antimykotika · 2013. 3. 13. · autor: eliška křepelková, (korekce mgr. m. karafiátová)1....
TRANSCRIPT
Autor: Eliška Křepelková, (korekce Mgr. M. Karafiátová)
STŘEDNÍ ZDRAVONICKÁ ŠKOLA KROMĚŘÍŽ
SPECIÁLNÍ FARMAKOLOGIE
KLINICKÁ PROPEDEUTIKA
ANTIMYKOTIKA
ROČNÍK: 3.
ŠKOLNÍ ROK: 2012 / 2013
STUDIJNÍ OBOR: ZDRAVOTNICKÝ ASISTENT
Autor: Eliška Křepelková, (korekce Mgr. M. Karafiátová)
OBSAH
1.Úvod………………………………………………………………………………………...3
2. Historický vývoj léčiva……………………………………………………………………..4
3. Antimykotika……………………………………………………………………………….5
4. Nejpoužívanější antimykotika………………………………………………………………6
4.1 Antimykotika pro systémovou léčbu.................................................................................6
4.2 Antimykotika pro lokální léčbu………………………………………………………….7
5. Možnosti a způsoby dávkování – podávání léčiva…………………………………………..8
5.1 Sledování účinků léčiva – obsah edukace pro pacienta………………………………….8
6. Abstrakt……………………………………………………………………………………...9
7. Závěr……………………………………………………………………………………….10
8. Zdroje informací…………………………………………………………………………...11
9. Přílohy……………………………………………………………………………………...12
Autor: Eliška Křepelková, (korekce Mgr. M. Karafiátová)
1. Úvod
Téma Antimykotika jsem si vybrala proto, protože jsem se již setkala s onemocněním,
na které se právě antimykotika podávají, a to s kožní mykózou. Myslím si, že jde o velmi
časté onemocnění, které muže postihnout jakoukoliv věkovou skupinu, proto je důležité se o
tomto léčivu něco dovědět.
Autor: Eliška Křepelková, (korekce Mgr. M. Karafiátová)
-3-
2. Historický vývoj léčiva
Vývoj systémových antimykotik v moderní podobě započal v padesátých letech dvacátého
století objevem antimykoticky účinných antibiotik. Tato antibiotika byla izolována
ze streptomycet (gram pozitivní bakterie s charakteristikou vláknitého růstu, žijící převážně
v půdě). V roce 1957 byl syntetizován flucytosin, původně jako cytostatikum.
Farmakologickým sledováním u něho byla objevena antimykotická účinnost. Na počátku
šedesátých let minulého století se počíná éra izolových antimykotik. Jejich název je odvozen
od základu jejich chemické struktury, tedy pětičlenného cyklu se dvěma (imidazol) či později
třemi (triazol) dusíky. První léčiva této skupiny byla použitelná pouze lokálně. Na počátku
osmdesátých let byly syntetizovány první triazoly, které díky svým výhodnějším vlastnostem
v dnešní praxi jednoznačně převažují, znamenaly průlom v tehdejší terapii. Výzkum
po poznání jejich limitů v devadesátých letech soustředěn na vývoj takových formulací, které
by umožnily podávat jeho vyšší dávky a tedy zvýšit jeho účinek, a zároveň zachovaly toxicitu
na přijatelné úrovni. Výsledkem bylo vyvinutí lipidových formulací, které vykazují nižší
renální i infúzní toxicitu. Přelom 20. a 21. století přinesl nové naděje do léčby systémových
infekcí.
Autor: Eliška Křepelková, (korekce Mgr. M. Karafiátová)
-4-
3. Antimykotika
Antimykotika inhibují růst patogenních hub. Podle užité dávky působí tak, že zpomalují
až zastavují jejich růst nebo je usmrcují.
Dělí se podle způsobu účinku na specifická antimykotika (zasahují na určitém místě látkové
výměny mikroskopických hub) a na nespecifická antimykotika (mají obecný
fungistatický(zastavující) účinek, obvykle též účinek bakteriostatický: denaturují bílkoviny,
ovlivňují propustnost neboli permeabilitu buněčné membrány nebo vedou ke změně
kyselosti).
Antimykotika jsou léky, používané k léčbě mykóz, tedy při onemocněních, vyvolaných
kvasinkami a houbami. Mykózy dělíme na dvě skupiny. První skupinou jsou lokální mykózy,
které nejsou závažné ale poměrně časté. Postihují na sliznicích, kůži, nehtech, vlasech a tak
dále. Další skupinou jsou systémové mykózy, které mohou být i život ohrožující, nejčastěji
u pacientů s oslabenou imunitou vyvolanou nemocí nebo iatrogenně(vyvolené lékařem,
nejčastěji prostřednictvím katétru či při chirurgických výkonech, při kterých je porušena
integrita gastrointestinálního traktu), nejčastějším původcem je Candida albicans. Systémová
mykotická onemocnění jsou v naší krajině méně častá, i když v poslední době se jejich výskyt
zvyšuje. Souvisí především se stavy, při kterých je vážně narušen imunitní systém (nádorová
onemocnění, leukémie, systémové autoimunitní choroby, HIV/AIDS) a představují velice
závažný problém. Postihují vnitřní orgány.
Autor: Eliška Křepelková, (korekce Mgr. M. Karafiátová)
-5-
4. Nejpoužívanější antimykotika
4.1. Antimykotika pro systémovou léčbu
amfotericin B:
je antibiotického původu , váže se na stěny bunečných membrán, mění permeabilitu
(propustnost) buněčné stěny tvorbou pórů. Prostřednictvím pórů unikají do zevního
prostředí důležité ionty a makromolekuly a buňka postupně zaniká. Je léčivem téměř
pro všechny systémové mykotické infekce ohrožující život nemocného.
nežádoucí účinky: horečka, bolest hlavy, zvracení, postižení ledvin
azolová antimykotika - ketokonazol, mikonazol, itrakonazol, flukonazol
ketokonazol
kvasinkové infekce GIT, infekce kůže, vlasů a nehtů způsobené dermatofyty
(mikroskopické houby napadající povrchové vrstvy pokožky či nehty a vlasy) nebo
kvasinkami
nežádoucí účinky: zhoršení jaterních testů
itrakonazol
infekce kůže, vlasů a nehtů způsobené dermatofyty nebo kvasinkami
infekce způsobené Aspergillus spp. – aspergillózy se vyskytují jako invazivní mykóza
především u pacientů po orgánových transplantacích a u nemocných leukemií
flukonazol
léčba kryptokokové meningitidy (onemocnění vyvolané kvasinkou Cryptococcus
neoformans. Je významnou infekcí při AIDS)
systémové i slizniční onemocnění způsobené kvasinkami, dermatomykózy
Autor: Eliška Křepelková, (korekce Mgr. M. Karafiátová)
systémové endemické mykózy (plicní mykózy) nežádoucí účinky: bolesti hlavy, kožní
vyrážky
Autor: Eliška Křepelková, (korekce Mgr. M. Karafiátová)
-6-
4.2 Antimykotika pro lokální léčbu
- léčba mykóz musí být doplněna prevencí – zvýšená osobní hygiena, výměna bot apod.
Azoly – ekonazol, flukonazol, oxikonazol
- jde o důležitá dermatologika, gynekologika
Ekonazol - působí fungicidně i fungistaticky na houby, kvasinky a plísně,nepůsobí na spóry
Clotrimazol - indikace dermatofytózy , kandidózy, mykózy, balanitidy a vulvitidy(zánět
zevních pohlavních orgánů)
Oxikonazol - kandidové vulvovaginitidy
Polyenová antibiotika - nystatin, neomycin
Nystatin- fungicidní a fungistatický účinek
léčba – povrchové kandidózy na kůži a na sliznici, nevstřebává se
Neomycin - působí proti širokému spektru – kvasinky, dermatofyta, plísně, houby
léčba – využití u kandidóz ústních koutků, balanitidy a vulvitidy
Autor: Eliška Křepelková, (korekce Mgr. M. Karafiátová)
-7-
5. Možnosti a způsoby dávkování - podávání léčiva
5. 1 Sledování účinků léčiva – edukace pro pacienty
Jednotlivé léky je výhodné občas měnit, protože se po určité době stávají neúčinnými.
Na povrchové projevy se aplikují obvykle ve formě tinktur, u hlubokých mykóz se používají
spíše masti. Diagnózu mykózy je nutné mít náležitě podloženou mikroskopickým, případně
i kultivačním vyšetřením, jež je vhodné provést na specializovaném pracovišti.
Lokální antimykotika se aplikují na postižené partie obvykle 2krát denně, a to vždy
s přesahem asi 2 cm do zdravé kůže. Doba aplikace je do vymizení klinického nálezu, poté se
léčba postupně pomalu ukončuje. Součástí terapie je dezinfekce obuvi, ponožek, prádla,
oděvu přiléhajícího na postiženou kůži, a to po celou dobu léčby i profylakticky po jejím
skončení.
Autor: Eliška Křepelková, (korekce Mgr. M. Karafiátová)
-8-
6. Abstrakt
Ve své seminární práci jsem nejprve uvedla, proč jsem si vybrala Antimykotika, a to z toho
důvodu, že jsem se o nich chtěla dovědět něco více. Nejprve jsem popsala historii vzniku
antimykotik. Dále jsem popsala, co to jsou antimykotika a k čemu se používají. Poté jsem
vyjmenovala nejpoužívanější antimykotika, které jsou rozděleny dle léčby a to na systémovou
a lokální. Uvedla jsem jednotlivé druhy používaných léčiv. V poslední části jsem se zaměřila
na edukaci pro pacienty, jak se antimykotika užívají a na co je důležité při léčby antimykotiky
dodržovat.
Autor: Eliška Křepelková, (korekce Mgr. M. Karafiátová)
-9-
7. Závěr
Na seminární práci se mi zpočátku nepracovala moc dobře, protože jsem dlouho nemohla
najít žádné informace o těchto lécích, ale nějak jsem si poradila. Díky seminární práci jsem
se toho hodně dověděla a našla spoustu zajímavých informací, které určitě využiji i v dalším
studiu. Seminární práce byla pro mě velmi přínosná.
Autor: Eliška Křepelková, (korekce Mgr. M. Karafiátová)
-10-
8. Zdroje informací:
1. Systémová antimykotika. SOLUTIO [online]. 2008 [cit. 2013-02-17].
Dostupné z: http://www.medon-solutio.cz/online2008/index.php?linkID=txt8&lang=1
2. Kožní plísně a kvasinková onemocnění. SAMOLÉČENÍ.cz [online]. 2009 [cit. 2013-
02-17]. Dostupné z: http://www.samoleceni.cz/lokalni-antimykotika
3. Antimykotikum. Vitalion [online]. 2012 [cit. 2013-02-17].
Dostupné z: http://leky.vitalion.cz/antimykotikum/
4. NEJEDLÁ, Marie. Klinická propedeutika: pro střední zdravotnické školy. Vyd. 1.
Praha: Informatorium, 2010, 237 s. ISBN 978-807-3330-781.
Autor: Eliška Křepelková, (korekce Mgr. M. Karafiátová)
-11-
9. Přílohy
OBR. Č.1 CLOTRIMAZOL
OBR. Č. 2 AMFORETICIN B
OBR. Č. 3 NYSTATIN