21ZLEN – Přednáška č. 12

Architektura počítačů

Historie

První počítače

v dnešním slova smyslu se začaly objevovat v průběhu 2.světové války a těsně po ní. Největší vliv na utváření představ,jak by počítače měly být konstruovány, měly týmy odborníků vUSA, zejména na universitě v Pensylvánii

• Mark 1 (Howard Aiken, 1944 - elektronkový)• ENIAC (J.Presper Eckert a J.Mauchly, 1945 elektronkový)• MANIAC (John von Neumann, 1946 elektronkový)• EDVAC (dokončen 1952 podle projektu J.von Neumanna• v Bellových laboratořích, elektronkový)• M1 - 1.počítač čs. dokončen ve VÚMS 1952, reléový

Ale historie počítacích strojů je mnohem starší …

• mechanické počítací (a jiné) stroje

– Pascal

– Leibnitz

– Babbage

– Zuse

Historie

• mechanický počítač Pascaline (1642)– Blaise Pascal

– sčítání a odčítání

zdroj: http://www.cs.uakron.edu/~margush/465/01_intro.html

Historie

• Leibnitzův kalkulátor (1673-1694)– Gottfried Leibniz

– násobení a dělení

Historie

• Difference Engine (1822)– Charles Babbage– výpočet tabulek logaritmů

Historie

• Analytical Engine (1834)– Charles Babbage

– výpočet hodnot výrazů

– řízen programem na děrném štítku

HistorieAnalytical Engine

Historie

• Z1 (1936)– Konrad Zuse– mechanický počítač, dvojková soustava, 22 bitů

– program na papírové pásce

Historie

• Mark1 (1944)– Howard Aiken

– elektromechanický počítač

– program na papírové pásce, data na děrných štítkách

Historie1. generace – elektronky

(1945 – 1955)

• ENIAC (1945-1946)– John Mauchley a J. Presper Eckert

– Electronic Numerical Integrator and Calculator

– programován přepínači a propojkami

HistorieENIAC

Historie

• EDVAC (1952)– J. von Neumann, John Mauchley a J. Presper Eckert

– Electronic Discrete Variable Automatic Computer

HistorieEDVAC

SAPOV roce 1957 byl dokončen vývoj 1. Československého samočinného počítače nazvaného „SAPO“ ve Výzkumném ústavu matematických strojů. Byl zkonstruován ze 7000 relé a 400 elektronek. Byl vybaven magnetickou bubnovou pamětí o kapacitě 1024 slov a slovo mělo délku 32 bitů (4 byty). Pracoval s pohyblivou řádovou čárkou rychlostí 3 operace za vteřinu. Instrukce byly pětiadresové. Samočinně opravoval nahodilé chyby ve výsledcích operací bez přerušení výpočtů. Aritmetická jednotka (ALU) byla 3x zálohována a každá jednotka prováděla stejné aritme-tické operace nezávisle na druhých jednotkách ALU. Dále obsahoval tzv. prověřovací (diagnostické) obvody v řadiči, které kontrolovaly svou vlastní činnost počítače.

Historie2. generace – tranzistory

(1955 – 1965)

• DEC PDP-1 (1960)– Programmed Data Processor-1

– zpracovával 18 – bitová slova

– první textový editor

• další počítače:

– IBM 7090, 1401, CDC 6600 (Seymour Cray)

Historie3. generace – integrované obvody

(1965 – 1980)

• IBM 360 (1965)– 32 bitová architektura

– max. 16 MB

– naše ekvivalenty – EC 1024/1027

Historie

• DEC PDP-11 (1970)– 16 bitová architektura

– na PDP-11 první implementace UNIXu a překladače C

HistorieDEC PDP-11

na snímku Dennis Ritchie a Kenneth Thompson, tvůrci UNIXu

HistorieDEC VAX (1976)• 32-bitový mini počítač

• operační systém VMS

– jeden z nejspolehlivějších OS

Historie4. generace – obvody VLSI

(1980 - )

• éra domácích a osobních (stolních) počítačů

– Altair, Sinclair ZX Spectrum, Atari, Commodore,

Apple, IBM PC, ...

• pracovní stanice (WorkStation)

– pro profesionální práci

• HP, SunSparc, DEC Alpha

Historie

Altair

• založen na 8-bitovém procesoru Intel 8080A

Historie

Atari 800 Commodore PET Sinclair ZX Spectrum

Historie

IBM PC - 1981 Apple Macintosh

HistorieSun Sparc 2• pracovní stanice s operačním systémem Solaris

(UNIX)

Von Neumannova architektura

Von Neumannova architektura

Číslicový počítač se skládá z bloků:• Ř … řadič (controller)

– načítá a zpracovává instrukce, řídí ostatní bloky

• AJ … aritmeticko-logická jednotka (arithmetical and logical unit)– provádí aritmetické a logické operace

• HP … hlavní paměť (main memory) – slouží k uložení programu a dat (operační

paměť)

• VST … vstupní jednotka (input device) - zajišťuje vstup dat

• VÝST … výstupní jednotka (output device) -zajišťuje výstup dat

• vstupní a výstupní jednotky = periferní zařízení

• řadič + AJ = procesor• procesorů může být i více - multiprocesorový

(paralelní) počítač

Von Neumannova architektura

Základní znaky architektury(von Neuman):

1. Architektura je nezávislá na zpracovávané úloze, činnost je řízena obsahem paměti –tedy programem (tokem instrukcí) .

2. Paměť je společná pro program i zpracová-vaná data; data ani program nejsou nijak odděleny ani explicitně označeny.

3. Paměť je rozdělena na buňky - lineární organi-zace; k obsahu buňky se přistupuje pomocí jejího pořadového čísla neboli adresy.

4. Pro reprezentaci instrukcí, adres, dat i řízení se používají dvojkové signály (dvojková soustava)

5. Instrukce se vykonávají sekvenčně v pořadí, jak jsou zapsány v paměti (zpravidla od nižších k vyšším adresám); pořadí lze změnit speciální instrukcí skoku.

6. V instrukci není zpravidla uveden operand (co se zpracovává), ale jeho adresa.

Von Neumannova architektura

Hardware• technické vybavení počítačů

Software• programové vybavení počítačů, které není

hmatatelné – elektronický zápis programu,

textové informace, obrázky, apod.

Architektura počítačů

Paměťový systém počítače

Paměť je důležitou součástí počítače, procesor si s ní neustále vyměňuje data.

• vnitřní paměť = operační paměť (umístěná na motherboard, komunikuje přímo s procesorem)

• vnější paměť (není na základní desce)Vnitřní paměti jinak� ROM – Read Only Memory

Jsou v ní nahrány základní programy pro otestování počítače a nahrání operačního systému, po vypnutí počítače se nenuluje. V ní jsou též inicializační programy při zapnutí počítače.

� RAM – Random Access MemoryJe to hlavní paměť a je energeticky závislá, tj. po vypnutí napájení se obsah paměti ztratí

Organizace paměťového systém počítače

Hierarchie paměťového systému -

Je několika úrovňové uspořádání pamětí různých velikostí s různou přístupovou dobou. Cílem je dosáhnout výhodného poměru výkonnosti a ceny paměťových modulů. Cena paměti je přímo úměrná kapacitě a přibližně nepřímo úměrná době přístupu.

Paměťová hierarchie:

Typ paměti Typická realizace Doba přístupu Kapacita

Registry klopné obvody jednotky ns desítky – stovky B Vyrovnávací pam. statická RAM 10 – 15 ns stovky kB – jedn.MB Hlavní paměť dynamická RAM 40 – 50 ns stovky MB – jedn.GB Vnitřní paměť ROM permanentní pam. 50 – 120 ns stovky kB – jedn. MB

Vnější paměť pevný magn.disk 4 – 10 ms desítky GB – stovky GB Záložní paměti optické disky CD,DVD 40 ms – 500ms 600MB až 17GB

magnet. páska stovky ms – xs stovky GB – desítky TB

Hierarchické uspořádání pamětí řeší konflikty mezi požadavky na rychlost a na její kapacitu.

Typy pamětí v PC

Lineární organizace paměti v PC

• Příklad: paměť EPROM 27C512 - 64 KB, organizace po slabikách (bajtech)– paměťová buňka má velikost 8 bitů, tj. datových

vodičů je 8– paměťových buněk je 65536, s adresami 0 až

65535, tj. adresových vodičů je 16

00001111

00101110

...

...

11111111

00000000

10101001

buňka pamětiadresa buňky

0 = 0000000000000000B = 0000H

desítkově dvojkově šestnáctkově

1 = 0000000000000001B = 0001H

2 = 0000000000000010B = 0002H

65535 = 1111111111111111B = FFFFH

Adresace paměti v PC

Little a Big Endian

• způsoby uložení dat v paměti

• little endian

– slabiky nižšího řádu na nižších adresách

• big endian

– slabiky nižšího řádu na vyšších adresách

Little a Big Endian

Paměť 27C512

Signály:– Vss – zem, Vcc – napájení– Q0 – Q7

• datové výstupy

– A0 – A15• adresa

– \E • chip enable (vstup – povolení

funkce)

• aktivní v log. 0

• pokud je vstup v log. 1, obvod je zablokován (nereaguje na ostatní signály)

– \G • povolení výstupu (aktivní v log. 0)

• pokud je vstup v log. 0, na výstupu jsou platná data

Blokový diagram

kolečko a negace

značí invertovaný

signál, tj. aktivní v

log.0

Čtení dat

Pouzdra

klíč, určuje orientaci pouzdra

Propojení jednotek:• minimálně se používá propojení pomocí

dvoubodových spojů

• výhodnější: propojení pomocí sběrnic– sběrnice (bus) – vícebodový spoj

• datová

• adresová

• řídicí

Operační paměť (vnitřní):• RAM

– Random Access Memory – paměť s náhodným přístupem (čtení i zápis), po vypnutí napájení ztrácí obsah – je volativní

• ROM – permanentní pameť – Read Only Memory – paměť pouze pro čtení

dat, neztrácí obsah po vypnutí napájení

– obsahuje základní programy pro start počítače a pro ovládání hardware

– vývoj pamětí typu ROM – ROM, PROM, EPROM, EEPROM

• kapacita: v KB, MB

Vývoj pamětí typu ROM

• ROM

– programovatelné maskou při výrobě, do

paměťových pouze lze zapsat obsah pouze

1x („vypálením“)

– zákazník musí výrobci dodat obsah paměti,

který chce mít zapsán

Vývoj pamětí typu ROM

• PROM (Programming ROM)

– paměť je programovatelná 1x uživatelem

– výrobce dodává paměť, kde všechny buňku

obsahují log. 1 („prázdná“)

– programování uživatelem - destrukcí

• uživatel vloží paměť do speciálního zařízení

(programátor)

• přivedením vyššího napětí se zničí tranzistory v

buňkách, kde má být uložena log. 0

• obsah nelze již vymazat

Vývoj pamětí typu ROM

• EPROM (Erasable PROM)

– paměťová buňka je tvořena kondenzátorem,

který je izolován od okolí (princip izolace náboje

– paměť je mazatelná UV zářením

• na pouzdře je okénko (viditelný čip)

• paměť se vloží do mazačky, která obsahuje UV

lampu

• osvícením UV zářením specifické vlnové délky se

obsah paměť vymaže

– elektrony v kondenzátoru získají energii a překonají energetickou bariéru izolace

Vývoj pamětí typu ROM

• EPROM (Erasable PROM)

– programování

• opět v programátoru

• připojením na vyšší (cca 12V) programovací napětí

• zápisový cyklus

– zápis náboje do kondenzátoru v paměťové buňce

• Poznámka:– některé paměti EPROM jsou bez okénka, jsou

programovatelné 1x (OTP – one time programming) jako

PROM, ale pracují na principu EPROM

Vývoj pamětí ROM

mazací okénko

Vývoj pamětí EPROM

Vývoj pamětí ROM

• programovací cyklus a zpětné čtení obsahu (ověření, verifikace)

Vývoj pamětí typu ROM

• EEPROM (Electrically EPROM)

– princip uchování informace je shodný s typem

EPROM

– maže se elektricky v programátoru (odčerpání

náboje je elektrické)

– FLASH EEPROM

• paměť EEPROM programovatelná po blocích

– „normální“ EEPROM

• lze přepisovat samostatně jednotlivé buňky

Paměti typu RAM

• RAM = Random Access Memory

– paměť s možností libovolného čtení i zápisu

– nevýhoda: není trvalá

• po vypnutí napájení ztrácí paměť svůj obsah

• dva typy pamětí RAM

– statická

– dynamická

Struktura paměťového modulu

Struktura paměťového modulu II

Kapacita paměťového obvodu je dána šířkou jeho adresové a datové sběrnice. V tomto případě 2i+1 slov po k+1 bitech.

Dekodér řádků: dekóduje binární kód 1 z n (přesněji 1 z 2i+1)

Obvod výběru sloupců: jeden multiplexer pro každý datový bit.

Paměťová buňka : např. bistabilní klopný obvod u statické paměti RAM.

Řídící signály:

Struktura statické paměti

Struktura statické paměti II

Při zápisu dojde k sepnutí přenosových hradel P1 a P2 a současně k aktivaci budičů B1 a B2. Tím se hodnota z vodiče D0 zapíše do klopného obvodu KO, protože přenosová hradla a budiče jsou „silnější“ (mají menší odpor v sepnutém stavu) než tranzistory v klopném obvodu. Při čtení se stav klopného obvodu KO přenese přenosovým hradlem P1 na první vstup multiplexoru MX a je-li tento vstup vybrán, objeví se na vodiči D0.

Struktura dynamické paměti

Dynamické paměti RAM

• příklad: dynamická paměť RAM 41256

– kapacita 256 kbitů, šířka dat 1 bit

• 256 kbitů ⇒ potřebujeme 18 adr. vodičů

– vyšších 9 bitů adresy je řádek

– nižších 9 bitů adresy je sloupec

– paměť má pouze 9 adresových vodičů díky multiplexovaným vodičům

• signály:

– AD0-8 – adresové vodiče (řádek i sloupec)

Dynamické paměti RAM

– \RAS – Row Address Strobe• zápis řádkové adresy do záchytného registru

– \CAS – Column Address Strobe• zápis sloupcové adresy do záchytného registru

– Q - data out• výstup dat

– D – data int• vstup dat

– \W – write enable• povolení zápisu dat

Paměť DRAM 41256

Vcc – napájení +5V

Vss – zem (ground)

Čtecí cyklus

Access time from CAS (CAS latency)

RAS to CAS delay

Zápisový cyklus do paměti

Struktura dynamické paměti IIV dynamické paměti je adresa časově multiplexována, polovina adresy při signálu RAS = 0 (řádek), druhá polovina adresy při signálu CAS = 0 (sloupec).

Zápis : Na datový (sloupcový) vodič se přivede zapisovaná úroveň a aktivuje se zvolený řádek. Paměťový kondenzátor se nabije nebo vybije (1 nebo 0).

Čtení: Při výběru řádku se kondenzátory vybijí do vstupů čtecích zesilovačů (čtení je destruktivní a přečtenou informaci je nutno bezprostředně zapsat zpět – provede se refresh).

Obnovení: Stejně jako u čtení. Protože čtecí zesilovače jsou umístěny ve všech sloupcích, obnovují se všechny sloupce jednoho řádku najednou.

Vyrovnávací paměť – cache I

Asociativní paměť cache IIPoužití plně asociativní paměti

Data zapsaná v paměťové matici asociativní paměti budou kopie „často“ používaných položek dat v hlavní paměti.

Klíčem bude adresa, která každou položku jednoznačně identifikuje

Jak bude probíhat čtení?

Začne pokus se současným čtením z cache paměti i z hlavní paměti. Pokud se položka v cache nalezne, použije se a cyklus v hlavní paměti se nedokončí. V opačném případě se data přečtou z hlavní paměti (zpravidla se i současně uloží do ceche).

Jak to bude se zápisem?

Pokud položka v cache není přítomna, zapíše se (zpravidla) jen do hlavní paměti.

Pokud je v cache přítomna, postupuje se dvěma způsoby:

Asociativní paměť cache IIIzapíše se nová hodnota současně do cache a do hlavní paměti –

- jedná se o tzv. „průběžný zápis“ (write through)

zapíše se nová hodnota jen do cache – jedná se o tzv. „odložený“ zápis (write back)

Asociativní cache paměť 80486 – popis

Funkce : Při pokusu o čtení z cache paměti procesoru 80486 se v každém modulu (jsou 4 moduly) porovná klíč uložený v příslušném řádku (udávající adresu bloku dat, jehož kopie se v tomto řádku nachází) s klíčem odvozeným z adresy hledané položky dat. Shoda klíčů znamená, že hledaná položka byla v příslušném modulu nalezena.

Asociativní paměť cache – schéma procesoru Intel 80486 s omezeným stupněm asociativity

1. Úvod do počítačů – architektura PC dnes

1. Úvod do počítačů

Základní části počítačemotherboardprocesorsběrnicepaměť – hierarchie pamětívstupní zařízenívýstupní zařízeníporty

1. Úvod do počítačů – procesory Intel

Procesory Intel

Zvýšený výkon znásobováním procesůČtyřjádrové procesory Intel už i pro stolní počítače

Procesor Intel Core 2 Quad přináší do PC čtyři jádra, a tím i strhující rychlost práce a odezvy ve stále náročnějším prostředí moderních multimediálních aplikací. Procesor je v prodeji samostatně, i v počítačích všech větších výrobců. Intel dále představil dva čtyřjádrové procesory pro základní servery. Zmíněné produkty vychází z řady dvoujádrových procesorů Intel Core 2 Duo a

čtyřjádrových procesorů Intel Core 2 Q

Dvoujádrový procesorový čip-(Dual procesor) – vedle na obrázku.

1. Úvod do počítačů - komunikace po sběrnici

Sběrnice je skupina vodičů, které mají speciální funkci a spojují jednotlivé součásti počítače. Sběrnice zajišťuje komunikaci a propojení procesoru s ostatními částmi počítače.

Přidělování sběrnice: PS - přidělovač sběrnice, P1,P2 – procesory

VV1, VV2 – vstupně/výstupní zařízení,

HP1,HP2 - moduly hlavní paměti

1.Úvod do počítačů – systém sběrnic1. a 2. - lokální sběrni-

ce systémová

3. – lokální sb. systém.

4. – V/V sběrnice

5. – specializovaná sb.

vnější

6. – komunikační sběrnice

1. Úvod do počítačů - základní cyklus

Registry

• speciální paměťové buňky uvnitř procesoru

– pro ukládání výsledků a mezivýsledků operací

– pro ukládání stavu procesoru, chyb, atd.

Registry

• Programový čítač (PC) - Program Counter

– obsahuje adresu právě prováděné instrukce

– u procesorů Intel se nazývá IP (Instruction

Pointer)

• Střadač (A) - Accumulator

– ukládají se zde výsledky a mezivýsledky

operací

– některé instrukce pracují pouze se středačem

Registry

• Příznakový (stavový) registr (F nebo S) -Flags, Status

– je zde uložen stav procesoru, informace o

chybách, výsledky operací ve smyslu např.

výsledek je nulový, kladný/záporný

Příznakový registr procesoru Intel

8086

Příznakový registr procesoru Intel

8086

Registry

• Ukazatel zásobníku (SP) - Stack Pointer

– obsahuje adresu vrcholu zásobníku

1. Úvod do počítačů - instrukce

Instrukce = příkaz, který je zakódovaný jako „číslo“

Obsahuje tyto informace(popřípadě může obsahovat):

1. jaká se má provést operace (typ operace)

2. s čím se má operace provést (operandy) a

kam se má uložit výsledek

3. kde se má dále pokračovat – adresa následující

instrukce

Tyto informace mohou být obsaženy:

- explicitně v instrukci, kupř. zmíněné SAPO s 5 adresovou

instrukcí: k bodu 1. tzv. operační znak

k bodu 2. 2+1 adresa

k bodu 3. 2 adresy – následující instrukce při záporném

a nezáporném výsledku

1. Úvod do počítačů - instrukce

Z části explicitně v instrukci, z části určeny implicitně architekturou procesoru, např.

K bodu 1. Operační znak OZ instrukce, K bodu 2. adresová část instrukce

K bodu 3. von Neumannova koncepce

další instrukce na následující adrese architektura

Operační kód = soubor instrukcí : OZ - kód operace

1. Úvod do počítačů -

1 adresová instrukce

zvláštní registr – střadač S - střadač (Accumulator)

1. operand a výsledek např. : ⟨S⟩ - ⟨a⟩ → S

operace přesunu : ⟨a⟩ → S a ⟨S⟩ → a

Př.: ⟨ x⟩ - ⟨ y⟩ → z ≡

Více střadačů ⇒ číslo střadače ∈ instrukce

⇒ lze provést operace mezi střadači

OZ a

z S

S y S

Sx

→

→→

→

1. Úvod do počítačů -

2 adresová instrukce OZ a1 a2

výsledek se ukládá na místo prvního operandu, např.:

⟨ a1⟩ − ⟨ a2⟩ → a1

je třeba zavést „neproduktivní“ operaci přesun: ⟨ a2⟩ → a1

Př.: ⟨ x⟩ − ⟨ y⟩ → z ≡

z y -z

z x

→

→

3 adresová instrukce OZ a1 a2 a3

„ nejpřirozenější „ : 2 operandy + 1 výsledek

instrukce je poměrně dlouhá

Druhy instrukcí

• aritmetické – ADD (sečti), SUB (odečti), MUL (vynásob), DIV (vyděl), INC

(zvyš o 1), DEC (sniž o 1), CMP (porovnej)

• logické– AND, OR, XOR, NOT, TEST

• posuvy a rotace– SHL (posuv vlevo), SHR (posuv vpravo), ROL (rotace vlevo), \

• přesuny dat - MOV, IN, OUT, PUSH, POP

• skoky– JMP, JZ, JAE

• volání– CALL, RET, RETZ, RETI

• cykly– LOOP

Příklad zakódování instrukce

• procesor Intel

• instrukce

MOV RW,DATA16– uložení 16-bitové konstanty do registru– konstanta je uložena v instrukci za

operačním znakem

Příklad zakódování instrukce

1. Úvod do počítačů – cyklus čtení instrukce

1. Úvod do počítačů – skoky

Skoky:

1. Úvod do počítačů - přerušovací systémPřerušení způsobí, že procesor(dočasně) přestane provádět právě

probíhající program a na místo toho začne provádět jiný program, který přerušení tzv. obslouží – tedy reaguje na jev, který přerušení vyvolal.

Vnější přerušení – periferie, uživatel, havarijní stavy apod.

nemaskovatelné - vstup NMI

maskovatelné (z řadiče přerušení)

Vnitřní přerušení - chyby operandů, výsledků, zvolené krokování - instrukce INT n – n je 8-bitová konstanta

a) Před obsluhou přerušení se uloží na zásobník informace o tom, jaký program se právě prováděl (FLAGS, CS, IP)

b) Zakáže se další přerušení

c) Zjistí se, jak daný typ přerušení obsloužit – nastaví se nové CS a IP

d) Při návratu z přerušení je třeba obnovit informace o původním programu- ze zásobníku se vyzvedne IP, CS a FLAGS

1. Úvod do počítačů – Harvardskáarchitektura

1. Úvod do počítačů – RISC architekturaRISC – Reduced Instruction Set Computers – počítače s redukovaným souborem instrukcíCharakteristické rysy:Poměrně malý počet instrukcí - < 128 a velmi jednoduchýchVelmi krátká doba provedení instrukce – vždy v jednom cyklu„Klasický“ řadič – obvodově realizovaný Proudové zpracování instrukcí – paralelní překrývání při zpracováníJedna instrukce = 1 slovo Malý počet formátů instrukcí - ≤ 4 Malý počet způsobů adresace - ≤ 4 Velký počet registrů – desítky až stovky registrů Komunikace s hlavní pamětí : pouze instrukcemi „přesun“

Protipól RISC architektury: Počítače typu CISC – Complex Instruction Set Computers

Neproudové a proudové zpracování instrukce

1. Úvod do počítačů – přerušení

1. Úvod do počítačů - přerušení

1 – v počítači došlo k požadavku na přerušení, např. periferie nebyla ready, ….. 2 – přes konektor V/V je vyslán signál IRQ x do řadiče přerušení, který signál vyhodnotí a určí typ přerušení 3 – řadič přerušení vyšle zprávu o požadavku na pře-rušení do procesoru 4 – procesor pak vyšle zpátky do řadiče signál INTA potvrzující přerušení. 5 – poté řadič přerušení vyšle do procesoru zjištěnou informaci o typu přerušení

6 - procesor pak uloží informace o probíhajícím programu, tj. uloží obsah registru PC, PSW (FLEGS) event. počáteční adresu Code Segmentu(registru CS) do zásobníku

1. Úvod do počítačů - přerušení

7 - procesor vyhledá na počátku paměti k typu přerušení odpovídající vektor přerušení a podle něho pak určuje počáteční adresu obslužné procedury.

8 – tuto adresu pak nastaví procesor do registru PC a spustí se vyhledaná procedura

9 – po skončení obslužné procedury procesorvyzvedne ze zásobníku návratovou adresu a uloží do PC, jakož i původní obsah stavového slova PSW do registru FLEGS. Pak může přerušený program pokračovat dále ve své činnosti

Historie – mikropočítač PMI-80

Historie – mikropočítač PMI-80

Historie – mikropočítač PMI-80

Historie – mikropočítač PMI-80