262/2006 2015

Sbrka zkonR Pedpis . 262/2006 Sb.Zkon zkonk prce

Znn 01.01.2015

262 ZKON ze dne 21. dubna 2006 zkonk prce Parlament se usnesl na tomto zkonesk republiky:

ST PRVN VEOBECN USTANOVEN HLAVA I

PEDMT PRAVY A VYMEZEN PRACOVNPRVNCH VZTAH 1

Tento zkon a) upravuje prvn vztahy vznikajc pi vkonu zvisl prce mezi zamstnanci a zamstnavateli; tyto vztahy jsou vztahy pracovnprvnmi, b) upravuje rovnprvn vztahy kolektivn povahy. Prvn vztahy kolektivn povahy, kter souvisej s vkonem zvisl prce, jsou vztahy pracovnprvnmi, c) zapracovv pslun pedpisy Evropsk unie1), d) upravuje t nkter prvn vztahy ped vznikem pracovnprvnch vztahpodle psmene a), e) upravuje nkter prva a povinnosti zamstnavatela zamstnancpi dodrovn reimu doasn prce neschopnho pojitnce podle zkona o nemocenskm pojitn107) a nkter sankce za jeho poruen.

1a (1) Smysl a el ustanoven tohoto zkona vyjaduj i zkladn zsady pracovnprvnch vztah, jimi jsou zejmna

a) zvltn zkonn ochrana postaven zamstnance, b) uspokojiv a bezpen podmnky pro vkon prce, c) spravedliv odmovn zamstnance,

Ze dne 21.04.2006stka 84/2006innost od 01.01.2007 http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2006-262

SbrkazkonR262/2006Sb.

Strnka1/158

d) dn vkon prce zamstnancem v souladu s oprvnnmi zjmy zamstnavatele, e) rovn zachzen se zamstnanci a zkaz jejich diskriminace.

(2) Zsady zvltn zkonn ochrany postaven zamstnance, uspokojivch a bezpench pracovnch podmnek pro vkon prce, rovnho zachzen se zamstnanci a zkazu jejich diskriminace vyjaduj hodnoty, kter chrn veejn podek.

2 (1) Zvislou prac je prce, kter je vykonvna ve vztahu nadzenosti zamstnavatele a podzenosti zamstnance, jmnem zamstnavatele, podle pokyn zamstnavatele a zamstnanec ji pro zamstnavatele vykonv osobn. (2) Zvisl prce mus bt vykonvna za mzdu, plat nebo odmnu za prci, na nklady a odpovdnost zamstnavatele, v pracovn dob na pracoviti zamstnavatele, poppad na jinm dohodnutm mst.

3 Zvisl prce me bt vykonvna vlun v zkladnm pracovnprvnm vztahu, nen-li upravena zvltnmi prvnmi pedpisy2). Zkladnmi pracovnprvnmi vztahy jsou pracovn pomr a prvn vztahy zaloen dohodami o pracch konanch mimo pracovn pomr.

4 Pracovnprvn vztahy se d tmto zkonem; nelze-li pout tento zkon, d se obanskm zkonkem, a to vdy v souladu se zkladnmi zsadami pracovnprvnch vztah.

4a (1) Odchyln prava prv nebo povinnost v pracovnprvnch vztazch nesm bt ni nebo vy, ne je prvo nebo povinnost, kter stanov tento zkon nebo kolektivn smlouva jako nejmnnebo nejve ppustn. (2) Podle odstavce 1 me dojt k odchyln pravsmlouvou, jako i vnitnm pedpisem; k prav povinnost zamstnance vak sm dojt jen smlouvou mezi zamstnavatelem a zamstnancem. (3) Od ustanoven uvedench v 363 je mon se odchlit jen ve prospch zamstnance. (4) Vzd-li se zamstnanec prva, kter mu tento zkon, kolektivn smlouva nebo vnitn pedpis poskytuje, nepihl se k tomu.

5 (1) Na vztahy vyplvajc z vkonu veejn funkce se tento zkon vztahuje, pokud to vslovnstanov nebo pokud to stanov zvltn prvn pedpisy. (2) Jestlie je veejn funkce vykonvna v pracovnm pomru, d se tento pracovn pomr tmto zkonem.

HLAVA II

SMLUVN STRANY ZKLADNCH PRACOVNPRVNCH VZTAH Dl 1

Zamstnanec

6 Zamstnancem je fyzick osoba, kter se zavzala k vkonu zvisl prce v zkladnm pracovnprvnm vztahu.

Dl 2


Strnka2/158

Zamstnavatel

7 Zamstnavatelem je osoba, pro kterou se fyzick osoba zavzala k vkonu zvisl prce v zkladnm pracovnprvnm vztahu.

9 Za eskou republiku (dle jen stt)6) v pracovnprvnch vztazch jedn a prva a povinnosti z pracovnprvnch vztahvykonv organizan sloka sttu7), kter jmnem sttu v zkladnm pracovnprvnm vztahu ( 3) zamstnance zamstnv.

11 Vedoucmi zamstnanci zamstnavatele se rozumj zamstnanci, kte jsou na jednotlivch stupnch zen zamstnavatele oprvnni stanovit a ukldat podzenm zamstnancm pracovn koly, organizovat, dit a kontrolovat jejich prci a dvat jim k tomu elu zvazn pokyny. Vedoucm zamstnancem je nebo se za vedoucho zamstnance povauje rovnvedouc organizan sloky sttu.

HLAVA IV

ROVN ZACHZEN A ZKAZ DISKRIMINACE 16

(1) Zamstnavatel jsou povinni zajiovat rovn zachzen se vemi zamstnanci, pokud jde o jejich pracovn podmnky, odmovn za prci a o poskytovn jinch penitch plnn a plnn penit hodnoty, o odbornou ppravu a o pleitost doshnout funknho nebo jinho postupu v zamstnn. (2) V pracovnprvnch vztazch je zakzna jakkoliv diskriminace. Pojmy pm diskriminace, nepm diskriminace, obtovn, sexuln obtovn, pronsledovn, pokyn k diskriminaci a navdn k diskriminaci a ppady, kdy je rozdln zachzen ppustn, upravuje antidiskriminan zkon108). (3) Za diskriminaci se nepovauje rozdln zachzen, pokud z povahy pracovnch innost vyplv, e toto rozdln zachzen je podstatnm poadavkem nezbytnm pro vkon prce; el sledovan takovou vjimkou mus bt oprvnn a poadavek pimen. Za diskriminaci se rovn nepovauj opaten, jejich elem je odvodnno pedchzen nebo vyrovnn nevhod, kter vyplvaj z pslunosti fyzick osoby ke skupinvymezen nkterm z dvoduvedench v antidiskriminanm zkonu.

17 Prvn prostedky ochrany ped diskriminac v pracovnprvnch vztazch upravuje antidiskriminan zkon.

HLAVA V

NKTER USTANOVEN O PRVNM JEDNN 18

Je-li mon prvn jednn vyloit rznm zpsobem, pouije se vklad pro zamstnance nejpznivj.

19 (1) Soud pihldne i bez nvrhu k neplatnosti prvnho jednn, k nmu nebyl udlen pedepsan souhlas pslunho orgnu, v ppadech, kdy to stanov vslovn tento zkon anebo zvltn zkon.


Strnka3/158

(2) Poaduje-li zkon, aby prvn jednn bylo s pslunm orgnem pouze projednno, nen mon prvn jednn prohlsit za neplatn jen z toho dvodu, e k tomuto projednn nedolo. (3) Neplatnost prvnho jednn neme bt zamstnanci na jmu, nezpsobil-li neplatnost vlunsm.

20 Nebylo-li prvn jednn uinno ve form, kterou vyaduje tento zkon, a bylo-li ji zapoato s plnnm, nen mon se neplatnosti tohoto jednn dovolat u tch jednn, jimi vznik nebo se mn zkladn pracovnprvn vztah.

22 Kolektivn smlouvu sm za zamstnance uzavt pouze odborov organizace.

23 (1) V kolektivn smlouvje mon upravit prva zamstnancv pracovnprvnch vztazch, jako i prva nebo povinnosti smluvnch stran tto smlouvy. K ujednnm v kolektivn smlouv, kter zamstnancm ukldaj povinnosti nebo zkracuj jejich prva stanoven tmto zkonem, se nepihl. (2) Kolektivn smlouvu mohou uzavt zamstnavatel nebo vce zamstnavatel, nebo jedna nebo vce organizac zamstnavatel na stran jedn a jedna nebo vce odborovch organizac na strandruh. (3) Kolektivn smlouva je

a) podnikov, je-li uzavena mezi zamstnavatelem nebo vce zamstnavateli a odborovou organizac nebo vce odborovmi organizacemi psobcmi u zamstnavatele, b) vyho stupn, je-li uzavena mezi organizac nebo organizacemi zamstnavatel10) a odborovou organizac nebo odborovmi organizacemi.

(4) Postup pi uzavrn kolektivn smlouvy vetneen spormezi smluvnmi stranami se d zkonem upravujcm kolektivn vyjednvn11).

24 (1) Odborov organizace uzavr kolektivn smlouvu tak za zamstnance, kte nejsou odborovorganizovni. (2) Psob-li u zamstnavatele vce odborovch organizac, mus zamstnavatel jednat o uzaven kolektivn smlouvy se vemi odborovmi organizacemi; odborov organizace vystupuj a jednaj s prvnmi dsledky pro vechny zamstnance spolena ve vzjemn shod, nedohodnou-li se mezi sebou a zamstnavatelem jinak.

25 (1) Kolektivn smlouva je zvazn pro jej smluvn strany. (2) Kolektivn smlouva je zvazn tak pro

a) zamstnavatele, kte jsou leny organizace zamstnavatel, kter uzavela kolektivn smlouvu vyho stupn, a pro zamstnavatele, kte v dobinnosti kolektivn smlouvy z organizace zamstnavatelvystoupili, b) zamstnance, za kter uzavela kolektivn smlouvu odborov organizace nebo odborov organizace, c) odborov organizace, za kter uzavela kolektivn smlouvu vyho stupnodborov organizace.

(3) Zamstnanec m prvo pedkldat smluvnm stranm kolektivn smlouvy podnty ke kolektivnmu vyjednvn o kolektivn smlouv a m prvo bt informovn o prbhu tohoto


Strnka4/158

vyjednvn. (4) Prva, kter vznikla z kolektivn smlouvy jednotlivm zamstnancm, se uplatuj a uspokojuj jako ostatn prva zamstnanc z pracovnho pomru nebo dohod o pracch konanch mimo pracovn pomr.

26 (1) Kolektivn smlouva me bt uzavena na dobu uritou nebo na dobu neuritou. Je-li uplynut doby podle vty prvn vzno na splnn podmnky, mus kolektivn smlouva obsahovat nejzaz dobu jej innosti. Kolektivn smlouvu je mon psemn vypovdt nejdve po uplynut 6 msc od data jej innosti. Vpovdn doba in nejmn 6 msc a zan prvnm dnem msce nsledujcho po doruen vpovdi druh smluvn stran. (2) innost kolektivn smlouvy zan prvnm dnem obdob, na kter byla kolektivn smlouva uzavena, a kon uplynutm tohoto obdob, pokud doba innosti nkterch prv nebo povinnost nen v kolektivn smlouvsjednna odchyln. (3) Pi zniku smluvn strany kolektivn smlouvy jednajc za zamstnance skon innost kolektivn smlouvy nejpozdji poslednm dnem nsledujcho kalendnho roku.

27 (1) K ujednnm podnikov kolektivn smlouvy, kter upravuj prva z pracovnprvnch vztahzamstnancv menm rozsahu ne kolektivn smlouvy vyho stupn, se nepihl. (2) Kolektivn smlouva mus bt uzavena psemna podepsna smluvnmi stranami na te listin, jinak se k n nepihl.

28 (1) Kolektivn smlouvu nen mon nahradit jinou smlouvou. (2) Nen mon se domhat relativn neinnosti kolektivn smlouvy. (3) Kolektivn smlouvu nen mon zruit odstoupenm jedn ze smluvnch stran; sjednaj-li si smluvn strany prvo odstoupit od kolektivn smlouvy, nepihl se k tomu.

29 Smluvn strany kolektivn smlouvy jsou povinny s obsahem kolektivn smlouvy seznmit zamstnance nejpozdji do 15 dnod jejho uzaven. Zamstnavatel je povinen zajistit, aby byla kolektivn smlouva pstupn vem jeho zamstnancm.

ST DRUH PRACOVN POMR HLAVA I

POSTUP PED VZNIKEM PRACOVNHO POMRU 30

(1) Vbr fyzickch osob uchzejcch se o zamstnn z hlediska kvalifikace, nezbytnch poadavk nebo zvltnch schopnost je v psobnosti zamstnavatele, nevyplv-li ze zvltnho prvnho pedpisu12) jin postup; pedpoklady kladen zvltnmi prvnmi pedpisy na fyzickou osobu jako zamstnance tm nejsou doteny. (2) Zamstnavatel sm vyadovat v souvislosti s jednnm ped vznikem pracovnho pomru od fyzick osoby, kter se u nj uchz o prci, nebo od jinch osob jen daje, kter bezprostednsouvisej s uzavenm pracovn smlouvy.

31


Strnka5/158

Ped uzavenm pracovn smlouvy je zamstnavatel povinen seznmit fyzickou osobu s prvy a povinnostmi, kter by pro ni z pracovn smlouvy, poppadze jmenovn na pracovn msto vyplynuly, a s pracovnmi podmnkami a podmnkami odmovn, za nich m prci konat, a povinnostmi, kter vyplvaj ze zvltnch prvnch pedpisvztahujcch se k prci, kter m bt pedmtem pracovnho pomru.

32 V ppadech stanovench zvltnm prvnm pedpisem je zamstnavatel povinen zajistit, aby se fyzick osoba ped uzavenm pracovn smlouvy podrobila vstupn lkask prohldce.

HLAVA II

PRACOVN POMR, PRACOVN SMLOUVA A VZNIK PRACOVNHO POMRU 33

(1) Pracovn pomr se zakld pracovn smlouvou mezi zamstnavatelem a zamstnancem, nen-li v tomto zkondle stanoveno jinak. (2) Jestlie zvltn prvn pedpis nebo stanovy sdruen obanpodle zvltnho prvnho pedpisu109) vyaduj, aby se obsazen pracovnho msta uskutenilo na zklad volby pslunm orgnem, povauje se zvolen za pedpoklad, kter pedchz sjednn pracovn smlouvy. (3) Jmenovnm na vedouc pracovn msto se zakld pracovn pomr v ppadech stanovench zvltnm prvnm pedpisem16a); nestanov-li to zvltn prvn pedpis, zakld se pracovn pomr jmenovnm pouze u vedoucho

a) organizan sloky sttu7), b) organizanho tvaru organizan sloky sttu, c) organizanho tvaru sttnho podniku13), d) organizanho tvaru sttnho fondu14), e) pspvkov organizace15), f) organizanho tvaru pspvkov organizace, g) organizanho tvaru v Policii esk republiky16).

(4) Jmenovn podle odstavce 3 provede ten, kdo je k tomu pslun podle zvltnho prvnho pedpisu16b); nevyplv-li pslunost ke jmenovn ze zvltnho prvnho pedpisu, provede je u vedoucho

a) organizan sloky sttu7) vedouc nadzen organizan sloky sttu, b) organizanho tvaru organizan sloky sttu vedouc tto organizan sloky sttu7), c) organizanho tvaru sttnho podniku editel sttnho podniku13), d) organizanho tvaru sttnho fondu, v jehoele stoj individuln statutrn orgn, vedouc tohoto fondu14), e) pspvkov organizace zizovatel, f) organizanho tvaru pspvkov organizace15) vedouc tto pspvkov organizace, g) organizanho tvaru v Policii esk republiky16) policejn prezident.

34 (1) Pracovn smlouva mus obsahovat

a) druh prce, kter m zamstnanec pro zamstnavatele vykonvat,


Strnka6/158

b) msto nebo msta vkonu prce, ve kterch m bt prce podle psmene a) vykonvna, c) den nstupu do prce.

(2) Pracovn smlouva mus bt uzavena psemn. (3) Nenastoup-li zamstnanec ve sjednan den do prce, ani mu v tom brnila pekka v prci, nebo se zamstnavatel do tdne ( 350a) nedozv o tto pekce, me zamstnavatel od pracovn smlouvy odstoupit. (4) Od pracovn smlouvy je mon odstoupit, jen dokud zamstnanec nenastoupil do prce. Pro odstoupen od pracovn smlouvy se vyaduje dodren psemn formy, jinak se k nmu nepihl. (5) Kad smluvn strana mus obdret jedno vyhotoven pracovn smlouvy.

34a Nen-li v pracovn smlouvsjednno pravideln pracovitpro ely cestovnch nhrad, plat, e pravidelnm pracovitm je msto vkonu prce sjednan v pracovn smlouv. Jestlie je vak msto vkonu prce sjednno eji ne jedna obec, povauje se za pravideln pracovitobec, ve kter nejastji zanaj cesty zamstnance za elem vkonu prce. Pravideln pracovitpro ely cestovnch nhrad nesm bt sjednno eji ne jedna obec.

34b (1) Zamstnanci v pracovnm pomru mus bt pidlovna prce v rozsahu stanoven tdenn pracovn doby, s vjimkou konta pracovn doby ( 86 a 87). (2) Zamstnanec v dalm zkladnm pracovnprvnm vztahu u tho zamstnavatele nesm vykonvat prce, kter jsou stejn druhovvymezeny. U zamstnavatele, jm je stt, plat vta prvn jen tehdy, jedn-li se o vkon prce v te organizan sloce sttu.

35 Zkuebn doba (1) Je-li sjednna zkuebn doba, nesm bt del ne

a) 3 msce po sobjdouc ode dne vzniku pracovnho pomru ( 36), b) 6 mscpo sobjdoucch ode dne vzniku pracovnho pomru ( 36) u vedoucho zamstnance.

(2) Zkuebn dobu je mon sjednat rovnv souvislosti se jmenovnm na vedouc pracovn msto ( 33 odst. 3). (3) Zkuebn dobu je mon sjednat nejpozdji v den, kter byl sjednn jako den nstupu do prce, nebo v den, kter byl uveden jako den jmenovn na pracovn msto vedoucho zamstnance. (4) Sjednan zkuebn doba nesm bt dodatenprodluovna. O dobu celodennch pekek v prci, pro kter zamstnanec nekon prci v prbhu zkuebn doby, a o dobu celodenn dovolen se vak zkuebn doba prodluuje. (5) Zkuebn doba nesm bt sjednna del, ne je polovina sjednan doby trvn pracovnho pomru. (6) Zkuebn doba mus bt sjednna psemn.

36 Vznik pracovnho pomru Pracovn pomr vznik dnem, kter byl sjednn v pracovn smlouvjako den nstupu do prce nebo dnem, kter byl uveden jako den jmenovn na pracovn msto vedoucho zamstnance.


Strnka7/158

37 Informovn o obsahu pracovnho pomru (1) Neobsahuje-li pracovn smlouva daje o prvech a povinnostech vyplvajcch z pracovnho pomru, je zamstnavatel povinen zamstnance o nich psemn informovat, a to nejpozdji do 1 msce od vzniku pracovnho pomru; to plat i o zmnch tchto daj. Informace mus obsahovat

a) jmno, poppadjmna a pjmen zamstnance a nzev a sdlo zamstnavatele, je-li prvnickou osobou, nebo jmno, poppadjmna a pjmen a adresu zamstnavatele, je-li fyzickou osobou, b) bli oznaen druhu a msta vkonu prce, c) daj o dlce dovolen, poppaduveden zpsobu urovn dovolen, d) daj o vpovdnch dobch, e) daj o tdenn pracovn doba jejm rozvren, f) daj o mzdnebo platu a zpsobu odmovn, splatnosti mzdy nebo platu, termnu vplaty mzdy nebo platu, mstu a zpsobu vyplcen mzdy nebo platu, g) daj o kolektivnch smlouvch, kter upravuj pracovn podmnky zamstnance, a oznaen smluvnch stran tchto kolektivnch smluv.

(2) Vysl-li zamstnavatel zamstnance k vkonu prce na zem jinho sttu, je povinen jej pedem informovat o pedpokldan dob trvn tohoto vysln a o mn, ve kter mu bude vyplcena mzda nebo plat. (3) Informace uveden v odstavci 1 psm. c), d) a e) a v odstavci 2, tkajc se mny, ve kter bude zamstnanci vyplcena mzda nebo plat, mohou bt nahrazeny odkazem na pslun prvn pedpis, na kolektivn smlouvu nebo na vnitn pedpis. (4) Povinnost psemninformovat zamstnance o zkladnch prvech a povinnostech vyplvajcch z pracovnho pomru se nevztahuje na pracovn pomr na dobu krat ne 1 msc. (5) Pi nstupu do prce mus bt zamstnanec seznmen s pracovnm dem a s prvnmi a ostatnmi pedpisy k zajitn bezpenosti a ochrany zdrav pi prci, je mus pi sv prci dodrovat. Zamstnanec mus bt tak seznmen s kolektivn smlouvou a vnitnmi pedpisy.

38 Povinnosti vyplvajc z pracovnho pomru (1) Od vzniku pracovnho pomru je

a) zamstnavatel povinen pidlovat zamstnanci prci podle pracovn smlouvy, platit mu za vykonanou prci mzdu nebo plat, vytvet podmnky pro plnn jeho pracovnch kola dodrovat ostatn pracovn podmnky stanoven prvnmi pedpisy, smlouvou nebo stanoven vnitnm pedpisem, b) zamstnanec povinen podle pokynzamstnavatele konat osobnprce podle pracovn smlouvy v rozvren tdenn pracovn doba dodrovat povinnosti, kter mu vyplvaj z pracovnho pomru.

(2) Pro pracovn pomr zaloen jmenovnm plat ustanoven o pracovnm pomru sjednanm pracovn smlouvou. (3) Zamstnavatel je povinen pedkldat odborov organizaci ve lhtch s n dohodnutch zprvy o novvzniklch pracovnch pomrech.


Strnka8/158

39 Pracovn pomr na dobu uritou (1) Pracovn pomr trv po dobu neuritou, nebyla-li vslovnsjednna doba jeho trvn. (2) Doba trvn pracovnho pomru na dobu uritou mezi tmi smluvnmi stranami nesm peshnout 3 roky a ode dne vzniku prvnho pracovnho pomru na dobu uritou me bt opakovna nejve dvakrt. Za opakovn pracovnho pomru na dobu uritou se povauje rovn i jeho prodlouen. Jestlie od skonen pedchozho pracovnho pomru na dobu uritou uplynula doba 3 let, k pedchozmu pracovnmu pomru na dobu uritou mezi tmi smluvnmi stranami se nepihl. (3) Ustanovenm odstavce 2 nen doten postup podle zvltnch prvnch pedpis, kdy se pedpokld, e pracovn pomr me trvat jen po uritou dobu17). (4) Jsou-li u zamstnavatele dny vn provozn dvody nebo dvody spovajc ve zvltn povaze prce, na jejich zklad nelze na zamstnavateli spravedliv poadovat, aby zamstnanci, kter m tuto prci vykonvat, navrhl zaloen pracovnho pomru na dobu neuritou, nepostupuje se podle odstavce 2 za podmnky, e jin postup bude tmto dvodm pimen a psemn dohoda zamstnavatele s odborovou organizac uprav

a) bli vymezen tchto dvod, b) pravidla jinho postupu zamstnavatele pi sjednvn a opakovn pracovnho pomru na dobu uritou, c) okruh zamstnanczamstnavatele, kterch se bude jin postup tkat, d) dobu, na kterou se tato dohoda uzavr. Psemnou dohodu s odborovou organizac je mon nahradit vnitnm pedpisem jen v ppad, e u zamstnavatele nepsob odborov organizace; vnitn pedpis mus obsahovat nleitosti uveden ve vtprvn.

(5) Sjedn-li zamstnavatel se zamstnancem trvn pracovnho pomru na dobu uritou v rozporu s odstavci 2 a 4, a oznmil-li zamstnanec ped uplynutm sjednan doby psemnzamstnavateli, e trv na tom, aby ho dle zamstnval, plat, e se jedn o pracovn pomr na dobu neuritou. Nvrh na uren, zda byly splnny podmnky uveden v odstavcch 2 a 4, mohou zamstnavatel i zamstnanec uplatnit u soudu nejpozdji do 2 mscode dne, kdy ml pracovn pomr skonit uplynutm sjednan doby. (6) Ustanoven odstavce 2 se nevztahuj na pracovn smlouvu zakldajc pracovn pomr na dobu uritou sjednanou mezi agenturou prce18) a zamstnancem za elem vkonu prce u jinho zamstnavatele ( 307a, 308 a 309).

HLAVA III

ZMNY PRACOVNHO POMRU 40

Obecn ustanoven (1) Obsah pracovnho pomru je mon zmnit jen tehdy, dohodnou-li se zamstnavatel a zamstnanec na jeho zmn. Za zmnu pracovnho pomru se povauje tak jmenovn na vedouc pracovn msto podle 33 odst. 3, k nmu dojde po vzniku pracovnho pomru. (2) Konat prce jinho druhu nebo v jinm mst, ne byly sjednny v pracovn smlouv, je zamstnanec povinen jen v ppadech uvedench v tomto zkon. (3) Ustanoven 37 plat pimeni zde.

Peveden na jinou prci, pracovn cesta a peloen


Strnka9/158

41 Peveden na jinou prci (1) Zamstnavatel je povinen pevst zamstnance na jinou prci,

a) pozbyl-li zamstnanec vzhledem ke svmu zdravotnmu stavu podle lkaskho posudku vydanho poskytovatelem pracovnlkaskch slueb nebo rozhodnut pslunho sprvnho orgnu, kter lkask posudek pezkoumv, dlouhodobzpsobilosti konat dle dosavadn prci, b) nesm-li podle lkaskho posudku vydanho poskytovatelem pracovnlkaskch slueb nebo rozhodnut pslunho sprvnho orgnu, kter lkask posudek pezkoumv, dle konat dosavadn prci pro pracovn raz, onemocnn nemoc z povoln nebo pro ohroen touto nemoc, anebo doshl-li na pracoviti urenm rozhodnutm pslunho orgnu ochrany veejnho zdrav nejvy ppustn expozice19), c) kon-li thotn zamstnankyn, zamstnankyn, kter koj, nebo zamstnankyn-matka do konce devtho msce po porodu prci, kterou nesmj bt tyto zamstnankyn zamstnvny nebo kter podle lkaskho posudku ohrouje jej thotenstv nebo matestv, d) jestlie to je nutn podle lkaskho posudku vydanho poskytovatelem pracovnlkaskch slueb nebo rozhodnut pslunho orgnu ochrany veejnho zdrav v zjmu ochrany zdrav jinch fyzickch osob ped infeknm onemocnnm, e) jestlie je toho teba podle pravomocnho rozhodnut soudu nebo sprvnho adu, jinho sttnho orgnu nebo orgnu zemnho samosprvnho celku, f) je-li zamstnanec pracujc v noci na zkladlkaskho posudku vydanho poskytovatelem pracovnlkaskch slueb uznn nezpsobilm pro non prci, g) pod-li o to thotn zamstnankyn, zamstnankyn, kter koj, nebo zamstnankyn-matka do konce devtho msce po porodu, kter pracuje v noci.

(2) Zamstnavatel me pevst zamstnance na jinou prci, a) dal-li zamstnanci vpovz dvoduvedench v 52 psm. f) a g), b) bylo-li proti zamstnanci zahjeno trestn zen pro podezen z mysln trestn innosti spchan pi plnn pracovnch kolnebo v pm souvislosti s nm ke kodna majetku zamstnavatele, a to na dobu do pravomocnho skonen trestnho zen, c) pozbyl-li zamstnanec doasnpedpoklady stanoven zvltnmi prvnmi pedpisy pro vkon sjednan prce, avak v tomto ppadnejdle celkem na 30 pracovnch dnv kalendnm roce.

(3) Nen-li mon doshnout elu peveden podle odstavc1 a 2 pevedenm zamstnance v rmci pracovn smlouvy, me ho zamstnavatel pevst v tchto ppadech i na prci jinho druhu, ne byl sjednn v pracovn smlouv, a to i kdyby s tm zamstnanec nesouhlasil. (4) Zamstnavatel me pevst zamstnance i bez jeho souhlasu na dobu nezbytn poteby na jinou prci, ne byla sjednna, jestlie to je teba k odvrcen mimodn udlosti, iveln udlosti nebo jin hrozc nehody nebo k zmrnn jejich bezprostednch nsledk, a to na nezbytnnutnou dobu. (5) Neme-li zamstnanec konat prci pro prostoj nebo pro peruen prce zpsoben nepznivmi povtrnostnmi vlivy, me ho zamstnavatel pevst na jinou prci, ne byla sjednna v pracovn smlouv, jen v ppad, e zamstnanec s pevedenm souhlas.


Strnka10/158

(6) Pi peveden zamstnance na jinou prci podle odstavc1 a 3 je zamstnavatel povinen pihlet k tomu, aby tato prce byla pro nho vhodn vzhledem k jeho zdravotnmu stavu a schopnostem a pokud mono i k jeho kvalifikaci. (7) Zamstnavatel je povinen pedem projednat se zamstnancem dvod peveden na jinou prci a dobu, po kterou m peveden trvat; dochz-li pevedenm zamstnance ke zmnpracovn smlouvy, je zamstnavatel povinen vydat mu psemn potvrzen o dvodu peveden na jinou prci a dob jeho trvn, s vjimkou ppaduvedench v odstavci 2 psm. c) a v odstavci 4.

42 Pracovn cesta (1) Pracovn cestou se rozum asovomezen vysln zamstnance zamstnavatelem k vkonu prce mimo sjednan msto vkonu prce. Zamstnavatel me vyslat zamstnance na dobu nezbytn poteby na pracovn cestu jen na zkladdohody s nm. Zamstnanec na pracovn cestkon prci podle pokynvedoucho zamstnance, kter ho na pracovn cestu vyslal. (2) Vysl-li zamstnavatel zamstnance na pracovn cestu k plnn svch koldo jin organizan sloky (k jinmu zamstnavateli), me povit jinho vedoucho zamstnance (jinho zamstnavatele), aby zamstnanci dval pokyny k prci, poppad jeho prci organizoval, dil a kontroloval; v poven je teba vymezit jeho rozsah. S povenm podle vty prvn mus bt zamstnanec seznmen. Vedouc zamstnanci jinho zamstnavatele vak nemohou vi zamstnanci jmnem vyslajcho zamstnavatele prvnjednat.

43 Peloen (1) Peloit zamstnance k vkonu prce do jinho msta, ne bylo sjednno v pracovn smlouv, je mon pouze s jeho souhlasem a v rmci zamstnavatele, pokud to nezbytnvyaduje jeho provozn poteba. (2) Pracovn koly peloenmu zamstnanci ukld, jeho prci organizuje, d a kontroluje a pokyny mu k tomu elu dv pslun vedouc zamstnanec organizan sloky (tvaru), na jej pracovitbyl zamstnanec peloen.

43a Doasn pidlen (1) Dohodu o doasnm pidlen zamstnance k jinmu zamstnavateli sm zamstnavatel s tmto zamstnancem uzavt nejdve po uplynut 6 mscode dne vzniku pracovnho pomru. (2) Za doasn pidlen zamstnance k jinmu zamstnavateli nesm bt poskytovna plata; to neplat, pokud jde o hradu nklad, kter byly vynaloeny podle odstavce 5. (3) V dohodmus bt uveden nzev zamstnavatele, je-li prvnickou osobou, nebo jmno, poppad jmna a pjmen zamstnavatele, je-li fyzickou osobou, k n se zamstnanec doasnpidluje, den, kdy doasn pidlen vznikne, druh a msto vkonu prce a doba, na kterou se doasn pidlen sjednv. V dohod me bt sjednno pravideln pracovitpro ely cestovnch nhrad; ustanoven 34a tm nen doteno. Dohoda mus bt uzavena psemn. (4) Po dobu doasnho pidlen zamstnance k vkonu prce k jinmu zamstnavateli ukld zamstnanci jmnem zamstnavatele, kter zamstnance doasn pidlil, pracovn koly, organizuje, d a kontroluje jeho prci, dv mu k tomu elu zvazn pokyny, vytv pzniv pracovn podmnky a zajiuje bezpenost a ochranu zdrav pi


Strnka11/158

prci zamstnavatel, ke ktermu byl zamstnanec doasnpidlen. Tento zamstnavatel nesm vi doasn pidlenmu zamstnanci prvn jednat jmnem zamstnavatele, kter zamstnance doasnpidl. (5) Po dobu doasnho pidlen poskytuje zamstnanci mzdu nebo plat, poppadt cestovn nhrady zamstnavatel, kter zamstnance doasnpidlil. (6) Pracovn a mzdov nebo platov podmnky zamstnance doasnpidlenho k jinmu zamstnavateli nesmj bt hor, ne jsou nebo by byly podmnky srovnatelnho zamstnance zamstnavatele, k nmu je zamstnanec doasnpidlen. (7) Doasn pidlen podle odstavc1 a 5 kon uplynutm doby, na kterou bylo sjednno. Ped uplynutm tto doby kon doasn pidlen dohodou smluvnch stran pracovn smlouvy nebo vpovd dohody o doasnm pidlen z jakhokoliv dvodu nebo bez uveden dvodu s patnctidenn vpovdn dobou, kter zan dnem, v nm byla vpovdoruena druh smluvn stran. Dohoda o ukonen doasnho pidlen nebo vpovtto dohody mus bt psemn. (8) pravu doasnho pidlen je zakzno pout na agenturn zamstnvn. (9) prava doasnho pidlen se nepouije v ppadech prohlubovn nebo zvyovn kvalifikace110).

Spolen ustanoven o zmnch pracovnho pomru a nvrat do prce 44

Odpadnou-li dvody, pro kter byl zamstnanec peveden na jinou prci nebo byl peloen do jinho msta, ne bylo sjednno, nebo uplynula-li doba, na kterou byla tato zmna sjednna, zamstnavatel je povinen zaadit zamstnance podle pracovn smlouvy, nedohodne-li se s nm na zmnpracovn smlouvy.

45 Pod-li zamstnanec o peveden na jinou prci nebo pracovit, poppado peloen do jinho msta, protoe podle doporuen poskytovatele pracovnlkaskch slueb nen vhodn, aby dle konal dosavadn prci nebo pracoval na dosavadnm pracoviti, zamstnavatel je povinen mu to umonit, jakmile to dovol jeho provozn monosti. Prce a pracovit, na kter zamstnance pevd, mus bt pro zamstnance vhodn.

46 Jestlie zamstnavatel zamstnance pevd na jinou prci, ne odpovd pracovn smlouv, a zamstnanec s takovm opatenm nesouhlas, me jej zamstnavatel pevst jen po projednn s odborovou organizac. Projednn nen teba, pokud celkov doba peveden nepeshne 21 pracovnch dnv kalendnm roce.

47 Nastoup-li zamstnanec po skonen vkonu veejn funkce nebo innosti pro odborovou organizaci, pro kterou byl uvolnn v rozsahu pracovn doby, nebo po skonen vojenskho cvien nebo vjimenho vojenskho cvien nebo zamstnankynpo skonen matesk dovolen nebo zamstnanec po skonen rodiovsk dovolen v rozsahu doby, po kterou je zamstnankynoprvnna erpat mateskou dovolenou, do prce, anebo nastoup-li do prce zamstnanec po skonen doasn pracovn neschopnosti nebo karantny, je zamstnavatel povinen zaadit je na jejich pvodn prci a pracovit. Nen-li to mon proto, e pvodn prce odpadla nebo pracovitbylo zrueno, je zamstnavatel povinen zaadit je podle pracovn smlouvy.

HLAVA IV

SKONEN PRACOVNHO POMRU


Strnka12/158

Dl 1 Obecn ustanoven o rozvzn a skonen pracovnho pomru 48

(1) Pracovn pomr me bt rozvzn jen a) dohodou, b) vpovd, c) okamitm zruenm, d) zruenm ve zkuebn dob.

(2) Pracovn pomr na dobu uritou kon tak uplynutm sjednan doby. (3) Pracovn pomr cizince nebo fyzick osoby bez sttn pslunosti, pokud k jeho skonen nedolo ji jinm zpsobem, kon

a) dnem, kterm m skonit jejich pobyt na zem esk republiky podle vykonatelnho rozhodnut o zruen povolen k pobytu, b) dnem, kterm nabyl prvn moci rozsudek ukldajc tmto osobm trest vyhotn z zem esk republiky,

c) uplynutm doby, na kterou bylo vydno povolen k zamstnn20), zamstnaneck karta nebo povolen k dlouhodobmu pobytu za elem vkonu zamstnn vyadujcho vysokou kvalifikaci.

(4) Pracovn pomr zanik smrt zamstnance. Znik pracovnho pomru v ppadsmrti zamstnavatele, kter je fyzickou osobou, upravuje 342 odst. 1.

Dl 2 Dohoda 49

(1) Dohodnou-li se zamstnavatel a zamstnanec na rozvzn pracovnho pomru, kon pracovn pomr sjednanm dnem. (2) Dohoda o rozvzn pracovnho pomru mus bt psemn. (3) Kad smluvn strana mus obdret jedno vyhotoven dohody o rozvzn pracovnho pomru.

Dl 3 Vpov, vpovdn doba a vpovdn dvody Oddl 1

Vpov 50

(1) Vpovz pracovnho pomru mus bt psemn, jinak se k n nepihl. (2) Zamstnavatel me dt zamstnanci vpovjen z dvodu vslovnstanovenho v 52. (3) Zamstnanec me dt zamstnavateli vpovz jakhokoli dvodu nebo bez uveden dvodu. (4) D-li zamstnavatel zamstnanci vpov( 52), mus dvod ve vpovdi skutkov


Strnka13/158

vymezit tak, aby jej nebylo mono zamnit s jinm dvodem. Dvod vpovdi nesm bt dodatenmnn. (5) Vpovme bt odvolna pouze se souhlasem druh smluvn strany; odvoln vpovdi i souhlas s jejm odvolnm mus bt psemn.

51 (1) Byla-li dna vpov, skon pracovn pomr uplynutm vpovdn doby. Vpovdn doba mus bt stejn pro zamstnavatele i zamstnance a in nejmn2 msce, s vjimkou vyplvajc z 51a. Vpovdn doba sm bt prodlouena jen smlouvou mezi zamstnavatelem a zamstnancem; tato smlouva mus bt psemn. (2) Vpovdn doba zan prvnm dnem kalendnho msce nsledujcho po doruen vpovdi a kon uplynutm poslednho dne pslunho kalendnho msce, s vjimkami vyplvajcmi z 51a, 53 odst. 2, 54 psm. c) a 63.

51a Byla-li vpovze strany zamstnance dna v souvislosti s pechodem prv a povinnost z pracovnprvnch vztah nebo pechodem vkonu prv a povinnost z pracovnprvnch vztah, plat, e pracovn pomr skon nejpozdji dnem, kter pedchz dni nabyt innosti pechodu prv a povinnost z pracovnprvnch vztahnebo dni nabyt innosti pechodu vkonu prv a povinnost z pracovnprvnch vztah.

Oddl 2 Vpovdan zamstnavatelem 52

Zamstnavatel me dt zamstnanci vpovjen z tchto dvod: a) ru-li se zamstnavatel nebo jeho st, b) pemsuje-li se zamstnavatel nebo jeho st, c) stane-li se zamstnanec nadbytenm vzhledem k rozhodnut zamstnavatele nebo pslunho orgnu o zmn jeho kol, technickho vybaven, o snen stavu zamstnanc za elem zven efektivnosti prce nebo o jinch organizanch zmnch, d) nesm-li zamstnanec podle lkaskho posudku vydanho poskytovatelem pracovnlkaskch slueb nebo rozhodnut pslunho sprvnho orgnu, kter lkask posudek pezkoumv, dle konat dosavadn prci pro pracovn raz, onemocnn nemoc z povoln nebo pro ohroen touto nemoc, anebo doshl-li na pracoviti urenm rozhodnutm pslunho orgnu ochrany veejnho zdrav nejvy ppustn expozice, e) pozbyl-li zamstnanec vzhledem ke svmu zdravotnmu stavu podle lkaskho posudku vydanho poskytovatelem pracovnlkaskch slueb nebo rozhodnut pslunho sprvnho orgnu, kter lkask posudek pezkoumv, dlouhodobzdravotn zpsobilost, f) nespluje-li zamstnanec pedpoklady stanoven prvnmi pedpisy pro vkon sjednan prce nebo nespluje-li bez zavinn zamstnavatele poadavky pro dn vkon tto prce; spov-li nesplovn tchto poadavk v neuspokojivch pracovnch vsledcch, je mon zamstnanci z tohoto dvodu dt vpov, jen jestlie byl zamstnavatelem v dobposlednch 12 mscpsemnvyzvn k jejich odstrann a zamstnanec je v pimen dobneodstranil, g) jsou-li u zamstnance dny dvody, pro kter by s nm zamstnavatel mohl okamitzruit pracovn pomr, nebo pro zvan poruen povinnosti vyplvajc z


Strnka14/158

prvnch pedpisvztahujcch se k zamstnancem vykonvan prci; pro soustavn mnzvan poruovn povinnosti vyplvajc z prvnch pedpisvztahujcch se k vykonvan prci je mon dt zamstnanci vpov, jestlie byl v dobposlednch 6 msc v souvislosti s poruenm povinnosti vyplvajc z prvnch pedpisvztahujcch se k vykonvan prci psemnupozornn na monost vpovdi, h) poru-li zamstnanec zvlhrubm zpsobem jinou povinnost zamstnance stanovenou v 301a.

Oddl 3 Zkaz vpovdi dan zamstnavatelem 53

(1) Zakazuje se dt zamstnanci vpovv ochrann dob, to je a) v dob, kdy je zamstnanec uznn doasnprce neschopnm, pokud si tuto neschopnost mysln nepivodil nebo nevznikla-li tato neschopnost jako bezprostedn nsledek opilosti zamstnance nebo zneuit nvykovch ltek, a v dobod podn nvrhu na stavn oetovn nebo od nstupu lzeskho len a do dne jejich ukonen; pi onemocnn tuberkulzou se tato ochrann doba prodluuje o 6 mscpo proputn z stavnho oetovn, b) pi vkonu vojenskho cvien nebo vjimenho vojenskho cvien ode dne, kdy byl zamstnanci doruen povolvac rozkaz, po dobu vkonu tchto cvien, a do uplynut 2 tdnpo jeho proputn z tchto cvien, c) v dob, kdy je zamstnanec dlouhodobplnuvolnn pro vkon veejn funkce, d) v dob, kdy je zamstnankynthotn nebo kdy zamstnankynerp mateskou dovolenou nebo kdy zamstnankyn nebo zamstnanec erpaj rodiovskou dovolenou, e) v dob, kdy je zamstnanec, kter pracuje v noci, uznn na zkladlkaskho posudku vydanho poskytovatelem pracovnlkaskch slueb doasnnezpsobilm pro non prci.

(2) Byla-li dna zamstnanci vpovped potkem ochrann doby tak, e by vpovdn doba mla uplynout v ochrann dob, ochrann doba se do vpovdn doby nezapotv; pracovn pomr skon teprve uplynutm zbvajc sti vpovdn doby po skonen ochrann doby, ledae zamstnanec sdl zamstnavateli, e na prodlouen pracovnho pomru netrv.

54 Zkaz vpovdi podle 53 se nevztahuje na vpovdanou zamstnanci

a) pro organizan zmny uveden v 52 psm. a) a b); to neplat v ppadorganizanch zmn uvedench v 52 psm. b), jestlie se zamstnavatel pemsuje v mezch msta (mst) vkonu prce, ve kterch m bt prce podle pracovn smlouvy vykonvna, b) pro organizan zmny uveden v 52 psm. b); to neplat v ppadthotn zamstnankyn, zamstnankyn, kter erp mateskou dovolenou, nebo zamstnance v dob, kdy erp rodiovskou dovolenou do doby, po kterou je ena oprvnna erpat mateskou dovolenou, c) z dvodu, pro kter me zamstnavatel okamitzruit pracovn pomr, pokud nejde o zamstnankyni na matesk dovolen nebo o zamstnance v doberpn rodiovsk dovolen do doby, po kterou je ena oprvnna erpat mateskou dovolenou; byla-li dna zamstnankyni nebo zamstnanci z tohoto dvodu vpov


Strnka15/158

ped nstupem matesk dovolen (rodiovsk dovolen) tak, e by vpovdn doba uplynula v dob tto matesk dovolen (rodiovsk dovolen), skon vpovdn doba souasns mateskou dovolenou (rodiovskou dovolenou), d) pro jin poruen povinnosti vyplvajc z prvnch pedpisvztahujcch se k vykonvan prci [ 52 psm. g)] nebo poruen jin povinnosti zamstnance stanoven v 301a zvl hrubm zpsobem [ 52 psm. h)]; to neplat, jde-li o thotnou zamstnankyni, zamstnankyni erpajc mateskou dovolenou, nebo o zamstnance anebo zamstnankyni, kte erpaj rodiovskou dovolenou.

Dl 4 Okamit zruen pracovnho pomru 55

Okamit zruen pracovnho pomru zamstnavatelem (1) Zamstnavatel me vjimenpracovn pomr okamitzruit jen tehdy,

a) byl-li zamstnanec pravomocnodsouzen pro mysln trestn in k nepodmnnmu trestu odnt svobody na dobu del ne 1 rok, nebo byl-li pravomocnodsouzen pro mysln trestn in spchan pi plnn pracovnch kolnebo v pm souvislosti s nm k nepodmnnmu trestu odnt svobody na dobu nejmn6 msc, b) poruil-li zamstnanec povinnost vyplvajc z prvnch pedpisvztahujcch se k jm vykonvan prci zvlhrubm zpsobem.

(2) Zamstnavatel nesm okamitzruit pracovn pomr s thotnou zamstnankyn, zamstnankyn na matesk dovolen, zamstnancem nebo zamstnankyn, kte erpaj rodiovskou dovolenou.

56 Okamit zruen pracovnho pomru zamstnancem (1) Zamstnanec me pracovn pomr okamitzruit jen, jestlie,

a) podle lkaskho posudku vydanho poskytovatelem pracovnlkaskch slueb nebo rozhodnut pslunho sprvnho orgnu, kter lkask posudek pezkoumv, neme dle konat prci bez vnho ohroen svho zdrav a zamstnavatel mu neumonil v dob 15 dn ode dne pedloen tohoto posudku vkon jin pro nho vhodn prce, nebo b) zamstnavatel mu nevyplatil mzdu nebo plat nebo nhradu mzdy nebo platu anebo jakoukoli jejich st do 15 dnpo uplynut obdob splatnosti ( 141 odst. 1).

(2) Zamstnanci, kter okamitzruil pracovn pomr, pslu od zamstnavatele nhrada mzdy nebo platu ve vi prmrnho vdlku za dobu, kter odpovd dlce vpovdn doby. Pro ely nhrady mzdy nebo platu se pouije 67 odst. 3.

56a Okamit zruen pracovnho pomru zkonnm zstupcem nezletilho zamstnance

(1) Zkonn zstupce nezletilho zamstnance, kter nedoshl vku 16 let, me okamitzruit pracovn pomr nezletilho zamstnance, pokud je to nutn v zjmu vzdln, vvoje nebo zdrav tohoto zamstnance. K platnosti okamitho zruen pracovnho pomru nezletilho zamstnance podle vty prvn se vyaduje pivolen soudu. (2) Zkonn zstupce je povinen doruit stejnopis okamitho zruen pracovnho pomru a pivolen soudu nezletilmu zamstnanci.


Strnka16/158

Dl 5 Spolen ustanoven o rozvzn pracovnho pomru 57

(1) Pro poruen jin povinnosti zamstnance stanoven v 301a zvlhrubm zpsobem [ 52 psm. h)] me dt zamstnavatel zamstnanci vpov pouze do 1 msce ode dne, kdy se o tomto dvodu k vpovdi dovdl, nejpozdji vak do 1 roku ode dne, kdy takov dvod k vpovdi vznikl. (2) Stane-li se v prbhu 1 msce podle odstavce 1 jednn zamstnance, v nm lze spatovat poruen reimu doasn prce neschopnho pojitnce, pedmtem eten jinho orgnu, je mon dt vpov jet do 1 msce ode dne, kdy se zamstnavatel dovdl o vsledku tohoto eten.

58 (1) Pro poruen povinnosti vyplvajc z prvnch pedpisvztahujcch se k vykonvan prci nebo z dvodu, pro kter je mon okamit zruit pracovn pomr, me dt zamstnavatel zamstnanci vpovnebo s nm okamitzruit pracovn pomr pouze do 2 msc ode dne, kdy se o dvodu k vpovdi nebo k okamitmu zruen pracovnho pomru dovdl, a pro poruen povinnosti vyplvajc z pracovnho pomru v cizindo 2 msc po jeho nvratu z ciziny, nejpozdji vak vdy do 1 roku ode dne, kdy dvod k vpovdi nebo k okamitmu zruen pracovnho pomru vznikl. (2) Stane-li se v prbhu 2 mscpodle odstavce 1 jednn zamstnance, v nm je mon spatovat poruen povinnosti vyplvajc z prvnch pedpis vztahujcch se k vykonvan prci, pedmtem eten jinho orgnu, je mon dt vpovnebo s nm okamitzruit pracovn pomr jetdo 2 mscode dne, kdy se zamstnavatel dovdl o vsledku tohoto eten.

59 Zamstnanec me okamitzruit pracovn pomr pouze do 2 mscode dne, kdy se o dvodu k okamitmu zruen dovdl, nejpozdji do 1 roku ode dne, kdy tento dvod vznikl.

60 V okamitm zruen pracovnho pomru mus zamstnavatel i zamstnanec skutkovvymezit jeho dvod tak, aby jej nebylo mono zamnit s jinm. Uveden dvod nesm bt dodatenmnn. Okamit zruen pracovnho pomru mus bt psemn, jinak se k nmu nepihl.

61 (1) Vpovnebo okamit zruen pracovnho pomru je zamstnavatel povinen pedem projednat s odborovou organizac. (2) Jde-li o lena orgnu odborov organizace, kter psob u zamstnavatele, v dobjeho funknho obdob a v dob 1 roku po jeho skonen, je k vpovdi nebo k okamitmu zruen pracovnho pomru zamstnavatel povinen podat odborovou organizaci o pedchoz souhlas. Za pedchoz souhlas se povauje t, jestlie odborov organizace psemnneodmtla udlit zamstnavateli souhlas v dobdo 15 dnode dne, kdy byla o nj zamstnavatelem podna. (3) Zamstnavatel me pout souhlasu podle odstavce 2 jen ve lht2 mscod jeho udlen. (4) Jestlie odborov organizace odmtla udlit souhlas podle odstavce 2, jsou vpovnebo okamit zruen pracovnho pomru z tohoto dvodu neplatn; pokud jsou vak


Strnka17/158

ostatn podmnky vpovdi nebo okamitho zruen splnny a soud ve sporu podle 72 shled, e na zamstnavateli nelze spravedliv poadovat, aby zamstnance nadle zamstnval, jsou vpovnebo okamit zruen pracovnho pomru platn. (5) S jinmi ppady rozvzn pracovnho pomru je zamstnavatel povinen seznmit odborovou organizaci ve lhtch s n dohodnutch.

Dl 6 Hromadn propoutn 62

(1) Hromadnm propoutnm se rozum skonen pracovnch pomrv obdob 30 kalendnch dnna zkladvpovd danch zamstnavatelem z dvoduvedench v 52 psm. a) a c) nejmn

a) 10 zamstnancm u zamstnavatele zamstnvajcho od 20 do 100 zamstnanc, b) 10 % zamstnancu zamstnavatele zamstnvajcho od 101 do 300 zamstnanc, nebo c) 30 zamstnancm u zamstnavatele zamstnvajcho vce ne 300 zamstnanc. Skon-li za podmnek uvedench ve vtprvn pracovn pomr alespo5 zamstnanc, zapotvaj se do celkovho potu zamstnancuvedench v psmenech a) a c) i zamstnanci, s nimi zamstnavatel rozvzal pracovn pomr v tomto obdob z tch dvoddohodou.

(2) Ped dnm vpovd jednotlivm zamstnancm je zamstnavatel povinen o svm zmru vas, nejpozdji 30 dnpedem, psemn informovat odborovou organizaci a radu zamstnanc; rovnje povinen informovat o

a) dvodech hromadnho propoutn, b) potu a profesnm sloen zamstnanc, kte maj bt proputni, c) o potu a profesnm sloen vech zamstnanc, kte jsou u zamstnavatele zamstnni, d) dob, v n se m hromadn propoutn uskutenit, e) hlediscch navrench pro vbr zamstnanc, kte maj bt proputni, f) odstupnm, poppaddalch prvech proputnch zamstnanc.

(3) Pedmtem jednn s odborovou organizac a radou zamstnancje dosaen shody zejmna o opatench smujcch k pedejit nebo omezen hromadnho propoutn, zmrnn jeho nepznivch dsledkpro zamstnance, pedevm monosti jejich zaazen ve vhodnm zamstnn na jinch pracovitch zamstnavatele. (4) Zamstnavatel je souasnpovinen psemninformovat krajskou poboku adu prce pslunou podle msta innosti zamstnavatele o opatench uvedench v odstavcch 2 a 3, zejmna o dvodech tchto opaten, o celkovm potu zamstnanc, o potu a struktue zamstnanc, jich se tato opaten maj tkat, o obdob, v jeho prbhu dojde k hromadnmu propoutn, o navrench hlediscch pro vbr propoutnch zamstnanca o zahjen jednn s odborovou organizac a s radou zamstnanc. Jedno vyhotoven psemn informace doru zamstnavatel odborov organizaci a radzamstnanc. (5) Zamstnavatel je povinen prokazatelndoruit krajsk poboce adu prce pslun podle msta innosti zamstnavatele psemnou zprvu o svm rozhodnut o hromadnm propoutn a vsledcch jednn s odborovou organizac a s radou zamstnanc. Ve zprv je povinen dle uvst celkov poet zamstnanc a poet a profesn sloen zamstnanc, jich se hromadn propoutn tk. Jedno vyhotoven tto zprvy doru


Strnka18/158

odborov organizaci a radzamstnanc. Odborov organizace a rada zamstnancmaj prvo se k psemn zprvzamstnavatele samostatn vyjdit a toto vyjden doruit krajsk poboce adu prce pslun podle msta innosti zamstnavatele. Zamstnavatel, na kterho bylo vydno rozhodnut o padku21a), je povinen doruit krajsk poboce adu prce psemnou zprvu pouze na jej dost. (6) V ppad, e u zamstnavatele nen ustavena nebo nepsob odborov organizace ani rada zamstnanc, je zamstnavatel povinen plnit povinnosti uveden v odstavcch 2 a 5 vi kadmu zamstnanci, jeho se hromadn propoutn tk. (7) Zamstnavatel je povinen sdlit zamstnanci den doruen psemn zprvy zamstnavatele krajsk poboce adu prce podle 63.

63 Pracovn pomr hromadn propoutnho zamstnance skon vpovd nejdve po uplynut doby 30 dnpo sob jdoucch od doruen psemn zprvy zamstnavatele podle 62 odst. 5 krajsk poboce adu prce pslun podle msta innosti zamstnavatele, ledae zamstnanec prohls, e na prodlouen pracovnho pomru netrv. To neplat, bylo-li vydno rozhodnut o padku21a) zamstnavatele.

64 Ustanoven 62 a 63 se vztahuj i na ppady, kdy o hromadnm propoutn rozhodl pslun orgn [ 52 psm. c)].

Dl 7 Dal ppady skonen pracovnho pomru 65

Skonen pracovnho pomru na dobu uritou (1) Pracovn pomr na dobu uritou me skonit tak ostatnmi zpsoby uvedenmi v 48 odst. 1, 3 a 4. Byla-li doba trvn tohoto pracovnho pomru omezena na dobu konn uritch prac, je zamstnavatel povinen upozornit zamstnance na skonen tchto prac vas, zpravidla alespo3 dny pedem. (2) Pokrauje-li zamstnanec po uplynut sjednan doby ( 48 odst. 2) s vdomm zamstnavatele dle v konn prac, plat, e se jedn o pracovn pomr na dobu neuritou.

66 Zruen pracovnho pomru ve zkuebn dob (1) Zamstnavatel i zamstnanec mohou zruit pracovn pomr ve zkuebn dob z jakhokoliv dvodu nebo bez uveden dvodu. Zamstnavatel nesm ve zkuebn dobzruit pracovn pomr v dobprvnch 14 kalendnch dna v obdob od 1. ledna 2012 do 31. prosince 2013 v dob prvnch 21 kalendnch dn trvn doasn pracovn neschopnosti (karantny) zamstnance. (2) Pro zruen pracovnho pomru ve zkuebn dobse vyaduje psemn forma, jinak se k nmu nepihl. Pracovn pomr skon dnem doruen zruen, nen-li v nm uveden den pozdj.

Dl 8 Odstupn 67

(1) Zamstnanci, u nho dochz k rozvzn pracovnho pomru vpovd danou


Strnka19/158

zamstnavatelem z dvod uvedench v 52 psm. a) a c) nebo dohodou z tch dvod, pslu od zamstnavatele pi skonen pracovnho pomru odstupn ve vi nejmn

a) jednonsobku jeho prmrnho vdlku, jestlie jeho pracovn pomr u zamstnavatele trval mnne 1 rok, b) dvojnsobku jeho prmrnho vdlku, jestlie jeho pracovn pomr u zamstnavatele trval alespo1 rok a mnne 2 roky, c) trojnsobku jeho prmrnho vdlku, jestlie jeho pracovn pomr u zamstnavatele trval alespo2 roky, d) soutu trojnsobku jeho prmrnho vdlku a stek uvedench v psmenech a) a c), jestlie dochz k rozvzn pracovnho pomru v dob, kdy se na zamstnance vztahuje v kontu pracovn doby postup podle 86 odst. 4. Za dobu trvn pracovnho pomru se povauje i doba trvn pedchozho pracovnho pomru u tho zamstnavatele, pokud doba od jeho skonen do vzniku nsledujcho pracovnho pomru nepeshla dobu 6 msc.

(2) Zamstnanci, u nho dochz k rozvzn pracovnho pomru vpovd danou zamstnavatelem z dvod uvedench v 52 psm. d) nebo dohodou z tch dvod, pslu od zamstnavatele pi skonen pracovnho pomru odstupn ve vi nejmndvanctinsobku prmrnho vdlku. Byl-li se zamstnancem rozvzn pracovn pomr, protoe nesm podle lkaskho posudku vydanho zazenm zvodn preventivn pe nebo rozhodnutm pslunho sprvnho orgnu, kter lkask posudek pezkoumv, dle konat dosavadn prci pro pracovn raz nebo pro onemocnn nemoc z povoln, a zamstnavatel se zcela zprost sv povinnosti podle 367 odst. 1, odstupn podle vty druh zamstnanci nepslu. (3) Pro ely odstupnho se prmrnm vdlkem rozum prmrn msn vdlek. (4) Odstupn je zamstnavatel povinen zamstnanci vyplatit po skonen pracovnho pomru v nejblim vplatnm termnu urenm u zamstnavatele pro vplatu mzdy nebo platu, pokud se psemn nedohodne se zamstnancem na vplat odstupnho v den skonen pracovnho pomru nebo na pozdjm termnu vplaty.

68 (1) Bude-li zamstnanec po skonen pracovnho pomru konat prci u dosavadnho zamstnavatele v pracovnm pomru nebo na zklad dohody o pracovn innosti ped uplynutm doby uren podle potu nsobkprmrnch vdlk, z nich byla odvozena ve odstupnho, je povinen tomuto zamstnavateli vrtit odstupn nebo jeho pomrnou st. (2) Pomrn st odstupnho se stanov podle potu kalendnch dnod novho nstupu do zamstnn do uplynut doby podle odstavce 1.

Dl 9 Neplatn rozvzn pracovnho pomru 69

(1) Dal-li zamstnavatel zamstnanci neplatnou vpovnebo zruil-li s nm zamstnavatel neplatn pracovn pomr okamit nebo ve zkuebn dob, a oznmil-li zamstnanec zamstnavateli bez zbytenho odkladu psemn, e trv na tom, aby ho dle zamstnval, jeho pracovn pomr trv i nadle a zamstnavatel je povinen poskytnout mu nhradu mzdy nebo platu. Nhrada podle vty prvn pslu zamstnanci ve vi prmrnho vdlku ode dne, kdy oznmil zamstnavateli, e trv na dalm zamstnvn, a do doby, kdy mu zamstnavatel umon pokraovat v prci nebo kdy


Strnka20/158

dojde k platnmu skonen pracovnho pomru. (2) Pesahuje-li celkov doba, za kterou by mla zamstnanci psluet nhrada mzdy nebo platu, 6 msc, me soud na nvrh zamstnavatele jeho povinnost k nhradmzdy nebo platu za dal dobu pimensnit; soud pi svm rozhodovn pihldne zejmna k tomu, zda byl zamstnanec mezitm jinde zamstnn, jakou prci tam konal a jakho vdlku doshl nebo z jakho dvodu se do prce nezapojil. (3) Rozvzal-li zamstnavatel pracovn pomr neplatn, avak zamstnanec neoznm, e trv na tom, aby ho zamstnavatel dle zamstnval, plat, pokud se se zamstnavatelem nedohodne psemnna jinm dnu skonen, e jeho pracovn pomr skonil dohodou,

a) byla-li dna neplatn vpov, uplynutm vpovdn doby, b) byl-li pracovn pomr neplatnzruen okamitnebo ve zkuebn dob, dnem, kdy ml pracovn pomr tmto zruenm skonit; v tchto ppadech m zamstnanec prvo na nhradu mzdy nebo platu ve vi prmrnho vdlku za dobu vpovdn doby.

70 (1) Dal-li zamstnanec zamstnavateli neplatnou vpovnebo zruil-li neplatnzamstnanec pracovn pomr okamitnebo ve zkuebn doba zamstnavatel oznmil zamstnanci bez zbytenho odkladu psemn, e trv na tom, aby dle konal svou prci, pracovn pomr trv i nadle. Nevyhov-li zamstnanec vzv zamstnavatele, m zamstnavatel prvo na nm poadovat nhradu kody, kter mu tm vznikla, ode dne, kdy mu oznmil, e trv na dalm konn prce. (2) Rozvzal-li zamstnanec pracovn pomr neplatn, avak zamstnavatel netrv na tom, aby zamstnanec u nho dle pracoval, plat, pokud se se zamstnancem nedohodne psemnna jinm dnu skonen, e jeho pracovn pomr skonil dohodou,

a) byla-li dna neplatn vpov, uplynutm vpovdn doby, b) byl-li pracovn pomr neplatnzruen okamitnebo ve zkuebn dob, dnem, kdy ml pracovn pomr tmto zruenm skonit.

(3) V ppadech uvedench v odstavci 2 neme zamstnavatel vi zamstnanci uplatovat nhradu kody.

71 Pi neplatn dohod o rozvzn pracovnho pomru se postupuje pi posuzovn prva zamstnance na nhradu ul mzdy nebo platu obdobn jako pi neplatn vpovdi dan zamstnanci zamstnavatelem ( 69). Zamstnavatel prvo na nhradu kody pro neplatnost dohody uplatovat nesm.

72 Neplatnost rozvzn pracovnho pomru vpovd, okamitm zruenm, zruenm ve zkuebn dobnebo dohodou me jak zamstnavatel, tak i zamstnanec uplatnit u soudu nejpozdji ve lht2 mscode dne, kdy ml pracovn pomr skonit tmto rozvznm.

Dl 10 Odvoln z pracovnho msta vedoucho zamstnance nebo vzdn se tohoto msta 73

(1) V ppadech uvedench v 33 odst. 3 me ten, kdo je pslun ke jmenovn ( 33 odst. 4), vedoucho zamstnance z pracovnho msta odvolat; vedouc zamstnanec se me tohoto msta rovnvzdt. (2) Jestlie je zamstnavatelem jin prvnick osoba ne uveden v 33 odst. 3 nebo fyzick osoba, me bt s vedoucm zamstnancem dohodnuta monost odvoln z


Strnka21/158

pracovnho msta, je-li zrovedohodnuto, e se vedouc zamstnanec me tohoto msta vzdt. (3) Vedoucmi msty podle odstavce 2 jsou msta

a) v pm dc psobnosti 1. statutrnho orgnu, je-li zamstnavatelem prvnick osoba, 2. zamstnavatele, je-li zamstnavatelem fyzick osoba,

b) v pm dc psobnosti vedoucho zamstnance pmo podzenho 1. statutrnmu orgnu, je-li zamstnavatelem prvnick osoba, 2. zamstnavateli, je-li zamstnavatelem fyzick osoba, za podmnky, e tomuto vedoucmu zamstnanci je podzen dal vedouc zamstnanec.

(4) Odvoln vedoucho zamstnance podle odstavce 2 me provdt u zamstnavatele, kter je prvnickou osobou, jej statutrn orgn a u zamstnavatele, kter je fyzickou osobou, tento zamstnavatel.

73a (1) Odvoln nebo vzdn se pracovnho msta vedoucho zamstnance mus bt provedeno psemn. Vkon prce na pracovnm mst vedoucho zamstnance kon dnem nsledujcm po doruen odvoln nebo vzdn se tohoto msta, nebyl-li v odvoln nebo vzdn se pracovnho msta uveden den pozdj. (2) Odvolnm nebo vzdnm se pracovnho msta vedoucho zamstnance pracovn pomr nekon; zamstnavatel je povinen tomuto zamstnanci navrhnout zmnu jeho dalho pracovnho zaazen u zamstnavatele na jinou prci odpovdajc jeho zdravotnmu stavu a kvalifikaci. Jestlie zamstnavatel nem pro zamstnance takovou prci, nebo ji zamstnanec odmtne, jde o pekku v prci na stranzamstnavatele a souasnplat, e je dn vpovdn dvod podle 52 psm. c); odstupn poskytovan zamstnanci pi organizanch zmnch nle jen v ppad rozvzn pracovnho pomru po odvoln z msta vedoucho zamstnance v souvislosti se zruenm tohoto msta v dsledku organizan zmny. (3) Byl-li pracovn pomr vedoucho zamstnance jmenovnm zaloen nebo zmnn na dobu uritou, neskon-li jeho pracovn pomr dve, skon uplynutm doby ( 48 odst. 2).

ST TET DOHODY O PRACCH KONANCH MIMO PRACOVN POMR 74

Obecn ustanoven (1) Zamstnavatel m zajiovat plnn svch kol pedevm zamstnanci v pracovnm pomru. (2) V dohodch o pracch konanch mimo pracovn pomr nen zamstnavatel povinen rozvrhnout zamstnanci pracovn dobu.

75 Dohoda o proveden prce Rozsah prce, na kter se dohoda o proveden prce uzavr, nesm bt vt ne 300 hodin v kalendnm roce. Do rozsahu prce se zapotv tak doba prce konan zamstnancem pro


Strnka22/158

zamstnavatele v tme kalendnm roce na zklad jin dohody o proveden prce. V dohodo proveden prce mus bt uvedena doba, na kterou se tato dohoda uzavr.

76 Dohoda o pracovn innosti (1) Dohodu o pracovn innosti me zamstnavatel s fyzickou osobou uzavt, i kdy rozsah prce nebude pesahovat v tme kalendnm roce 300 hodin. (2) Na zkladdohody o pracovn innosti nen mon vykonvat prci v rozsahu pekraujcm v prmru polovinu stanoven tdenn pracovn doby. (3) Dodrovn sjednanho a nejve ppustnho rozsahu poloviny stanoven tdenn pracovn doby se posuzuje za celou dobu, na kterou byla dohoda o pracovn innosti uzavena, nejdle vak za obdob 52 tdn. (4) V dohodo pracovn innosti mus bt uvedeny sjednan prce, sjednan rozsah pracovn doby a doba, na kterou se dohoda uzavr. (5) Nen-li sjednn zpsob zruen dohody o pracovn innosti, je mon ji zruit dohodou smluvnch stran ke sjednanmu dni; jednostrannme bt zruena z jakhokoliv dvodu nebo bez uveden dvodu s 15denn vpovdn dobou, kter zan dnem, v nm byla vpovdoruena druh smluvn stran. Okamit zruen dohody o pracovn innosti me bt vak sjednno jen pro ppady, kdy je mon okamitzruit pracovn pomr.

77 Spolen ustanoven (1) Dohoda o proveden prce a dohoda o pracovn innosti mus bt uzavena psemn; jedno vyhotoven tto dohody zamstnavatel vyd zamstnanci. (2) Nen-li v tomto zkondle stanoveno jinak, vztahuje se na prci konanou na zkladdohod o pracch konanch mimo pracovn pomr prava pro vkon prce v pracovnm pomru; to vak neplat, pokud jde o

a) peveden na jinou prci a peloen, b) doasn pidlen, c) odstupn, d) pracovn dobu a dobu odpoinku; vkon prce vak nesm peshnout 12 hodin bhem 24 hodin po sobjdoucch, e) pekky v prci na stranzamstnance, f) dovolenou, g) skonen pracovnho pomru, h) odmovn (dle jen odmna z dohody), s vjimkou minimln mzdy, a i) cestovn nhrady.

(3) Prvo zamstnance innho na zkladdohody o pracovn innosti na jin dleit osobn pekky v prci a na dovolenou je mon sjednat, poppadstanovit vnitnm pedpisem, a to za podmnek uvedench v 199, 206 a v sti devt. U dohody o proveden prce a u dohody o pracovn innosti mus vak bt vdy dodrena prava podle 191 a 198 a 206. (4) Pro vpovdohody o proveden prce nebo dohody o pracovn innosti se vyaduje psemn forma, jinak se k n nepihl. Tot plat pro okamit zruen tchto dohod. (5) Zkonn zstupce nezletilho zamstnance, kter nedoshl vku 16 let, me okamitzruit dohodu o proveden prce nebo dohodu o pracovn innosti nezletilho zamstnance, pokud je to


Strnka23/158

nutn v zjmu vzdln, vvoje nebo zdrav nezletilho zamstnance. K platnosti okamitho zruen dohody o proveden prce nebo dohody o pracovn innosti nezletilho zamstnance podle vty prvn se vyaduje pivolen soudu. (6) Zkonn zstupce je povinen doruit stejnopis okamitho zruen dohody o proveden prce nebo dohody o pracovn innosti a pivolen soudu nezletilmu zamstnanci.

ST TVRT PRACOVN DOBA A DOBA ODPOINKU HLAVA I

OBECN USTANOVEN O PRACOVN DOBA DLKA PRACOVN DOBY 78

(1) Pro ely pravy pracovn doby a doby odpoinku je a) pracovn dobou doba, v n je zamstnanec povinen vykonvat pro zamstnavatele prci, a doba, v n je zamstnanec na pracoviti pipraven k vkonu prce podle pokynzamstnavatele, b) dobou odpoinku doba, kter nen pracovn dobou, c) smnou st tdenn pracovn doby bez prce pesas, kterou je zamstnanec povinen na zkladpedem stanovenho rozvrhu pracovnch smn odpracovat, d) dvousmnnm pracovnm reimem reim prce, v nm se zamstnanci vzjemnpravidelnstdaj ve 2 smnch v rmci 24 hodin po sobjdoucch, e) tsmnnm pracovnm reimem reim prce, v nm se zamstnanci vzjemnpravidelnstdaj ve 3 smnch v rmci 24 hodin po sobjdoucch, f) nepetritm pracovnm reimem reim prce, v nm se zamstnanci vzjemnpravidelnstdaj ve smnch v nepetritm provozu zamstnavatele v rmci 24 hodin po sobjdoucch, g) nepetritm provozem provoz, kter vyaduje vkon prce 24 hodin dennpo 7 dnv tdnu, h) pracovn pohotovost doba, v n je zamstnanec pipraven k ppadnmu vkonu prce podle pracovn smlouvy, kter mus bt v ppadnalhav poteby vykonna nad rmec jeho rozvrhu pracovnch smn. Pracovn pohotovost me bt jen na jinm mstdohodnutm se zamstnancem, odlinm od pracovizamstnavatele, i) prac pesas prce konan zamstnancem na pkaz zamstnavatele nebo s jeho souhlasem nad stanovenou tdenn pracovn dobu vyplvajc z pedem stanovenho rozvren pracovn doby a konan mimo rmec rozvrhu pracovnch smn. U zamstnancs krat pracovn dobou je prac pesas prce pesahujc stanovenou tdenn pracovn dobu; tmto zamstnancm nen mon prci pesas nadit. Prac pesas nen, napracovv-li zamstnanec prac konanou nad stanovenou tdenn pracovn dobu pracovn volno, kter mu zamstnavatel poskytl na jeho dost, j) non prac prce konan v non dob; non doba je doba mezi 22. a 6. hodinou, k) zamstnancem pracujcm v noci zamstnanec, kter odpracuje bhem non doby nejmn 3 hodiny ze sv pracovn doby v rmci 24 hodin po sob jdoucch v prmru alespojednou tdnv obdob, uvedenm v 94 odst. 1, l) rovnomrnm rozvrenm pracovn doby rozvren, pi kterm zamstnavatel rozvrhuje na jednotliv tdny stanovenou tdenn pracovn dobu, poppadkrat pracovn dobu, m) nerovnomrnm rozvrenm pracovn doby rozvren, pi kterm zamstnavatel


Strnka24/158

nerozvrhuje rovnomrnna jednotliv tdny stanovenou tdenn pracovn dobu, poppadkrat pracovn dobu, s tm, e prmrn tdenn pracovn doba nesm peshnout stanovenou tdenn pracovn dobu, poppadkrat pracovn dobu, za obdob nejve 26 tdnpo sob jdoucch. Jen kolektivn smlouva me toto obdob vymezit nejve na 52 tdnpo sobjdoucch.

(2) Ustanoven odstavce 1 psm. d) a f) plat i v ppad, kdy pi pravidelnm stdn zamstnanc ve smnch dojde k soubnmu vkonu prce zamstnanc navazujcch smn, avak jen po dobu nejve 1 hodiny.

79 Stanoven tdenn pracovn doba (1) Dlka stanoven tdenn pracovn doby in 40 hodin tdn. (2) Dlka stanoven tdenn pracovn doby in u zamstnanc

a) pracujcch v podzem pi tbuhl, rud a nerudnch surovin, v dln vstavba na bskch pracovitch geologickho przkumu 37,5 hodiny tdn, b) s tsmnnm a nepetritm pracovnm reimem 37,5 hodiny tdn, c) s dvousmnnm pracovnm reimem 38,75 hodiny tdn.

(3) Zkrcen stanoven tdenn pracovn doby bez snen mzdy pod rozsah stanoven v odstavcch 1 a 2 me obsahovat jen kolektivn smlouva nebo vnitn pedpis. Zkrcen stanoven tdenn pracovn doby podle vty prvn nesm vak provst zamstnavatel uveden v 109 odst. 3.

79a U zamstnance mladho ne 18 let nesm dlka smny v jednotlivch dnech pekroit 8 hodin a ve vce zkladnch pracovnprvnch vztazch podle 3 nesm dlka tdenn pracovn doby ve svm souhrnu pekroit 40 hodin tdn.

80 Krat pracovn doba Krat pracovn doba pod rozsah stanoven v 79 me bt sjednna pouze mezi zamstnavatelem a zamstnancem. Zamstnanci pslu mzda nebo plat, kter odpovdaj sjednan krat pracovn dob.

HLAVA II

ROZVREN PRACOVN DOBY Dl 1

Zkladn ustanoven 81

(1) Pracovn dobu rozvrhuje zamstnavatel a ur zatek a konec smn. (2) Pracovn doba se rozvrhuje zpravidla do ptidennho pracovnho tdne. Pi rozvren pracovn doby je zamstnavatel povinen pihldnout k tomu, aby toto rozvren nebylo v rozporu s hledisky bezpen a zdrav neohroujc prce. (3) Zamstnanec je povinen bt na zatku smny na svm pracoviti a odchzet z nho a po skonen smny.

83


Strnka25/158

Dlka smny nesm peshnout 12 hodin. 84

Zamstnavatel je povinen vypracovat psemn rozvrh tdenn pracovn doby a seznmit s nm nebo s jeho zmnou zamstnance nejpozdji 2 tdny a v ppadkonta pracovn doby 1 tden ped zatkem obdob, na nje pracovn doba rozvrena, pokud se nedohodne se zamstnancem na jin dobseznmen.

Dl 2 Prun rozvren pracovn doby 85

(1) Prun rozvren pracovn doby zahrnuje asov seky zkladn a voliteln pracovn doby, jejich zatek a konec uruje zamstnavatel. (2) V zkladn pracovn dobje zamstnanec povinen bt na pracoviti. (3) V rmci voliteln pracovn doby si zamstnanec sm vol zatek a konec pracovn doby. Celkov dlka smny nesm peshnout 12 hodin. (4) Pi prunm rozvren pracovn doby mus bt prmrn tdenn pracovn doba naplnna ve vyrovnvacm obdob urenm zamstnavatelem, nejdle vak v obdob uvedenm v 78 odst. 1 psm. m). (5) Prun rozvren pracovn doby se neuplatn

a) pi pracovn cestzamstnance, b) pi nutnosti zabezpeen nalhavho pracovnho kolu ve smn, jej zatek a konec je pevn stanoven, nebo brn-li jejmu uplatnn provozn dvody, a v dobdleitch osobnch pekek v prci, po kterou zamstnanci pslu nhrada mzdy nebo platu podle 192 nebo dvky podle pedpiso nemocenskm pojitn, a c) v dalch ppadech urench zamstnavatelem.

(6) V ppadech uvedench v odstavci 5 plat pro zamstnance pedem stanoven rozvren tdenn pracovn doby do smn, kter je zamstnavatel pro tento el povinen urit.

Dl 3 Konto pracovn doby 86

(1) Konto pracovn doby je zpsob rozvren pracovn doby, kter sm zavst jen kolektivn smlouva nebo vnitn pedpis u zamstnavatele, u kterho nepsob odborov organizace. (2) Konto pracovn doby nesm bt uplatnno u zamstnavateluvedench v 109 odst. 3. (3) Jestlie je uplatnno konto pracovn doby, neme vyrovnvac obdob peshnout 26 tdnpo sob jdoucch. Jen kolektivn smlouva vak me vymezit toto obdob nejve na 52 tdnpo sobjdoucch. (4) Jen bude-li to sjednno v kolektivn smlouv, me bt prce pesas odpracovan v kontu pracovn doby ve vyrovnvacm obdob sjednanm v kolektivn smlouv, kter nepeshne nejve 52 tdnpo sobjdoucch, v rozsahu nejve 120 hodin zapotena do pracovn doby jen v bezprostednnsledujcm vyrovnvacm obdob.

87 (1) Pi uplatnn konta pracovn doby je zamstnavatel povinen vst et pracovn doby zamstnance a et mzdy zamstnance.


Strnka26/158

(2) Na tu pracovn doby zamstnance se vykazuje a) stanoven tdenn pracovn doba, poppadkrat pracovn doba, b) rozvrh pracovn doby na jednotliv pracovn dny vetnzatku a konce smny a c) odpracovan pracovn doba v jednotlivch pracovnch dnech a za tden.

(3) Jestlie se pi uplatnn konta pracovn doby pouije krat obdob, ne je uvedeno v 86 odst. 3, mus bt posuzovn rozdl mezi stanovenou tdenn pracovn dobou, poppadkrat pracovn dobou a odpracovanou pracovn dobou po ukonen tohoto kratho obdob.

HLAVA III

PESTVKA V PRCI A BEZPENOSTN PESTVKA 88

(1) Zamstnavatel je povinen poskytnout zamstnanci nejdle po 6 hodinch nepetrit prce pestvku v prci na jdlo a oddech v trvn nejmn30 minut; mladistvmu zamstnanci mus bt tato pestvka poskytnuta nejdle po 4,5 hodinch nepetrit prce. Jde-li o prce, kter nemohou bt perueny, mus bt zamstnanci i bez peruen provozu nebo prce zajitna pimen doba na oddech a jdlo; tato doba se zapotv do pracovn doby. Mladistvmu zamstnanci mus vdy bt poskytnuta pestvka na jdlo a oddech podle vty prvn. (2) Byla-li pestvka v prci na jdlo a oddech rozdlena, mus alespojedna jej st init nejmn15 minut. (3) Pestvky v prci na jdlo a oddech se neposkytuj na zatku a konci pracovn doby. (4) Poskytnut pestvky v prci na jdlo a oddech se nezapotvaj do pracovn doby.

89 (1) M-li zamstnanec pi vkonu prce prvo na bezpenostn pestvku podle zvltnch prvnch pedpis, zapotv se tato pestvka do pracovn doby. (2) Pipadne-li bezpenostn pestvka na dobu pestvky v prci na jdlo a oddech, zapot se pestvka v prci na jdlo a oddech do pracovn doby.

HLAVA IV

DOBA ODPOINKU Dl 1

Nepetrit odpoinek mezi dvma smnami 90

(1) Zamstnavatel je povinen rozvrhnout pracovn dobu tak, aby zamstnanec ml mezi koncem jedn smny a zatkem nsledujc smny nepetrit odpoinek po dobu alespo11 hodin, zamstnanec mlad 18 let po dobu alespo12 hodin bhem 24 hodin po sobjdoucch. (2) Odpoinek podle odstavce 1 me bt zkrcen a na 8 hodin bhem 24 hodin po sobjdoucch zamstnanci starmu 18 let za podmnky, e nsledujc odpoinek mu bude prodlouen o dobu zkrcen tohoto odpoinku

a) v nepetritch provozech, pi nerovnomrnrozvren pracovn doba pi prci pesas, b) v zemdlstv, c) pi poskytovn slueb obyvatelstvu, zejmna


Strnka27/158

1. ve veejnm stravovn, 2. v kulturnch zazench, 3. v telekomunikacch a potovnch slubch, 4. ve zdravotnickch zazench, 5. v zazench socilnch slueb22a),

d) u nalhavch opravnch prac, jde-li o odvrcen nebezpe pro ivot nebo zdrav zamstnanc, e) pi ivelnch udlostech a v jinch obdobnch mimodnch ppadech.

90a Odpoinek mezi koncem jedn smny a zatkem nsledujc smny, zkrcen v rozsahu podle 90 odst. 2, me bt zamstnanci starmu 18 let nahrazen pi seznnch pracch v zemdlstv tak, e mu bude poskytnut v obdob nsledujcch 3 tdnod jeho zkrcen.

Dl 2 Dny pracovnho klidu 91

(1) Dny pracovnho klidu jsou dny, na kter pipad nepetrit odpoinek zamstnance v tdnu, a svtky23). (2) Prci ve dnech pracovnho klidu me zamstnavatel nadit jen vjimen. (3) V den nepetritho odpoinku v tdnu me zamstnavatel nadit zamstnanci jen vkon tchto nutnch prac, kter nemohou bt provedeny v pracovnch dnech:

a) nalhav opravn prce, b) nakldac a vykldac prce, c) inventurn a zvrkov prce, d) prce konan v nepetritm provozu za zamstnance, kter se nedostavil na smnu, e) pi ivelnch udlostech a v jinch obdobnch mimodnch ppadech, f) prce nutn se zetelem na uspokojovn ivotnch, zdravotnch, vzdlvacch, kulturnch, tlovchovnch a sportovnch poteb obyvatelstva, g) prce v doprav, h) krmen a oetovn zvat.

(4) Ve svtek me zamstnavatel nadit zamstnanci jen vkon prac, kter je mon zamstnanci nadit ve dnech nepetritho odpoinku v tdnu, prce v nepetritm provozu a prce potebn pi steen objektzamstnavatele. (5) Ve dnech pracovnho klidu me zamstnavatel nadit jen vkon prac uvedench v odstavcch 3 a 4 nejve dvakrt v prbhu obdob 4 tdnpo sob jdoucch, uplatn-li se v kontu pracovn doby postup podle 86 odst. 4. (6) U zamstnavatele, u kterho zamstnanec kon prci v nonch smnch, zan den pracovnho klidu hodinou odpovdajc nstupu zamstnanc t smny, kter v tdnu nastupuje podle rozvrhu smn jako prvn. Ustanoven vty prvn je mon pout t pro ely prva na mzdu nebo plat, odmnu z dohody a pro zjiovn prmrnho vdlku.

Dl 3


Strnka28/158

Nepetrit odpoinek v tdnu 92

(1) Zamstnavatel je povinen rozvrhnout pracovn dobu tak, aby zamstnanec ml nepetrit odpoinek v tdnu v trvn alespo 35 hodin. Nepetrit odpoinek v tdnu nesm init u mladistvho zamstnance mnne 48 hodin. (2) Jestlie to umouje provoz zamstnavatele, stanov se nepetrit odpoinek v tdnu vem zamstnancm na stejn den a tak, aby do nho spadala nedle. (3) V ppadech uvedench v 90 odst. 2 a u technologickch proces, kter nemohou bt perueny, me zamstnavatel rozvrhnout pracovn dobu zamstnanc starch 18 let pouze tak, e doba nepetritho odpoinku v tdnu bude init nejmn24 hodin, s tm, e zamstnancm bude poskytnut nepetrit odpoinek v tdnu tak, aby za obdob 2 tdninila dlka tohoto odpoinku celkem alespo70 hodin. (4) Jestlie to je dohodnuto, me bt v zemdlstv poskytnut nepetrit odpoinek tak, e bude tento odpoinek za obdob

a) 3 tdninit celkem alespo105 hodin, b) 6 tdninit pi seznnch pracch celkem alespo210 hodin.

HLAVA V

PRCE PESAS 93

(1) Prci pesas je mon konat jen vjimen. (2) Prci pesas me zamstnavatel zamstnanci nadit jen z vnch provoznch dvod, a to i na dobu nepetritho odpoinku mezi dvma smnami, poppad za podmnek uvedench v 91 odst. 2 a 4 i na dny pracovnho klidu. Nazen prce pesas nesm u zamstnance init vce ne 8 hodin v jednotlivch tdnech a 150 hodin v kalendnm roce. (3) Zamstnavatel me poadovat prci pesas nad rozsah uveden v odstavci 2 pouze na zkladdohody se zamstnancem. (4) Celkov rozsah prce pesas nesm init v prmru vce ne 8 hodin tdnv obdob, kter me init nejve 26 tdn po sob jdoucch. Jen kolektivn smlouva me vymezit toto obdob nejve na 52 tdnpo sobjdoucch. (5) Do potu hodin nejve ppustn prce pesas ve vyrovnvacm obdob podle odstavce 4 se nezahrnuje prce pesas, za kterou bylo zamstnanci poskytnuto nhradn volno.

93a Dal dohodnut prce pesas ve zdravotnictv (1) Dal dohodnutou prac pesas ve zdravotnictv (dle jen dal dohodnut prce pesas) se rozum prce v nepetritm provozu spojen s pjmem, lbou, p nebo se zajitnm pednemocnin neodkladn pe v nemocnicch, ostatnch lkovch zdravotnickch zazench a zdravotnickch zazench zdravotnick zchrann sluby, kterou vykonv

a) lka, zubn lkanebo farmaceut23a), b) zdravotnick pracovnk nelkaskch zdravotnickch povoln pracujc v nepetritm pracovnm reimu23b), (dle jen zamstnanec ve zdravotnictv). Dal dohodnut prce pesas je prce konan nad rozsah uveden v 93 odst. 4.

(2) Zamstnanec ve zdravotnictv, kter nesouhlas s vkonem dal dohodnut prce pesas,


Strnka29/158

nesm bt k jejmu sjednn nucen ani bt vystaven jakkoli jm. O uplatnn dal dohodnut prce pesas je zamstnavatel povinen psemnvyrozumt pslun orgn inspekce prce. (3) Dal dohodnut prce pesas zamstnancve zdravotnictv nesm peshnout v prmru 8 hodin tdn, a v ppad zamstnanc poskytovatele zdravotnick zchrann sluby v prmru 12 hodin tdn, v obdob, kter me init nejve 26 tdn po sobjdoucch; jen kolektivn smlouva me toto obdob vymezit na nejve 52 tdn po sobjdoucch. (4) Dohoda o dal dohodnut prci pesas

a) mus bt sjednna psemn, b) nesm bt sjednna v prvnch 12 tdnech ode dne vzniku pracovnho pomru, c) nesm bt sjednna na dobu del ne 52 tdnpo sobjdoucch, d) me bt okamitzruena, a to i bez udn dvodu v obdob 12 tdnod sjednn; okamit zruen mus bt provedeno psemn, e) me bt vypovzena z jakhokoliv dvodu nebo bez uveden dvodu; vpovmus bt dna psemn. Pokud nebyla vpovdn doba sjednna krat, in 2 msce a mus bt stejn pro zamstnavatele i zamstnance ve zdravotnictv.

(5) Zamstnavatel vede aktuln seznam vech zamstnancve zdravotnictv vykonvajcch dal dohodnutou prci pesas. (6) Pokud se v tomto ustanoven nestanov nco jinho, plat pro dal dohodnutou prci pesas obdobnustanoven zkonku prce tkajc se prce pesas.

HLAVA VI

NON PRCE 94

(1) Dlka smny zamstnance pracujcho v noci nesm pekroit 8 hodin v rmci 24 hodin po sob jdoucch; nen-li to z provoznch dvodmon, je zamstnavatel povinen rozvrhnout stanovenou tdenn pracovn dobu tak, aby prmrn dlka smny nepekroila 8 hodin v obdob nejdle 26 tdn po sob jdoucch, piem pi vpotu prmrn dlky smny zamstnance pracujcho v noci se vychz z ptidennho pracovnho tdne. (2) Zamstnavatel je povinen zajistit, aby zamstnanec pracujc v noci byl vyeten poskytovatelem pracovnlkaskch slueb

a) ped zaazenm na non prci, b) pravidelnpodle poteby, nejmnvak jednou ron, c) kdykoliv bhem zaazen na non prci, pokud o to zamstnanec pod. hrada poskytnutch zdravotnch slueb nesm bt na zamstnanci poadovna.

(3) Zamstnavatel je povinen zajiovat pro zamstnance pracujc v noci pimen sociln zajitn, zejmna monost oberstven. (4) Pracovit, na kterm se pracuje v noci, je zamstnavatel povinen vybavit prostedky pro poskytnut prvn pomoci, vetnzajitn prostedkumoujcch pivolat rychlou lkaskou pomoc.

HLAVA VII

PRACOVN POHOTOVOST 95


Strnka30/158

(1) Pracovn pohotovost me zamstnavatel na zamstnanci poadovat, jen jestlie se o tom se zamstnancem dohodne. Za dobu pracovn pohotovosti pslu zamstnanci odmna podle 140. (2) Za vkon prce v dobpracovn pohotovosti pslu zamstnanci mzda nebo plat; odmna podle 140 za tuto dobu nepslu. Vkon prce v dobpracovn pohotovosti nad stanovenou tdenn pracovn dobu je prac pesas ( 93). (3) Pracovn pohotovost, pi kter k vkonu prce nedojde, se do pracovn doby nezapotv.

HLAVA VIII

SPOLEN USTANOVEN O PRACOVN DOBA DOBODPOINKU 96

(1) Zamstnavatel je povinen vst u jednotlivch zamstnancevidenci s vyznaenm zatku a konce

a) odpracovan 1. smny [ 78 odst. 1 psm. c)], 2. prce pesas [ 78 odst. 1 psm. i) a 93], 3. dal dohodnut prce pesas ( 93a), 4. non prce ( 94), 5. doby v dobpracovn pohotovosti ( 95 odst. 2),

b) pracovn pohotovosti, kterou zamstnanec drel [ 78 odst. 1 psm. h) a 95]. (2) Na dost zamstnance je zamstnavatel povinen umonit zamstnanci nahldnout do jeho tu pracovn doby nebo evidence pracovn doby a do jeho tu mzdy a poizovat si z nich vpisy, poppadstejnopisy na nklady zamstnavatele.

97 (1) Pekky v prci na stranzamstnance pi prunm rozvren pracovn doby se posuzuj jako vkon prce jen v rozsahu, ve kterm zashly do zkladn pracovn doby. Vta prvn neplat v ppad doasn pracovn neschopnosti, kdy se zamstnanci poskytuje nhrada mzdy nebo platu ( 192). (2) Pi pekkch v prci na stranzamstnance pi prunm rozvren pracovn doby, vymezench pesnou dlkou nezbytnnutn doby, po kterou pslu zamstnanci pracovn volno, nebo jde-li o innost zstupczamstnanc, se posuzuje jako vkon prce cel tato doba. (3) Pekky v prci na stranzamstnavatele pi prunm rozvren pracovn doby se posuzuj jako vkon prce, jestlie zashly do smny zamstnance, a to za kad jednotliv den v rozsahu prmrn dlky smny. (4) Za dobu 1 dne se povauje pro ely odstavc1 a 3 doba odpovdajc prmrn dlce smny vyplvajc ze stanoven tdenn pracovn doby nebo z krat pracovn doby. (5) Pi uplatnn konta pracovn doby se pracovn volno pro pekky v prci na stranzamstnance poskytuje v rozsahu nezbytnnutn doby, poppadv rozsahu dlky smny rozvren zamstnavatelem na pslun den.

98 (1) Prce pesas pi uplatnn prunho rozvren pracovn doby se zjiuje vdy jako prce nad stanovenou tdenn pracovn dobu a nad zkladn pracovn dobu. (2) Prac pesas pi uplatnn konta pracovn doby je prce konan nad stanovenou tdenn


Strnka31/158

pracovn dobu, kter je nsobkem stanoven tdenn pracovn doby a potu tdnvyrovnvacho obdob podle 86 odst. 3 nebo podle 87 odst. 3.

99 Opaten tkajc se hromadn pravy pracovn doby, prce pesas, monost naizovat prci ve dnech pracovnho klidu a non prci se zetelem na bezpenost a ochranu zdrav pi prci je zamstnavatel povinen pedem projednat s odborovou organizac.

HLAVA IX

ZMOCOVAC USTANOVEN 100

(1) Vlda stanov nazenm odchylky pravy pracovn doby a doby odpoinku zamstnancv doprav, jimi jsou

a) lenov osdky nkladnho automobilu nebo autobusu24), b) zamstnanci drby pozemnch komunikac25), c) zamstnanci drn dopravy na drze celosttn, regionln a vlece26), d) zamstnanci mstsk hromadn dopravy27), e) lenov posdky letadla a zamstnanci zajiujc provozovn letit28), f) lenov posdky plavidla29), g) zamstnanci obsluhujc plavidlo v pstavu29), pitom ble vymez okruh zamstnancuvedench v psmenech a) a g) a uprav postup a dal povinnosti zamstnavatele a zamstnanc pi prav pracovn doby a doby odpoinku.

(2) Vlda me stanovit nazenm odchylky pravy pracovn doby a doby odpoinku lenjednotky hasiskho zchrannho sboru podniku31), kter je sloen ze zamstnanczamstnavatele, kte vykonvaj innost v tto jednotce jako sv zamstnn, jejich pracovn povinnosti zahrnuj pm plnn kol tto jednotky; to vak neplat, pokud jde o dlku stanoven tdenn pracovn doby. Dlka smny v ppad odchylek podle vty prvn pi nerovnomrnm rozvren pracovn doby nesm peshnout 16 hodin.

ST PT BEZPENOST A OCHRANA ZDRAV PI PRCI HLAVA I

PEDCHZEN OHROEN IVOTA A ZDRAV PI PRCI 101

(1) Zamstnavatel je povinen zajistit bezpenost a ochranu zdrav zamstnancpi prci s ohledem na rizika monho ohroen jejich ivota a zdrav, kter se tkaj vkonu prce (dle jen "rizika"). (2) Pe o bezpenost a ochranu zdrav pi prci uloen zamstnavateli podle odstavce 1 nebo zvltnmi prvnmi pedpisy je nedlnou a rovnocennou soust pracovnch povinnost vedoucch zamstnancna vech stupnch zen v rozsahu pracovnch mst, kter zastvaj. (3) Pln-li na jednom pracoviti koly zamstnanci dvou a vce zamstnavatel, jsou zamstnavatel povinni vzjemn se psemn informovat o rizicch a pijatch opatench k ochranped jejich psobenm, kter se tkaj vkonu prce a pracovit, a spolupracovat pi zajiovn bezpenosti a ochrany zdrav pi prci pro vechny zamstnance na pracoviti. Na


Strnka32/158

zklad psemn dohody zastnnch zamstnavatel touto dohodou poven zamstnavatel koordinuje provdn opaten k ochranbezpenosti a zdrav zamstnanca postupy k jejich zajitn. (4) Kad ze zamstnavateluvedench v odstavci 3 je povinen

a) zajistit, aby jeho innosti a prce jeho zamstnancbyly organizovny, koordinovny a provdny tak, aby souasnbyli chrnni tak zamstnanci dalho zamstnavatele, b) dostatena bez zbytenho odkladu informovat odborovou organizaci a zstupce zamstnancpro oblast bezpenosti a ochrany zdrav pi prci, a nepsob-li u nj, pmo sv zamstnance o rizicch a pijatch opatench, kter zskal od jinch zamstnavatel.

(5) Povinnost zamstnavatele zajiovat bezpenost a ochranu zdrav pi prci se vztahuje na vechny fyzick osoby, kter se s jeho vdomm zdruj na jeho pracovitch. (6) Nklady spojen se zajiovnm bezpenosti a ochrany zdrav pi prci je povinen hradit zamstnavatel; tyto nklady nesmj bt peneny pmo ani nepmo na zamstnance.

102 (1) Zamstnavatel je povinen vytvet bezpen a zdrav neohroujc pracovn prosted a pracovn podmnky vhodnou organizac bezpenosti a ochrany zdrav pi prci a pijmnm opaten k pedchzen rizikm. (2) Prevenc rizik se rozum vechna opaten vyplvajc z prvnch a ostatnch pedpisk zajitn bezpenosti a ochrany zdrav pi prci a z opaten zamstnavatele, kter maj za cl pedchzet rizikm, odstraovat je nebo minimalizovat psoben neodstranitelnch rizik. (3) Zamstnavatel je povinen soustavnvyhledvat nebezpen initele a procesy pracovnho prosted a pracovnch podmnek, zjiovat jejich piny a zdroje. Na zklad tohoto zjitn vyhledvat a hodnotit rizika a pijmat opaten k jejich odstrann a provdt takov opaten, aby v dsledku pznivjch pracovnch podmnek a rovnrozhodujcch faktorprce dosud zaazen podle zvltnho prvnho pedpisu jako rizikov mohly bt zaazeny do kategorie ni. K tomu je povinen pravidelnkontrolovat rovebezpenosti a ochrany zdrav pi prci, zejmna stav vrobnch a pracovnch prostedk a vybaven pracovi a rove rizikovch faktorpracovnch podmnek, a dodrovat metody a zpsob zjitn a hodnocen rizikovch faktorpodle zvltnho prvnho pedpisu. (4) Nen-li mon rizika odstranit, je zamstnavatel povinen je vyhodnotit a pijmout opaten k omezen jejich psoben tak, aby ohroen bezpenosti a zdrav zamstnanc bylo minimalizovno. Pijat opaten jsou nedlnou a rovnocennou soust vech innost zamstnavatele na vech stupnch zen. O vyhledvn a vyhodnocovn rizik a o pijatch opatench podle vty prvn je zamstnavatel povinen vst dokumentaci. (5) Pi pijmn a provdn technickch, organizanch a jinch opaten k prevenci rizik je zamstnavatel povinen vychzet ze veobecnch preventivnch zsad, ktermi se rozum

a) omezovn vzniku rizik, b) odstraovn rizik u zdroje jejich pvodu, c) pizpsobovn pracovnch podmnek potebm zamstnancs clem omezen psoben negativnch vlivprce na jejich zdrav, d) nahrazovn fyzicky namhavch prac novmi technologickmi a pracovnmi postupy, e) nahrazovn nebezpench technologi, vrobnch a pracovnch prostedk, surovin a materilmnnebezpenmi nebo mn rizikovmi, v souladu s vvojem nejnovjch poznatkvdy a techniky, f) omezovn potu zamstnancvystavench psoben rizikovch faktorpracovnch podmnek pekraujcch nejvy hygienick limity a dalch rizik na nejni poet nutn


Strnka33/158

pro zajitn provozu, g) plnovn pi provdn prevence rizik s vyuitm techniky, organizace prce, pracovnch podmnek, socilnch vztaha vlivu pracovnho prosted, h) pednostn uplatovn prostedkkolektivn ochrany ped riziky oproti prostedkm individuln ochrany, i) provdn opaten smujcch k omezovn niku kodlivin ze stroja zazen, j) udlen vhodnch pokynk zajitn bezpenosti a ochrany zdrav pi prci.

(6) Zamstnavatel je povinen pijmout opaten pro ppad zdolvn mimodnch udlost, jako jsou havrie, pory a povodn, jin vn nebezpe a evakuace zamstnancvetnpokyn k zastaven prce a k okamitmu oputn pracovit a odchodu do bezpe; pi poskytovn prvn pomoci spolupracuje s poskytovatelem pracovnlkaskch slueb. Zamstnavatel je povinen zajistit a urit podle druhu innosti a velikosti pracovitpotebn poet zamstnanc, kte organizuj poskytnut prvn pomoci, zajiuj pivoln zejmna poskytovatele zdravotnick zchrann sluby, Hasiskho zchrannho sboru esk republiky a Policie esk republiky a organizuj evakuaci zamstnanc. Zamstnavatel je povinen zajistit ve spoluprci s poskytovatelem pracovnlkaskch slueb jejich vykolen a vybaven v rozsahu odpovdajcm rizikm vyskytujcm se na pracoviti. (7) Zamstnavatel je povinen pizpsobovat opaten mncm se skutenostem, kontrolovat jejich innost a dodrovn a zajiovat zlepovn stavu pracovnho prosted a pracovnch podmnek.

HLAVA II

POVINNOSTI ZAMSTNAVATELE, PRVA A POVINNOSTI ZAMSTNANCE 103

(1) Zamstnavatel je povinen a) nepipustit, aby zamstnanec vykonval zakzan prce a prce, jejich nronost by neodpovdala jeho schopnostem a zdravotn zpsobilosti, b) informovat zamstnance o tom, do jak kategorie byla jm vykonvan prce zaazena; kategorizaci prac upravuje zvltn prvn pedpis32), c) zajistit, aby prce v ppadech stanovench zvltnm prvnm pedpisem vykonvali pouze zamstnanci, kte maj platn zdravotn prkaz, kte se podrobili zvltnmu okovn nebo maj doklad o odolnosti vi nkaze, d) sdlit zamstnancm, u kterho poskytovatele pracovnlkaskch slueb jim budou poskytnuty pracovnlkask sluby a jakm druhm okovn a jakm preventivnm prohldkm a vyetenm souvisejcm s vkonem prce jsou povinni se podrobit, umonit zamstnancm podrobit se tmto okovnm, prohldkm a vyetenm v rozsahu stanovenm zvltnmi prvnmi pedpisy nebo rozhodnutm pslunho orgnu ochrany veejnho zdrav, e) nahradit zamstnanci, kter se podrob preventivn prohldce, vyeten nebo okovn podle psmene d), ppadnou ztrtu na vdlku, a to ve vi prmrnho vdlku, poppadve vi rozdlu mezi nhradou mzdy nebo platu podle 192 nebo nemocenskm a prmrnm vdlkem, f) zajistit zamstnancm, zejmna zamstnancm v pracovnm pomru na dobu uritou, zamstnancm agentury prce doasn pidlenm k vkonu prce k jinmu zamstnavateli, mladistvm zamstnancm, podle poteb vykonvan prce dostaten a pimen informace a pokyny o bezpenosti a ochran zdrav pi prci podle tohoto


Strnka34/158

zkona a podle zvltnch prvnch pedpis32), zejmna formou seznmen s riziky, vsledky vyhodnocen rizik a s opatenmi na ochranu ped psobenm tchto rizik, kter se tkaj jejich prce a pracovit, g) zabezpeit, aby zamstnanci jinho zamstnavatele vykonvajc prce na jeho pracovitch obdreli ped jejich zahjenm vhodn a pimen informace a pokyny k zajitn bezpenosti a ochrany zdrav pi prci a o pijatch opatench, zejmna ke zdolvn por, poskytnut prvn pomoci a evakuace fyzickch osob v ppadmimodnch udlost, h) jestlie pi prci pichz v vahu expozice rizikovm faktorm pokozujcm plod v tle matky, informovat o tom zamstnankyn. Thotn zamstnankyn, zamstnankyn, kter koj, a zamstnankyn-matky do konce devtho msce po porodu je dle povinen seznmit s riziky a jejich monmi inky na thotenstv, kojen nebo na jejich zdrav a uinit potebn opaten, vetnopaten, kter se tkaj snen rizika psychick a fyzick navy a jinch druh psychick a fyzick zte spojen s vykonvanou prac, a to po celou dobu, kdy je to nutn k ochranjejich bezpenosti nebo zdrav dtte, i) umonit zamstnanci nahlet do evidence, kter je o nm vedena v souvislosti se zajiovnm bezpenosti a ochrany zdrav pi prci, j) zajistit zamstnancm poskytnut prvn pomoci, k) nepouvat takovho zpsobu odmovn prac, pi kterm jsou zamstnanci vystaveni zvenmu nebezpe jmy na zdrav a jeho pouit by vedlo pi zvyovn pracovnch vsledkk ohroen bezpenosti a zdrav zamstnanc, l) zajistit dodrovn zkazu kouen na pracovitch stanovenho zvltnmi prvnmi pedpisy33). Informace a pokyny mus bt zajitny vdy pi pijet zamstnance, pi jeho peveden, peloen nebo zmnpracovnch podmnek, zmnpracovnho prosted, zaveden nebo zmn pracovnch prostedk, technologie a pracovnch postup. O informacch a pokynech je zamstnavatel povinen vst dokumentaci.

(2) Zamstnavatel je povinen zajistit zamstnancm kolen o prvnch a ostatnch pedpisech k zajitn bezpenosti a ochrany zdrav pi prci, kter dopluj jejich odborn pedpoklady a poadavky pro vkon prce, kter se tkaj jimi vykonvan prce a vztahuj se k rizikm, s nimi me pijt zamstnanec do styku na pracoviti, na kterm je prce vykonvna, a soustavnvyadovat a kontrolovat jejich dodrovn. kolen podle vty prvn je zamstnavatel povinen zajistit pi nstupu zamstnance do prce, a dle

a) pi zmn 1. pracovnho zaazen, 2. druhu prce,

b) pi zaveden nov technologie nebo zmny vrobnch a pracovnch prostedknebo zmny technologickch anebo pracovnch postup, c) v ppadech, kter maj nebo mohou mt podstatn vliv na bezpenost a ochranu zdrav pi prci.

(3) Zamstnavatel je povinen urit obsah a etnost kolen o prvnch a ostatnch pedpisech k zajitn bezpenosti a ochrany zdrav pi prci, zpsob ovovn znalost zamstnanca veden dokumentace o provedenm kolen. Vyaduje-li to povaha rizika a jeho zvanost, mus bt kolen podle vty prvn pravidelnopakovno; v ppadech uvedench v odstavci 2 psm. c) mus bt kolen provedeno bez zbytenho odkladu. (4) Zamstnavatel je povinen thotnm zamstnankynm, zamstnankynm, kter koj, a zamstnankynm-matkm do konce devtho msce po porodu pizpsobovat na pracoviti


Strnka35/158

prostory pro jejich odpoinek. (5) Zamstnavatel je povinen pro zamstnance, kter je osobou se zdravotnm postienm, zajiovat na svj nklad technickmi a organizanmi opatenmi, zejmna potebnou pravu pracovnch podmnek, pravu pracovi, zzen chrnnch pracovnch mst, zakolen nebo zauen tchto zamstnanc a zvyovn jejich kvalifikace pi vkonu jejich pravidelnho zamstnn.

104 Osobn ochrann pracovn prostedky, pracovn odvy a obuv, myc, istic a dezinfekn prostedky a ochrann npoje (1) Nen-li mon rizika odstranit nebo dostatenomezit prostedky kolektivn ochrany nebo opatenmi v oblasti organizace prce, je zamstnavatel povinen poskytnout zamstnancm osobn ochrann pracovn prostedky. Osobn ochrann pracovn prostedky jsou ochrann prostedky, kter mus chrnit zamstnance ped riziky, nesm ohroovat jejich zdrav, nesm brnit pi vkonu prce a mus splovat poadavky stanoven zvltnm prvnm pedpisem34). (2) V prosted, v nm odv nebo obuv podlh pi prci mimodnmu opoteben nebo zneitn nebo pln ochrannou funkci, pslu zamstnanci od zamstnavatele jako osobn ochrann pracovn prostedky t pracovn odv nebo obuv. (3) Zamstnavatel je povinen poskytovat zamstnancm myc, istic a dezinfekn prostedky na zklad rozsahu zneitn ke a odvu; na pracovitch s nevyhovujcmi mikroklimatickmi podmnkami, v rozsahu a za podmnek stanovench provdcm prvnm pedpisem, t ochrann npoje. (4) Zamstnavatel je povinen udrovat osobn ochrann pracovn prostedky v pouivatelnm stavu a kontrolovat jejich pouvn. (5) Osobn ochrann pracovn prostedky, myc, istic a dezinfekn prostedky a ochrann npoje pslu zamstnanci od zamstnavatele bezplatn podle vlastnho seznamu zpracovanho na zklad vyhodnocen rizik a konkrtnch podmnek prce. Poskytovn osobnch ochrannch pracovnch prostedk nesm zamstnavatel nahrazovat finannm plnnm. (6) Vlda stanov nazenm bli podmnky poskytovn osobnch ochrannch pracovnch prostedk, mycch, isticch a dezinfeknch prostedka ochrannch npoj.

105 Povinnosti zamstnavatele pi pracovnch razech a nemocech z povoln (1) Zamstnavatel, u nho k pracovnmu razu dolo, je povinen objasnit piny a okolnosti vzniku tohoto razu za asti zamstnance, pokud to zdravotn stav zamstnance dovoluje, svdka za asti odborov organizace a zstupce pro oblast bezpenosti a ochrany zdrav pi prci a bez vnch dvod nemnit stav na mst razu do doby objasnn pin a okolnost vzniku pracovnho razu. O pracovnm razu zamstnance jinho zamstnavatele je zamstnavatel podle vty prvn povinen bez zbytenho odkladu uvdomit zamstnavatele razem postienho zamstnance, umonit mu ast na objasnn pin a okolnost vzniku pracovnho razu a seznmit ho s vsledky tohoto objasnn. (2) Zamstnavatel je povinen vst v knize razevidenci o vech razech, i kdy jimi nebyla zpsobena pracovn neschopnost nebo byla zpsobena pracovn neschopnost nepesahujc 3 kalendn dny. (3) Zamstnavatel je povinen vyhotovovat zznamy a vst dokumentaci o vech pracovnch razech, jejich nsledkem dolo


Strnka36/158

a) ke zrann zamstnance s pracovn neschopnost del ne 3 kalendn dny, nebo b) k mrt zamstnance. Jedno vyhotoven zznamu o razu je povinen zamstnavatel pedat postienmu zamstnanci a v ppadsmrtelnho pracovnho razu jeho rodinnm pslunkm.

(4) Zamstnavatel je povinen ohlsit pracovn raz a zaslat zznam o razu stanovenm orgnm a institucm. (5) Zamstnavatel je povinen pijmat opaten proti opakovn pracovnch raz. (6) Zamstnavatel je povinen vst evidenci zamstnanc, u nich byla uznna nemoc z povoln, kter vznikla na jeho pracovitch, a uplatn takov opaten, aby odstranil nebo minimalizoval rizikov faktory, kter vyvolvaj ohroen nemoc z povoln nebo nemoc z povoln. (7) Vlda stanov nazenm

a) zpsob veden evidence razv knize raz, b) ohlaovn raz, c) vyhotovovn a zasln zznamu o razu a zznamu o razu - hlen zmn, d) okruh orgna instituc, kterm se ohlauje pracovn raz, zasl zznam o razu a zznam o razu - hlen zmn, e) co se rozum smrtelnm pracovnm razem pro statistick ely, f) vzor zznamu o ra

262/2006 2015

Documents