5/2009 kveˇ ten - noc kostelů plzenske...5/2009 kveˇ ten pozva´nı´ na dny vı´ry 2009...

5/2009 KVETENPozvanı na Dny vıry 2009

Poslednı vıkend v kvetnu je pro nas jiz tradicne prıle-zitostı pripomenout si zalozenı dieceze — letos je tojiz 16 let — a take posvecenı katedraly a noveho oltare— pred 3 lety. Soucasne je to prılezitost k setkanı avzajemnemu povzbuzenı — a to vsichni potrebujeme.Proto vas vsechny na tyto Dny vıry zvu. Jejich programje uveden nıze.

Letos jsou Dny vıry spojeny s novinkou. V predvecer,v patek 29. kvetna, se bude konat tzv. Noc kostelu. Jeto iniciativa, kterou jsme prevzali z Brna a z Vıdne akonala se a kona i na jinych mıstech. Jde o vecer (od1800 do 2400), kdy jsou kostely otevreny a volne prıstupne verejnosti. V kostelıch je prıtomnasluzba, ktera provadı a ukazuje i prostory a predmety, ktere pro verejnost obvykle nejsou keshlednutı. Rovnez zaznı hudba, varhannı i jina, ktera ma pripravit hezkou atmosferu pro verıcıi neverıcı navstevnıky. Zvu vas i na tuto zajımavou navstevu nasich plzenskych kostelu.

A do tretice, letosnı Dny vıry jsou zakonceny mimoradne, totiz v nedeli jsou Letnice, svatkySeslanı Ducha svateho. V katedrale budu pri msi sv. v 1030 udelovat svatost birmovanı. I natuto slavnost vas zvu. Je to prılezitost ozivit v sobe plamen Ducha svateho, ktereho jsme prinasem birmovanı kdysi v hojnosti obdrzeli a ktery mozna trosku pohasl.

Prijd’te se tedy do Plzne povzbudit a posılit ve vıre na letosnı Dny vıry,s patecnı predehrou a nedelnım Svatodusnım vyvrcholenım.

Tesım se na Vas. Vas biskup

1

ZPRAVODAJ PLZEŇSKÉ DIECÉZE KVĚTEN 2009

• Program Dnu vıry29. kvetna

Patecnı adorace a mse za diecezi ve farnostechdieceze (v Plzni Noc kostelu – viz vpravo)

30. kvetna930 zahajenı programu v katedrale, uvıtanı940 rannı modlitba

1000 „Svaty Pavel“ — Mons. Josef Zak1100 „Vım, komu jsem uveril.“ (2Tm 1,12)

P. Jeronym Josef Ertelt O.Carm.1200 prestavka na obcerstvenı1315 „Probud’se citero a harfo“ koncert harfa

a housle: Z. Melicharova a R. Klimesova1345 „Prijali jste Ducha svateho?“ (Sk 19,2)

Mons. RobertFalkenauer1500 mse sv. s otcem biskupem2000 svatodusnı vigilie s modlitbou za diecezi

kostel Vsech svatych na Roudne

Paralelnı programy:• pro deti skolnıho veku915–1445 u dominikanu na Jiraskove nam., ve-dou sestry salesianky. Sraz detı v 915 predkatedralou nebo v 945 pred kostelem u domi-nikanu, predanı detı v 1445 pred katedralou.• program pro mladez1000–1200 ve farnım sale, Frantiskanska 11

• program pro manzele1330 kostel Nanebevzetı Panny Marie: „Part-nerstvı, dospelost a zranı v manzelstvı “ —Jirı Cerny

31. kvetna — Seslanı Ducha svateho1030 mse sv. v katedrale s birmovanım

• NOC KOSTELU

je v Plzni zcela novou akcı, jejı prvnı rocnıkprobehne v patek 29. kvetna. Ve vecernı anocnı atmosfere bude mozno navstıvit nektereplzenske kostely. Soucastı vecera bude bo-haty doprovodny program, jeho soucastı bu-dou koncerty, prohlıdky a dalsı zajımave akce.V cırkevnıch prostorach zaznı nejen varhannınebo vazna hudba, ktera tam obvykle patrı,ale treba i jazz. Navstevnıci se mohou te-sit na moznost nahlednout do prostor verej-nosti bezne neprıstupnych, jako jsou presby-tare, varhannı kury, sakristie nebo kaple. Za-jımavostı bude naprıklad nocnı vyslap na vezplzenske katedraly. Vsechny akce budou zprı-stupneny zdarma. Sve brany otevrou:1. katedrala sv. Bartolomeje, nam. Republiky2. kostel Nanebevzetı P. M., Frantiskanska ul.3. kostel sv. Jana Nepom., Chodske nam.4. kostel P. Marie Ruzencove, Jiraskovo nam.5. kostel sv. Martina a Prokopa, Revolucnı ul6. kostel sv. Jirı v Plzni Doubravce7. kostel Evangelicke cırkve metodisticke,

Husova ulice 14V Rakousku se stejna akce s nazvem LangeNacht der Kirchen konala poprve v roce 2005ve Vıdni. Pro velky uspech a zajem navstev-nıku i poradajıcıch cırkvı se behem ctyr letrozsırila do celeho Rakouska. V Ceske re-publice se krome Plzne uskutecnı i v Brne aokolı.

Informace o programech v kostelıch najde-te na www.nockostelu.cz/kostely.

P. Vojtecha Frantiska Kliku,sedmdesatileteho byvaleho dieceznıho kneze, dnes trapistickeho mnicha„Prominte, zehlil jsem, nemohli me najıt,“omlouva se P. Vojtech Frantisek Klika, kdyzme vyzvedava na prostrantvı trapistickehoklastera Matky Bozı v Novem Dvore. „Pojd’te,

pujdeme tam do domu pro hosty,“ ukazujek nove opravenemu, drıve hospodarskemustavenı. Protoze prsı, pretahne si knez preshlavu kapi reholnıho odevu a rychlym krokem

2


se vydava po oblazky vysypane ceste. Mam codelat, abych mu ve svych botkach na podpatkustacila. „Ze by zivot v klastere cloveku rokyubıral?“ rıkam si v duchu, protoze svizny se-dmdesatnık rozohodne na sedmdesatnıka ne-vypada. Usedame v bıle mıstnosti, nadhernesvou prostotou, a P. Klika zacına vypravet.

Svetlo sveta jsem spatril 17. kvetna roku1939 v Hostouni, ve vesnici lezıcı tri kilome-try od Lidic. Mel jsem dve mladsı sestry, mojirodice meli pronajaty maly obchod uprostredvsi, par kroku od skoly i od kostela. Mladıjsem prozil jako vetsina venkovskych klukuv lete na rybnıce, v zime na hristi. V okolnıchpotocıch bylo plno ryb, na stromech vrabcu,zadna zed’nam nebyla dost vysoka, i kdyz toobcas vyneslo vyprask.

Kdy jste poprve zacal hledat svou cestuk Bohu? Uz v detstvı?

Ve skole jsme samozrejme meli i vyuku na-bozenstvı, v roce ctyricatem patem to bylaprvnı znamka na vysvedcenı. Vzpomınam nanaseho velmi hodneho pana farare P. Betıka,nezapomenu nikdy na prvnı zpoved’u neho ana svate prijımanı, po kterem jsem se cıtil taklehky, st’astny a cisty. Uz jako kluk jsem zas-nul nad budoucnostı, ktera nas ceka v nebi.V padesatych letech pak patera Betıka poslalik petepe a nase fara osirela. Do mest’ankyjsem chodil v nedalekych Hostivicıch, tam uzjsem na nabozenstvı nechodil, vsechno zacalobyt jinak. Otci zavreli obchod, pracoval jakokopac kanalizacı, maminka delala pruvodcıv autobusu. Ja jsem se z kostela vytratil. Veskole nam rıkali, ze clovek pochazı z opice,vse je nahodilym vyvojem.

Presto jste se nakonec stal knezem. Jak k tomudoslo?

To byla jeste dlouha cesta. Po neprijetı naelektrotechnickou prumyslovku se mi poda-rilo dostat na Strednı filmovou skolu v Cime-licıch. Na tu dobu mam hezke vzpomınky, ale

ani tady jsem do kostela nechodil, spıs ve-dle na pivo. Profesori nas ucili logicky mys-let, to mi v zivote mockrat pomohlo. Mnozıbyli hluboce verıcı lide, jak jsem se dozve-del pozdeji. Mezi mymi spoluzaky byl napr.spisovatel a scenarista Vladimır Korner nebozvukar Pavel Skala. Doposud mıvame kazdo-rocne trıdnı srazy, letos to bylo padesat let odmaturity. Hned po roce 89 jsem zavedl tradici,ze vsechny rocnıky zahajujı setkanı msı sv.Ted’ uz mam nastupce, mladeho kneze, takeabsolventa.

Po vojne jsem byl zamestnan jako technikv televizi v oddelenı pro vysılanı filmu. Lı-bilo se mi tam, ale porad jsem nejak cıtil, zeje treba udelat razny krok do zivota.

Vy me napınate.

Jednou jsem takhle prochazel prazskym Sta-rym Mestem a napadlo me, jestlipak se v kos-telech jeste neco deje? Zasel jsem tedy namsi sv. do kostela sv. Havla a prekvapilo me,

3


ze byl plny, bylo tu i mnoho mladych lidı.Kdyz se potom zvedali ke svatemu prijımanı,uvedomil jsem si nahle, co podstatneho miv zivote chybı. Obratil jsem se na P. Jirıho Re-insberga, ktery tuto farnost spravoval, a zacaljsem se — po patnacti letech — pripravovatke zpovedi. Od te doby, co jsem po roce pri-stoupil ke svatemu prijımanı, jsem st’astny as nikym na svete bych svuj zivot nemenil.

Byl jste v te dobe pohledny mlady muz, meljste znamost s dıvkou?

Mel. Chtel jsem se ozenit s devcetem ze sou-sednı vesnice. Zacal jsem ji vodit do kos-tela, ale brzy jsem narazil. Jejı otec byl pre-svedceny komunista, rodine jsem se zdal moc„svaty“. Dohodli jsme se, ze se na cas roze-jdeme, a ona se za pul roku vdala, ja vstoupildo litomerickeho knezskeho seminare.

To znı skoro jako prıbeh z lidove balady. Ude-lal jste to na truc?

Ne, na truc ne. Vydal jsem se na Svatou Horuu Prıbrami, rozhodnut se tu stat kostelnıkem.Tamejsı dekan P. Olsar me chvıli poslouchal apak povıda: „Ja nepotrebuju kostelnıka. Bezk biskupovi a prihlas se do seminare.“ Takmi Matka Bozı Svatohorska prostrednictvımsveho sluzebnıka ukazala cestu a nikdy v zi-vote jsem toho nelitoval, naopak, jsem za tocım dal vdecnejsı. V rocnıku se mnou bylii dva budoucı biskupove — plzensky biskupFrantisek Radkovsky a kralovehradecky Do-minik Duka. O dva rocnıky pred nami stu-doval budoucı kardinal Miloslav Vlk. V roce1970 mi udelil kardinal Frantisek Tomasekknezske svecenı v prazske katedrale.

Hned po knezskem svecenı jste se dostal dozapadnıch Cech, kde jste leta pusobil jakodieceznı knez.

Modlil jsem se, aby mne Buh poslal tam,kde bych nemel co zkazit. Dostal jsem dekretdo Ledcu u Plzne, kde byl na fare sedma-sedmdesatilety P. Weber se stejne starou ku-

charkou. Do kostela chodilo deset babicek,k prijımanı nikdo. Presne tak, jak jsem si vy-prosil. Denne jsem se modlil pred svatostan-kem, aby s tım Pan neco udelal. Po pul roceprisla jedna babicka ke zpovedi, k prijımanısla pri msi sv. v sedm hodin rano, protoze sepred ostatnımi stydela. Behem roku ale za-caly prichazet i ostatnı babicky, i mladsı lide,dokonce jsem nasel i ministranty. Pribyly midalsı farnosti Vseruby, Lıst’any, Cıhana a Per-narec, zacal jsem ucit nabozenstvı. Opravilijsme spolecne okolı kostela, fasadu a vez, nanız byl doposud jen umıracek, dostala novezvony.Z Ledcu jste potom odesel az do nejzapad-

nejsıho pohranicı, jak k tomu doslo?Byl jsem v Ledcıch rovnych 24 let, kdyz

prisel biskup Frantisek, ze potrebuje kneze doAse. Prijal jsem to jako vuli Bozı a sel jsem.Fara v Asi byla snad nejhorsı farou v diecezi,to uznal i sam biskup, v kostele padaly cihlynad hlavnım vstupem. Kdyz jsem to spatril,spraskl jsem ruce: „Muj Pane, snad nechces,abych opravoval i tento kostel?“ Na Plzen-sku se mi totiz podarilo opravit ctyri kostely adve fary. Nakonec se to povedlo i v Asi, pujc-kou nam vypomohl napr. assky evangelickyfarar Kucera, metsky urad a dalsı. Opravilyse i kostely v Hazlove a Mokrinach. V Asichodilo na msi sv. kolem stovky lidı, z tohoasi polovina ke svatostem, slouzil jsem msesv. i v penzionu pro seniory a v domove promentalne postizene. Odtud si vzpomınam najednoho asi petadvacetileteho chlapce, kteryv ustavu vzdycky sedaval na chodbe nehybnejako socha. Kdykoliv jsem sel okolo, pohladiljsem ho po hlave. A po dvou mesıcıch se na-jednou objevil na msi svate a od te doby cho-dil pravidelne. Zasnul jsem, co dokaze i taknepatrny projev lasky. Celkem jsem pusobilv Asi a okolı devet let.Ted’ se dostavame k otazce, kterou mam najazyku od sameho pocatku. Jak jste se vy jako

4


dieceznı knez ocitl v klastere trapistu v NovemDvore?

Kdybych mladı prozıval v normalnı dobe,stal bych se mnichem hned v petadvaceti le-tech, ale tehdy to neslo. S pribyvajıcımi letyse tato ma touha znovu ozvala a ja si rekl,ze je nejvyssı cas. Nechtel jsem ale farnostopustit jen tak, tak jsem se modlil za nahradu,coz byl vzhledem k okolnostem pozadavek nazjevny zazrak. A Buh ho ucinil. Na me mıstose ochotne nabıdl P. Pavel Baxant z Marian-skych Laznı, to byl opravdu zazrak, z Marian-skych Laznı do Ase. Vydal jsem se do mater-skeho klastera trapistu v Sept Fons ve Fran-cii, abych poznal, co me ceka, a v roce 2003jsem se zeptal tady v Novem Dvore, zdali byme prijali. Ono prijmout ctyriasedesatiletehokneze je dost mimoradne. Po devıtimesıcnımpostulatu, behem nehoz lze kdykoliv odejıt,jsem vstoupil do dvouleteho noviciatu a v r.2006 slozil casne sliby na tri roky.

Bylo tezke od zakladu zmenit svuj zivot?

Vıte, ja mam jistotu, ze je to vule Bozı,Buh vzdycky vı, co dela. Zmeny jsem se ne-bal, jsem od prirozenosti spıs ticha bytost,ze si tu s vami uz delsı dobu povıdam, nenıbezne. Take mam silny motiv: co nejlepe sepripravit k odchodu na vecnost. Samozrejmetu jsou urcite naroky, bez Bozı pomoci bych tonezvladl. Ale nekolik hodin spolecnych a sou-kromych modliteb denne se nemohou minoutucinkem. Pri praci mezi sebou nemluvıme,krome zpıvanych hodinek je tu ticho, mohubyt vetsinu dne se svym Bohem. Prinası mi toradost ze zivota a obrovsky pokoj v dusi.

Nase povıdanı koncıme v krasnem klas-ternım kostele, kde pusobı uchvatna atmo-sfera podtrzena hrou svetel a stınu, prestoze jevenku posmourny den. Vıce o kostele, klaster-nım komplexu i o zivote trapistickych mnichunajdete na http://www.novydvur.cz

Alena Ourednıkova

Kostely sv. Petra a Pavla v Dolanech a HabarticıchV klatovskem vikariatu jsou dva kostely, v je-jichz zasvecenı se objevuje jmeno sv. Pavla.Ten mensı kostel je v Habarticıch od Klatovpoblız Planice. Ve zdivu je zachovan v po-dobe ze 14. stoletı, kdy je take prvne zmi-novan jako farnı. Ve stejnem dokumentu jei konstatovanı, ze kostel je „pauper“, nebolichudy. Jednolodnı stavba s vezı v zapadnımprucelı je prosta, jen v presbytari je zacho-vana zebrova klenba, lod’ ma plochy strop.Jak je stavba jednoduchou, takove je i vy-bavenı kostela. Zvlastnostı je pouze krızovacesta, namalovana v 19. stoletı na skle.

Dolany se nachazejı 6 km severne od Kla-tov. Kostel byl zminovan jako farnı uz v polo-vine 14. stoletı, kdy v pomerne rozsahle tvrzivladli panove z Ryzmberka. Fara zanikla zavalecnych udalostı tricetilete valky a byla ob-

novena az kolem roku 1675. Od roku 1696zde byl ctrnact let fararem Antonın Prıhoda,velka osobnost tehdejsı doby a pozdejsı ob-lıbeny dekan v Domazlicıch. Jistou dobu, azdo zrusenı radu v roce 1773, zde byli patrony

5


klatovstı jezuite. Na ne je v kostele pamatka,mramorova krtitelnice, ktera byvala lavabem(umyvadlem) v jejich koleji. Po zrusenı ra-duji ji sem daroval hrabe Morzin z Dolnı Lu-kavice. To se ale jeste tykalo starsı stavbykostela, dnesnı stavba je mladsı a krtitelnicetak spojuje obe stavby.

Na samem konci 18. stoletı byl stary kos-tel velmi zchatraly, a tak opakovane svolanaokresnı komise doporucila kostel strhnout a

nahradit novostavbou. V roce 1797 byl po-svecen zakladnı kamen a opatren ostatky sva-tych. Zachovala se zprava, ze byl privezen zeSvrcovce povozem, v nemz bylo zaprahnuto32 volu. Stavba byla sverena mıstnımu zed-nickemu mistru a hostinskemu Mateji Stan-kovskemu, ktery kostel dostavel za dva roky.Ze stareho kostela byla zachovana vez s cibu-lovou strechou. Na stavbu byl pouzit materialz nekterych kostelu, zrusenych za Josefa II.,naprıklad dlazba a sloupy jsou z kostela sv.Wolfganga nad Chudenicemi. Odtud take po-chazely i baroknı varhany, ktere vsak shorelyv roce 1936.

Kostel je jednolodnı s pravouhlym presby-tarem a emporami v lodi. Pred zapadnımprucelım stojı zachovana puvodnı vez s ba-roknı strechou. Hlavnı oltar je pozdne ba-roknı z poloviny 18. stoletı, s obrazem sv.Petra a Pavla od plzenskeho malıre Jan Her-zoga z roku 1858. U vıtezneho oblouku je za-chovana pamatka na jezuity — baroknı mra-morova krtitelnice. V kostele jsou uchovanyvelmi pekne sochy v zivotnı velikosti ceskychpatronu z kostela sv. Vavrince v Klatovech.Take secesnı lavice pochazejı z tohoto kos-tela, ktery od roku 1866 do 2. svetove valky,slouzil jako gymnasialnı kostel. Jan Soukup

List KolosanumUvod: V Pavlove dobe vyznamne mesto Ko-losy lezı v Male Asii na ceste z Efezu do vnit-rozemı. Krest’anskou obec tam zalozil Pavluvzak Epafras. Duvodem k sepsanı listu bylozrejme nebezpecı ze strany skupin, ktere pod-cenovaly dosah krest’anske vıry, kladly du-raz na zvlastnı mysticke poznanı a prosazo-valy pritom nektere zidovske obrady (2,16–22). Proti tomu se v listu zduraznuje svrcho-vanost Kristova, jednota cırkve a rad (2,5)i osvedcenı vıry ve vsednım zivote. Nekterı

badatele se dnes domnıvajı, ze list pochazız Pavlova okruhu a ze byl napsan brzy poPavlove smrti (kolem r. 70) nekterym z Pav-lovych zaku v Male Asii v okolı mest Kolosy,prıpadne v Efezu, kde pravdepodobne exis-tovala Pavlova skola. List Koloskym je obsa-hove sprıznen s listem Efezskym, ktery na nejnavazuje.

K obsahu listu: V listu Kolosanum jsoupro hlasanı Krista nosna tri obsahova teziste:hymnus (1,15–20), spor s heretiky (2. kap.)a eticka napomenutı pro zivot krest’anske ro-

6


diny (3,18–4,1). Z techto textu lze usuzovatna otazky, ktere v dobe napsanı listu hybalylidmi. Doba napsanı byla poznamenana stra-chem pred ztratou stareho radu, ba dokoncestrachem ze zaniku kosmu. Pocit bezmocnostia vydanı napospas kosmickym silam, prırodnıkatastrofy a politicke krize stavely pozdne an-tickeho cloveka pred otazku po vlastnı spase.Myslitele te doby predkladajı ruzna (i proti-chudna) vychodiska z dane situace.

Jedno z vychodisek stavı na tom, ze po-zemska existence je nicotna a nesnesitelna,ale askeze a ocista smeruje k odchodu z ne-pretrziteho kolobehu zotrocujıcıch zivlu a tımk podılu na svete bozstvı. Vlivne kruhy v Ko-losech si podobne zarazovaly Krista: on uzse dostal zmrtvychvstanım nad splet’pozem-ske existence. V nem videli „unikovou cestu“,vzdyt’ svym vzkrısenım vstoupil do nebes-keho sveta. Pro koloske kruhy byl prımo po-tvrzenım, ze pozemsky a nebesky svet zusta-vajı v zasade oddeleny. Naopak autor listuKoloskym od Pavla vedel, ze Kristovo vzkrı-senı niky nesmı byt chapano jako unik, nybrznaopak — jako Bozı ANO k tomuto svetuse vsemi jeho paradoxy. Proto zduraznuje, zekrest’ane jsou v Kristu vzkrıseni (2,12n) i vy-koupeni (1,1n). Toto rıka dusledne s ohledemna spolecenstvı cırkve (obec verıcıch); nebot’svet jako takovy nenı jeste vykoupen, nybrzjen ve vztahu ke Kristu, ktery v krızi svet„pevne pribil“. Jako vzkrısenı nepotrebujı tu-dız krest’ane zadnou unikovou cestu z tohotosveta, nybrz mohou v tomto svete „hledat to,co je nad nimi, kde Kristus sedı na praviciBozı“ (3,1).

Odtud se da tez lepe porozumet i dobre pro-myslene vypovedi pısne na Krista (1,15–20);autorem uz prevzaty hymnus zduraznoval, zekosmicky rad je v Kristu Bozım stvorenım —v Nem ma rad i trvanı. Ale tım, ze autor listudo popredı postavil smırcı jednanı Bozı Kris-tovym krızem, ze propagoval v nem zbavenı

moci tohoto sveta a ze proti tomuto odmocne-nemu svetu postavil cırkevnı obec, mohl Ko-losanum nazorne ukazat, ze Buh v tomto svetepusobı tvurcım zpusobem. Z tohoto sveta Bo-hem promeneneho nenı treba prchat.

„Pravidla vzajemneho spoluzitı “ (3,18–4,1) zretelne ukazujı na to, ze autorem rozvi-nuta „prava“ vıra a jım zastupovane pritakanıtomuto svetu neustı do okliky, kterou by seprece jen dalo z tohoto sveta uniknout. Podleautorova vykladu sveta se v danych struktu-rach musı dat zıt. Teologie tohoto listu nenınecım odtazitym, nybrz chce zasahnout sku-tecny zivot. Jak tezko se da „lidsky“ zıt, uka-zujı katalogy ctnostı a nerestı (3,5–11); mezientuziastickym blouznenım o bezmezne svo-bode a rovnosti, ktere nakonec zustanou jenideou, a mezi zotrocenım mechanismy tradic-nıch struktur chce autor v „pravidlech vza-jemneho spoluzitı “ ukazat cestu vztahujıcı seke skutecnosti: jak v realite hledat nebe, coz jevyjadreno v povzbuzujıcı vrcholne vete 3,11.

List Kolosanum nam rıka svou vlastnı recı,ze je smysluplne zıt v tomto svete jakoztoobec — spolecenstvı verıcıch, slavit a zıt Bozızaslıbenı a tak se v tomto svete nerozplynout.Vırou presvedceny krest’an uz nema sebemen-sıho duvodu ke strachu pred „zlym svetem“.Odvaha to vyslovit a podle toho zıt je ukolemkazdeho krest’ana, kazde mıstnı i univerzalnıcırkve. s vyuzitım MSK — List Kolosanum,

autor Rudolf Hoppe, pripravil J. Kase

• Pravoslavna cırkevOd 70. let 19. stoletı se formovalav Praze Ceska pravoslavna obec,pod vedenım arcibiskupa Savvatijese ustavila jako autonomnı ceska cır-kev. Po roce 1918 se z vetsı casti

reformnıho hnutı v katolicke cırkvi vytvorilaCırkev ceskoslovenska a mensı cast se pripo-jila k Ceske nabozenske obci pravoslavne, nabiskupa byl v roce 1921 v Belehrade vysvecenMatej Pavlık (biskup Gorazd).

7


V dobe okupace pravoslavna cırkev po-skytla ukryt vykonavatelum atentatu naHeydricha. V zarı 1942 byli biskup Gorazd adalsı zastreleni, jejich rodiny zemrely v konc.tabore, dalsı knezı poslani na nucene prace,majetek zkonfiskovan a cırkev zakazana.

Po valce se predstavitele pravoslavnychskupin obratili na ruskou pravoslavnou cırkevse zadostı o prijetı do jejıho svazku. Sjedno-cena Pravoslavna cırkev v Ceskoslovensku seustavila r. 1946 docasne jako autonomnı exar-chat ruske pravoslavne cırkve, az do r. 1951,kdy zıskala opet autokefalitu (samostatnost).

Zakladem bohosluzby je Bozska litur-gie Jana Zlatousteho, Basiliova liturgie anicejsko–carihradske vyznanı vıry. Veroucnei organizacne vychazı z apostolske tradice ra-neho krest’anstvı. Zakladnı jednotkou je cır-kevnı obec (farnost). Vyssımi uzemnımi celkyjsou protopresbyteraty a eparchie. V Ceskerepublice jsou dve eparchie v cele s biskupy.Biskup prazske eparchie ma titul arcibiskup.

Cırkev je propojena s pravoslavnou cırkvına Slovensku. Volba metropolity jako spo-lecneho nejvyssıho predstavitele se kona nametropolitnım shromazdenı mezi prazskym a

presovskym arcibiskupem. Jednotlive mıstnıcırkve jsou samostatne. V soucasne dobe jeprvnı mezi biskupy vladyka Krystof, arcibis-kup prazsky a metropolita ceskych zemı a Slo-venska.

Budoucı knezı studujı na Pravoslavne bo-hoslovecke fakulte Presovske univerzity a najejım detasovanem pracovisti v Olomouci. VeVilemove u Olomouce pusobı Pravoslavnaakademie — Gorazdovo cyrilometodejskestredisko duchovnıch setkanı, cırkev vydavamesıcnık Hlas Pravoslavı.

Pravoslavna cırkev je clenkou Ekume-nicke rady cırkvı, Svetove rady cırkvı, Kon-ference evropskych cırkvı a mezinarodnı or-ganizace pravoslavne mladeze Syndesmos.V Ceske republice je 75 farnostı. Pocet ve-rıcıch podle scıtanı lidu r. 2001 je 22.968,dalsı jsou z rad zahranicnıch pracovnıku.

Na uzemı dieceze se nachazejı farnostiKarlovy Vary, Marianske lazne, Olovı, Tepla,Ostrov, As, Frantiskovy lazne, Rovna, Soko-lov, Lesna, Tachov, Milıre, Horsovsky Tyn,Klatovy, Plzen, Rokycany a dale Monastyr sv.Mikulase na Doubske hore u K. Varu (vıce nawww.pravoslavnacirkev.cz). jl

„Jako Otec poslal mne, tak i ja posılam vas.“(Jan 20,18)

Milı pratele,rady bychom vam predstavily po Papui–Nove Guinei dalsı krajinu, kam mırı pomocz PMD z Ceske republiky (a tedy i od vas).Tou zemı je Banglades.

Tuto krajinu najdeme na jihu Asie na po-brezı Bengalskeho zalivu. Vetsinu uzemı za-bıra nızina, kterou protekajı veletoky Gangaa Brahmaputra. Podnebı je, tropicke, casto sezde vyskytujı tajfuny a povodne. Na stejnemuzemı, jako je Ceska a Slovenska republika,je namackano 131,25 mil. obyvatel, Bangla-des tak nenı jen nejchudsı, ale take nejpre-

lidnenejsı zeme na svete. 88% obyvatel jsoumuslimove, 10% tvorı hinduiste a jen 2% zby-vajı na ostatnı nabozenstvı. Ke krest’anstvı sehlası jen 260 000 lidı. Protoze je Bangladestak chuda, jsou jejı obyvatele vetsinou negra-motnı. Stat nema penıze na budovanı a pro-voz skol, ucebnı pomucky ani platy ucitelu.Navıc musı deti pracovat na ryzovych a zele-ninovych polıch a na pastvinach. Jejich vek jev rozmezı 5–14 let, pracujı 10–12 hodin dennebez jakehokoliv odpocinku. Jejich mzda ne-zabezpecuje ani zakladnı zivotnı potreby.

Dıky PMD a nası stedrosti mohou v Ban-gladesi fungovat misijnı stanice, casto vzda-

8


lene od sebe i nekolik set kilometru. Vetsinouje zde jeden ci dva misionari, knez, radovesestry. Kazdy den si v dzungli ostrymi mace-tami pracne vysekavajı trochu vıc mısta proryzova nebo zeleninova pole, ktera jsou castojedinym zdrojem potravy.

Deti, ktere mely to stestı a dostaly se dopece misionaru, mohou chodit do skoly. Do-stavajı skromne jıdlo, majı skolnı oblecenı av bohatsıch misiıch i nejzakladnejsı lekarskoupeci. Deti si svych ucitelu velmi vazı. Mnohez nich nemajı vlastnı rodinu, jejich domovemje misijnı komunita, kostel a skola. Vsichnispolecne tvorı jednu velkou rodinu. Nic si ne-zavidı, protoze nic nemajı.

Podmınky k zivotu jsou velice tezke —kazdodennı namahava prace na polıch, velkabıda, neustaly hlad, nedostatek ciste pitnevody, zivot bez elektriny, zasklenych oken aucebnıch pomucek. Ale i presto se tady lide(a hlavne deti) casto a radi usmıvajı.

Mons. Bejoy N. D‘ Cruze, OMI, biskup— dieceze Khulna, Banglades: . . . Dekujemevam za zaslanı stedreho obnosu na nasledu-jıcı ucely: provoz 2 sirotcincu v Sathkire aformacnı program ve farnosti Baradal. Cel-kem 9000USD. Je to velka pomoc. V sirot-cincıch je asi 150 sirotku a velmi chudychdetı, ktere zde chodı do skol a dostavajı pra-videlne jıdlo a veci potrebne pro jejich in-tegraci do spolecnosti. Kostel sv. Frantiska

Xaverskeho v Baradalu je jednou z nejchud-sıch farnostı v diecezi Khulna.Obyvatele jsoupovazovani za podradnou kastu lidı. Jsou zba-veni lidske dustojnosti. Pouze vzdelanı a for-mace jim muze prinest svetlo a zivot. Jsmevam velmi vdecni za vasi pravidelnou pod-poru ruznych aktivit v teto diecezi. Posılamesvou lasku a vdecnost vsem dobrodincum . . .

I mala pomoc od nas dokaze temto lidemvelice ulehcit zivot.

A co se deje v misijnım svete?

? 29.–31. kvetna probehne v Rıme Evrop-ske setkanı Papezskeho misijnıho dıla detıse sv. otcem. Setkanı se zucastnı i vypravadetı z nası dieceze pod vedenı sestry Olgy.Prosıme o modlitby za zdar teto akce.

? Dale bychom vas chtely pozvat na 7. ce-lostatnı misijnı pout’a 4. Misijnı den detı,ktery se bude konat 30. kvetna v Ceske Tre-bove. Akce je urcena pro deti i dospele, kterıchtejı poznat bohatstvı a dulezitost misiı. Vıcinformacı najdete na [email protected]

• Misijnı umysl na kveten:Za misijnı cırkev — Aby nove zalozenekatolicke cırkve byly vdecne Panu za darvıry, pripravene podılet se na vseobecne mi-sii cırkve a nabızely sve moznosti k hlasanıevangelia na celem svete.

Olga Landrova FMA a Mirka Svobodova

• Jak Chodove dvakrat vıtalipapeze

20. kvetna 1995 poctil Ceskou republiku svojınavstevou papez Jan Pavel II. Nekolik auto-busu z Chodska vcetne krojovanych Nevoli-canu jelo uvıtat papeze do Prahy na Strahov-sky stadion. Velke cti se dostalo manzelumKustkovym cp. 5, kterı patrili mezi 3 vybranedvojice, ktere predavaly papezi dary. Za Pl-

zenskou diecezi papezi darovali kurioznı dar— soudek piva.

„. . . Predali jsme papezi dar mozna troskukurioznı, protoze i na nem samotnem bylo vi-det, ze je prekvapen. Necekal to, ale urcitejsme ho zaujali. Je zvykly vsude dostavat ob-razy, vazy a sosky, a my jsme mu prinesli asi20-litrovy soudek plzenskeho piva s venova-nım plzenske dieceze. Tedy uplne neco jinehoa originalnıho. Napad to byl zrejme naseho

9


pana biskupa Radkovskeho a generalnıho pl-zenskeho vikare Josefa Zaka — o papezi bylototiz znamo, ze ma pivo rad. V sudu v ten slav-nostnı okamzik vsak nebylo vubec nic. Pivototiz dodali bokem, aby se nezkarbovalo a ne-znehodnotila se jeho chut’. My jsme se snazilisvatemu otci rıci, ze je to symbol zapadnıchCech. Je pravda, ze se nam to nejprve prı-lis nezdalo, protoze jsme si predstavili velkyhlinıkovy sud piva, ktery kutalıme k oltari . . .Vsechny to trochu zarazilo, protoze majı pred-stavu, ze se papez zaobıra pouze svatymi ob-razky, ale on je to, prestoze ma asi k Bohutrochu blıze, take jenom clovek. Je to poradnyclovek a kazdy poradny clovek pije pivo. Ji-nak jsme zaujali i vladu, protoze kdyz jsme od-chazeli, zastavil nas ministr Lux s premieremKlausem a ptali se, co jsme v soudku opravdunesli. . . . “ (Domazlicky tydenık, 24. 5. 1995)

Na dalsı navstevu prijel svaty otec o dva rokypozdeji — v roce 1997. Tentokrat si v Prazevyzadali celou rodinu Kustkovych. Opet sejim postestilo sledovat msi svatou z prvnı radymezi vladnımi a cırkevnımi hodnostari a tres-nickou na dortu bylo druhe osobnı setkanıs Janem Pavlem II., kdyz mu predavali obetnıdary. Funkce to nebyla jednoducha, kroky apoklony musely trenovat na Letenske plani jizden predtım. Odmenou za to jim vsak byl hlu-boky pohled do papezovych ocı, kratka roz-mluva v ceskem jazyce, ruzenec pro kazdehoa vzpomınka a velka cest na cely zivot.

(z kroniky obce Nevolice)

• Svata Julie: „Jsem krest’anka“Svata Julie je hlavnıpatronkou Korsiky, alenarodila se nekdy ko-lem roku 400 v Kartaguv severnı Africe. Ze-mrela kolem roku 439na Korsice.

Pochazela z bohatekrest’anske rodiny, be-hem pronasledovanıkrest’anu byla zajataa prodana do otroc-tvı. Dostala se dodomu obchodnıka Eu-sebia v Syrii. Nebylo

to pro ni lehke, protoze zde uz nebyla nikyma musela slouzit a vykonavat ty nejnizsı prace.Cıtila se take hodne opustena, vıra v Boha jıvsak pomahala snaset utrpenı. Dıky sve sve-domitosti a usilovnosti si zıskala uctu svehopana, ktery jı sveril chod cele domacnosti.

Kdyz se po letech vybral Eusebius na ob-chodnı cestu, mezi jeho sluzebnictvem bylai Julie. Dostali se na Korsiku, kde se konalyhlucne pohanske slavnosti, kterych se Julieodmıtla zucastnit slovy: „Jsem krest’anka.“Tım si rozhodla o svem osudu. Vladar ostrovaFelix ji nutil, aby se zrekla sve vıry. Eusebiusvedel, ze jeho sluzebna je krest’anka, ale pro-toze byla svedomita, tak ji nechal ve sve vırezıt. Felix se ji rozhodl za kazdou cenu usmrtita pouzil lsti. Eusebia omamil vınem, aby sezmocnil jeho sluzebne, kterou nechal umucitukrizovanım, nakonec byla na krızi uskrcena.Proc ji nechal Felix pribıt na krız? Kdyz se jitazal, zda se zrekne Krista, odpovedela mu:„Nikdy se nezreknu Krista, i kdybych protomela byt na krız pribita jako bozsky Vykupitelmuj.“ Felix jı odpovedel: „Stane se ti podlepranı“ a nechal ji pribıt na krız.

Latinske jmeno „Jovilius“ znamena „boz-sky nebo vlasaty, mlady, zarıcı “. V. Pechova

10


� Verejne nonstop ctenı Biblepri uvedenı noveho prekladu Bible 21. sto-letı (B21) se uskutecnilo o velikonocnımtrıdennı ve vıce nez 80 mestech. V nasıdiecezi to byly Bochov, Cheb, Ostrov, Kyn-sperk nad Ohrı, Sokolov, Karlovy Vary aPlzen (fotky z plzenskeho ctenı najdete nahttp://picasaweb.google.com//CCBible21). Bibli21 je mozne objednatna www.bible21.cz

Prezentace Bible vyvolala kritickou reakciCBK (viz www.tisk.cirkev.cz) a dalsıdiskusi (viz napr. www.christnet.cznebo na www.lidovky.cz/bible).

Po B21 se v letosnım roce objevı jeste dalsıdva nove preklady Bible:

• v cervenci vyjde takzvany Cesky studijnıpreklad Stare a Nove smlouvy s jazyko-vymi, historickymi i vykladovymi poznam-kami. Preklad trvajıcı sedmnact let byl ini-ciovan Krest’anskou misijnı spolecnostı, po-chazı z kruhu evangelikalnıch cırkvı. Stojı690 Kc (tvrda vazba) a 990 Kc (mekkaimitace kuze). Vıce o prekladu najdete nawww.biblecsp.cz

• v listopadu pak vyjde Jeruzalemska bible,ktera vzesla z pracı Jeruzalemske biblickeskoly, zalozene v roce 1890 z iniciativy domi-

nikanskeho radu, v nız se po desıtky let pre-vazne francouzstı badatele venovali studiu avyzkumu na poli biblicke filologie, historiea archeologie. Na zaklade zevrubne a velmipresne exegeticke prace vznikl pak z puvod-nıch jazyku nejprve francouzsky preklad —La Bible de Jerusalem (JB), 1. vydanı 1954,definitivnı 1973, jenz se stal zakladem prodalsı edice v hlavnıch evropskych jazycıch.

Ceska verze Jeruzalemske bible vzniklametodou srovnavacıho prekladu z francouz-stiny a puvodnıch biblickych jazyku. Prekla-datele autori brali v potaz i bohatou tradiciceskych biblickych prekladu 20. stoletı a usi-lovali o to, aby vysledek jejich prace bylverny biblickemu originalu, s co nejpatrnej-sım uchovanım jeho stylu i literarnı formy.Manzele Dagmar a Frantisek X. Halasovi za-hajili praci na ceskem prekladu jiz v roce1980. Moznost objednanı viz vlozeny lıstek.

• Krome techto dvou prekladu se pripravujejeste Cesky katolicky preklad, ktery nava-zuje na liturgicke preklady Vaclava Bogneraa doplnuje jeho preklady o casti Stareho za-kona, ktere neprelozil. Zatım (krome neko-lika vydanı Noveho zakona) vysel v Karmeli-tanskem nakladatelstvı Pentateuch (Pet knihMojzısovych) a Zalmy. jl� „PILS ALIVE 2009“

z 1. rocnıku hudebnıho festivalu v Liticıch

11


• Navsteva papeze Benedikta XVI.v Ceske republice se uskutecnı 26.–28. zarı.Byla vydana prırucka k duchovnı prıprave najeho navstevu, dostanete ji v prodejnı sıti Kar-melitanskeho nakladatelstvı, lze ji take objed-nat po internetu (www.kna.cz), cena 30 Kc.

• Evropsky festival duch. hudbySumava–Bayerischer Wald

je nesouteznım setkanım peveckych sboru,instrumentalnıch souboru a pratel sborovehozpevu z Ceske republiky, Nemecka i dalsıchevropskych zemı, zalozeny roku 1997. Odroku 2008 organizaci festivalu zastresuje Ko-legium pro duchovnı hudbu Klatovy ve spo-lupraci s Uniı ceskych peveckych sboru.

Hlavnım cılem festivalu je snaha o za-chranu stredoevropskeho kulturnıho dedictvı,spocıvajıcıho na krest’anskych zakladech, aozivenım jednotlivych kostelu ceskobavor-skeho pohranicı prispıvat k preshranicnımusetkavanı evropskych narodu a jejich vzajem-nemu dialogu nejen v oblasti duchovnı hudby.

Festival se kona kazdorocne v kvetnuv lokalitach regionu Sumava — BayerischerWald na ceske i nemecke strane hranice, v po-slednıch letech se jeho konanı rozsırilo i nauzemı kraje Karlovarskeho a Prahy.

Hudebnı napln festivalu tvorı ceske i ev-ropske duchovnı skladby od gregorianskehochoralu po soucasnost, od skladeb ciste litur-gickeho charakteru az po dıla urcena spıse prokoncertnı provedenı.

Festival kona jiz po trinacte ve dnech8.–31. kvetna, vrcholı spolecnym setkanımjednotlivych sboru ve dnech 29.–31. kvetna.Pri zaverecnem slavnostnım koncertu v kos-tele Narozenı Panny Marie v Klatovech v so-botu 30. kvetna provede velky festivalovysbor jedno z vrcholnych del rakouskeho ro-mantickeho skladatele Antona Brucknera

(1824–1896), skladbu Missa Nr. 2 in e-mollpro osmihlasy sbor a dechovy orchestr.

• Festivalove koncerty v Klatovech:? 16. kvetna 1930 jezuit. kostel: Kirchenchorund Kirchenmusic Fulpmestelfes & Komar;? 17. kvetna v 1000 v jezuitskem kostele do-provazı msi sv. sbor Coro Aventino z Plzne;? 29. kvetna 1900 kostel v Besinech: CalviCantores & Slavica Musa Knurov, Polsko;? 30. kvetna 1930 arcidekansky kostel:Jitrıcko H. Kralove & Kolegium pro duchovnıhudbu Klatovy & NovAntica z Bavorska;? 31. kvetna v 1000 jezuitskem kostele do-provazı msi sv. sbor Vox Imperfecta z Plzne;? 31. kvetna v 1130 v kostele v Besinech do-provazı msi sv. soubor Grey Donkeys z Plzne.

• Vyrocı kardinala BeranaV nedeli 17. kvetna uplyne 40 let od umrtıkardinala Josefa Berana, prazskeho arcibis-kupa a primase ceskeho v letech 1946–1969.Toto vyrocı bude pripomenuto pri msi svatev 930 v prazske katedrale.

Kardinal Beran byl politickym veznem na-cismu i komunismu, komunisticky rezim mupo vetsinu casu znemoznil spravovat diecezi.Po jmenovanı kardinalem prozil poslednıroky sveho zivota jako vyhnanec v Rıme. Jejedinym Cechem, kteremu se dostalo te poctybyt pohrben po boku papezu v kryptach sva-topetrske baziliky v Rıme. V roce 1998 bylzahajen proces jeho blahorecenı.

Pri prılezitosti 40. vyrocı bude 13. kvetnav 10 hod. polozen zakladnı kamen jeho po-mnıku pred budovou Katolicke teologicke fa-kulty Univerzity Karlovy v prazskych Dejvi-cıch. Na tyz den odpoledne je planovana eku-menicka konference o zivote kardinala Be-rana, kterou pripravujı tri teologicke fakultyUniverzity Karlovy. ACEP 2009/4

12


• Vystava fotografiızidovskych pamatek fotografa Libora Cabakase kona na radnici mesta Plzne do 11. kvetna.

• Hudebnı leto Borska

? 3. kvetna Bor u Tachova, kostel sv. Mi-kulase v 1800, zahajovacı koncert (Kuhnuvdetsky sbor a soliste);

? 14. kvetna Skvirın, kostel sv. Petra a Pavlav 1800, hudebnı putovanı Franciı, Nemeckema Ceskem;

? 28. kvetna Straz, kostel sv. Vaclava, kon-cert duchovnı hudby.

�Mıstnı skupina CKA Plzen siVas dovoluje pozvat na prednaskuZbynka Taranta z Centra blızko-vychodnıch studiı ZCU Izrael a

Palestina: Svata mısta ve stınu politiky.Prednaska se kona v utery 5. kvetna v 1800

v ucebne biskupstvı.

�Mıstnı skupina CKA v Klatovechporada 5. kvetna v 1900 v prednas-kovem salu Regionalnıho centraceloziv. vzdelavanı, Planicka 147

(stare gymnasium), prednasku senatora a no-vinare Jaromıra Stetiny „Svet je jen jeden“.

Dale porada 7. kvetna v 1930 v Hifiklubuve Vrchlickeho sadech prednasku „Indianiv horach Peru,“ prednası PhDr. Olga Vilım-kova z VSE Praha, zakladatelka a koordina-torka Nadacnıho fondu Inka.

• Setkanı senioru6. kvetna od 1630 na fare v Klatovech, ve-de sestra Marcela z Kongregace Skolskychsester de Notre Dame.

• Vikariatnı den sokolovskehovikariatu 8. kvetna na Chlumu sv. Marı.

• Pochod pohadkovym lesemze Zdeboric do Habartic. POZOR ZMENATERMINU — kona se o den drıve, v sobotu9. kvetna, start ve 14 hod. Od 13 hod. msesv. ve Zdeboricıch.

• Beneficnı koncerty Jar. Hutkyv kostele sv. Mikulase v Potvorove v nedeli10. kvetna ve 14 hod. a v 17 hod tentyz denv konventu v Plasıch.

Vytezek koncertu pujde na podporu ob-novy romanskeho kostela sv. Mikulase v Po-tvorove.

• Setkanı duchovnı obnovyv Klatovech ve ctvrtek 21. kvetna v 830 nafare, vede Ing. Josef Kase.

• Exercicie ve Strazi u TachovaDovolujeme si vas srdecne pozvat na exerci-cie pod vedenım Mons. J. Zaka do Straze u T.na tema: „Apostol narodu svaty Pavel“. Bu-deme se snazit o pratelske rodinne prostredı.

Exercicie budou probıhat ve dnech 12.–16.cervna. Zahajenı v patek 12. 6. vecernı msısvatou v 1800 v mıstnım kostele sv. Vaclava.Ukoncenı obedem v utery 16. 6. Cena za uby-tovanı a stravu cinı 300 Kc na osobu a den(bez ubytovanı 200 Kc/den).

Platı se hotove pri nastupu. Ubytovanı je vedvou, trı a ctyrluzkovych pokojıch. Vzhledemk omezenemu poctu luzek prosıme o vcasneprihlasenı (nejpozdeji do 5. cervna).

Dalsı informace na 374 790 008 nebomobil 731 619 717, mail: [email protected]

na vasi ucast se tesı P. Vladimır Born

• Vikariatnı den rokycanskehovikariatu probehne 13. cervna v Rokyca-nech, prednası P. Vojtech Kodet O.Carm.

• Varhannı festival Plzen13


? 2. rocnık, koncerty od 1900 v katedrale,vstupne 100 / 50 Kc, porada Ars Christiana;

? 4. kvetna Eva Bublova, varhany: W. A.Mozart, D. Buxtehude, F. MendelssohnBartholdy;

? festival je doplnen vystavou o vyznacnychvarhanach plzenske dieceze v katedrale sv.Bartolomeje, navstevnıci ji mohou shlednoutpred koncerty a po jejich skoncenı;

? 11. kvetna prednaska o vyznacnych varha-nach v diecezi a o varhannıch skladbach, hra-nych v ramci festivalu, prednası prof. J. Cha-loupkova v Korandove sboru od 19 hod.;

? 18. kvetna Jaroslav Tuma varhany (J. S.Bach, M.Reger, Ch.Widor, improvizace);

? 1. cervna Joan DeVee Dixon (USA) var-hany, Kristen Cooper (USA) hoboj (SylvieBodorova, Emma Lou Diemer, William Bol-com, Joan DeVee Dixon).

• Studentska duch. sprava PlzenP. Ing. Vojtech Soudsky OP; P. Pavel Petra-sovsky. Pravidelne akce:? pondelı 1915 fara, Frantiskanska 11, Uvoddo krest’anstvı: besedy pro hledajıcı i ty, kdose chtejı pripravovat na krest ci birmovanı;

? utery 2030 telocvicna Cırkevnıho gymnazia(Mikulasske nam.), volejbal;

? streda 1830 sakristie: zkouska Studentskescholy; 1900 kostel u frantiskanu: studentskamse svata, od 2015 klub HORA (viz nıze);

? ctvrtek– 1200 kostel u frantiskanu: polednı mse sv.,po nı spolecny obed;

– 1830 biskupstvı, mıstnost proti vratnici: Set-kanı nad texty sv. Terezie z Avily (O mod-litbe);

– 2000 az 2130 studentska adorace + moz-nost sv. smırenı ci duch. rozhovoru v kosteleu frantiskanu.

Nepravidelne akce:

? kazdou kvetnovou stredu od 1830 majovamarianska poboznost v kostele u frantiskanu

? 11. kvetna soutez: Rozjımanı s fotoapa-ratem. Sraz s digitalnım fot’akem v 1630 naArcidekanstvı (zde bude vyhlaseno 5 medi-tativnıch temat). Ucastnıci budou vyslani na2 hodiny do ulic mesta s ukolem tema rozjı-mat a zachytit do objektivu; v 1830 predanı fo-tografiı. Vyhodnocenı nezavislou komisı pro-behne po studentske msi svate 20. kvetna —z odevzdanych snımku bude vystava v kos-tele. Vıtez obdrzı poukazku na nakup v knih-kupectvı U frantiskanu v hodnote 300 Kc, 2.mısto 200 Kc, 3. mısto 100 Kc.

? Studentsky klub HORA (streda 2015 vefarnım sale, Frantiskanska 11)

– 6. kvetna literarne–hudebne–vytvarny ve-cer aneb studenti sobe (besıdka materskeskoly — neprofesionalnı prezentace umenıstudentu pro neprofesionalnı posluchace);

– 13. kvetna prednaska s vystavou fotografiı:Kouzlo zidovskych pamatek — L. Cabak;

– 20. kvetna setkanı s Mons. Josefem Zakemna tema Rozjımanı Bozıho slova + spolecnamodlitba;

– 27. kvetna vecer predzkouskoveho veselı:opekanı a grilovanı.

? Jarnı duchovne–sportovnı vyjezdCeskosaske Svycarsko: fara Arnoltice: ctvr-tek 30. 4. vecer — nedele 3. 5. Informacea prihlasky na studentskych msıch nebo namailu: [email protected].

? Podrobnosti o vsech chystanych akcıch na-jdete na: http://hora–plzen.ic.cz

• Pozvanı do klastera dominikanuv Plzni

? 1.–3. kvetna vıkend na tema: „Ucednık Je-zıse + uzdravenı duse.“ Tom Edwards, laickymisionar z USA navstevuje se svym tymem

14


CR jiz 10 let. Jiz po tretı prijede i k nam aformou prednasek a diskuzı (s prekladem) ses nami podelı o cenne zkusenosti.

Patek 1. kvetna a sobota 2. kvetna 900–1200,1400–1730, 1930–2130

Nedele 3. kvetna 900–1200, 1400–1730

1800 mse sv. za uzdravenı rodovych korenu

? 21. kvetna v 1930 „Ceska krajina od ba-roka podnes: Podivuhodne osudy barok-nıho dedictvı “ prednası RNDr. Jirı Sadlo,cesky prırodovedec a biolog, pusobıcı v Bota-nickem ustavu Akademie ved CR (prednaskas diskuzı z cyklu Clovek a prıroda).

? 28. kvetna v 1915 „Cırkev zacatkem novo-veku“ — pokracovanı breznoveho povıdanı„Cırkev ve stredoveku — Inkvizice“, pred-nası novinar, historik a vysokoskolsky peda-gog RNDr. Radomır Maly, v sale klastera.

• Nabıdka sluzby svatostı smırenıv kostele Nanebevzetı PannyMarie (u frantiskanu) v Plzni:

? kazdou stredu P. Stanislav Uhlır: 1030–1200;1230–1330

? kazdy ctvrtek P. Pavel Petrasovsky: 900–930;1130–1200 (mozno pokracovat i po polednımsi sv.); 1700–1830, behem adorace 2000–2130

? kazdy patek P. Ludolf Josef Kazda: behemadorace 1500–1715

• Knihovna na biskupstvıPastoracnı oddelenı nabızı pujcovanı knihz vlastnı knihovny. Jedna se o literaturu te-ologickou, biblickou, dale z oblasti duchov-nıho zivota, cırkevnıch dejin, knihy venovanepartnerstvı a rodicovstvı a take beletrii s kres-t’anskou tematikou.

Knihy je mozno pujcit na pastoracnımoddelenı (3. patro biskupstvı) od pondelıdo patku 900–1500 hod., jindy po domluve,

377 223 112, mail: [email protected]. Natomto cısle je mozne overit, zda pozadova-nou knihu mame k dispozici.

�Meditacnı zahrada —Pamatnık obetem zlav Plzni

? otevreno streda–nedele 10–17 hod.

? mse sv. v kapli sv. Maxmiliana Kolbehopravidelne 2. a 4. ctvrtek v mesıci od 16 hod.

? Kontakt: spravcova mob. 603 809 798,mail: [email protected]

• Duchovnı sluzba nemocnymv plzenskych nemocnicıch

Od 1. ledna platı nove tel. cıslo 777 167 004(nonstop) pro domluvenı navstevy kneze cipastoracnı asistentky v plzenskych nemocni-cıch (moznost rozhovoru, sv. smırenı, eucha-ristie, pomazanı nemocnych).

• Majova pout’k Panne Marii Klatovskeza obrodu rodin a duchovnı povolanı v sobotu 16. kvetna v arcidekanskem kostele v Klato-vech. Program: 1700 prednaska, 1730 litanie k Panne Marii, 1800 mse svata.

• Poute ve farnostech1. kvetna 1000 Slavıkovice, kostel sv. Josefa9. kvetna 1400 Pavlovice, kaple Panny Marie

16. kvetna 1000 Jezovy, kaple sv. Jana Nepomuckeho15


1400 Nedanice, kaple sv. Jana Nepomuckeho1400 Leznice, kostel sv. Jana Nepomuckeho1600 Karez, kostel sv. Jana Nepomuckeho1600 Lhovice, kaple sv. Jana Nepomuckeho

17. kvetna 1000 Zdeslav, kaple sv. Jana Nepomuckeho1130 Miletice, kaple sv. Jana Nepomuckeho

23. kvetna 930 Loreta Stary Hroznatov, vikariatnı pout’chebskeho vikariatu30. kvetna 1700 Borovany, kaple Panny Marie

• Charismaticka konferenceDvacaty rocnık Katolicke charismaticke kon-ference s mottem „Vzchopte se, nebojte se, jajsem to“ (Mt 14,27) se bude konat ve dnech8. az 12. cervence v Brne, hlavnı programprobehne v modernım pavilonu F na brnen-skem vystavisti BVV. Zastitu nad konferencıprevzal brnensky biskup Mons. ThLic. Voj-tech Cikrle a take namestek primatora mestaBrna MUDr. Daniel Rychnovsky.

Program konference tvorı prednasky, ado-race, neformalnı setkanı, spolecna modlitba abohosluzby. Prednasejıcı: Charles a Sue Whi-teheadovi, Veronika Baratova, P. Vojtech Ko-det O.Carm., P. Ales Opatrny, Jirı Cerny, Ka-terina Lachmanova, Josef Zeman, StanislavJuranek, Hana Pinknerova a dalsı. Soucastı jeparalelnı detsky program pro deti od 4 let.

Vıce informacı a elektronicke prihlasenınajdete nahttp://konference.cho.cz

��• „Tyden s Biblı“5.–11. cervence je urcen pro vazne zajemceo netradicnı praci s Pısmem, pro ty, kterı ve-dou biblicke krouzky nebo se na tuto sluzbupripravujı. Nejedna se o exercicie.

Kona se v Perninku ve vzdelavacım stre-disku „Jan Nepomucky“. Zacatek v nedeli5. 7. vecerı v 1900 (ubyt. od 1700), konec 11. 7.po odpolednım programu. Cena za ubytovanıa stravu je 1800 Kc (je moznost zustat donedele — s vecerı a snıdanı za + 200 Kc).

Z programu: netradicnı prace s biblic-kymi texty SZ a NZ, rozjımanı individualnıi ve skupinach, bibliodrama, vzajemne sdı-lenı. Programem bude provazet Doc. PhDr.Mireia Ryskova, Th.D. (prodekanka pro stu-dium KTF UK v Praze, vyucuje na katedrebiblickych ved Stary a Novy Zakon, biblio-drama a vede seminare biblickych ved).

Zavazne prihlasky posılejte do 15. kvetnana adresu: Anna Slajsova, Biskupstvı plzen-ske, nam. Republiky 35, 301 00 Plzen (potvr-zenı ucasti a blizsı informace obdrzıte behemkvetna). Informace lze take zıskat na mob.:728 930 030 (M. Lachmanova).

za organizacnı tym M. Lachmanova a A. Slajsova

• Rekolekce na Svate Hore

pro muze a zeny na Svate Hore v termınu31. cervence-3. srpna, vede Mons. Josef Zaka knezı plzenske dieceze. Tema: „Apostol na-rodu, sv. Pavel“ („Vım, komu jsem uveril.“2 Tm 1,12).

Prihlasky: Biskupstvı plzenske, Anna Slaj-sova, namestı Republiky 35, 301 00 Plzen(nutno uvest: jmeno a prıjmenı, bydliste, tele-fon/mobil, nutnou potrebu samostatneho po-koje) nebo volejte na mob. tel. 604 936 691.

16


• Biblicka setkavanı nad listyapostola Pavla

Pastoracnı centrum zve na pravidelna bib-licka setkavanı s Josefem Kase, ktera se ko-najı v ucebnach Biskupstvı plzenskeho kazdeprvnı a tretı pondelı v mesıci vzdy v 1900.

? 4. kvetna list Filipskym

? 18. kvetna list Koloskym

Biblicka setkavanı majı prıjemnou atmo-sferu a krome vyborneho vykladu biblickychtextu je zde prostor na otazky ucastnıku set-kanı a vzajemne povzbuzenı.

Za pastoracnı centrum Vas srdecne zvouMajka Lachmanova a Anicka Slajsova. Infona mob. 604 936 691.

��• VII. celostatnı kongres

katechetu v Kromerızi

se kona 27.–30. rıjna s tematem „Vıra“. Jeurcen pro vsechny, kterı se venujı kateche-ticke cinnosti na statnıch i cırkevnıch skolach,ve farnostech a spolecenstvıch a v dalsıch vol-nocasovych aktivitach, katechetum, ucitelumnabozenstvı, pastoracnım asistentum, knezıma reholnım sestram.

Prihlasky (do 1. cervna): Ceska biskupskakonference, Katecheticka sekce, Thakurova3, 160 00 Praha 6; 220 181 305, 220 181513; 731 604 459; mail: [email protected];katechet.cirkev.cz

Ucastnicky poplatek dle pozadovanychsluzeb: 700 Kc (ubytovanı, stravovanı, na-klady na organizaci) nebo 150 Kc (nakladyna organizaci, bez stravy a ubytovanı).

Temata prednasek:– Katecheze jako vychova vıry — doc. Dr.Ludvık Drımal, Th.D.– Vıra z pohledu psychologie (predpokladyvzniku, rustu) — Ing. Mgr. Peter Tavel, Ph.D.– Souvislost vyvoje cloveka a vyvoje vıry —PhLic. Katerina Lachmanova, Th.D.– Vıra biblicky (SZ, NZ) — doc. Petr Cha-lupa, Th.D.– Vıra z pohledu systematicke teologie (jakocesta ke spase/podmınka spasy) — ThLic.David Bouma– Cırkevnı rozmer vıry a vıra jako osobnı pre-svedcenı cili subjektivita a objektivita vıryv praktickem zivote krest’anu — doc. Ing.Mgr. Ales Opatrny, Th.D.– Poklad vıry mame v nadobe hlinene — Voj-tech Kodet, OCarm. Th.D.– Panelova diskuse: Jak se jevı vyvoj vırydnes od detı po seniory?

Centrum pro rodinu• Prıprava na zivot v manzelstvı

sedmitydennı cyklus pro snoubence, vzdy vestredu od 1800 ve farnım sale, Frantiskanska11. Zbyvajıcı v kvetnu:

6. 5. Bible o manzelstvı13. 5. Psychologicke rozdıly muze a zeny20. 5. Komunikace

27. 5. Sexualita, zodpovedne rodicovstvı3. 6. Manzelsky slib

• Tyden pro rodinu

porada Asociace rodinnych center v Ceskerepublice 11.–17. kvetna u prılezitosti Me-zinarodnıho dne rodiny (15. kvetna). Tema-tem letosnıho ( druheho) rocnıku je RADOSTV RODINE.

17


• Chlapi na cestevıkend pro mlade muze (20–30 let) v Dese-nicıch na Sumave 16.–18. kvetna, tema „Bytmuzem“. Cekajı vas prednasky, diskuse, mod-litba, ticho, krasna prıroda, ritualy, sauna. . .

• Vıkendove setkanı pro zenySpolecne zastavenı prostrednictvım rozjı-manı, modlitby, vzajemneho sdılenı a bib-lickych tancu se uskutecnı ve dnech 22.–23.kvetna v Tenovicıch.

Prihlasky a informace u Marie Linkove,736 748 440 nebo u Jany Fenclove,776 285 994.

• Dny vıry: program pro manzele30. kvetna v kostele u frantiskanu od 1300

prednası Jirı Cerny na tema „Partnerstvı, do-spelost a zranı v manzelstvı.“

• Exercicie pro manzelske paryv Nectinech 19.–25. cervence

Centrum pro rodinu Plzen ve spolupracis Centrem pro rodinu pri Arcibiskupstvı praz-skem porada exercicie pro manzelske paryv Nectinech u Plzne ve skolicım centru ZCU.

Exercicie s tematem „Vım komu jsem uve-ril“ (2 Tm 1,12) vede P. Ales Opatrny. Behemspolecneho programu soubezny program prodeti do 10 let.

Cena za jednotlivce 2 490 Kc, za dıte do3 let 750 Kc, 3–6 let 1350 Kc, 6–10 let 2150Kc. Za peci o dıte behem programu 350 Kcza hlıdatelne dıte 3–9 let; za mladsı 2 200 Kc(= naklady na jednu pecovatelku).

• Prihlasky, informace:J. Fencl, 731 619 704; [email protected]

• Poradna PPRVyskolene instruktorky Vam nabızejı bez-platne konzultace ohledne symptotermalnımetody prirozeneho planovanı rodicovstvı,planovanı pocetı, . . . Domluva mozna na

608 200 601 nebo 776 200 028.

��Sady 5. kvetna c. 8, Plzen

www.plzenskepanenky.cz

• Program na KVETENKveten, maj, jarnı mesıc, ktery patrı mezime nejmilejsı rocnı obdobı. Uprostred kve-toucı prırody se probouzı chut’k zivotu, touhapo lasce. Mozna prave v tyto dny zasahnenase srdce poznanı, ze jsme milovani, ze jsmev Bozıch ocıch jedinecnı a ze nas ma nekdotak rad, az nas to zachvatı, ze budeme tancita zpıvat. To je vzacny dar a preji kazdemuz nas, abychom nekde na nası zivotnı cesteobjevili napis:

„Nekdo tu napsalsvoji touhu na plotterema metrovymi slovyBEZ TEBE NEJSEM NICJEDINANEZNA LASKOOCICKO MOJE SAMETOVY.“

Sıdliste, Jan Skacel

Preji hojnost Bozıho pozehnanı a lasky-plne dny. Majka Lachmanova

• V Materskem centru jsme pro vsechny ma-minky a dalsı prıznivce pripravily mnoho za-jımavych a krasnych programu. Co si muzetev kvetnu doprat, najdete na nasich strankach.

Tesı se na Vas za tym organizatorek,

lektorek a chuvicek, Majka Lachmanova

Dopolednı programy: 900–1135 hod.Vstupne na jednotlive programy: 45 Kc

Odpolednı programy: 1400–1700 hod.Vstupne do herny: 20 Kc dıte na cele od-poledne. Volna herna pro maminky s detmi:1400–1700 hod.

18


• Z prednaskove nabıdky MCV ramci cyklu prednasek se kona ve stredu6. kvetna 2009 v 1900 hod. v ucebnach bis-kupstvı Plzenskeho, nam. Republiky 35, be-seda s Karlem Rezabkem o promenach man-zelstvı tak, jak roky bezı. Tema vecera nesenazev „Od desıti k peti aneb od dobrehok lepsımu“. Setkanı je urceno vsem zenam amuzum, manzelskym parum, ktere chtejı na-slouchat, diskutovat a vzajemne si povıdat navecne tema — manzelstvı, a to v prostredı,ktere tentokrat navodı atmosferu kavarny.Vstupne formou dobrovolneho prıspevku.

• NEPREHLEDNETEMaterske centrum Plzenske panenky poradav sobotu 23. kvetna 2009 akci jara ROU-DENSKY CTVRTMARATON (R1/4M).Sraz do 930 hod. na TJ Union (znamy tez jakoareal „Potraviny“ mezi Kalikovskym mlynema nakupnım centrem Plaza). Vlastnı start budev 1000 hod. Zveme vsechny, muze i zeny,bez rozdılu veku, ty, kterı by chteli zmeritsve sıly, posılit sve telo a ocistit ducha. Nebopovzbudit sve zucastnene bliznı na ctvrtma-ratonske trati. Na vsechny zajemce a bezcese tesı organizatorky akce, Martina a Majka,Plzenske panenky. Podrobnosti najdete nawww.plzenskepanenky.cz. Info na t.c.777 025 312.

• Akce pro zeny strednıho vekuV sobotu 13. cervna 2009 porada MC Pl-zenske panenky vylet pro zeny (nejen stred-

nıho veku) s nazvem CESTA ZA POKLA-DEM. Kdyz vyrazı parta spravnych zen navyslap, tak si uzije nejen legraci, ale takyudela neco pro sve zdravı a hlavne je spoustacasu na povıdanı a smıch. Organizatorsky tymMajka, Martina, Dasa a Vlad’ka se postarajıo nezbytna prekvapenı. Trasa vyletu, zpusobprepravy, cena vyletu a hodina odjezdu budeupresnena aktualne v cervnovem cısle. Infor-mace na t.c. 728 930 030 a uz se muzete zacıttesit.

• Pozvanka na prazdninyMC Plzenske panenky nabızı od pondelı6. 7. do patku 10. 7. 2009 denne od 900–1630 prımestsky tabor „RYCHLE SIPY“,ktery se bude konat v prostorach MC v Sa-dech 5. kvetna 8, Plzen. Tabor je urcen prodeti od 8 do 12 let a vedou jej lektorky–studentky AVU a VSUP Praha. Na programubudou tvurcı dılny pro deti, vylety a vy-pravy do Stınadel, Modry zivot Rychlychsıpu a dalsı prekvapenı. Tabor ukoncı diva-delnı produkce detı pro rodice a verejnost.Cena tabora (program i stravne): 1 500,–Kc (od utery 7. 7. je mozne take dıte pri-hlasit, cena 1 200,–Kc). Milı rodicove, po-kud Vas tato nabıdka zaujala, prihlaste svedıte co nejdrıve, (je omezeny pocet mıst), naadrese: [email protected], nebov MC Plzenske panenky. Prihlasku najdete nawww.plzenskepanenky.cz. Tesıme se,ze Vase deti prozijı kousek nevsednıch za-zitku opravdovych Rychlych sıpu.

CO SE CHYSTA . . .

• III. Celodieceznı fotbalovyturnaj na malem hristi

BiskupCup — o pohar biskupa Radkov-skeho 23. kvetna. Vsichni hraci i fanousci

19


se pet mohou tesit na velky fotbalovy turnaj.Stejne jako v minulych letech se bude hratv telocvicne ZS v Komenskeho ulici v Do-mazlicıch, zacatek bude v 10 hod.

POZOR — kdo chce hrat, necht’se z orga-nizacnıch duvodu prihlası co nejdrıve! Maxi-malnı pocet druzstev 16, pocet hracu v teamu4+1, startovne 100 Kc. Prihlasky: Petr Jan-kovec, Jiraskova 596, 344 01 Domazlice, tel.602 472 334, [email protected]

• YES&NICE MANIEEEE— predprazdninove vıkendove setkanımladeze plzenske dieceze na fare v Jese-nici u Kralovic 26.–28. cervna.

Po veleuspesnem setkanı mladeze na farev Bukovci i letos usporadame vıcedennı akcipro mladez plzenske dieceze. Tentokrat sebude konat poslednı cervnovy — predprazd-ninovy — vıkend na fare v Jesenici u Kralovica jiz dnes se muzete tesit na bohaty a pestryprogram. Nebude chybet prostor pro modlitbuani pro to si poradne zablbnout a vyblaznit se.Take bude moznost se neco zajımaveho nau-cit, vyzkouset, ci vlastnorucne vytvorit.

Jiz dnes prijımame prihlasky a vsechny,kdo by se chteli zapojit do prıprav, zveme kespolupraci — ozvete se! Cena vcetne uby-tovanı a stravy: pri zaplacenı do 8. cervna200 Kc, pozdeji 250 Kc (pro aktivnı cleny O.s. BRANA samozrejma sleva 50 korun ).Prosıme o modlitebnı podporu tohoto setkanı.

• ENTER camp 5.–12. cervenceNejen ti, kdo nakonec nepojedou na JUMP,jsou zvani do Bavorova na ENTER camp.Mladym ve veku 16–22 let se nabızı moznostobcerstvit a obnovit svou vıru, posılit svuj du-chovnı zivot, upevnit svou odhodlanost jıt dalza Kristem nebo pokrocit v hledanı osobnıhopovolanı. Toto setkanı chce byt „vstupem“ donove faze zivota, popostrcit k dalsım kruc-kum. Info na www.entercamp.cz, na tetoadrese je take mozne se zaregistrovat.

• Kajaky v Polsku 16.–30. srpnaJiz tradicne se na konci srpna chystame sjetjednu z polskych rek. Jaka to bude letos? Tra-dicnı „veletok“, ci snad „divocina“? Nechtese prekvapit . V ramci programu se takevydame na jednodennı pesı pout’ do Czesto-chowe a opet snad skoncıme u more .

• Exercicie pro mladez 20.–24. 8.I letos zveme mladez na letnı exercicies mons. Josefem Zakem. Tentokrat se usku-tecnı od 20. do 24. srpna na fare na BozımDaru. Tematem bude sv. Pavel — apostol na-rodu. Prihlasit se je mozne jiz dnes na DCM(prihlaska je rovnez ke stazenı na nasich inter-netovych strankach). Cena pro aktivnı clenyObcanskeho sdruzenı BRANA cinı 1000 Kc,pro ostatnı 1100 Kc).

DALE NAS CEKA . . .? Dny vıry s programem pro mladez30. kvetna

? Velikonocnı ostrov — cestovatelska pred-naska P. Krystofa s promıtanım fotografiı8. cervna v 1900 na DCM

? Dieceznı pout’do Teple 4.–5. zarı

? Setkanı mladeze s papezem ve Stare Bo-leslavi 28. zarı

? Pout’mladeze s biskupem do Freiburgu16.–18. rıjna

? Skola partnerstvı & Kurz pro animatory(oba kurzy zacnou v rıjnu a prihlasit se jemozne jiz dnes)

STALO SE . . .• Pocıtam s nadejıOslavy letosnıho 24. Svetoveho dne mladezese v nası diecezi uskutecnily prvnı vıkendv dubnu a nesly se v duchu hesla „Mamenadeji v zivem Bohu.“ (1 Tim 4,10)

20


Jiz v patek se do Plzne zacala sjızdet mla-dez z cele dieceze, aby setkanı zahajila tra-dicnı krızovou cestou centrem mesta. V ka-tedrale sv. Bartolomeje nas privıtal otec bis-kup a odtud jsme se pak vsichni spolecne vy-dali prozıt neopakovatelnou krızovou cestu,na kterou budeme jiste dlouho vzpomınat. Za-koncenı bylo trochu netradicnı — zastupcijednotlivych vikariatu vypustili do vzduchuhorıcı lampiony nadeje. Kazdy lampion pred-stavoval jeden vikariat, a tak se nam i ostatnımobyvatelum Plzne naskytl nadherny pohled nastmıvajıcı se oblohu s nekolika rozzarenymilampiony.

Po skoncenı krızove cesty uz nam nic nebra-nilo v tom, abychom se dosli vsichni posilnitna biskupstvı, kde pro nas byla pripravenavyborna vecere. Byl zde cas i na setkanı a po-povıdanı si se znamymi, se kterymi jsme sedlouho nevideli. Cas ovsem nezadrzitelne utı-kal a my vsichni vedeli, ze pred sebou mamevelice narocnou sobotu , a tak jsme se po-stupne zacali rozchazet do svych domovu,prespolnı na DCM, na salesianske strediskomladeze nebo jinam, abychom nabrali novesıly a mohli si sobotnı program jaksepatrı uzıt.Pres noc se cele setkanı z mesta „presunulo“prave na salesianske stredisko, ktere opet po-skytlo sve prostory pro setkanı mladeze.

A v sobotu rano jiz cele stredisko ozilo. Naprıchozı hned na uvod cekalo nekolik ukolu.Zaregistrovat se, prilepit si svou jmenovkuna viditelne mısto, vhodit svuj lıstecek do

slosovacıho zarızenı, aby mohli behem dnevyhrat hodnotne ceny, peclive si prohlednoutnabıdku workshopu a po uvazlivem rozho-dovanı se na nektery z nich prihlasit (nutnopodotknout, ze bylo vskutku z ceho vybırat),pozdravit se se vsemi znamymi, predevsıms temi, kterı do Plzne dorazili az v nocnıch cirannıch hodinach a pak uz honem do kostelazabrat si nejake pekne mıstecko, usadit se avyckat na oficialnı zahajenı programu.

Uderem desate hodiny nas privıtali vytecnımoderatori Maruska a Vlad’a, kterı nas prova-zeli celym dnem. Na programu byla spolecnarannı modlitba, kterou vedl biskup Frantisek,vzpomınanı na minule setkanı mladeze i naakce, ktere behem uplynuleho roku probehly,po nich nasledovala prezentace akcı, kterenas cekajı a neminou a samozrejme nesmelachybet ani prednaska. Tentokrat pozvanı pri-jal Jirı Cerny a hovoril jak jinak nez samo-zrejme na tema „Pocıtej s nadejı “. Po po-merne zdarile a zabavne prednasce nastal casworkshopu. Dopolednı program trval pone-kud dele, nez bylo ocekavano, a tak nenı divu,ze dalsı bod programu — obed — si vsichniopravdu uzili. Dıky krasnemu pocası nam nicnebranilo v tom, abychom obed i naslednousiestu stravili venku. Nekterı tento cas vyu-zili k opalovanı, jinı se rozhodli pro aktivnıodpocinek.

Vsichni dosyta najezenı a odpocatı jsmese pak vydali do parku pod salesianske stre-disko, abychom zde zapocali msi svatou. Otecbiskup posvetil ratolesti a pote jsme se v pru-vodu a za zpevu hosana vydali do kostela,kde se konala slavnostnı mse svata.

Po podekovanı celemu tymu, otci bisku-povi, rozdanı darku vsem ucastnıkum (letosto byly pro kneze stoly a pro mladez kalku-lacky s napisem pocıtej s nadejı , pozeh-nanı od otce Frantiska jsme se opet vsichniplni zazitku pomalu vydali smerem ke svymdomovum.

21


Velke dık patrı celemu tymu DCM i vsemdobrovolnıkum, kterı se zaslouzili o to, abysetkanı vubec probehlo, skupine Quo vadis,ktera nas doprovazela po cele setkanı, a vsemzucastnenym, bez kterych by setkanı nebylotakove, jake bylo. Cela tato akce probehla veskvele radostne atmosfere a vsichni se tesıme,az se opet setkame. Tetetka

NABIDKA• DVD (Velehrad a Sydney)Setkanı v australskem Sydney a na Velehradejsou za nami, specialnı DVD mapujı tytosetkanı. Prvnı disk „velehradsky“ (150 Kc)obsahuje promluvy papeze Benedikta XVI.,katecheze, workshopy, zpevnık, fotografie,hymnu WYD a film (28 minut). Druhe DVD„australske“ (200 Kc) obsahuje dva filmy(42 a 28 minut). Objednavky na DCM.

• Fara StodObnovene prostory stodske fary mohou po-slouzit k ruznym vıkendovym, prazdninovyma dalsım setkanım pro vase (farnı) spole-censtvı — vek nenı podmınkou. Kapacita jecca 20 lidı (vejde se ale i vıce pri mensımpohodlı). Blizsı informace vam podame naDCM. z DCM zdravı P. Krystof,

Petr, Dan, Pavla a Pavlınka

��Knihkupectví

Jungmannovo n. 18110 00 PRAHA 1,tel./fax: 224 818 757,

[email protected], www.paulinky.cz

• Benedikt V. Holota: Eucharistie. Kteryprojev lasky muze byt vetsı?

Autor teto knihy ctena-rum predklada svou vlastnıcestu k eucharistii. Casovyusek dvou tisıc let preko-navame vırou. Ne tak, zeby nase vıra pusobila prı-tomnost tela a krve Kris-tovy ve svatosti eucharis-tie. Prave naopak: Je to prı-

tomnost Kristova v eucharistii, ze ktere vy-rusta nase vıra. Broz., 104 str., 105 Kc

• Dag Tessore: Hlavnı neresti. Jak vylecitsedm nemocı duse

„Mnozı jiste slyseli vypra-vet o sedmi hlavnıch neres-tech“ — alespon proto,ze uz vesly do beznehojazyka. Vıme vsak, jakejsou tyto neresti, co sku-tecne predstavujı? Autorvychazı zejmena ze trıknih, v nichz se inspi-

ruje: Osm duchu nicemnosti pravdepodobneEvagria Pontica, Zvyky cenobitu a leky naosm zakladnıch nerestı svateho Jana Cassi-ana a Zebrık do raje svateho Jana Klimaka.

Broz., 72 str., 102 Kc

22


• Charles Journet: Vedeni Duchem svatym

Kazanı kardinala Journeta,z nichz je kniha sestavena,mırı prımo k podstate veci.Vedou totiz nasi pozor-nost k zakladnım prav-dam krest’anske existence:k Bozskym ctnostem, da-rum Ducha svateho a pre-byvanı Trojice v dusi verı-

cıho. Tak jak v evangeliu zaznıva jedna z nej-krasnejsıch definic krest’anske bytosti: „Nebonevıte, ze vase telo je chramem Ducha sva-teho, ktery ve vas bydlı?“ (1 Kor 6,19).

Aby mohlo v hlubinach cloveka vibrovatjedinecne a neopakovatelne znamenı, musı seztisit hlasy a lomoz pochazejıcı zvencı i z nejsameho. Ztisenı a mlcenı duse se pak promenıve chvalu a uctıvanı . . . Broz., 104 str., 109 Kc

• MBs TRAVEL AGENCY nabızı

? Mariazel a podunajske klastery 18.–20.cervna, cena 4 790 Kc. Cena zahrnuje do-pravu, pojistenı, pruvodce, ubytovanı ve 2luz-kovych pokojıch s prıslusenstvım, polopenzi,jızdenku vlakem, degustaci v likerce. Du-chovnı doprovod patera Libora Bucka.

? z programu: benediktinsky klaster vKremsmunsteru, mestecko St. Florian se stej-nojmennym klasterem, benediktynsky klastera zahrady v Melku, nocleh v St. Polten, vlac-kem do Mariazell, krızova cesta, prochazka,mse sv., Erlaufsee, Hallstatersee, Obertraun,lanovkou na Krippenstein (2109 m), Hallsttat.

? Prihlasky, informace: MBs TRAVELAGENCY, Miroslav Byrtus, Svabinskeho561, 344 01 Domazlice, tel. 605 432 066,mail: [email protected]

��• P. Frantisek Liska, Plzen, byl ustano-ven vypomocnym duchovnım ve farnosti Ma-netın pod vedenım administratora excurrendoin rebus spiritualibus P. Ing. ThLic. ReginaldaPavla Vetrovce, O.Praem, ThD. S.S.L., admi-nistratora farnosti Plasy.

• P. Tomasz Kowalik OSST, z radu Trini-taru, Krakow, byl ustanoven se souhlasemreholnıho predstaveneho od 1. dubna farnımvikarem ve farnosti Plzen — Bory pod vede-nım P. Miroslava Martise CM, farare farnostiPlzen — Bory. prevzato z ACEP 4/2009

��Enzo Bianchi: Modlit se Bozıslovo. Uvedenı do lectio divina

Lectio divina — cetbaBozıho slova prechazejıcıpostupne v modlitbu —patrı k vzacnym pokladumcırkve. Cılem teto metodynenı pouze spravne po-chopenı literarnıho a his-torickeho smyslu biblic-keho textu. Kdyz rozjı-

mame o Bozım slovu a v modlitbe pakBohu odpovıdame, dojdeme podstatne dal:Bozı Slovo, sam Kristus, promenuje nas zi-vot i nase smyslenı. Enzo Bianchi ma s lectiodivina bohate prakticke zkusenosti, a tak do-kaze pojmenovat nejcastejsı problemy, s ni-miz se lze pri rozjımave cetbe Pısma setkat.Jednou z nejdulezitejsıch vecı je podle autoraumenı zaujmout k Bozımu slovu vnitrnı po-stoj naslouchanı.

Vydalo Karmelitanske nakladatelstvı

Kostelnı Vydrı 2007, cena 139 Kc

23

1. 5. 1000 Skoky, poutnı mse sv.2. 5. 1400 Frant. Lazne, Hor. Lomany, kostel sv. Jakuba, dekovna mse sv. po oprave4.–5. 5. Pernink, setkanı vikariatu Plzen–mesto8. 5. 930 Chlum sv. Marı, vikariatnı den sokolovskeho vikariatu9. 5. 1000 Marianske Lazne, mse sv. a svecenı pramenu

10. 5. 1030 Plzen, kostel sv. Jana Nepomuckeho, mse sv. pro CRo11.–12. 5. knezsky vylet do Olomouce13. 5. 900 K. Vary, Mestske divadlo, ucast na konferenci FCH o Alzheimer. chorobe

1300 Praha, ucast na konferenci o zivote a dıle Josefa kard. Berana16. 5. 900 Plzen, kostel sv. Jana Nepomuckeho, poutnı mse sv.

1500 Tasnovice, kostel sv. Vavrince, mse sv.17. 5. 1030 Plzen, katedrala sv. Bartolomeje, mse sv. s gregorianskym choralem

a vzpomınkou na kard. Berana (40 let od smrti)1700 Spalene Porıcı, seminar o kardinalu Beranovi

18. 5. 900 Spalene Porıcı, seminar o kardinalu Beranovi1430 Praha, Sekce hnutı a komunit CBK

21. 5. 800 Plzen, katedrala sv. Bartolomeje, mse sv. ze slav. Nanebevstoupenı Pane1200 Novy Dvur, klaster P. Marie, ucast na zehnanı poutnickeho domu

23. 5. 900 Jachymov, mse sv. na vzpomınkove slavnosti Jachymovske peklo1400 Jachymov, zahajenı lazenske sezony a zehnanı pramenu1700 Krecov kostel, mse sv. s birmovanım

24. 5. 900 Rokycany farnı kostel, mse sv.1400 Rokycany, pozehnanı Domu pokojneho starı a stacionare

25.–26. 5. Pernink, setkanı vikariatu Cheb a Tachov29. 5. 1800 Plzen, katedrala sv. Bartolomeje, mse sv. na zahajenı Noci kostelu29.–30. 5. Plzen, ucast na Dnech vıry31. 5. 1030 Plzen, katedrala sv. Bartolomeje, mse sv. s birmovanım

Udaje jsou podle stavu v dobe uzaverky, prıpadne zmeny nejsou vylouceny.

Proto se raduji, ze nynı trpım za vas a to, co zbyva do mıry utrpenı Kristovych,doplnuji svym utrpenım za jeho telo, to jest cırkev. Kol 1,24

Zijte v Kristu Jezısi, kdyz jste ho prijali jako Pana. V nem zapust’te koreny, nanem postavte zaklady, pevne se drzte vıry, jak jste v nı byli vyuceni, znovu a znovuvzdavejte dıky. Kol 2,6-7

ZPRAVODAJ PLZENSKE DIECEZE, pastoracnı a informacnı mesıcnık pro vnitrnı potrebu dieceze. Vydava 1x mesıcne BISKUPSTVI PLZENSKE, Nam. Republiky 35,301 14 Plzen. Odpovedny redaktor Jindrich Fencl, 377 223 112; mailova adresa redakce: [email protected]. Redakce si vyhrazuje pravo kratit a redakcne upravovatzaslane prıspevky. Sazba a tisk Jirı Broucek, 377 221 887. Sazba v systemu LATEX. Prıp. vadne vytisky vyreklamujte v mıste distribuce za zdrave. Zpravodaj naInternetu: http://www.bip.cz. Toto cıslo vychazı 29. dubna, prıstı cıslo vyjde 28. kvetna, uzaverka je 20. kvetna. Prıspevek na 1 vytisk 5 Kc (krome postovneho).

5/2009 kveˇ ten - noc kostelů plzenske...5/2009 kveˇ ten pozva´nı´ na dny vı´ry 2009...

Documents