0dmhwhnfkishmdnr strategické plánování a tvorba koncepcí · strategické plánování –...

19.2.2014

1

Nástroje rozvoje regionů a obcí

Strategické plánování a tvorba koncepcí

Ing. Jan Binek, Ph.D.

Regionální rozvoj a praxe

Přednáška č. 1.2

Přírodovědecká fakulta Univerzity Palackého v Olomouci

Navazující magisterský studijní obor Regionální geografie

HOSPODAŘENÍ S MAJETKEM OBCÍ

I. MAJETEK OBCÍ

Část I tvoří teoretický vstup do problematiky majetku obcí. Vymezuje základní pojmy a

zabývá se významem vlastnictví a majetku v obecné rovině. Tyto principy potom převádí do

roviny majetku spravovaného veřejným sektorem a hledá majetková specifika vlastní

především obcím.

Pozornost je věnována historii obecního majetku a vlivům minulého vývoje na současnou

situaci. S tím souvisí i analýza legislativy týkající se majetku obcí a hospodaření s ním.

Nebylo opominuto zhodnocení odborné literatury a jiných informačních zdrojů a přístupů

k majetku obcí.

Na zmiňované oblasti navazuje stěžejní text zabývající se klasifikací majetku, kritérii členění,

příčinami tohoto členění a využitím jednotlivých rozdělení majetku. To úzce souvisí se

způsoby získávání majetku, jeho využíváním a prodejem.

Závěrečná kapitola této části se věnuje přístupům k majetku v zahraničí a hledá vhodné

inspirace a aplikace pro podmínky České republiky.

1. VÝCHODISKA A METODOLOGIE

1.1. Cíle práce

Hlavním cílem práce je na základě analýzy historického vývoje a aktuálního stavu

obecního majetku, s využitím zahraničních zkušeností a aplikace soudobé teorie,

zhodnotit efektivnost hospodaření s majetkem obcí a vytvořit koncepční model správy

municipálního majetku rozvíjející systémovou efektivnost hospodaření s majetkem a

respektující funkce a úkoly místní samosprávy a přihlížející k místním specifikům.

Za model v této práci považuji pravidlo, které z určitých vstupů generuje výstupy. Půjde o

„koncepční model, který zachycuje vztahy mezi jednotlivými reálnými jevy“1. Součástí

modelu je soubor ukazatelů hodnocení hospodaření s majetkem obcí produkující praktické

podklady pro efektivní nakládání s majetkem. Model rovněž obsahuje základní zásady pro

majetkové hospodaření subjektů místní samosprávy.

Efektivnost z hlediska majetkového hospodaření lze charakterizovat jako vytvoření účelné

majetkové struktury v souladu s potřebami obce a účinné využívání tohoto majetku ke splnění

jejích úkolů. Při hodnocení majetkové efektivnosti můžeme rozlišit efektivnost systémovou a

efektivnost provozní. Systémová efektivita se zabývá hodnocením optimální struktury

majetku a způsoby hospodaření s jednotlivými skupinami, typy, ale i položkami majetkové

struktury. Majetek chápe jako komplex vzájemně provázaných složek a usiluje o jejich soulad

s funkcemi a úkoly obce. Provozní efektivita se zaměřuje na efektivní nakládání (provoz)

s jednotlivými položkami majetku a aplikuje klasické nástroje hodnocení efektivnosti, tj.

srovnání vstupů a výstupů, resp. provozních procesů. Pro práci je klíčová efektivnost

1 Mulíček, O. Studium humánní geografie – metody, techniky a data, Materiály k předmětu Humánní geografie

[on-line], s. 5, http://www.geogr.muni.cz/vyuka/Mulicek/HG.htm, staženo 10.6.2005

systémová, která je základem pro efektivnost provozní. Po formální stránce bude systémová

efektivnost uskutečněna formulací majetkové politiky.

Celkový cíl bude dosažen zejména naplněním těchto dílčích cílů:

Dílčí cíl 1: Identifikace členění majetku a aplikace různých členění v systému hospodaření

s majetkem. Návrh ukazatelů vypovídajících o kvalitě a rozsahu majetku obcí a zhodnocení

vývoje a majetkové situace obcí v ČR.

Dílčí cíl 2: Identifikace problémových oblastí majetkového hospodaření a naznačení možných

přístupů k řešení ve vztahu k systémové efektivnosti

Dílčí cíl 3: Vytvoření koncepčního modelu hospodaření s majetkem obcí jako základu pro

formulaci majetkové politiky obcí.

K jednotlivým dílčím cílů se váží klíčové hypotézy, jejichž ověření umožní posoudit

významnost a platnost jednotlivých hlavních prvků modelu majetkového hospodaření:

Hypotéza 1: Objem majetku obcí se neustále zvyšuje. Obce investují značené prostředky do

obnovy a výstavby majetku.

Hypotéza 2: Hospodaření malých obcí s majetkem je systémově neefektivní, přístup obcí

k majetku je nekoncepční.

Hypotéza 3: Neřešené metodické otázky hospodaření s majetkem (hodnota majetku,

reprodukce majetku apod.) negativně působí na efektivnost majetkového hospodaření a na

možnost objektivně hospodařit s obecním majetkem.

Logický přístup vytvoření koncepčního modelu hospodaření s majetkem obcí je představen na

obr. 1. Skládá se z řady prvků, které zahrnují vstupní informace a jejich formu, metodické

postupy a oblasti založené na subjektivních podmínkách a rozhodnutích obcí.

Obr. 1: Logický rámec práce

Rozvojový rámec obce

Přístupy k majetku

Hodnocení majetku

Problémové oblasti

Koncepční model

Nakládání s majetkem

Klasifikace majetku

Vymezení majetku

Majetek obce

Metodické postupy

Stav a vývoj majetku

Nástroje řízení

Z těchto ukazatelů lze vytvořit souhrnný index majetkového hospodaření obcí a využít jej ke

srovnání jednotlivých obcí a k formulaci dalších hypotéz. K verifikaci tohoto přístupu je třeba

dalšího dlouhodobého zkoumání a datových analýz s využitím metody benchmarkingu1.

Zdrojové pokrytí majetku obcí

Dominantní oblastí majetkového hospodaření je struktura majetku a způsoby nakládání s ním.

Přesto je však pro úplnost vhodné zmínit se i o zdrojovém krytí majetku obcí, o němž nám

dává informace „pasivní“ strana rozvahy.

V případě pasív je vhodné zhodnotit vývoj následujících položek:

- Vlastní zdroje (126)

- Majetkové fondy (131)

- Finanční a peněžní fondy (138)

- Cizí zdroje (159)

- Bankovní úvěry a půjčky (196)

4. MAJETEK OBCÍ V LETECH 2001-2005

4.1 Stav a vývoj majetku obcí v ČR

Hodnocení majetku obcí ČR probíhalo ve dvou liniích. První z nich vycházela ze souhrnných

dat o majetku obcí za celou ČR a za jednotlivé kraje a soustředila se na posouzení vývojových

trendů obecně. Druhá linie se věnovala subtilnější analýze majetku obcí a na příkladu

Jihomoravského kraje se snažila odhalit majetkové závislosti vzhledem k velikosti a poloze

obce.

Majetek na 1 obec v ČR i podle krajů

Vývoj majetku obcí v letech 2001-2005

0

200

400

600

800

1 000

1 200

1 400

2001 2002 2003 2004 2005

Mld

. Kč

celkový majetek

dlouhodobý majetek

stavby

pozemky

dlouhodobý finanční

majetek

1 Benchmarking je

Vstupní otázky

Jaký je rozdíl mezi strategií a programem?

Jak dlouho obvykle trvá zpracování rozvojové koncepce?

Jak dlouho obvykle trvá zpracování územního plánů?

Jak dlouho obvykle trvá zpracování komplexních

pozemkových úprav?

Co je to hodnocení SEA, ex-ante hodnocení?

2 Regionální rozvoj a praxe

19.2.2014

2

Hlavní body přednášky

Nástroje regionální politiky x Nástroje rozvoje obcí a

regionů

obecná kategorizace a možnosti, uplatnění a

nedostatky jednotlivých nástrojů

Strategické plánování – definice, koncepční dokumenty,

proces tvorby koncepcí, aktuální problémy


Nástroje rozvoje

Nástroje rozvoje = pomůcky k výkonu, podpoře nějaké

činnosti.

V kontextu územního rozvoje lze nástroj vymezit jako

obecný pojem pro všechny prostředky, které napomáhají

k dosažení rozvojových cílů daného území.

Základní obecná členění

Nástroje nefinanční x finanční.

Nástroje aktivizační x regulační.

Nástroje univerzální (obecné) x specifické.

Regionální rozvoj a praxe 4

19.2.2014

3

Hlavní nástroje veřejných politik

Potůček v knize Veřejná politika (2005) jako nejdůležitější

nástroje veřejných politik v souvislosti s jejich realizací

uvádí:

nástroje strategického řízení,

politické deklarace,

právní a organizační normy, jejich tvorba a aplikace,

fiskální nástroje,

organizování, koordinace, řízení realizace,

výchova a indoktrinace.


Nástroje regionální politiky

Nástroje nefinanční:

administrativní nástroje (zejména legislativa),

institucionální nástroje (instituce, strategické plánování,

programování, řízení rozvoje),

věcné a jiné nefinanční nástroje (poradenství, propagace).

Nástroje finanční:

neinvestiční a investiční pobídky (dotace, úvěry, záruky),

kapitálové podílnictví,

daňová zvýhodnění (daňové prázdniny, slevy na daních),

rozpočtová zvýhodnění (dotace).

Detailně rozpracováno ( i se zhodnocením situace v zahraničí) v:

WOKOUN, R., MATES, P.: Management regionální politiky a

reforma veřejné správy. 1. vyd. Praha: Linde, 2006. 351 s.


19.2.2014

4

Nástroje rozvoje obcí a regionů

administrativní nástroje (legislativa, závazné postupy,

organizační normy) – stanovují věcná a procesní pravidla,

koncepční nástroje (strategie, programy, plány, politické

deklarace, územněplánovací dokumenty, pozemkové

úpravy) – koordinují, formulují rozvojové představy a limity,

institucionální nástroje (instituce, spolupráce, regionální

management) – dávají subjekty dohromady, usnadňují

výkon činnosti,

věcné nástroje (infrastruktura, poskytnutí prostor, služeb,

poradenství) – hmotná podpora pro realizaci činností,

sociálně-psychologické nástroje – nástroje podporující

využití lidského potenciálu (vzdělávání, komunikace,

motivace) – zvyšují akceschopnost aktérů,

finanční nástroje (finanční zvýhodnění a podpory, dotace)

– poskytují zdroje na realizaci. Regionální rozvoj a praxe 7

Jak nejefektivněji využít dostupné nástroje?

Co nejlépe se zorientovat ve vnějších pravidlech.

Správně nastavit vnitřní pravidla.

Plánovat – mít vizi a hledat cesty k jejímu naplnění.

Vtáhnout do hry co nejvíce aktérů – spolupracovat.

Využít jejich silné stránky.

Nabídkou prostor pro seberealizaci.

Motivovat.

Komunikovat.

Hledat inspirace, informace a využívat jich.

Nebát se zkoušet nové věci.

Dotace není cílem, ale prostředkem!


19.2.2014

5

Základní legislativa s ohledem na rozvoj území

Zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných

ústředních orgánů státní správy České republiky (ve

znění zákona č. 110/2007 Sb.), tzv. kompetenční zákon,

který stanoví kompetence jednotlivých orgánů státní

správy.

Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích.

Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích.

Zákon č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje.

Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a

stavebním řádu (stavební zákon).

…


Strategické plánování jako základní

nástroj řízení rozvoje „Taktizování bez strategie je posledním výkřikem před porážkou.“

Sun Tzu

„Strategie“ z řeckého „strategos“= obecný

Různá vyjádření:

Systematický způsob, jak organizovat změny a vytvářet v

konsensus na společné vizi pro budoucnost.

Určení celkového účelu či poslání subjektu, jeho

dlouhodobých cílů nebo zaměření činnosti.

Proces zahrnující výběr cílů, úkolů a činností potřebných k

jejich dosažení.

Proces promyšleného, do budoucnosti hledícího a

dlouhodobého usměrňování nějaké činnosti, oblasti.


19.2.2014

6

Uskutečňování strategického plánování

Různé podoby praktické realizace (expertní přístupy,

komunitní plánování, dílčí alternativní přístupy apod.) –

důraz na různé rozvojové aspekty

Proces strategického plánování je formalizován ve

strategických (koncepčních dokumentech)

Významným znakem je dlouhodobost

Plánování v podmínkách neurčitosti

Musí být flexibilní a adaptovatelné na změny

Proces koncepčního řízení rozvoje proces je interaktivní

a vyvíjí se a každá strana má šance specifikovat své

záměry a nástroje, kterými bude další změny ovlivňovat.


Způsoby plánování rozvoje území v ČR

V ČR souběžně běží dva způsoby plánování rozvoje (v zahraničí často

tvořící jeden celek – prostorové plánování):

Strategické plánování

Má aktivizační charakter (z pohledu času i finančních prostředků) –

stanovuje směřování („filozofii“) rozvoje („myšlenka“ o rozvoji).

Formuluje a provazuje všechny kategorie rozvojových aktivit.

Náležitosti a procesy nejsou zákonně upraveny a vychází z praxe

(proto často různá terminologie, metodika a obsah).

Územní plánování

Jde o prostorový průmět rozvojových aktivit s územním dopadem.

Má převážně regulační charakter – stanovuje limity využití území

Náležitosti a procesy závazně upraveny stavebním zákonem.

Vztah jisté symbiózy – Představa o rozvoji a hledání území pro realizací

či opačně disponibilní území a optimalizace jeho využití.

Každý ze zmíněných přístupů má své silné stránky i omezení.


19.2.2014

7

Strategické plánování ve veřejné správě

Rozvoj území či určitého sektoru

Spojeno s tvorbou a realizací veřejných politik (veřejná politika

je souhrn činností vlády přímo nebo nepřímo působících na

občany, operující na třech úrovních: politická rozhodnutí,

produkty politiky a důsledky politiky)

Důležité zapojení „aktérů“, tj. významných subjektů

podílejících se na realizaci dílčích aspektů a zástupců cílových

skupin

Složitý proces vyjednávání (neopominutelní aktéři) a

slaďování rozvojových představ

Vazba na veřejné finance – finanční plánování


Atributy veřejného sektoru – základ specifik

strategického plánování ve veřejné správě

Veřejná správa – pořizovatelem organizace veřejné

správy, z toho vyplývá nutnost dodržovat správní procesy

Veřejná volba – dokument schvaluje volený orgán*

Veřejné finance – významná část naplánovaných

činností je financována z veřejných rozpočtů

Veřejná kontrola – oprávnění veřejnosti žádat informace

o plnění vyjednaných záměrů a vynaložených prostředků*

* Nutnost zapojit občany (jejich reprezentanty, případně

další aktéry) do plánování.

14

19.2.2014

8

Strategické plánování: Soukromý x veřejný sektor

Veřejná správa x soukromý sektor: důležité pro oba sektory,

ale rozdílné vstupy, procesy tvorby i způsoby realizace.

Strategie podniků – jasné procesy, jasné cíle, uzavřený

okruh subjektů vstupujících do tvorby, přímé rozhodování

Strategie územních samosprávných celků, strategie státní

správy – různorodá úroveň poznání problémů (dostupná

statistická data, expertní znalosti), složité procesy tvorby a

jednání vyplývající z fungování demokratické společnosti

(veřejná volba), široký okruh dotčených subjektů či subjektů

přímo vstupujících do tvorby, různorodé a často protichůdné

představy o vizi a cílích

Veřejný sektor by měl vytvářet podmínky a předpoklady

pro fungování sektoru soukromého.


Fáze strategického plánování/řízení

. Regionální rozvoj a praxe 16

1. Identifikace východisek – hodnocení

situace

2. Volba směřování rozvoje – čeho

chceme dosáhnout

3. Stanovení způsobu

realizace – jak toho dosáhneme

4. Realizace naplánovaných

činností a sledování efektů

5. Zhodnocení realizace a zpětná vazba – doplnění či

změna plánu

PROCES

STRATEGICKÉHO

PLÁNOVÁNÍ/ŘÍZENÍ

19.2.2014

9

Fáze 1. Identifikace východisek – hodnocení situace

Plánování je cyklem pravidelně se opakujících fází.

Úvodním krokem nového plánovacího cyklu proto musí

být navázání na předchozí vývoj, tj. využití hodnocení

toho, co bylo uděláno a co se změnilo (viz fáze 5).

Dále je na počátku třeba pojmenovat očekávání a podle

nich nastavit hloubku a rozsah plánovacího procesu.

Důležitý je fakt, pro koho plánujeme.

Následuje zjišťování (nových)

informací o situaci, o problémech

a jejich příčinách.

17

Fáze 2. Volba směřování rozvoje – čeho

chceme dosáhnout (vize, cíle, priority)

Rozhodnutí, jak by obec/svazek obcí/kraj/ČR celkově, resp.

v určité oblasti, měly vypadat v budoucnu a jakým

směrem by se měly rozvíjet.

Tato představa (vize) je rozvinuta

pomocí dlouhodobých cílů, kterých

chceme dosáhnout. Ve vazbě na cíle

musíme zvolit priority, co je nejdůležitější,

co budeme dělat nejdříve.

Strategie by měla brát v úvahu jak strategické dokumenty

(plány) subjektů na stejné úrovni, uskupení spolupráce,

v nichž je dané území členem, tak i vyšších správních

úrovní.

18

19.2.2014

10

Fáze 3. Stanovení způsobu realizace – jak toho

dosáhneme

U zvolených priorit musíme stanovit střednědobé či

krátkodobé cíle a upřesnit způsob, jak jich dosáhneme:

jaké činnosti budeme dělat,

jaké využijeme nástroje,

jaké bude rozdělení úkolů a

odpovědnosti mezi jednotlivé realizátory,

jaká bude časová posloupnost činností,

jak budou činnosti financovány.

Musí být zohledněny finanční možnosti. Úspěšné realizaci

napomáhá uplatnění víceletého rozpočtování.

Výstupy předchozích tří fází jsou soustředěny do podoby

koncepčního dokumentu. Je zformulován způsob kontroly a

aktualizace.

19

Fáze 4. Realizace naplánovaných činností a

sledování efektů

Realizace rozvojových činností probíhá podle vypracovaného

plánu.

Naplánované kroky jsou východiskem – v případě nových

skutečností či změn ve zdrojích jsou prováděny průběžné

úpravy plánu, tak aby zůstával provázaným a reálným

dokumentem.

Realizace neznamená jen vlastní výkon určité činnosti

nositelem plánu, ale i vyjednávání, iniciaci, koordinaci činnosti

jiných subjektů apod.

20

19.2.2014

11

Fáze 5. Zhodnocení realizace a zpětná vazba –

doplnění či změna plánu

Nezbytnou podmínkou kvalitního plánování je poctivé

sledování a vyhodnocení efektů realizovaných činností a

rovněž porovnání vztahu mezi vynaloženými náklady a

získanými přínosy.

Realizace plánu by měla být vyhodnocena každý rok, resp.

alespoň jednou za dva roky a měly by být doladěny minimálně

finanční částky a časový harmonogram.

V případě velkých změn okolností a vnějších podmínek,

problematického dodržování plánu, nových struktur

spolupráce je vhodné přehodnotit současný plán a zpracovat

nový plán, resp. výrazně aktualizovat starý plán. V případě,

že se mění směřování rozvoje, můžeme mluvit o novém

plánu. Pokud hledáme jiný způsob realizace, jde spíše o

aktualizaci.

21

Zakotvení koncepčního dokumentu v procesu

strategického plánování

.


Potřeba korekcí – aktualizace

Změny východisek – nová koncepce

Fáze strategického

plánování

5. Zhodnocení realizace

a zpětná vazba

4. Realizace

naplánovaných činností

a sledování efektů

3. Stanovení způsobu

realizace

2. Volba směřování

rozvoje

1. Identifikace

východisek

Rozvoj

obce/

regionu

Procesy

změn

Rozvojová

koncepce

Využívání rozvojové

koncepce k řízení

Zhodnocení

naplňování

koncepce

Konec platnosti

koncepce

19.2.2014

12

Význam faktorů kvality procesu


Pramen: Výzkum NSZM, 2004. 23

Faktor kvality Významnost

1. Název dokumentu či projektu


Nevýznamné

2. Zúčastnění pozorovatelé Středně významné

3. Metodika zpracování dokumentů Důležité, ale ne

rozhodující

4. Zapojení veřejnosti Významné, ale ne

samospasitelné

5. Silné politické vedení procesu Velmi významné

6. Trvalé odhodlání a schopnosti

implementovat dokument do běžné řídící

a koordinační praxe

Velmi významné

Typy koncepčních dokumentů

Strategie je dlouhodobý koncepční dokument, který určuje

základní linie rozvoje daného subjektu, resp. území daného

subjektu, ve všech základních oblastech na dlouhé období

(„kam jdeme“).

Program je střednědobý dokument. Vychází a navazuje na

Strategii (samostatně ztrácí smysluplnost) a ve střednědobém

horizontu vytyčuje opatření, která bude subjekt realizovat, aby

dosáhl strategických cílů.

Plán je krátkodobý dokument prováděcího charakteru.

Konkretizuje vybraná opatření ve formě projektů či aktivit.

Obsahuje již harmonogram a stanovuje způsob financování.

Plán již není koncepční dokument. („Akční plán“)

Důležitá je provázanost a sladění jednotlivých dokumentů a to

na vertikální i horizontální úrovni


19.2.2014

13

Obecná struktura koncepčních dokumentů (podrobnost závisí na vertikálním a horizontálním „postavení“ v systému)

Analytická část

Profil (Komplexní charakteristika)

SWOT analýza

Návrhová část

Vize, cíle, směry

Opatření

Specifikace opatření (nejčastěji aktivity) – dle

charakteru dokumentu

Dále: Implementační mechanismy

Finanční stránka, Závěry

Přílohy


Tvorba koncepčních dokumentů

Fáze tvorby (Veřejná politika - Potůček, M.,2005):

Záměr

Zpracování

Projednávání

Schválení

Realizace (monitoring, kontrola)

Vyhodnocení → aktualizace či nový dokument

Přístupy k tvorbě dokumentu

Zpracování vlastními silami

Zadání odbornému subjektu

– Kompletní zpracování

– Poradenská role, metodické vedení

Výhody a nevýhody: přijetí za „své“ ze strany realizátora x kvalita dokumentu


19.2.2014

14

Dílčí kroky procesu tvorby koncepčních Dílčí kroky procesu tvorby koncepčních

dokumentůdokumentů

Vytvoření organizační struktury subjektů zapojených do

zpracování dokumentu a stanovení způsobu jednání.

Příprava jednotlivých částí dokumentu a jejich

projednávání (pracovní, konzultační skupiny a jiné).

Veřejné diskuze k dokumentu.

Připomínkové řízení a jeho vyhodnocení.

Dopracování dokumentu do finální podoby.

Schválení dokumentu orgány pořizovatele.


Procesy tvorby a vyjednávání

Průběžná jednání

- se zadavatelem

- s relevantními subjekty

Připomínkový proces

- Vnitřní

- Vnější

(vypořádání připomínek, návrhy cílů a jejich naplnění –

pracovní, konzultační, „fokusní“ skupiny)

Veřejné diskuze

(u územně plánovacích dokumentů a SEA proces upraven

příslušným zákonem)


19.2.2014

15

Srovnání expertní a komunitní metody plánování

.


Expertní metoda Komunitní metoda

Základní znaky

Koncepci zpracovává skupina najatých

externích expertů, účast představitelů obce či

regionu na formulaci koncepce je omezená.

Koncepce je výsledkem diskuze představitelů

obce či regionu, která je vnějším expertem

pouze moderována.

Skutečnost místním představitelům

interpretuje expertní tým.

Skutečnost interpretují místní aktéři,

konzultantem je interpretace usměrňována.

Zaměření strategického plánování na

komplexní rozvoj.

Neřeší komplexní rozvoj dotčeného území, ale

orientuje se pouze na dílčí vybrané problémy.

Snaha o maximálně objektivní postižení

skutečnosti.

Snaha o zachycení skutečnosti, která je pro

místní aktéry nejpřijatelnější, nikoli objektivně

nejpravdivější.

Vhodná úroveň pro užití

Vhodná pro velké obce a regiony, kde je velké

množství subjektů, nebo naopak svazky obcí

Vhodná pro obce a svazky obcí s vybudovanou

místní a regionální strukturou

Zhodnocení situace

Přílišná podrobnost situační analýzy. Analýza pouze klíčových problémů.

Důraz na „objektivní“ statistické údaje. Důraz na zkušenosti místních aktérů.

Formulace závěrů

Na základě statistických dat a hodnocení

expertů je zpracována SWOT analýza

(celková, popř. několik dílčích) včetně

identifikace hlavních vizí budoucího rozvoje.

Na základě diskuze se vytipují klíčové problémy.

Místní aktéři (10 až 20 osobností) se

k jednotlivým problémům vyjádří. Diskuzí se

identifikují hlavní vize strategického plánu.

Ex ante hodnocení

Ex-ante hodnocení – nezávislé posouzení kvality dokumentu – probíhá souběžně se zpracováním (obvyklé zejména u operačních programů EU)

Legislativní základ – Nařízení Rady (ES) 1083/2006 o obecných ustanoveních o strukturálních fondech, resp. Working Papers on Ex-ante Evaluation

Klíčové oblasti Ex-ante

- Hodnocení analytické části

- Hodnocení odůvodněnosti a celkové konzistence

- Hodnocení koherence (soulad, provázanost)

- Hodnocení očekávaných výsledků a dopadů

- Hodnocení implementačního systému

Dále také ex-post hodnocení – evaluace


19.2.2014

16

Posouzení SEA (Strategic Environmental Assessment)

Posouzení vlivů na životní prostředí (SEA) podle zákona 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí (poslední novelizace zákon 216/2007 Sb.)

+ Posouzení vlivů na NATURA 2000 (podle zákona 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny) – Ptačí oblasti a Evropsky významné lokality

Hodnocení metodou referenčních cílů

Fáze:

- Oznámení koncepce

- Zjišťovací řízení

- Vyhodnocení koncepce

- Veřejné projednání

- Stanovisko


Monitoring a evaluace – důležité součásti

strategického plánování (1)

Monitoring

Vytvoření systému sledování vývoje jevu a naplňování

zvolených ukazatelů (sběr dat)

Nutné průběžné provádění.

Náklady na získání informací nesmí převážit přínosy.

Monitoring vyžaduje:

Vazbu na cíle a měřitelné ukazatele.


19.2.2014

17

Monitoring a evaluace – důležité součásti

strategického plánování (2)

Evaluace

Vyhodnocení stavu, vývoje (ukazatelů).

Praktická zpětná vazby.

Evaluace vyžaduje:

Předchozí monitoring

Jasný účel hodnocení

Základním nedostatkem ad hoc konání

Evaluace bez odpovídající reakce a korekce jednání je

nesmyslná.


Reálný pohled na monitoring a evaluaci

Monitoring a evaluace jako nedoceněné součásti

procesu strategického plánování (formální přístup)

X

Evaluace ad hoc nebo na konci určitých procesů bez

odpovídajícího průmětu do faktického konání

(obtížnost prosazení potřebných změn)

Dva často se míjející procesy

Objektivní zachycení socioekonomické situace často fikcí

– problematická dostupnost dat, informací a různorodá

interpretace

Vliv politického rozhodování 34


19.2.2014

18

Zákonná úprava I

ZÁKON 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje v § 2 odstavci b) a c) vymezuje:

strategii regionálního rozvoje jako střednědobý dokument, na období 3 – 7 let, který formuluje přístup státu k podpoře regionálního rozvoje, poskytuje potřebná východiska a stanovuje rozvojové cíle a zásady pro vypracování regionálních programů rozvoje;

státní program regionálního rozvoje jako střednědobý dokument, který stanoví zaměření podpory regionálního rozvoje pro jeden nebo společně pro více podporovaných regionů,

Jiná časová určení a definice v tomto zákoně nejsou. Zajímavé je, že strategie je zde uváděna jako střednědobý dokument, program stejně tak.


Koncepční dokumenty na státní úrovni

Komplexní koncepce:

Strategie regionálního rozvoje

Strategie hospodářského růstu

Strategie udržitelného rozvoje

Státní politika územního rozvoje (v oblasti územního plánování)

Za velmi obecnou koncepci lze považovat i např. programové prohlášení vlády

Sektorové koncepce (obvykle koncepce v gesci ministerstev), např.:

Strategie rozvoje lidských zdrojů ČR

Strategie rozvoje terciárního vzdělávání

Státní informační a komunikační politika

Národní inovační strategie České republiky

A desítky dalších …

Různorodé dokumenty ostatních složek státní správy 36

Regionální rozvoj a praxe

19.2.2014

19

Programové dokumenty ČR k realizaci politiky

hospodářské a sociální soudržnosti EU (HSS)

v období 2007–2013

Politika HSS EU založena na programování

Projekty realizovány v návaznosti na problémy identifikované ve strategických dokumentech

Úroveň EU - Nejvyšším strategickým dokumentem Strategické obecné zásady Společenství (SOZS) - definovány priority politiky HSS v období 2007-2013

Každý členský stát definuje svůj Národní rozvojový plán (NRP) popisující hlavní rozvojové problémy země.

Národní strategický referenční rámec (NSRR) – vzniká sladěním NRP a SOZS, vymezuje podobu realizace politiky HSS, popisuje strategické cíle, způsob řízení a koordinace politiky HSS v České republice, představuje systém finančních toků fondů EU v ČR a představuje operační programy pro realizaci politiky HSS.


Příprava kohezní politiky pro období 2014–2020

Příprava stále pokračuje

Společný strategický rámec pro období 2014–2020

Nařízení kohezní politiky pro období 2014-2020

Rámcové pozice ČR k jednotlivým nařízením ke stažení

Dohoda o partnerství pro programové období 2014–

2020

Návrh operačních programů.


19.2.2014

20

Operační programy ČR 2007-2013

Operační programy (OP) - tematicky a regionálně vymezené dokumenty specifikující cíle NSRR

Tematické operační programy

Regionální operační programy

Operační programy Praha

Evropská územní spolupráce

Struktura OP

Úvod

Zdůvodnění potřebnosti programu

Popis strategie k odstranění problémů, definice cílů

Konkretizace zaměření operačního programu

Finanční zajištění programu, rozdělení prostředků

Popis řízení operačního programu

Přílohy 39 Regionální rozvoj a praxe

Operační programy ČR 2014-2020

OP Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost

OP Výzkum, vývoj a vzdělávání

OP Zaměstnanost

OP Doprava

OP Životní prostředí

Integrovaný regionální operační program

OP Praha – pól růstu

OP Technická pomoc

Program rozvoje venkova 2014–2020

OP Rybářství

OP Evropská územní spolupráce (přeshraniční, nadnárodní, meziregionální spolupráce)


19.2.2014

21

Koncepční dokumenty na krajské úrovni (podrobněji viz přednáška 2.2)

Komplexní koncepce:

Strategie rozvoje

Program rozvoje

Hlavní sektorové koncepce (obvykle zpracovávané

na úrovni odborů)

Dílčí sektorové koncepce

Odborné studie - podkladové analýzy pro strategické

rozhodování


Zákonná úprava II

Programu rozvoje kraje se v zákoně 248/2000 týkají § 8, 9 a 10:

§ 8 – (1) Kraj v rámci své samostatné působnosti podporuje rozvoj regionů vymezených v programu rozvoje územního obvodu kraje podle svých konkrétních potřeb s ohledem na vyvážený rozvoj svého územního obvodu

(2) Pro podklady k vymezení regionů v programu rozvoje územního obvodu kraje a pro oblasti, na něž je podpora zaměřena, platí přiměřeně § 3 a § 5 odst. 2.

§ 9 – Program rozvoje územního obvodu kraje obsahuje zejména:

a) analýzu hospodářského a sociálního rozvoje územního obvodu kraje, charakteristiku slabých a silných stránek jeho jednotlivých částí a hlavní směry rozvoje,

b) vymezení regionů, jejichž rozvoj je třeba podporovat, uvedení oblastí, na něž má být podpora zaměřena

c) úkoly a priority v rozmístění a rozvoji občanské vybavenosti, infrastruktury, životního prostředí, atd.

§ 10 – Financování PRK

Zákon 129/2000 Sb., o krajích se programem rozvoje kraje vůbec nezabývá, mimo to, že je zde uvedeno, že ho schvaluje zastupitelstvo.


19.2.2014

22

Územně plánovací dokumenty kraje

Pevná opora v zákoně: Od 1.1.2007 „Nový“ stavební zákon

č. 183/2006 Sb.

Zásady územního rozvoje kraje

Regulační plány

(Dříve územní plány vyšších územních celků)

Tyto dokumenty stanoví základní koncepci udržitelného

rozvoje území, ochrany jeho hodnot, jeho plošného a

prostorového uspořádání“.

Vzhledem k jasně zakotveným procesům a závaznosti mají

větší usměrňovací sílu než strategické dokumenty.

Hlavním územně plánovacím dokumentem na národní úrovni

je Politika územního rozvoje ČR


Strategické dokumenty na obecní úrovni (podrobněji v přednášce 2.3)

Rozvojové strategie, programy, plány obcí –

komplexní charakter, různorodé pojetí a úroveň, existují

spíše ve větších obcích.

Strategické dokumenty svazků obcí – typické pro

menší obce, finanční dosažitelnost, podpora spolupráce,

nejrozšířenější druh koncepce na lokální úrovni.

Integrované plány rozvoje měst

Strategické plány Leader jako stěžejní dokument

místních akčních skupin (MAS).


19.2.2014

23

Strategické dokumenty svazků obcí

Nejčastěji „Strategie rozvoje ….“

Nalezení a vysvětlení příčin vývoje i současné situace

Poznání základních podmínek a předpokladů rozvoje v širších souvislostech

Vyjasnění si společných zájmů, vizí a cílů spolupracujících obcí

Základ pro spolupráci při řešení problémů, na něž síly jednotlivých obcí nestačí

Existující metodické materiálů k jejich zpracování:

Metodická příručka pro zpracování strategických rozvojových dokumentů mikroregionů. Zpracoval Ústav územního rozvoje, Brno (dostupné na www.uur.cz)

Metodika tvorby lokálních rozvojových strategií. Zpracovala Regionální rozvojová agentura Ústeckého kraje, 2006. (Dostupné z http://brouk.kr-ustecky.cz/soubory/450018/metodika%5Flrs.pdf)

Perlín, R., Bičík, I.: Strategický plán mikroregionu metodická příručka pro zájemce o strategické plánování ve venkovských mikroregionech a obcích. Praha: Př.F UK, 2006. 45

Problémy strategického plánování

Nejednotná terminologie

V praxi chybné a nelogické postupy

Řada nevyřešených metodických otázek

(hierarchizace, vazby, aktualizace, vyhodnocování)

Deformace zaměření dokumentů možnostmi

financování z fondů EU

Nedostatečná provázanost mezi strategickým a

finančním plánováním

Problém transparentnosti a zapojení aktérů


19.2.2014

24

JAK MÁ VYPADAT KONCEPČNÍ

DOKUMENT?

Jeden strategický dokument tvořený hierarchicky odstupňovanými a vzájemně provázanými částmi.

Analytická část – průběžná aktualizace

Návrhová část

Strategická část („kam jdeme“)

Programová část („jak jdeme“)

Projektová část – akční plán („co děláme“)

Roste frekvence aktualizace

Implementační část – způsob realizace, monitoringu, aktualizace a financování (projektová část může být rovněž zařazena až v implementační části)

Transparentní způsob tvorby se zapojením všech aktérů

Podoby jednotlivých části se odvíjí od charakteristik nositele.


Studijní materiály k tématu

Povinné (dostupné na www.garep.cz)

Binek, J., Galvasová, I. Monitoring a evaluace jako

součást procesu strategického plánování – Pohled na

lokální a regionální úroveň. Sborník z konference

Monitoring – evaluace – zefektivňování managementu

rozvoje venkova. Olomouc 19. – 20. 10. 2009

Doporučené

WOKOUN, R., MATES, P.: Management regionální

politiky a reforma veřejné správy. 1. vyd. Praha: Linde,

2006. 351 s.


http://www.garep.cz/





19.2.2014

25

Děkuji za pozornost.

Ing. Jan Binek, Ph.D.

[email protected]

Prezentace bude k dispozici na:

http://www.regionalnirozvoj.cz/index.php/vyuka.html

mailto:[email protected]
















0dmhwhnfkishmdnr strategické plánování a tvorba koncepcí · strategické plánování –...

Documents