 1, na tel./faxu: 257 329 667, 257 322

987, na internetových stránkách: www.romea.cz, na e-mailu: romano.vodi@romea.cz

Měsíčník Romano voďi (Romská duše) pravidelně přináší:

události

hudební recenze

romskou historiirozhovory sport

minikurz romštiny

Filmová společnost CINEART připravujepod názvem Indián a sestřička natáčenícelovečerního filmu o vztahu mladého dělní-ka z pily a romské zdravotní sestřičky. Filmse odehrává v současnosti. Tvůrci filmu hle-dají mezi Romy touto cestou vhodné adepty,kteří by se zúčastnili konkurzu na některérole.Ve filmu budou vystupovat následujícípostavy:Marie (20–25 let), její bratr Tibor(20–25 let), Maroš (20–25 let), otec Kováč(50–60), matka Kováčová (45–55),podnikatel Martin Duna (25–33).

Zájemci mohou poslat své fotografie a krátkoucharakteristiku (věk, zkušenosti s vystupováním na

jevišti, umělecké dovednosti, telefon nebo jinýkontakt) na adresu:

CineartVzdušná 2

142 00 Praha 4nebo na e-mail: cineart.schwarcz@tiscali.cz

Vybraní adepti budou pozváni na hereckézkoušky. Premiéra je plánována na rok 2005,natáčet se bude v průběhu tohoto roku. Filmzískal podporu Evropské komise pro média

(MEDIA PLUS) a Státního fondu ČR pro podporua rozvoj kinematografie.

18INZERCE

Chcete hrát ve filmu?

FOTO: PETR AXMANN

str. 1 milí čtenářistr. 2 události

–– ZZoommrreell JJúúlliiuuss TTaannccoošš –– VVzzppoommíínnkkaa nnaa žžiiddoovvsskkýý aa rroommsskkýý

hhoollooccaauusstt–– MMiinniisstteerrssttvvoo kkuullttuurryy rroozzdděělliilloo ppeenníí--

zzee nnaa nnáárrooddnnoossttnníí ttiisskk

str. 4 kauza JeseníkDDooččkkaajjíí ssee ŽŽiiggoovvii sspprraavveeddllnnoossttii??Skandální led-nový verdiktvynesený v pří-padu brutální-ho napadeníjesenické rodi-ny Žigovýchvyvolal bouřinesouhlasu

str. 8 komentovaná událostVVííccee kkoonnttrroollyy pprroo oobbččaannsskkáá ssddrruužžeenníífotoanketa

str. 10 rozhovorCCyyrriill KKookkyy:: RRoommoovvéé mmuusseejjíí zzíísskkaattppooddííll nnaa mmooccii

str. 13 boxAAkk CCiikknnoo cchhccee,, vvššeettkkoo ddookkáážžeeČtrnáctiletý RóbertDemeter z Humen-ného, nevídanýboxerský talenta čerstvý mistr Slo-venska v žákov-ské kategorii,chtěl být původněfotbalistou

str. 14 aktuálně–– PPoolliicceejjnníí bbrruuttaalliittaa vv ssooffiijjsskkéé ččttvvrrttii–– SSlloovveennsskkýý aannttiiddiisskkrriimmiinnaaččnníí zzáákkoonn

ssttáállee vv jjeeddnnáánníí–– VV RRootttteerrddaammuu ssee pprroommííttaallyy rroommsskkéé

ffiillmmyy

str. 14 komentář/ komentarisZZlleeppššiiaa šškkoolleenníí ppoolliicciissttii ssiittuuáácciiuuRRóómmoovv

str. 16 extremismusSSmmuuttnnáá bbiillaannccee ččeesskkééhhoo rraassoovvééhhoonnáássiillííPřehled raso-vě motivova-ných útoků zavíce neždeset let uka-zuje alarmují-cí situaci v přístupu české policiei justice

str. 19 pro a proti / duj goďaMMííssttooppřřeeddsseeddkkyynněě PPoossllaanneecckkéé ssnněě--mmoovvnnyy PPČČRR MMiirroossllaavvaa NNěěmmccoovvááaa sseennááttoorr MMaarrttiinn MMeejjssttřřííkk nneejjeennoo kkaauuzzee jjeesseenniicckkéé rrooddiinnyy ŽŽiiggoovvýýcchh

Milí čtenářiMluvit s oběťmi jakéhokoli násilíje vždy nesmírně těžké. Absolvo-vala jsem podobných rozhovorůdesítky. A nikdy mě z toho nepře-stane mrazit. Člověku se uždopředu podlamují kolena, hou-pe žaludek a drhne mu hlasv krku. Nezapomenu na paníDanihelovou, jejíhož syna Tiboraspolečně s dalšími romskými klu-

ky zahnalo více než osmnáct holohlavých mladíků dopodzimní řeky Otavy protékající Pískem. Se statečnouženou, která musela hledět na vrahy svého dítěte přimnoha soudních stáních, jsem točila mnohokrát. I s Tibo-rovými bratranci, kterým se nakonec podařilo tuto straš-nou „lekci plavání“ přežít. Na hrobě mladíka, který bylzabit před svými osmnáctými narozeninami, se skvínápis: „Zemřel, protože byl Rom.“ Bohužel se tato větadá použít na většinu dalších případů. Možná jen tro-chu rozšířená: „Zemřeli, protože byli Romové, cizincinebo ti, kdo se jich zastali.“Nikdy mi nezmizí z paměti ani paní Biháriová, jejíhožmanžela utloukli ve vlastním bytě před jejími zrakyk smrti. I jejich pět dětí se stalo svědky této tragédie.Pamatuji si zřetelně na mladou ženu, kterou jsme předlety navštívili v pražské nemocnici. Popáleniny od hoří-cí lahve, kterou jí vhodila do bytu parta neonacistů,hyzdily celé její tělo i obličej. Neslyšela jsem o ní léta.Stejně jako manželském páru z Břeclavi. On podnika-tel, oba s brýlemi na očích šli malým městem a drželise za ruce. Po brutálním útoku skinheadů přišel o jed-no oko. Nevím, jak se jim daří ani jak lidé dříve zvyklívydělat si sami na živobytí dnes, kdy je muž v invalid-ním důchodu, všechno zvládají. A taky vidím před oči-ma šestnáctiletou útlou dívčinu z Ústí nad Labem. Jejíhodědečka znám léta. Když jsme před šesti sedmi roky(už nevím přesně) vytáhli fotoaparát a ona odhalilazáda, zašklebila se na nás ošklivá velká jizva. Holčinaměla štěstí, že se obrovský nůž, který jí vrazil skinheaddo zad, přibrzdil o lopatku. Jinak by jí probodl srdce.I ústečtí policisté tenkrát nad tím štěstím v tak zoufalémneštěstí kroutili hlavou. Mohla bych pokračovat desít-kami příběhů vyděšených lidí, s nimiž jsem se setkalatváří v tvář. Stovkami, o nichž jsem jen slyšela nebos nimi mluvila telefonicky. Bohužel i výčtem těch, kterýmjsem byla na pohřbu.Dnes už ani politici nemluví na demonstracích. Žádnétotiž nejsou. Každý má svých starostí dost, navíc zvyk-nout se dá bohužel na všechno. Devátá vražda užobvykle nešokuje tak, jako ta první. Šílené, ale takováje bohužel realita. Kdo ví, jak by dopadl nedávný pří-pad manželů Žigových a jesenickým soudcem Kubíč-kem vyřčené podmínečné tresty pro útočníky, kteří při-šli do cizího bytu s úmyslem ublížit a neváhali napad-nout ani ženu v požehnaném stavu, kdyby nebylo pro-testujících Romů, lidí z nevládních organizací či peticínovinářů a mediálního nátlaku. Zaplať Bůh za ně.Všichni si ještě nezvykli a stále jsou tací, které tyto hrůz-né činy nenechávají chladnými. Myslím však, že je načase, aby konečně něco udělali také politici a lidé zabezpečnost v této zemi zodpovědní. Jsem opravdu zvě-davá, s čím přijde ministr spravedlnosti Karel Čermák,nejvyšší státní zástupkyně Marie Benešová, vládnízmocněnec pro lidská práva Jan Jařab a předevšímmístopředseda vlády Petr Mareš či ministr vnitra Stani-slav Gross. Pomoci by snad mohli i právníci z řadRomů, z nichž někteří dokonce zastávají velmi význam-né posty v hierarchii českého soudnictví. Takových lidíje přece víc, jen ať už se něco děje a projeví se koneč-ně i v praxi!PS: S měsíčníkem Romano voďi se v tomto roce bude-te setkávat pravidelně. Doufám, že budeme psáti o veselejších věcech, než je násilí spáchané na nevin-ných obětech, a že se vám tento měsíčník stane důvě-ryhodným a dobrým zdrojem informací a různýchpohledů na ně. Jarmila Balážová

periodicita: měsíčníkvydavatel: Romea, o. s., Nad Primaskou 38,

100 00 Praha 10Vychází za podpory Ministerstva kultury ČR

IČO: 266 13 573adresa redakce: o. s. Romea, Žitná 49,

110 00 Praha 1tel./fax: 257 329 667, 257 322 987

e-mail: romano.vodi@romea.cz internetová adresa: www.romea.cz

šéfredaktor: Jarmila Balážovásekretariát: Soňa Kalejová

internetové vydání: Zdeněk Ryšavýfotograf: Pavel Kubeš

grafická úprava: studio Migren@romské překlady: Eva Danišová

inzerce: Zdeněk Ryšavýpředplatné: Soňa Kalejová

redakční rada: Robert Bledý, Eva Danišová,Eva Davidová, Vladimír Červeňák, Jan Rác

tisk: studio Winter, s.r.o.rozšiřuje: Dub, s.r.o.

registrační číslo MK ČR: E 14163ročník: II.

číslo 1–2 vychází: 26. 2. 2004cena: 20 Kč, předplatné 18 Kč

FOTO: KATEŘIN

A S

IMEROVÁ

PO

DPO

VRCHEM

REP

ORTÁ

ŽM

ĚSÍC

ESPO

RT

str. 20 povídka

str. 21 život s drogouKKddyyžž vvííšš,, žžee ppřřiijjddee aabbssťžáákk……

str. 22 o romských hudebnícíchGGiiľľaa,, ďďííllaa,, ggiiľľoorraa aanneebb PPííssnněě,, ppííssnněě,,ppííssnniiččkkyy

str. 23 kulturní střípky–– OOllááhhoovvyy DDěěttii sslluunncceeminikurz romštiny

str. 24 putování za romskou dušíČČeekkáánníí nnaa ššttěěssttíí

str. 25 po stopách romské minulostiVVzznniikk mmeezziinnáárrooddnnííhhoo rroommsskkééhhoo hhnnuuttíí

str. 26 II GGiittaannooss,, ppoottoommccii ssllaavvnnééhhoo DDjjaannggaaRReeiinnhhaarrddttaaSkupina s proslulou hudební tradicíhledá vlastní inspiraci v latinskoame-rické hudbě a španělském folkloru

str. 28 Romové v médiích

str. 29 romská sumarizace

titulní strana LLeennkkaa KKuuččeerroovváá

zadní strana AAddaamm ŠŠtteecchh

obsah 1

HUDEB

NÍ

PRO

FIL

Bojkovice 1. ledna

Již v prvních hodinách nového roku 2004 slov-ně napadli dva devatenáctiletí mladíci sympa-tizující s hnutím skinheads Romy v Bojkovicíchna Uherskohradišťsku. Oba přišli před důmv místní části Krhov, kde bydlí pětatřicetiletýmuž a pětapadesátiletá žena. Podle tiskovéhomluvčího uherskohradišťských policistů jim

vyhrožovaliusmrcením.Do sněhupak nakres-lili dvahákové kří-že. Dopusti-li se takhned třítrestnýchčinů: násilí

proti skupině obyvatel a proti jednotlivci,hanobení národa, rasy a přesvědčení a pod-pory a propagace hnutí směřujícího k potlače-ní práv a svobod člověka. V případě proká-zání viny jim hrozí až pět let vězení.

Štrasburk 27. ledna

Evropská komise pro boj proti rasismu a neto-leranci (ECRI) Rady Evropy kritizovala diskri-minaci a násilí, kterého se dopouští policie naRomech v Bulharsku a na Slovensku. Na Slo-vensku je podle zprávy ECRI situace Romůalarmující. Kritika se týká především rasovéhonásilí, policejní brutality a diskriminace Romův oblasti bydlení, zaměstnanosti a vzdělávání.ECRI také žádá kompletní vyšetření případůsterilizací romských žen, které byly vykonánybez jejich jasně daného souhlasu. Podle zprá-vy je patrný negativní postoj vůči romské men-šině v celé slovenské společnosti. V souvislostis Bulharskem se zpráva pozastavuje nadnadměrným užíváním střelných zbraní protiRomům. Kritika se také dotkla problému segre-gace romských dětí ve školách.

Praha 28. ledna

Městský soud v Praze potvrdil 28. 1. podmí-něný trest jeden a půl roku s odkladem na zku-šební dobu dvou let pro osmnáctiletého FilipaKousala, který společně se třemi kamarády26. října 2002 na tramvajové zastávce napa-dl romského studenta obchodní akademieMarka Poláka. Obžalovaný Filip Kousal protirozsudku podal odvolání. Senát odvolacíhosoudu jej však v plném rozsahu zamítl, při-čemž poukázal na to, že soud první instanceprovedl všechny potřebné důkazy a poté jetaké správně posoudil.

Košice 30. ledna

Starosta obce Lomnička Gustáv Oračko chcezorganizovat v blízké budoucnosti setkáníromských starostů na Slovensku a jednato podpoře Vladimíra Mečiara v blížících seprezidentských volbách. „Oslovil jsem třináct

romských starostů s cílem společně podpořitvhodného kandidáta na post prezidenta SR,jehož zájmem by bylo řešení romské proble-matiky,“ uvedl pro Romskou tiskovou agenturu.Kandidaturu Vladimíra Mečiara plně podporu-je i Romská iniciativa Slovenska, jak uvedl jejípředseda Alexander Patkoló.

Brno 30. ledna

Třináct romských vysokoškolských studenteka žen ze Slovenska a z České republiky se od26. do 28. 1. na půdě Fakulty sociálních stu-dií MU v Brně účastnilo projektu Úvod do gen-der studia pro romské ženy. Formou předná-šek, seminářů, mutimediálních prezentacía diskusí se jim odborníci na ženskou a rom-skou problematikou snažili přiblížit feministic-ký přístup. Podle jedné z pořadatelek LucieJankovské z Gender centra brněnské FSS MUjsou romské ženy diskriminovány hned dva-

krát, protože jsou ženy a zároveň Romky. Napřípravě seminářů se podílela pražská poboč-ka Open Society Fund a Nadácia otvorenejspoločnosti Bratislava.

Bratislava 2. února

Novým předsedou jedné z největších antira-sistických organizací na Slovensku Ludia protirasizmu se stal právník Daniel Milo. Bývalýpředseda Ladislav Ďurkovič, který na vlastní žádost rezignoval,mu funkci předal na začátku února. „Odchá-zím z této organizace s krásným pocitem, pro-tože vím, že tu zůstává výborný kolektiv, kterýbude všude úspěšně prosazovat myšlenkyantirasismu a tolerance,“ uvedl při svémodchodu Ďurkovič.

Bratislava 19. února

O aktuální situaci slovenských Romů informo-vala poslance slovenského parlamentu zmoc-něnkyně vlády pro romské komunity KláraOrgovánová. Informace se týkaly předevšímstavu osad, o nichž podala zprávu již v pro-sinci minulého roku, při té příležitosti takévyzvala poslance, aby převzali nad některýmiosadami patronát. Sociologové odhadují, žena Slovensku žije okolo 400 tisíc Romů, kteříkromě měst a obcí žijí také v přibližně 600zaostalých osad.

ZomrelJúlius Tancoš

události 2 3 události

Nitra – Vo veku 62 rokov zom-rel Doc. PhDr. Július Tancoš, CSc., vedúci

katedry rómskej kultúry na UKF v Nitre.Július Tancoš sa narodil 16. 12. 1941

v Pavloviach nad Uhom. Vyštudoval filo-zófiu – politológiu na VŠP v Prahe

(1975). Titul PhDr. získal v roku 1976,titul CSc. získal na Akadémii spoločen-

ských vied v Moskve v roku 1981 za prá-cu Filozófia výchovy a jej protirečenie.Do roku 1975 učil na základnej škole.

Od roku 1975 učil na Vysokej škole tech-nickej v Bratislave. Úzko spolupracoval

s Ústavom rozvoja vysokých škôl Minister-stva školstva SR na výskumných úlohách

v oblasti výchovy a výučby spoločen-ských vied na vysokých školách v SR.Od roku 1990 sa intenzívne venoval

rómskej problematike, najmä problemati-ke socializácie rómskeho spoločenstva

a filozófii výchovy rómskej mládeže, akoaj histórii Rómov

na Slovensku.V rokoch

1995–2000pracoval akovysokoškolský

pedagóg nakatedre rómskej

kultúry a odroku 2000

pôsobil ako jejvedúci. Od roku

1999 bol čle-nom Rady preRómsky jazyk

a literatúru.Docent Tancoš patril medzi tých málo

ľudí, ktorí si svojím konaním vyslúžili úctua dobrú povesť medzi Rómami v širokom

okolí. Počas pôsobenia ve vedení katedryrómskej kultúry bol známy svojou búrli-vou povahou, ktorá mala veľmi dobrývplyv na rómskych študentov, často na

nich nakričal, často vznikali výmenynázorov. Vďaka záujmu o rómskych štu-

dentov mnohí z nás ukončili katedru róm-skej kultúry v Nitre ukončili úspešne.

Z mojich spomienok môžem uviesť jehoslová „okolo toho“, ktoré spájal so všet-kými výrokmi. Vedel sa porozprávať so

študentami, poradiť im, dokonca veľakrátbol ochotný byť pri skúškach bez tohoaby predmet vyučoval. Rómski študenti

mali v jeho osobe veľkú oporu.Bol to človek, ktorý nehovoril o sebe ani

o svojom súkromnom živote, vždy hozaujímali odborné témy a diskusie o róm-skom jazyku. Celý život venoval Rómom

a ich výchove. Napriek podlomenémuzdraviu sa neprestal zaujímať o veci, kto-

rými žil, a preto ho študenti mali radi,poznali ho ako autora rôznych článkovna pedagogickú tému, hovorcu o róm-

skom jazyku a jeho uplatňovaní v praxi.

Niečo zo súkromia:Bol ženatý, býval v Bratislave, mal dvedcéry. V rokoch 1989–1992 pracoval

v Združení inteligencie Rómov, kde spolus rómskou inteligenciou pomáhal rómskej

komunite. Po jeho rozpade sa venovalpedagogickej činnosti.

Veronika Šándorová

Vzpomínka na židovskýa romský holocaust

Praha – Vzpomínkové setkání k uctěníobětí židovského a romského holocaustu seuskutečnilo již potřetí 27. 1. ve Státní opeřePraha. Stovky bývalých vězňů nacistickýchkoncentračních táborů, ale i studenti, politicia diplomaté se sešli, aby si připomněli 59.výročí osvobození osvětimského koncentrační-ho tábora. Na jevišti Státní opery se vystřída-lo na 200 účinkujících, kteří předvedli svéhudební, taneční i pěvecké produkce. Mimojiné zazněla také skladba Franze WaxmanaTerezínské oratorium, v níž v 60. letech autorzhudebnil básnické texty dětí zavlečených doterezínského tábora.

Tzv. Cikánský tábor v úseku BIIe koncentrační-ho tábora Osvětim II - Birkenau byl cílem tran-sportů protektorátních i dalších evropskýchRomů. První skupiny vězňů sem přijely v únoru1943. Na prostoru 150x170 m bylo postave-no 32 dřevěných „baráků“ bez jakékoli izola-ce. Původně byly projektovány pro 300--400osob, ale v průběhu existence tábora se v nichtísnilo obvykle 1000--1200 osob. Celkem bylov této části evidováno přes 20 000 osob. Narozdíl od jiných koncentračních táborů praco-vali vězni přímo v táboře. Jedinou záchranoubyl útěk, o který se neúspěšně pokusilo asi 80lidí. Mezi ně patřil i Jaroslav Herák. 27. listo-padu 1943 podnikl zoufalý pokus, při němžbyl chycen a uvězněn v pověstném bunkru.I jeho druhý pokus byl zmařen a 1. února1944 byl na útěku zastřelen. Okolo 15. hodiny v sobotu 27. ledna 1945osvobodili největší nacistický koncentračnía vyhlazovací tábor Osvětim vojáci 60. armá-dy 1. ukrajinského frontu. V ČR by se měl 27.leden, kdy si židovské a romské organizacepřipomínají oběti holocaustu, stát významnýmdnem. Zákon již prošel sněmovnou, ale senátpředlohu v lednu 2004 vrátil zpět, protožezahrnovala rovněž návrh, aby se početvýznamných dnů rozšířil také o Mezinárodníden žen. Zdeněk Ryšavý

ILUSTRACE: CHARLOTTA BUREŠOVÁ – TRANSPORT

Ministerstvo kultury dělilopeníze na národnostní tisk

Praha – Výběrová dotační komise Minis-terstva kultury ČR rozdělila v prosinci 2003dotace ze státního rozpočtu na rozšiřovánía přijímání informací v jazycích národnostníchmenšin. Největší díl z 30milionového balíkupeněz získala slovenská menšina (7 850 000Kč) následována polskou menšinou (7 064000 Kč). Částka přidělená romským médiímčinila celkem 6 490 000 korun. V roce 2004

bude za podpory Ministerstva kultury ČRvycházet týdeník Romano hangos (2 100000 Kč) a měsíčníky Kereka (1 700 000 Kč)a Romano voďi (1 690 000 Kč). Ministerstvoletos nepodpořilo vydávání romského měsíční-ku Amaro gendalos, ale předkladatel tohotoprojektu sdružení Dženo získal milionovoudotaci na provozování internetového rádiaRota. Zdeněk Ryšavý

Dotace přidělené Ministerstvem kultury ČR pro rok 2004Podpora rozšiřování a přijímání informací v jazycích národnostních menšin

Romano hangoa(Společenství Romů

na Moravě)

Kereka(Demokratická aliance

Romů v ČR)

Romano Voďi(Romea)

Internetové rádioRota

(Dženo)

2 100 000 Kč

1 700 000 Kč 1 690 000 Kč

1 000 000 Kč

Děčín 9. 1.

Padesát děčínských Romů podalo hromad-nou žalobu na místního zastupitele a vyda-vatele týdeníku Princip Pavla Panenku. Pro-testují proti článku, který zveřejnil a v němžsi bílí nájemníci stěžují na hlučné večírkya nepořádek kolem domů, které prý připo-mínají Chánov. Romové to odmítají.

Praha 21. 1.

Vláda na svém zasedání přerušila projed-návání zřizovacího zákona Romskéhomuzea v Brně s tím, že bude provedenořádné připomínkové řízení. Podle zákonaby se již přes deset let existující muzeumstalo příspěvkovou organizací státu.

Chánov 23. 1.

Jeden z rekvalifikačních kurzů, který pořá-dala obecně prospěšná společnost Důmromské kultury, úspěšně zakončilo v Cháno-vě všech patnáct uchazečů. Především mla-dí Romové s nedokončeným vzděláním setu učili základy řemeslných profesí, ovládá-ní počítače, administrativy a vzdělávali setaké v českém jazyce.

Praha 26. 1.

Ministerstvo práce a sociálních věcí zkoumá,zda při přidělování dotací na odboru pora-denství nehrají roli úplatky. Šetření se týkáLadislava Bodyho z Komise pro romskou pro-blematiku a dotace, kterou přidělil předsedovisdružení Vzdělanost Jiřímu Halberštátovi.

Kladno 2. 2.

Do mobilních kontejnerů se začali stěhovatobyvatelé ubytovny pro neplatiče v Průmy-slové ulici v Kladně. Za ubytování v mobil-ní buňce zaplatí čtyřčlenná rodina 4240korun měsíčně.

Chomutov 4. 2.

Městský úřad v Chomutově bude mít dalšídva sociální terénní pracovníky. Peníze najejich platy dostane radnice od státu, nyníhledá vhodné kandidáty.

Lysá nad Labem 5. 2.

Šéf ODS Mirek Topolánek se sešel sezástupci Romů v Lysé nad Labem.

Přerov 6. 2.

Česká televize uvedla, že Romská zaměst-nanecká agentura čelí podezření, že naseznamech absolventů rekvalifikačních kur-zů uváděla osoby, které je nenavštěvovaly.

Želiezovce 6. 2.

Policie zahájila na jižním Slovensku trestní stí-hání v případu údajného obchodování s třinác-tiletou romskou dívkou z městečka Želiezovce.

Košice 9. 2.

Sesuv půdy v Košicích ve Floriánské ulici sivyžádal život 21leté romské ženy Márie T.

Praha 10. 2.

Filozofická fakulta Univerzity Karlovypočtvrté ve své historii otevírá obor romisti-ka, který lze studovat v bakalářském čimagisterském stupni. Uzávěrka přihlášek je29. 2. 2004.

Praha 10. 2.

Premiér Špidla prohlásil, že nemá k dispo-zici žádné věrohodné signály o hrozbě hro-madné romské migrace v souvislosti s rozší-řením Evropské unie. Odmítl tvrzení částibritských médií, která takto o migraci infor-movala.

FOTO: GÜNTER BARTOŠ

Stranu 3 připravil Zdeněk Ryšavý

FOTO: ROMANO N

EVOĽIL

FOTO: OBČANSKÁ SPOLEČNOST TOLERANCE

www.romea.czaktuální romské textové, audio a videozpravodajství

5reportáž

měsíce

reportáž

měsíce 4

Autoři Lenka Kučerová, Jarmila BalážováFoto Lenka Kučerová

Jen pro silné nátury

„Ty kurvo hnusná najebaná, ludročerná špinavá, devadesát lidí zesta by ten bachor najebaloa s chutí rozkopalo, aby se tenhajzl cigánskej vůbec nenarodil.Svině líný, vy nepracujete, ale par-chanty rodíte jak potkani. Z jebá-ní fakanů si děláte živnost a ty,Česká republiko, to živ! Každéšpinavé cigánce patří píču smra-dlavou rozkopat! A ty si ještě, kur-vo špinavá cigánská, stěžuješ,když skini ti dají na držku. Většinaobčanů by ráda dala třeba všech-ny peníze skinům, aby vás, vy pří-živníci a paraziti, zlikvidovali, nežse narodí zase nějaký Hitlera zatočí s vámi jednou provždy,abyste neotravovali život lidemv celé Evropě. Že dostali hoši pod-mínku, děláte humbuk, ale žecigáni nejsou trestaný za sebevětšízločiny, to, vy kurvy, nevidíte. Žeten zkurvenec Havel vás zblbnulnedotknutelností, nemíníme dáletrpět a půjdeme po vás, jak to jen

půjde. Vy lenoši a špinavci, cov čistotě žít neumíte! Proklínámevšechny cigány!“ dočte hlas rodin-ného kamaráda Žigových. My jenpolkneme a spíš pro uklidněnízamícháme kávu.Sedíme v malinkém pokoji a vlast-ně v jediné místnosti bytu Žigo-vých. Paní Lýdie přebaluje s láskoutříměsíčního Honzíka. Stačilo máloa nenarodil se. Přítomnost přátelschopných a ochotných rychlezasáhnout i zátarasy z nábytkuu oken jsou známky atmosférystrachu, v níž rodina již dlouhožije. Situace, kterou si mnozínedokáží vůbec představit.V době této naší návštěvy obsahanonymu ještě není veřejnostiznám (později jej otiskl napříkladtýdeník Reflex). Text psaný hůlko-vým písmem a příšernou češtinounašli Žigovi v půli února ve schrán-ce, tedy několik měsíců poté, co sestali terčem útoku tří opilých mla-díků: Petra Blajze, Martina Jašea Martina Stiskaly, kteří se nikdyneskrývali se svými rasistickými

názory (s výjimkou soudu, kde bylinadmíru opatrní, vždyť se jim totaké dlouho vyplácelo).

Krvavé svítání

Připomeňme si jen velmi stručnězákladní fakta, která asi mnozíznáte. Svítá. Jeseník se probouzído dalšího červnového dne. Ptácijako obvykle začínají svůj denranní rodinnou písničkou. Modra-vé světlo proniká ke všem spá-čům. Zkrátka hladivá idylkapočátku nového dne. „Otevřete!“naruší ji náhle zahřmění. Bušenína dveře podpoří urgentnost roz-kazu. Obyvatelům malinkého bytu– mladé romské dvojici – zatrne,dveře neotevřou. Nezvanínávštěvníci přitvrzují: „Otevřete,policie!“ Úřední hlas je nutné upo-slechnout. Jan Žiga vstane,narychlo navleče kalhoty a triko.(„Rom by neotevřel v prádle zažádných okolností,“ vysvětlujenám později při kávě.) Jde kedveřím a poslušně otevře. Do bytu

vtrhne trojice mladíků. Podle dla-žebních kostek, které majív rukou, je jasné, že je zle. LýdieŽigová vyskočí z postele. Pozdě.Nestačí uhnout a dlažka letí pří-mo na její hlavu. Chytá se zaoko. Utéci není kam. Jediný úkrytv malinké místnosti je pelest poste-le. Skočí tam a snaží si chránit bři-cho. Je v něm totiž miminko. Zpo-za pelesti vyděšeně zírá, jak mla-díci bijí jejího manžela. Ozývá setřesk skla a střepy rozbité lahvejako drápy bestie prodlužují nená-vistnou ruku jednoho z vetřelců.Krev crčí na zem. „Vy černý kur-vy, vy černý huby!“ nese se poko-jem i ulicí. Řev a řinčení skla pro-bouzejí okolní partaje. Přibíhásousedka. Další volá policiia sanitku. Útočníci mizí. Lékařinacházejí strachem polomrtvouženu třesoucí se za pelestí, mužleží na podlaze. Krev mu stéká poobličeji, prosakuje tričkem. „Ještě-že jsou holky u rodičů,“ oddechnesi zmordovaná žena a v duchupochválí prozřetelnost…

Další díl hrůzného příběhupokračuje v nemocnici. Ta je hnedza rohem. Ruka lékaře sešije mužiřezné rány, naštěstí nejsou hlubo-ké. Zůstanou prý jizvy. Ta na nosebude navždy vzpomínkou na tostrašlivé ráno. Další lékař ošetřuježeně ránu nad okem. Zdá se, žeje to vážné. Paní Žigová na okonevidí. Roh dlažky ho pohmoždil.Snad by pomohla operace. Okovšak teď není nejdůležitější. Nej-důležitější je miminko. Paní Žigo-vá má rizikové těhotenství. Šokmohl tedy nastartovat potrat. Párdalších dnů je kritických, růst plo-du se totiž zastavil. Lékařůmi mamince nezbývá než čekat.Konečně se zdá, že je nejhoršízažehnáno. Děťátko povyrostlo.Vyhráno je ale až za další čtyřiměsíce, na svět přichází krásnýzdravý chlapeček. Jmenuje se potatínkovi Honzík. S příchodempotomka však rozhodně nemizístrach. Naopak, teď hrozí mno-hem větší nebezpečí, zvlášť tomumalému. Vždyť ti tři jsou na svo-bodě, a navíc bydlí nedaleko.

Nuda v Jeseníku

Nezaměstnanost je v Jeseníkuběžná věc. Po revoluci došlok masovému zavírání místníchchlebodárných podniků, hlavněrudných dolů. Lidé však zůstali,většina sem, jako i jinam dopohraničí, přišla po válce právěza prací. Byli to lidé, kteří senebáli těžkých pracovních i klima-tických podmínek. Těžké podmín-ky zůstaly, práce nikoli. Dnešnístav: 23procentní nezaměstna-nost, jedno z nejvyšších číselv ČR! Bez práce tu nejsou jenRomové, ale i většina zdejších,zejména mladých lidí. Perspektivanulová a bez vzdělání nemá útěkz regionu smysl.Navíc kde nejsou peníze, hledáse zloděj. Tak vzniká nejvhodněj-ší živná půda pro nacionalismusi sousedskou zlobu. Na Jesenickuse záhy po listopadu 1989 vytvo-řila jedna z největších skupin neo-nacistů. Členové si dali názevČeští fašisté, sehnali symboly třetíříše a tři sedmičky v kruhu, oblí-bený znak jihoafrického aparthei-du. Našili je na oblečení či vyte-tovali přímo na tělo. Alespoňnějaká zábava, alespoň něco seděje. Zájezdy na skinheadské sra-zy fungují jako nejlepší léky proti

nudě. A když srazy zrovnanejsou, zbývá „chlast“ a místní„akce“. Na malý Jeseník se buňkapěkně svižně rozrostla. Současnáasi čtyřicítka členů je vskutku sluš-ný počet.Hlásí se k nim i tři „hrdinové“, kte-ří v soudní síni svého činu litovali,ale jakmile vyšli před budovu,klidně se jím chlubili. Martin Stis-kala dokonce svou příslušnosta sympatie k neonacistům potvrdilredaktorovi týdeníku RespektOndřeji Kundrovi. Pravda, bylo tokrátce po vynesení podmínečnéhotrestu, dnes by asi tak sdílnýnebyl. Ačkoli, kdo ví? „Při osob-ním rozhovoru mi to pan Stiskalapotvrdil, ale říkal, že to nechcemoc rozvádět, protože státnízástupce se ještě může odvolat,takže by to pro něj mohlo skončitnakonec špatně, kdyby to přiznal.Nicméně mně to přiznal. Zvláštnídůvod k napadení tito mladícineměli, snad jen pokud budemepovažovat za normální vyjít sivečer na Cikány a trošku je zmlá-tit,“ komentoval chování skinhea-dů například v ČRo 6 zmíněnýOndřej Kundra.

Šokující rozsudek

Onoho lednového rána, kdy májesenický soud vynést rozsudek,

trojice útočníků příliš radostněnevypadá. Když bude soudcepřísný a podle litery zákona spra-vedlivý, čeká je pěkná pálka zamřížemi. Ani poškozená strana sena soud pochopitelně netěší.Žigovi doufají ve spravedlivýtrest, ale vidět znovu tváře těch třínení nic příjemného. „Měli jsmestrach, že tam budou mít kamará-dy, ale byli tam sami,“ vzpomínápan Žiga dnes.Okresní soud probíhá podle regu-lí: vystoupení obou stran, svědkůa tak dále. Výpovědi se nikterakneliší. Hoši přiznávají rasistickéchoutky i sympatie ke hnutí skin-heads. Motivem prý byla někdejšíslovní přestřelka mezi nimia poškozenými. Ani jeden z man-želů však o ničem takovém neví,útočníky předtím neznali. Průběhčervnového rána obě strany popi-sují podobně. Lékařské zprávyhovoří o značných zraněnícha o tom, že paní Žigová na jednooko nevidí a zřejmě si ponesetrvalý následek.Přichází na řadu výrok státnízástupkyně Vítězslavy Peleškovéo výši trestu. A pak nastává šok.Státní zástupkyně navrhuje totiž třiroky s odkladem na tři roky. Jinakřečeno: tříletou podmínku. SoudceMiloš Kubíček vyjmenuje paragra-fy, podle nichž jsou obžalovaní

vinni, prohlásí, že se jedná o čins rasovým podtextem, a vyřknekonečný verdikt: tři roky s odkla-dem na tři roky. Přesně podle přá-ní státní zástupkyně. Srdce milov-níků holých lebek zaplesá, rozumostatních zůstane stát. Nemůžesnad být zdravě uvažujícího a cítí-cího člověka, kterého by takovýrozsudek neurazil.

Vlna protestů

Naštěstí jsou tu ještě média, díkynimž zpráva obletěla republiku.Tradičně zabodoval v tom nejpo-zitivnějším slova smyslu týdeníkRespekt. Nejenže o kauze sáminformoval, ale jeho redaktorKundra se o své zkušenosti z roz-hovoru s jedním z pachatelů Mar-tinem Stiskalou podělil i s dalšímimédii. Například Lucii Vopálenskév pořadu ČRo 6 Akta R řekl: „Pansoudce k polehčujícím okolnostempočítal i to, že mladíci nebylinikdy souzeni a že svého činuu soudu litovali. To je z méhopohledu pochybné, když jsem setotiž jednoho z nich ptal, zda semanželům přišel omluvit, říkal,proč by to dělal, že osobní omlu-vu Cikánům by nerozchodil.“Respekt sehrál významnou roli rov-něž v případě petice, kterou inici-ovala pětice hudebníků a novinářůpůsobících mimo jiné také ve sku-pině Prohrála v kartách.Zpočátku šlo podle jednohoz autorů Martina Kontry jeno dopis, který postupně přerostlv petici. Během tří dnů ji pode-psalo devět set lidí. Martin Kontradnes vzpomíná: „Naší bezpro-střední reakcí bylo, že tímto roz-sudkem přetekla trpělivost a tole-rance k tomu, jak se za nás jakoza bílou většinu vyjadřují námiplacení státní úředníci. V tomtopřípadě především soudce a stát-ní zástupce. Měli jsme štěstí, žejsme nakonec mezi oslovenýminovináři našli spřízněné dušev týdeníku Respekt. Ten námposkytl kontaktní adresu, na nižlidé, kteří petici podepsali, posíla-li kopie. Tím vznikla kontrolapotřebná k tomu, aby se nemohlystátní orgány vymlouvat, že jimnic nepřišlo.“ Devět set podpisů,které se sešly za první tři dny,není vůbec málo. „Přišlo mi tohodně. Naopak někteří mí kama-rádi, kteří se na tom podíleli, bylizklamáni. Příjemné však bylo,

Dočkají se Žigovi spravedlnosti?Případ rasově motivovanéhonapadení romské rodiny v Jeseníku,které se odehrálo loni v červnu, sebude znovu projednávat. Přestožeokresní soud v lednu vyhovělnávrhu jesenické státní zástupkyněa útok či de facto pokus o vraždu,při němž byla zmrzačena těhotnážena a její manžel, ohodnotilpouze podmínečným trestem.Skandální verdikt vyburcovalromské i neromské iniciativyzabývající se lidskými právy.Na základě odvolání bruntálskéhostátního zástupce Krajský soudv Olomouci rozsudek jesenickéhosoudu zrušil.

„Že tenzkurvenecHavel vászblbnulnedotknutelno-stí, nemínímedále trpěta půjdemepo vás, jak tojen půjde.Vy lenošia špinavci,co v čistotě žítneumíte!Proklínámevšechnycigány!“Tak zní slovaanonymu, kterýŽigovi dostalipo útoku

▲ ▲

▲

praxe v oblasti trestního práva,tak samozřejmě i aktuální situacev ČR.“ Přesné datum schůzky všakzatím mluvčí netuší, ani nechceprozradit její konkrétnější náplň.

Jan Jařab: Politici byse měli více obracetk romské veřejnostiV souvislosti s touto situací jsmetaké kontaktovali vládního zmoc-něnce pro lidská práva Jana Jařa-ba, který nám poskytl malý rozho-vor.

Hovořil jste s vicepremié-rem Marešem, do jehožkompetence spadá i národ-nostní tematika a postiho-vání rasově motivovanýchtrestných činů? Jaké bylyzávěry?Je nám oběma jasné, že s tímtopřípadem přímo nemůžeme dělatnic, ale musíme ovlivňovat atmo-sféru u nás tak, aby veřejnost,včetně té politické, toto vnímalajako problém.

Možná nejen manželé Žigo-vi, ale i ostatní Romové čicizinci, kteří se rovněž stá-vají terčem takových útoků,očekávali reakce politiků.Ty ovšem slyšet nebyly.Byla vaše rozmluva s Pet-rem Marešem natolik kon-krétní, že byste rádiv budoucnu ovlivňovalipolitiky, aby v takových pří-padech vystupovali? Myslím, že se dva politici vyjádři-li, dva členové vlády – pan minis-tr Čermák a místopředseda vládyMareš, přijali také skupinu jese-nických Romů. A vyjádřili sepoměrně jasně, dokonce bychřekl na hraně toho, jak jako čle-nové exekutivy mohli. A kone-ckonců i já, ačkoli nejsem politik,ale státní úředník, jsem též v tom-to směru učinil poměrně katego-rické prohlášení. Nemohu samo-zřejmě říci, že v tom či onom pří-padě měl být vynesen takový čionaký trest, to mi nepřísluší. Mohuse však vyjádřit v tom smyslu, žetento rozsudek byl zjevně přílišmírný, a zejména, že není ojedi-nělý a je to spíše pravidlo, že úto-ky, které mají charakter téměřpogromů, jsou odměňovány pod-míněnými tresty.

Kromě dvou politiků, kteréjste zmínil a kteří navíck vyjádřením byli svýmzpůsobem dotlačeni jednakRomy a jednak médii, sevšak skutečně nikdo neo-zval. Cítíte dluh našich poli-tiků, co se týče vyjadřování

k celospolečenským problé-mům včetně tohoto?Určitě, musím však okamžitědodat, že se takto nevyjadřujík romským záležitostem obecně.Ono totiž nestačí, aby se politicivyjadřovali jen po nějaké tragé-dii, bylo by záhodno, aby seobčas obrátili k romské veřejnos-ti obecně. Nevzpomínám si, žeby to za ta léta nějaký politikudělal.

Obrátili se na vás napříkladromští představitelé a osob-nosti či členové Rady vládypro záležitosti romskékomunity s konkrétnímnávrhem? Co říkáte třebazřízení pracovní skupiny,která by se těmito činyzabývala, monitorovalajejich vyšetřování a trestnístíhání? Pracovní skupina takového typudlouho existovala ve spoluprácis ministerstvem vnitra a nedá seočekávat, že by sama o soběměla nějaký větší dopad, jelikoždnes už ten problém není zdalekajen na straně policie, ale na straněstátních zastupitelství a soudů.Musíme si uvědomit, že ovlivnitsoudce je nesmírně obtížné. Dojisté míry to jde u státních zástup-ců, kde víme, že existuje pokynobecné povahy z roku 1995, kte-rý je podle mého soudu dostateč-ný. Kdyby byl řádně dodržován,

určitě bychom nemuseli vymýšletnový. Dokonce si myslím, že bybylo proti smyslu, abychom vymýš-leli nový, jestliže problém spočíváspíše v nedodržování toho staré-ho. S mým předchůdcem a spolus Americkou asociací advokátůjsme již před čtyřmi lety vymyslelitakový seminář. Právě soudcůma státním zástupcům měl nenásil-ně, spíše formou zkušeností zezahraničí, ukazovat, jak se tytotrestné činy jinde posuzují. Bohu-žel nakonec v důsledku ne zceladokonalé spolupráce ministerstvaspravedlnosti z toho všeho sešlo.

Aktivity nevládníchorganizacíCo dál, je otázka i pro samotnéRomy a nevládní organizace.Ihned po vynesení původního roz-sudku se některé romské iniciativyv čele se Sdružením za lidskápráva romských spoluobčanůa jeho předsedou Dušanem

Badim obrátily na vládní úřední-ky. Proti verdiktu se v lednu vyjád-řil například i předseda sdruženíJekhetano drom (Společná cesta)Tomáš Karbulka, který se obrátilna ministra spravedlnosti KarlaČermáka s žádostí o nové prošet-ření celého případu. Stejný názorměla i Romská unie v ČR, IvanVeselý ze sdružení Dženo, KarelHolomek ze Společenství Romůna Moravě. Nelze rozhodně opo-menout aktivitu Grémia romskýchregionálních představitelů. „Gré-

mium samozřejmě udělalo toprvotní, velmi důležité. Vydalomemorandum, ve kterém vyzvaloostatní romské organizace, abyreagovaly na situaci, která nasta-la po vynesení rozsudku okresní-ho soudu v Jeseníku. Současnějsme oslovili širokou veřejnost,romskou i neromskou, prostřed-nictvím internetu, kde jsme otevře-li toto téma diskusi. Myslím, že tobyla velmi dobrá akce, ozvala setotiž spousta lidí, vyslovovaly senázory, zkrátka se otevřela veřej-ná diskuse. A to je velmi podstat-né v takovýchto případech,“ kon-kretizoval iniciativu, k níž se při-pojila i řada dalších organizací,Ondřej Giňa. „Grémium má vesvé asociaci asi osmadvacetfunkčních organizací. Aktivně sepřidalo asi osm z různých regio-nů. Ovšem připojily se i nečlen-ské organizace, například sdru-žení Dženo. Překvapily mě velmimile i neromské nevládní organi-zace. Nejenže se připojily, ale

dokonce oslovily vládní předsta-vitele a vyzvaly je, aby učiniliněco ke změně situace v Jesení-ku,“ dodal.Odvolání bylo vyhověno, lze tedyříci, že Stiskala, Blajz a Jaš teďuž asi těžko vyváznou s podmín-kou. Jak to ale změní život Žigo-vým a dalším s podobnými osu-dy? Budou moci odstěhovat napůvodní místa skříně a židle? Tonení tak zcela jisté. Koneckoncůlze připomenout mnoho jinýchpřípadů, kdy bohužel až nazásah zmocněnců poškozených,veřejnosti či médií došlo na spra-vedlivější rozsudky (namátkoujmenujme případ Milana Lackaztlučeného skiny natolik, žezůstal ležet uprostřed silnice, kdeho přejely dva automobily, TiboraDanihela z Písku, Helenu Bihário-vou zbitou a hozenou do řeky,v těchto případech šlo navíco vraždy). V tak zoufalé situaci jenezbytné volat po systémovézměně, po něčem, co by ovlivni-lo myšlení a jednání policistů,státních zástupců a soudů. Otáz-kou je, zda dokáží romskéi neromské organizace vyvíjeta udržet dostatečný tlak. Co mánapříklad Grémium romskýchregionálních představitelů společ-ně s dalšími organizacemi v nej-bližší době v plánu? „Postupymusí být připraveny a měly bynabýt konkrétnější podoby. Chce-me teď oslovit členy Rady vládypro záležitosti romské komunity,dále členy Rady pro národnostia s nimi diskutovat a využít všechjejich zkušeností a možností, abyse v těchto záležitostech začaloněco systematicky dělat,“ reago-val na naši otázku Ondřej Giňa.Uvidíme tedy, co ukáží budoucítýdny, měsíce a roky. ■

že hlavní smysl dopisu se ztratiluž asi po těch třech dnech, mezi-tím totiž události nabraly poměrněrychlý vývoj. Šlo nám vlastně o tovyjádřit svůj názor, že je nutné seproti rozsudku odvolat. Naštěstík tomu nakonec došlo,“ dodáváMartin Kontra.Zajímalo nás, zda on a jeho přá-telé míní potenciál, který získalipři organizování petiční akce,v případě potřeby využít při dal-ších podobných kauzách. „Mož-ností je několik. Překvapilo mě, žev tuto chvíli nezvítězil cynismus,že to nemá smysl. Takový ohlasmě naplnil velkou nadějí. Říkalijsme si, že pokud se nic v jesenic-ké kauze nestane, pokusíme sepodniknout něco dalšího. Mělijsme v plánu ještě nějaké neotřelépouliční protesty, ale nakonecnebyly nutné. Pokud to budev našich časových možnostech,rádi bychom se o podobné přípa-dy zajímali dál, ale myslíme si, žeprvotně je to úloha médií. Ta, pře-devším MF dnes a Respekt, v tom-to případě sehrála dost význam-

nou roli. Druhápodstatnáskupina po

médiích,kteráovšemz méhopohledutotálněselhala,jsou poli-tici.Neřeklinic zají-

mavého,nikdoneprohlásil,

že takovétorozsudky

nejsou normální.Nikdo nevyjádřil obě-tem veřejně podporu,což jsme považovaliza nejpodstatnějšírozměr tohoto tra-gického incidentu.Byl to vlastnějeden z nejdůleži-tějších důvodůsepsání dopisůa následné petice.

Nikdo totiž neře-kl, že situace,v níž žijí obětiještě dnes, jenaprosto šíle-

ná!“ vyjad-řuje svůjpohled na

věc.A s jeho

názorem nel-ze než sou-hlasit.

Pod dekou strachu

Na životě rodiny Žigových se sou-dem k lepšímu změnilo pramálo.Zůstaly probdělé noci a strach.V malinkém jednopokojovémbytečku se svítívá dlouho do čas-ných ranních hodin. Ve dne senaopak spí. Světlo je pro klidnýspánek bezpečnější. S většími hol-čičkami pomohou prarodiče. Jen-že žít v neustálém strachu,s nábytkem přisunutým k oknům,vyděsit se každého zvuku, převrá-tit den a noc, nemít soukromí,i když v přítomnosti přátel, kteřívás hlídají pro případ napadení,to se nedá dlouho. Žigovi se roz-hodli. Jediné řešení je přestěhovat

se do jiného bytu. Směle tedyvyrazili na „Pentagon“, jak se tuříká městskému úřadu. Odůvodně-ní žádosti je jasné: „Tady se bojí-me.“ Papír však zatím stále ležína úřednickém stole… Oprávně-nost jejich strachu dokazuje i dal-ší čin jednoho z útočníků MartinaStiskaly. Týden před naší návště-vou spolu s kamarádem stejné„barvy pleti“ Martinem Hejnýmnapadl slovně i fyzicky další rom-skou rodinu, a to přímo na náměs-tí v Jeseníku. Následný Stiskalůviracionální pokus o sebevraždupsycholog označil za demonstra-tivní. Sebevražedným nástrojemměly být prášky a alkohol.U Žigových se zatím dveře netrh-nou. O jejich příběh mají i nadá-le zájem média. Novináři by rádimluvili také s panem soudcem.Vytrvale totiž nebere telefony, vět-šinou už paní na ústředně vytušízájem o tento případ a novinářepoučí o právě probíhající obědo-vé či jiné přestávce. Když koneč-ně hovor pošle na určenou adre-su, hlas slečny sekretářky oznámí,že pan soudce je na nemocenské.Koneckonců i jesenické úřady secítí zájmem médií a nevládníchorganizací velmi dotčeni, dokon-ce tvrdí, že je na ně vytvářennepřiměřený nátlak.Žigovi se to ale snaží nevzdata stále doufají, i když někdy jenz posledních sil. „Na druhou stra-nu tu cítíme, že lidé jsou při nás.Tuhle jsem šel do obchodua zastavila mě starší paní, že prýnám drží palce. Vůbec je tu teďlepší atmosféra. Kupodivu spíšmáme problémy s Romy, kteřídělají, že nejsou Romové. Ti nám

občas nadávají,“ opáčí Jan Žigana náš dotaz o situaci v městečku.Chvíli ještě povídáme, ale cestado Prahy je dlouhá. Nechávámetedy za sebou zbytky lógruv hrníčkách, pohled na vysklenouskříňku i nepříjemné vzpomínkyna ono letní ráno. V poslední chví-li se ještě ptáme na právní zastou-pení. Žigovi však advokáta nema-jí. Prostě věřili a věří ve spravedl-nost. Doufejme s nimi, že nebudezcela slepá.V nádražní putyce ještě oslovuje-me výčepního. Začíná opatrně,pak se trochu rozpovídá: „Ne,s většinou Romů tu nejsou potíže.Občas sem někteří zajdou.“ Hla-va staršího prodavače v kiosku je

sdílnější: „Víte, problém je práce.Oni jsou vesměs nezaměstnaní.Kdysi se tu kopaly kabely. Všech-no to byli ale Romové ze Sloven-ska. Nechápu, proč to nedajímístním. O tom případu jsemsamozřejmě slyšel. Řeknu vám, jeto hrozné. Ten rozsudek je nespra-vedlivý, ti útočníci měli dostatdaleko víc.“

Politici přislíbilijednáníA co se bude dít dál nejen s jese-nickým případem, ale obecně?Jak zamezit podobným rozsud-kům, jak přimět a možná i pomo-ci soudcům a státním zástupcům,aby na trestné činy s rasovýmpodtextem, zvláště končí-li zmrza-čením obětí, nahlíželi přísněji? Tis-ková mluvčí ministerstva spravedl-nosti Iva Chaloupková námv čase uzávěrky tohoto čísla,v době, kdy už bylo jasné odvo-lání, sdělila: „Ministr spravedlnos-ti Karel Čermák se dohodls místopředsedou vlády PetremMarešem a nejvyšší státní zástup-kyní Marií Benešovu, že se spo-lečně setkají a budou debatovato tom, zda a jak státní zastupitel-ství postupují při postihování trest-ných činů motivovaných národ-nostní a rasovou nesnášenlivostí.Jistě podrobí kritice i pokyn obec-né povahy nejvyššího státníhozástupce, kterým se upravujípodrobnosti postihu státníchzastupitelství při postihování tako-výchto trestných činů. Pokyn vzni-kl v roce 1995 a od jeho vydánípřece jen uplynula řada let. Vyvíjíse jak trestní řád, tzn. právní

7reportáž

měsíce

reportáž

měsíce 6

▲

▲

Na životě rodiny Žigových se soudem k lepšímuzměnilo pramálo. Zůstaly probdělé noci a strach.V jednopokojovém bytečku se svítívá dlouho dočasných ranních hodin. Ve dne se naopak spí.Světlo je pro klidný spánek bezpečnější.

Odvolání bylo vyhověno, lze tedy říci,že Stiskala, Blajz a Jaš teď už asi těžko vyváznou s podmínkou.

fotoanketa fotoanketa fotoanketa fotoanketa fotoanketa fotoanketa fotoanketa fotoanketa fotoanketa fotoanketa fotoanketa fotoanketa fotoanketa fotoanketa fotoanketa fotoanketa fotoanketa

fotoanketa fotoanketa fotoanketa fotoanketa fotoanketa fotoanketa fotoanketa fotoanketa fotoanketa fotoanketa fotoanketa fotoanketa fotoanketa fotoanketa fotoanketa fotoanketa fotoanketa

Dušan Kandra26 let, Jeseníknezaměstnaný

Občanská sdružení byměla být kontrolovánanějakým úřadem, a tojak jejich činnost, taki to, zda a jak fungují.Stává se také, že stejnílidé zakládají několikrůzných sdružení, alepokud se nedokáží

domluvit a nemají pořádek v jednom,tak nechápu, proč zakládají další.

Jarmila Kucharová48 let, Chomutovsociální terénní pracovnice

Občanská sdružení byměla mít nad sebounějakou kontrolu, abyse vědělo, zda opravduvykonávají svou činnostdle pravidel. Tak by sealespoň vědělo, coa jak které sdruženídělá.

Jan Radaj36 let, Chomutovnezaměstnaný

Já už jsem se několikrátobrátil na různá OS,ale nikdo mi nepomohl.V každém případě byse sdružení měla vícezajímat o sociálně sla-bé občany.

Samulej Adam47 let, Chomutovnezaměstnaný

Pokud sdružení vedoulidé, kteří za něco stojí,potom mají smysl. Alepokud je vedou lidé,kteří se chtějí prostřed-nictvím dotací obohaco-vat, pak je to špatné.Bohužel to převažuje.

Josef Cirhák38 let, Chomutovnezaměstnaný

Vše záleží na náplnipráce občanského sdru-žení, pokud se zabývádrogovou závislostínebo sportem, prostěněčím, co má návaz-nost, tak to beru. Alepokud se jednáo malou jednorázovou

akci bez jakéhokoli dopadu, tak to jena nic.

Karel Balog43 let, Chomutovpracovník v živočišné výrobě

Podle mého by romskásdružení měla býtnápomocna k dodržo-vání lidských práv. Jáosobně bych věděl, nakoho se v tomto směruobrátit, a to na OSv Karlových Varech.

Marie Kováčová45 let, Chomutovošetřovatelka

Občanská sdruženíjsou zbytečná, protožeřada z nich nefunguje,jak by měla. My, Romo-vé, jsme totiž národ,který se neumí sjednotita dohodnout.

komentovaná

událost 8 9komentovaná

událost

Co si myslíteo romskýchobčanskýchsdruženích

Roman Žiga23 let, Bernaticesociální terénní pracovník

Když zakládám sdruže-ní, chci přece určitýmzpůsobem někomupomáhat a ne zneuží-vat dotace. Ve většiněpřípadů zakladatelésdružení finance zneu-žívají. Je to smutné, jeli-kož balík peněz je

malý, a tudíž ostatní sdružení nemajíšanci, i když by byly pro společnostmnohem prospěšnější.

Rudolf Holub50 let, Chomutovpodnikatel

Občanská sdruženímají smysl, pokud sdru-žují lidi a souvisí tos dobrou věcí. Podlemého by měla sloužitpředevším k vzájemné-mu kontaktu, prostěk součinnosti meziRomy. A to, myslím,

řada organizací dělá.

Diskusní fórum na www.romea.cz

Přidáváme výběr z příspěvků, kte-ré jste nám napsali do naší inter-netové diskuse. Vyjadřovali jstesvé názory na existenci a práciromských občanských sdružení.

@ Myslím, že romská občanskásdružení jsou nejednotná a velmičasto k sobě vzájemně nevraživá.Každý si hraje na svém písečku.

Často také suplují romskou politic-kou scénu, což je vcelku logické.Mělo by dojít ke sjednocení rom-ského neziskového sektoru, jenženevím, jestli to půjde se starými lid-mi. Lídři, kteří tam působí od deva-desátých let, jsou překážkou…A proto: DĚKUJEME, ODEJDĚTE!

Neil

@ ??? Vätšina rómskych organi-zácií pracuje na bázi svojho

dobra, to znamená, že sa zabez-pečujú finančne a len tak takpomáhajú tým, ktorý to naozajprotrebujú. Je smutné, že to robiapráve samotní Rómovia, ktorývedia, ako na to. Keby všetkyorganizácie fungovali tak, akomajú v pláne či v projekte, ktorýpodali, určite by to s Rómamivyzeralo inak...

Bohumil

@ Myslím, že existence našich

občanských sdružení je potřebná.Registrovaných sdružení je mno-ho, aktivních již podstatně méně.Chtělo by to, aby se několik vel-kých sdružení spojilo a získalo takvětší vliv a respekt. Není mnohoRomů, kteří vědí, k čemu vlastněromská sdružení slouží. Asi tonebude tak jednoduché. Je tumalá informovanost, o čem vlast-ně občanské sdružení je. Za tonejspíš vděčíme „téměř žádné“medializaci našich sdružení. Pak

je tu známá nevraživost mezi rom-skými sdruženími. Chce to vícetolerance. Několik větších sdruže-ní z různých krajů by se mohlospojit, a získat tak potřebný vliva respekt státních úřadů a nejenjich. Do EU bychom měli vstoupitjednotní. Jinak nejspíš nemámešanci.

Patrik Čonka

Více příspěvků si můžete přečístna www.romea.cz

Č lánek si můžete přečíst sami, zmiňuji jejjen proto, že se zrodil ve stejnou chvíli,

kdy jsme se vás na této dvoustraně rozhodlizeptat, co si myslíte o občanských sdruženích,o jejich fungování, množství, ochotě spolupra-covat a především o tom, zda by se některésubjekty, dlouháléta nevykazujícížádnou činnost,měly rušit či nikoli.Situace se mátotiž tak, zatímcookolnosti vznikua fungování poli-tických stran jsou přece jen složitější, založit siobčanské sdružení je nesmírně prosté. Stačímít k dispozici tři lidi včetně sama sebe,napsat stanovy a zaregistrovat je na přísluš-ném odboru MVČR. A pokud zásadním způ-

sobem neporušují zákony této země, vy, vášbratr, otec nebo kamarád můžete tvořit skupi-nu patřící do neziskového sektoru. Ovšemačkoli neziskového, umíte-li trochu psát projek-ty, máte-li kontakty a naučíte se v tom chodit,můžete si přijít na své. Zvláště pokud nikdo

nekontroluje, zdasdružení ještě fun-guje či nikoli. Kdy-by se vám náho-dou znelíbilo,můžete založitnové nebo jich mítrovnou několik.

Kromě vyúčtování konkrétních projektů, naněž získáte finance, nemusíte vůbec nic. Set-kání valných hromad a různé zprávy mohoubýt při troše důvtipu a šikovnosti zcela fiktivní.S politickou stranou to přece jen tak jedno-

duché není. Každý rok musíte předložitvýroční zprávu, jejíž nedílnou součástí je téžzpráva finanční. Pokud tedy nemáte příjmy čidary, jste-li několik let nečinní, mohou vás zru-šit. Koneckonců před rokem se živě, a to niko-li poprvé, diskutovalo i o zrušení dvou rom-ských politických subjektů – HAR (Hnutí anga-žovaných Romů) a ROI (Romská občanská ini-ciativa). Ovšem jiná situace nastává, máte-liobčanské sdružení. Klidně nemusíte pracovatdeset let, a přestoexistujete dál.Je to jistě takéjeden z důvodů,proč v ČR evidujeministerstvo vnitratolik romskýchobčanských sdru-žení. Rozhodně toneznamená, že bych ráda omezovala jejichpočet, jen si myslím, že je škoda, že neexistujenějaký kontrolní mechanismus i v této sféře.Pročistilo by to malý český rybník, vyjasnilosituaci, vyprofilovalo by se, jak která sdruženípracují. Koneckonců velmi obdobně to cítítev naší fotoanketě a diskusním fóru i vy. Věcvšak není tak jednoduchá, jak by se na prvnípohled mohlo zdát. Sdružování občanů patřído základních svobod každého z nás. Možnátedy úvahy o rušení něčeho, co je léta evido-váno jen na papíře, zůstanou i nadále jen úva-hami. Druhá, mnohem zásadnější otázka je,jakým způsobem funguje demokratické rozho-dování uvnitř těchto subjektů. Rovnocennámožnost něco ovlivňovat, nezmanipulovaněvolit, odvolávat, kontrolovat tok finančníchzdrojů atd. Jistě je to velmi individuální. Nic-méně z praxe vím, že mnohá sdružení bylazaložena tak „geniálně“ a promyšleně, že jehozakladatel je v podstatě neodvolatelný. Mám-liskončit já, říkají si mnozí, skončí i moje sdru-žení, časopis či akce. A bohužel to tak častoi dopadá. V jiném případě v podstatě bez-mocní kolegové nakonec odcházejí z jednohosdružení, aby založili nové. Další možnost,

chtějí-li dál pracovat, vlastně nemají. Stalo seto jistě už i některým z nás. A co z toho plyne?Prostý závěr: až budete příště vstupovat donějaké nevládní organizace, pořádně si pro-studujte její stanovy, ujistěte se, jaké budouvaše možnosti a pravomoci, a pak se teprverozhodněte.A další závěry? Asi bychom se měli všichnizabývat výpověďmi obyčejných Romů, jejichžzájmy – jak tvrdíme ve svých projektech – hájí-

me a kterým chce-me pomáhat.Bohužel to pravdě-podobně nezměníneochotu někte-rých z nás zbavitse vzájemnéhohašteření, nevraži-vosti – jak trefně

píše jeden z přispěvatelů naší internetové dis-kuse (www.romea.cz). Nejspíš ani nebudemeschopni táhnout za jeden provaz nebo ales-poň jedním směrem. Zkusme se ale jen zamys-let, někteří z nás by to jistě dokázali. Potřeb-nost sjednocení a spolupráce nevládního sek-toru včetně toho romského bude totiž stáleaktuálnější. Praxe ukazuje stále zřetelněji, žeje třeba zdokonalit systém rozdělování financíurčených pro tuto oblast. Je třeba dát méně nalobbing, tj. kdo koho zná, s kým vycházía s kým nikoli, ale více pak na kvalitu a efek-tivnost. Posuzování projektů i kontrola jejichplnění se musí zlepšit.I přes výše zmíněné je nesporné, jak zásadníroli neziskový sektor sehrává a jak moc pomá-hají skutečnému rozvoji občanské společnostimnozí lidé, kteří v něm pracují. Faktem roz-hodně zůstává, že v ČR existuje mnoho těch,za nimiž stojí kus práce, bez jejichž snaženíby se mnohé nepodařilo. A těm patří dík. Jejen třeba, aby jim nekazili dobré jméno pod-vodníci, kteří se chtějí na romské problematicejen přiživovat. Klíčem k jejich odhalení byměla být důsledná kontrola financí, které zís-kávají. ■

Časopis Týden nedávno ve svém šestém číslez 2. února věnoval pět stran článku, kterýpátral po tom, kam mizí milionové dotaceurčené Romům, a odhalil zákulisí fungováníněkterých občanských sdružení. Škoda jen,že se kromě romských sdružení nevěnovali těm, která sice romská nejsou, avšakfinance získané na práci s Romy tvořínezanedbatelnou část jejich rozpočtu.

Zatímco okolnosti vznikua fungování politických stran jsoupřece jen složitější, založit siobčanské sdružení je nesmírněprosté

I přes výše zmíněné je nesporné,jak zásadní roli neziskový sektorsehrává a jak moc pomáhajískutečnému rozvoji občanskéspolečnosti mnozí lidé, kteří v němpracují

Myslíte, že existencevelkého množstvíromských občanskýchsdružení jeopodstatněná?

Stav ke dni 12. 02. 2004

Anketa na www.romea.cz

Ano 57 % Ne 43 %

▲

▲

AutorkaJarmila Balážová

Připravily Soňa Kalejová, Stanislava OndováFoto Pavel Kubeš, Lenka Kučerová

Angažoval jste se v pří-padu vystěhovávání Romůz ubytovny Mexiko ve Sla-ném. Ačkoli jeden novinářo vás tehdy napsal: „Rom-ský regionální koordinátorKoky se opět neobjevila nikdo už ani nečeká, žese kdy objeví.“ Jak to tedybylo?Já tam samozřejmě několikrát byl,jednal jsem s místostarostou,s tajemníkem, s vedoucím sociál-ního odboru. Tehdy mi přijelarodina ze Slovenska. Pořádalijsme veselku. A ten novinář mi

zrovna volal a já mu řekl, že tamteď nemohu být, a jeho se tostrašně dotklo. Mně se jeho jed-nání nelíbilo. Začal mi diktovat,co mám udělat, jak to mám udě-lat, kam mám přijet atd. O vznik-lé situaci ve Slaném jsem infor-moval jak vedoucího odboru soci-álních věcí krajského úřadu, taknáměstka hejtmana a v poslednídobě i předsedu ODS MirkaTopolánka. Situaci jsem se snažilřešit, výsledkem bylo jeho veřejnétvrzení, že Koky nepřijel. Ale byljsem tam, když došlo k dalšímustěhování. Nakonec jsme se spo-lu sešli a vše si vyříkali. Ale rádbych se vrátil k situaci ve Slaném.Pokud město aplikuje tento druhpolitiky, tak se to dotýká všechsociálně slabých. Mně se přístupradnice ve Slaném nelíbí, obá-vám se ale, že jibudou aplikovat

i ostatní města. Na druhou stranudluh je dluh a je jedno, jestli dva-cet tisíc nebo dvacet milionů. Dlu-hy se musejí platit. Pokud buduplatit nájem, tak na mě přecenikdo nemůže. Existují situace,kdy na to opravdu ti lidé nemají,ale pak je třeba si včas domluvitnějaký splátkový kalendář. Nene-chat to dojít až k soudu a exeku-ci. Je nutné, aby si to uvědomilijak starostové, tak i nájemníci.Znám situaci v podobných lokali-tách. Vím, jaké jsou tam vztahy,že tam hraje roli těžká závist,hádky. Tady vidím úkol pro terén-

ní pracovníky, kteří by měli sledo-vat situaci a pomoci domluvitnapříklad termíny spláteka podobně. Město by zase mělodělat takovou politiku, aby lidébyli schopni své dluhy splácet.Umožnit třeba vykonávání veřej-ně prospěšných prací. Sociálníodbory by také měly využívatvšech opatření, která jsou danázákony. Například využití přís-pěvku na bydlení na umoření dlu-hu na nájemném. Chyba je naobou stranách. V Lysé nad Labemjsme například vyjednali proRomy pět nových bytů. Teď jsouvšichni venku, protože neplatili.Někteří Romové si myslí, ženemůže nastat situace, že budouvystěhováni na ulici. V některýchpřípadech nad tím zůstává rozumstát. Asi by bylo užitečné udělatna toto téma nějakou osvětovoukampaň.

Jako to dopadlo s rodinouve Slaném? Vrátila se zpát-ky?Už se vrátili. Dluh byl částečnězaplacen z daru a zbytek nynísplácejí. Žijí tam, kde dříve. Situ-ace se uklidnila.

Jste znám svými výroky, žeRomové musejí být samiaktivní, že jim nikdo niczadarmo nedá. Jak hodno-títe jejich aktivitu a romskýneziskový sektor vůbec?Myslím, že čím silnější bude rom-ský neziskový sektor, tím lépe proRomy v České republice. Je třebaposílit hlavně ty organizace, kterépracují s Romy přímo v terénu. Ty

to mají nejtěžší. Také nenídobrý stav, když se mezi

Romy v konkrétnímměstě či obci

nenajdou žádní osvícenci, kteříby byli mostem mezi vedenímměsta a místní romskou komuni-tou. Vždy by to měli být lidéuznávaní, komunikativní a přede-vším zodpovědní.

Romský neziskový sektora romská politická repre-zentace obecně nejsou jed-notné. Myslíte, že je možné,aby se Romové sjednotili?Mezi romskými organizacemivládne opravdu specifická atmo-sféra. Existuje mezi nimi nevraži-vost a rivalita. Je nutné, abyv jejich čele stáli vzdělanía schopní lidé, kteří je dokážípozvednout na profesionální úro-veň. Je potřeba, aby vyrostlyosobnosti schopné jednat s úřady,které pro ně budou partnery.Sdružení jsou do jisté míry firmy,a pokud nemají co nabídnout,nejsou schopná sehnat na svoučinnost peníze, tak prostě krachu-

jí. Sjednotit romské organizacea vytvořit komplexní strukturu rom-ského neziskového sektoru je pro-stě nezbytné.

Jaká je vaše představa?Podle mě by z každého kraje,kterých je celkem 14, mělo býtdo nějakého celorepublikovéhoorgánu, z něhož by pak vzešlaromská reprezentace, delegová-no tři až pět organizací, respekti-ve jejich zástupců. To je jednaz možností. Bylo by dobré navá-zat na setkání, která probíhalav minulém roce na krajských úrov-ních. Každý krajský koordinátormá přehled o organizacích vesvém regionu, má možnosti tako-vé setkání zorganizovat, má nato prostory atd. Pokud se podívá-me do zahraničí a vezmeme jakopříklad Maďarsko, jsou tam užv tomto ohledu mnohem dále.Mají svou samosprávu, která jesice předmětem kritiky, jedná seúdajně o asimilaci, ale stát ji pod-poruje. Proč se nepokusit o něcopodobného v ČR. Prvním krokemby ale mělo být sjednocení. Jakto funguje v Maďarsku, si zatímu nás nedovedu představit. Musí-me postupovat krok za krokem.Na druhé straně se také každájednotlivá organizace musí vzdě-lávat, musí získávat informace,pokud je totiž nemá, tak se pro-padá. Je důležité učit se získávatfinanční prostředky, psát projektya hlavně pracovat s lidmi. Nez-bytné je naučit se komunikovat sezástupci měst, s politiky. Volenýmzástupcům na radnicích by mělozáležet na tom, že mají ve městěschopnou romskou organizaci,která jim pomůže řešit problémyse sociálně slabými občany, mezinimiž rozhodně nefigurují pouzeRomové.

Výsledkem dosavadnínejednotnosti romskéreprezentace a neochotyostatních politických stran jenapříklad i to, že Romovénemají žádného zástupcev parlamentu. Vidíte něja-kou cestu, jak dostat Romydo vysoké politiky neboalespoň do krajských zastu-pitelstev?Romové se musejí začít znovupoliticky angažovat a získat podílna moci. A to na všech stupních,na komunální, krajské i parla-mentní úrovni. A proč by toneměly začít právě romské nezis-kové organizace, protože uždnes jsou mnohé vnímány jakopartneři pro jednání a v jejichvedení jsou mnohé osobnosti,

rozhovor 10

Pocházíte ze Slovenska. Jakjste se dostal do Českérepubliky a posléze do Pra-hy?Pocházím z východního Slovenskaze Smižan a jsem nejstarší z pětidětí. Mí sourozenci a rodiče tamstále žijí. Do Čech jsem se dostalde facto rozkazem, když jsemskončil v roce 1987 vojenskouškolu v Liptovském Mikuláši. Byljsem odvelen do Kolína, kde jsemměl na starost nováčky, působiljsem v tzv. přijímači. Oženil jsemse tam a narodily se nám dvěděti. Moje žena pracuje v nemoc-nici jako zdravotní sestra. Z armá-dy jsem odešel na vlastní žádostna jaře 1998. Pak jsem pracovalv Nymburce a nakonec v Praze.

Co vás přivedlo k práci proromskou komunitu?Vždycky jsem o tom uvažoval.I během vojenské služby. Chtěljsem se věnovat našim lidema nějak zúročit to, co jsem senaučil v armádě. Nastoupil jsemna okresní úřad do Nymburka,kde jsem působil čtyři a půl roku.Myslím, že se mi tam podařilo

odvést kus práce. Setkal jsem ses velmi schopnými lidmi a poved-lo se nám vybudovat v rámciokresu například dva kluby.Dokázali jsme, že Romové siumějí sami řídit svou činnost,organizovat různé akce a zapojitse i do veřejného života. To jevelmi důležité.

Uplynul asi rok od doby,kdy jste vyhrál konkurz naromského koordinátorastředočeského krajskéhoúřadu. Mohl byste zhodno-tit toto své dosavadní půso-bení?Místa krajských romských koordi-nátorů byla zřízena zákonemo krajích. Já jsem se stal jednímze čtrnácti. Minulý rok byl pro mětakovým zorientováním se v úřa-du. Seznamoval jsem se s jehochodem, s lidmi z jednotlivýchodborů, s nimiž spolupracuji.Podařilo se mi zorganizovat set-kání romských organizací, pro-běhlo i setkání romských úředníkůz pověřených obcí, kterých je veStředočeském kraji šestadvacet.A v roce 2004 by měla podobná

setkání pokračovat. Chci pozvatkolegy z jednotlivých odborů,z Rady vlády pro záležitosti rom-ské komunity a podobně. Jsemrád, že se podařilo vyčlenit něja-ké prostředky na činnost rom-ských organizací, ať už na kultu-ru, na sport nebo na sociálníoblast.

Jaká je vůbec současnásituace romských poradců.K poslednímu dni roku2002 zanikly okresya s nimi i místa okresníchromských poradců. Někteřípřešli na kraje, někteří naobce s rozšířenou působ-ností. Myslíte, že to bylsprávný krok? Reforma státní správy, která pro-běhla, byla unáhlená. V koneč-ném důsledku to stojí hodněpeněz města, potažmo daňovéhopoplatníka. Původně byly ustave-ny funkce romských poradcůa asistentů při všech okresnícha magistrátních úřadech a nynějšíreforma má za následek, žezákon ukládá pouze zřízení rom-ských koordinátorů na krajských

úřadech, tudíž je původní síťzpřetrhaná a nefunkční. Romskýkoordinátor by měl řídit a koordi-novat úředníky na obcích,v některých krajích je však situa-ce taková, že nemá koho řídita s kým jednat. Vyjednávats obcemi, zda ustaví funkciporadce, je aktuální úkol prokoordinátory. Na druhou stranuje třeba říci, že jsou městaa obce, kde romský úředník nenípotřebný. Například ve Středo-českém kraji v Sedlčanech,v Poděbradech, v Dobříši. Tam jesituace Romů bezproblémová.Musíme zohlednit, jak početnáa problémová je romská komuni-ta v konkrétním místě. Některáměsta se o to však nezajímají.Ale pokud jsem zodpovědný regi-onální politik a vidím, že je velképrocento nezaměstnaných, musímpřece předvídat, že vzniknou pro-blémy například s placenímnájemného. Pak město zaplatímnohem více za právníky a nadalší výdaje s tím spojené, nežby je stál romský poradce neboterénní sociální pracovník, s nímžby se tomu dalo předejít.

▲

Až do roku 1998 byl vojákemz povolání, pak se rozhodl pracovatpro romskou komunitu jako romskýporadce v Nymburce. V roce 2003 sestal krajským koordinátorem vestředních Čechách. Jeho jméno seobjevilo v médiích takév souvislosti s kauzouvystěhovávání obyvatel ubytovnyMexiko ve Slaném. O tom, jaksjednotit romský neziskový sektor,jak dostat Romy zpět do politiky čico je čeká po vstupu do EU,jsme si povídali s CYRILEMKOKYM.

Cyril Koky:Romové musejí získat podíl na moci

11 rozhovor

Autor Zdeněk RyšavýFoto Pavel Kubeš

▲

▲

Sjednotit romské organizace a vytvořitkomplexní strukturu romského neziskovéhosektoru je prostě nezbytné

vesměs podnikatelé, které sestarosty už dnes komunikují. Jetřeba, aby se nezaměřovali jenna volný čas či kulturu, ale abypřemýšleli, jak se zapojit do spo-lurozhodování ve vedení města obcí. Znamená to chodit k vol-bám, kandidovat ve volbácha získat podíl na moci na všechúrovních. V současnosti je vevšech čtrnácti krajích pouzejeden romský zastupitel, a tov Pardubickém kraji. Je to zoufalemálo. V listopadu 2004 proběh-nou krajské volby a já doufám,že budeme u nás ve Středočes-kém kraji mít úspěšného kandidá-ta a v krajském zastupitelstvupoprvé v historii zasedne Rom.Chceme rozjet kampaň a snažitse, aby byl zvolen.

Prozradíte, kdo tím kandi-dátem bude?Ano. Bude to pan Milan Horvát,který je již zkušeným regionálnímpolitikem, nyní zastává funkcizastupitele v Lysé nad Labem.Měl by kandidovat na kandidátceODS.

Dáváte nějakou šanci stranězaložené na národnostnímprincipu, jako je napříkladRomská občanská iniciativa?Myslím, že zakládání strany nanárodnostním principu v nynějšímvolebním systému nemá význam.Zastával jsem názor, že by něja-ká romská strana mohla býtúspěšná, ale při limitu pro vstupdo sněmovny ve výši pěti procentnemá taková strana šanci. Pokudby se snížila vstupní hranicez pěti třeba na tři procenta, taksnad ano. Pokud ale vezmu pří-klad ROI, tak ta absolutně zkla-mala. A neznám člověka, kterýby ji dokázal vzkřísit. Spíšbychom měli vychovávat jednotli-vé politiky a nabízet je stávajícímparlamentním stranám nebo aktiv-ně pracovat v politické straněpodle svého ideového zaměření.Otázkou je, zda současné parla-mentní strany o ně budou stát.Například takový Karel Holomekby byl ideální senátor. Je to velkáosobnost romského hnutí, alenikdo není schopen vyjednata prosadit, aby tento člověkreprezentoval svůj kraj v horníkomoře parlamentu. Je potřebavytvořit tým lidí, mohli by to býtprávě lidé z vedení romskéhoneziskového sektoru, kteří bykomunikovali s parlamentnímistranami, ministry, premiérem atd.Další úkol pro romské organizace

je motivovat romskou veřejnost,aby chodila k volbám. Musíme sisvého hlasu vážit a vědět, komuho dát. Terénní sociální prácea kulturní a sportovní aktivity jsoudůležité, ale není to totéž, copolitika. Politické strany, přede-vším ty parlamentní, si musejí uvě-domit, že Romové žijící v ČRchtějí také spolurozhodovat o růz-ných záležitostech veřejného živo-ta. Tady se musím opět vrátitk Maďarsku, kde mají v parla-mentě dokonce čtyři své zástup-ce. Ale i v bulharském parlamen-tě jsou dva romští poslanci

a rumunský prezident má romské-ho poradce. Od Romů v těchtozemích bychom se měli učit.

A co vy a politika? Nechtělbyste to zkusit?V tuto chvíli ještě ne. Začal jsemsice studovat politologii, takženeříkám, že někdy v budoucnutřeba... Ačkoli moje práce jevlastně také trochu politika, alesamozřejmě velká politika je užo něčem jiném. Člověk na to musíbýt připravený. Musím se naučitještě spoustu věcí. Nyní je potře-ba dát šanci lidem, kteří už pra-cují v komunální politice a vědí,jak to funguje.

Co si myslíte o výměněpolitické reprezentace,o změně lídrů?Je přirozené, že se v každém

hnutí nebo straně mění lidé, jdeo naprosto normální proces, žepřijdou noví lidé, nové tváře.Každý si musí vydobýt svou pozi-ci. Nikoli jménem, ale činy.

Česká republika vstoupí1. 5. 2004 do Evropskéunie. Co to podle vás budeznamenat pro Romy?Je dobře, že Česká republikavstupuje do EU, i když existujíobavy, že se naše země rozpustív EU jako kostka cukru nebo žepřijde o svou národní identitu.Ale je přece lepší být aktivním

hráčem na hřišti, než sedět nalavičce. Zároveň je to obrovskávýzva pro celý romský národv Evropě. Budeme mít početněstejnou váhu jako Švýcarsko neboRakousko, ale nebudeme mít žád-nou politickou moc. Evropskákomise sice pořádá semináře provolené i jmenované zástupcez přistupujících zemí. Já jsem natakovém semináři před Vánocibyl. Z jednání vyplynulo, žeEvropská komise má zájem nařešení romské otázky v Evropě.Oni vnímají, že Romové ve střed-ní Evropě trpí chudobou, sociál-ním vyloučením, rasismem a dis-kriminací. Chtějí situaci řešit. Aleje nutné, abychom si udělalipořádek doma. A opět se vracímk potřebě profesionalizovat rom-ský neziskový sektor a aktivnějednat s politiky. Cílem by mělo

být, a to znovu opakuji, získánípodílu na moci.

Existuje šance, že by Romo-vé mohli být zastoupeniv Evropském parlamentě?Pro nejbližší období to vypadá,že Romové v Evropském parla-mentě mít zastoupení nebudou,protože například maďarští romštíposlanci do Bruselu nekandidují,což je podle mě velká chyba.Jedná se o možnosti vytvořeníEvropského romského fóra. Alenerad bych, aby to vyplynulo doztracena, aby to byla pouze něja-ká „žvanírna“. Výstupy z tohotofóra by měly být závazné proEvropskou komisi i parlament. Tenorgán musí mít nějaký mandát.

Jak daleko postoupilovyjednávání o tomto fóru?Zatím není dáno, jaké bude mítpravomoci, ale už to, že sezástupci scházejí, je velké plus.

Máte nějaký životní cíl čisen? Čeho byste chtěldosáhnout?Jsem moc rád, že dobře fungujemoje rodina a mé děti mi dělajíradost, že jsem samostatnýa nezávislý, nemusím se nikohoo nic doprošovat. Armáda měnaučila zodpovědnosti, věděljsem, že pokud něco nesplním,vymstí se mi to. Spoléhám se sámna sebe. Mým cílem, pokud buduživ a zdráv, je naučit se anglicky,protože bez toho se neobejdu přizískávání informací. A pak bychchtěl, aby romské organizacedokázaly vyjít s úředníky a aby seco nejdříve podařilo vytvořit dob-rou a efektivní strukturu romskéhoneziskového sektoru v ČR. ■

13 sportrozhovor 12

Spolu s ňou žije na ubytovni s takmer99 % rómskych rodín. Tá Róbertova býva

v byte, ktorý by mnohým nestačil ani ako det-ská izbička. Komu by napadlo, že práve ten-to tichý chlapec malej a chudej postavy sav novembri 2003 stal majstrom Slovenskav boxe v kategórii základných škôl vo váhedo 38 kg.Trénuje už od jedenástich rokov. Nikto hok tomu neviedol. Jednoducho sa chcel realizo-vať. A aj keď sa túžil stať futbalistom, osuda náhoda zariadili, že dnes je na najlepšejceste stať sa úspešným boxérom, ktorý nechceboxovať iba na Sloven-sku. Jaroslav Macko, tré-ner mladého a nádejnéhorómskeho boxera hovorí:„Počas svojej trénerskejpraxe som sa ešte nestre-tol s tým, aby majstrov-stva žiakov v boxe vyhral Róm. Trénoval somviacerých rómskych chlapcov, no po krátkomčase to vzdali. Taký talent, akým je Róbert,som medzi Rómami nemal. Ale ani medzinerómami sa takýto talent nevidí často. Akvydrží, bude z neho dobrý športovec.“ Róbertsa tak stal pýchou Rómov nielen na ubytovni,kde žije, ale aj v meste a na celom Slovensku.Pre jeho rodinu to znamená však oveľa viacako slávu. Znamená to pre nich zlomenie pútminulosti a začiatok novej cesty.„Mal som starosti ako uživiť rodinu a mojirodičia počas môjho detstva zasa ako uživiťnás. Aj ja by som chcel niečím byť, ale ako sahovorí, dvaja na jednom obrázku nemôžu byťrovnakí. Môj syn sa preto musí priučiť remes-lu. Ak by z boxu nič nebolo, nech má robotuv ruke. Remeslo je predsa len istota. Ak už zomňa nič nebolo, nech je aspoň z neho,“ vyslo-vuje svoje želanie chlapcov otec RóbertDemeter st., ktorý tiež priznáva, že okrem pro-blémov s bývaním musela jeho rodina čeliť ajinému problému. Aj preto je rád, že jeho synvyrovná povesť rodiny, na ktorej mu tak veľmizáleží: „Bol som v base. Nechválim sa tým.

Do basy som sa však dostal kvôli krádežiželeza. Deti pýtali jesť a peňazí nebolo.Chcel by som vrátiť minulosť spred štrnástichrokov. Ale tú časť, kedy som mal prácu. Totodnes život nie je.“ Jeho radosť, ako hovorí, bybola ešte o mnoho väčšia, ak by jeho syndosiahol lepšie vzdelanie. Navštevuje totižšpeciálnu základnú školu. „Je to aj mojouvinou. Podpísal som mu prestup užv prvom ročníku na základnej škole.Videl som, že Róbertovi chýba intenzív-nejšia pozornosť učiteľky, a ja som chcel, abyho niečo naučili. Aby z neho niečo bolo.

Viem, že to nebolo dobrérozhodnutie,“ hodnotídnes situáciu. Napriektomu verí, že jeho syntoho ešte veľa dokáže.K úspechu ho privedielen dobrý tréner a toho

už podľa neho Róbert má. Dokonca ich vzťahvraj prerástol do takého priateľstva, že trénerho na tréningy mimo mesto a zápasy vyzdvi-huje priamo doma.Róbert má sen a za tým ide. Box však nepou-žíva ako prostriedok sily medzi chlapcami.Boxuje iba v klube a na zápasoch. Chlapciz ubytovne by chceli byť tiež majstrami v boxe.Teraz sú motivovaní jeho víťazstvom. „Nikdysom nerozmýšľal nad tým, prečo som práve jaRóm. Vždy som si veril, lebo ma nikto neponi-žoval. Od mala som chcel hrať futbal, ale minešiel. Rozhodol som sa pre box. Chlapciz ubytovne ma povzbudzujú a hovoria, že somdobrý. Na tréningy chodím pravidelne. S cha-lanmi z klubu vychádzam veľmi dobre. Povz-budzujú ma a dodávajú mi odvahu,“ rozprávaRóbert. Okrem boxu je pevne rozhodnutý vyu-čiť sa za murára. Na ceste za úspechmi v boxemu okrem podpory kamarátov, trénera a rodi-čov pomáha aj presvedčenie, že ak človekchce, jednoducho všetko dokáže. Rovnakoverí, tak ako aj jeho otec, že na svete je kopadobrých ľudí, ktorí, ak sa k ním správate dob-re, sú k vám dobrí aj oni. ■

AK CIKNO CHCE, VŠETKO DOKÁŽE

Ak je životným snom človeka šťastie jeho potomkov,trvá aj niekoľko generácií, kým sa stane skutoč-nosťou. Niektoré pokolenia aj napriek preberaniuštafety odkazu o šťastí, po ktorom túžili ich pred-kovia, do cieľa nedobehnú. RÓBERT DEMETERz Humenného, prezývaný Cikno, je obyčajný14ročný rómsky chlapec. Pochádza z chudobnejrodiny, kde mu však nechýba láska.

Autor Mária Hušováspolupracovnice RPA na Slovensku

Foto Romano nevo ľil

„Ani medzi nerómami satakýto talent nevidí často.Ak vydrží, bude z nehodobrý športovec.“

Veľká chvíľa na stupni víťazov

S trenérom a kamarátmi z klubu

Politické strany, především ty parlamentní, simusejí uvědomit, že Romové žijící v ČR chtějí takéspolurozhodovat o různých záležitostechveřejného života

▲

O romane aktivisti pre Slovensko thode pal o nevo beršbari kritika pre nevo zakonos, savo odoj kisitinen. Džal

pal o špecialne romane policisti pre buťi le Romenca. O akti-visti daran, te na el avka sar varekana, sar has e totalita aboo fašizmos. Akor has o Roma andre špecialno grupa, palsavi denas o Gadže pozoris. Kajča o romane aktivisti thovenbut kritiki pre savoro, so kerel o rajipen. But lendar pen kor-kore ča kamen te sikhavel. So kamenas o manuša, so kerde o zakonos? O zakonosnane vaš o Roma, save hine integrimen the dživen sar o avermanuša. Hino predal terra inkognita – thana save ňiko naprindžarel. Predal o komuniti the osadi, save dživen andreizolacija. Kada nane nevi idea (goďi), o autora dikhle, saroda hin andro aver štati. Ke Amarika hin la policija špecial-ne odbori vaš e buťi le Portorikanenca, Afroameričanenca,andre Ňemciko le Turkenca. Pre kajsi buťi e policija rado lelle manušen khatar o minoriti. Pre Slovensko džala pal o špe-cialno kurzos vaš o policisti. Sikhľona pal e romaňi historia,romaňi čhib the pal e multikultura. O Páll Csáky phenel, hojo zakonos na džal mujal o Roma, aľe hino kerdo predal len-de. Či kajso zakonos džanela vareso te kerel la bara bidaha,andre savi o Roma pre Slovensko peren, ňiko našťi phenel. Eekonomika nane igen lačhi, but Roma našade e buťi. Vaš odanašťi poťinenas o khera the gejle te bešel pale andro osadi.Pre Slovensko hin akana buter sar 600 osadi. Na poťinenodoj vaš o kher aňi o inkaso, aľe o učiteľis odoj na phirel,o doktoris aňi o policistas. O manuša užaren pre socialne„davki“ u sar len nane, ta džan the požičinen penge love.Pale den jekhvar ajci. 100 percentno urokos pro jekh čhon.O romane užera hine but brutalna. Te pre lende ňiko ňič naphenel the sako kerel, hoj ňič na dikhel, ta ňiko len ňič nakerel. O manuša, save chan bari bida, penge straden o cha-ben, o kašta pre jag the so lenge kampel, sar džanen thenalegalnones. Nane len so te našavel – e bertena hin mekfeder sar kajso nalačho dživipen. O media pal kada butvakeren the o manuša khatar e majorita paľis but rušen proRoma. U savo hino o ľikeriben maškar o Roma the o policis-ti? Ta oda hin jekh ruš. O Roma khatar o osadi la policijakena paťan the na džanen but pal o advokatna čačipena. Vašo romano manuš hino o policistas nalačho, bo les ča marel,sar čorel pre maľa, manuš, so leske šaj o užerňika poťinenlove, kaj pre lende ňič te na phenel. But policisti sar dikhenRomes khatar e osada, ta imar džanen, hoj kerďa, abo kere-la dareso nalačho. Agor la bidake bi šaj kerelas ča e „socia-lizace společenského systému“. Te ela buťi, o manuša zaro-dena love the šaj dživena, sar kampel. Našťi sako ča dikhelpro bare love the pr´oda, kaj lenge ňič te na našľol. Avka sarhas moda andro protokapitalisticko sistemos, sar has o „svě-tové hosodářské krize“ (lumakere ekonomicka krizi) anglalo mariben. Pr'oda amen nane love… Pro čhingerdo gerekossivas kotor, bo sam čore. Kajso kotor hin le romengeri špeci-alizacija pro policisti. Akana mek našťi thovas kritika. Dikha-ha, či andro osadi avela o policistas the leha tiš o zakonos,savo na ela ča mujal o Roma, aľe dela len tiš o čačipena.

Savi ela le romengerisituacija, te o policistiavena avrisikhade?

P redmetom kritiky rómskych aktivistov na Slovenskusa po novom roku stal pripravovaný zákon o špe-

ciálnom policistovi pre prácu s Rómami. Obávajú sanávratu praktík z obdobia komunistickej totality či fašiz-mu, keď Rómovia boli špeciálne sledovaná skupinaobčanov. V stálej kritike všetkých vládnych krokov v róm-skej problematike vidia mnohí aktivisti možnosť vlastnéhozviditeľnenia.Čo sledovali tvorcovia zákona? Zákon sa nijako nedo-tkne takzvaných plne integrovaných Rómov, ktorí žijúako bežní občania. Je určený pre terra inkognita –neznáme územie izolovaných komunít a osád. Nejdeo novú myšlienku, autori získali inšpiráciu zo zahrani-čia. V USA sú v policajných službách špeciálne odborypre prácu s Portorikáncami, Afroameričanmi, v Nemec-ku s Turkami. Vítané je zamestnanie príslušníkov týchtomenšín v policajných zboroch. V slovenskom prípadepôjde iba o špeciálny kurz pre policistov v oblasti róm-skej histórie, jazyka a multikulturalizmu. Podľa pod-predsedu vlády Pála Csákyho nie je zákon namierenýproti rómskej komunite, ale má Rómom slúžiť. Je všaktakýto zákon riešením neduhov, o ktorých sa už otvore-ne hovorí? Úpadok ekonomiky priniesol nezamestna-nosť početnej rómskej komunite, ktorá postupne stratilasvoje byty a presťahovala sa do osád, ktorých jev súčasnosti už vyše 600. V osadách síce neplatítenájom ani inkaso, ale nepríde tam učiteľ, lekár ani poli-cista. Obyvatelia sú odkázaní na sociálne dávky, a pre-to sú nútení občas si požičať. Na 100percentný úrokmesačne. Brutalita rómskych úžerníkov nepozná med-ze, kde niet žalobcov a svedkov, tam niet ani sudcov.Ľudia sužovaní biedou a úžerou si jedlo, drevo na kúre-nie a ostatné základné životné potreby uspokojujú nele-gálne. Niet čo stratiť – väzenie je oveľa lepšie ako životv osade. Medializáciou takéhoto konania sa proti róm-skej menšine ako celku zdvíha nenávistná vlna majority.Vzťah Róm – policista sa stal symbolom nepriateľstva.Rómovia z osád často oprávnene nedôverujú políciia majú nízku alebo žiadnu úroveň právneho vedomia.Policista je pre nich nepriateľ, ktorý ich bije za drobnékrádeže na poliach, ktorý je podplatiteľný úžerníkom.Pre policistu je zasa každý Róm z osady iba súčasnýalebo budúci páchateľ trestných činov. Skončiť s biedouosád by dokázala iba socializácia spoločenskéhosystému, vytvorenie pracovných príležitostí, možnostízárobku, a tým aj znesiteľných životných podmienok.Nie iba maximalizácia ziskov a minimalizácia strato-vosti protokapitalistického systému, ktorý bol v módev čase svetových hospodárskych kríz v predvojnovomobdobí. Na to však nemáme... Záplatou na roztrhanýkabát, záplatou z nutnosti a núdze je špecializácia poli-cistov. Zatiaľ je predčasné ju kritizovať. Uvidíme, či doosád príde policista a s ním i zákon, ktorý nielen zaka-zuje, ale aj dáva práva.

Zlepšia školenípolicisti situáciuRómov

Andre romaňi čhib thoďa e Eva Danišová

Ing. PeterMarko

externí redaktorRomano nevo ľil (SR)

eksterno redaktoriskhatar o Romano

nevo ľil (SR)

aktuálně 14 15 komentariskomentář

Sofie – Sofijští policisté 4. 1. při pronásledo-vání skupiny Romů, kteří káceli strom v nedale-kém lese, fyzicky napadli Roma, kterého se pta-li, zda neviděl podezřelé utíkat kolem. Kdyžodpověděl, že nikoho neviděl, pustili na nějpolicejního psa. Poté nasadili muži poutaa ohrožovali ho služební zbraní. Celé událostipřihlížely děti napadeného. Když začaly kři-čet, policisté odvedli spoutaného muže do lesa.Pak zaslechli křik dětí sousedé z okolí a při-spěchali mu na pomoc. Policisté muže nakonecpropustili. Pár dní poté 20. 1. v šest hodin ránovšak přijelo do čtvrti několik policejních aut.

Z domů okamžitě utekla vět-šina místních obyvatel. Poli-cisté vrazili do několikabytů a zatkli dvacetRomů, které odvezli napolicejní stanicik výslechu. Když se

tito muži vrátili do svých domovů, našlijen rozbité dveře, nábytek i spo-třebiče. V jednom domě navícnalezli starší ženu, která bylafyzicky napadena. „Obyva-telé se rozhodli řešit situaciprávní cestou. Došlo k poru-šení základních lidskýchpráv, policejní brutalitě,zneužití pravomoci a kezničení soukromého majet-ku,“ řekl Romano voďi ředitelTV Roma ve Vidinu Petar Ste-fonov O případ se začalizajímat organizace podpo-rující lidská práva jako bul-harský Helsinský výbora nadace Romské štěstí.

StanislavaOndová

Rotterdam – Jeden z nej-větších filmových festivalův Evropě s mezinárodnímobsazením International FilmFestival Rotterdam, jehož již33. ročník probíhal od 21. do31. ledna, nabízel i filmys romskou tematikou. Poprvév dějinách této prestižní akcebylo zařazeno mezi více nežšest set snímků z celého světai jedenadvacet děl, jejichžautory nebo protagonisty byliRomové. Měla jsem příležitostse na pozvání pořadatelůtohoto festivalu účastnit. Pro-mítal se zde totiž časosběrnýhodinový dokument režisérkyHeleny Třeštíkové, mapujícípět let mého života. Českátelevize jej několikrát uvedlav rámci cyklu Ženy na přelo-mu tisíciletí. V nizozemské kul-turní i filmové metropoli jsem

vždy po projekci diskutovalas návštěvníky, což bylo zají-mavé, a myslím, že užitečnépro obě strany.V těch více než dvou desít-kách filmů kralovaly doku-menty, k nejzajímavějším pat-řil snímek srbského režiséraZelimira Zilnika Kenedi sevraca kuci (Kenedi goes backhome), v českém překladuKenedi se vrací domů. Osm-masedmdesátiminutový sní-mek z roku 2003 zachycujeosudy lidí z bývalé Jugoslá-vie, které po deseti letech strá-vených v zahraničí, kdežádali o azyl, posílají zpětdomů do Srbska a ČernéHory. Režisér předkládá divá-kovi drsnou realitu, která uka-zuje proceduru transportůtěchto neúspěšných romskýchžadatelů o azyl na letiště

a dál do jejich vlastí. Situaceje o to dramatičtější, že dětimnohých rodin se narodily jižv zemích EU, druhým jazy-kem hovoří lépe než mateř-ským, a ačkoli jejich angličti-na je brilantnější než mnohé-ho vysokoškolského profesorav Srbsku, ony končí poslézev domácích speciálních ško-lách. Zilnik se romskémutématu nikdy dosud nevěno-val, specializuje se na sociál-ní dokument a koneckoncůi ve zdařilém Kenedi se vracakuci zmiňuje romský původjen proto, aby odhalil, žev případě těchto lidí byl sku-tečně důvodem k diskriminač-nímu zacházení. Podrobnějise o rotterdamském filmovémfestivalu dočtete v příštím čísleRomano voďi.

Jarmila Balážová

V Rotterdamuse promítalyromské filmy

ILUSTRAČNÍ FOTO: JA

NA S

TACHOVÁ

Bratislava – 16. ledna sev Bratislavě konalo setkánívicepremiéra Pála Csákyhoa ministra spravedlnosti Dani-ela Lipšice, které přineslo svéovoce. Politici se dohodli, žedo tří týdnů předloží společnýnávrh tolik diskutovaného anti-diskriminačního zákona. Podleministra Lipšice byl dosavadnínávrh naprosto absurdnía Csákymu se jej doposudnepodařilo předložit v takovépodobě, která by uspokojova-la ostatní politiky. Vicepremiérprosazuje návrh komplexníhozákona, který však považují

jeho kolegové za nekvalitní a problematický vevztahu k Ústavě SR. Podle něj je však antidiskri-minační zákon na Slovensku nutný. K jeho přije-tí Slovensko zavazuje 12. dodatek Evropskékonvence pro lidská práva, který striktně zaka-zuje jakoukoli diskriminaci vzhledem k rase čietniku. Pokud Slovensko nepřijme tento zákondo konce dubna 2004, mohlo by se stát, že pří-padné diskriminační spory bude místo soudů SRřešit Evropský soudní dvůr. Na Slovensku seo podobě antidiskriminačního zákona diskutujejiž bezmála dva roky. Lucia Najšlová, PR kon-zultantka zmocněnkyně slovenské vlády proromskou otázku Kláry Orgovánové, se proRomano voďi vyjádřila takto: „Věříme, že sevládě podaří přijmout antidiskriminační zákonco nejdříve. V případě, že vláda schválí kvalitníverzi tohoto zákona, předpokládáme, že budemít pro Romy velký přínos.“ Po uzávěrce: Vláda 10.12. antidiskriminačnízákon nakonec schválila. Ministři se přiklonilik Czákyho verzi. Stanislava Ondová

Slovenskýantidiskriminačnízákon stále v jednání

VicepremiérPál Csákya ministrspravedlnostiDaniel Lipšice

Policejní brutalita v sofijské čtvrti

Latcho drom I Met Some Happy Gypsies

FOTO: ARCHIV REALIZAČNÍHO TÝMU FESTIVALU

Horší než gestapoV restauraci Zanzibarv Berouně pachatelé fyzicky

napadli J. B. nar. 1964, kteréhopovalili na zem, zkopali jej, pakvysvlékli jeho dolní polovinu tělaa do konečníku mu zasouvali růz-né nezjištěné předměty. Poténapadli i jeho přítelkyni I. Ch.nar. 1964, rovněž ji vysvlékli vespodní části těla, polévali ji zbyt-ky alkoholických nápojů, sypalina ni pepř a do přirození jí zastr-čili nohu barové stoličky. Jeden

z pachatelů v uvedené době haj-loval a hlasitě opakovaně vykři-koval nacistická hesla, přičemžstál vzpřímeně s pravicí nataže-nou šikmo vzhůru. 9. 12. 2002bylo zahájeno trestní stíhání J. L.nar. 1973, který se dopustil jakospolupachatel s dalšími osobamitrestných činů dle § 202/1a 221/1 trestního zákonaa samostatně trestného činu dle§ 261 trestního zákona. Věc jestále v šetření.

Na místní komunikaci v obci Lučina(okr. Frýdek-Místek) asi v 5:15

hodin občané Německa D. G. nar.1981, S. K. nar. 1982, A. R. nar.1981, T. L. nar. 1985, M. G. nar. 1982,Ch. G. nar. 1982, D. R. nar. 1982,B. K. nar. 1983, kteří se svým vzhledemhlásí k hnutí skinheads, napadli P. H. nar.1965. Jeden z nich se nejprve poškoze-nému vymočil na záda, poté jej povalilina zem, bili po těle gumovými obuškya kopali, nadávali mu německy „Tsche-chische Schweine“ (česká svině). Poško-zenému způsobili zranění po celém tělespočívající v krevních podlitinách a lehkýotřes mozku, což si vyžádalo jednorázo-vé lékařské ošetření. Titíž němečtí mladíci14. 8. 2000 na místní komunikaci vedou-

cí od hráze Žermanické přehrady docentra obce Soběšovice bezdůvodněfyzicky napadli D. H. nar. 1981, povali-li ho na zem a kopali do něj. Poté se tri-umfálně vyfotili nad ležícím tělem poško-zeného a při odchodu pokřikovali „Ger-many Skinheads“. Způsobili poškozené-mu zranění, které si vyžádalo dobu léče-ní v délce 21 dní. 11. 8. 2000 v doběod 06:00 do 06:40 hodin stejní pacha-telé na terase restaurace Motorest v obciLučina před uklizečkou A. Z. nar. 1951několikrát provedli fašistický pozdrav„Sieg Heil“ se vztyčením pravé ruky. Potépři odchodu z restaurace na místní komu-nikaci znovu několikrát tento pozdravopakovali. Věc předána k trestnímu stí-hání do SRN.

17 pod povrchempod povrchem 16

Zdroj: MVČR, MSČR – Zpráva o problematice extremismu na území ČRVysvětlivky zkratek: NPO – Nedostavení podezřelé osoby; OÚV – Okresní (obvodní) úřad vyšetřování; OOP – Okresní (obvodní) oddělení policie

Smutná bilance českého rasového násilíRasové útoky namířené protiRomům, cizincům a těm, kteří se

napadených zastanou, patříbohužel do kategorie činů, s nimiž

si české soudnictví a leckdy aničeská policie nevědí příliš rady.

Trest záleží v podstatě nasubjektivním výkladu přitěžujících

či polehčujících okolnostíkonkrétními soudci. Nejen nedávnýjesenický případ je toho důkazem.

Mnohé oběti si své šrámya psychické újmy nechají pro sebe,

i proto není výčet rasověmotivovaných činů zdaleka úplný.

Kontaktovali jsme MVČR a nazákladě jeho zprávy o extremismu

jsme pro vás připravili výběrpřípadů, z nichž mnohé zůstavají

stále nedořešené, jiné bylyodloženy a řada útočníků vyvázla

jen s podmínečnými tresty.Limitováni prostorem nabízíme

skutečně jen pár nejvýraznějšíchkauz, zbývající můžete nalézt na

našich stránkáchwww.romea.cz. Záměrně jsme do

tohoto výběru pro srovnánízařadili i takové, v nichž jsou

pachateli samotní Romové.Začínáme událostí, jaké známe

většinou jen z knih a filmůdokumentujících válečné zločiny.Bohužel i v české demokracii se

dějí. Naskakuje z toho stejná husíkůže, jako když například čtete

knihu Světlany Broz Titovy vnučkynebo příspěvky válečných

zpravodajů Petry Procházkovéa Jaromíra Štětiny. Otřesné je, že

oběti často musejí žíts pomyšlením, že ti, kdo

jim tak ublížili, vyvázliv podstatě bez trestu.

Ještě roky se probouzejíuprostřed noci

a vracejí se jimhrůzné vzpomínkyna okamžik jejich

napadení.

Po prohlášení „Tady bydlej černý svině“ vnikli M. P. nar. 1982, J. O. nar.1985 a M. K. nar. 1985 po rozbití skleněné výplně oken do bytu v ulici

Čáslavská v Kutné Hoře, obývaného poškozenými E. P. nar. 1965, L. P. nar. 1983a H. P. nar. 1955, fyzicky je napadli a nadávali jim „Zkurvení cikáni“. PoškozenáH. P. byla převezena k lékařskému ošetření. Podle lékařské zprávy utrpěla pohmož-dění s hematomem v oblasti levé kyčle. 29. 7. 2002 bylo zahájeno trestní stíhá-ní M. P. a J. O. pro trestné činy dle § 198/1a, 2a 238/1, 3 trestního zákona.30. 7. 2002 bylo zahájeno trestní stíhání M. K. pro trestné činy dle§ 198/1a, 2 a 238/1, 3 trestního zákona. Věc ukon-čena NPO. Stav řízení před soudem: OS v Kutné Hoře9. 12. 2002 odsoudil M. P. k trestu odnětí svobody na1 rok se zkušební dobou na 1 rok, J. O. a M. K. na 6měsíců se zkušební dobou na 1 rok. Rozsudek nabylprávní moci 7. 1. 2003.

V zámeckém parku ve Zlíně romský občanV. Č. fyzicky napadl dívku jako stoupence hnutí

skinheads. Několikrát ji udeřil pěstí do obličeje, a kdyžupadla na zem, kopal do ní, čímž jí způsobil tříštivouzlomeninu kotníku levé nohy s následnou pracovníneschopností v délce nejméně 3 měsíce. 8. 2. 1997bylo zahájeno trestní stíhání pro trestný čin dle §221/1, 2c trestního zákona. Později překvalifikovánona § 8/1 k § 222/1, 2b trestního zákona. 24. 4. 1997 byl podán NPO. Stav říze-ní před soudem: 22. 5. 1997 byla podána obžaloba. Rozsudkem ze 16. 4. 1998byl uložen trest odnětí svobody v délce trvání 2 let podmíněně se zkušební dobou4 roky. Rozsudek nabyl právní moci 30. 9. 1998.

Kolem 22:30 hodiny v osobním vlaku nanádraží ČD ve Zlíně P. P. nar. 1974, přízni-

vec hnutí skinheads, napadl P. G. nar. 1959, a totak, že ho uhodil pěstí do obličeje a nohou hokopl do břicha, přičemž poškozený následkemtoho vypadl z vlaku a způsobil si zranění s dobou

léčení 18 dnů. Důvodem napadenípoškozeného byla ta skutečnost, žese zastal dvou dosud neustanove-ných mužů romské národnosti. Kvali-fikováno jako přestupek. 9. 10.1997 překvalifikováno na trestný čindle § 202/1 a 221/1 trestníhozákona. 5. 11. 1997 bylo OÚV Zlínsděleno obvinění pro uvedené trestnéčiny. Proti P. P. nar. 1974 vedenotrestní stíhání společně i pro jednáníz 25. 10. 1997 ve Zlíně. 16. 12.1997 byl podán NPO. Stav řízenípřed soudem: 9. 1. 1998 byla

podána obžaloba. Rozsudkem ze 4. 6. 1998 byluložen trest odnětí svobody v délce trvání 8 měsí-ců podmíněně se zkušební dobou 3 let. Rozsudeknabyl právní moci 16. 10. 1998.

Na ulici Lipovské v obci Jeseník M. H.a Š. R. fyzicky napadli kvůli původu Roma

Z. D., invalidního důchodce, kterému způsobilipohmoždění hlavy a oděrku pravého bérces dobou léčení nejméně 8 dní. 23. 6. 1997 bylozahájeno trestní stíhání pro trestný čin dle § 9/2k § 221/1, 2b trestního zákona. 26. 6. 1997 bylpodán NPO. Stav řízení před soudem: 14. 1.1998 byla podána obžaloba pro trestný čin dle§ 221/1 a 202/1 trestního zákona (§ 221/1, 2btr. zák. nebyl použit, neboť se nepodařilo proká-zat rasový motiv). Usnesením ze 4. 2. 1998 roz-hodl Okresní soud Jeseník o zastavení trestního stí-hání z důvodu amnestie prezidenta republiky.

Kolem 22:00 hodiny J. Š. nar. 1960 dal v ulici Z. Burianav Kopřivnici (okr. Nový Jičín) povel svému psu „Tady je černá

huba, vem si ho“ a poslal ho na A. Č. nar. 1967. Když poškozenáutíkala, volal za ní „Vy kurvy cikánský, já vás zabiju“, poté dal pso-vi další povel „Sedni a hlídej ty kurvy cikánský“. Tímto jednáním brá-nil v průchodu dalším osobám romského původu, zatímco na něvolal „Všichni cikáni patří do plynu, stejně vás jednou zabiju“ apod.Vedeno na OÚV Nový Jičín pro trestné činy dle § 196/2,198/1a a 231/1 trestního zákona. Věc ukončena NPO.

Na počátku roku1998 K. P. nar. 1982,

příslušnice hnutí skinheads,opakovaně slovně a píse-mně před ostatními žákyZvláštní školy v ulici Mostníve Zlíně napadala M. K.,protože je Rom. Používalavýrazy „Černá hubo, cikánido plynu, cikáni raus,zdechni, ty špíno“ apod.Před spolužáky hajlovalaa kreslila do sešitů a natabuli hákové kříže. Kvalifi-kováno jako trestný činhanobení národa, rasya přesvědčení dle§ 98/1a trestního zákonaa podpory a propagacehnutí směřujícího k potlače-ní práv a svobod občanůdle § 261 trestního zákona.Stav řízení před soudem:Rozsudkem Okresního sou-du Zlín z 1. 10. 1998 bylaodsouzena k trestu odnětísvobody v délce trvání 3

měsíců s podmíněnýmodkladem na 1 rok. Rozsu-dek nabyl právní moci

6. 3. 1998 ve 12:30hodin byl na vchodo-

vých dveřích Základní školyv ulici Šrámkově v Opavěnalezen jeden výtisk letákus rasovým podtextem. Letákje adresován „bílýmČechům“, neznámý pacha-tel v něm vyzývá k nesná-šenlivosti proti „černé špí-ně“, je psán švabachema jeho text je totožný s tex-tem letáků nalezených2. 3. 1998 v Karviné,vyjma podpisu. Případ ješetřen na OOP Vávrovicedle § 158/3 trestního řádu.Pachatelé: R. B. nar. 1981,P. V. nar. 1982, M. S. nar.1980. Kvalifikováno dle§ 260/1, 2a trestníhozákona. Zastaveno dle§ 172/1c trestního řádu.

Justice neměří všem stejně Bránit slabšíhose nevyplácí

Násilí bez trestu

Pes jako útočná zbraň

Rasismus veškolních lavicích

Čechy – ráj skinheadské turistiky

5. 1

2. 2

002

28. 7

. 200

27.

2. 1

997

12. 9. 1997

12. 8

. 200

0

22. 1. 1998

14. 2

. 199

7

14. 2

. 199

7

1. 1

0. 1

998

Připravily Jarmila Balážová, Soňa KalejováFoto Julie Denesha, www.uhas.freehosting.cz, Lenka Kučerová

Oběť útoku skinů.

19 duj goďapro a protipod povrchem 18

Myslím, že by politici v takových případech neměli mlčet.Nejde o zasahování do pravomoci soudce – nikdoz nás, politiků, nemůže soudce donutit k tomu, aby vysly-šel naše názory. Do té míry jsou soudci skutečně svo-bodní a řídí se „pouze“ zákony, jejich smyslem a svýmsvědomím. I politik má právo a v některých situacíchi povinnost vyjádřit se k věcem, které jsou pro společnostvarující a burcující. Případ manželů Žigových (ale i dalšípřípady rasové nesnášenlivosti, útisku a brutality) mezitakové bezesporu patří. Musím říct, že se za přístupdotyčného soudce hluboce stydím. Soudným rozumem jenepochopitelný. Jsem křesťan. A byť se to možná zvenčínezdá, podstatou křesťanství je (nebo by měla být) velmijednoduchá filozofie či zákon: „Co nechceš, aby jiní čini-li tobě, nečiň druhým.“ Možná by stačilo, aby si pansoudce představil sebe a svou těhotnou ženu v situaci Žigových…Těm klukům, co útočili, nebylo 10 nebo 14 let. Byli dospělí, v pře-vaze a věděli, museli vědět, co činí. Možná kdyby se po vystřízlivě-ní pochlapili, přiznali si, že spáchali zlo(čin), přišli, omluvili se, sna-žili se pomoci napravit, co spáchali… Možná pak bych výnos panasoudce pochopil. Ale nestalo se tak. A jestli, tak pouze částečně.A mám právo se domnívat, že účelově vzhledem k možné výši tres-tu. To vše by měl dobrý soudce zvážit a spravedlivě posoudit. Dlemého názoru nesoudil spravedlivě. Soudil špatně. Je mi to moc lítoa jsou dny, kdy, byť člen majority, cítím hluboký stud, bezmoca ponížení.

Me duminav, kaj le poľitikenge kampel pal kajse kauzi tedel duma. Na thoven pen oleha andre sudcengeri buťi –ňiko amendar, le poľitikendar, našťi phenel le sudcaske,sar te kerel peskeri buťi. O sudci ľikeren ča o zakoni, thepeskero voďi. O poľitikos šaj (u varekana the musaj) pašvaresave kauzi phenel peskero, the sar ačhol varesavonafeľipen, ta o poľitikos našťi ačhel cicho. Kajso has theo demavipen pre fameľija Žigových (the aver kauzi, and-re save džal pal e brutalita, pal le manušengeri cipa, palle manušengeri paťiv). Me korkoro man ladžav, te dikhavkajsi sudcaskeri buťi. Manušeske na džal pre goďi. Mesom kresťanos. The te nane avral te dikhel, aľe androkresťanstvo hin pro peršo than (abo bi majinelas te jel)ajsi charňi filosofija abo zakonos: „So na kames, kaj tekeren tuke, ma ker avrenge.“ Elas bi lačho, te peske o

sudcas phenďahas, sar oda, so kerde la romaňa fameľija, bi kerde-has leske the elas bi les phari romňi… Le raklenge, so demade proRoma, na has deš abo deštheštar berša. Imar has andro berša, hasbuter džene the mištes džanenas, so keren. Talam, sar imar na hasmate, ta šaj gejle pal o Roma the šaj len mangle, te lenge prebači-nen, rodenas bi, sar ole manušenge te pomožinel. O sudcas bi palkada šaj dikhelas, ta me bi leskero verdiktos achaľuvás. Na kerdeavka. U te kerde, ta na avka sar kampelas. Imar sar daranas, hojchudena e bertena, ta gejle. Pre kada mušinel lačho sudcas te dik-hel. Me duminav, kaj na sudcinďas lačhes. Kerďas na mištes. Pha-res mange the andre varesave ďivesa man ladžav, kaj som jekh kha-tar e majorita. Chal man, kaj oleha našťi ňič kerav, u ladžav.

Politici musí byt velmi opatrní ve svých vyjádřeních, abyse ctila nezávislost moci soudní. V případech, jako je ten-to, se ozvat mají. Od politiků se čekají stanoviska a vyjá-dření ke všemu. Ale zdaleka ne o všech rozsudcích sedozvíme. Pouze o těch „medializovaných“. Nesouhlasíms výší trestu, protože jde podle mého názoru o čin spo-lečensky nebezpečný a rovněž zdravotní poškozenínapadené rodiny je závažné. Na toto téma jsem odpo-vídala týdeníku Respekt, svůj názor jsem tedy chtělaveřejně prezentovat. Pokud jej ovšem redaktor do svéhočlánku nezasadil, je problém jiný. Jsme tázáni na názor,a potom se z různých příčin (mnohdy proto, že se to novi-nářům nehodí do jejich předem zkonstruovaného vyzně-ní) neobjeví. Bohužel při psaní této odpovědi jsem si nainternetu ověřila, že můj názor zveřejněn nebyl. Jak ovliv-níme v jednotlivých případech názor veřejnosti, nevím. Stále dou-fám, i přes její trvalou nespokojenost s prací poslanců, že svůj pozi-tivní vliv máme.

O poľitika mušinen te dikhel, so phenen, kaj te o sudcišaj keren pengeri buťi bijal avrengeri goďi. Andre kajsikauza, aľe mušinen te hazdel upre o hangos, kaj te phe-nen. Le poľitikostar pen užaren goďa pal savoro, aľe palbut kauzi pen na dodžanas ňič. Džanas ča pal ola, sohine „medializimen“. Me rušav, kaj chudle ajse ciknetresti, bo oda so kerde, hin baro nalačhipen, savo dema-vel caľi společnosťa, the la fameľija but kaľarde (marde).Pal aja kauza davas duma andro kurkeskero ľil Respekt,kamavas te phenel, so palal duminav. Te o redaktorismire lava na pisinďa, ta oda hin aver problemos. Phučenamendar the paľis ko džanel soske (tiš vaš oda, hoj ama-re lava nane le redaktoriske pre dzeka) odoj ola lavanane. Sar pisinavas (randavas) ala lava, ta dikhľom prointernet, hoj mire lava andro Respektos na has. So šaj

keras, kaj amen o manuša andre kajse kauzi te šunen, na džanav.Džanav, hoj o manuša pre amari buťi rakinen, aľe paťav, hoj amen,o poslanci (bičhade) šaj keras lačhi buťi.

28. června brutálně napadli třimladíci rodinu Žigových z Jeseníku.Soudce Miloš Kubíček jim za tentočin uložil pouze podmíněné tresty.Tento verdikt vzbudil u mnohýchřadu nesouhlasných názorů.

Andro 28. junos demade trin raklepre romaňi fameľija, sava vičinenŽigovi, khatar o Jeseňikos. O sudcasMiloš Kubíček le raklen vaš kadadiňa o podminki. Kajso trestos nahas pre dzeka but manušenge.Phučľam la „místopředsedkyně Poslanecké sněmovny PČR“,sava vičinen Dana Němcová the le senatoristar le Martinos-tar Mejstřikostar: So phenen, kampel le poľitenge, te delduma pal kajse kauzi, save maškar o manuša hazden upreo emocii? Sar dikhena o manuša pre lengeri duma?

Zeptali jsme se místopředsedkyně Poslanecké sněmov-ny PČR Dany Němcové a senátora Martina Mejstříka:Myslíte, že by se politici měli vyjadřovat k podobnýmpřípadům, které vzbuzují takový ohlas veřejnosti?Mohou vystoupení politiků ovlivnit její mínění?

Ptala se Soňa Kalejová Phučelas Soňa Kalejová

Martin Mejstřík !

MiroslavaNěmcová !

19907. 7. PlzeňAsi ve 21:30 napadlo kolem 23 přívrženců hnutípunk a skinheads, ozbrojených řetězy, noži a tyčemi,tureckého státního příslušníka, kterého si spletlis Romem. Poškozenému zasadili dvě bodné rány dohrudníku a pravé bederní krajiny, na jejichž následkyzemřel.

199121.–23. 2. KlatovyMístní občané uspořádali třídenní pogrom na rodinuromských usedlíků. Incident kulminoval 23. 2., kdyněkolik Romů utrpělo těžká zranění a jeden z nich jed-nadvacetiletý Emil Bendík byl ubit k smrti.22. 2. BřeclavAsi ve 20:00 zastřelil Petr Beránek devatenáctiletéhoRoma Václava Baláže.25. 3. PrahaSkupina skinů napadla před restaurací Bělka chodce,jichž se poté zastal Pavel Opočenský a v sebeobranějednoho ze skinů bodl nožem. Na následky tohoto zra-nění sedmnáctiletý Aleš Martinů zemřel.10. 8. Hradec KrálovéDo místnosti Klubu romské iniciativy v ulici bratří Čap-ků vhodila skupina skinů cihlu. Za nejasných okolnostíbyl při tom těžce zraněn dvaapadesátiletý Rom JosefSztojka, zranění na místě podlehl. 28. 8. Jičíněves (okres Jičín)Dvaadvacetiletý skin Petr Krnáč napadl a brutálnězabil šestiletého romského chlapce Radka Rudolfa, kte-rý si hrál v místním parku. 11. 10. Čerčany (okres Benešov)Dva skini věděli o úmyslu Jiřího Přibyla usmrtit šestatři-cetiletého Roma Juraje Šarkoziho. Zblízka sledovalicelý průběh útoku, avšak ve prospěch poškozenéhonezasáhli. Když napadený bezvládně ležel na zemi,jeden z nich ho naopak silně kopl do hrudníku a dru-hý jej udeřil čtyřikrát pěstí do hlavy. Juraj Šarkozi, otecpětičlenné rodiny, po několika hodinách zemřelv nedalekém křoví.

19925. 12. PardubiceAsi dvacet skinů, vyzbrojených nunčaky a holemi,pokřikovalo před domem na jeho romské obyvatele.Výstřel, který z domu vyšel, zasáhl šestnáctiletého učněDaniela Hejdánka, který zranění na místě podlehl.

199323. 12. PardubiceSkini Martin Petružálek nar. 1972 a Daniel Doleželnar. 1976 napadli asi v 19:00 osmnáctiletého mladí-ka. Udeřili ho baseballovou pálkou do hlavy, a kdyžviděli, že se snaží vstát, útok opakovali. Na sídlištiDubina pak potkali třiačtyřicetiletého muže, jehož Pet-ružálek opět udeřil pálkou do hlavy, na zemi mu při-dal ještě jednu ránu a Doležal ho kopl. Odcizili mu200 Kč a cigarety a utekli. Napadený po 11 dnechzemřel v nemocnici.8. 8. Jílové u PrahyTři útočníci napadli kolem druhé hodiny ranní po dis-kotéce v KD Sázava Roma Karla Balogha. Jedenz útočníků jej pobodal boxerem s vysouvacím nožemdo hrudníku, v důsledku čehož zraněný zemřel. 4. 9. PrahaNa stanici metra Dejvická byl napaden kopnutím zeza-du do hlavy devatenáctiletý Filip Venclík. Útočník PetrSkála nar. 1973 sympatizuje s hnutím naziskinheads.Napadený zranění o den později podlehl.

22. 9. PrahaNa křižovatce ulic V Olšinách a Bečvářova si dva ski-ni počkali na osmatřicetiletého Jiřího F., s nímž předtímseděli v restauraci. Protože nesouhlasil s jejich rasistic-kými názory, surově jej napadli. V důsledku poúrazo-vého šoku a krvácení do mozku na místě zemřel.22. 9. PlzeňV tramvaji číslo 2 asi ve 21:00 vykřikovali dva skinirasistická hesla „Cikáni do plynu“, poté jeden z nichkopl sedícího Roma do obličeje. Ze strachu před jejichagresí vyskočili z jedoucího vozu čtyři Romové a sedm-náctiletá Jitka Chánová, která narazila do sloupua následkům zranění podlehla.24. 9. PísekV řece Otavě utonul sedmnáctiletý Rom Tibor Danihel,který spolu s dalšími Romy skočil do řeky ze strachupřed skupinou skinů, která je pronásledovala. Skini ponich házeli kameny a nenechali je vylézt, kolemjdou-cím bránili v přístupu k vodě, aby Romům nemohlipomoci.12. 10. Hrádek nad Nisou (okres Liberec)Jiří Ryšánek nar. 1964 společně se skinem RobertemKvěchem popíjeli až téměř do půlnoci v restauraci Ast-ra. Když odešli a nastoupili do auta, Robert Kvěchvykřikl směrem ke skupině postávajících Romů nacistic-ký pozdrav „Sieg Heil“. Jednadvacetiletého RomaMilana Holuba výkřik natolik rozčílil, že řidiče vozuotevřeným oknem několikrát udeřil pěstí do tváře. Tendo Romova těla vystřílel legálně drženou pistolí celýzásobník (šest ran). Milan Holub po několika měsícíchna jednotce intenzivní péče zemřel. 15. 12. PrahaU východu ze stanice metra Budějovická napadl asi ve22:20 devatenáctiletý skin Milan Mudra nar. 1974čtyřiašedesátiletého Inda, kterého nejprve slovně urá-žel a posléze ho povalil na zem a několikrát kopl dohrudníku, čímž mu způsobil zlomeninu 5. a 10. žebraa nalomení 9. žebra vpravo. Napadený po návratudo své vlasti zemřel.

19948. 4. Horšovský Týn (okres Plzeň)Rom Martin Červeňák nar. 1974 zemřel na následkyprůstřelu hlavy. 31. 7. Tanvald (okres Jablonec nad Nisou)Asi v 0:30 před hostincem Truhlárna zaútočila na třiodcházející anarchisty zezadu skupina skinů. Sedm-náctiletý Zdeněk Čepela zraněním způsobenýmnožem při převozu do nemocnice podlehl.

199513. 5. Žďár nad SázavouMezi 22:00 a 23:00 vnikli čtyři skini do domu maďar-ské romské rodiny Berkiových. Baseballovou pálkoua nalezenou sekyrou začali demolovat nábytek a vnitř-ní vybavení. Třiačtyřicetiletý Tibor Berki se snažil holý-ma rukama bránit a jeden z útočníků ho opakovaněudeřil baseballovou pálkou do hlavy. Zraněný po pře-vozu do nemocnice ve 2:00 zemřel na krvácení domozku.

199620. 3. Benátky nad Jizerou (okres MladáBoleslav)Asi ve 23:30 se v plně obsazeném linkovém autobuse(směr Praha–Mladá Boleslav) devatenáctiletý přísluš-ník antifašistické větve hnutí skinheads Pavel Kroupanar. 1977 dostal do konfliktu se skupinou pěti skinů,kteří mu během jízdy vyhrožovali. Ve stanici Benátkynad Jizerou Kroupu ani jeho bratra nechtěli nechat

vystoupit s tím, že pojede s nimi do Mladé Boleslavi.Dva osmnáctiletí mladíci mu s noži a boxerem v rucezastoupili cestu a tři jej drželi zezadu. Napadený vytá-hl nůž a jednoho ze skinů, kteří jej drželi, bodl, při-čemž se sám řízl do ruky. Poté i s bratrem vystoupil. Poincidentu útočníci zjistili, že jeden z nich krvácí nahrudníku. Při převozu do nemocnice dvaadvacetiletýskin v důsledku rány, která směřovala k srdci, zemřel.

199720. 9. DomažliceSkupina podnapilých skinů ve věku sedmnáct až čtyři-advacet let z Tachovska a Domažlicka projížděla asive 22:00 v autech Dukelskou ulicí. Vykřikovali hesla„Sieg Heil, cikáni táhněte do plynu, raus“ aj., přitomstříleli do vzduchu z plynové pistole a prakem rozbilisklo nade dveřmi jednoho z domů. Romka Erika Gábo-rová nar. 1961, která se v tu chvíli nacházela v blíz-kém parku, dostala strach a běžela se do domu scho-vat. Z úleku dostala epileptický záchvat, protože jívšak nebyla včas poskytnuta pomoc, za jeho dveřminašla smrt. 8. 11. PrahaDva skini Jan Schimperk nar. 1981 a Petr Zborník nar.1979 napadli na diskotéce v ulici Biskupcova asi ve2:30 studenta VŠE ze Súdánu. Křičeli rasistická heslaa vyhrožovali mu zabitím. Hassan Elamin Abdebradinar. 1974 se před nimi běžel schovat na vysokoškol-ské koleje Jarov, Petr Zborník ho však pronásledoval,v areálu kolejí jej dostihl a bodl dvakrát do břicha.Súdánský student na následky zranění zemřel. Dalšímuskini přeřezali šlachy na ruce.

199815. 2. Vrchlabí (okres Trutnov)Tři skini Petr Klazar nar. 1974, Jiří Neffe nar. 1974a František Kulhánek nar. 1973 napadli hodinu předpůlnocí Romku Helenu Biháriovou. Uráželi ji slovy„černá svině, černá kurvo a smradlavá špíno“. Po krát-kém pronásledování ji srazili na zem, bili ji a kopalia nakonec hodili do Labe. Reportérka Českého roz-hlasu, která se snažila ženě pomoci a skočila pro nido řeky, skončila na jednotce intenzivní péče. Romskážena byla po dvou dnech pátrání nalezena mrtvá. 17. 5. Orlová–LutyněSkini Petr Domes nar. 1978, Leo Fiedor nar. 1981,Pavel Fučo nar. 1981 a David Jureczek nar. 1982napadli nejprve slovně a poté i fyzicky tři Romy, kteříse vraceli dvacet minut po půlnoci z restaurace U Mál-ky. Romové se snažili utéct. Čtyři z mladíků se za nimirozběhli a napadli údery a kopáním čtyřicetiletéhoMilana Lacka. Muž zůstal ležet uprostřed silnicea několik minut poté ho údajně přejelo nákladní auto,jehož řidič ujel. Průjezd dalšího auta o pár minutpozději muž nepřežil.

199916. 5. Litvínov (okres Most)Před místní diskotékou došlo ke rvačce mezi Romya skiny. Jeden ze skinů byl při tomto incidentu zabit.

200120. 7. SvitavyAsi ve 23:30 v prostoru baru V Zatáčce naulici T. G. Masaryka ve Svitavách napadl skinheadVlastimil Pechanec nar. 1979 slovy „Co tady chcete,vy černý svině?“ Otu Absolona nar. 1971 a následnějej nožem dvakrát za sebou bodl do oblasti břichaa jednou do předloktí pravé ruky. Napadený zraně-ním podlehl.

Smutná bilance českého rasového násilíMrtví z rasových či ideologických důvodů v letech 1990–2001

Zdroj: Ministerstvo vnitra ČRPodrobný přehled rasových útoků naleznete na www.romea.cz Přeložila/Andre romaňi čhib thoďa e Eva Danišová

Pracuji v Praze jako streetworker. Romským uživa-telům drog se snažím pomáhat již čtvrtým rokem.

Mám spoustu klientů, s nimiž trávím většinu svéhočasu. Příběhy některých z nich jsou neuvěřitelné, lečpravdivé. A dnes vám chci jeden vyprávět. Před dvě-ma lety jsme já a můj kolega na jedné známé perife-rii drogové scény potkali Feryho. Když jsme mu vymě-nili materiál, začal mluvit o svých zdravotních problé-mech: „Byl jsem u doktora. Mám totálně v hajzlu ját-ra. Jsem z toho na dně. Jestli prý nepřestanu tlačit svo-je tělo ze skály, tak tu za chvíli nebudu. Ale není tolehký přestat brát!Není to sranda,když víš, že přijdeabsťák, a ty máš jentak čekat, až sedostaví. Beru už odsedmi let a teď je mitřiadvacet, tak si topředstav. Pět let tolu-en (pozn. red.: těka-vá látka), pak asidva roky perník(p. r.: stimulát) a teďstřídám eska s herá-kem (p. r.: opiáty).Už několikrát jsemzkoušel přestat, alenení to, jak si člověkpředstavuje. Byljsem dokonce i nadetoxu (p. r.: detoxi-fikace těla). More,než tam jít znova,tak se radši… Jo,párkrát jsem to vydr-žel dva tři týdny, alepotom se to nedá.Jsem pořád mezismažkama, jinýkamarády nemám,a proto jsem vždyc-ky začal znovaa znova.“ Zeptalijsme se ho, jak to zvládá jeho rodina. „U nás v rodi-ně bere ještě starší ségra, a to mě štve. Máma sepořád opakuje, že je to satanství, ale já jí chápu. Jed-nou jsme se se ségrou šli na mámino přání léčit. Kdyžse nás doktor zeptal, jestli je to i naše přání, podívalijsme se oba na mamču a bylo nám jasné, že to dělá-me především kvůli ní. Samozřejmě jsme to dělali takypro sebe, ale pak z toho nějak sešlo. Nevydrželi jsmeani týden. Bylo nám po osmnáctce, tak jsme pode-psali revers,“ svěřil se nám. Mého kolegu zajímaldůvod, proč to nevydrželi. „Myslel jsem, že když sepůjdu léčit, dostanu taky nějaký léky. A taky jsem

nebyl zvyklý na jídla, která jsem nikdy nejedl, jakonapříklad jogurty. Je ale fakt, že jsem si za těch pětdní odpočal. Když jsme řekli mámě, jaká jídla jsmetam jedli, tak navařila goja, pišoty… Vždyť víš, conám, Roma, chutná. Jen na to pomyslím, hned dosta-nu chuť,“ vzpomínal. A tak jsme tam seděli a klábosi-li. A já během té hodinky pochopil, že to není tak, jakříká mnoho lidí, že si za to můžou sami. Je spoustadůvodů, proč podlehnout drogám. Je však důležiténajít cestu ven dřív, než člověka sebere policie za„čorky“ nejrůznějšího druhu nebo bude ležet „pře-

šlehnutý“ (předávko-vaný) na ulicia v lepším případě siho všimne někdoz kolemjdoucích.Drtivá většina lidí sdí-lí názor, který jsemz počátku měl i já,že to není moje věc,ať si třeba pochcípa-jí. Ale dnes to vidímtak, že dokud sibudeme myslet, žese nás to netýká, ten-to problém můžečasem pohltit násvšechny. V úvodujsem mluvil o Feryhozdravotních kompli-kacích. Nabízeljsem mu tehdy testyna hepatitidu B a C.Odpověděl mi, žehepatitidu C už má.Neměl tušení odkud,natož kdy ji dostal,ale dnes už ví, jakby se před možnounákazou chránil.Říká, že to ví od násstreetworkerů.Mohu-li za nás stree-ty mluvit, přináší

nám to sice malé, ale přece nějaké zadostiučinění.Vraťme se ale k hepatitidě. Jistě víte, že žloutenka typuB a C se přenáší převážně krví a pohlavním stykem,je tedy jasné, že za jistých okolností se nás problémdrogově závislých už týká. Můj názor se po letechpráce s nimi velmi změnil. Myslím, že těm, kdo chtějípochopit dnešní situaci těchto lidí a vidět ji jinak, nežjak ji znají z médií, by možná pomohlo strávit s nimipár dní. Na závěr mi ještě dovolte malou otázku. Jakbyste pomohli svému sourozenci, rodiči, synovi či dce-ři vy, kdyby se jim stalo něco podobného? Věděli bys-te, jak a kam se obrátit? ■

povídka 20 21život

s drogou

S prvním letošním číslem RV jsme pro vás připravili několik změn, mezi které patříi tato NOVÁ RUBRIKA, kde vám chceme přinášet příběhy lidí, kteří se v tváří v tvářsetkali s drogou. A také pocity jejich nejbližších, kteří se mnohdy museli dívat, jakse jejich milovaní mění v lidské trosky. Budou vám o nich vyprávět čtyři mladí muži,kteří s drogově závislými pracují na ulici.

AlternativaČakovická 51, 190 00 Praha 9Tel.: 286 580 735Ambulantní oddělení KlíčČakovická 51, 190 00 Praha 9Tel.: 286 580 699, 728 932 928ANIMA – občanské sdružení propéči o rodiny závislýchApolinářská 4a, 128 00 Praha 2Tel.: 224 911 364AT poradna – Centrum pomoci závis-lým■ Rodvinovská 3, 140 00 Praha 4Tel.: 261 262 828, 261 261 481

■ Argentinská 17, 170 00 Praha 7Tel.: 220 878 094

■ Bieblova 6, 150 00 Praha 5Tel.: 251 562 224

■ Kytlická 758, 190 00 Praha 9Tel.: 286 892 964

■ Palackého 5, 110 00 Praha 1Tel.: 224 946 975

■ Pod Marjánkou 12, 160 00 Praha 6Tel.: 233 351 603

■ Sokolská 35, 120 00 Praha 2Tel.: 224 941 809

■ U Pazderek 14, 180 00 Praha 8Tel.: 233 557 631

Centrum metadonové substituceDrop in – ILannova 2, 120 00 Praha 2Tel.: 224 802 302Centrum metadonové substituceDrop in – IIHvězdova 2, 140 00 Praha 4Tel.: 261 219 199, 261 219 209Centrum následné péče Drop inHolečkova 31, 150 00 Praha 5Tel.: 257 326 080Centrum pro závisléVilová 16, 100 00 Praha 10Tel.: 274 812 594Denní psychoterapeutické sanato-rium OndřejovNad Ondřejovem 36, 140 00 Praha 4Tel.: 241 442 793Denní stacionář SananimJanovského 26, 170 00 Praha 7Tel.: 220 803 130, 266 711 211,605 212 175, Fax: 266 710 489Detoxifikační jednotka při VFN Apo-linářApolinářská 4, 120 00 PrahaTel.: 224 968 204Doléčovací centrum SananimNovovysočanská 604/A, 190 00 Praha 9Tel.: 284 826 844, 605 280 244,Fax: 266 315 306Drop inKarolíny Světlé 18, 110 00 Praha 1Tel.: 222 221 431Drop inKubelíkova 27, 130 00 Praha 3Tel.: 296 330 911, 602 194 073K-centrum SananimOsadní 2, 170 00 Praha 7Tel.: 283 872 186K-centrum Teen ChallengeKodaňská 29, 101 00 Praha 10Tel.: 271 743 607Klinika anesteziologie a resuscitaceFN VinohradyŠkrobárova 50, 100 00 Praha 10Tel.: 267 163 129

Zařízení zaměřená nadrogovou problematikuna území hlavníhoměsta Prahy – část I.

Když víš, že přijdeABSŤÁK…Autor František Kroščen

Toužebně očekávané vyhlašování nejlep-ších romských filmů, klipů a domácích

videí Romani mačka se kvapem blížilo. Již zapět dní se z nablýskaných limuzín začnoudrát všichni ti „nej“, umělecká smetánka, kte-rá jakkoli tvrdí, že jí je snobismus na honyvzdálený a nepříjemný, již nyní obtěžujeinfantilními prosbami své krejčí a kadeřníky.Ani naše milá redakce Romani godži sinechtěla událost roku nechat ujít. Dokonce seminulou středu kvůli tomu strhla hádka. „Játam prostě půjdu z titulu svého šéfredaktor-ského postu a basta,“ oznámila kategorickykudrnatá Maruš. „Navíc už mám hotové šatya do vlasů si symbolicky zašpendlím kočičíuši. Máme ale jen 2 vstupenky. Kdo půjde semnou, chlapci?“ otázala se. Rona, kterou jejínadřízená dost okatě přehlédla, neslyšnězaklela. Vušta a Zbyšek se chvíli prali, a pakrozhodla páka. „Ha, dikhes, dikhes, me dža-va, já jdu, vyhrál jsem,“ skákal radostí hudeb-ník proslulý svými melodiemi. A pak už jenřinčely telefony, Maruš odbíhala stále častějido blízkých i vzdálenějších butiků a chudákVušta se posiloval čirým lihovým nápojem,aby ve zdraví přežil záplavy motýlků a kra-vat, kterými se dlouhovlasá fintilka snažilabarevně sladit jeho a své oblečení.A pak už je dělilo od ceremoniálu Romanimačka, který mělo živě přenášet hned několiktelevizních kanálů, jen pár desítek minut.Najednou se i Vuštovi tajil dech. Jeho nagelo-vaný nový sestřih z havraní čupřiny volal dosvěta: „Mě tedy rozhodně nepřehlédnete!“Maruš byla ve svých černočervených šatič-kách, střevíčkách a rukavičkách skutečněk zulíbání. A ty uši ve vlasech! Navíc rafino-vaně klopila oči a stále si až příliš okatě tisklarudými kamínky posetý kapesníček před svépečlivě namalované rty. Sál nenechával svoupompézní výzdobou nikoho na pochybách.

Romani mačka přitáhla mnoho sponzorů,přední řady zasedli se svými drahými polovič-kami nejvýznamnější producenti a režiséřinominovaných snímků. „Lačho dives, Romale,o baro festivalos Romano mačka hin adaj,“zařval do mikrofonu Láci Demeter, moderátorslavnostního večera. Minulý rok si nechal nahlavě vyrobit Eiffelovu věž, letos kadeřníci stvo-řili opět mistrovský kousek – Brusel i s jehoevropskými budovami a nezbytnými špinavýmizákoutími. Láci tak chtěl symbolizovat blížícíse vstup naší země mezi evropskou elitu. A jižse začaly promítat ukázky prvních snímků.Zdálo se, že v první kategorii vyhraje někdoze Severočechů. Jejich dokumenty skutečněponěkud netradičně pojaly a vykreslily stěho-vání sociálně slabších občanů z nájemníchbytů na ulici. V podstatě děkovaly starostůminkriminovaných obcí, že poskytly romskýmastmatikům více pohybu na čerstvém vzduchu.Láci pozval na pódium prezidenta Romské fil-mové unie Emila Puku. Sál nadšeně zajásala Vušta se neubránil pošklebku: „Ó, Deloro, čozošialeli! Maru, podívej na tu exhibici zlatýchřetízků a náramků, támhleten rejža má navícpísmena šílenýho návrháře Moháče vyšitý ažněkam ke kotníkům!“ – „Máš pravdu, aleneruš, chci vědět, jestli sošku té mačky vyhrajeGejza Fedák, pitomec, který si občas kameruplete se svojí manželkou,“ špitla Maruš.„A vítězným snímkem v kategorii Aktuálnídokument se stává film Cikáni do lesa režiséraFedáka ze Slaného. Připomeňme, že zachytilnetradičním, unikátně optimistickým pohledemsituaci v ubytovně zvané Mexiko,“ přečetl z lís-tečku ještě před chvílí schovaného v zapečetě-né obálce prezident Emil Puka. Sálem se ozvalpískot, pak trapné ticho a nakonec křečovitýpotlesk. Fedák ale hbitě vyskočil na pódium,upravil si pečlivě zastřiženou bradku a neod-pustil si tříminutové děkování končící slzami

a tklivým vzkazem rodičům, jak je vděčný, žejej před třiačtyřiceti lety počali v lesíku u vodyv rodném Plaveckém Čtvrtku. Maruš se chytilahystericky za srdce: „Vušto, asi dostanu infarkt,to snad není možný, taková míra nevkusu, coty kritiky na tomhle kýči nadchlo!“ Vušta chtělvzteky chvějící se dívku uklidnit, a tak jí nená-padně podstrčil elegantní koženou placatici,kam předtím přelil tequilu s džusem. Pak přišlovyhlašování další kategorie, tentokrát filmůhraných. Aladár na Západě, Libry a Jak jsemnašel práci. Snímky, mezi nimiž se má rozhod-nout už za pár vteřin. Atmosféra zhoustla.„Aladár na Západě, jóóó!“ zakřičel jako smys-lů zbavený a již značně se potící Láci. Režisérvítězného dílka byl totiž jeho krstný otec, kirvo,co na tom, že jen o tři roky starší. Kirvo je kir-vo! Tentokrát se rozčílil Vušta: „Jakto, jaktoževyhrál Aladár na Západě, takle debilní paro-die emigrace v duchu westernu!“ Jasným favo-ritem byl přece tříhodinový film Jak jsem našelpráci, hluboká sociologická sonda mladéavantgardní filmařky Eržiky Bázci, jejíž zjeva zvyklosti byly také dosti avantgardní. Kone-ckonců Vušta o tom věděl své. „Klídek, Vušto,snad nám vyjde tip alespoň v kategorii Video-klip roku,“ chroptěla Maruš, ládujíc do sebeprášky na uklidnění. Oběma novinářům šlototiž o hodně. Na vítěze v jednotlivých kate-goriích vsadili své roční platy. Kdyby vyšelaspoň poslední, budou si konečně moci koupitsvé vlastní bytečky, ale pokud to projedoui v poslední kategorii, skončí jako ti Romáciz ubytovny Mexiko. A možná i je prominentnírežisér Fedák zachytí ve svém hledáčku. Na dřevěná prkna, co znamenají svět, vysko-čila náhle populární grupa raperů Čisto mel.„A máme to tady, devla, devla,“ zarecitovalido hudby. „Kdo dostane mačku domů? Skupi-na Bále, Marlas nebo Puro sal?“ zaznělo sbo-rově. „Puro sal, Puro sal, brněnští Puro sal,“zarapovali nahlas Vušta s Maruš. Všichni sena ně zděšeně podívali: „Kdo to je, proč tadyruší moderátora a hlavně naši filmovou slá-vu?“ Dav schopný za chvíli oba narušitelemálem ukamenovat uklidnil až moderátor Láci.Pohotově prohodil: „To nic, to jsou námi pla-cení komparsisté. Ale teď vítězný videoklip.Zatajte dech, vyhráli totiž Bále a videoklipnatočený ve vepříně, který apeluje na společ-nost, aby přestala jíst vepřové.“ – „Bále, Bále,Bále!“ neslo se sálem. Maruš už jen pocítila,jak na ní padá šokem zasažený Vušta. I onaomdlela. Právě prohráli roční plat. Že na tu fil-movou slávu vůbec lezli a sázeli. To bude ostu-da, ta ostuda! Jarmila Balážová

I v tomto roce se budete setkávat s redakcí mladých,talentovaných, skvostných, jedinečnýcha reportážíchtivých novinářů. Maruš Kudeřáková,Rona Chalejová, Zbyšek Rezavý a Vušta Hlavička –kvarteto ukvapených a leckdy lehce popletenýchreportérů bude tentokrát parodovat a glosovatvýznamné události. Doufáme, že vás ty našeneškodné fikce aspoň trochu pobaví.

ILUSTRACE: ADAM ŠTECH

FOTO: JOSEF WÜNSCH

skupinaTriny

IvetaKováčová

DagmarPodkonická

Jana Tyšerová

Zveme vás

Soutěž

Tak zní název unikátního CD,které v roce 2002 vydalo

brněnské Muzeum romské kultury.Je na něm celkem 36 písní z roz-sáhlé kolekce, kterou za téměř tři-cet v terénu nasbírala PhDr. EvaDavidová. Nejstarší nahrávkyzařazené na CD (č. 21 Odoj tejlepaš o paňi a č. 22 Ola čore Vla-chi) pocházejí z roku 1957, nej-mladší pak z roku 1986. Jedná sejiž o třetí nosič s tradiční hudbouRomů žijících na území bývaléhoČeskoslovenska, kterou nahrálaEva Davidová při svých etnogra-fických cestách.Vůbec poprvé v historii se mohlačeská veřejnost seznámit s rom-ským folklorem v roce 1974, kdyEva Davidová připravila ve spolu-práci s Dr. Jaroslavem Gelnaremk vydání dlouhohrající gramofo-novou desku s názvem Romanegiľa – antologie autentickéhocikánského písňového folkloru.V roce 2001 vydalo nakladatel-ství Academia kompakt s názvemNejstarší terénní nahrávky hudeb-ního folkloru olašských Romůz České a Slovenské republiky.V tomto projektu se PhDr. EvaDavidová spojila s etnomuziko-ložkou PhDr. Zuzanou Jurkovou. Současné album Giľa, ďíla, giľorasvou koncepcí navazuje na anto-logii z roku 1974. Jak sám jehonázev napovídá, jsou tu zařazenynahrávky písní olašských (vlašikaRoma) a slovenských (servikaRoma) Romů. Nahrávky vybralia uspořádali PhDr. Eva Davidováa Mgr. Tomáš Šenkyřík. Rozdělili

je do tří velkých bloků: vlašikaďíla (písně olašských Romů), phu-rikane giľa (tradiční písně sloven-ských Romů) a neve giľa (novépísně slovenských Romů). Zvláště unikátní je první oddíl(track 1–13) olašškých písní, které

byly nahrány v rozmezí let1962–1969. Najdete zde jakveselé taneční popěvky (čapáše),z nichž některé přejali do svéhorepertoáru i Romové slovenští(např. Loľi paradičoma sas andibar, č. 7, č. 9), tak táhlé písničky(louke ďíla), které se často vyzna-čují poetickými texty (např. píseňSomnakuni phurd keradem – Udě-

lal jsem zlatý most). BaladyO prahako Wilsoňáko a Kutka tej-le tela páji se zpívají na stejnýnápěv a na nahrávce se shodujídokonce i v tónině. Druhý oddíl (track 14–29) věno-vaný hudbě Romů slovenskýchnahrála Eva Davidová v letech1957–1969. Jde o tradiční čar-dáše (např. č. 14 Džal o paňi telele foroha), pomalé skladby – hal-gató (např. č. 16 Kalo na jurava)i písničky v rytmu „estamo“ – tzv.vlašiko čardášis (č. 22 Ola čoreVlachi). Písnička č. 17 Ma čumideman pro drom je přejatá od olaš-ských Romů, je ovšem rozšířenái mezi Romy slovenskými.Neve giľa, tedy název třetíhooddílu (track 30–36), označujemladší vrstvu romských písní ze60. let. Často se jedná o uprave-né „hity“ soudobé populární hud-by podložené romským textem(např. č. 32 Sako ke raťi me avridžav). Mnohé z písní, které Eva Davido-vá zachytila a jež jsou součástíkulturního dědictví Romů, už dnesupadly v zapomnění. A právěprostřednictvím tohoto CD může-me oživit minulost a zaposlouchatse do muzicírování starých Romů.Nároční posluchači jistě odpustínahrávce zhoršenou technickoukvalitu. Byla pořízena na dnes jižhistorický typ kotoučového mag-netofonu Sonet duo přímo v teré-nu, v domácnostech Romů,s nimiž se Eva Davidová přátelilaa kteří jí zpívali písně, které mátenyní možnost uslyšet. ■

o romských

hudebnících 22

Rok vydání:2002

Vydavatel:Muzeum romské kultury zapodpory Ministerstva kulturyČR a The Brian GuinnessCharitable Trust

Stopáž:1:13:12

Autor Kateřina AndršováFoto Eva Davidová

23kulturní

střípky

Mariko, Štefane! Ahoj, covy tady?

Jé, Arpáde, to jsme rádi,že tě vidíme. Jak se máš?

Mariko, Štefane, ser-vus, so adaj keren?

Jaj, Arpad, mištes, hojtut dikhas. Sar sal?

Dobře. Chodím do školya pořád jezdím na koni.

To je super. My jdeme dokina. Na Pána prstenů.

Mištes. Phirav andreškola the furt phiravpro graj.

Oda lačhes. Amendžas andro kinos. Deno filmos Pán prstenů.

Na třetí díl – Návrat krále?Prý je to vynikající.

To doufáme. Určitě někdyzavolej. Měj se.

No, imar trito koter.Vičinen les Návratkrále. Phenen, kajšukar.

Dikhaha, varekanaamenge vičin, he?Servus.

minikurzromštiny

TrinyDívčí skupina Triny sepředstaví:14. 3.Praha, Abaton (17:00)20. 5.Praha, Akropolis6. 6.Řevnice, festival Bluesv lese

Romský ples28. února se v pro-dukčním centru Kamen-ná v Chebu uskutečníromský ples organizo-vaný zástupcem cheb-ských Romů RudolfemPuškou. V programuvystoupí mažoretkyz Lačo jilo, dvě místníromské hudební skupinya nebude chybět anitradiční tombola s hod-notnými cenami.

Terne čhaveNa vystoupení králové-hradecké kapely Ternečhave se mohou těšittáborští posluchači23. 3. v místním Diva-dle Oskara Nedbala.

Le khameskere čhave – tak zní v romštině název sbírky rom-ské prózy a veršů, kterou napsal Vlado Oláh a vydaloobčanské sdružení Matice romská. „Cílem sbírky je prohlou-bení lásky k romskému národu a poznání romského života,který, ačkoli je materiálně chudý, je jinak velmi bohatý,“ řeklpro Romano voďi autor knihy, který napsal mimo jiné takéznámou básnickou sbírku Khamori luluďi – slunečnice, jižjako svůj debut vydal v roce 1996. „Inspiraci získávám zesvého okolí a především ze svého rodného domova Strop-kova, který leží na východním Slovensku,“ prozradil nám.A jeho inspirace přináší opravdu své ovoce. Sbírku Děti slun-ce dokončil nedávno a nyní se chystá na další, již třetív pořadí, která ponese název Žhavá láska a bude pojednávat o vztahu k Bohu, ženěa zemi. Na tu si však budeme muset ještě dva roky počkat. Soňa Kalejová

ILUSTRACE: VÁCLAV L

AMR

V minulém čísle jsme se vás ptali, jakévánoční romské tradice znáte. Velmi zajíma-vou odpověď nám poslali žáci 8. třídyVÚDM v Králíkách pod vedením panaučitele Filipa. Za všechny jen malá ukázkaz jejich dopisu: „Na Štědrý večer v někte-rých rodinách dávali pod stůl slámu a nastůl chléb s hořčicí a hořící svíčkou uprostředa stromek visel na provázku přímo ze stro-pu, prý proto, aby byli Romové blíž k nebi.“Za svou snahu od nás získávají knihu Rom-ský dějepis. Blahopřejeme.

Nová soutěžní otázkaJak se jmenují redaktoři časopisuRomani godži?Jednoho vylosovaného výherce obdarujemekompaktem Giľa, ďila, gilora, který do soutě-že věnovalo Muzeum romské kultury v Brně.Odpovědi zasílejte do 10. 3. na adresu:Romea, o. s., Žitná 49, 110 00 Praha 1 e-mailem na: Romano.vodi@romea.cz neboSMS zprávou na telefonní číslo:777/120 261.Přejeme hodně štěstí.

PřipravilyJarmila Balážová,Eva DanišováIlustraceJarmila HannahČermáková

Oláhovy Děti slunce

FOTO: WWW.TRINY.CZ

FOTO: WWW.TERNECHAVE.NET

samozřejmě stále zajímá, co bude se mnoui mou rodinou, protože od života ještě mnohéočekávám. Kdybych měla možnost vrátit časo několik let zpět, asi bych zvolila úplně jinouživotní cestu. Určitě bych se vdala za někohojiného. Co se týče vztahů, mám na ně nejspíš

smůlu. Až v poslední době se to trochu zlep-šuje. My, Cikánky, máme asi utrpení zapsanév osudu. Když do něčeho jdeme, tak jsme tydržiči, kteří skoro všechno překousnou. Mojemáma vždycky říkala, že každý má jednouv životě štěstí. A tak já na to své stále čekám.

Úniky k přírodě a malování

Když jsem pracovala v propagaci chomutov-ských železáren, měla jsem kolegu pana Atla.

Moc krásně maloval, a tak jsem to chtěla zku-sit také. Tím to vlastně všechno začalo. V roce1989 jsem se pod jeho vedením začala učitkresbě. Dnes nejraději maluji přírodu, krajiny,

které se mi moc líbí. Možná je totím, že je ve mně zakořeně-

né něco z našich předků,z toho, jak cestovali,stěhovali se, z jejichvztahu k přírodě, těžko

říci. Jeden obraz mitrvá asi měsíc, malujiprůběžně, záleží natom, jakou mámnáladu a kolik času

mi zbývá. Používámobvykle olejové barvy a balakryl, protožerychle schne. Ráda svými obrazy lidi obdaro-vávám, jen výjimečně prodávám. Jejich pro-střednictvím se dostávám do přírody, bohuželčasu není tolik, kolik bych si přála. Malováníje má velká záliba, kterou jsem se snažila pře-dat i své dceři. Brzy mi bude padesát, mámdvě děti a vnučku. Když je člověk starší, pře-je si asi nejvíc, aby byl zdravý, ale já stáleještě doufám, že mě k tomu potká i trochatoho štěstí. ■

putování za

romskou duší 24 25po stopách

romské historie

Životní pouť mnohých lidí je někdyhodně bolestivá a zdlouhavá. Někteří sejiž nejtěžšími okamžiky prokousali, jiníse o to teprve snaží a pevně doufají, ženaleznou svůj pomyslný opěrný bod.Náš dnešní host VLASTA BALOGOVÁz Chomutova se právě nalézá uprostředtakového hledání…

Dětství bez radosti

Narodila jsem se na Slovensku v jedné menšívesničce u Prešova. Ve dvanácti letech se mírodiče odstěhovali do Čech za prací. Pamatu-ji si, že jsme se stěhovali z místa na místo, všezáleželo na nabídce práce. Nakonec jsme seusadili v Chomutově, kde žiji dodnes. Dětstvíjsme hezké neměla. Byla bída. Navíc rodičeměli mezi sebou špatné vztahy. Můj otec hol-doval alkoholu, a pak obvykle přišel domůa zmlátil mámu, mě i mých šest sourozenců.Když už to bylo neúnosné, rodiče se rozvedli,ale ještě předtím se tátovi podařilo umístitmladší děti do dětského domova. Naštěstí násani to nerozdělilo, chodili jsme sourozencenavštěvovat a v kontaktu jsme stále, ačkolijsme již dospělí a každý žije v jiné části repub-liky.

Zoufání a doufání

Rozvod bohužel postihl i mě, i když jsem sistále říkala, že nechci dopadnout jako mojirodiče. Manžela jsem si vzala ve dvacetia měli jsme spolu dvě děti. Pak v našem živo-tě nastal zlom, manžel začal pít a mlátit mě.A tak to také skončilo. Rozvedli jsme se. Přes-tože jsem byla na vše sama, myslím, že se mipodařilo děti vychovat dobře a řádně. Na tojsem hodně dbala. Děti mi dodávaly sílua energii pokračovat dál. Když jsem nevědělakudy kam, zkoušela jsem nahlédnout i do svébudoucnosti prostřednictvím kartářky. Ale mocse netrefila, nebyla asi příliš dobrá. Přesto mě

popisekkpopisek popi-sek popisekkpopisekk-popisek kpopisekkpo-pisekk

Přestože jsem byla na všesama, myslím, že se mipodařilo děti vychovatdobře a řádně. Na tojsem hodně dbala.

Čekánína štěstíPřipravila Soňa KalejováFoto Pavel Kubeš

P rvní mezinárodní setkáníRomů se uskutečnilo

v Rumunsku, tedy v zemi s počet-nou romskou populací. Tento kon-gres se konal v říjnu 1933 v Buku-rešti pod heslem: Sjednoceníevropských Cikánů (United Gypsi-es of Europe). Jeho delegáti sijako svůj bezprostřední úkol sta-novili povzbuzení národního uvě-domění Romů a boj za lidskáa občanská práva.Ve snahách o vybudování mezi-národního romského hnutí pokra-čovali i někteří jednotlivci s růz-nou politickou orientací. Napří-klad Rom Helios Gomez bojujícíve španělské občanské válce pro-ti fašistům očekával od vítězstvínad nimi, že se zvýší respektmajoritní společnosti k romskékomunitě. S další iniciativouvystoupil polský romský „král“Janusz Kwiek, který žádal v ital-ských koloniích v Africe o přiděle-ní území pro romský stát. Po skon-čení 2. světové války, kterou pro-vázela mimo jiné genocida rom-ské populace, se takové poža-davky objevily naposledy.V 50. letech s myšlenkou územípro vytvoření romského státu povzoru Izraele pod patronací OSNvystoupil Ionel Rotaru z Rumunska(byl znám pod jménem Vaida Voj-vod a žil ve Francii). Nový stát seměl jmenovat Romanestan.Na počátku 70. let se k této otáz-ce vyjádřil Ronald Lee – romskýaktivista z Kanady: „Co je Roma-nestan? Řeknu vám to, bratři.Romanestan je naše svoboda,svoboda žít jako Romové podle

našich zákonů a naším způso-bem.“ Myšlenka zřízení samostat-ného romského státu byla postup-ně opuštěna a začalo se organi-zovat mezinárodní romské hnutína základě potřeby komunikacemezi jednotlivci a skupinamiRomů v různých státech a také nut-nosti podpořit uznání nacistickégenocidy Romů a odškodněníjejích obětí.Centrem hnutí se stala na počátku60. let Paříž. V roce 1959 založiljiž zmíněný Ionel Rotaru organi-zaci Communauté Mondiale Gita-ne (CMG), kterou však francouz-ská vláda v roce 1965 zakázalas odůvodněním, že většina jejíchčlenů nemá francouzské občan-ství. Krátce po tomto zákazu bylvytvořen Comité International deTzigane (Mezinárodní výborCikánů) v čele s Vanko Roudou.Výbor zorganizoval v roce 1971světový kongres Romů, kde prak-ticky vznikla dnešní Mezinárodníromská unie (IRU). Toto setkání sekonalo 8.–12. 4. 1971 v Chels-fieldu asi 15 km od Londýna.V jeho rámci působily čtyři komi-se: sociálněprávní, školská, kultur-ní a komise pro odškodnění obětínacismu za 2. světové války. Při-jeli delegáti z celkem 14 zemí.Z tehdejšího ČSSR se zúčastniladelegace Svazu Cikánů-Romů(Tomáš Holomek, Antonín Daniela Ladislav Demeter). Výsledkem jednání bylo přijetíromské hymny a vlajky jako sym-bolů mezinárodního romskéhohnutí. Hymna vznikla na základětextu staré romské písně Djelem,djelem. a melodie známé mezirumunskými Romy. Na její úpravěpracoval francouzský hudebníkJarko Jovanovich spolu s romskýmlékařem ze Slovenska JánemCibulou, který od roku 1968 žijeve Švýcarsku. Podoba nové vlajkyvycházela ze symboliky užité při

jednání kongresu v Bukureštiv roce 1933 a z vlajky používanéMezinárodním výborem Cikánůve Francii. Původně sestávalapouze ze dvou barev – modréa zelené. Červené kolo uprostředbylo přidáno až na londýnskémjednání na návrh nedávno zesnu-lého W. R. Rishiho z Indie.V závěrech jednání kulturní komi-se se rovněž objevil požadavek,aby majoritní populace užívalapojmenování Rom. Kromě toho seúčastníci zavázali ke vzájemnékomunikaci a předávání informa-cí. Mělo být také zhodnocenopostavení Romů v jednotlivýchzemích, šlo především o srovnánítzv. kapitalistických a socialistic-kých států. Na mezinárodní úrov-ni měla být navázána předevšímspolupráce s OSN, respektives organizací UNESCO, zaměře-nou na mezinárodní kulturnídědictví a vzdělávání. Na londýn-ském setkání byl tak položenzáklad ke vzniku mezinárodníromské organizace. Hymna Dje-lem, djelem, vlajka a datumzačátku kongresu (8. 4.) pozdějiustanovené za Mezinárodní denRomů jsou dnes považoványnejen za symboly Mezinárodníromské unie, ale romského hnutívůbec. ■

Ačkoli se snahy o formovánímezinárodního romského hnutí datujíaž počátkem 70. let minulého století,první pokus o jeho založení bylzaznamenán již před 2. světovouválkou.

AutorPetr LhotkaMuzeum romskékulturye-mail: dokumenta-ce.mrk@posta.cz

POUŽITÁLITERATURAKENRICK, D.;PUXON, G. The desti-ny of Europe´s Gypsies.London 1972.

KENRICK, D.;BAKEWELL, S. On theVerge: the Gypsies ofEngland. Hertfordshire1995.

Světový kongresa festival Romův Londýně (Ze zprávydelegace ÚV SCR) inRomano ľil. 1971.No. 3. Str. 21.

Účastníci 1. světo-vého kongresuRomů zpívají hym-nu Djelem, djelem.(zleva: J. Cibula, L.Demeter, J. Jovano-vich, V. Rouda, J.de Dios Ramirez,G. Puxon), Walsall,1971Foto: Eva Davidová

Ab i reisa(trad., text Bawo Reinhardt)

Mer farra hago Bersch ab i reisaun mer atscha jage lang ha gema.Maro dschiben hi doch mari reisa,farass gau diwes,farass gau diwes oder deisa.

Na cestěVydáváme se každý rok na cestua zůstáváme na ní, jak dlouho chceme.Náš život je přece naše cesta.Pojeďme dál dnes,Pojeďme dál dnes nebo zítra.

27 hudební profil

Autor Kateřina AndršováPřeklad ze sintštiny Zbyněk AndršFoto www.lulo–reinhardt–project.de, Přebal CD Ab i reisa

Vaše dětství je spojeno s rodinnýmkočovným cirkusem. Můžete námo něm vyprávět?Můžu říci, že jsem měl krásné dětství. Jezdilijsme z města do města, nebyli jsme vázáni najedno místo. Moje dětství – to byla svoboda.

Jak vypadala tehdy cirkusová pro-dukce?Cirkusy nebyly tak profesionalizované jakodnes. Nebyla rozšířená televize – už můj otecv ní sice vystupoval, ale obecně vzato, médiatehdy nebyla tak rozvinutá. Dnes je víc příleži-tostí. Artisté pocházeli většinou z naší rodiny,ale vystupovali i cizí. Mnozí byli velice dobří.O mém švagrovi, který je už po smrti, se dáříci, že byl jedním z nejlepších světových klau-nů. Chtěl ho angažovat i cirkus Krone a vím,že to byla velká nabídka… Hudba, která v cir-kuse zněla, mě provázela celé dětství. Začínaljsem hrát už jako dítě – na buben.

Povězte nám více o cirkusové hudbě… Pokud se pamatuji, hudba provázela celépředstavení. Byla to víceméně improvizace.Všechno možné: taneční, naše romská, swing,k tomu hudba maďarská… O jazzu dřív neby-lo takové povědomí. Museli jsme hrát tak, abytomu mohl každý rozumět. Představte sikuchaře s velkou pánví, když vaří nové jídlo.Přidává koření, zamíchá všechno dohromady,vznikne směs. A to samé se dělalo tehdy.A děláme to s hudbou i my. Přidáváme salsu,latinskoamerickou hudbu, pop, disko a cikán-ský swing.

Hrajete ještě dnes písničky, které sipamatujete z dob svého dětství? Ano. Jednu jsme dnes hráli: Fulli tschei… To jenejstarší kus, který jsme dnes hráli. Vznikla ješ-tě před tím, než jsem přišel na svět. Původněse jmenovala Fröhlichkeit (Veselost). Byl tovalz, pomalý valz. Řekl jsem si: „Musíš to zku-

sit jinak.“ Tak jsme to předělali. Jinak mámev repertoáru ještě tak dva tři staré kusy.

Dnes jste třikrát hráli píseň I Bacht,zpívá se v ní: „Schutle schach“ (čti šut-le šach), pokaždé jste ji hráli v jinémaranžmá…Ano. To je také starý kus, ale předělaný. Schutleschach (smích) je kyselé zelí. To je pro nás, Sin-ty a Romy, tradiční jídlo. Když se například něcoslaví, tak jíme brambory, maso a kyselé zelí…

Co pro vás znamená váš prastrýcDjango Reinhardt? Django Reinhardt byl světově proslulý kytaris-ta. Pro hudbu Sintů i dalších Romů je dnesDjango Reinhardt a jazz hlavní. Sintovéa Romové hrají z 90 % velmi podobnou hud-bu. Všichni chtějí hrát jako Django Reinhardt.My v I Gitanos však chceme přinést do hudbyněco nového. Proto experimentujeme, a to

Tuto skupinu měli jazzoví příznivcimožnost slyšet a vidět v Českérepublice už několikrát. V roce 2003se objevili dokonce hned dvakrát, najaře na festivalu Khamoro a napodzim se představili zatímnaposledy v Baráčnické rychtě napražské Malé Straně. Rychta všaknení jazzový klub, který byatmosférou i možnostmi ozvučenívyhovoval jistě lépe. Událost tohotodruhu by si navíc rozhodnězasloužila lepší propagaci, nežměla, proto sem zavítali kroměnovinářů jen opravdoví nadšenci.A nelitovali. Vystoupení bylovynikajícím hudebním zážitkem.Hned po koncertě jsme poprosilio malý rozhovor zakladatelea vedoucího skupiny I GitanosBawa Reinhardta.

Je třeba mít vlastní styl, říká prasynovec proslulého Django Reinhardta

navazujína hudební tradici, již zahájil ve30. letech 20. století slavný jazzovýkytarista Django Reinhardt a ježzásadně ovlivnila hudební styl i reper-toár německých Sintů a francouzskýchManušů, kteří v západní Evropě hrajídodnes především jazz. Co je však prozvuk kapely charakteristické a jedineč-né, je inspirace latinskoamerickou hud-bou a španělským folklorem. Tyto vlivyse odrážejí především v rytmické slož-ce a ve virtuózních kytarových sólechLula Reinhardta.Všechny písně zpívají I Gitanos ve svémateřštině – v sintské romštině. Jejichrepertoár tvoří jednak tradiční písněněmeckých Sintů (na koncertě zaznělynapříklad písně Terni tschei av mantsa,Me hum mato nebo Fulli tschei, kterámá charakter „vlašicko čardášis“a v různých textových variantách jeznáma i u nás), jednak písně přejatéa podložené vlastním textem a rovněžpísně, jejichž autory, co se týče hudbyi textu, jsou oni sami. Texty v sintštiněpíší především vedoucí kapely BawoReinhardt a jeho synovec Bavo Degé(čti dežé). Autorem hudby a aranžmáje Lulo Reinhardt.Skupinu založil v roce 1993 BawoReinhardt společně se svým synem

a synovcem. V roce 1994 s podporouznámého newyorského perkusionistyNicky Marrera natočili své debutovéalbum s názvem I Suni (Sen), o tři rokypozději pak nahráli druhé CD Ab i rei-sa (Na cestě). Kromě toho vydal popětileté přípravě Lulo Reinhardt v roce2002 vlastní samostatné albums názvem Project No. 1.I Gitanos jsou doma v německém měs-tě Koblenz. V tomto prostředí bohatémna hudební podněty hráli Bawo a LuloReinhardtovi ještě před tím, než zalo-žili vlastní skupinu, ve slavném MikeReinhardt sextetu. V rozhovoru proMallorca Zeitung (28/2002) Lulo Rein-hardt řekl: „Znám snad jedno procentovšech Reinhardtů. Jen v samotném Kob-lenzu, kde jsem se narodil, jich jekolem dvou tisíc. Mnozí z nich jsoumuzikanti…“

V současnosti I Gitanos hrají v násle-dujícím složení: Bawo Reinhardt (ryt-mická kytara, zpěv), jeho syn Lulo(sólová kytara, zpěv), synovec BavoDegé (autor textů, rytmická kytara,zpěv), Pablo Paredes z Chille (kláve-sy), Markus Schmitt (baskytara), JürgenSchuld a Uli Krämer (bicí).Pokud vás kapela zaujala, více nalez-nete na www.lulo–reinhardt–project.de

zejména v oblasti rytmu, vymýšlíme novépostupy. Z více než 90 % hrajeme vlastní hud-bu, texty si píšeme sami v romštině. Nehraje-me jen na koncertech. Hrajeme, když se něcoslaví, sejde se rodina, sedíme, jíme, pijeme,bavíme se. A hrajeme a zpíváme naše písnič-ky v mateřštině – romsky.

Setkal jste se s Djangem Reinhardtemněkdy osobně?Osobně jsme se nesetkali, byl jsem ještě přílišmladý, když ve třiapadesátém zemřel.

Jaká byla romská hudba před tím,než ji ovlivnil on?Myslím, že šlo především o maďarskou muzi-ku. Cimbál, housle a podobně. Hrála se hud-ba, při které měl člověk blízko ke smutkui k veselosti…

Váš otec hrál na housle, vydával

dokonce gramofonové desky. Co teh-dy hrál?Hrál jazz a maďarské kusy – čardáše, valčíky…

Váš syn Lulo se inspiruje latinskoame-rickou hudbou, flamenkem… Hrajetrochu jiným stylem než vy. Co tomuříkáte jako muzikant?Na začátku, když se začal učit na kytaru, říkaljsem mu: „Lulo, dělej něco jiného, než ty tisícelidí, které chtějí hrát jako Django Reinhardta napodobují ho. Pokus se najít svůj vlastní styl,aby to ostatní lidé poznali.“ Proto jsme takézaložili skupinu I Gitanos, abychom dělali něcojiného a lidé okamžitě věděli: „To jsou I Gita-nos!“ Stejně, jako když slyšíte Gipsy Kings, takhned víte, kdo jsou Gipsy Kings. Lulo šel vlastnícestou, našel si svůj styl a jeho hudba je naštěs-tí přijímána velmi dobře všude. Hrál na Kubě,v Ghaně, Austrálii… Má také svůj projekt,vydal vlastní CD. Je mladý a stále se chce učit.

Je všestranný, co ho zaujme, to chce také hrát.

Co cítíte jako otec? Obrovskou pýchu. Má, jako všichni Romové,hudbu v krvi. Jsem pyšný na jeho úspěchy.

Chtěl byste něco vzkázat našim čtená-řům?Me našti phenava, kaj koje cajtung, kaj jojčhinela, i lačhi cajtunga hi, und našti lesrelagno, ob di morš oder džuvľi und kal men-še gate an cršaue am Prag, kaj ham sikade,kole lautr le lačhe lačhe menše und hi le ánun-ge fon der bašrubel. Und me grüsrau haken esgate ane cršaue fon i grupa i Gitanos. (Nemo-hu říci, je-li tento časopis dobrý, a nemohuposoudit, jestli je pro muže nebo pro ženy, alelidé, kteří se na nás přišli v Praze, kam jsmebyli pozváni, podívat, ti všichni jsou velicedobří lidé a rozumí muzice. Jménem I Gitanoszdravím všechny, kteří přišli.) ■

hudební profil 26

V ČESKÉ REPUBLICE

▲

▲

IGITANOS

IGITANOS

romové

v médiích 28 29romská sumarizace

romaňi sumarizacia

Prapodivný rozsudek jesenického soudu nad třemi rasisty, kteří minu-lý rok napadli romský manželský pár, vyvolal velkou odezvu i ve vět-šině majoritních médií. Celé kauze se podrobně věnujeme i v tomtočísle RV. Pojďme se podívat, jak vývoj celého případu komentovalajednotlivá média. MF dnes zveřejnila 8. 1. komentář Jindřicha Šíd-la: Otázka, kterou případ z Jeseníku vzbuzuje, je zřejmá: co byvlastně museli útočníci udělat, aby se ocitli za mřížemi? Dotáhnoutútok do konce a některou ze svých obětí rovnou zabít, nebo aspoňdoživotně zmrzačit? Jen šťastnou náhodou se jim to nepovedlo.A pouhý „pokus“ o likvidaci (Čím jiným je útok dlažební kostkou?)uskutečněný z čiré rasové nenávisti není dostatečným důvodemk tomu kazit mladíkům život kriminálem. Vždyť se přece doznali, jakvysvětlil soudce Miloš Kubíček. (Že by hoši byli na svůj útok tak pyš-ní?) (…) Pondělní rozsudek jesenického soudu jako by nás vracelo spoustu let zpátky. Do časů, kdy nápisy „Romům vstup zakázán“na místních restauracích a koupalištích nikoho ani nepřekvapilya úřady je mlčky tolerovaly, nebo dokonce omlouvaly. Do časů, kdybyly noční pogromy holých lebek policií považovány za možná pří-liš radikální, ale v podstatě tak nějak pochopitelnou kratochvílí jistéčásti mládeže. (…) Podlý rasistický útok na příslušníky nepopulárnímenšiny není v české justici automaticky ještě ani v roce 2004 pova-žován za extrémní nebezpečí pro celou společnost. Nám, slušnýmbílým lidem, se totiž obvykle nic takového přihodit nemůže. Proč todramatizovat?V deníku Právo vyjádřil svůj pohledna věc také bývalý disident a pozdějizmocněnec vlády pro lidská právaPetr Uhl, který se vrací ve svém přís-pěvku i k dalším neúměrně mírnýmrozsudkům českých soudů: Pouze pod-míněnými tresty vzbudily pozornosti dva loňské, dosud nepravomocnérozsudky – nad pachateli útočníků namladého Roma na pražské Palmovcea nad karlovarskými policisty souzený-mi v Chebu. Ti zbili Roma Karla Billé-ho, kterého odvezli služebním autem do lesa za město. Billý má zasebou léta kriminálu, Žigovi jsou slušní, stejně jako rodina chlapcez Palmovky. Je to ale důležité? Důsledky rozsudku mohou být podleUhla dalekosáhlé. Ví nejvyšší státní zástupkyně, že veřejný žalobcenávrhem na podmíněné tresty narušil integraci Romů do společnosti,kterou prosazuje vláda? Zhodnotí vládní orgány morální škody, kte-ré návrh způsobil? komentuje v Právu výrok jesenického soudu.Adam Drda se zase v Respektu z 12. 1. zamýšlí v článkus názvem Bijte, ale nezabijte a s podtitulem Po rozsudku v Jeseníkumají Romové důvod utíkat nad tím, jak může jesenický rozsudekovlivnit odchod Romů z ČR: Když se nějaká skupina českých Romůrozhodne odejít ze země a požádat v cizině o azyl, objeví se auto-maticky v novinách generalizující úvahy o nečestné „ekonomickéemigraci“. Minulý týden se zase jednou „úředně“ potvrdilo, že tytoúvahy jsou účelové a alibistické: slouží většinové společnosti k tomu,aby se mohla sama sobě jevit v příznivém světle, aby ji neotravova-ly výčitky svědomí.

Jesenická kauzav komentářích

Romská výnosná, s. r. o.,podle časopisu Týden

Číslo 6 časopisu Týden z 2. 2.se rozsáhle věnuje problemati-

ce přidělování grantů a dotací rom-ským občanským sdružením. Dobrýobchod. I tak může v Česku vypadatpodpora národnostních a etnickýchmenšin. Ve svébytném odvětví tečounemalé peníze. Způsob jejich rozdě-lování a kontrola toho, co se s nimiděje, selhávají. Na etnobyznysuvydělávají „bílí podnikatelé“ a někte-ří samozvaní romští bossové. Za krat-ší konec tahá daňový poplatník,začíná článek Karla Vrány. Nutnododat, že v úvodu příspěvku domi-nuje fotografie mladých Romeka Romů v tradičních krojích, prochá-zejících Václavským náměstím přifestivalu Khamoro, která s probíra-nou tematikou nemá vcelku nic spo-lečného. Jde však nejspíš o obvykléklišé, jak si přece každý představujeRomy. Nicméně pokud bychomodhlédli od těchto „drobností“, nabí-zí materiál jistě alarmující fakta.Například co se týče případuodškodňování olašských Romů posti-žených holocaustem, uvádí se zdenásledující skutečnosti: Před třemilety předložilo sdružení RomaniBacht prostřednictvím Mezinárodníorganizace pro migraci (IOM) pro-jekt humanitární pomoci pro Olahynarozené před 9. květnem 1945.(…) První splátka dvaceti tisíc dolarůz celkově plánovaných sto šedesátitisíc doputovala v prosinci 2002 zešvýcarských bank na účet předsedysdružení Edmunda Rafaela. JelikožRafael neměl pro rozdělení pomocipotřebné kapacity ani administrativnízázemí, obrátil se na přerovskouspolečnost 1. romská zprostředkova-telská. Jejími šéfy jsou Aleš Baran

a Milan Polhoš. (…) Peníze, kteréměly putovat k potřebným, záhadnězmizely. Audit Mezinárodní organi-zace pro migraci posléze odhalilsmutnou skutečnost. Ze čtyřiadvacetiúdajných příjemců byli spokojenidva. Dle všeho příbuzensky spojenís vedením firmy. Další případy, kte-rým se redaktor Týdne věnuje, uveď-me jen telegraficky. Jde rovněžo úplatkářskou aféru Ladislava Body-ho či neoprávněné užití dotace chru-dimským sdružením Asandos, kriticese nevyhnul ani kongres Mezinárod-ní romské unie v roce 2000 v Praze.Kromě popisu jednotlivých případůse autor také zamýšlí, jak situacizlepšit: Existují dvě základní výcho-diska, jak s penězi pro Romy naklá-dat. První lze popsat slovy: dejmeprostředky jim, protože sami nejlépevědí, co s nimi. Druhý je opačný:nezvýhodňujme někoho proto, že mávíce melaninu v kůži, a jednejmes ním jako s každým jiným člověkemv problémech. Škoda, že se autoralespoň ve druhé části článku nero-zepsal více o mechanismech přidělo-vání jednotlivých grantů. O tom, žeby si také ti, kdo peníze dávají, mělivíce ohlídat efektivitu jejich využitía ještě před tím, než finanční částkupřidělí, lépe prověřit potenciální pří-jemce. Poctiví romští a proromští akti-visté by jim v tom měli pomoci, pro-tože jinak stín podezření ulpí na kaž-dém, kdo se v této oblasti pohybuje.Vrána uzavírá svůj článek následo-vně: Hledání jiných pravidel v etno-byznysu ale bude určitě vadit někte-rým „etnobyznysmenům“, pro něž jenynější stav výhodný. Pro řadu z nichstále platí: Čím hůře, tím (pro mě)lépe.

I letos vás chceme v komentovanémmonitoringu médií upozorňovat nazajímavé články a pořady týkající seRomů, které se objevují v českém tisku,rozhlasu i televizi. Pokoušíme se takzjistit, která média k informacím tohotodruhu přistupují zodpovědně a seriózněa která nikoli.Autor Zdeněk RyšavýFoto Lenka Kučerová

1

2–3

mire lačhe

Jarmila Balážovásakočhoneskero la šefredaktorkakero lav

o ačhibena

Zdeněk Ryšavý / Muľa o Július TancošNitrate – Has leske 62 berš čoreske, sar muľa o Doc. PhDr. Július Tancoš, has šeralo pre katedra pal e romaňi kulturapre UKF Nitrate. Doc. PhDr. O Július Tancoš, CSc, uľiľa 16. 12. 1941 Pavlovicende nad Uhom. Študinďa avri e filozofija– politologija pre VŠP Prahate (1975). O titulos PhDr. chudľa andro berš 1976, o titulos CSc. Chudľa pre Akademia spo-ločenských vied andre Moskva 1981 vaš e buťi „Filozofia výchovy a jej protireče-nie“.

Gondoľipen pal o čhinde manušengero the romano holocaustosPrahate – Imar trito sgejľipen vaš oda, te den paťiv le manušenge, so mule androČhinde manušengero the Romengero holocaustos has 27. 1. andre Štatno opera. Butšel manuša khatar o nacisticka koncentračna tabori, tiš o študenti, poľitici the o diplo-mati pen sgejle, te gondoľinen pal oda, hoj pregejle 59 berša, sar has phundradeo koncentračna tabori ke Osvěnčina. Andre Štatno opera sikhade duj šel manušapengeri produkcija andro kheľiben, bašaviben the giľaviben. Maškar aver produkci-ji, has tiš te šunel e skladba Franze Waxmana Terezínské oratorium. O autoris kerďao bašaviben pal e poezia čhavorendar, saven ľigende andro taboris ko Terezín.

O miňisterstvos pal e kultura delas o love pre nacijengere novinkiPrahate – E avrikidľi dotačno komisia MKČR delas andro decembros 2003 o dotaciji khatar le štateskere love, pre oda,te o naciji šaj den the chuden o informaciji andre pengere čhiba. Nekhbuter koruni le 30 miľionendar chudľa e slovenskonacija (7 850 000) paľis e poľsko nacija (7 064 000). O romane media chudle 6 490 000. Andro berš 2004 džana avrio sakokurkeskero ľil Romano hangos (2 100 000) the e čhoneskere žurnala e Kereka (1 700 000) the o Romano voďi(1 690 000). O miňisterstvos kada berš na diňa o love pre čhoneskero žurnalis Amaro gendalos, aľe pro projektos khataro Sdružení Dženo diňa jekh miľionos koruni pro internetovo radios Rota.

charnes

1.1. Bojkovicende: Imar perše ora andro nevo berš 2004 chudle duj deštheeňa beršengere rakle, save zaačhon pašo skiňi, te rakinel le Romenge andro Bojkovici pro Uherskohraďišťsku. Andro than, savo vičinen Krhov anglal o kher, kajbešel trandathepandž beršengero Rom the pendathepandž beršengeri Romňi, len daravenas, hoj len murdarena. Androjiv kerde duj hakove keresti.

28.1. Prahate Foroskero sudos Prahate diňa 28.1. le rakles, so les vičinen Filip Kousal podminka pre jekh thej jepašberš. Odtoďa leske o trestos pro duj berša. O raklo mek trine avre raklenca Prahate pre zastavka Palmovka, kaj phireno električki, demade pro romano čhavo pro Marek Polák, savo študinel pre Obchodno akademia. O raklo diňa pašo sudos o „odvolání". Paš o „odvolací soud" phenďa o senatos, hoj o sudos andre perši inštancija les diňa lačho trestosthe na kampel, te kerel ňič aver.

27. 1. Štrasburkos: E Evropsko komisija vaš o mariben mujal o rasizmos the natolerancija (ECRI) khatar e Rada Evro-py, thoďa kritika pre le romengeri diskriminacija andre Bulharsko the pre Slovensko. Kritika thode vaš oda, hoj pre Slo-vensko hin baro rasovo nalačhipen, policejno brutalita theo Roma hine diskriňimen andro bešťipen, andre buťi the androškoli. ECRI tiš kamel te hin mištes dikhle o kauzi pal le džuvľijen-geri šterilizacija. Andro hiros hin randlo, hoj andre Bulharsko butlen pro Roma o pištoľa.

30.1. Kašate: O šeralo khatar e Lomnička o Gustáv Oračkokamel, te pen sdžan o romane šerale pre Slovensko the te vake-rel lenca pal oda, mi den o hangos andro voľbi pro prezidentos,le Vladimiroske Mečiariske. O šeralo khatar e Romaňi iniciativapre Slovensko o Alexander Patkoló phenel, hoj jon tiš priačhenpaš o V. Mečiar.

30.1. Bernate: Dešthetrin romane studentky pre bari škola thedžuvľija khatar e SR the ČR has le 26. andro 28. 1. pre Fakultasociálních studií MU Bernate andro projektos Úvod do genderpredal o romane džuvľija. Sar phenel jekh manušňendar, so ker-de o projektos, hine o romane džuvľija diskriňimen duvar. Jekh-var, hoj hine džuvľija the mekh jekhvar, hoj hine Romňija. O seminara kisitinde o Open Society Fund the e Nadácia otvo-renej spoločnosti Bratislava.

2.2. Bratislavate: Nevo šeralo andre jekhbareder organizacija, savi džal mujal o rasismos pre Slovensko, ačhiľao advokatos o Daniel Milo. O šeralo o Ladislav Ďurkovič, so korkoro diňa e rezignacija leske e funkcija diňa pro agor lečhoneske februaris.

19.2. Bratislavate: Savi hin e aktualno situacija maškar o Roma pre Slovensko, diňa e informacija e Klára Orgánová.Zaačhel la romaňa komunita pre Slovensko. E informacija has pal o romane osadi, pal save diňa o hiros imar oka beršandro decembris. Akor phenďa le bičhadenge pre Slovensko, mi penge len pre varesave osadi o patronatos.

romská sumarizace

romaňi sumarizacia 30 31romská sumarizace

romaňi sumarizacia

8–9

10–12 13

23

16–18

lune thana goďaver manušen, so len sikhavena, te kerel profesio-nalno buťi. Musaj te aven manuša, so džanena te del duma legadženca pro amti, save avena lengere partneri. Ala organizacijihine avka sar o firmi. Te na džanen te kerel lačhi buťi, te na dža-nen te rodel love pre peskeri buťi, ta našťi kerena ňič u rozperenapes. Te thovel le Romen jekhetanes the te kerel kompleksno struktu-ra andro neziskovo sektoris, hin but angluno. (…)Vaš oda, hoj o Roma na džan jekhetanes, nane ňiko leRomendar andro parlamentos. Dikhen varesavo drom,sar le Romen te dochudel andre poľitika choča andrekrajsko?O Roma pen musaj te thoven andre poľitika, te zaačhon peskero.Kampel avka te kerel pre savore thana. Pre komunalno, krajsko theparlamentno than. Soske bi na chudena te kerel aja buťi o nezisko-ve organizaciji? Bo imar akana lenca den duma o šerale khataro fora. Na kampel te del duma ča pal e kultura, abo pal le čhavo-rengere aktiviti. Kampel te duminel, sar šaj pen o Roma dochudenmaškar o šerale andro fora. Kampel te phirel, sar hin o voľbi, te thoven o Roma le kandidaten. Akana hin andro deštheš-tar kraji ča jekh romano bičhado, Pardubicende. Oda čepo. Andro čhon novembris ena andro kraji o voľbi, u me bi kama-vas, te el amen lačho kandidatos the pro Stredočesko krajos u andre historija preševar maškar o gore pro krajos bešelaRom. Kampel te kerel lačhi kampaň the te kerel avka, mi ačhol romano kandidatos.E Čechiko repubľika džala 1. 5. 2004 andre Evropsko unia. S´oda ela predal o Roma? Mištes, hoj o Čechi džana andre EU. Vareko daral, hoj pes odoj rozmukhela sar cukros andro paňi, abo hoj našavela pes-keri identita. Hin feder te khelel pro ihriskos, sar te bešel pre lavka. Kada hin baro apelis vaš caľi romaňi nacija andre Evro-pa. O Roma avena ajci manuša, sar andre Švicarsko abo Rakusko o Gadže, aľe na ela amen poľiticko zor. E Evropskounia kerel seminara, kaj del duma le Romenca khatar o štati, so džan ke EU. Korkoro pre kajso seminaris somas anglal ekaračoňa. Pal o vakeriben has te dikhel, hoj e Evropsko komisia kamel predal o Roma andre Evropa vareso te kerel. Dža-nen mištes, hoj o Roma andre maškarutňi Evropa hine marde le čoripnaha, rasismoha, diskriminacijaha the hine pro agorandre socialno sfera. Jon kamen te kerel buťi. Aľe amen penge musaj khere te pratinas. Hin šancija, hoj le Romen ela manuš andro Evropsko parlamentos?Akana dičhol avri avka, hoj na avela, bo – phenas – o ungrika romane bičhade andro Bruselis na thode e kandidatka. Nadžanav, či kerde mištes. Džal duma pal oda, hoj šaj kerena Evropsko romano forum. Na kamavas bi, te olestar ňič na ela.Te ačhola ča andro muj. So odoj o manuša dovakerena, ta e Evropsko komisija the o parlamentos musaj te dikhen. Oleorganos musaj te el o mandatos. (…)So kamen tumen korkoro andro dživipen te kerel? Pal soste džan suno? (…)Me korkoro, te avava sasto the džido, kamav te sikhľol e angľicko čhib, bo mange kampel, te chudav o informaciji. Paľisbi kamavas, mi o romane organizaciji džanen te del duma le manušenca pro amti. Mi el lačhi efektivno struktura androromano neziskovo sektoris andro Čechi.

športos

Mária Hrušová / Sar o Cikno kamel, savoro džanelO Róbert Demeter Homonatar, so les vičinen o Cikno, hino ča ajso deštheštar ber-šengero romano čhavoro. Leskeri fameľija nane barvaľi, aľe but les kamel. Dživel lafameľijaha pre ubitovňa, kaj dživen 99% romane fameľiji, andro kher, so nane baroaňi sar kheroro vaš o čhavo andro bitos. Kaske avľahas pre goďi, kaj kada ciknošuko čhavoro avela andro berš 2003 mistros andro boksos. Ačhiľas mistros maškaro zakladne školi pre Slovensko andre kategorija dži 38 kg. O boksos kerel imardešthejekh beršestar. Ňiko leske o drom na sikhaďa. Kamelas pes ča te realizinel.Kamelas te el futbalistas, aľe akana hino pro lačho drom, te ačhol lačho bokseris. Nakamel te boksinel ča pre Slovensko. O Jaroslav Macko, so kerel le terne čhaha o tre-ninkos, phenel: „So kerav treneris, ta mek na dikhľom, kaj bi khelelas avri maškar o školaka o Rom. Phirnas ke mande buterromane čhave, aľe paľis imar na avle. Kajso talentos, savo hin le Robertos, man maškar o Roma na has. Na ča maškaro Roma, aňi maškar o Gadže nane te dikhel ajse talenti. Te na preačhela, ta lester ela but lačho športovcos.“ O Roma penle Robertoha ča ašaren, na ča pre ubitovňa, aľe the andro foros, pre calo Slovensko. Vaš leskeri fameľija oda hin, sar tebi premarďahas o lanci pro vasta the phundriľa pes nevo drom.

so hin učhardo

Soňa Kalejová, Jarmila Balážová / Phari bilancija čechike rasovo demavipnastarO rasovo demavipen pro Roma, pro aver manuša the pro manuša, so len zaačhen, peren andre kategorija, savaha na dža-nen but te kerel aňi o čechike sudi, aňi e policija. Sar phenel o hiros khatar o MVČR the MSČR pal o ekstremismos the palo aver dokumenti, kisitinďam pharo dikhiben pro rasovo demavipen andre Čechiko repubľika tel o deš berša pale. Buteršaj genena pro www.romea.cz.

pal o romane lavutara

Kateřina Andršová / Giľa, díľa, giľora abo Písně, piesně, piesničkyO romano muzeum Bernate diňa avri andro berš 2002 unikatno CD, hin upre 36 romane giľa khatar e kolekcija, savi kidľatel o tranda berš e PhDr. Eva Davidová. Nekhpuraneder giľa hine le beršestar 1957, nekhterneder khatar o berš 1986.Džal pal o trito CD le romane tradične bašavibnaha andre čirlatuno Československo. E Eva Davidová kidľa upre o giľa prelakere etnograficka droma. Pro CD hin giľa, save bašaven o Vlachi, o servika Roma. Hin kerdo pro trin bare kotera: Vla-šika díľa, (vlachika giľa), phurikane giľa (tradične giľa le Romendar pal e Slovensko), neve giľa (neve giľa le Romendarkhatar e Slovensko). But giľa hine andro romano kulturno barvaľipen (dědictví Romů) the o manuša len imar na leperen. Tepenge mukhena o CD, ta šaj šunen, sar bašavenas o phure Roma.

4–7 choneskeri reportaža

Lenka Kučerová, Jarmila Balážová / Sar but užarena o Žigovi pre peskero čačipen?E kauza andro demavipen pre romaňi fameľija Žigovi khatar o Jeseňikos, dža-la pale paš o sudos. The avka, hoj o okresno sudos andro čhon januaris pri-ačhiľa paš e štatoskeri zaačhaďi the o demavipen de facto oda, hoj maj namurdarde le manušen, diňa le raklen ča o podminki. Skaľarde la pharia rom-ňija (sava the invalidňarde) the lakere romes. Kada skandalno verdiktos hazdľaupre le romane the na romane iniciativi, save ľikeren le manušengere čačipe-na. O bruntalsko štatno zaačhado paľis diňa o „odvolání.“ Sar ela nevo sudos,ta imar na avela andro Jeseňikos. Andro dživipen Žigových nane ňič aver. Ebari dar ačhiľa. Andro kher lenge labol e eľektrika calo rat. Dživese soven. Raťidaran te džal te sovel. Phares pes dživel, te daran, sar vareso ča čeporo šunen.O šifoneri len hin thode paš o bloki. Kajso dživipen nalačho. O Žigovi kavkana kamen te dživel: Kamen te džal te bešel pro aver than. Gejle pro „Penta-gon“ avka odoj phenen pro foroskero amtos. Phende soske avle: „hoj daran.“O papiris ačhiľa pro skamind andre kancelarija. Kaj o Žigovi na daran hijaba,džanas pal oda, hoj jekh le raklendar, so demade pre lende, o Martin Stiskalmek le Martinoha Hejnoha, chudľa te rakinel the te marel avra romaňa fameľi-ja andro foros. Paľis pes kamelas o Stiskal te murdarel. O psychologos phen-ďa, hoj kerďa ča kamukeri. Visarďam amen tiš pro miňisterstvos pal o čačipe-na the leskeri čhibaľi amenge phenďa: „O miňistros Čermák kerďa dovakeri-ben le mistopredsedaha khatar o rajipen le Petroha Marešiha the la štatoske-raha zaačhaďaha, sava vičinen Marie Benešová, hoj pen sdžana the vakere-na pal oda, sar o sudi sudzinen o akti, andre save džal pal le nacijengeri therasovo dokeriben. (…) Mek na džanen kana, aľe andre kada či aver kurko.“Phučľam tiš le štatoskere zaačhadestar le Janostar Jařabostar: so kamen jekhe-tanes le Petroha Marešiha andre aja kauza te kerel. „ Mištes džanas, hoj andre aja kauza amen našťi keras ňič. Amenmušinas te kerel ajsi buťi, kaj te el feder atmosfera maškar o manuša, mi sako – the andre poľiticko sfera the maškar o manu-ša – pre kada dikhel sar pro problemos,“ phenďa amenge. Phučahas tiš le romane aktivistendar the le novinarendar, savekerde e peticija, tel savi pen randle tele andro trin ďivesa eňa šel manuša. Kamenas aleha te thovel o protestos, le ciknetrestenca andre kauza.

komentimen ačhiben

Jarmila Balážová / Buter kontroľi andro občanská sdruženíO žurnalis Týden randľas načirla pal oda, kaj džan o miľiony khatar o dotaciji vaš o Roma. Dikhľa, sar oda hin andre vare-save občanská sdružení (manušengere jekhetaňibena). E autorka duminel pal e legislativno the fakticko situacija andre kaj-si buťi. Nane o kontrolna mechanizmi the tiš nane kerde lačhes o advokatna reguli, te na thoven penge o bare love and-ro žebi o špekulanta.

vakeriben

Zdeněk Ryšavý / Le Romenge kampel tiš kotor le rajipnestarO Ciril Koky hino la Smižaňatar pal e Slovensko. Kijo slugadža chudľas rozkazis, te kerel buťi pro Čechi, akor sar kerďaandro berš 1987 e slugadžiko škola Liptovsko Mikulašiste. Buťi paš o slugadža kerelas dži andro berš 1998 the paľis kame-las te kerel buťi predal e romaňi komunita. Chudľas te kerel buťi sar romano poradcas andro Nymburkos. Andro berš 2003ačhiľa sar koordinatoris pro maškarutne Čechi. Leskero nav šaj dikhľam, abo šunďam andro medii, sar čhivenas avri andale ubitovňa Meksiko le Romen andro Slané. Vakerahas leha na ča pal kada, aľe tiš pal oda, sar te kerel feder o romanosektoris, so na zarodel o love, sar le Romen te chudel andre poľitika u so le Romen užarel, sar džaha andre EU. (…)

Sanas tiš paš oda sar čhivenas la romaňa fameľija avri andal e ubitovňa andro Slané. Akor randľajekh novinaris, hoj tumen odoj ňiko na dikhľa the ňiko imar na užarel, kaj avena.Somas odoj najekhvar. Davas duma le dujtone-šeraleha (mistostarostoha), le tajemňikoha khatar o socialno odboris. Akorpal mande avľa e fameľija pal e Slovensko. Kerahas bijav. O novinaris mange vičinelas u me leske phenďom, hoj našťiavav. Jov rušľa. Leskeri duma mange na has pre dzeka. Phenelas mange sar befeľis: so te kerav, sar te kerav, kaj te džavthe aver. Savi hin e situacija andro Slané, phenavas le šeraleske pro odboris pal o socialna veci pro krajsko amtos, lenamestkoske tel o hejtmanos the le šeraleske khatar o ODS le Mirkoske Topolankoske. E situacija kamahas varesar te dova-kerel. O novinaris paľis randľa, kaj o Koky na aviľa. Davas leha paľis duma u imar maškar amende mištes. Kamav mek tephenel vareso pal e situacija andro Slané. Te o foros kerel kajsi poľitika, ta oda doperel pre savore manuša, so hine čore(sociálně slabí). Mange kada nane pre dzeka, aľe darav, hoj kada kerena the o aver fora. Pre aver sera o adošagos, hinadošagos. Hin jekh či biš ezera abo biš milioni. O adošagos kampel te poťinel. Varekana o manuš našťi poťinel, aľe kam-pel te dovakerel varesavo „splatkový kalendář“. Te phenel keci the kana šaj poťinena. O manuša na troman sa te džal kijosudos the kije eksekucija. (…) O foros musaj te kerel ajsi poľitika, te o manuša, šaj poťinen. Šaj del le manušen buťi. O soci-alna odbori musaj tiš te dikhel pre savoro, so o zakoni phenen. Šaj den o love, so chuden o manuša pro kher, pre lenge-re adošaga. Mištes na kerel aňi jekh sera. Džanas pal tumende, hoj phenen, kaj o Roma korkore musaj te avel aktivna. Hoj len ňiko ňič hijabana dela. So phenen pre romengeri aktivita u so pro romano „neziskovo sektoris?“Duminav, kaj le Romenge kampel but zoralo romano neziskovo sektoris (nadaciji, sgejľipena, jekhetaňibena). Nekhbuterkampel te zoraľarel o organizaciji, so keren buťi le Romenca andro terenos. Len hin but phari buťi. Tiš dikhav, hoj androbut fora nane manuša kahatar o Roma, so džanen te del duma le šeralenca pro foros. Kampel te arakhel ajse manušen,save hine goďaver, džanen mištes te vakerel the hine paťivale. O romano neziskovo sektoris the e romaňi poľiticko reprezentacija nane jekhetane. So phenen, šaj peno Roma thoven jekhetanes? Maškar o romane organizaciji hiňi specificko atmosfera. Hin maškar lende e choľi the e rivalita. Kampel te thovel pre ang-

24

25

26–27

29–32

džas pal o romano voďi

Soňa Kalejová / Te manuš užarel pre bachtVarekas hin andro dživipen baro pharipen the baro čoripen. Vareko imar o nalačho predžiďiľa u aver manuš mek na arak-hľa peskero than. E Vlasta Balogová khatar o Chomutovos, sava vičinďam pre amaro drom, phenel pal peskero čhavori-kano dživipen, andre savo chalas bokh, lakero dad pijelas, o dad the e daj pes rozgejle the joj korkori narado pal kadagondoľinel. Aňi joj našťi dživelas peskere romeha, ačhiľa korkori duje čhavenca. Akana arakhľa loš andre příroda the and-ro maľinkeriben. Pre bacht aľe furt užarel.

Sar varekana dživenas o Roma

Petr Lhotka / Sar ačhiľa o maškarthemutno romano uprehazdľipenVareko džanel, hoj pen o Roma khatar o buter thema, sgejle andro 70. berša androdeštheeňa šel berš, aľe peršo kajso sgejľipen has imar anglal o dujto lumakero mariben.O Roma khatar o thema pen sgejle andre Rumunsko andro čhon oktobris 1933 Buku-reštate tel o moto: Sjednocení evropských cikánů (United Gypsies of Europe). Romanomaškarthemutno uprehazdľipen (hnutí) kamenas te kerel the o manuša, saven has so jekhaver poľiticko orientaciji. Vareko kamelas the o štatos vaš o Roma. Kaja idea anďa and-ro 50. berša o Ionel Rotaru khatar e Rumunsko. Kamelas te kerel avka sar e Izrael theo štatos kamelas te vičinel Romanestan. Kalestar has odmukhlo the o maškarthemutnoromano uprehazdľipen peskeri organizacija kerďa vaš oda, te pen šaj dovakeren thekeren jekhetanes buťi o Roma andro buter štati. Andro berš 1971 has kerdo peršo luma-kero kongresis, kaj ačhiľa adaďiveseskeri Maškarthemutňi romaňi unija (IRU). Pre kadasgejľipen pen o Roma dovakerde pre romaňi himna the zastava. Duj simboľi predal o Roma khatar o maškarthemutno roma-no uprehazdľipen.

Bašavibneskero profilos

Kateřina Andršová / I Gitanos, čhave le čhavendar pal o Django ReinhartAle lavutaren šaj dikhle o manuša, save kamen o jazz (džes) an dro Čechi vaj kecivar. Andro berš 2003 len šaj dikhleduvar. Pro festivalis Khamoro the jejsoste pro koncertos andre Baráčnická rychta. I Gitanos ľikeren e tradicija, savi andro30. berša chudľa te bašavel o baro hirošno džezovo gitaristas o Django Reinhart. Leskero bašaviben ile o ňemcika Romao Sinti the o francuzka Roma o Manuša, save andre zapadno Evropa bašaven the akana o džezos. Charakteristicko thebut šukar hin andre lengero bašaviben e inšpiracija pal o latinskoamericko the špaňelsko bašaviben. Mištes hin te šunelandro tempos the sar bašavel pre gitara solo o Lulo Reinhart. Amen tumenge anďam o vakeriben le anglune manušeha kah-tar o I Gitanos le Bawem Reinhartem.

Sar sanas čhavoro, ta has tumara fameľija o cir-kusis. Šaj amenge vareso palal phenen? Šaj phenav, hoj has man but šukar čhavorikano dživipen.Phirahas foros forostar, na terďuvahas pro jekh than. Miročhavorikano dživipen – oda has o phundrado drom (e šlo-boda). Phenen amenge pal o bašaviben andro cirkusis.So džanav, o bašaviben džalas andre calo programos.Has oda buter improvizacija. Savoro: giľa pre save peskhelel, amare romane giľa, swingos, paše o ungriko baša-viben…Pal o džezos mek akor avka o manuša na džane-nas. Kampelas te bašavel avka, mi sako te achaľol. Dikhen,sar tavel o kucharis nevo chaben. Hin les bari šerpenka.Thovel upre o čara, thovel sa kija peste, ačhol olestar nevochaben. Kavka kerahas le bašavibnaha akor. Keras avkathe amen. Thovas kije e salsa, latinskoamericko bašaviben,pop, disko the romano swingos.So predal tumende has tumaro bačis o DjangoReinhart?O Django Reinhart, miro bačis, has lumakero gitaristas.

O lavutara khatar o Roma Sinti, ľikeren leskero bašavibenpro angluno than anro jazz. (džezos) O Sinti the o Roma bašaven pro 90 % jekh štilos. Savore kamen te bašavel saro Django Reinhart. Amen andre I Gitanos kamas te anel vareso nevo. Vaš oda keras o eksperimenti andro tempos, rodasneve droma andro bašaviben. Randas amenge korkore o lava andre romaňi čhib the pro 90 % bašavas amare giľa. Nabašavas ča pro koncerti. Bašavas, sar avel e fameľija, bešas, chas, pijas, bašavas the giľavas amAre giľa – romanes. (…) Tumaro čhavo o Lulo lel inšpiracija andre latinskoamericko bašaviben, flamengos. Bašavel čeporoaver štilos sar tumen. So upre phenen tumen? Sar chudľa te sikhľol te bašavel pre gitara, ta leske phenavas, mi na bašavel avka, sar o Django Reinhart, bo avka kamelte bašavel sako. „Rode tuke andro bašaviben tiro drom, te sako džanel, hoj bašaves tu.“ Vaš oda thoďam e grupa I Gita-nos, te keras vareso aver the te amen o manuša prinďaren: „Oda o I Gitanos!“ Avka sar te šunen o Gipsy Kings, ta dža-nen, ko hine. O Lulo peske arakhľa peskero bašaviben the bari bacht, hoj leskero bašaviben kamen o manuša te šunel.Bašavelas pre Kuba, andre Ghana, andre Australia…Hin les projektos, diňa avri o CD. Hino terno the kamel furt te sikhľol.So šunel, ta kamel te bašavel. (…)

Romaňi sumarizacija

e angluňi sera foto e Lenka KučerováPaluňi sera studio Migren@E sumarizacija kisitinďa e Martina Hornová, andre romaňi čhib thoďa e Eva Danišová

romská sumarizace

romaňi sumarizacia 32

FOTO: LENKA KUČEROVÁ

M. S.: „Omluvu Cikánům bychasi nerozchodil.“Soud zvážil všechnypolehčující okolnostia vzhledem k tomu, že byse z obžalovaného Stis-kaly stal při omluvěinvalidní skinhead,ukládá se jemu i dalšímdvěma podmíněný trest.