2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. - czu natalya.cz · 2018. 10. 14. · 91. jaké znáš keře vrchovišt:...
TRANSCRIPT
1. Na těle perloočky můžeme rozeznat: složené oko, hrudní nožky, jednoduché oko; dva
páry tykadel, trávicí trubice, komůrka na vajíčka
2. Co se děje při období podzimní cirkulace - dochází k okysličení hlubinné vody, která se
střídá s letní a zimní stagnací
3. Kde se vyskytují pěchovavé trávníky: Na bazickém podkladu
4. Makchie - co to je, kde se vyskytuje, zákl. typy
5. Hlavní dřevinou tzv. keříčkového severské tundry je: Bříza trpasličí
6. Pro podzemní vody NEní charakteristické/á: absence zástupců z podkmene korýšů
(Crustacea) .
7. Neopadavé jehličnaté lesy nacházíme v: chladných klimatických oblastech
8. Přirozenou vegetaci vřesovišť můžeme nalézt: V extrémních klimatických a edafických
podmínkách (např.nad horní hranicí lesa).
9. Chamaefyty: Čili rostliny při povrchu půdy, pupeny jsou těsně nad povrchem půdy
10. Konduktivita je: Koncentrace rozpuštěných solí ve vodě
11. Pro vodní prostředí je typický/é: Rychlý obrat hmoty a energie, dobře dostupné živiny
12. Co NEplatí pro mokřad: Mokřady mají nízkou produktivitu.
13. Přehradní nádrže vytvářejí - pstruhové pásmo oligotrofní
14. Co je to perifyton: organismy poutané na listy vodních rostlin vyčnívajících ze dna.
15. Co jsou to graminoidy? Rostliny z čeledí Poaceae, Cyperaceae, Juncaceae.
16. Organismy sladkých vod můžeme rozdělit na základě jejich potravních vztahů na::
Producenty, konzumenty a destruenty
17. Permafrost je: Věčně zmrzlá půda, ze které v létě rozmrzá ve vrchních 20-60 cm
18. Horské jehličnaté lesy. – 80 dní teploty nad 10°C
19. Pro ekosystém rybníka je charakteristické: jeho produkce je ovlivňována letnění,
přikrmováním ryb, biomanipulacemi
20. Nerekultivované opuštěné lomy jsou typické: Značně pestrou vegetací danou vysokou
heterogenitou podmínek.
21. Netypičtějšími zástupci dřevin v měkkém luhu jsou: Vrby, topoly, olše
22. Čím jsou zásobovány slatiniště. – podzemní prameny a povrchovou vodou
23. Přirozené borové lesy ve střední Evropě rostou na: extrémních stanovištích - písčité
půdy, skalní výchozy, rašelinná stanoviště
24. Hlavní zdrojem živin v lužním lese jsou: záplavy
25. Kryptofyty Čili neofyty či zemní rostliny, pupeny jsou pod povrchem půdy na hlízách či
oddéncích
26. Cevnaté rosliny: CO2 ze vzduchu a ostatní zdroje pod hladinou vody
27. Co je to bult: to jsou vršky, tvořené koloniemi rašeliníku
28. Mezi komzumety litorálního pásma ve stojatých vodách patří: nezmar, beruška vodní
29. Bylinné patro v bučině: Je velmi chudé
30. Přirozené travní porosty: stepi, Alpy
31. Pták, který žije na jihu Evropy - Plameňák růžový
32. Benthos jsou: Organizmy poutané ke dnu
33. Perloočky: Se živí filtrací vody či dravě, jsou planktonně žijící živočichové
34. Co roste za keř pod olšemi: krušina olšová
35. Přirozená vřesoviště : se vyskytují nad horní hranicí lesa
36. Bučiny rostoucí na živiny chudém kyselém podloží se nazývají: Bikové bučiny
37. Pleuston je/jsou: společenstvo živočichů a rostlin žijící na vodní hladině
38. Čím jsou napájena přechodná rašeliniště: převážně srážkovou vodou a částečně
podzemními prameny.
39. Co je to "bult" a "šlenk": Bulty-vyvýšená místa v rašeliništi, Šlenky-prohlubně mezi bulty
40. Kolik procent dřevní hmoty je průměru přirozeném lese ve formě mrtvého dřeva
(přibližně): 30%
41. Intenzita slunečního svitu je v oblastech výskytu severské tundry (ve srovnání se
stanovišti mírného pásma): nízká
42. Euryhalinní organizmy se vyskytují především : v pobřežních vodách
43. Čím jsou zásobována vrchoviště. – srážkovou vodou
44. Dvousečné zaplavované louky aluviálních poloh v kolinním až submontánním stupni na
lehčích půdách bývají: Vysoce kvalitní a výnosné
45. Co znamená zkratka POC - pevný organický uhlík
46. Jehličí jedle bělokoré se: Dobře a rychle rozkládá a přispívá k tvorbě kvalitní půdy.
47. Opadavé listnaté lesy. – co pro ně platí: nerovnoměrné srážky, zima mírná a ne tak
dlouhá, léto teplé a dlouhé
48. Jaké růstové nebo životní formy bylin se nejvíce vyskytují na pasených stanovištích:
trnité byliny, plazivé byliny, byliny s přízemní růžicí
49. Louky a pastviny v ČR představují přibližně: 25% zemědělské půdy
50. Horní hranice stromová je: spojnice stromů, které ještě dosahují výšky 5 resp 8m
51. Jaká je nejčastější růstová forma rostlin vyskytující se v travinných ekosystémech?
Hemikryptofyty
52. Na vrchovištích jsou pro tvorbu organické hmoty limitující všechny jmenované faktory:
Nízké teploty, nízký obsah O2 v půdě, nízké pH a nedostatek živin
53. Čím přijímá rašelina živiny. – listy
54. Co jsou „brownfields“? Pozůstalé, nestržené logistické budovy po ukončení těžby
55. Které rostliny tvoří západoevropská vřesoviště: převážně vřesovce, zvonky, vřesy
56. Biologická diverzita středomořských ekosystémů je ve srovnání se střední Evropou:
významně vyšší
57. Možný dopad přehradních nádrží na vodní tok pod výpustí: Vznik pstruhového pásma v
případě oligotrofní nádrže
58. ptáci z dubohabřin, doubravy: lejsek bělokrký, sýkora modřinka, žluva hajní, dlask
tlustozobý, žluna zelená, strakapoud prostřední
59. Organismy sladkých vod můžeme rozdělit na základě jejich potravních vztahů na:
Producenty, konzumenty a destruenty
60. Častým druhem v bylinném patře smrčin je: Šťavel kyselý
61. Přehradní jezero se spodní vypustí je: Lapač tepla s odvaděč živin
62. Fanerofyty: čili nadzemní rostliny, mají pupeny na vzpřímených prýtech
63. ptáci měkkého luhy moudivláček lužní, slavík obecný, čáp bílý, husa …
64. Plankton se pohybuje - omezený nebo žádný pohyb
65. Habr obecný se přirozeně vyskytuje s: dubem zimním
66. Nejspodnější vrstvu slatiniště tvoří : Sapropel
67. Intenzita slunečního svitu a UV záření je na stanovištích horské tundry (ve srovnání se
stanovišti nižších poloh): Vyšší
68. Jaké znáš přimíšené stromy v doubravách: lípa velkolistá, jilm drsný, jeřáb břek, bříza
bradavičnatá, lípa malolistá
69. Jedinou palmou, která se přirozeně vyskytuje na evropském kontinentě je: Žumara
nízká (Chamaerops humilis)
70. Co roste se smrkem nad 900 metrů n mořem – jeřáb břek
71. Bučiny rostoucí na živiny bohatém zásaditém podloží se nazývají: Květnaté bučiny
72. Činná rašeliniště: ovlivňují mikroklima
73. Přechodová rašeliniště jsou zásobována: Vzdušnými srážkami a částečně i podzemními
prameny
74. Chůdovité kořeny v horském lese vytvářejí dřeviny, které vyrůstají: Na mrtvém dřevě
75. Dendrotelmy jsou: tůňky ve vykotlaných pařezech a kmenech
76. Podmínka lužních lesů: pravidelné nebo občasné záplavy
77. Hranice mezi tundrou a tajgou je zhruba vymezena: Průměrnou teplotou 10 °C ve
vegetačním období
78. Producenti vrchovišť získávají potřebné živiny z/ze: srážkové vody
79. Dočasné tůně jsou charakterističtí všichni jmenovaní živočichové: žábronožky, listonozí
80. Jaké jsou podmínky vzniku rašelinišť:(vyberte všechny správné odp.) Stálý zdroj
prameništní, srážkové nebo povrchové vody,bezodtoká terénní sníženina s
nepropustným podložím,samotné vodní rostliny jejichž produkce převažuje nad
dekompozicí.
81. Lagg je: zamokřený okraj vrchoviště
82. Mezi opadavé listnaté lesy (sub) kontinentální řadíme: Doubravy a habřiny
83. Hranice mezi tundrou a tajgou je zhruba vymezena: Průměrnou teplotou 10 °C ve
vegetačním období
84. Co to jsou lenitické vody – stojaté vody
85. Hemikryptofyty : trsnaté rostliny které mají pupeny na povrchu půdy nebo těsně pod
ním.
86. přimíšené stromy v doubravách lípa velkolistá, jilm drsný, jeřáb břek, bříza bradavičnatá,
lípa malolistá
87. Mezi opadavé listnaté lesy bažinné patří: olšiny
88. Fanerofyt je: rostlina (dřevina), která má obnovovací pupeny výše než 30 cm nad zemí a
má je chráněné proti mrazu, např. stromy (makrofanerofyty), keře (manofanerofyty)
89. Epifyty Čili vzdušné rostliny, nemají kořeny v půdě
90. Přehradní jezera s dolní vypustí, co umožnuji – vnik pstruhového pásma
91. Jaké znáš keře vrchovišt: brusinka, klikva bahenní, rojovník bahenní
92. Makrofyta jsou: Makroskopicky pozorovatelné vyšší cévnaté rostliny, mechorosty a
parožnatky
93. Euforická zóna na volném moři představuje: zóna vrchních 100-200m pod hladinou
moře
94. Prameniště obývají tyto organicmy: chrostíci, hrachovky
95. Co je to litotelmy: drobné periodické nádržky vznikající v skalních dutinách
96. Eufotické pásmo je: Veškerá prosvětlená voda
97. Do kategorie čerstvě vlhkých typ luk a pastvin patří: Eutrofní dvousečné typy luk na
hnědozemích a rendzinách
98. Datlík tříprstý u nás obývá: Smrkové lesy vyšších poloh
99. Jsou to přírodní travinné ekosystémy? Vegeta travinnách porostů, která je ve stádiu
klimaxu
100. jaké znáš ptáky bučin: datel černý, lejsek malý, holub doupňák, budníček lesní
101. Kde se vyskytuje eufotická vrstva. – veškeré prosvětlené vody v litorální a
limnetickém pásmu
102. Listnaté lesy vyžadují aspoň: 120 dní s denní průměrnou teplotou nad 1OOC
103. Charakteristickým znakem tvrdých luhů je: Výrazná patrovitost
104. Bentos jsou: Rostliny a živočichové žijící na dně,či ve dně,je pohyblivý nebo přisedlí
(např. kořenící rostliny)
105. Jakým typem společenstva jsou vřesoviště: nejčastěji sekundárním společenstvem
na kyselých půdách
106. Co to jsou lotické vody – tekoucí vody
107. Co neplatí pro periodické vody: jsou typické výskytem mnoha druhů ryb
108. Přechodná rašeliniště – hlavně vzdušné srážky, ale i podzemní prameny
109. Písčiny extrémní podmínky pro vegetaci - výkyvy teplot, sucho, nedostatek živin,
odfoukávání písku od kořenů rostlin, distribuce
110. Euryekní ptáci v našich lesích: pěnkava obecná, budníček menší, červenka
obecná, kos černý, sýkora koňadra, strakapoud velký, brhlík lesní
111. Jarní květ ve stojatých vodách: vyčerpání živin
112. Nejtypičtějšími zástupci dřevin v měkkém luhu jsou: Vrby, topoly a olše
113. Jaké znáš savce luhů: myška drobná, bobr evropský
114. jaké jsou rozdíly mezi pastvinou a loukou: pastvina - nízké porosty přizpůsobené
okusu a sešlapu; louka- rostliny vyššího vzrůstu
115. Co NEplatí pro litorální pásmo: Do tohoto pásma proniká malé množství světla
116. Byliny lužního lesa: bledule letní, kopřiva dvoudomá, česnek medvědí, ptačinec
velkokvětý
117. Prameniště obývají tyto organismy: chrostíci, hrachovky
118. Důležitou podmínkou pro existenci lužních lesů je: Pravidelné nebo občasné
zaplavování
119. Mezi světlé jehličnaté lesy patří: reliktní bory
120. Jehličnaté lesy zejména v oblastech chladnějších a klimaticky nepříznivých
podmínkách: mají sklon k tvoření čistých porostů
121. ptáci bučin datel černý, lejsek malý, holub doupňák, budníček lesní,
122. Co patří mezi opadavé listnaté lesy: subkontinentální, horské, Xerotermní, lužní,
bažinné oceánské, listanaté východní Ameriky
123. Perifyton (nárostové organismy) je: Společenstvo sinic a řas porůstající předměty
ponořené do vody.
124. Pro světliny a paseky v horských smrkových lesích je charakteristický: jeřáb ptačí
125. Jaké znáš kulturní rostliny mediteránu: olivovník evropský, pomerančovník,
mandarinka středozemní, citrus citron, fíkovník smokvoň,mandloň, marhaník obecný,
banánovník, lokvát japonský
126. Jaká sukcesní stádia se nacházejí na skalních biotopech:(vyberte všechny správné
odp.) 1 ranně sukcesní stádia, blokovaná sukcesní stádia.
127. Ekosystém tekoucích vod je: Otevřenější než ekosystém stojatých vod a oproti nim
více spjatý se souší
128. Přirozenými nelesními stanovišti v ČR jsou: písčiny; sutě
129. Krásnoočka lze zejména najít: ve stojatých vodách s hodně živinami
130. Jaké biotopy v ČR hostí často stepní druhy? Aluviální psárkové louky
131. Co tvoří spodní část rašelinišť -odumřelé části rostlinného společenstva, za
nepřístupu vzduchu – vytváří rašelina
132. Oligotrofní jezera charakterizuje (musí odpovídat všechna kritéria): vyznačují
velkým bohatstvím flóry a fauny při nevelkém počtu zástupců jednotlivých druhů.Mají
nízký obsah živin rozpuštěných ve vodě. Veškerá organická hmota v jezeře podléhá
mineralizaci a díky tomuto koloběhu je ve vodě jen malé množství usazenin.
133. Pozitivní reotaxe orientace lososů proti proudu (kromě čichu a případně i
magnetismu příčina tahu).
134. co znamena zkratka DOC - rozpusteny organicky uhlik
135. Pro pásmo potamonu jsou charakteristické všechny následující vlastnosti: Slabý
proud, aluviální dno s jemnými sedimenty (písek, bahno…), v létě nedostatek O2, roční
amplitudy přesahují 20°C
136. Horní hranice zákrsků je: Hranice zakrslých jedinců druhu tvořícího stromovou
hranici
137. Pásmo krenonu se vesměs vyznačuje všemi těmito vlastnostmi: stálou teplotou
vody, stálým chemickým složením, stálou rychlostí proudění
138. Jaký význam mohou mít nedopasky na pastvinách? Úkryt pro hmyz a ptáky;
Škodlivý, v případě, že jsou zdrojem pastevních plevelných druhů. Možná
139. Podmínky na stanovišti písčin (vátých písku) jsou pro vegetaci extrémním
prostředím. Zejména vzhledem k: disturbancím (např. vytrhávání rostlin); nedostatku a
vymývání živin, výkyvům teplot na povrchu půdy
140. Litorální pásmo je: příbřežní oblast moře i sladkých stojatých vod
141. Heterotrofní zóna je: shodná s afotickou zónou
142. Biologická diverzita severské tundry je ve srovnání s ekosystémy mírného pásma:
nižší
143. Profundální pásmo je: neosvětlená voda; zásobárna živin i toxic. látek
144. Epilimnion je: horní vrstva vodních nádrží
145. Nejtypičtějšími zástupci dřevin v tvrdém luhu jsou: dub letní, jilm drsný a jasan
ztepilý
146. Nekton jsou: organismy aktivně plovoucí ve vodním sloupci (např.ryby)
147. Makchie je keřovitý ekosystém. Vyskytuje se v Mediteránu. Dělí se na: vysokou
makchii, kde keře sahají až do 5 m. nízkou makchii, kde dosahují keře pouze do 2 m.
148. Mezi opadavé listnaté lesy horské ve střední Evropě řadíme: Horské bučiny s bukem
letním a jedlí bělokorou.
149. Nekton je/jsou: společenstvo větších vodních živočichů aktivně plovoucích ve vodě
150. Podzimní období – cirkulace vody
151. Proč jsou písčiny extrémní prostředí pro vegetaci. –a)sucho b) odfoukávání písku od
kořenů rostlin c) zasypávání nadzemních částí rostlin
152. Které dřeviny vytvářely původní západoevropské lesy: opadavé listnaté lesy…dub
zimní, buk lesní, planika
153. Hlavními dřevinami xerotermních doubrav ve střední Evropě jsou (vyberte 2): Dub
šípák, Dub červený
154. Plankton jsou: Splývající organismy s žádným nebo omezeným aktivním pohybem.
155. jací savci žijí v tajze: vlk obecný, medvěd hnědý, los evropský, rosomák
156. Na jakých místech vznikají nedopasky na pastvinách? (vyberte všechny správné
odpovědi): V místech, kde rostou pro herbivory neatraktivní druhy (např. Nechutné,
jedovaté); Na pokalených místech – herbivoři se takovým místům vyhýbají
157. Co se děje se světlem při dopadu na vodní hladinu –světlo se částečně odrazí
158. Pro pásmo rhitronu jsou charakteristické následující vlastnosti: různé druhy
sedimentů, meandrování toku, střídají se tišiny s rychle proudícími úseky
159. Litotelmy jsou:Trvalé nebo dočasné drobné vodní nádrže zadržované v prohlubních
skal.
160. Jaké znáš živočichy žijící v macchiích: kozorožec iberský, paještěrka alžírská
161. Jaký je poměr mezi salinitou a brakickou vodou. – 35g/l
162. Přiřaďte jednotlivé biomy ke světadílům: Savany - Afrika, Prérie - Severní Amerika,
Stepi - Eaurasie, Pampy - Jižní Amerika, Veldy –
163. Přiraďte jedlové biomy ke světadílům: Prerie – Severní Amerika; Pampy – Jížní
Amerika; Veldy – jížní Afrika ;Savany- Afrika ;Stepi – Euroasie;
164. Přiřaďte organismus k jeho přizpůsobení na proud:
• Mlž zahrabávání do sedimentu
• Pijavka přilepení k podkladu
• Pstruh spíše kruhovitý než oválný průřez těla
• Chrostík zachycení háčky k podkladu
165. Přiřaďte k původním typům stanovišť jejich anologickou formu v postindustriálním
prostředí
1) váté písky pískovna
2) Štěrková lavice štěrkopískovna
3) xerotermní step vápencový lom
4) jeskynní a stinné prostory bývalá logistická budova
166. Seřaďte pásma severské tundry, jak jsou zpravidla za sebou od JIHU k SEVERU (1-ř):
� Lesotundra
� Keříčková tundra
� Travinno-bylinná tundra
� Tundra tzv. Polární poušť
167. Seřaďte oblasti stojaté vody od těch, které hostí největší množství druhů po ty,
které hostí neméně počet druhů zivočichů:
• litorál
• bentál
• pelagiál
168. Přiřaďte k původním typům stanovišť jejich analogickou formu v postindustriálním
prostředí: váté písky-pískovna, štěrkové lavice-štěrkopískovna, xerotermní step-
vápencový lom, jeskynní a stinné prostory-bývalá logistická budova
169. Půdotvorné procesy probíhají v ekosystému severské tundry (ve srovnání s
ekosystémy mírného pásma): Pomalu
170. Rhitron je: Část horního úseku vodního toku (lipanové pásmo
171. Seřaďte pásma severské tundry tak, jak jdou zpravidla za sebou od J k S: 1-
lesotundra,2-keříčková tundra,3-travino-bylinná tundra,4-lišejníková tundra,5-polární
poušť.
172. Rychlost sukcese je v ekosystému horské tundry ve srovnání se stanovišti nížinných
poloh: Podstatně pomalejší
173. ptáci žijící v brakických lagunách: racek bouřní, kajka mořská, buřňák velký,
papuchalk ploskozobý
174. Seřaďte oblasti stojaté vody od těch, které největších množství druhů, po ty, které
hostí nejměnší počet živočichů. Pelagál, bentál, litorál
175. Rostliny písčin jsou typicky adaptovány k:(vyberte všechny správné odp.) 1-
disturbancím(např.k vytrhávání rostlin),2-nedostatku a vymývání živin,3-výkyvům teplot
na povrchu půdy.
176. Rašeliník je dominantním producentem: vrchovišť
177. Rozklad organické hmoty v biotopech horské tundry, probíhá ve srovnání se
stanovišti nižších poloh: Výrazně pomaleji
178. Seřaďte rybí pásma od pramene k ústí vodní toku: pstruhové, lipanové, parmové,
cejnové
179. Rašeliník: nemá cévní svazky
180. Seřaďte pásma severské tundry, jak jsou zpravidla za sebou od JIHU k SEVERU (1-ř):
� Lesotundra
� Keříčková tundra
� Travinno-bylinná tundra
� Tundra tzv. Polární poušť
181. Seřaďte oblasti stojaté vody od těch, které hostí největší množství druhů po ty,
které hostí neméně počet druhů zivočichů:
• litorál
• bentál
• pelagiál
182. Stromy horské tundry: bříza trpasličí, vrba arktická, vrba laponská, bříza pýřitá
183. Vyjmenuj trnité byliny na pastvě: pcháč oset, bodlák, hloh, šípek
184. Jak se množí travní porosty - vegetativně
185. Břehová linie u tekoucí vody je: otevřenější a rozvinutější
186. Stromy sub kontinentálního pásu opadavých listnatých stromů: Doubravy a
dubohabřiny
187. Kdy má voda největší hustotu – ve cca 4 stupních
188. V období letního (podzimního) květu se ve stojatých vodách silně namnožují
zejména: Sinice
189. Světlé jehličnaté - bory
190. Seřadit tundru severní jak jde o jihu k severu - 1.stromová tundra, 2.keřová tundra,
3.travinná tundra, 4.lišejníková tundra, 5.polární poušť
191. Rašeliniště - jsou místa s vodou, která je na minerály chudá. Často se jedná o
192. Řasy jsou ve kterém období - jarní, letní
193. Kolik nasákne rašeliník - 20krát víc než je sušina
194. Tvrdolisté stálezelené listnaté lesy Duby- cesmínový, korkový, kermesový, Borovice-
pinie, černá,;Rohovník obecný, planika jedlá, Vavřín obecný, Řečík lentišek…
195. V horských opadavých listnatých lesích se bylinné patro uplatňuje: zejména
v jarním aspektu
196. Jezera - stagnace a cirkulace vody
197. Výskyt nanismů je typický pro podklady: …………………
198. Rozmnožování lučních porostů - vegetativní
199. Sítiny - sytě zelené byliny - roste 30 - 120 cm
200. Stromy subkontinentálního pásu opadavých listnatých stromů: habřiny doubravy
201. Silně podmáčené typy travinných porostů (Phragmito-Magnocariceta) v
pahorkatinných a vrchovinných polohách tvoří: Krmivářsky nehodnotná společenstva
rostlin
202. Adaptace travních porostů: sucho, požár, pastva
203. Geotaxe - reakce na zemskou tíži
204. Světlo ve vodním prostředí: Bývá limitujícím faktorem
205. V horských smrkových lesích se: Jehličí rozkládá jen pomalu a produktem rozkladu je
kyselý humus – vznikají podzolové půdy
206. vyjmenuj tři ptáky borových lesů: lelek lesní, linduška lesní, skřivan lesní, sýkora
parukářka
207. Na jakým podkladu roste smrk svěžím až vlhkým, hlinitým půdám, na živiny ani
teplotu není náročný
208. Rostliny a byliny na pastvinách - trsnaté byliny, plazivé nadzemní běžky, přízemní
růžice
209. vyjmenuj travní biomy: Stepi, prérie, pampy
210. Neopadvé jehličnaté lesy - chladnější klima, tuhá zima, chladné léto, veget.období 3-
5 měsíců
211. Kdy vznikaly rašeliniště – doby poledové asi před 9000 lety
212. Tři z druhy bylinného patra doubrav a dubohabřin: jaterník podléška, mařinka
vonná, strdivka nící, sasanka lesní, bělozářka liliovitá
213. tuleni, kteří žijí v severním moři : Tuleň kuželozobý, Tuleň středomořský
214. Ve středních nadmořských výškách jsou hlavními dřevinami lužních lesů: Olše
lepkavá a jasan ztepilý
215. V přirozených travinných ekosystémech se přítomné rostliny adaptovaly především
na: Sucho, požáry a pastvu
216. Vyjmenuj alpské byliny : hořec žlutý, tečkovaný, prvosenka vyšší, pryskyřník,
pěnišník, silenka bezlodyžná, hvězdice alpská, dryádka osmiplátečná, lomikámen
vždyzelený
217. Kolik % zaujímají louky a pastviny na zeměděl. půdě v Čr - 22,2%
218. Na jakém podkladu rostou pěchavové trávníky bazický podklad
219. druhy jedovatých rostlin na pastvinách: třezalka tečkovaná, hlaváček jarní
220. Kolik ha rašelinišť je v Čr – 280 ha
221. Boreální lesy- jehličnaté lesy, veg.doba.3-5 měsíců
222. Rozdíl mezi tekoucími a stojatými vodami –tekoucí –rychlejší proudění, vysoké
výkyvy teplot. Stojaté – slabé proudění nebo žádné teplejší …
223. V oblastech horských smrkových lesů je: 80 dní v roce je denní průměrná teplota
nad 10° C
224. Na jakých stanovištích v ČR se vyskytují zástup stepi: Mohelenská hadcová step, J
Morava
225. V opadavých listnatých lesích horských se bylinné patro uplatňuje: Zejména v jarním
aspektu
226. Jakým způsobem vznikají bažiny lužního lesa - záplavami přinášející nový org.
materiál a min. látky
227. Velkom – postupně vytvořené obrovské lomové jamy
228. Vyberte alespoň jeden ze dvou druhů tuleňů, kteří se nejčastěji vyskytují na
altlantické pobřeží severní a západní Evropy: Tuleň kuželozubý
229. Jaké jsou nejčastější formy rostlin na loukách – hemikryptofity
230. V lučních porostech se nejvíce uplatňují: Hemikryptofyty
231. Vybrat nelesní přirozená místa - sutě,horní hranice,subalpínské bezlesí,písčiny,skalní
výchozy
232. Jak se rozkládá jehličí borovice+jaký typ půdy tvoří - pomerně rychle, má příznivý
vliv na tvorbu půdy, tvoří půdy chudé
233. Eutrofní jezera - mělká, hodně živin
234. Vrchoviště jsou zásobována: výhradně vodou ze srážek
235. byliny lužního lesa bledule letní, kopřiva dvoudomá, česnek medvědí, ptačinec
velkokvětý, sasanka hajní
236. Jak mizí jarní květ - vyčerpáním živin
237. Vegetační období lesů v tundře: 6-1é týdnů
238. Spodní vrstva slatiniště: SAPROPEL (organické bahno vzniklé rozkladem
239. kdo žije v tůních? Obojživelníci, plazi potápníci, měkkýši, koryši, vážky, šídla, komáři,
ploštice, pavouci..
240. Co patří mezi opadavé listnaté lesy – subkontinentální
241. Borové lesy- zástupci ptáků: lelek lesní, linduška lesní, skřivan lesní, sýkora parukářka
242. Hypolimnion – hluboká vrstva, se stálou nízkou teplotou, spodní necirkulující vrstva u
jezer
243. Tyrfofit je: rašelinomilná rostlina
244. Vyjmenuj tři byliny lužního lesa: bledule letní, kopřiva dvoudomá, česnek medvědí,
ptačinec velkokvětý
245. vyjmenuj tři druhy borovic ve středomoří: Borovice- přímořská, pinie, hvězdovitá,
halabská
246. Oligotrofní – chudé na živiny
247. Ve klimaxových smrkových lesích je vtroušen Javor klen
248. Opadavé listnaté lesy horské - buk lesní, javor klen, javor mleč, jilm horský, jasan
ztepilá, jeřáb ptačí, obecný, bříza bradavičnatá
249. Rozšíření tetřev hlušec - boreální, jehličnaté lesy subalpínské a horské
250. rozdíly pastvina x louka pastvina- nízké porosty přizpůsobené okusu a sešlapu,
louka- rostliny vyššího vzrůstu
251. Která dřevina roste nejčastěji s habrem - dub
252. Kolik dnů nad 1O stupňů potřebuje smrk ve vegetační době – 120
253. Reotaxe - reakce na vodní proud
254. Vyjmenuj tři živočichy měkkých luhů: moudivláček lužní, slavík obecný, čáp bílý
255. Žijí opice MAKAK MAGOT na Evropském kontinentě ve volné přírodě? Pouze malá
populace na Gibraltaru
256. savci luhu myška drobná, bobr evropský, (snad nějaká veverka J)
257. sinice – jednoduché jednobuněčné nebo koloniální řasy s rozptýleným chlorofylem
258. V období podzimní cirkulace u hlubokých jezer: Dojde k cirkulaci vody celého jezera,
klesá teplota epilimnia a vyrovná se teplotě hypolimnia
259. V silně podmáčených typech travinných porostů v nížinných polohách rostou hlavně
tyto druhy Zblochan (Glyceria maxima), rákos (Phragmites communis), vysoké ostřice
(např. Carex gracilis)
260. Vyjmenuj tři druhy typických rostlin panonské oblasti: Čekanka obecná, limonka,
pelyněk pontický, bublinatka, oměj jedhoj, měsíčnice vytrvalá
261. Kde roste smrk: roste nad 900 m. n. m.
262. V rašelinných jezírcích vrchovišť plankton dosahuje: nízké biomasy a vysoké druhové
diverzity
263. Smrk obecný u nás roste přirozeně: V horských polohách nad 900 m n.m.
264. Slaniska podmínky extrémní stanoviště - nadměrný obsah rozpustných solí v půdě,
Mostecko, Mikulov
265. Tetřev hlušec má: Boreomontánní typ rozšíření
266. Slatiniště mají Eutrofní povahu
267. Vyjmenuj ptáky tundry: káně rousná, bělořit šedý, bělokur rousný, kulík zlatý, jespák
bojovný a obecný, vodouš bahení a rudonohý, slavík modráček, strnad laponský,
lyskonoh úzkozobí
268. Vyjmenuj plazy středomoří: ještěrka perlová, paještěrka alžírská, užovka girondská
269. Therofyt je: jednoletá rostlina- celý životní cyklus proběhne během jediné vegetační
sezóny
270. Která voda obsahuje více kyslíku: studená
271. Trnovník akát je původní dřevinou v: Severní Americe
272. Opadavé listnaté lesy horské - bučiny
273. Odkud byl introdukován akát – Severní Amerika
274. Sluneční svit v severní tundře je oproti mírnému pásu: nízký
275. Horní hranice lesa – hranice která je určena klimatickými podmínkami limitujícími
výskyt lesa vzhledem k nadmořské výšce.
276. Opadavé listnaté lesy v sub kontinentální oblasti – dub letní, zimní, habr obecný, lípa
velkolistá, malolistá, javor klen, mleč, jilm drsný, jeřáb břek, bříza bradavičnata
277. Keřové patro (E2) - 1-5 m
278. Skalní výchozy jsou pro vegetaci extrémním prostředím. Zejména vzhledem k:
Teplotním výkyvům mezi dnem a nocí, vysychavosti a mělkému půdnímu profilu.
279. Stygobionti jsou: Organismy žijící v podzemních vodách.
280. Šlenky a bulty jsou charakteristickým morfologickým útvarem: Přechodových
rašelinišť
281. Tyrfobionti: živočišné druhy, které jsou přizpůsobeny pouze k životu na rašeliništích
( Např. žluťásek borůvkový, dřevobarvec vlochyňový, znakoplavka horská)
282. V ČR dnes rašeliniště zaujímají plochu asi: 30 000 ha
283. Spodní výpusť přehrady - Jako co slouží spodní výpusť přehrady - větší eutrofizace
pod nádrží k zadržování teplé přítokové vody, snížení kvality toku
284. V současné době se intenzivně využívají hlavně louky a pastviny: Na čerstvě vlhkých
stanovištích
285. Smrkové lesy,rozklad jehličí - pomalu, kyselé deště –podzolové půdy
286. Herbivori a čím se živí: býložravci, živí se rostlinami
287. Kde roste borovice blatka: rašelinné půdě
288. Neopadavé tvrdolisté stromy – Rohovník, olivovník, planika, vavřín
289. Světlé jehličnaté - bory - borovice lesní, dub,buk,modřín,smrk
290. keře u vrchoviště brusinka, klikva bahenní, rojovník bahenní
291. Sukcese - vývoj a změny ve složení společnosti v ekosystému
292. Uveďte a seřaďte rybí pásma od pramene k ustí vodního toku: lososové, lipanové,
kaprové, =parmové, cejnové
293. V silně podmáčených typech travinách porostů v nížiných polohách rostou hlavně
tyto druhy: zblochan, rákos, vysoké ostřice
294. Krenon představuje vlastní pramen a pramennou stružku, je přechodným biotopem
mezi podzemní a povrchovou vodou
295. Jehličnaté lesy spodní patro nejvíce aktivní - jarní aspekt
296. Tekoucí vody - jsou otevřenější a víc spojeny se souší
297. Stanoviště bažinných lesů jsou z hlediska obsahu živin: Chudé
298. V horských opadavých listnatých lesích se bylinné patro uplatňuje: Zejména v jarním
aspektu.
299. druhy keřového a bylinného patra rašelin ČR borůvka, brusinka, vlochyně, vřes,
susopýrem, rosnatky, tučnice, rojovník bahenní
300. Vodní ptáci severských jezerních biotopů: jespák bojovný, vodouš rudonohý, vodouš
bahenní, lyskonoh úzkozobí
301. Tři druhy bylinného patra doubrav a dubohabřin jaterník podléška, mařinka vonná,
strdivka nící, sasanka lesní, bělozářka liliovitá
302. Jaké rostliny se vyskytují na zamokřených půdách: vysoké ostřice, suchopýr, sítiny,
rákos
303. Kolik dnů nad 10 stupňů potřebuje smrk ve vegetačním období- 80
304. Dřeviny měkký luh – vrba, topol, olše, jilm, dub, habr,
305. Umělými nelesními stanovišti v ČR jsou: pastviny; louky
306. Na jakým podkladu se vyskytují nanismy: hadcový podklad
307. Tigmotaxe - reakce na dotyk
308. Jak se rozmnožují perloočky - partenogenezí
309. Bulty - vyšší a sušší část vrchoviště
310. Opadavé listnaté bažinné lesy,jaký strom – olše lepkava, jasan, jilm vaz, dub letní
311. Oligotrofní jezera: je druh sladkovodního jezera, které charakterizuje nízký obsah
živin rozpuštěných ve vodě
V deltách velkých řek v jižní Evropě se často vyskytuje: Vyberte jednu z nabízených
možností:
• Plameňák růžový (Phoenicopterus roseus)
Litorální zóna je:
• pobřežní zóna
Druh se zobákem specielně uzpůsobeným k vybírání semen ze smrkových šišek je:
(Vyberte 1)
• Křivka obecná
Malý hlodavec žijící hojně v severské tundře je: (Vyberte jednu z nabízených možností)
• Lumík horský
•
Vyberte vhodný název ori biotop na obrázku, fotografie je z oblasti Meadriánu: Garriigue
Na fotografii je: Šťavel kyselý – jehličnaté lesy- horské (subalpínské)
Kachna na obrázku hnízdí v dutinách starých stromů, a to nejen v oblasti severské tajgy,
ale i na některých místech střední Evropy, je to: hohol severní
Typickým býložravcem alpínského pásma Alp je druh vyzobraný na fotografii, je to
(tundra):
Svišť horský
Strom na obrázku vyskytuje zejména na Balkáně, méně pak v ostatní částech
středomoří, kde osidluje chladnější stanoviště… Kašťanovník setý
Druh vyzobrazený na fotografii je významných predátorem v koloniích mořských ptáků
v severní a západní Evropě, je to: chaluha velká
Na obrázku je . Papuchalk
Nápadně kvetoucí(viz obrázek) jsou typickou součástí keřovitých společenstev
Mediteránu jde o rod: Cist šalvějolistý (Citus)
Druh vyobrazený na fotografii, který často hnízdí na tzv. ptačích bazarech v severní Evropě,
je to: Terej bílý (Morus bassanus)
Rostlina na obrázku je typickým druhem kyselých bučin, je to: bika hajní
Druh vyobrazený na fotografii je typickým druhem severské tundry, roste však vzácně i
např. na rašeliništích v západních Čechách, je to: Šícha černá
Tento v Evropě nepůvodní druh se hojně vyskytuje v celém Mediteránu. Můžeme ho najít
jako pěstovaný v blízkosti sídel či v kulturách a nebo jako zplanělý. Je to: Opuncie
(Opuncia)
Rostlina na obrázku je častým druhem jarního aspektu středoevropských listnatých lesů, je
to: sasanka lesní
Velkým býložravcem alpínského pásma Alp je druh vyobrazený na fotografii, je to:
a. Kamzík horský
e. Kozoroh horský
Druh na obrázku je častým obyvatelem jehličnatých lesů střední Evropy, v zimě se často
objevuje ve volné krajině nižších poloh, je to:
d. Křivka obecná
Druh vyobrazený na fotografii se často vyskytuje na slaniscích Panonské oblasti, je to:
d. Hvězdice slanistá (Aster tripolium)
Keř vyobrazený na fotografii v jižní Evropě často vytváří lužní porosty v okolí vodních toků,
u nás je občas pěstován jako okrasný. Jde o: Tamaryšek (Tamarix)
Pták na obrázku je typickým druhem měkkého luhu, je to:
d. Moudivláček lužní
Druh na obrázku u nás obývá staré smrkové lesy ve vyšších nadmořských výškách, v jejichž
porostech se vyskytují odumřelé stromy, je to:
d. Datlík tříprstý
Druh na fotografii je dominantním druhem rozvolněných trávníků vátých písků. Jedná se o:
paličkovec šedavý (Corynephorus canescens)
Rostlina na obrázku je typickým druhem horské tundry v řadě evropských pohoří, je to:
a. Dryádka osmiplátečná
Strom na obrázku, vyskytující se převážně v západním středomoří je původní součástí
místní vegetace, dnes ho však většinou najdeme v člověkem vytvořených kulturách. Je to:
Dub korkový (Quercus suber)
Bahňák vyobrazený na fotografii je typickým a velmi nápadným druhem atlantického
pobřeží západní a severní Evropy - je to:
b. Ústřičník velký (Haematopus ostralegus)
Druh na obrázku, se u nás často vyskytuje v podrostu rašelinných borů, je to:
e. Rojovník bahenní
Tento psamofilní druh velmi rychle běhá a aktivně loví kořist. Na vhodných biotopech je v
ČR poměrně hojný. Jedná se o:
d. svižníka zvrhlého (Cicindela hybrida)
Druh na obrázku je typickým obyvatelem severské tundry, vypište jeho celý český název -
rodový i druhový (pište s diakritikou, malými písmeny).
Liška polární
Druh na fotografii, často se vyskytující ve středomoří, je také s oblibou pěstován v našich
zeměpisných šířkách jako aromatická a léčivá rostlina. Je to:Rozmarýna lékařská
(Rosmarinus officinalis)
Druh na obrázku je? Lumík horský
Druh na obrázku je? Písečník lemovaný
Jak se jmenuje druh vyobrazený na fotografii - často hnízdí nma ptačích bazarech severní a
západní Evropy (stačí rodový název):