7 podmínek pro zdraví, štíhlou postavu a spokojený život (1/18)

jo-jo jak a proč vzniká – co udělat aby už nikdy nepřišla chuť na sladkosti, slanosti, škroboviny či tučné jídlo – štíhlý a zdravý na zdravé stravě bez nervozity a pocitu, že o něco přicházíme – jak „sundat“ kila a už je nikdy nenabrat – proč tělo volá po nezdravých potravinách zácpa – hemoroidy – lupenka – kožní problémy – sklíčenost – bolesti hlavy - deprese – obezita – bolesti kloubů – migréna – špatné nálady – chronické záněty – chřipka – ekzémy – opakované záněty – svalová zranění – nespavost – opakované výtoky – vředy – angína – záněty horních cest dýchacích – akné – bolesti zad – chronická únava – neplodnost a všechny ostatní zdravotní problémy a nemoci

ÚVOD

Vážení čtenáři, mám pro vás několik dobrých a několik špatných zpráv.

1. zpráva – dobrá zpráva – máme informace

Již několik desetiletí je známa většina podmínek nutných k tomu abychom mohli jednou pro vždy ukončit Věk nemocí. Tedy to po čem lidstvo toužilo tak dlouhou dobu se dnes stává skutečností. Již za pár let se nemoci mohou vyskytovat pouze v učebnicích dějepisu. Doktorům zůstane na práci pouze ošetřování úrazů a zranění.

Již několik desítek tisíc lidí po světě větší část těchto podmínek zná a řídí se jimi ve své každodenní praxi. Tito lidé nejen, že nikdy neonemocní, ale odstranili ze svých životů i například zdravotní obtíže typu ucpaný nos, bolesti zad, migrény, kožní problémy, hemoroidy či jakékoliv jiné dnes masově rozšířené potíže.

Veškeré naše zdravotní problémy jsou dány tím, že člověk dnes žije z 90% jinak než žije veškerá ostatní fauna a za posledních 10.000 let žije z 90% jinak než žil on sám víc jak 2,3

miliónu let své vlastní evoluce. A právě tato jeho nepřirozenost a nekontinuálnost jeho životního stylu je příčinou proč jako jediný živočišný druh tak trpí.

Asi nejvýstižněji za vše hovoří fakt, že tento princip objevil, jako první komplexně popsal člověk který se sám dožil 116 let. Dva roky před smrtí sepsal svoji poslední knížku, do poslední chvíle fyzicky i psychicky čiperný, jezdil na kole a psal knihy. Jmenoval se dr. Norman Walker.

2. zpráva – dobrá i špatná zpráva zároveň – vše je zdarma

Vše potřebné k udržení si pevného zdraví do vysokého věku tak případnému vyléčení dosavadních zdravotních neduhů již máte k dispozici, máte to v sobě a ve svém nejbližším okolí, nic dalšího nepotřebujete. A vše zdarma ! To váš imunitní systém je ten zázračný lékař který umí vás udržet při plném zdraví po celý život ! Váš imunitní systém kupříkladu umí takové zázraky jako likvidovat rakovinné buňky, vyčistit tepny a cévy, vrátit veškerou disharmonii jménem nemoc do původního stavu, to je plného zdraví. Jediné co je nutné udělat, je to aby jste mu svým životním stylem nestěžovali až neznemožňovali jeho činnost. Lidově řečeno, chce to neházet mu klacky pod nohy či nesvazovat mu ruce, protože se svázanými rukami ani nejlepší chirurg neumí operovat... A o tom, jaké podmínky je nutno dodržovat je tato kniha.

Asi vás ihned napadlo jak je možné, že není tento princip dodnes všeobecně znám ? Jak to, že o něm neví oficiální medicína ? Přesto, že jde o princip položený přísně na vědeckých základech, nic „mezi nebem a zemí“ či žádná „duchařina“ nemá o něj věda zájem.

Proto je tato zpráva zároveň i špatnou zprávou - nedají se na tomto principu vydělat žádné větší peníze. Jde v podstatě pouze o zásadní změnu životního stylu člověka. Tedy nic co by se dalo nacpat do pilulek či injekčních stříkaček, prodávat v lékárnách či jako potravinový doplněk, ani se tento princip nedá patentovat... Proto, byť je znám již několik desetiletí, se nikdy nenašel a ani nenajde subjekt, který by měl na jeho všeobecné propagaci sebemenší ekonomický zájem. Nikdy nikdo nezaplatí billboardovou reklamu či spoty v televizích.

A tak dobré na této zprávě je, že tento princip máte k dispozici zcela zdarma, špatná to, že si ho budete muset vyzkoušet sami, žádná firma či vědecký ústav to za vás neudělá.

3. zpráva - dobrá i špatná zpráva zároveň – princip je až primitivně jednoduchý

A to je důvod proč nezajímá vědu. Věda nemá ráda jednoduchá řešení.

Uvedu příklad : když v 19. století přišel dr. Ignác Semmelweiss za lékaři a vědci tehdejší doby s tvrzením : „Pojďme si mezi návštěvou pitevny a porodního sálu pořádně umýt a vydesinfikovat ruce a horečku omladnic (nemoc na kterou tehdy umírali desítky a stovky rodiček) můžeme vyškrtnout ze seznamu nemocí.“ Myslíte, že mu skočili kolem krku, poplácávali po zádech a se slovy „ty jsi ale chlapík, jak jsi na to přišel ?“ přikročili ke zkoumání jeho metody ? Ne, protože přišel s tak jednoduchým řešením nikdo ho nebral vážně. A nejen to, začali se mu posmívat, šikanovat takovou měrou až ho vyštvali z Vídeňské kliniky, na které pracoval.

A přitom měl k dispozici důkazy které by podle mne měli stačit i absolventu páté třídy základní školy aby pochopil, že má pravdu. Dokázal na jím vedené klinice snížit úmrtnost na

horečku omladnic na desetinu až dvacetinu normálu. A nejen to – vymínil si přeložení na druhou porodní kliniku (v rámci té stejné porodnice) a dokázal svými opatřeními opět i zde snížit úmrtnost na minimum. A na jeho původní kliniku, z které právě odešel nastoupil jiný doktor. Ten okamžitě zrušil ty „směšná, urážející opatření“ jako umývání si rukou před porodem v chlorovaném vápnu a úmrtnost na této klinice okamžitě stoupla na obvyklou úroveň. Nikoho toto nevzrušovalo...

Spolurozhodujícím faktem samozřejmě bylo i to, že tehdejší slavní páni profesoři a doktoři by museli přiznat, že právě oni byli, byť neúmyslně, tou jedinou a pravou příčinou úmrtí těch nebohých rodiček. Což v rámci udržení si určité vnitřní integrity a sebeúcty jim bránilo něčemu takovému byť jen na chvíli uvěřit. Nehledě na množství možných soudních žalob pozůstalých...

Proto teprve až vymřela tato generace doktorů (a další 2-3 následující) došly myšlenky pana Semmelweisse uznání. On sám ale bohužel umřel zneuznaný a zatrpklý. Ale nejen on, díky této ignoraci jeho myšlenek zemřelo ještě pár stovek rodiček úplně zbytečně...

Věda opravdu nemá ráda jednoduchá řešení - přijít za doktory s řešením : rozdejme mezi námořníky pár beden citronů a pomerančů a na kurděje můžeme zapomenout je největší troufalost a drzost jakou se vůči nim můžete dopustit.

Že se od dob páně Semmelweisse nic nezměnilo se můžete přesvědčit na stránkách http://www.facebook.com/pages/Septegram-p%C5%99%C3%ADroda-uzdravuje/125956910766017?sk=notes#!/note.php?note_id=256570497730742 kde je otištěn můj mail adresovaný Akademii věd ČR, Státnímu veterinárnímu ústavu, Ministerstvu zdravotnictví ČR ale též například Úřadu vlády ČR. I když jsem schválně v mailu omezil téma pouze na infekční nemoci aby to nebylo příliš velké sousto naráz ale přesto bez sebemenší odezvy...

Záleží jen na nás, zda výhod v této knize popisovaného principu využije ve svůj prospěch již dnešní generace nebo až naši pravnuci...

A tak opět jako u předchozí zprávy - dobrá zpráva je, že nejde o nic komplikovaného, špatná zpráva že si na to budete muset přijít sami.

Jak už jsem uvedl samotný princip je triviálně jednoduchý. Vychází z pozorování přírody, jejích zákonů a souvislostí a z více jak 2,3 milionové evoluce našeho živočišného druhu, tedy druhu Homo. Jednoduchý se ale jeví jen tomu kdo dokáže odložit obrovský nános myšlenek naší civilizace za posledních několik století.

Proto vysvětlit ho třeba mimozemšťanovi by bylo otázkou deseti minut. V případě člověka to chce minimálně 4 hodiny. Chce to zapomenout na to, co ho učili rodiče, ve škole, co mu říkali doktoři, vědci, známí či co někde četl.

Ostatně – veškeré tyto dosavadní informace toho mnoho nedokázali – každým rokem je stanoven větší počet diagnóz na jednu osobu tedy jsme čím dál nemocnější. Každým rokem skoro veškeré nemoci „mládnou“ tedy čím dál mladší lidé trpí čím dál závažnějšími nemocemi a dřív než tomu bývalo v minulosti viz http://www.novinky.cz/zena/zdravi/266131-nemoci-ktere-ohrozuji-stale-mladsi-jedince.html). Až na vzácné vyjímky nezná medicína přesnou příčinu žádné nemoci (a bez znalosti příčiny

těžko úspěšně vyléčit, že). Sami doktoři se dožívají v průměru méně let než je obecný průměr...

Chce to prostě odložit „civilizačně-vědecké“ brýle“ a nasadit si brýle „přírodně-evoluční“ a nezaujatě a bez předsudků studovat tento princip. Myslet globálně, z nadhledu, myslet ve všech myslitelných souvislostech a příčinách a následcích. Klást si otázky „jak toto funguje v přírodě, jak to funguje u divoce žijících zvířat ?“, „jaké životní podmínky měli těla desetitisíce generací mých předchůdců naší vlastní evoluce, tedy na co je zvyklý můj organismus ?“. Pak se najednou člověk bouchne do čela a řekne „no jo, vždyť je to jasné jak facka, 20, 30 či více let to leží přede mnou na chodníku a já to neviděl !“ Pak najednou člověk vidí, že i když dosud všichni tvrdili, že Země je placatá tak přece jenom je kulatá :) Geniální myšlenky jsou vždy triviální... :)

Uvedu příklad „civilizačně-vědeckého“ a „přírodně-evolučního“ pohledu :

Když před více jak sto lety vědci poprvé na vlastní oči (respektive prostřednictvím konečně dostatečně silných mikroskopů) uviděli bakterie, napadlo je prostudovat i lidské mateřské mléko. A zděsili se. Ať děláte co děláte, v mateřském mléce se vyskytují desetitisíce až statisíce bakterií v každém mililitru! Staphylococcus epidermidis, Staphylococcus aureus (zlatý stafylokok), Streptococcus, E.coli a spousty jiných (kdyby vám takto kontaminovaný nápoj podali v nějaké restauraci orgány hygieny ji nechají okamžitě zavřít).

A místo aby se podívali na tuto skutečnost „přírodně-evolučními brýlemi“ – no, tak mateřské mléko je 100%ně výrobek neomylné přírody, člověk jej pije již statisíce let, ostatní savci již milióny let a nikdy s tím žádné mládě nemělo sebemenší problém. Měli tak možnost poznat, že bakterie jako takové nejsou našimi nepřáteli ba naopak, bez nich je náš život přímo nemožný. Jde o nejlepší přátele člověka.

A pouze podléhají obecné zákonitosti „všeho moc škodí“. Tak jako bez vody během pár dnů umřete, budete-li pít vody příliš můžete na ni umřít během 24 hodin viz http://aktualne.centrum.cz/zahranici/amerika/clanek.phtml?id=335540 . Stejně tak u člověka stačí zamezit tomu aby se bakterie rozmnožili do obrovských množství...

Jenže bohužel vědci nasadili svoje „civilizačně-vědecké“ brýle a řekli si : fuj to jsou ty zlé bakterie, co nás trápí a zabíjejí. My jsme chytřejší než příroda a nadále tomuto „nalévání se bakteriálním koktejlem“ našich dětí zabráníme. I vymysleli umělou, aseptickou, dle „posledních lékařských výzkumů“ výživnými látkami nabitou kojeneckou stravu. A bohužel též začali velmi pošpiňovat a dohenestovat kojení. Na kojící matku bylo pohlíženo jako na vrcholně nezodpovědnou osobu, ohrožující zdraví svého dítěte, protože do něj lije miliony bakterií.

Naštěstí takových matek zůstalo dost na to aby se po čase dal udělat srovnávací test miminek krmených výhradně mateřským mlékem a těch na vědecké „superstravě“. A porovnání vyšlo katastrofálně pro superstravu. Děti na mateřském mléce byli zdravější, průběh nemocí je lehčí, dosahují dokonce vyššího sociálního postavení, lépe jim to „myslí“. Jako už tolikrát, praxe se diametrálně odlišovala od vědecké teorie... A tak zase jednou musela praxe přesvědčit vědce, že jejich teorie se šeredně mýlí...

Chce to prostě vystoupit z myšlenkového Matrixu v kterém dnes žijeme, podívat se na věc z odstupu, bez předsudků. Bude to podobně těžké jako když kdysi lidé po tom, co jim rodiče,

učitelé, církevní i vědecké kapacity celý život tvrdili, že Země je placatá a, že je středem Vesmíru. Zkuste si představit ten obrovský kulturní šok jaký tehdy způsobila myšlenka, že Země je kulatá a nepatrným smítkem Vesmíru. Podobně velký kulturní šok nás čeká i nyní...

4. zpráva - špatná zpráva – nelehká aplikace do běžného života

Dnešní životní styl člověka ze samé podstaty velmi brání uplatňování tohoto principu ze 100%. Je skoro nemožné dostát všem nárokům našich těl, vzešlých ze samotné podstaty života na této Zemi a z lidské evoluce. Bohužel – dnešní život je od přirozených podmínek natolik odlišný, že je nejvyšší čas se nad tímto zamyslet. On se totiž tento stav zatím neustále jen zhoršuje... Stojíme na křižovatce – buď se vydáme nelehkou cestou změny skoro všech sfér v naší civilizaci nebo o.k. nemusíme ale je nutno potom počítat s onemocněním, bolestí a předčasným úmrtím. Špatná zpráva na tom je to, že jednotlivec v tomto moc nezmění. Ale i kdyby jste tento princip zatím uplatňovali třeba jen z 50% i tak to bude obrovský skok jak ve Vašem zdraví tak i tělesném, duševním a obrovsky si rozšíříte obzory o fungování vašeho těla i světa který vás obklopuje. A to za to stojí :)

A ještě malé podotknutí na závěr tohoto úvodu : mluvím-li v této knize o lidech a jejích nevhodných potravinách či nezdravém životním stylu mám samozřejmě vždy na mysli, že totéž platí i pro všechny zvířata na člověku závislém. Ať už chovaná v zajetí či i ta volně žijící, mám na mysli ta co žijí v blízkosti lidských sídel, kde se krmí na skládkách či jsou krmeni lidmi. A porovnávám-li lidi a divoká zvířata, mám tím na mysli zvířata žijící mimo jakýkoliv vliv člověka.

7 podmínek pro zdraví, štíhlou postavu a spokojený život (2/18)

Homo sapiens : vyjímečný tvor, bohužel - lidské jedinečnosti - Septegram neboli 7 podmínek zdraví - podmínky 1-4 ----------------------------------------------------------------

HOMO SAPIENS – VYJÍMEČNÝ TVOR ! BOHUŽEL...

Proč je Homo sapiens, jediný prý "rozumný" tvor zároveň suverénně nejnemocnějším tvorem této planety ? A to přes, na rozdíl od všech ostatních živočichů, mnohamiliardové investice do zdravotnictví ?

Homo sapiens se vyznačuje mnohými vyjímečnostmi, skutečnostmi které se z několika stovek tisíc živočišných druhů co na Zemi jsou dějí pouze a jen jemu... Protože jde o skutečnosti pro něj velmi nepříznivé stojí za to se nad nimi zamyslet.

Zde tedy tucet lidských "jedinečností" pro které ani věda nezná vysvětlení :

1. Proč člověk jako jediný živočišný druh zná jev zvaný „pojídelní únava“?

2. Proč jen u něj po jídle dochází k jevu který se nazývá „leukocytóza“? Neboli namnožení bílých krvinek.

3. Proč člověk jako jediný živočišný druh na Zemi v sobě hromadí odpadky? Několikrát denně jí, ale pouze jedenkrát denně vyměšuje (a to je rád, že aspoň to) Všechna ostatní fauna vyměšuje minimálně tolikrát kolikrát jí.

4. Proč člověk jako jediný živočišný druh zažil a zažívá obrovské pandemie infekčních nemocí a zcela nehygienicky či bez očkování žijící divoká zvířata nikdy nic?

5. Proč člověk jako jediný živočišný druh nemůže po skončení kojeneckého věku plně přejít na údajnou správnou výživu dospělého člověka? Všechny ostatní živočišné druhy to tak mají, jen člověk údajně má jakousi nedovyvinutou trávicí soustavu a je nutná jakási mezietapa kašiček...

6. Proč člověk jako jediný živočišný druh na světě má jest obilí, pít mléko (navíc jiného živočišného druhu) ?

7. Proč člověk jako jediný jí tak, že si musí čistit zuby aby o ně nepřišel ? 8. Proč člověk a chovaná zvířata má až trojnásobně zvětšenou slinivku břišní oproti

divoce žijícím a přirozeně se stravujícím zvířatům ? 9. Už jste někdy viděli zajíce či naopak jeho predátora jak se nejprve pořádně „rozcvičí“

a protáhne než začne utíkat, aby si nezpůsobil svalové poranění ? Proč opět je člověk tou vyjímkou mezi ostatními živočichy ?

10. Proč u člověka jako jediného živočicha dochází k tvorbě jedovatých střevních plynů, proč pouze on s dovolením prdí ?

11. Proč pouze a jen člověk (a zvířata na něm výživově závislá) zná pojmy jako ucpaný nos, rýma, vykašlávání hlenu atd. ?

12. Proč pouze člověk za předpokladu, že se nebude mýt (divoká zvířata se taky každý večer nekoupají) bude smrdět jak stoka ?

A dalo by se pokračovat ještě hodně dlouho o základních otázkách odlišnosti člověka od všech ostatních tvorů na této planetě. Na žádnou z těchto otázek medicína neumí odpovědět, odpovědi se dozvíte v následujících kapitolách této knihy.

SEPTEGRAM neboli 7 PODMÍNEK ZDRAVÍ

Celý princip je složen ze 7 základních podmínek které se dají zobrazit do hezkého obrazce a nazval jsem jej Septegram. Jednotlivým složkám se budu věnovat v dalších částech knihy podrobně. Všechny složky Septegramu jsou navzájem úzce propojeny, celý systém funguje komplexně. Vytržením jednotlivé složky z celku nelze docílit tak skvělých výsledků jako při dodržování všech bodů Septegramu.

Septegram vznikl na základě podrobného studia jednak přírody a jejích zákonů a principů a jednak studia naší vlastní více jak dvou milionové evoluce. Člověk je, ať už se mu to líbí nebo ne součástí přírody, vztahují se na něj stejné souvislosti jako na všechnu ostatní faunu. A co se týče evoluce – pokud jakýkoliv živočišný druh po desetitisíce svých generací žije v nějakém prostředí a náhle jsou tyto životní podmínky z 90% během 3-5 generací radikálně zmeněny musí to nutně mít dopad i na jeho fungování a fungování jeho imunitního systému... A o imunitní systém tu jde až v první řadě :) Musíme si totiž uvědomit jednu holou pravdu : jediný kdo nás umí léčit a také vyléčit z každé nemoci či zdravotního problému je pouze a jen náš imunitní systém. Ve skutečnosti ani léky ale ani jakékoliv bylinky, strava, slunce či cokoliv jiného neléčí. Tím jediným kdo léčí je, jak se kdysi říkalo - „vnitřní lékař“, to jest náš

imunitní systém. Je to podobné jako očkování – očkovací látka vás neléčí, pouze stimuluje ochablý imunitní systém k větším výkonům. Bohužel to dělá se spousty nežádoucích vedlejších účinků...

Tato kniha je o tom jak mít vyladěný imunitní systém na jedničku a bez jakýchkoliv vedlejších nežádoucích účinků. Kdo stále pochybuje o dokonalosti a všestrannosti našeho imunitního systému, co se léčení veškerých zdravotních obtíží týče uvedu jeden příklad.

Co myslíte, máte v sobě nějaké rakovinné buňky ? Aniž bych vás vyšetřil můžu jednoznačně odpovědět – ANO, máte v sobě rakovinné buňky. Protože je v sobě má každý člověk včetně mne.... Denně každý člověk v sobě vymění miliony buněk, nové nahrazují již opotřebované. A sem tam se nějaká nepovede, jde o jakýsi „zmetek ve výrobě“. Tyto buňky, pokud by byly imunitním systémem nepoznány a vzápětí nezlikvidovány tak by se hromadili až by vedli ke vzniku nádoru. Naštěstí náš imunitní systém je umí jak odhalit tak i izolovat a zlikvidovat a vytransportovat z těla ven. Běžně to dělá... dělal to u vás před měsícem, včera, dělá to právě teď a bude to dělat i nadále. Vidíte jak je dokonalý ? Umí sám likvidovat rakovinu ! Celý proces můžete krásně pozorovat on-line zde http://www.novinky.cz/veda-skoly/261998-vedci-nafilmovali-souboj-bunky-s-rakovinou.html

Ale určitě Vás napadne otázka : „a jak je tedy možné, že v některých případech dojde až k tvorbě nádorů ?“. Odpověď je jednoduchá – je porušena rovnováha mezi vznikem rakovinných buněk a schopností IS je likvidovat. Vlivem nezdravého životního stylu začnou vznikat ne desítky rakovinných buněk denně jak doteď ale stovky a tisíce a zároveň je díky stejnému nezdravému životnímu stylu snižována schopnost IS v likvidaci těchto buněk. Tou disproporcí začnou rakovinné buňky „přebývat“ a cesta ke vzniku nádoru je otevřena...

Ale vraťme se k našemu IS. Platí tedy jedna zásada – stačí dodržovat životní styl který neháže našemu IS klacky pod nohy a je vystaráno – nemoci nás nenavštěvují. A o těchto podmínkách je tato kniha.

Celý Septegram je tak navzájem propojený, že bychom ho měli začít probírat celý zaráz. Tím by ale vznikl ohromný myšlenkový guláš, v kterém by se ani velmi pozorný čtenář nevyznal. I při rozdělení na jednotlivé kapitoly to bude celkem fuška neztratit nit :)

Tedy jen z tohoto důvodu začneme s vysvětlováním prvním bodem. Vybral jsem ten který je pro čtenáře zřejmě nejatraktivnější, nejčastěji diskutovaný. Protože když se někde začne debata o zdraví automaticky se diskuze stočí na jídlo, co jo a co ne dávat do pusy a tak. Přesto tento bod nebude zas tak tradiční jak jste zvyklý...

SEPTEGRAM - podmínky 1-4 = STRAVA ČLOVĚKA

Strava – to není jenom pevná strava...

Jak je patrno z obrázku Septegramu, strava se ve skutečnosti skládá z 4 základních složek :

1. potraviny (tak jak je chápeme nyní) neboli pevná strava 2. vzduch (kyslík) 3. sluneční a kosmická energie

4. duševní pohoda

Zřejmě pro vás dosti překvapivé rozdělení. Jsme zvyklí do stravy počítat jen složku „pevná strava“. Ale to je málo. Životní energii totiž zdaleka nezískáváme jen z potravin tj.pevné stravy, zdrojů je daleko víc. Že zatím žádný nutriční terapeut tyto ostatní složky neřešil a nebral do úvahy, za to nemohu, jde o neznalost tématu. Nicméně bez těchto ostatních 3 složek není obrázek o našem stravování úplný. Proto kupříkladu dlouhodobě nefungují všechny ty diety údajně vedoucí k zhubnutí, protože jsou omezeny pouze na téma pevné stravy.

Pojďme se tedy přírodně-evolučními brýlemi podívat na jednotlivé složky...

7 podmínek pro zdraví, štíhlou postavu a spokojený život (3/18)

podmínka č.1 : zdravá strava (pevná strava) - mýtus č.1 a 2 - co jsou to enzymy - teplota 42 st.C = teplota smrti ---------------------------------------------------------------

SEPTEGRAM - podmínka č. 1

ZDRAVÁ STRAVA (PEVNÁ STRAVA)

Co říci hned na úvod ? Opět něco překvapivého – nezáleží ani tak na tom, kolik sníme zdravé stravy jako na tom, kolik sníme stravy nezdravé. Nejde ani tak o nutriční nedostatky jako spíš o nutriční přebytky. Ty zejména ohrožují naše zdraví. Proto ten kdo celkově jí stravy, ať už jakékoliv, málo bude zdravější, než ten kdo jí byť třeba o něco zdravější, ale velké objemy. Proto třeba lidé, kteří jedí malé objemy, byť ne úplně zdravé tuhé stravy a vedle toho mimoděk splňují ostatní podmínky Septegramu (aniž by to tušili) se mohou relativně zdravý dožít i vysokého věku. Proto třeba nikdy nežil a nežije stoletý tlouštík.

O vhodnosti a užitečnosti jezení malého objemu stravy svědčí i vědecké pokusy které byly již několikrát provedeny.

Jedna ze dvou pokusných skupin zvířat dostává významně méně stravy než ta druhá. A právě tato méně živená skupina je vždy zdravější, vitálnější a déle žijící. Jak je možné, že skupina která dostává méně nutričních látek (vitamínů, minerálů, bílkovin, mastných kyselin atd.) je na tom lépe než skupina s bohatou stravou ?

Je to podobný problém na jaký narážejí badatelé u dlouhověkých lidí. Když zkoumají sto a víceleté starce tak narážejí též na fakt, že tito lidé, bráno vědeckým názorem jsou vlastně na podvýživě. Oni nesplňují nutriční tabulky které věda vymyslela právě proto abychom dlouho žili. Vrstevníci oněch starců co ty tabulky splňovali jsou již po smrti...

Čím to ? Je nutno vyvrátit dva mýty :

mýtus číslo 1 – nemoci vznikají z nedostatků

Nemoci nevznikají primárně z nedostatku něčeho dobrého v organismu ale naopak z nadbytku něčeho špatného (tento nadbytek pak způsobuje sekundárně nedostatek nepostradatelných nutricií).

My jsme zvyklý když „na nás něco leze“ ptát se všech v okolí „co mám na to vzít ?“ neboli co dalšího mám „natlačit“ do těla, co by mi pomohlo zvládnout tu nemoc. Tady ale pes zakopaný není. Je nutno se naopak ptát „co mám vynechat ze své stravy, co z toho co jím mi ubližuje ?“. Chcete důkaz ? Nejlepší metodou jak se rychle vyléčit z jakékoliv nemoci je půst. Ale pozor, půst neznamená jen „nebudu jest maso“, půst znamená „budu konzumovat jen a pouze čistou vodu“. A přestože člověk po několik týdnů nepřijímá žádné živiny ale taky zároveň žádné jedovaté látky je vždy na konci správně provedeného půstu zdravější než na jeho začátku... s hladovkami u zvířat bylo již také provedeno nespočet vědeckých pokusů vždy se stejným výsledkem, hladovka zvířatům vždy prospěla

mýtus číslo 2 – léčí něco dodaného zvenčí (léky, bylinky, strava...

Již jsem o tomto hovořil, budu se opakovat ale je to zcela zásadní a důležitý moment. Na světě léčí a vyléčí organismus jediná věc. Nejsou to ani léky, operace, bylinky ani žádná strava. Jediný kdo léčí je imunitní systém organismu. On jediný umí zlikvidovat v nás všechno špatné a vše opravit do provozuschopného stavu. Na nás je „pouze“ najít takový životní styl (jehož součástí je i zdravé stravování) který mu „nehází klacky pod nohy“, nesvazuje tomuto vnitřními lékaři ruce, protože se svázanými rukami nedokáže léčit žádný doktor...

Ale jak poznat, jestli to co jím je skutečně zdravá strava ? Poradím Vám, jak i bez miliónů dolarů a vybavených superlaboratoří si lehce toto zjistit. Zdravá strava musí splňovat tyto podmínky :

1. nesmí vést k zácpě, tedy musí zůstat platit pravidlo „kolikrát dovnitř tolikrát ven“ 2. strava nesmí vyžadovat čištění zubů, tj.i bez jakéhokoliv čištění zubů nedochází ke

vzniku zubního kazu. Samozřejmě taky nesmí vyvolávat zápach z úst. 3. jídlo nesmí vyvolávat žádný tělesný pach, není nutno se mýt 4. za samozřejmé mám to, že nesmíte onemocnět žádnou nemocí :)

Pravidel by se dalo vyjmenovat ještě mnoho, ale nechci unavovat dlouhým výčtem. Pokud tedy vaše strava splňuje výše zmíněné podmínky, jde o stravu zdravou. V opačném případě zcela jistě nikoliv.

Tak a nyní tedy k rozlišení druhů pevné stravy. Základní rozlišení stravy můžeme provést na :

• živou (trávicí enzymy obsahující) • mrtvou (trávicí enzymy neobsahující)

Vysvětlím Vám tyto pojmy na názorném příkladě.Vezmete-li syrovou mandli, zasadíte ji do půdy, dáte jí veškeré příhodné podnební podmínky, vláhu a tak dále stane se co ? Vyroste z ní krásný mandlovník. Pokud,ale tuto mandli třeba upražíte, poté ji také dáte do půdy, dáte jí veškeré ideální podmínky stane se něco úplně jiného. Ta mandle shnije v té zemi, mandlovníku se od ní nedočkáte... Ani z miliónu pražených mandlí už nikdy nevyroste ani jeden jediný mandlovník. Proč ? Je v nich zabitý základní životní prvek – enzymy.

Co jsou to enzymy ?

Enzymy jsou samotná esence života. Každý život je podmíněn přítomností enzymů, zcela bez nich každý organismus okamžitě umírá.

Enzymy jsou látky bílkovinného charakteru, které sami o sobě nic vlastně ani nedělají, ale slouží jako katalyzátory to jest urychlovače dějů. Jakýkoliv děj – přeměna energie v hmotu či hmoty v energii by bez enzymů trval doslova desítky let, dík jim proběhne ve zlomku sekundy. A protože například vaše srdce nemá čas čekat na jeden tep srdce 20 let je zřejmé, že jde o zcela zásadní prvek. Jakýkoliv živý organismus zbavený enzymů by okamžitě uhynul.

Enzymy se nachází všude kolem nás, nás zajímají hlavně ty naše lidské. Těch existuje několik tisíc, jsou velmi specifické, každý z nich umí urychlit jen jednu specifickou operaci v těle, jsou nezastupitelné (například jeden enzym otevírá cestu spermii do vajíčka, jiný „zabouchne dveře“ všem ostatním spermiím).

Základní rozdělení lidských enzymů je na metabolické, ty obstarávají veškeré vaše činnosti (např. pohyb, myšlení) i jsou součástí samoléčitelských schopností vašeho organismu. Druhou skupinou jsou enzymy trávicí, ty rozkládají pozřenou stravu. Omezující veličinou obou těchto kategorií je ale jejich životnost vůči teplotě !

Teplota 42 stupňů Celsia = teplota smrti

Prohlédli jste si někdy dobře rtuťový teploměr na měření lidské teploty ? U jaké hodnoty končí ? Ano, je to42,5 stupně Celsia. Proč nepokračuje dál ? Protože dál bychom měřili již mrtvého člověka. A proč mrtvého ? Protože v jeho těle by se již nenacházel žádný aktivní enzym. Ano, nad touto teplotou jak metabolické tak trávicí enzymy končí definitivně a nezvratně. Stejně tak jsou do posledního zničeny ozařováním (mikrovlnka), působením silného elektrického proudu či chemikálií.

Ale vraťme se k naší mandli. Tak jako syrová obsahuje klíčící enzymy nutné k vyklíčení tak úplně každá nad42 stupňů Celsiatepelně nezpracovaná plodina obsahuje i trávicí enzymy. Enzymy které pomáhají tuto plodinu rozložit. Na stromě, v obchodě či na ve vaší spižírně je v neaktivním stavu, zablokovaná tak zvanými inhibitory. Rozkousáním a prosliněním odpadnou tyto inhibitory, enzym se aktivuje.

7 podmínek pro zdraví, štíhlou postavu a spokojený život (4/18)

schema trávení živé a mrtvé stravy - pojídelní únava - namáhání slinivky břišní - Pottengerovi kočky - zácpa - moje zvířata -------------------------------------------------------

Schéma trávení živé a mrtvé potravy

Po vložení živé to jest trávicí enzymy obsahující potravy ji rozkoušeme a prosliníme, tím aktivujeme enzymy obsažené v potravě. Dál tato kaše putuje do žaludku. Žaludek si představte jako kožený vak, v prázdném stavu s protilehlými stěnami „připláclými“k sobě. Nyní se vrchní část žaludku mírně rozevře, celý žaludek připomíná tvar písmene Y. Tam se přesune naše kaše a zde se na několik minut zastaví a natráví právě aktivovanými enzymy dodanými spolu s potravou. Dál kaše putuje do spodní části žaludku, do žaludeční kyseliny, do tenkého a tlustého střeva, do konečníku a ven.

Trávení mrtvé stravy

Rozkousáním a prosliněním nedojde k žádné aktivací nějakých enzymů, protože tam už žádné nejsou... Proto již do úst musí putovat enzymy vyrobené uvnitř našeho organismu. Kde se v nás berou ? Umí je všechny vyrobit výkonná továrna na enzymy jménem slinivka břišní. Ta skutečně vyrobí a již do úst dopraví první enzymy. Přítomnost mrtvé stravy v organismu je velký problém. Tělo takovou stravu neumí strávit, bez enzymů by člověk umřel hlady. I vydá náš imunitní systém jasný rozkaz naší slinivce : „X výrobních linek přestavějte z metabolických enzymů na enzymy trávicí, v horní části žaludku je bezenzymová strava !!!“ To se i stane ale protože kapacita slinivky není nafukovatelná, nezbývá než aby část kapacity na výrobu metabolických enzymů věnovala ve prospěch výroby enzymů trávicích. A do žaludku putuje obrovské množství trávicích enzymů.

Tedy místo aby toto množství přišlo zvenčí v potravě je nucena slinivka k obrovské zátěži a práci. Jakmile díky této enzymové dotaci ze slinivky je potrava natrávena putuje do spodní části žaludku a dál už to je stejné jako v případě živé stravy.

Chcete jasný důkaz, že tomu tak je ? Ten důkaz každý zná na vlastní kůži, jedná se o takzvanou „pojídelní únavu“.

Dáme se knedlo-vepřo-zelo a po jídle jsme zralí tak akorát zalehnout a dát si „dvacet“. Proč nastává pojídelní únava ? Je to prosté... Slinivka břišní po pozření mrtvé stravy přestaví značnou část svých „výrobních linek“ na enzymy na výrobu trávicích enzymů. No a tato kapacita pak chybí k výrobě metabolických enzymů, tedy enzymů nutných mimo jiné k pohybu či myšlení. A jestliže chybí tak podstatná část urychlovačů dějů ve vás zákonitě jste potom unavení a zpomalení. Zajímavý moment – tato únava za 1-2 hodinky přejde aniž by jste mezitím aktivně odpočívali či dokonce se prospali. Zázrak ? Ne, pouze vaše slinivka zase začala naplno s výrobou metabolických enzymů...

Toto neskutečné namáhání naší slinivky až 3x během každého dne nezůstává bez následků.

Slinivka se sice snaží dostát svým úkolům a to zvětšováním se. Každý tvor skoro výhradně na tepelně zpracované stravě má slinivku břišní (vztaženo k váze organismu) 2-3x větší než tvorové třeba toho stejného druhu ale na výhradně enzymové výživě, to jest syrové stravě. Tato zvětšená slinivka je stejné „terno“ jako zvětšené srdce. Je jasným důkazem o nepřirozeném namáhání tohoto orgánu.

Jako každá součást našeho těla, je-li dlouhodobě extrémně přetěžována tak se jednoho krásného dne porouchá a začne tvořit málo jak trávicích enzymů (nastupují trávicí obtíže) tak i metabolických (to vede k nedostatečné likvidaci nežádoucích látek v těle a tím je umožněn vznik a rozvoj všech nemocí).

Navíc – i přes tento heroický výkon slinivky přesto není mrtvá strava strávena beze zbytku. Tyto zbytky ulpívají na stěnách střev, zhoršují vstřebatelnost jednotlivých nutričních látek do těla a jsou živnou půdou pro mikroorganismy. Tím je splněna podmínka pro jejich nekontrolovatelné množení do obrovských množství – mají nadbytek jídla, protože bakterie je vedle člověka jediný další tvor který se živí mrtvou organickou hmotou. Tedy ten, kdo jí velké objemy mrtvé stravy je potom náchylný ke všem infekčním nemocem, ten kdo nejí žádnou mrtvou stravu toho nezklátí ani malárie.

Když se vrátím k pokusu popisovanému na začátku této kapitoly – 2 skupiny zvířat, jedna s výrazně menším objemem stravy než druhá. A skupina na „podvýživě“ zdravější a déle žijící.

Myslím, že pozorný čtenář už teď tuší v čem to je. Protože věda nerozlišuje mezi živou a neživou stravou dostávají pokusná zvířata zcela běžně někdy až 100% svojí stravy v mrtvém to jest bezenzymovém stavu. A je tedy logické, že ta skupina která takové stravy, která vyčerpává IS, tvoří záněty a imunokomplexy (viz níže), je ideální stravou pro bakterie, tak ta skupina která takové stravy sní méně nutně musí být zdravější.

Podobně ve prospěch živé stravy hovoří rozsáhlé pokusy dr. Pottengera. Možná jste někdy slyšeli výraz „Pottengerovy kočky“.

Dr. Francis Pottenger byl americký lékař který ve 20.létech 20 století byl činný v kalifornské Pasadeně. A tam si založil výnosný byznys : v obrovském domě v Pasadeně choval stovky koček. Měl jich tolik z toho důvodu, že z jejich nadledvinek získával lékařský adrenalin který pak prodával.

O kočky se vzorně staral, měli veškerou veterinární péči, dostávali tepelně upravené maso, pasterované plnotučné mléko a olej z tresčích jater aby měli i vitamíny. Veškeré hygienické požadavky na nejvyšší úrovni. Kočky byly stoprocentně odkázané na své ošetřovatele, ven se nedostávali, lov jim byl znemožněn.

Přes všechny tyto problémy se obchodům s adrenalinem dařilo a pan doktor zakoupil další stovky koček. Ty umístil do nového prostoru. A nestíhal už pro tuto novou skupinu tepelně upravovat maso, dával jim je tak jak přišlo z jatek, bez jakékoliv úpravy.

Ke svému vlastnímu úžasu po čase zjistil, že tato nová skupina koček na syrové stravě je zdravá a netrpí žádnými problémy jako dosavadní kočky. A přitom všechny prošli úplně stejným chirurgickým zákrokem odstranění nadledvinek. Tato nová skupina se výborně rozmnožovala, kočky žili velmi dlouho, neměli nemoci, skvělé chování.

Jako správný vědec učinil dr.Pottenger pokus. Rozdělil kočky na 4 skupiny.

1.skupina dostávala maso i mléko po tepelné úpravě

2.skupina dostávala tepelně upravené maso ale syrové mléko

3.skupina dostávala naopak syrové maso ale pasterované mléko

4.skupina dostávala syrové oboje

Vyhodnocení pokusu :

1.skupina – již zde bylo popsáno, samé neduhy a nemoci

2.skupina – viditelně lepší stav než 1.skupina ale ještě stále žádná sláva

3.skupina – stav již velmi dobrý, protože maso byl základ kočičí stravy a tento základ už byl syrový

4.skupina – již zde výše popsáno, vynikající stav

Dalším problémem je, že mrtvá strava (zejména lepek, to jest vše z obilí) je velmi lepivá a mazlavá. Je dehydrovaná. A tím pádem dochází k dalšímu hromadění odpadu v našich tělech – nastává zácpa. Ale pozor – zácpa není „nešel jsem už několik dní na velkou“, zácpa je i to „vysněné“ jedenkrát denně !

Protože – kolikrát denně jíte ? Třikrát či dokonce ještě vícekrát ? A kolikrát vyměšujete ? Že jste rádi, že aspoň jednou denně?

Medicína počítá frekvenci až do 1x za 3 dny (včetně) za normál. Kdo by čekal, že k tomuto údaji došla nějak sofistikovaně tak ho zklamu. Prostě vezmou velkou skupinu lidí, udělají jim základní vyšetření, ti kteří jsou jakž takž zdraví vyplní dotazníky s otázkou „jak často“ ? Z výsledků se ořežou extrémy a zbytek se prohlásí za „normál“. Takže pokud za pár let vyplní alespoň deset procent lidí do této kolonky „1x za týden“ bude to prohlášeno za normál ! Přitom – úplně všechny ostatní tvorové chodí na velkou minimálně tolikrát kolikrát jí.

Opravdu není sebemenší důvod, proč by odpad ze snídaně měl někde ve vás přečkávat na odpad z oběda, společně počkat na odpad z večeře, v družném hovoru přečkat noc a pak jít společně ven :) Ne, ne – normál je - „kolikrát dovnitř tolikrát ven“. Lidé stravující se jen enzymovou stravou to takto mají... Hromaděné exkrementy v těle zase nejsou ničím jiným než Lukulskou hostinou prostřenou pro mikroorganismy.

Proto nejen lidé živící se převážně či dokonce výhradně živou, enzymovou stravou nikdy neonemocní žádnou z infekčních nemocí. A nejenže neznají chřipky (a to samozřejmě bez jakéhokoliv očkování) či angíny, zánět horních cest dýchacích, ale ani zdravotní obtíže typu ucpaný nos, zvýšená teplota, pořádná rýma a podobně.

Zářné zdraví též vidím na mých zvířatech. Chovám 2 zakrslé králíky, jeden má jen rok, ale druhý už šest let. Dostávají ke žrádlu pouze a jen enzymovou stravu, tedy trávu (klidně i zapařenou, nosím ji z luk v igelitové tašce), seno, syrovou zeleninu a ovoce, sem tam

semínka. A díky tomu, že nikdy neměli ani kousek pečených obilovin (chleba, rohlík...) či cokoliv jiného tepelně zpracovaného těší se naprosto bezchybnému zdraví. Samozřejmě též nejsou očkováni. K veterináři vůbec nechodíme, žádnou léky či léčiva nepodáváme. Ten starší má stejně kvalitní srst, čisté oči, uši i vše ostatné na něm je stejně kvalitní jako u toho o 5 let mladšího. Neznalý člověk nerozezná který z nich je ten starší... viz jejich fota zde:

http://www.facebook.com/media/set/?set=a.388717437823295.105652.125956910766017&type=3.

To stejné platí pro moje psi – stáří 1,5 a3,5 roku. Dostávají syrové maso, kosti, zeleninu, ovoce. Venku si sami obstarají sem tam nějakou tu myšku, sem tam nějaký ten exkrement, čas od času požírají trávu. A krom povinného očkování vztekliny též nemáme jediný důvod k návštěvě veterináře či lékárny. A to teď se podržte – nedávám jim ani žádný přípravek k odčervování !!

Je to jednoduché – protože jak králíci tak psi nemají v sobě žádné hnilobné látky z tepelně upravené stravy nemají se v nich mikroorganismy na čem namnožit a proto je nijak neohrožují. Zvířata není nutno ani koupat (nebyly koupáni ani jednou) protože absolutně nesmrdí, a ani z tlamy jim nejde zápach, pobývat v jejich nejtěsnější blízkosti (třeba s nosem v jejich kožiších během spánku) je velmi příjemné. Kdo by měl zájem moje zvířata vidět klikněte na :

http://www.facebook.com/media/set/?set=a.271854509509589.82428.125956910766017&type=3

nebo shlédněte video se všemi mými zvířaty na www.septegram.cz .

7 podmínek pro zdraví, štíhlou postavu a spokojený život (5/18)

nemocná zvířata - princip fungování IS - leukocytoza - bulharští pastevci -------------------------------------------------------

A tento princip lze krásně pozorovat i u volně žijících zvířat, pár příkladů :

Ptačí chřipka . Ta se měla spíš jmenovat Labutí chřipka, protože vedle chované drůbeže umírali u nás z volně žijících ptáků jen labutě - to jest druh, který je po celém světě u vodních toků lidmi krmen pečenými obilovinami. A labuť jakožto poměrně inteligentní zvíře si tato místa kde se lehce dostala k chutnému jídlu pamatuje a opakovaně je při své pouti vyhledává...

Ďábel medvědovitý (alias Tasmánský čert). Před 20 lety se tento druh začal hojně vyskytovat na okraji měst (=městské skládky) a přímo ve městech (= odpadky), stal se oblíbeným zvířetem turistů (= krmení). A tu v roce 1995 je zaznamenán první případ infekční rakoviny u tohoto zvířete...

Hromadné vymírání goril v Africe na virus Ebola. Údajných 5500 uhynulých kusů nikdy nikdo neviděl, existovali jen na displeji kalkulačky (viz.např. http://www.fsz.estranky.cz/clanky/zajimave-clanky/virus-ebola---vyhubi-gorily-_.html). Základem bylo skutečně uhynulých 221 goril žijících v blízkosti člověka (tedy i jeho skládek a krmení), zbytek byl "kvalifikovaný odhad" odborníků na zbytku populace "v divočině" a výpočet na kalkulačce... a tak nepřekvapí, že vzápětí je objeven 2x větší počet (živých) goril než tyto „kalkulačkové výpočty“ předpokládali http://zpravy.ihned.cz/svet/c1-26194740-v-kongu-bylo-objeveno-pres-125-000-goril-presto-jim-hrozi-vyhynuti

Divoce žijící zvířata, nedodržující jedinou hygienickou zásadu, bez desinfekce či očkování už by vlastně dávno měli být vyhynulá na různé infekce. Z dob, kdy žil člověk (konzument skoro výhradně bezenzymové stravy) v Evropě podobně ne-hygienickým způsobem života, známe spousty jeho epidemií až pandemií. Podobné případy u daleko více nehygienicky žijících zvířat chybí... bohužel jsou často nemocná nejen volným přístupem ke skládkám či odpadkům v okolí lidských sídlech, ale též chybou v krmení svých ochránců či chovatelů viz http://www.facebook.com/media/set/?set=oa.189809984407716&type=1

Bohužel - hromadění hnilobných látek v organismu není jediným neblahým důsledkem pojídání bezenzymové stravy...

Princip fungování imunitního systému (dále IS)

Do našeho těla vnikne nějaký antigen. Antigen je látka, kterou náš imunitní systém vyhodnotí jako nepřátelskou. A ona skutečně nepřátelskou taky je.

V naší krvi se běžně pohybuje velké množství bílých krvinek a protilátek. Protilátku je možno přirovnat k takovému průzkumákovi, který prozkoumává krevní řečiště a vyhledává případné antigeny. Jakmile ho objeví, tak se k němu přisaje, doslova se do sebe navzájem vklíní – tomuto „slepenci“ se říká imunokomplex. Tento náš průzkumník „vytáhne vysílačku“ a zavolá na generální štáb IS zprávu „zjištěn a zajištěn nepřítel“.

Generální štáb dá povel „lehkému útočnému tanku“ jménem makrofág, ten se dostaví na místo k zajištění nepřítele. Nabije střelivo jménem enzym a enzymovou činností rozbije celý imunokomplex na malé kousíčky, pozře, zkapalní a odstransportuje z těla ven.

Mise byla úspěšná, antigen je zlikvidován !

Tento úspěch má jednu závažnou podmínku. Je k němu nutno dostatek enzymů. Nemá-li organismus dostatek enzymů je to stejné jako mít obrovskou tankovou armádu bez střeliva či s nedostatkem střeliva. Taková je k ničemu.

A přesně k tomuto dochází, když člověk jí po dlouho dobu velká množství bezenzymové stravy. Skoro veškerý enzymový potenciál se vyplýtvá na tvorbu trávicích enzymů a jen malinko ho pak zbývá na tvorbu metabolických enzymů. Následně je tedy naším organismem vyprodukováno malé množství metabolických enzymů, dochází k hromadění imunokomplexů v těle. A protože IS nemá ani kapacitu enzymů a sílu k tomu je všechny vyexpedovat ven sou skladovány v těle. Tam, kde nejméně překážejí. Jakmile ale tato kumulace dosáhne určité výše jsou zdrojem různých zdravotních obtíží.

Bezenzymovou stravu vyhodnocuje náš IS jako nepřátelskou

Dnem i nocí nám po těle koluje velké množství bílých krvinek. Jestliže ale dojde ke zranění či onemocnění, je zapotřebí ke zvládnutí této „mimořádné události“ počet bílých krvinek rapidně zvýšit, ty stávající by to nezvládli. Proto v tomto případě sáhne náš IS k obranné akci jménem „leukocytóza“ neboli namnožení leukocytů/bílých krvinek. Jde tedy o jistou „mobilizaci“ do zbraně, a tak jako mobilizace i leukocytóza nastává jen v kritických okamžicích pro naše zdraví.

Ovšem zranění či onemocnění nejsou jediné životní situace, kdy k této obrovské záchranné akci náš organismus sáhne. Leukocytóza nastává i po snězení bezenzymové stravy... Sám váš IS vám oznamuje „toto se mi nelíbí, jde o zdraví ohrožující napadení které musím co nejrychleji odstranit“. Po snězení syrové, enzymové stravy tento jev nenastane...

Důkaz o prospěšnosti pojídání výhradně enzymové stravy

Krásným důkazem této teorie jsou bulharští a kavkazští pastevci. Ti byli v 19. století podrobeni důkladným výzkumům.

Běžně se dožívali 100 let a přitom netrpěli žádnými nemocemi. Co tito lidé jedli ? Především mléčné výrobky jako mléko, ale zejména jogurty z nepasterovaného kozího či ovčího mléka, dále syrové či v zimě zkvašené ovoce (víno) a syrovou zeleninu. Maso nejedli z toho prostého důvodu, že si z existenčních důvodů nemohli dovolit pozabíjet svůj dobytek a lovci nebyli. Obilí nejedli z toho prostého důvodu, že jim tam na horách nevyrostlo.

Díky tomu, že jejich strava byla výhradně enzymová tak skvěle prospívali. Podrobně je zkoumal zejména ruský (ukrajinský) vědec Iljič Mečnikov. Bohužel si z jejich stravování vydedukoval pouze velmi dílčí nedostatečný závěr, že za jejich zdravotním úspěchem stojí konzumace zejména bakterií v kysaných výrobcích jako je jogurt. Jejich konzumaci v dalším životě velmi propagoval, ale protože netrefil „hřebíček na hlavičku“ dožil se sám pouhých 71 let... Jeho civilizačně-vědecké brýle mu zabránily uvidět řešení v celém kontextu. Ano, je nutno jíst bakterie, aseptická strava není to pravé ořechové. Ale kdo by chtěl úspěch Bulharů zopakovat na dnešních jogurtech z kravského pasterovaného mléka se zlou se potáže, víc si ublíží než pomůže.

Podobným důkazem je národ Hunzů žijících tradičním způsobem v Asii. Jsou přezdíváni „pojídači meruněk“, skutečně toto ovoce tvoří suveréně většinu jejich příjmu pevné stravy. Tepelně upravenou stravu pojídají velmi vyjímečně a v malých množstvích. A příslušníci tohoto národa se těší výbornému zdraví a dlouhověkosti. Bohužel vliv civilizace toto rychle mění k horšímu...

Dále můžeme jmenovat ještě třeba Japonce obecně a speciálně ty z ostrova Okinawa. Jedí syrové rybí maso, syrovou případně kvašenou zeleninu (též „živá“ strava), dále např.originální sojová omáčka je vyráběna kvašením houby = enzymový elixír (sójovku v obchodě nekupujte, neobsahuje jediný enzym).

Zájemcům o další podrobné informace o významu enzymů na naše zdraví a trávení mohu doporučit :

Knihu Dr. Edwarda Howella : Enzymová výživa

Pan doktor Howell se celý život (nyní více než 90ti letý) zabývá působením enzymů při trávení potravy. Ví tedy o trávení víc než zbytek doktorů dohromady, většího odborníka nenajdete...

Prof. Dr. Klaus Miehlke, prof. Dr. R. Michael Williams : Enzymy. Stavební kameny života. Jak působí, pomáhají a léčí.

Tato kniha pojednává přímo o vědecké lékařské disciplíně jménem enzymoterapie. Zde jasně ukazují přímo na provedených studiích jak lze enzymy léčit veškeré nemoci (konkrétně popisují alergie, astmata, rakovinu, cukrovku, revma a další). A zároveň popisují k jakému nepochopení a opovržení enzymoterapie se "těší" u drtivé většiny medicíny. Jediný rozdíl mezi mnou a váženými profesory je v tom, že já tvrdím, proč za enzymové tablety či injekce platit horentní částky když nám nejen ty stejné ale dokonce lepší enzymy v dostatečném množství dokáže zdarma vyprodukovat náš vlastní organismus, že. A enzymoterapie má své místo jen v případě léčby lidí s již velmi zdevastovaným IS, neschopným již sám tyto enzymy vyprodukovat.

Tak, nyní jsme si řekli, že potrava musí být hlavně tepelně nezpracovaná. Ale ještě nám chybí si specifikovat jaké druhy potravy jsou vhodné, protože u některých ani jejich syrovost nezaručuje optimální podmínky pro naše organismy. Tedy – co máme jíst …

7 podmínek pro zdraví, štíhlou postavu a spokojený život (6/18)

co máme jíst - všežravec - 4 zkoušky - izolované tuky - obilí - mléko a mléčné výrobky ------------------------------------------------------------------------

Co máme jíst ?

Věda nazývá člověka všežravcem aniž by blíže tento pojem nějak definovala. Prý to znamená všežravec = býložravec + masožravec. Tak si to tedy zkuste... nejprve se běžte napást trávy a jetele. Šmakózní a sytivé, viďte ? :-) potom si zkuste dohonit, zabít, svými tesáky rozsápat a pozřít nějaké to zvíře. Že žádné nedoženete ? OK, tak musíte vzít za vděk nějakou mršinou. Že vám to taky „nejede“ ? No, to bude asi tím, že nejsme ani býložravec ani masožravec ani jejich součtem.

Anebo pojmem „všežravec“ má věda má na mysli zhruba toto: vše co člověk dokáže rozkousat a polknout, to vše potřebujeme jíst.

Kdyby dnes někdo přišel na to jak třeba tepelnou úpravou udělat poživatelné hřebíky tak aby se daly rozkousat a polknout tak bych vsadil na to, že nejpozději do půl roku tu budeme mít vědecká doporučení : „máte problémy s prostatou ? Jezte pozinkované hřebíky ! Nelíbí se vám stav vašich vlasů ? Udělejte si měděné hřebíky na měkko.“. Stačí aby taková realita fungovala pár let a nikomu už nebude připadat divné jest hřebíky. Myslíte, že přeháním ? Ani zdaleka, protože i dnes je jídelníček člověka složen skoro výhradně z takových „hřebíků“.

Je až k neuvěření co všechno dokázal člověk zahrnout do svého jídelníčku – v průměru minimálně ¾ jeho stravy tvoří produkty které nikdo jiný na této planetě nejí a které sám po 99% své vlastní evoluce nekonzumoval!

Tedy pojďme se na tuto problematiku podívat opět ne „civilizačně-vědeckými“ brýlemi. Jednotlivé vědecké studia si často navzájem odporují... tedy pojďme použít selský rozum, nasadit si „přírodně-evoluční“ brýle. Podívat se na to jak to chodí v přírodě a chodilo v naší evoluci.

V předchozím textu jsme si řekli, že pevná strava musí být hlavně bez jakékoliv tepelné úpravy aby zůstali v ní zachovány veškeré trávicí enzymy pro snadné, slinivku břišní nezatěžující a bezzbytkové strávení potravy. Nyní všechny kategorie potravin podrobíme několika zkouškám :

Kritérium č. 1 – zkouška časem

Které potraviny jsou člověčími praprapůvodními potravinami ?

Co člověk jedl, když žil v zcela přirozeném přírodním prostředí ?

Jak dlouhou dobu ve své 2,3 miliónové evoluci danou potravinu jedl/jí (člověk je schopen evoluce, tedy přizpůsobení se novému druhu potraviny ale této změny je schopen v řádu desítek tisíc let) ?

Kritérium č. 2 – zkouška faunou

Zajímavé, byť s tvrzením „extremismus ve stravování škodí zdraví“ souhlasí asi každý, jen málokdo se jím řídí. A přitom je to právě Homo sapiens sapiens kdo se ve svém stravování chová naprosto extrémně, tedy úplně jinak než všechna ostatní fauna, konzumuje produkty které jinak nekonzumuje vůbec nikdo další na této planetě... tedy jako by nestačilo, že se se chová již beztak velmi extrémně tím, že jako jediný tepelně zpracovává potravu a tím zabíjí enzymy...

Kritérium č. 3 – zkouška člověkem – špičkovým výživovým poradcem

A to sice člověkem který stravu posuzuje výhradně svými instinkty, bez zatížení jakýmkoliv lidským věděním. Takové kritérium splňuje každý právě odrostlý kojenec. A proč právě kojenec je ten nejšpičkovější výživový poradce? Protože věda se mýlí i v této svojí tezi „člověk jako jediný živočišný druh se rodí s nedokonalou trávicí soustavou, mezi kojení a (údajně vědecky správnou a zdravou – moje poznámka) dospělou stravu je nutno vložit několikaměsíční období kašiček“.

Já osobně nevidím jediný důvod proč by zrovna člověk měl být opět takovou vyjímkou mezi všemi živočišnými druhy na Zemi. A tvrdím pravý opak – zdravou stravou dospělého je to co může bez zdravotních obtíží jest jeho mládě, právě odrostlý kojenec. A to co by kojenci ublížilo je shit i pro dospělého.

Kritérium č. 4 – důkazy

Ideálně důkazy přímo z reálného života, na velké skupině osob po dlouhou dobu. To je lepší než sebevědečtější důkaz na Petriho miskách či v umělých laboratorních podmínkách.

Tak a pojďme na to :

Průmyslově vyráběný cukr

zkouška časem : teprve v roce 1000 postaven 1.cukrovar na Zemi, větší rozšíření používání cukru až v průběhu 19.století = rozhodně ne původní potravina, používáme ji krátkou dobu, pouze posledních 0,04 % naší evoluce.

zkouška faunou : nikdo (!) krom člověka nekonzumuje, v této podobě se v přírodě vůbec nevyskytuje

zkouška člověkem : kojencům cukr chutná, protože sladká chuť je nám vlastní. Ale ze zkušenosti víme, že podávání cukru bude mít velmi neblahý vliv nejen na jeho chrup.

důkazy : křivka nárůstu konzumace cukru za posledních 150 let se více méně kryje s křivkou nárůstu civilizačních onemocnění, o jeho neblahém vlivu na zdravotní stav pochybuje už málokdo.

Izolované tuky

zkouška časem : používáme teprve cca.7 tisíc let, pouze 0,30 % naší evoluce

zkouška faunou : nikdo (!) krom člověka nekonzumuje, v této podobě se v přírodě vůbec nevyskytují.

zkouška člověkem : kojenci nechutnají (v přirozené podobě, to jest syrové nesolené)

důkazy : tuky v izolované podobě lidé v minulosti ve velkém množství a po dlouhou dobu konzumovali. A to Eskymáci. Jedli způsobem kdy jednu hrst měli plnou syrového rybího masa, druhou plnou tuku – a pozor opět syrového (měli to obrovské štěstí, že neměli k dispozici dřevo aby mohli tepelně upravovat potraviny) !

Perlička – byť jedli krom obsahu žaludků ryb výhradně živočišnou stravu – samé maso a tuk, tak vůbec netrpěli srdečně-cévními onemocněními. Ale ani žádným jiným onemocněním... umírali „sešlostí stářím“ relativně mladí okolo 50.roku v důsledku jak třeba nedostatku slunečního svitu při dlouhé polární noci či extrémních teplot v jejich okolí které též extrémně zatěžují IS.

Obilí a obilné výrobky

zkouška časem : konzumujeme pouhých cca. 8.000 let, kdy ho člověk vyšlechtil ze semen trav, tedy 0,35 % naší evoluce

zkouška faunou : nikdo (!) krom člověka nekonzumuje, v přírodě se vůbec nevyskytuje

zkouška člověkem :

Umělá kojenecká výživa se začala vyrábět až po roce 1895. Čím byli kojenci přikrmováni a krmeni po ukončení kojení ? Obilninovou kaší ředěnou kravským mlékem. Odstavení bylo pro nemluvně velkým šokem a bylo velmi nebezpečným obdobím. Děti totiž trpěli zažívacími potížemi (!), které končívali i smrtí (!). Na pokraji smrti se ocitl novorozenec, který nebyl kojený vůbec. Podle statistiky jich umíralo na přelomu 19.a 20. století celých 60% (!). Z toho všeho je patrné, že zrní je vším možným jen ne přirozenou a zdravou lidskou stravou...

Zkuste dát kojenci pár obilných zrnek, zkusí jedno dvě požmoulat a pak je vyplivne. Na rozdíl od ptáčků nebude vědět co s tím a nebude mu to chutnat. Dokud k obilí nepřidáte cukr nebo sůl je pro člověka nepoživatelné a nechutné. A stravovat se „míchanicemi“ různých možných poživatin a ochucovadel je opět velmi extrémní styl stravování, nikdo jiný to nedělá krom člověka. Proto musí být dodrženo pravidlo „potravina musí být poživatelná a chutnat jako monostrava, sama o sobě, dochucování či míchání se nepřipouští, má-li jít tedy o zdravou stravu“. Je zvláštní, že u někoho skoro až 100% jeho stravy tvoří taková která je bez dochucování dochucovadly pro něj zcela nepoživatelná ! Člověk = jediný živočich který musí dochucovat své jídlo aby bylo pro něj vůbec poživatelné.

důkazy : jestli někdo má bohaté zkušenosti s obilovinami a to dokonce v té údajné zdravé formě celozrnných tak je to výživový směr zvaný Makrobiotika. Ta je na obilovinách přímo postavena. Jeden z jejích stěžejních argumentů je údajná ochranná funkce obilné vlákniny na naše střevo a tím předcházení rakovině tlustého střeva.

No, ale když se od teorie podíváme do praxe : jak zakladatel makrobiotiky G. Oshawa, tak i manželka jeho následníka a dnešního promotéra M. Kushiho Avelin zemřeli na rakovinu tlustého střeva respektive dělohy, sám pan Kushi touto nemocí onemocněl též... myslím, že není třeba cokoliv dodávat

O škodlivosti obilí by se dalo napsat několik knih, nyní alespoň to nejpodstatnější : lepek. Tuto bílkovinu obsahují skoro všechny obiloviny. Lepek ke svému jménu nepřišel náhodou, je velmi lepivý, dokážete si s ním krásně nalepit kupříkladu tapety na stěnu. Stejně tak „krásně“ vám zalepí střeva, je velmi kyselinotvorný = doslova ničí stěny střev. Lepek nepatří do střev dokonce ani býložravcům. Jestliže před těmi 8.000 lety člověk začínal alespoň s úplně bezlepkovými či minimálně lepkovými obilovinami (pšenice jednozrnka, dvouzrnka, proso, pohanka) dnešní moderní pšenice je doslova lepkovou superbombou. Není to potravina, je to jed.

mléko a mléčné výrobky

zkouška časem : konzumujeme (po skončení kojení) pouhých cca. 8 – 9.000 let, tedy cca. 0,35-0,39% naší evoluce

zkouška faunou : nikdo (!) krom člověka nekonzumuje, ani kapku. Artrózu či osteoporózu divoká zvířata neznají, je prozkoumáno tisíce kostí velkých, těžkých dinosaurů – ani jedna nenese známky po těchto nemocech...

zkouška člověkem : kojenec mléko rád, jsme savci. Ale není mléko jako mléko. Kravské mléko si je s lidským podobné asi jako Trabant s Mercedesem – veškeré hodnoty má přesně opačné.

Podíl syrovátkových bílkovin vůči ostatním je u obou mlék přesně opačný, lidské má velký podíl vitamínu C, kravské ho skoro neobsahuje, poměr nasycených a nenasycených mastných kyselin je v lidském mléce cca. 1:1, v kravském 1,8:1 a tak a tak dále, těžko najít jediné kritérium kde by si byly tyto dvě mléka alespoň trochu podobná. Takže pokud mléko tak určitě ne kravské.

důkazy : již mnou zmiňovaní bulharští či kavkazští pastevci, že v případě používání kozího a ovčího syrového mléka (nesrovnatelně podobnější složení s lidským než v případě kravského) v bio kvalitě a ještě ideálně ve variantě „předtrávené“ bakteriemi, to znamená kysané, to jde.

7 podmínek pro zdraví, štíhlou postavu a spokojený život (7/18)

maso/vejce - minerální vody - ovoce, zelenina, ořecha a semena - vyhodnocení testu -------------------------------------------------------------------

Maso, vejce

zkouška časem : vejce ptáků náš druh zřejmě jedl od počátku, maso ve formě hmyzu též. Maso v tom smyslu jak ho dnes chápeme začal konzumovat až po odchodu z naší společné domoviny Afriky. Někdy před 2 milióny let se člověk vydal severním směrem, do Evropy a Asie. Příchodem do končin kde neměl celoročně k dispozici plody a zeleninu mu nezbývalo nic jiného než začít lovit a začít ve velkém konzumovat maso. Nejstarší známé ohniště má 790 tisíc let, tedy odhadem 2/3 evoluce jedl maso v syrovém stavu, v poslední třetině si ho začal péct.

zkouška faunou : maso jí veškeří masožravci, jí ho i nám podobné druhy jako jsou opice (ikdyž většinou též stejně jako člověk kdysi jen jako „náhradní“ stravu nemají-li k dispozici dostatek plodů a listů). Jenže to platí jen v případě, že mluvíme o mase syrovém. Po tepelné úpravě, dosolení a okořenění jde o už tak odlišnou potravinu, kterou opět jí jen člověk, že lze de fakto i zde hovořit o extrémní potravině.

zkouška člověkem : syrovou flákotu masa kojenec rozhodně rezolutně odmítne. Že nejsme echt masožravci je myslím nad slunce jasné. Stačí člověka postavit do řady se všemi skutečnými masožravci a rozdíly budou ihned patrné. Jak ve stavbě kostry, neexistenci drápů a tesáků nutných k dohnání kořisti, jejího zabití a rozsápání. Každý pořádný masožravec, na rozdíl od člověka má žaludeční kyselina tak kyselé, že jsou schopny rozložit spolklé kosti. Úplně všichni ostatní skuteční masožravci mají krátké střevo aby v něm maso dlouho nezahnívalo, člověk má střevo dlouhé skoro jako býložravci. Opravdu – najít nějakou spojnici mezi člověkem a jakýmkoliv dalším masožravcem je de fakto nemožné.

Ale hlavně – jako jedinému údajnému masožravci nám maso nechutná. Každý jiný, hodíte-li před jeho mládě či dospělého flákotu syrového masa, ví co s ním a slintaje se na ni vrhne a v mžiku zmizí v něm. A u člověka ? Jen pokud nemá několik týdnů po sobě volbu jiné stravy a hrozí mu smrt hladem tak ji do sebe horko těžko nasouká, o nějakém pochutnání si nemůže být ani řeči. A ani tepelná úprava mu nepomůže – pamatujete na tu neslanou „hostinu“ na dvoře pana krále poté co z hradu vyhnal Marušku za to, že prohlásila, že ho má ráda jako sůl ? Že prý máte „rádi maso“ ? Stoly před vámi se můžou prohýbat pod náporem masa ve všech podobách a přesto se ho ani netknete – jak to, leží-li před vámi to co údajně vám tak šmakuje ? Jak říkám - „neexistuje ani jeden člověk- milovník masa, existují milióny milovníků soli a koření“. Maso bez dochucování je pro nás nepoživatelné, nechutná nám, nejsme tedy masožravci. Myslím, že lvi, tygři či hyeny by se cítili uraženi, že někdo Homo sapiens počítá k nim....

Na druhou stranu - i každý býložravec konzumuje v malém množství živočišné molekuly. Vezměme si například takovou krávu. Bylo zjištěno, že přirozeně žijící, tedy volně se pasoucí kráva sní spolu s trávou a bylinami spousty brouků, výkalů, slizu, larev, mrtvolek, bakterií. A navíc má v 1.žaludku obrovskou kolonii prvoků, které v 3.žaludku stráví, takže její příjem bílkovin je až ze 30% kryt z živočišných bílkovin. Vegani v přírodě neexistují.

důkazy : když už maso tak syrové. Opět bych se vrátil k Eskymákům. Ti jedli maso syrové ale ne čerstvé ! Nechali si ho v jednom iglů několik dní natrávit vlastními enzymy. Pak teprve ho konzumovali. A díky tomu vysoký krevní tlak ani srdeční infarkt neznali, přes vysokou spotřebu masa a tuku.

Minerální vody

zkouška časem : pijeme sotva pár století, ve větší míře teprve cca. 200 let

zkouška faunou : několik desítek až stovek metrů pod zemským povrchem žijí už leda tak bakterie, kromě nich nikdo (!) minerální vody nekonzumuje

zkouška člověkem : pravidelné podávání minerální vody by přivodilo kojenci zdravotní kolaps

důkazy : veškeré minerály v horninách, hlíně, vodě ale i po tepelné úpravě jsou v anorganickém stavu. Takové minerály umí využívat ke svému prospěchu rostliny prostřednictvím svých kořenů, pro ně jsou přírodou a evolucí určeny. My potřebujeme minerály v organickém stavu, to jest ve stavu v jakém jsou poté co projdou rostlinou... z anorganických minerálů horko těžko náš organismus vyzíská nějakých 5-10%, zbytku je tak moc, že ho do dalšího jídla nestihne vyloučit a tak ho uloží v těle ke skladování. Ukládá je zejména do měkkých tkání, proto po pár desítkách let takového ukládání jsou lidé ztuhlí, zejména anorganickým vápníkem, mají např.křehké cévy.

Ovoce a zelenina, ořechy a semena

zkouška časem : jedli jsme od prvního dne až po dnešek, 100% naší evoluce

zkouška faunou : jedí ho všechny nám příbuzné živočišné druhy

zkouška člověkem : kojenci velmi tyto produkty chutnají, případné tzv.alergie na ovoce jsou vždy výsledkem předchozí konzumace některých extrémních potravin jako obilí či pasterované mléko. Alergie na ovoce u člověka je stejný protimluv jako alergie psa na syrové maso. Pravda, dáte-li několikaletému uživateli granulí či vařené stravy větší množství syrového masa (plného enzymů) dostane průjem (k jeho vyvolání jakožto očistné techniky IS je též nutný dostatečný počet enzymů, které nyní, po podání enzymové stravy má konečně jeho slinivka poprvé v životě k dispozici), může zvracet. A zdánlivě viníkem je to nebohé syrové maso. Moji psi, leta na 100% syrovém, k tomu běžně na vycházkách – mršiny a exkrementy, pití ze starých louží – a nikdy sebemenší problém. Tedy – k odstranění tzv.alergie na ovoce je nutno odstranit z jídelníčku extrémní potraviny a ne ovoce...

důkazy : viz již vzpomínaní Hunzové

Problémem jenom je, že dnešní hypermarketové ovoce a zelenina jsou pěstovány na minerálově vyprahlých půdách, ovoce trháno ještě nedozrálé, dozrává po cestě a je drženo v aseptickém prostředí. Tudíž neobsahuje žádný mikroživot, který by tam měl za přirozených podmínek být.

celkový závěr z testů

Jednoznačně naší prapůvodní potravou bylo ovoce a zelenina, trocha ořechů a semen, sem tam nějaký ten hmyz či vejce. Takovou stravu jedí i nám příbuzné živočišné druhy, taková strava bude chutnat a bude prospívat i našemu špičkovému výživovému specialistovi - odrostlému kojenci. A důkazy z praxe též jednoznačně hovoří pro tuto variantu.

Tedy – nejsme ani býložravec ani masožravec, jsme tzv.frugivoři neboli plodožravci.

Vhodnou alternativní potravinou jsou ještě kozí a ovčí nepasterované bio mléko, nejlépe v kysané podobě (například jogurt).

A naopak konzumaci extrémních potravin (tj.těch které nikdo jiný na světě nepoužívá) jako obilí, mléko, cukr, izolované tuky, minerální vody omezit na minimum, nejlépe vypustit z jídelníčku úplně. Maso po tepelné úpravě a dochucení lze taky směle označit za extrémní potravinu. Stav v jakém ho žerou zvířata je tomuto stavu na hony vzdálen...

A samozřejmě nezapomeňme na to, že když už něco jest tak hlavně v syrovém stavu, bez jakékoliv tepelné úpravy!

Podrobme vítěze testu pro jistotu ještě jednomu testu a to sice – jedinou všemi uznávanou zdravou monopotravinou...

7 podmínek pro zdraví, štíhlou postavu a spokojený život (8/18)

mateřské mléko a jeho složení - vápník - bílkoviny - vliv mléka na osteoporózu --------------------------------------------------------------------

Jediná potravina všemi uznávaná jako zdravá

Asi si to neuvědomujete ale existuje jedna jediná potravina kterou jako zdravou uznávají ale úplně všichni. Věda, vegetariáni, makrobiotici, no prostě všichni. Navíc tato potravina má ještě jednu význačnou vlastnost – používá se jako monopotravina, to znamená pouze ona samo jediná stačí dodat člověku veškerou výživu, obsahuje veškeré nutriety nutné k udržení zdraví a života. Tušíte, co by to mohlo být ? Nebudu vás napínat jde o lidské mateřské mléko pro kojence.

Až vás někdo bude strašit „když nebudeš konzumovat maso budeš mít málo bílkovin“ vzpomeňte na mateřské mléko. Kolik myslíte, že dává matička příroda tomu bleskovou rychlostí rostoucímu se prckovi procent bílkovin v jeho samojediné stravě ? V mateřském mléce jsou bílkoviny obsaženy z pouhého 1 – 1,5 procenta ! A jestliže takový podíl vám stačil ve věku kdy jste rostli závratným tempem, tak nyní kdy již nikam nerostete, jen udržujete současnou postavu to bude rozhodně stačit také... takový obsah bílkovin má každé ovoce či zelenina, o ořeších a semínkám ani nemluvě.

Tak na vás zkusí hlášku „když nebudeš konzumovat mléko a mléčné výrobky“ budeš mít málo vápníku. A tak se znovu podívejme kolik příroda nadělila vápníku tomu většinou bezzubému novorozenci, kterému jak zuby tak veškeré kosti a klouby rostou tak jako už nikdy později růst nebudou. Mateřské mléko obsahuje 32 miligramů na 100 mililitrů. Takový obsah má až na vyjímky veškerá zelenina a ovoce. Nedostatek vápníku rozhodně nehrozí. K mléku ještě něco málo...

Mléko a jeho vliv na osteoporózu

Vědecká teorie : mléko je nezbytný a nutný zdroj vápníku. Bez něj vám silně hrozí nemoci jako osteoporóza.

Alternativní teorie praví : v mléce skutečně mnoho vápníku je, když ho zkonzumujete, v rozboru krve ho opět uvidíte ale to ještě vůbec neznamená, že tento vápník je právě na cestě do vašich kostí či zubů. Právě naopak, takový vápník je po tepelné úpravě (včetně pasterace, což není nic jiného než zahřátí potraviny dokonce vysoko nad teplotu smrti 42 st. C po určitou dobu)) pevně svázaný s mléčnou bílkovinou jménem kasein v anorganickém stavu, v kterém ho umí pro sebe využít rostliny nikoliv živočichové. Takový vápník nedoputuje do vašich kostí či zubů. Váš organismus ho ale nedokáže zcela vyloučit, právě proto, že je ho moc a tak ho ukládá, zejména do měkkých tkání. Z tohoto titulu potom pozorujeme ztuhlost, to jest zvápenatělost starých lidí, jev u divokých zvířat též neznámý.

Bohužel toto není zdaleka všechno. Díky tomuto je výsledný produkt – mléko, tak kyselinotvorný (snižuje pH tělních tekutin), že aby tělo vyrovnalo tuto kyselost do neutrálu

(což je nutný a nezbytný krok k udržení zdraví) musí k neutralizaci použít nějakou zásadu. A použije vápník ! Vápník z vašich zubů a kostí !

Tedy ve výsledku – nejen, že vám mléko vápník nedodá ale naopak ho z těla odčerpá ! Mléko tedy osteoporóze nebrání ale naopak je jeho hlavní příčinou.

Tak – máme tu dvě teorie, která má pravdu ? Ale čert vem teorie, pojďme se podívat do praxe.

A je zajímavé, že když se podíváme do praxe, všimněte si, tak všude kde narazíme na mléko tak jako na spojitou nádobu narazíme na osteoporózu. A naopak kde bude mléka méně či vůbec bude i této nemoci méně či vůbec ! Porovnávejme tedy :

časově – dnešek člověka versus jeho minulost

Ještě před 100 lety lidé nepasterovali mléko, tepelně upravené mléko či mléčné výrobky měli jen občas (v buchtách apod.). A osteoporózy bylo daleko méně než dnes, kdy spotřeba mléka na hlavu je vyšší než tehdy...(samozřejmě, že osteoporóza se dá „uhnat“ i ostatními tepelně upravenými potravinami, všechny jsou velmi kyselinotvorné tudíž odčerpávají vápník z kostí ale mléko je v tomto naprostý přeborník)

místně – Evropa + Amerika versus Asie

V Asii se až dodnes nepije mléko, nekonzumují mléčné výrobky (dnes je to bohužel medicína spolu s nadnárodními mléčnými koncerny učí). A také má Asie neporovnatelně menší problémy s osteoporózou než Evropa a Amerika, byť by tomu dle té vědecké teorie mělo být naopak.

mezidruhově – my versus divoce žíjící zvířata

Zvířata po skončení kojení už ani kapku mléka do konce života. My za celý život desítky litrů mléka, měli bychom oproti nim mít kosti jako z titanu. Jak už jsem výše psal – zvířata osteoporózu neznají, o našich kostech z titanu škoda mluvit...

mezi pohlavími – ženy versus muži

ženy jedí cca. 2-3x více mléčných výrobků než muži. Mají taky 2-3x větší výskyt osteoporózy než muži...

ale hlavně – pokud by ta vědecká teorie měla pravdu, měli by se lidé s diagnózou osteoporózy rekrutovat výhradně či z drtivé většiny z lidí, co celý život z chuťových, náboženských či zdravotních důvodů nekonzumovali mléčné výrobky, ne ?

Nepovedlo se mi najít, zřejmě ani neexistuje nějaká oficiální statistika jak často a jak moc v průběhu svého života konzumovali mléčné výrobky lidé léčící se s osteoporózou. Kdyby statistika dokazující, že nemocní osteoporózou se třeba ze 70% rekrutují z řad nepoživačů mléka a jeho derivátů tak by nám ji medicína či mléčné koncerny již dávno pořádně „omlátili o hlavu“, takový mocný reklamní argument by neopomenuli, tak jak to zcela správně používají jako argument u vlivu kouření a rakoviny plic.

Ale zpátky k mléku - osobně jsem ale s pár nemocnými osteoporózou mluvil a na moji otázku jak v průběhu života mysleli na přísun vápníku jsem vždy dostal odpověď tohoto typu „ho, hó panáčku to jsem si vždycky hlídal/a, denně jogurt/půl litru mlíka, sýry nepočítaje“. Ve 100% šlo tedy vždy o denního konzumenta alespoň jednoho mléčného výrobku ! Měli by tedy za celý svůj život mít vápníku habaděj... Zkuste si ve svém nejbližším okolí podobný průzkum udělat sami...

Zájemcům o další podrobné informace ohledně působení jednotlivých potravin doporučuji knihy dr. Normana Walkera. Ano to je ten co s touto celou filosofiií začal a dožil se 115 let : http://www.vitarian.cz/search.php?rsvelikost=uvod&rstext=all-phpRS-all&rstema=8&stromhlmenu=8

7 podmínek pro zdraví, štíhlou postavu a spokojený život (9/18)

podmínka č.2 : zdravá strava (vzduch) - vzdušná elektřina : záporně ionizované molekuly kyslíku - radon ---------------------------------------------------------------------

SEPTEGRAM - podmínka č. 2

ZDRAVÁ STRAVA (VZDUCH)

Jak už jsem zmínil v kapitole o jídle, pevná strava není zdaleka jediným naším energetickým příjmem, ba dokonce není ani tím největším ! Pevné stravy sníte denně 2 maximálně 3 kilogramy. A kolik myslíte, že denně projde vaším tělem vzduchu ?

Zkuste chvíli hádat... je to 6-8 kg, některé pozorování udávají až 10 či dokonce 15 kg ! I když se budeme držet těch „přízemních“ 6-8 kg je nad slunce jasné, že jde o dvoj až čtyřnásobek (!!!) toho co pozřeme ve formě pevné stravy... A že tedy tato část naší stravy je ještě důležitější než to co za jídlo běžně pokládáme. A skutečně tomu tak je. To, na jakém vzduchu se během dne vyskytuje je důležitější než to jakou jíte tuhou stravu. Proto se tolik lidí i na nezdravé tuhé stravě dožije vysokého věku při jakž takž zdravotním stavu. Podmínkou je, že té nezdravé stravy jedí malá množství. Skutečně, když si projdete životopisy sto a víceletých lidí šlo vždy o lidi manuálně pracující, zejména v exteriérech, žádná s dovolením „kancelářská krysa“ se ještě stovky nedožila. Vysvětlíme si proč... Ono totiž zhruba sto tisíc generací vašich vlastních praprapraprapraprapředků (tedy cca. 2,3 milionů let co je náš druh na světě) žilo v úplně jiném vzduchu než žijeme dnes my. A jestliže během pár generací z 90 procent změníte životní podmínky toho kterého druhu nelze jinak než aby to mělo zcela fatální následek na jeho fungování. Tak rychle se zase evoluce přizpůsobit nedokáže... A nyní tedy co se z 90% změnilo během posledních pár generací, které aspekty nás na vzduchu, potažmo kyslíku budou zajímat.

Vy sami dokážete svým čidlem, tedy nosem a psychickou pohodou či naopak nepohodou vnímat kvalitu vzduchu. Každý má rád horský vzduch, vždy si na horách libujeme jak se tam

krásně a volně dýchá. Příjemný vzdoušek vnímáme i po bouřce, která tzv. “pročistí vzduch“. Kdo navštívil nějaké vodopády určitě si pamatuje jak příjemná atmosféra a vzduch je v jejich okolí. Stejně příjemný vzduch je ale i v jeskyních.

Co mají tato všechna prostředí společná ? Vždy jste se nacházeli v oblasti vysoce nasyceném zápornými kyslíkovými ionty, tedy v dostatečně ionizovaném vzduchu. A toto je, byť ne jediná ale zdaleka nejdůležitější veličina, která se z 90-95% během posledních pár generací změnila a bohužel k horšímu. A má proto zcela fatální zdravotní následky. Protože dostatečná ionizace vzduchu není či lépe řečeno by neměla být jen nějakou atrakcí hor či jeskyní, něco vyjímečného. Ba právě naopak, měla by být naším každodenním chlebem. Sto tisíc generací vašich vlastních předků to takto mělo... zato dnes de fakto celý civilizovaný svět trpí nedostatkem kyslíku. A tento deficit má fatální následky – malá ukázka : "Rozvoj rakoviny je podmíněn kyslíkovou nedostatečností na úrovni buňky". Toto není moje tvrzení ale tvrzení dvojnásobného držitele Nobelovy ceny dr. Otto Warburga...

Vzdušná elektřina – záporně ionizované molekuly kyslíku

Nejprve tedy – jak vznikají záporně ionizované molekuly kyslíku. Vlivem energie (o jejích druzích a původu budeme hovořit za chvíli) dochází k ionizaci vzduchu. Neboli ve vzduchu dochází k odtržení elektronu z atomu dusíku, tento volný elektron se potom váže s atomem kyslíku a předává mu svůj náboj. Čili, od této chvíle v atomu dusíku převažuje kladný náboj jádra a u atomu kyslíku (s přidaným elektronem) převažuje záporný náboj = záporný vzdušný iont kyslíku.

Zdroje ionizační energie

95 procent veškerého ionizovaného kyslíku pochází z kosmického záření, ultrafialového slunečního záření a zemského záření které probíhá formou vystupování zemního plynu jménem radon z povrchu země. Pro nás pozemšťany, na rozdíl třeba od ptáků je nejdůležitějším zdrojem energie k ionizaci kyslíku zemské záření a částečně i ultrafialové záření Slunce.

K tomu se svými 5% přidávají zdroje jako : prudce dopadající voda (vodopád), blesk atd.

Radon - životodárný či zhoubný plyn ?

Věda tvrdí, že radon svoji radioaktivitou člověku ubližuje. Je pořádán přímo hon na něj aby se ani kousek nedostal do obydlí.

Viděno přírodně-evolučními brýlemi – žádný jiný tvor neprovádí žádné protiradonové opatření a to včetně třeba nor a nikdy nebyl zjištěn žádný zdravotní problém v důsledku tohoto. Náš vlastní druh statisíce let žil v jeskyních, chýších a domech s volným přístupem radonu. A tam kde dosud takto lidé žijí je výskyt rakoviny či leukémie, kteréžto by měl radon údajně způsobovat, zanedbatelný v porovnání s „civilizovaným“ světem...

Je na světě několik desítek míst kde vývěr radonu je několikanásobně větší než je průměr. Všechny tato místa jsou vědecky pozorována. A ve všech těchto místech opět vědecká teorie neodpovídá praxi. Za všechny jmenujme například město Ramsar v Iránu. Zde je vývěr radonu ze zemského povrchu 200x větší než je průměr !!! Přitom nemocnost na výše zmíněné choroby je tam stejná jako kdekoliv jinde.

Samozřejmě, ostatně jako pro všechny působky na světě, i zde patří „všeho moc škodí“. Jakmile začnou v Ramsaru stavět budovy naším způsobem, kdy plyn nemá šanci volně z budovy zase unikat do okolního prostoru (stěny z nepřírodních materiálů které „nedýchají“ nebo zateplené budovy, plastová okna (v případě klimatizace celoročně uzavřená), zvyšující se počet hodin během dne které lidé tráví v budovách) budou tam zdravotní problémy narůstat...

Zdravotní souvislosti spojené s ne/dostatkem ionizovaného vzduchu během dne

Správně či naopak špatně okysličené tělo má výrazný vliv v podstatě na veškeré nemoci. Tam kde se to projevuje nejvíc a má se za prokázané je :

• nervový systém, deprese • vyrovnávání krevního tlaku • astmata a alergie • eliminace bakterií a virů (viz např. ionizační ošetření zubů)

U předposledního bodu se zastavme, dá se na něm krásně názorně ozdravný účinek záporných iontů ukázat. Každému jsou jistě dobře známé ozdravné pobyty alergických a astmatických dětí v jeskyních, děti tam jezdí vlastně za zápornými ionty. V prohlubních na zemi se v jeskyních vytvářejí radonová jezírka, které potom mohutnou silou ionizují kyslík a to až na koncentraci 20-50.000 záporných iontů na 1 cm3 (běžná míra, tj.v ekologicky nezatížené krajině na zemském povrchu je 1250 záporných iontů/cm3).

Tragédie je, že by záporně ionizovaný kyslík neměli mít k dispozici jednou za X dní po dobu hodiny či dvou ale 24 hodin denně ! Jenže v centru měst naměříte třeba jen 100-150 záporných iontů, v interiérech pár desítek až nulu (!). Čím je dán tento stav ? Jednoznačně lidskou činností, průmyslem. Zaměřme se nyní na prostředí v kterém bohužel trávíme převážnou část dne a tím i celého života – na interiéry.

7 podmínek pro zdraví, štíhlou postavu a spokojený život (10/18)

Syndrom nemocných budov - situace před a po 2.světové válce - Faradayova klec ------------------------------------------------------------------------

Syndrom nemocných budov

Před 40-60 lety došlo ke gradaci tohoto problému. Co to je Syndrom nemocných budov ? Lidé v budovách postavených za posledních 40-60 let se necítí dobře – jsou často unavení, malátní, či naopak agresívní, zhoršují se projevy astmatu, alergií, dušnost, častá nemocnost a desítky dalších drobných projevů. Tyto projevy mizí jakmile se tito lidé dostanou mimo budovy. Věda dodnes netuší proč tomu tak je... Přitom odpověď je jednoduchá.

Jestliže máme nějaký jev tak silně a jasně ohraničen jednak dobou – děje se tak 40-60 let, předtím tento jev pozorován nebyl. Za druhé je silně ohraničen prostorem – děje se tak výhradně v těchto interiérech. Logické tedy je začít hledat co se před 40-60 lety změnilo ve

stavebnictví, ve výstavbě budov... alias jaká změna ve výstavbě budov nastala po 2.světové válce ?

Jestliže ještě před 2.světovou válkou měla tehdejší československá vláda problém najít dostatek stavebních firem, které by jí dokázali postavit pevnostní opevnění (bunkry) ze železobetonu na našich hranicích, protože s tímto materiálem neměli stavební firmy ještě dostatek zkušeností, nepoužívali ho (perlička - nejeden bunkr byl postaven tak špatně, že se musel zbourat a postavit znovu) tak po 2.světové válce by už s tímto žádná vláda problém neměla. Protože po této válce nastává obrovský boom ve výstavbě z betonu, železobetonu a používání železných konstrukcí budov. Proč by v tomto měl být zakopaný pes problému jménem Syndrom nemocných budov ?

První problém je – betonová či železobetonová základová deska. Tou se dokonale izolujem od zemského povrchu, připočteme-li k tomu nesmyslná protiradonová opatření musíme konstatovat, že o možném ionizačním působení radonu si můžeme nechat jenom zdát... a tak přijít o to, co mělo stotisíc generací vašich předků k dispozici, tj.ionizaci kyslíku podlahou.

Druhý problém je čím dál tím častější používání železa (železného skeletu) a železobetonu ve výstavbě budov. Proč ?

Znáte fyzika jménem Michael Faraday ? Ten si v 19. století přivydělával pozoruhodnou zábavnou činností. Pozval si do větší místnosti publikum, uprostřed místnosti nechal umístit obrovskou železnou klec. Do té on vstoupil, zavřel za sebou a nechal na klec působit elektrický proud. A začala ohromující podívaná – sršely jiskry, bylo slyšet působení elektrického proudu... dámy omdlévaly, pánové tajili dech. Poté byl vypnut zdroj elektřiny a za všeobecného potlesku a obdivu vyšel Faraday zcela nezraněn ven. Od té doby se tomuto jevu říká Faradayova klec. Sestavíte-li podobný útvar jako ta klec z vodivého materiálu tak z něj ven ani z venku do něj nedostane žádná elektřina.

To znáte například z auta – i za silné bouřky se nemusíte bát sebesilnějšího blesku, pokud se nedotýkáte kovové konstrukce auta blesk se dovnitř k pasažérům nedostane...

Třetí problém je vybavení interiérů. Potření desítek metrů čtverečních (stěny + strop) umělými barvami, které poslední zbytky záporných iontů v místnosti k sobě přímo magicky přitahují (protože mají kladný náboj a známe ze školy - mínus a plus se navzájem přitahuje) a vybíjejí. K tomu přidejme umělý povrch podlahy. Čím dál tím víc umělých hmot v interiérech (umělé květiny místo živých), centrální vytápění (s „úžasnými“ měřiči tepla s jejich odpařováním), k dovršení zkázy Briese do každé místnosti.... = dokonalé zničení kvality vzduchu v interiéru a vzduch prostý jediného záporného ionty kyslíku.... A což teprve zvětšující se množství elektropřístrojů v interiérech a zejména zářících obrazovek. Člověk sedící před zářícím monitorem v takovém interiéru je v dokonale záporných iontů zbaveném prostředí... tragédie...

Pobyt před televizní obrazovkou či monitorem PC přináší pobyt v prostředí prostého jakéhokoliv záporného iontu, ba naopak jde o o prostředí s výhradně kladnými ionty. A protože člověk je též slabě záporně nabit (a „plus a mínus se přitahují“) tak skutečně dochází k vybíjení naší energie vzájemnou reakcí. Proto je člověk po delším pobytu před TV či monitorem „vybitý“, cítí se unaveně a sklesle. Není divu, že pak je nutná nějaká ta kávička či čokoládka aby se člověk zase „nakopl“ a byl schopen dál fungovat. Podobně nás unaví pobyt v jakémkoliv dalším prostředí s nulovým výskytem záporných iontů (například delší pobyt v

nákupním středisku). Stejně tak mikrospánek za volantem je důsledkem delšího pobytu v neionizovaném prostředí.

Perlička – kdo viděl film Akumulátor I nekoukal de fakto na fikci ale na vcelku přesný popis reality :)

Jestliže situace před cca. 100 lety začala být velmi vážnou (budování budov nad betonovou deskou, konec používání nepálených cihel), před 50-60 lety začala být kritickou (dálkové vytápění místo místního, začátek používání železa a železobetonu ve výstavbě budov), před 20-30 lety začala dnešní již tragédie – zateplování domů + plastová okna (tj.znemožnění úniku veškerých jedovatých zplodin z domácnosti), zavalování interiérů elektropřístroji a umělými hmotami, vznik a průnik internetu do domácností. Špičkou ledovce jsou pak tzv.pasívní domy, kde se s přímým ne-větráním přímo počítá, veškerý vzduch prochází výhradně vzduchotechnikou...

Třešničkou na tomto jedovatém dortu je klimatizace. Ta umí vzduch jen zničit (vycházející vzduch z klimatizace je prost jediného záporného iontu) a díky ní nejenže nevětráme v zimě kvůli zimě ale i od jara do podzimu aby se nám „neuvařila klimatizace“. Neboli 365 dnů v roce dokonale utěsněný interiér... který do sebe nepustí žádný iont a naopak ven žádný jed ve vzduchu. Totéž platí pro auta i veřejnou dopravu – v dnes vyráběných autobusech či vlacích si již okénko nespustíte a nevyvětráte – žádné okénko tam není...ďábel jménem klimatizace...

Z budov, používáním železného skeletu či železobetonu při výstavbě tvoříme vlastně též dokonalé Faradayovy klece kam se záporně nabité ionty kyslíku z vnějšího prostředí nedostanou. K alespoň nějakému (byť stále nedostatečnému ale alespoň něco je lepší než nic) obsahu záporných iontů z vnějšího prostředí se lze dostat jen intenzivním větráním a pak zejména průvanem či velkým rozdílem vnitřní a vnější teploty.

Tedy – ionizační energie podlahou se k nám nedostane, ionizovaný vzduch z okolí obydlí se k nám v dostatečné míře nedostane dík Faradayově kleci. Uvnitř budovy tedy nastává elektricky mrtvé prostředí. Prostředí naprosto nevhodné k životu. A není vůbec náhodou, že právě se zvyšujícím se procentem zastoupení budov tohoto typu (dnes již skoro 100% administrativních budov, výrobních prostorů, obchodních prostorů, zábavních prostorů a již i velmi početná část obydlí (nejen veškeré paneláky, bohužel se dnes podobně staví i třeba rodinné domy). K tomu připočítejme čím dál větší trávení času v autě a vychází nám, že dnešní člověk tráví v elektricky mrtvém prostoru třeba i 22-23 hodin denně.

Z nedávné historie člověka známe i případ opakovaného 24 hodinového pobytu v neionizované atmosféře....

ponorková nemoc

Poprvé v historii lidstva nastala situace kdy lidé pobývali v neionizovaném vzduchu nejen celý den ale dokonce několik dní po sobě právě po vynalezení a sestrojení ponorky.

Proč právě „ponorková“ a ne třeba „lodní nemoc“ ? Vždyť námořníci již po staletí absolvovali několikatýdenní až několikaměsíční pobyt v omezeném prostoru lodi, v každodenním kontaktu se stále stejnými lidmi, bydlení v těsném prostoru kajut... a přesto se o žádné „lodní“ nemoci nemluví, vše přichází až s příchodem ponorek... Tito námořníci, mořem zocelení chlapi, rozhodně žádné náladové slečinky, po delším pobytu v ponorce začali prudce

k horšímu měnit svoje chování. Vznikali vzájemné konflikty, objevili se vážné psychické problémy. A tento jev dostal název „ponorková nemoc“.

Jeho léčba je jednoduchá – stačí vyjít na venkovní ionizovaný vzduch... ze stejného důvodu dochází k „ponorce“ zejména v dnešních moderních kancelářských budovách (všechny díky železnému skeletu budovy jsou typu Faradayova klec). Vzpomeňte na sebe – při ranním příchodu do kanceláře jste ještě plni elánu a duševních sil. Po 2 až 3 hodinách je po elánu a nedáte-li v tuto chvíli nějakou tu čokoládku, kafíčko či cigaretku jde to s vaší psychickou pohodou rychle s kopce.

Perlička – už vám možná je jasné proč po několikahodinovém zasedání parlamentu jsou poslanci leckdy navzájem ironičtí až sprostí a „tečou nervy“. Kdyby zasedali na zelené louce chovali by se daleko lépe a kultivovaněji. O přímé souvislosti ionizovaného vzduchu a naší psychiky budeme ještě mnoho a mnoho hovořit...

Perlička – mimochodem, ti dlouholetí bulharští pastevci trávili skoro veškerý čas venku u svých stád... podobně to platí i o Okinawanech.

A ještě k těm slečinkám... jejich náladovost a vůbec všeobecně menší psychická odolnost žen, jejich větší sklon k hysterii, vyčítání, špatným náladám a depresím je též v tom, že ženy se daleko více než muži zdržují v interiérech. Z důvodu u žen časté velké konzumace extrémních hlenutvorných potravin jako obilí a mléko mají hustou krev, neschopnou prokrvit a zahřát tělo a tak jsou zimomřivé. Následkem toho čas v interiérech je navíc v nevětraných interiérech (v zimě se zapnutým topením), což už je pro lidskou psychiku hotová pohroma. Když k tomu přidáme zničení vzduchu ve svém nejbližším okolí různými spreji a voňavkami je dílo zkázy dokonáno. Problémem taky je, že ženy příliš mnoho mluví a jestliže člověk začne mluvit automaticky začne špatně a nedostatečně dýchat. Je technicky nemožné zároveň mluvit a při tom správně dýchat.

Nic zásadního neřeší ani ionizátory a zvlhčovače. Jednak je finančně a energeticky neúnosné je umístit do všech místností, jednak nejde jen o ionty kyslíku ale i o obsah minerálů, vlhkost vzduchu atd. Člověk prostě nikdy nenapodobí přírodní výrobek dokonale...

Zájemcům o další podrobné informace o ionizovaném vzduchu mohu doporučit :

Materiál sestavený MUDr. Arianou Lajčíkovou ze Státního zdravotního ústavu Praha

http://zeleneuradovani.cz/content/File/sbs.pdf

a

vysokoškolskou přednášku profesora Ing. Zdeňka Buřivala

http://www.avc-cvut.cz/avc.php?id=1744

7 podmínek pro zdraví, štíhlou postavu a spokojený život (11/18)

podmínka č.3 : zdravá strava (slunce) - vitamín D - podmínka č.4 : zdravá strava (pohoda) - mám hlad a honí mně mlsná - kde se bere jo-jo efekt - neurotransmitery -----------------------------------------------------------

SEPTEGRAM - podmínka č. 3

ZDRAVÁ STRAVA (SLUNCE)

Pro tuto podmínku platí de facto jak přes kopírák vše co jsme řekli v té minulé, proto bude krátká.

V interiéru se sluníčka nedočkáte, každý asi ví, že když se bude opalovat přes okenní tabulku tak, že se neopálí, sklo nepropouští celé spektrum slunečního záření.

Viděno „přírodně-evolučními“ brýlemi : člověk je jediný živočich, který se na slunečním svitu vyskytuje tak málo, předčí ho snad jen krtek a žížaly :) Ale jinak suchozemští živočichové, žijící na povrchu této krásné planety jsou vystaveni slunečnímu svitu několik hodin denně. A to bez brýlí s UV filtrem, bez používání opalovacích krémů...

Bylo již hodně napsáno o veleveledůležitém vitamínu D, jehož nejdůležitějším zdrojem je právě sluneční záření.

Bylo již hodně napsáno ohledně tvorby serotoninu – „hormonu štěstí“ a jeho vlivu na naši duševní ne/pohodu. Informace o těchto skutečnostech již byly popsány v jiných publikacích, nebudu zde tímto zdržovat.

Léčbu světlem u některých diagnóz uznává a používá i oficiální medicína, nicméně proč vynakládat finance na různé léčebné biolampy a světla když to nejvýživnější a nejzdravější světlo je několik hodin denně k dispozici zdarma, že.

Ale o významu slunce pro naše zdraví se ještě několikrát zmíním v dalších kapitolách. Konec konců, už i dávná lidová moudrost, daná mnohaletými zkušenostmi praví „Kam nechodí Slunce tam musí chodit lékař.“

SEPTEGRAM - podmínka č. 4

ZDRAVÁ STRAVA (POHODA)

Vážený čtenáři, nyní se dostáváme přímo do strojovny celého Septegramu, či přesněji řečeno do ústředního nervového systému Septegramu které veškeré ostatní součásti spojuje dohromady. Jestliže dosavadní text vám leckdy zněl neuvěřitelně, překvapivě a vyžadoval dobré soustředění tak od této chvíle bude nutné soustředění přímo pekelné :) Doporučuji číst pomalu a velmi, velmi pozorně... Probereme čtvrtou část naší stravy. Zatím jsme probrali pevnou stravu, vzduch a sluneční a kosmickou energii. Vyjasněme si nejprve pojmy. Znáte ty pocity „mám hlad“ a „honí mně mlsná“ ? Nepochybuji, že ano. Nejprve si je rozlišme : 1/ „mám hlad“ - tento pocit jste byli doteď zvyklý zahnat výhradně pevnou stravou (ať už jakéhokoliv původu, na způsobu tepelné ne/úpravy nyní nezáleží). Dále si ho rozdělíme : 1a/ „mám hlad (a chuť) na zdravé jídlo“ - a na to nezdravé ani nepomyslím, chybí jakýkoliv vnitřní boj, tělo po nezdravém jídle vůbec nevolá. Najím se zdravého jídla a jsem plně zasycen a spokojen. 1b/ „mám hlad (a chuť) na nezdravé jídlo“ - škrobové, tučné, slané, sladké, mozek říká „dej si zdravé dietní jídlo“ ale celý zbytek naší osobnosti přímo řve „za knedlo, vepřo, zelo (či smažák, svíčkovou, šišky s mákem) bych vraždil !“ :)

2/ „honí mně mlsná“ (na sladkost, slanost)“ - tento pocit nám zůstává po ukojení pocitu „mám hlad“, jsem již kaloricky zasycen ale bez čokoládičky, oplatečku či brambůrek to „nebude ono“, budu se cítit „nedojezený“ a nesvůj Proč při pocitu „mám hlad (a chuť) na nezdravé jídlo“ a „honí mně mlsná“ můžete sníst třeba metráky zdravé stravy, i třeba kaloricky vydatné ale pocit uspokojení z jídla se nedostavuje dokud to nedoženete smaženým řízkem s omaštěnými bramborami... čím to je ? Co v našem těle rozhoduje o tom jestli se plně zasytíme zdravou stravou nebo ne ? Kde se bere jo-jo efekt ? V následujících řádcích si vysvětlíme tajemství vzniku jo-jo efektu a naučíme se jak zabránit tomuto jevu. Neboli jaký životní styl k tomu, že chutě na nezdravou potravinu vůbec nepřijdou a vy tedy nebudete muset s nimi nějak „bojovat“. Prostě kolem regálu s čokoládami či uzeným projdete zcela bez povšimnutí... O tom rozhoduje jediné – máte-li v těle dostatek neurotransmiterů... a rozhoduje o tom ze 100% procent, nic dalšího na tento stav vliv nemá. A ani vaše „železná pevná vůle“, „odhodlání vydržet“ či cokoliv jiného nemůže dlouhodobě toto zvrátit či ovlivnit. Vše jen a jen otázka „chemie v hlavě“, s dostatkem neurotransmiterů jde vše lehce, bez nich nefunguje nic. Neurotransmitery Neurotransmitery (zkratka NTM) jsou chemické látky vylučované nervovými buňkami (asi znáte serotonin, dopamin, adrenalin, endorfin a existuje ještě množství dalších druhů), které

umožňují přenos elektrického vzruchu z jedné nervové buňky na druhou. Jsou to tedy takoví „spojaři“ a jak známe z vojenství - bez spojení není velení. I tělo tyto poslíčky informací potřebuje tak zoufale moc, že se k nim chce dostat stůj co stůj... Z jakých podnětů se NTM v našem těle berou ?

7 podmínek pro zdraví, štíhlou postavu a spokojený život (12/18)

zdroje neurotransmiterů - silná vazba na ionizovaný vzduch - příklady nasycení se NTM -------------------------------------------------------------------

Zdroje neurotransmiterů Seřazeno cca. od nejsilnějších po nejslabší a shodou okolností to odpovídá i seřazení do skupin - nezdravé a zdravé :

nezdravé či nežádoucí stimulanty

tvrdé drogy měkké drogy

alkohol čokoláda

káva rafinovaný cukr, sůl

cigarety tepelně upravená strava

fyzická bolest (např. i sebepoškozování) nakupování (zejména u žen :-)

nemoc smutek, strach

------------------------------------------------------------------------- neutrální stimulanty

psychowalkman silná náboženská víra

nabytí nového majetku ----------------------------------------------------------------------------

zdravé stimulanty zamilovanost

čerstvý (tj. ionizovaný) vzduch slunce

pohyb, sport, učení, meditace, víra (obecně)

zajímavá práce, pocit z „dobře udělané práce“ setkání s přáteli

sex

láska spánek

uhašení žízně syrová strava

krmení zvěře, pohled do ohně... hezké či příjemné podněty pro některý z 5 smyslů (vůně květin, hezká hudba, dotyky s

příjemnou látkou atd.)

Vašemu tělu je naprosto jedno z kterého zdroje, zda zdravého či nezdravého NTM pochází. Nedáte-li mu jich dostatek ze zdravých zdrojů, tak protože je potřebuje tak zoufale moc ke své činnosti klidně si o ně řekne ze zdrojů nezdravých. A naopak – dáte-li tělu dostatek NTM ze zdravých zdrojů už nebude ve vás vyvoláván nutkavý pocit po těch nezdravých... Uvedu-li toto na příkladech :

• kdo chce přestat s kouřením a nezačít jako kompenzaci jíst například hromady sladkého jídla nutně musí rozšířit svůj životní styl o delší pobyt v exteriérech, mít víc sociálních kontaktů případně změnit práci aby dělal takovou která ho baví, víc sportovat apod.

• stejně tak kdo chce jíst zdravě, bez jo-jo efektů, bez pocitů, že „o něco přichází“ či, že „si něco odpírám“, tedy být naprosto v pohodě a vyrovnaný též musí výraznou měrou změnit svůj životní styl směrem ke zdravým zdrojům NTM jinak jakákoliv dieta či pokus o zdravější jídelníček bude jen trápením se

• všimněte si jak vysoko je mezi zdravými zdroji ionizovaný vzduch (potažmo slunce). Je jen logické, že v éře kdy, jak už jsme si uvedli, se příjem ionizovaného vzduchu scvrkl na cca.pouhou dvacetinu evoluční normy (1-2 hod.denně versus 24 hod.denně) tak prudce celosvětově narůstá problém obezity. A na tomto stavu a trendu se nemůže nic zásadního změnit dokud si kolosální význam ionizovaného vzduchu neuvědomíme a nepřizpůsobíme tomu uspořádání společnosti. Bez zabezpečení pobytu min.6 hod.denně na plně ionizovaném (v současnosti se toto prakticky rovná pobytu výhradně mimo interiér, protože ani ionizér nic neřeší – tak jako věda neumí úspěšně napodobit poměrně jednoduché chemické sloučeniny jako jsou vitamíny viz http://www.novinky.cz/zena/zdravi/110524-vitaminove-doplnky-zivot-neprodlouzi-naopak.html?ref=zpravy-dne tak taky nikdy nebude umět úspěšně napodobit zdravý vzduch ve všech jeho složkách) a zbývajících 18 hodin alespoň ve velmi dobře non-stop větraných interiérech (a tedy 0 hodin v interiéru se zavřenými okny) se s tímto problémem nedá nic dělat. Též jsou zapotřebí rozsáhlé změny ve stavebnictví a automobilovém průmyslu aby postupně i naše interiéry byly obyvatelné...

Perlička – ukázkou nesprávného nahrazování jednoho nezdravého zdroje NTM jiným nezdravým budiž například oblíbený, již zemřelý herec Vladimír Menšík. Byl bohužel notorický alkoholik. Po jednom svém pokusu o vyléčení, kdy skutečně po nějaký čas nekonzumoval alkohol jej nahrazoval až 26 kávami denně! Ovšem takovýto postup problém neřeší, naopak - stává se z něj bludný kruh. Konec konců i on se zas k alkoholu vrátil...

Tělo si o přísun NTM řekne takovou silou (to je právě ten jo-jo efekt), kterou nelze překonat ani „železnou vůlí“ či „silným přesvědčením“ prostě ničím... Respektive ti kteří tento jo-jo efekt překonají končí v lepším případě v blázinci na oddělení „Poruchy příjmu potravy“ v horším případě na krchově, dlouhodobý velký deficit NTM dokáže člověka zabít.

Příklady nasycení se neurotransmitery Leckteré příklady z praxe o tom, že dostatečná hladina NTM v těle znamená navození pocitu „jím málo a přesto nemám (velký) hlad ani mně „nehoní mlsná““ sami velmi dobře znáte :

• v zimě, kdy výdej energie je daleko menší než v létě by také tomu měl odpovídat menší přísun energie. Leč je tomu přesně naopak – právě v neaktivním zimním období jíme daleko víc, daleko kaloričtější jídla ! Proč ? Je to jednoduché – 90-95% ze dne trávíme v interiérech (tedy ionizovaný kyslík = 0), denně jen pár minutek na slunci, navíc zahalení od hlavy až k patě, málo se hýbeme. A chybí-li NTM z těchto zdrojů tělo si řekne o škrobové, tučné, dosolované a doslazované jídlo...

• podobně přírodní národy – celý den tráví fyzickou prací, lovem či zemědělstvím (tedy v obou případech v exteriéru :-) , jejich výdej energie je nesrovnatelně větší než nás Evropanů a jejich příjem tuhé potravy ? Jedí méně, dle evropských nutričních tabulek jsou na podvýživě... leč jim je dobře :)

• „zamilovanost“ - často se stává, že zejména dívky čerstvě zamilované přestávají jíst a necítí hlad. „Žijí láskou“ a to doslova. Tak silný a intenzívní cit jako je zamilovanost je velmi silným zdrojem NTM.

• při silnějším onemocnění – nemáme chuť na jídlo. Tělo produkuje spousty NTM, potřebuje je k boji s nemocí. A co rozhodně nepotřebuje je to aby se muselo v tuto chvíli ještě zatěžovat stravou, zejména v případě tepelně zpracované. Nucení nemocných do jídla je zřejmě nejčastější příčinou vedoucí k úmrtí v dosavadních lidských dějinách. Tělo, tedy příroda říká „ne“ ale člověk se svými „civilizačně-vědeckými“ brýlemi nutí „ano“. Další příklad neschopnosti číst v přírodě...

• drogy – narkomané jsou velmi štíhlých postav. A to ne z důvodu, že by už na jídlo neměli peníze ale prostě proto, že necítí hlad. A přesto se cítí a také jsou velmi nabití, výkonní a akceschopní, pravda, jen do té doby než je drogy poškodí na zdraví. Nicméně nám jde o tuto skutečnost : jejich příjem pevné stravy je minimální a přesto necítí hlad. Hlavu mají „natřískanou“ NTM.

• velmi často se náctileté slečny brání ztloustnutí kouřením cigaret. A funguje to, cigarety jim dodají NTM a pocit nutkání konzumace pevné stravy je fuč. O to horší je to potom při odvykání kouření.

• velmi zvláštním případem nasycení se NTM je bulimie. Bulimik/čka se nejprve dosyta nají, jídlo vyprodukuje velké množství endorfínů. A pak si zajde na záchod a jídlo vyzvrací. A vono to jako odtučňovací strategie funguje ! NTM jsou v těle (cítí se tedy nasycen) a kalorie jsou pryč ! Je to vlastně kolosální podvod na jeho organismus...samozřejmě, že jde o opatření úspěšné pouze krátkodobě, tělu budou chybět nezbytné nutriční látky...my si ale pro teď všimněme tohoto momentu : v těle není strava ale přesto člověk necítí hlad (protože stačí mít hlavu nabitou NTM)!

7 podmínek pro zdraví, štíhlou postavu a spokojený život (13/18)

dostatek NTM umožňuje žít bez pevné stravy - breathariáni -------------------------------------------------------------

Život s dostatkem NTM umožňuje žít zcela bez pevné potravy (!!!) A teď si představte, že na světě existuje několik tisíc lidí kteří žijí výhradně z těch tří nepevných zdrojů stravy... ano, vůbec nekonzumují pevnou stravu ať už jakéhokoliv původu či stavu... žijí výhradně ze vzduchu, slunce a NTM... asi vás tato zpráva dost šokovala ale je tomu tak... říká se jim „breathariáni“.

Na adrese http://suprememastertv.cz/breatharian.php najdete zdokumentované životní příběhy několika z nich (u všech je i překlad do češtiny). Není pochyb, že mezi nim i bude i pár podvodníků co tajně někde jí ale většina z nich podvodníci nejsou, někteří byli dokonce i po dlouhou dobu zkoumáni oficiálními lékaři :

"Hira Ratan Manek se narodil 1937 v indickém městě Bodhavad a dosáhl titulu strojního inženýra na Keralské univerzitě. Po dokončení studií se zapojil do rodinného obchodu s kořením a podnikání v oblasti loďařství a v této práci pokračoval až do roku 1992, kdy odešel do důchodu. Vyznává náboženství, které se jmenuje „Jainismo“. Hladovění je jednou z jeho tradic. Jainismo vždy doporučovalo jíst méně a méně Po svém odchodu do důchodu začal studovat starověkou praxi "hledění do slunce", která jej přitahovala již od dětství. Jednalo se o starou, ale zapomenutou metoda, který byla v dávných dobách praktikována v různých částech světa. Poté co se cvičením hledění do slunce zabýval 3 roky, podařilo se mu znovu objevit tajemství této metody. Od 18. června 1995, žije HRM nadále pouze ze sluneční energie a vody. Občas, ze společenských důvodů pije čaj, kávu nebo podmáslí. HRM dosud absolvoval tři přísné půsty, během kterých přijímal pouze sluneční energii a vodu a byl pod kontrolou různých vědeckých a lékařských týmů. Jeden půst trval 411 dní a proběhl v létech 2000-2001 v indickém Ahmedabádu. Proběhl pod dohledem týmu 21 lékařů a vědců pod vedením Dr. Sudhir Shaha a Dr. K.K. Shaha, tehdejšího úřadujícího předsedy indické lékařské asociace. Na základě vzrušujících nálezů z výzkumu v Ahmedabádu, byl HRM pozván univerzitami Thomas Jefferson University a University of Pennsylvania ve Filadelfii, na 130 dny trvající pozorování. Tamní tým lékařů a vědců měl za cíl pozorovat jeho sítnici, šišinku a mozek a tým proto vedl Dr. Andrew B. Newberg, přední odborník na problematiku mozku, který také vystupoval v nedávném filmu "What the Bleep Do We Know" a Dr. George C. Brenard, přední odborník na výzkum šišinky. Počáteční výsledky zjistily, že buňky šedé kůry mozkové u HRM regenerují. Bylo pořízeno 700 snímků které prokázaly, že neurony neumíraly, ale byly aktivní. Dále se ukázalo, šišinka se u HRM zvětšovala a nikoli zmenšovala, jak je obvyklé u lidí ve věku mezi 50 a 60 léty a také, že zatímco její maximální průměrná velikosti je asi 6x6 mm, u HRM byla změřeno 8x11 mm. (důrazně varuji každého před napodobováním jeho techniky, není to tak jednoduché jak to vypadá, můžete si nenávratně zle poškodit zrak !!! A v našich středoevropských podnebních podmínkách se vám stejně nemůže povést přejít výhradně na sluneční výživu)

Další příklad - Prahlad Jani. Narodil se ve vesnici Charod ve státě Gujarat v Indii. V pouhých sedmi letech odešel z domova, aby hledal duchovní osvícení. O čtyři roky později byt požehnán bohyní Durgou, také nazývanou Matajee. Od té doby se vzdal jídla a pití. Na konci listopadu 2003 noviny The Times of India uvedly článek s titulkem, který říkal: "Nádherná strava: Žití ze vzduchu." Podle článku: "Prahlad Jani (76) – lidově známý jako 'Mataji' - říká, že neměl jedinou kapku vody za posledních 65 let. Také si nedal do úst ani jediné sousto jídla." Článek uvádí, že tento Prahlad Jani byl mnoha lékaři z Asociace lékařů zkoumán poctivě po dobu deseti dnů, aby ověřili jeho neuvěřitelnou schopnost žít jen ze vzduchu viz http://www.velkaepocha.sk/2010052013322/Studie-zazracneho-pustu-jogina-Prahlada-Janiho-prinesla-vysledky.html. "Tým doktorů - včetně lékařů kardiologů, neurologů, neurochirurgů, gastroenterologů, endokrinologů, diabetologů, neurochirurgů, uro-chirurgů, ENT-chirurgů, psychiatrů, oftalmologů, genetických poradců, radiologů, sonologů a mnoho jiných ho zkoumalo. Ve skutečnosti skoro 100 doktorů z asociace zkoumalo Janiho během 10 dnů." Prahlad Jani si udělal domov v jeskyni v Himalájích bez jídla a pití po více než 65 let. Kromě toho po dobu 45 let svého života vůbec nemluvil. Praktikoval starověkou jógu, techniku zvanou amrita, která využívá kosmickou energii. Během dlouhých hodin meditace vstupoval do stavu samádhi, kde zažíval stavy nesmírného světla a enormní blaženosti. Je zdravý a aktivní. Tento svatý poustevník řekl reportérům, že dokáže ujít až 200 kilometrů bez toho, že by se cítil unavený. Kromě toho může meditovat dlouhou dobu, někdy dokonce celé měsíce. Dr. Sudhir Shah, ředitel oddělení neurologie Sheth KM školy postgraduální medicíny a výzkumu v Indii, provedl řadu zajímavých studií na lidech, kteří po delší dobu postili a vysvětluje: "Je to pokus, jak porozumět nové dimenzi v lékařské vědě a pomoci lidstvu." Nakonec dal Prahlad Jani v listopadu 2003 po více než roku doprošování souhlas k účasti na vědeckém výzkumu v Sterlingově nemocnici v Ahmedabadu v Indii. Pokoj Prahlada Janiho byl speciálně připraven se skleněnými dveřmi a videem na nepřetržité sledování a monitorování. Byli přiděleni zaměstnanci, aby s ním zůstávali po celý den a ujistili se, že nepil a nejedl. Když mu bylo umožněno se vykoupat, množství vody bylo měřeno před i po koupání, aby se ujistili, že nevypil vůbec žádnou tekutinu. Podle Dr. Shaha, v záznamu z tohoto výzkumu nebyla jediná mezera. Zpočátku byli lékaři znepokojeni ohledně duševní pohody svatého poustevníka a naplánovali tento projekt jen po dobu 7 dnů, nicméně, byli tak ohromeni a šokováni jeho zdravím během této doby, že prodloužili studii na 10 dnů. Lékaři potvrdili, že protokol byl striktně dodržován a Prahlad Jani neměl vůbec žádné jídlo ani vodu k pití. Také zaznamenali, že prokázali tvorbu moči v jeho močovém měchýři, ale ta byla poté absorbována stěnou močového měchýře. Výsledky studie ukázaly, že svatý poustevník byl dokonale zdravý navzdory tomu, že neměl žádné jídlo ani pití přesně po dobu 10 dnů. Dr. Shah, který je zvyklý vidět mnoho zdravých vegetariánů ve své předchozí pozici jako předseda Národní deistické lékařské federace byl hluboce ohromen zdravím Prahlada Janiho. "Možná je více fit než jiní lidé jeho věku." Měl puls jen kolem 55, což je nemyslitelné pro muže jeho věku, ale spíše poměrně podobné tomu, co má elita atletů. Závěr intenzivního výzkumu týmu lékařů byl ponechán v zamyšlení nad úžasnou schopností svatého muže žít čistě jen z kosmické energie. V závěrečné zprávě napsali: "Jsme překvapeni, jak dokázal přežít navzdory všemu zvláště bez procházení moči za 10 dnů a zůstávající všeobecně fyzicky fit.". Po ukončení výzkumu se Prahlad Jani vrátil do své jeskyně, kde pokračuje ve svém duchovním praktikování.

Všimněte si – oba jsou extrémně věřící lidé, často meditují, jeden dvě hodinky každý den pozoruje Slunce, druhý se neustále modlí a medituje v jeskyni vysoko v Himaláji, na sytém a čistém ionizovaném vzduchu atd. Při takto extrémně příznivých podmínkách pro výživu ionizovaným vzduchem, slunce a kosmickou energií a bohatého přísunu NTM lze skutečně vyžít i bez tuhé stravy... To už mnozí evropští a američtí breathariáni konzumují zejména kávu, čaj, minimum stravy (sem tam sušenku) apod. Společné mají též silnou náboženskou či spirituální víru v něco nadpřirozeného a každodenní meditace či modlitby = nadbytek NTM.

Jak tedy vidíte, člověk zdaleka nežije jen z pevné stravy ale naopak – (ionizovaný) vzduch, slunce a NTM lze směle počítat jako tři standartní zdroje výživy... čtvrtým je pevná strava. Samozřejmě k breathariánství nikoho nepobízím, není-li jeho životní ambicí a cílem silný náboženský život, ideálně praktikovaný na vrcholcích Himalájí či v jinak ekologicky nenarušené lokalitě, plný modliteb a meditace. My všichni ostatní musíme konzumovat rozhodně i pevnou stravu. Důkazem budiž kolika let se dožili již zemřelí breathariáni, jejich medailonky jsou též na supreme master TV.

Z již zemřelých breathariánů : Marthe Robin 59 let Maria Furtner 63 let

Porphyry Kornevevich Ivanov 85 let Svatá Mary Ann de Paredes Lilie z Quita 27 let

Mary J. Fancher 68 let Marii Domenice Lazzeri 33 let

Mistryně Fu Hui 55 let Svätá Tereza z Avily 67 let

Svätá Alphais z Cudotu 56 let Anna Katarína Emmerichová 50 let

Paramahansa Yogananda 59 let Lidwina of Schiedam 53 let

Nicholas z Flüe 70 let Katarína zo Sieny 33 let

Blessed Angela of Foligno 61 let Barbara Moore 74 let

Ovšem – působením NTM na naše chutě to zdaleka nekončí. Nejde jenom o to, jestli budeme mít chuť na jablko, pomeranč nebo čokoládu či steak. Dostatečný či naopak nedostatečný počet NTM zcela zásadně rozhoduje o naší psychické pohodě či nepohodě.

7 podmínek pro zdraví, štíhlou postavu a spokojený život (14/18)

NTM - též zásadní činitel naší psychické ne/pohody - krize v dubnu - receptory NTM ---------------------------------------------------------------------

NTM – též zásadní činitel naší psychické ne/pohody Platí zde přímá úměra : dostatek NTM = pohoda, nedostatek NTM = nepohoda, podrážděnost, skleslost a v nejtěžších případech deprese. Ostatně v případě podávání antidepresiv nejde o nic jiného než o doplňování serotoninu prostřednictvím těch pilulek.

Není vůbec náhodou, že v dubnu, to jest na konci šesti měsíčního dlouhého období bez slunce, ionizovaného vzduchu (drtivá většina dne strávená v interiérech, navíc kvůli zimě nevětraných) a fyzického pohybu je páchán největší počet sebevražd. V tomto měsíci jsou naše zásoby NTM na nejnižším stavu v průběhu celého roku. U všech vyšetřovaných sebevrahů byl zjištěna nedostatečná funkce a malý počet receptorů. Sklony k sebevraždě nejsou ničím jiným než nedostatečným množstvím NTM v nervové soustavě zapříčiněné poničením receptorů s následným špatným navazováním NTM. Z titulu tohoto půl ročního období pramení i tzv.jarní únava. Oba dva jevy – dubnové sebevraždy i jarní únava jsou opět výhradně člověčí speciality, zvířata žijící v divoké přírodě nic takového neznají.

Takže jak vidno, nejen epidemii obezity ale ani vzrůstající epidemii depresí nezkrotíme pokud nezměníme způsob výstavby budov a stavby automobilů.

Nestačí ovšem jen vytvořit dostatek NTM - problém je v tom, že je nutno tyto neurotransmitery nejprve navázat v hlavě na tzv. receptory, pak teprve je dokáže naše tělo využít... nemá-li dostatečně účinné receptory tak se do něj nedostanou (jako když má někdo zanesené střeva tak jím vitamíny a minerály z ovoce a zeleniny (byť je snědl a jsou tedy v něm) jen projdou bez vstřebání a vzápětí je vyloučí).

RECEPTORY NTM Několikaletým častým používáním příliš (vysoko nad normální, přirozenou hladinu) silných zdrojů neurotransmiterů se tyto receptory ničí a snižuje jejich účinnost - proto musí narkoman zvyšovat dávky drogy, protože mu po čase ta současná již nestačí byť neurotransmiterů se vytváří stále stejně ale neprostupuje jich již tolik do něj přes stále se zmenšující kapacitu receptorů. Podobně se člověk s věkem víc a víc přejídá, alkoholik pije, kuřák kouří atd.. Čím větší a razantnější zdroj neurotransmiterů - tím rychleji a víc likviduje receptory.

Uvedu vám přirovnání – receptory jsou jako přímořské přístavy. Z moře k nim připlouvají nákladní lodě obtěžkány vytvořenými NTM. A přes tyto přístavy tyto NTM vstupují do vnitrozemí tedy do naší nervové soustavy. A nyní si představte, že lodí začne připlouvat příliš mnoho, přístavní dělníci dostanou úkol veškeré promptně vyložit. V přístavu se začne pracovat na tři směny aby se splnil tento úkol. Jak dlouho to můžou dělníci vydržet? Pravda ve vnitrozemí je blaze, navázaných NTM jsou hromady, jsme nabiti energií, vše je nám jasné, se vším si víme rady. Jenže časem začnou dělníci být nevýkonní, každá pátá „bedna s NTM“ jim spadne do moře, začne se zhoršovat poměr mezi loďmi přivezenými a do vnitrozemí putujícími NTM. Aby do vnitrozemí putoval stejný objem NTM na jaké jsme zvyklý musíme

zvyšovat počet lodí... ty ještě více unaví přístavní dělníky, do moře začne padat každá čtvrtá, třetí krabice... dostáváme se do začarovaného kruhu...

Funkce receptorů je samoobnovitelná ale nejde to přes noc. Cestou je zvyšování kvantity i kvality zdravých zdrojů NTM, nezdravé tak již automaticky vypadnou ze hry (tělo je již nebude potřebovat k naplnění přiměřeného počtu NTM). Nezdravý životní styl (kouření, pití alkoholu, káv, tučná, škrobová, doslazovaná, dosolovaná strava apod.) má jeden opticky pozitivní účinek – takový člověk je plný elánu, dobrosrdečnosti, dobré nálady, je akční. Ovšem všeho do času – jakmile se těmito příliš silnými zdroji NTM po X letech zničí receptory situace se rychle mění k horšímu. Je zapotřebí čím dál tím větších dávek těchto drog až ani to nestačí, psychická pohoda se mění k depresím a k tomu se přidají fyzické zdravotní problémy... Právě podávání tepelně upravené stravy již od prvních okamžiků na tomto světě je příčinou proč nejnáchylnější ke zmiňovaným problémům jsou nekojení či jen krátkou dobu kojení lidé. Ničení receptorů u nich začalo již v raném věku a je k pláči pozorovat v obchodě jak už malý špuntíci jsou hysteričtí dokud nedostanou svůj rohlík...

Hyperaktivita u dětí ? Nejde o nic jiného než o příliš stimulované receptory NTM (začíná to již nesprávným životním stylem matky během těhotenství – kouření, alkohol, kávy, sladkosti...). Děti je mají ještě ve výborném stavu, schopné navazovat denně obrovské množství NTM. A jsou-li jim doslazovanou, dosolovanou, škrobovou či tučnou stravou tyto NTM ve velkém nabídnuty trpí pak „přemírou energie“, protože NTM = energie. Kdo jich má málo má málo životní energie, kdo jich má zase moc je hyperaktivní. Tip – můžete to vyzkoušet na sobě. Snězte celou tabulku 70ti procentní čokolády a budete několik hodin nabití energií jako nikdy :-)

Takovéto nadměrné stimulování a touto razancí tedy i ničení receptorů je nejlepší cesta k Parkinsonu či Alzheimru v pozdějším věku. Tyto nemoci a další jim podobné nastupují ve chvíli kdy jsou receptory již zdevastované, neschopné navazovat NTM. Snížená schopnost receptorů v navazování NTM byla zjištěna u všech takto vyšetřovaných tlouštíků. A cesta od tloušťky ke štíhlosti nevede nikudy jinudy než přes obnovení činnosti těchto receptorů. A toto se tomu kdo nadále využívá výhradně příliš silné nezdravé zdroje zdroje NTM nikdy nepovede.

Ták – dejme tomu, že neurotransmitery již máme vytvořeny a navázány do nervové soustavy. A to je všechno ? Ani zdaleka... ještě totiž se musíme postarat o tom abychom je zase ve velkém neztráceli. Když už jsme je jednou se vší tou dřinou do sebe dostali je škoda je zase rychle „vyplácat“ z těla ven. V jaké situaci rychle přicházíme o NTM ? Ve stresu...

7 podmínek pro zdraví, štíhlou postavu a spokojený život (15/18)

stres = vysavač NTM - míra naší kontroly nad stresem - proč sportovat ale "nepočítat na body" - jak nám ubližují zářící monitory - co je to streswalkman - tři opičky ---------------------------------------------------------------

STRES = vysavač NTM

Zažíváte po výrazné stresové situaci chuť na čokoládku, silnou kávu či cigaretku ? Bodejť by ne, například taková hádka se šéfem vás připraví o značnou část zásob NTM a nálada jde k ledu...

O stresu již bylo popsáno mnohé, já vám nyní ukáži tuto záležitost v zcela novém světle. Každý by asi chtěl zažívat méně stresu ale jak na to, že ? Asi se budete divit, když vám řeknu, že 80% stresu máte zcela ve svých rukou, jen vy a nikdo jiný svým chováním rozhodujete o tom jestli ho zažijete či ne. Zažíváte ho ze stran kde by jste to vůbec nečekali...pojďme se na některé velké a přitom neznámé zdroje stresu podívat... Stres jako takový vlastně neexistuje, existují jen tzv.stresové podněty jako například :

stresový podnět – soutěžení

Jakékoliv soutěžení je o tom, že je jeden jednotlivec či tým spokojený a zbytek soutěžících v silném stresu, o fanoušcích nemluvě. Ale pozor, ani vítězi nejsou na tom o moc lépe. Vynecháme-li variantu kdy hraje výrazně lepší s výrazně slabším soupeřem a kdy od první chvíle není pochyb o vítězství jedné strany tak ve všech ostatních variantách i budoucí vítěz zažívá velmi silný stres „jak to nakonec celé dopadne“. Dá se říct, že dokonce zažívá během hry ještě horší stres než ten slabší protivník, ten už částečně rezignoval, prohrává a tudíž „nemá co ztratit, může jen získat“.

Tedy – půjdete-li si s přítelem zahrát tenis, tak dokud jen tak nezávazně si pinkáte, jste uvolnění, smějete se, povídáte, v hlavě vám běží program „hraj tak aby to byla pohoda“, čas příjemně plyne. Ve chvíli kdy si řeknete „tak, od teď na body“ budete v křeči, rysy tváře tuhnou, v hlavě začne běžet program „jak co nejdřív ukončit každou hru tím, že mu pošlu nechytitelný míček“, konverzace vázne. Bláznivě dobíháte každý ztracený míček, hádáte se jestli míček „líznul“ čáru nebo ne, o pohodě a uvolněnosti ani památky... Samozřejmě o to horší když takové klání jen pasivně sledujete v pohodlí divanu, sami bez pohybu který by alespoň část stresu odbourával.

Soutěžení je bohužel prosáklé skrz naskrz lidskou populací, začíná už u capartů co sotva chodí „kdo bude první tam u toho stromu“, pokračuje soutěží o „nejhezčí výkres“ ve škole a provází nás v celém dalším životě.

Moje malá dcerka ráda hraje deskovou hru „Kufr“ imitující známou televizní soutěž. Po hodu kostkou postoupíte o patřičný počet políček, na tom cílovém na vás čeká úkol napsaný na kartičce – buď kresbou, pantomimou či slovy popsat věc napsanou na kartičce. Protože o vítězi z 95% rozhoduje neovlivnitelná kostka je těžké nechat ji vyhrát, že. A tak často tato hra končila slzičkami a naštváním se. Když se mi ji konečně povedlo přesvědčit o nesmyslnosti

soutěžení, přestali jsme používat hrací panel. A jen si losujeme kartičky a plníme úkol. Hru nás zabaví nyní i 3-4 krát déle než předtím, po celou dobu smích a pohoda. Co dodat...

Perlička – nevěřili by jste, soutěžení tj.vzájemnému porovnávání „kdo je lepší a kdo horší“ propadli už i ti, kteří si zakládají na duševnu - věřící. Soutěží kupříkladu ve znalostech bible a pořádají v tomto takové svoje miniolympiády! No hotová Sodoma, Gomora, Kelyšová :)

Názorným příkladem zhoubného stresu ze soutěžení a zároveň ukázkou jak je (paradoxně) nebezpečné spojení zdravější stravy a soutěžení nám budiž tenistka Martina Navrátilová.

Sama napsala několik knížek o zdravější stravě. Do skutečně zdravé má ještě daleko – příliš velký podíl tepelně upravené stravy a extrémních potravin nicméně v porovnání s většinovou populací jídelníček o několik levelů lepší. Jenže – lepší po stránce menšího zatížení IS odpadními látkami ale jinak jídlo zcela nedostatečné co se příjmu NTM týče.

A tak vedle stresových zátěží jako byl rozvod jejích rodičů již v jejím útlém dětství, již v dětství onemocnění a sebevražda jejího biologického otce, emigrace – na dlouhé roky opuštění maminky, babičky a sestry, jejich šikana ze strany komunistických úřadů, do vlasti se podívala až po 11 letech (už jako američanka), homosexuální orientací a reakcí okolí včetně rodičů na tuto skutečnost, kupříkladu skrývání této skutečnosti před americkými úřady aby dostala americké občanství, pak zase kvůli sponzorům, mnohá zklamání s partnerkami notně přibyl i stres z nespočet zápasů a strachování se o výsledek (stres o to větší je-li člověk na výsledku finančně a existenčně závislý)... a tak výsledkem nemohlo být nic jiného než onemocnění,v jejím případě rakovinou.

big stresový podnět – zářící obrazovka monitoru či TV

Než si vysvětlíme proč je obrazovka televize, monitoru, notebooku, tabletu či dokonce mobilu takovým zdrojem stresu je nutno objasnit princip AVS přístroje, lidově řečeného psychowalkman.

Psychowalkman – jak vlastně funguje a čím to, že ovlivňuje náš stav směrem k dostatečnému počtu NTM a tím k pohodě?

Činnost mozku probíhá na principu výměny elektřiny. Mozkové buňky komunikují navzájem pomocí elektrických výbojů, které neustále proudí mozkem. Celkovou elektrickou aktivitu vytváří součet všech těchto signálů. A tato aktivita, tedy rychlost elektrických výbojů je různá. Rychlost elektrické aktivity mozku, která se nazývá frekvence se udává v hertzích za sekundu (Hz) a dělí se pro zjednodušení do čtyř skupin, tzv.hladin vědomí. Jednotlivé hladiny vědomí mají tedy různou frekvenci a každá odpovídá jinému duševnímu i tělesnému stavu :

• Hladina vědomí beta (14 a více Hz) – představuje menší či větší napětí a vydráždění. Nacházíme se v ní převážnou část dne a jejích nejvyšších hodnot dosahujeme při vysokém duševním výkonu nebo při vypjatých stresových situacích. Frekvence nad 30 Hz se nazývá tzv.superbeta – dosahujeme ji při vypjatých stresových situacích

• Hladina vědomí alfa (8-13 Hz) – je stavem plné bdělosti bez jakéhokoliv napětí, v němž se mozek nezabývá soustředěným myšlením. Tento bdělý odpočinek je

doprovázen příjemnými a slastnými pocity v důsledku vyšší tvorby NTM. Hladina alfa je žádoucí stav pro meditaci.

• Hladina vědomí theta (4–7 Hz) – částečný útlum vědomí, kdy mozek nereaguje na smyslové podněty zvenčí. Dostáváme se do ní při nejhlubším uvolnění nebo ve spánku doprovázeném sny.

• Hladina vědomí delta (0,5-3 Hz) – je charakterizována naprostým útlumem všech mozkových funkcí. Během hlubokého bezesného spánku, kdy do ní vstupujeme, dochází k výrazné regeneraci všech životních funkcí a hromadění energetických rezerv.

Psychowalkman jak zvukem do sluchátek tak frekvencí blikání záblesků do speciálních brýlí stimuluje Váš mozek k tomu aby se jeho frekvence posouvala na stejnou na jaké bliká i přístroj. A tím Vás dokáže uvést například do pohody (zvukem a blikáním na frekvenci alfa vln). A tím vyvolat zvýšenou tvorbu NTM. A teď se vraťmě k zářícím obrazovkám...

streswalkmany – televize a monitory

Ony totiž na vás taky blikají, dochází v nich k neustálým slabým zábleskům, vědomě nepostřehnutelným ale to neznamená, že neexistují. A na jaké frekvenci blikají ?

Nejenže nad 30 Hz, blikají na frekvenci 60, 75 Hz a více... a tak úplně stejně jako váš mozek psychowalkman stimuluje do frekvencí hladiny alfa = pohoda = tvorba NTM, elektronické obrazovky váš mozek stimulují vysoko do superbety = vysoce stresová hladina = vysoký úbytek NTM. Teď už konečně víte, proč jsou vaše děti po dlouhém pobytu u PC tak protivné... :-)

Jak fatální následky může mít tato chyba si ukažme na nedávno zesnulém počítačovém kouzelníkovi Steve Jobsovi, dlouholetém řediteli firmy Apple. A zároveň si ukažme jak podobně jako u Martiny Navrátilové je paradoxně velmi nebezpečné kombinovat tento silný stresový podnět se „zdravější stravou“.

Steve se snažil zdravě jíst, jeho strava do vysloveně zdravé stravy měla ještě daleko - příliš velký podíl tepelně zpracované stravy. Ale vztaženo k běžné stravě dnešního člověka byla skoro ukázková. Jenže – taková strava je slabým zdrojem NTM, což lze na něm krásně ilustrovat. Když se k tomu přidají stresy z vedení takové mamutí firmy, jednání s dodavateli, odběrateli, trávení drtivé většiny dne v klimatizované to jest neionizované atmosféře kanceláří, výrobních prostor elektronické firmy, hotelů, auta, letadla. U Steva se projevovaly všechny znaky nedostatku NTM – byl puntičkář, pedant, nesnášenlivý, zlý až sprostý na svoje spolupracovníky včetně těch nejbližších. On ale za toto svoje chování vlastně nemohl, nedalo se nijak (dlouhodobě) ovládat jeho vůlí, vše bylo dáno špatně nastavenou „chemií v hlavě“. Ono totiž vyhýbat se záporným zdrojům – nekouřit, nepít alkohol, nejíst tučné, moučné, nedoslazované jídlo a nezačít ve velkém využívat kladných zdrojů je zdraví snad ještě víc nebezpečnější než používání nezdravých zdrojů, zákonitě vede k silnému deficitu NTM.

Trvá-li tak silný deficit NTM několik let, tělo nemá k dispozici dostatek „spojařů“ není divu, že se porouchá. Proto platí : chci-li se zdravě stravovat musím nejprve výrazně k lepšímu, přirozenějšímu, přírodním zákonům a evoluci odpovídajícímu změnit svůj životní styl. Jinak je to jen samé trápení, pocit, že „o něco přicházím“ a o zdraví si také může člověk nechat jen zdát...

Perlička – věděli jste, že zářící a tudíž blikající obrazovka je schopna u epileptika vyvolat záchvat epilepsie ? A domnívat se, že něco co dokáže jednomu člověku tak moc ublížit bude mít u ostatních negativní vliv nulový je naivní... to, že se přímo neválíte po zemi ještě není důkazem, že daná věc je bezpečná.

Naopak dostatek až přebytek NTM léčí. Důkazem budiž efekt který zoveme „placebo efekt“ či po staročesku „věř a víra tvá tě uzdraví“. Víra (v něco, třeba pilulku či skákání kolem ohně nebo v někoho, třeba v doktora či šamana) jakožto velmi silný zdroj NTM skutečně uzdravuje. Proto leckdy dočasně pozitivně působí začne-li například člověk kouřit cigarety. Ovšem v tomto případě je na pohled jasné, že pozitivní účinek je jen dočasný.

stresový podnět - informace s negativním nábojem

V dnešním věku přijímáme velké množství silně emočně negativně zabarvených informací. Informace o událostech, které osobně nemůžeme ovlivnit, nemůžeme je vrátit či zachránit. Váš další život nijak kladně neovlivní, nijak vám nepomůžou si život vylepšit.

Jediné „pozitivum“ těchto informací je, že uspokojí vaši zvědavost a jistý „hlad“ po informacích. Žijeme v přesvědčení, že když nebudeme „držet palec na tepu doby“ tak skončíme špatně. Nicméně je radno položit si otázku „Budu-li vědět více informací (či dokonce všechny) učiní mně to šťastným ?“ ukazuje se, že opak je pravdou...

Vyslechl jsem v rádiu pořad s jedním naším fotografem.

Fotografoval Sibiř, procházel různými vesnicemi, hovořil s vesničany. A jak říkal – společným rysem všech je nadávání. Nadávání na vládu, na nedostatek peněz, nespravedlnost vrchnosti a tak dále a tak podobně.

Pak ale pan fotograf přišel do vesnice tzv.starověrců. Ti vyznávají starší víru než je pravoslaví, i za dobu komunismu si drželi odstup od současné společnosti. Žijí „primitivně“, nepoužívají elektřinu, celý den jen dřou...ale s jakým přístupem se zde setkáte ? Nikdo si nestěžuje, všichni usměvaví, spokojení, pohostinní, úplně jiný svět. A dle slov fotografových „stačí popojet o 50 kilometrů dál, do další vesnice, kde vesničani shluknutí kolem barevné televize se koukají jak se žije v Americe či západní Evropě a nadávají jak špačci.“

Kdepak, platí úměra : „čím víc informací vím tím budu nešťastnější a ve stresu“

Pokud celý den budete poslouchat výhradně pozitívní zprávy budete i vy pozitivně naladěni. A naopak – budete-li přijímat během dne vetší množství negativně emočně zabarvených zpráv nemůže se to negativně nepodepsat na vaší psychice, to dá rozum.

zdroje negativních informací :

Zpravodajství hromadných sdělovacích prostředků :

Ať už nějaký starosta či poslanec zpronevěří pár miliónů korun, nějaký úchylný člověk ublíží dítěti či spadne letadlo. Vy osobně s tím nemáte šanci cokoliv udělat, zachránit to či vrátit zpět. Pouze uspokojíte svoji zvědavost za cenu negativních „razítek“ na duši.

Co bych dal za to, kdybych nikdy neviděl záběry padajících dvojčat v NY, kdybych netušil, že tam proběhl nějaký útok. Asi by se mi něco doneslo. Neurčitého, bez detailů. Ale hlavně bych neviděl ty záběry. K čemu mi je, že tuto informaci vím ? Rozhodně k ničemu dobrému, co se psychické pohody týče. Lepší by bylo nevědět...

Představte si tu pohodu když by jste o tom útoku vůbec nevěděli, netušili, že něco tak destruktivního proběhlo...

Čím menším počtem smyslů špatnou zprávu přijímáme tím lépe. A zejména co se týče zraku.

Každý by asi ze svých pěti smyslů nejhůř nesl ztrátu zraku. Ztratit chuť, hmat či čich není až taková tragédie jako nevidět. To je dáno tím, že cca. 85% informací o okolním světě přijímáme zrakem, skoro celý zbytek sluchem, na čich, hmat a chuť zbývají drobky. Proto je lepší negativní informaci když už, tak pouze slyšet například v rádiu než ji vidět v televizi.

Ale úplně nejlepší je chovat se jako ty tři opičky (jedna se zakrytýma očima, druhá se zakrytými ústy, třetí se zakrytýma ušima): nedívám se na negativní informace, neposlouchám negativní informace, nebavím se o negativních informacích.

Důsledným vyhýbáním se sdělovacím prostředkům uděláte pro svoje zásoby NTM a tedy psychickou pohodu to nejlepší co udělat můžete. Já zpravodajství nesleduji několik let, TV ani doma nemám a nemám pocit, že by mi něco chybělo...

Prostě, každý si musí vybrat – buď být plně informovaný nebo spokojený, oboje zároveň nejde.

Rodina, přátelé, kolegové v práci :

Lidé se dají rozdělit na „nabíječe“ dobré nálady a „vybíječe“ dobré nálady (či odborně řečeno NTM). Pokud se budete obklopovat „vybíječi“ je logické, že budete vybití. Střezte se všech pomlouvačných, plačtivých či melancholických postaviček. Programově vyhledávejte pozitivně naladěné lidi, budete i vy pozitivně naladěni. A těm druhým se nebojte a nestyďte říct „promiň ale nechci poslouchat tvoje věčné řeči o bolestech tohoto světa, tvé rodiny, tvoje osobní či jakékoliv jiné negativní zprávy, máš-li pro mne jakoukoliv pozitivní zprávu, jak se někomu něco povedlo, někdo někomu pomohl, někdo na někoho byl hodný či podobně sem s ní“, máte na to právo.

Hudba, knihy :

Depresívní, melancholická či „hrozný stav světa“ tepající muzika či literatura vás též opět nemůže přivézt ke klidu a míru v duši.

I zlozvyk „celodenního rámusu“ - doma, v autě, na pracovišti – vždy a všude naplno puštěné rádio či přehrávač je sám o sobě obrovským zdrojem stresu i kdyby jste si pouštěli jen veselé písničky a scénky. Dnešní civilizace trpí jakýmsi „strachem z ticha“ - snažíme se neustále zaplňovat prostor kolem sebe „čímkoliv jiným než tichem“. Přitom je známo již ze století ověřených lidových pravd - „ticho léčí“.

7 podmínek pro zdraví, štíhlou postavu a spokojený život (16/18)

podmínka č.5 : pohyb - ani málo ani moc - jak je to s ovocným cukrem - porodní obtíže revolučních myšlenek - podmínka č.6 : spánek - ponocování versus včasné ulehnutí --------------------------------------------------------------------

SEPTEGRAM - podmínka č.5

POHYB

Opět jedna kategorie o které bylo již popsány stohy papíru, stačí tedy telegraficky.

Není nutno zvedat stovky kilo denně v posilovně, to dokonce ani není zdravé, vede to k rychlejšímu spotřebovávání enzymů...

Když se pana Winstona Churchila v jeho 90 letech ptali čím si on vysvětluje, že se při svojí náruživosti k jídlu, kouření a alkoholu dožil tak vysokého věku tak odpověděl lakonicky :“No sport.“ Žádný sport. Pravda, na druhé straně prováděl denně 1-2 hodinovou procházku ostrým tempem pěšmo, hrával golf, účastnil se honů a podobně. Ale jinak neprovozoval žádný intenzivní sport...

Bohatě stačí ta 1-2 hodinová procházka, pokud možno vůbec nepoužívat auto, vše dojít pěšmo či na kole, 2 menší cvičení denně. Místo výtahů schody (samozřejmě ty nejezdící :-), místo elektronářadí to ruční atd. Ani naši prapředkové nepořádali olympiády ale byli v celodenním drobném pohybu.

Ukažme si tady opět silný rozpor mezi vědeckou teorií a realitou (kolikátý už, že :-)

Každý oficiální výživový specialista či nutriční terapeut vám bude, při vaší snaze o zhubnutí, tvrdit - omezte ovoce, obsahuje příliš mnoho cukru. Tento výrok je horký adept na titul "hloupost století". Je výsledkem naprostého zmatení a nevědění v oblasti výživy a trávení.Ono totiž není cukr jako cukr. Fruktoza v syrovém ovoci má s cukrem v pytlíku společného pramálo.

A nejhorší je, že přesvědčit se o tomto je otázka pár minut.. A ani těch pár minut nestálo žádnému vědci se přesvědčit o pravém stavu věcí.

Zadejte si na Googlu-obrázky heslo "frutarian" (to jsou lidé, jejichž denní příjem je z 4/5 kryt ovocem (bráno objemově), zbytek je zelenina a ořechy+semena). Obrazovka vám "vyplivne" 2 typy fotek : jedny frutariány "co to dělají dobře", tedy doplňují svůj životní styl dostatkem cvičení (proto o tomto píši zrovna v této kapitole) a pak ty druhé "co to dělají nedobře". A ti budou značně vychrtlí ! Tlouštíka aby člověka pohledal. Frutariáni na svých diskuzních fórech neustále řeší otázku "jak nevypadat jak kostlivec", jak a čím aspoň nějaký to deko nabrat. Tedy přesně opačný než jak by tomu mělo být dle vědy !!

Já sám konzumuji cca. 20-30 banánů denně + 6-8 pomerančů + 4-5 jablek či ekvivalent tohoto množství v jiném ovoci. Než jsem s tímto stravováním začal vážil jsem okolo 90 kg. Nyní ideálních 75 kg na 178 cm výšky...

Lze oficiální medicínu ještě stále nazývat vědou (od slova věděti) když má tak základní neznalosti ze "základní školy zdravovědy" ? Jak účinně a správně asi může potom řešit sofistikované problémy jako jsou některá onemocnění ? Smutné je, že má výhradní monopol na informace v hromadných sdělovacích prostředcích a tak se k lidem opravdu fundované informace dostávají velmi těžko a oklikou... Proč v lidské historii vždy bylo, je a asi i bude tak těžké a trvající několik generací než se nová progresívní myšlenka konečně prosadí zpod nánosu těch zastaralých leč obecně většinově přijímaných ? Pan doktor Semmelweiss by měl co vykládat... :-)

SEPTEGRAM - podmínka č.6

SPÁNEK

K čertu pane Edisone s žárovkou, naučil jste lidstvo ponocovat. Pro dobrou regeneraci těla je naprosto nezbytně nutné chodit brzo spát. Jestliže jdeme spát do 21,30 hod.tělo regeneruje daleko kvalitněji než při spánku po půlnoci. Do půlnoci kupříkladu probíhá hlavní tvorba růstového hormonu či melatoninu, nutné pro naši jak psychickou tak ale i fyzickou pohodu.

Neuvěřitelně zásadní význam též má nebudit se ráno tak zvaně „na budík“. Pokud váš spánek ukončuje zvuk budíku jde o velmi hrubý zásah do regeneračního děje spánku který tím de fakto neproběhne až do konce..

Až pandemický je dnes výskyt chrápání a spánkové apnoe. Což není nic jiného než špatné, nedostatečné dýchání. Takže můžete mít skvěle vyvětranou a celou noc větranou ložnici přesto po takovém spánku trpíte nedostatkem kyslíku. Z toho pramení unavenost i třeba po deseti hodinách spánku.

Opravdu – dostat do sebe během 24 hodin dostatek záporně ionizovaného kyslíku je heroický výkon :)

Není divu, že je tolik alkoholiků, vášnivých kuřáků, kafařů či lidí závislých na antidepresivech kupříkladu mezi herci či zpěváky. Dnes už nepracují v otevřeném divadle pod širým nebem...

Nejen, že pracují drtivou většinu dne v nevětraném a nevětratelném interiéru, kvůli venkovnímu hluku hermeticky uzavřenému. Též o slunci si můžou nechat jenom zdát, hodiny a hodiny výhradně při umělém osvětlení... nejen, že dnes a denně podstupují výrazný stres z veřejného vystoupení před publikem, stresu z odborné kritiky.

Ale navíc pracují do pozdního večera kdy už by se měli ukládat ke spánku. Tedy – přísun NTM z ionizovaného vzduchu, slunce či spánku do půlnoci tolikero žádný – nezbývá než deficit NTM doplňovat z nezdravých zdrojů...

Taktéž bylo výzkumem zjištěno, že společným rysem lidí s nadváhou je, že chodí pozdě spát.

A lidé neobézní, kteří chodí pozdě spát tak zase užívají více cigarety, kávu, alkohol... obě dvě skupiny musí nějak deficit vzniklý nespaním doplnit...

7 podmínek pro zdraví, štíhlou postavu a spokojený život (17/18)

podmínka č.7 : minimum civilizace, maximum přírody - co přechovávámoma - jak to bylo s cigaretami - causa DDT - nepouštět si chemii doslova na kůži -----------------------------------------------------------------

SEPTEGRAM - podmínka č.7

MINIMUM CIVILIZACE, MAXIMUM PŘÍRODY

V zásadě se dá prohlásit : Vše co vyrobí člověk mu nějakým způsobem škodí. Něco víc něco méně. A vůbec nic na tom nemění ani to když tento výrobek nese označení : „vědecky ověřeno - zdravotně nezávadný“.

Měli by jste klidné spaní kdyby jste měli doma v komoře nádobu s yperitem, byť dobře uzavřenou ? Že né ? A proč ne, byla by dobře uzavřená, yperit by z ní nemohl nijak unikat.

No vidíte a přitom v té komoře máte spousty podobných látek, které sice nejsou tak razantní ve svém účinku jako yperit ale přece jen vás dokáží například při náhodném pozření výrazně poškodit na zdraví či dokonce i zabít. Dokud jsou tam v té komoře pevně uzavřeny tak se dohromady nic neděje... problém nastává ve chvíli kdy tyhle látky si začneme rozmazávat po desítkách metrů čtverečních našich příbytků.

Všechny do jednoho se odpařují do interiéru. Doteď mělo toto počínání zdůvodnění „svatou válkou“ proti mikroorganismům. Nyní již víme (za předpokladu, že nejíme stravu tepelně upravenou, to jest v organismu zbytky zanechávající), že tito nám vůbec neubližují a důvod jejich likvidace připomíná středověký „hon na čarodějnice“ - ten byl též daný čistě jakýmsi virtuálním strachem bez řádného podkladu. Co nám ubližuje nesrovnatelně víc jsou ty chemické výpary...

Věda umí dobře zachytit a odfiltrovat věci které vás zabijí v řádu sekund, minut, hodin, dnů, týdnů, měsíců. A v řádu roků pokud vás zabije jedna konkrétní věc. Produkty které zabíjí v řádu desítek let či navíc v kooperaci s jinými působky jsou pro vědu až na vyjímky neodhalitelné.

Nikdy nikdo nikde nezkoumal, není zde žádná modelová běžná domácnost kde by se desítky roků zkoumal a měřil zdravotní stav jejich obyvatel při používání běžných prostředků. Nikdy nebyly zkoumány výrobky dohromady tak jak je to běžné v každé domácnosti, ale vždy každý osamoceně, Žádný výrobek není testovaný 30 či 50 let na to jestli vám náhodou neuškodí. Sto procent věcí které vás obklopují dostali razítko „vědecky ověřeno – zdravotně

nezávadné“ na základě „fofrtestů“, na základě empirických odvození od vlivu na zvířata s krátkým životním cyklem (aby se stihlo vyzkoušet „co to udělá po vícero generacích“). Čili – žijeme v pořádně nevyzkoušených, nezkontrolovaných domácnostech, se zásobami chemikálií stačícími k otrávení všech členů rodiny a ještě by hodně zbylo...

Proto není snad ani jednoho roku kdy by se (konečně) neodhalila nová působka jako nebezpečná lidskému organismu. Působka která do té doby byla dlouhá léta naprosto „košér“, nebylo proti ní sebemenších výhrad a byla nám „vesele“ prodávána.

Ještě před pár generacemi se cigarety prodávaly v lékárnách (!) jako léčivo (!) a byly doktory (!) doporučovány například pacientům s tuberkulózou (!). A vedle nich vykřikovalo pár „fanatiků“ jakési vědecky nepodložené „bláboly“ o jejich zdravotní závadnosti.

A trvalo velmi dlouho a teprve díky osobní statečnosti a houževnatosti těchto „fanatiků“ byly cigarety dány na index a zmizely z lékáren.

Další příklad – věda vymyslela a vyrobila látku která se vzápětí stala nejhorší noční můrou lidstva. DDT. DDT bylo vyzkoušeno, prošlo všemi schvalovacími procesy, dostalo všechna potřebná razítka „vědecky ověřeno - zdravotně nezávadné“. Mělo jít o produkt který člověku absolutně neublíží. Jak je to ve skutečnosti už dnes víme...

Perlička - víte jak se přišlo na škodlivost DDT ? Kdo čeká nějaký vědecký postup tak ho zklamu. Krutý paradox – o škodlivosti DDT se ví díky jeho největším zastáncům a nadšeným propagátorům. Tito lidé, a buďme jim za to in memoriam vděčni, dělali takové bláznivé kousky, že ve snaze jasným důkazem přesvědčit o bezpečnosti nás, vědě nevěřící „tupé stádo“ si DDT veřejně mazali na chleba a jedli aby nás jasným důkazem přesvědčili o jeho bezpečnosti.

Když vzápětí onemocněli a umřeli začlo se zkoumat jak to s tím DDT teda je...

Ono vůbec – pročítat si historii medicíny je probírat se obrovským množstvím omylů. A domnívat se, že úderem 20.století tyto omyly skončili je mírně řečeno neprozíravé.

Tedy – nejpozději od této chvíle by člověk při spatření slov „vědecky ověřeno – zdravotně nezávadné“ měl zůstat ostražitý. Správně by tam měl být i nápis „ ministr zdravotnictví varuje : vše může být úplně jinak“. Bohužel pro lidstvo, dnes se už žádný dobrovolník pojídající dnes používané látky (například v zemědělství) nenajde a tak pohrobci DDT se používají vesele dál...

Kupříkladu takové migrény u žen. Naplácat si velmi agresívní chemikálii na vlasy (která dovede i zabít viz jedna z mnohých takových zpráv : http://zahranicni.eurozpravy.cz/evropa/35894-17leta-divka-zemrela-chvili-po-obarveni-vlasu/) a doufat, že nic z ní neproniklo pokožkou hlavy dovnitř je velmi bláhové. K tomu stačí další chemikálie nanést na obočí, řasy, rty. Pár mazlavých chemikálií ve formě krému rozetřít po celé pokožce na hlavě i těle. A dílo zkázy dokončit sprejem, jehož výpary pak bude ještě dlouho vdechovat. A po této „chemické válce“ se pak divit „z čeho mně k sakru zase bolí ta hlava ?“.

7 podmínek pro zdraví, štíhlou postavu a spokojený život (18/18)

důležitost kojení - můj úhlavní nepřítel akné - Wericha Horníček - středověk je dnešní realita - nadváha a další problémy - dr. Norman Walker ----------------------------------------------------------

MŮJ PŘÍBĚH

Narodil jsem na podzim roku 1969 v Brně. Hned od první minuty života jsem měl nesmírnou smůlu. Mojí mámě se vůbec netvořilo mléko a tak jsem od prvního okamžiku na této krásné planetě byl odkázaný na mrtvou umělou výživu. Což je asi ten největší životní průšvih jaký se vám může udát. Rozhodně stojí za to v takovém případě vyhledat v okolí kojící matku která by vám dala k dispozici svoje přebytky. Klidně i za peníze, jde o nejlepší investici do zdraví vašeho dítěte. POZOR !!! Mateřské mléko se dá zakoupit i v porodnicích, bude ale VŽDY pasterované tedy naprosto zničené, za takové je to škoda peněz.

Není tedy divu, že jsem již od malička trpěl různými zdravotními neduhy. Nočním pomočováním, chronickou únavou, rychle se kazící chrup. Podíl syrové stravy na celkovém objemu zcela směšný, trocha ovoce v sezóně, před Vánocemi po vystálé frontě pár mandarinek, vono se toho za socialismu víc sehnat ani nedalo :-(

Tím největším neduhem který zcela radikálně negativním způsobem ovlivnil moje dětství, dospívání a počátek dospělosti bylo akné jak v obličeji, tak na krku, zádech, hrudi a ramenech. Ale akné takového druhu jaký 99,9% z vás ještě nikdy neviděla. Jak dvoukoruna velké boláky, plné černé, smradlavé krve – no, hnus i po těch letech jen pomyslet. Kvůli akné jsem nevycházel z domu, vyhýbal se lidem. Doslova mně okradlo o mládí a běžné dospívání. Doktoři mazali svoje mastičky, k ničemu, po nich to bylo ještě horší než předtím. Když mi s tímto problémem věda nedokázala pomoct dostal jsem se na rozcestí - důvěřovat dál medicíně, že je efektní a schopná pomáhat nebo existuje nějaká jiná cesta o které ani ona neví ? Vyřešit tuto otázku mi pomohl můj oblíbený herec Jan Werich, když jsem si při poslechu této pasáže Velké předscény...

Werich : no, já bych na tom slově středověk tolik neópěl. Co to je středověk ?

Horníček : co to je, samo jméno napovídá, že to je střed věku mezi staro a novověkem

Werich : no, střed věku, já sám tedy nemám technologického vzdělání … ale prosím i tak filosofickou cestou bych se mohl dopracovat definice středu. Laicky ovšem a řekl bych, že střed je bod který je od obou konců stejně vzdálen. Za předpokladu, že ty konce jsou konstantní neboli neměnné. Ovšem u našeho věku se to nedá říct. Náš věk nemá konce konstantní, jenom začátek. A to jenom proto, že nevíme kdy to vlastně začalo. Kdežto ten novověk, tam ten konec se neustále mění, na každou vteřinu navazuje nová vteřina, nová minuta, nová hodina, nový týden, nový rok, nové desetiletí, století, tisíciletí, stotisíciletí to letí to letí... takže ten středověk aby se udržoval pořád ve středu, tak ten taky musí porád dopředu, rozumíte ?

Středověk si vymysleli lidé, žijící v novověku, aby si odreagovali svůj minderwertigkeits komplex. Aby jaksi se jim dostalo poct a uznání které třeba by se jim dostalo až po smrti ale oni nechtějí čekat, tudíž teda zesměšňují způsob myšlení a práce svých prapraotců a pradědů a nazývají to středověkem a zapomínají, že touto metodou konsekventně jejich prapraděti a pravnuci se budou dívat zpátky z jejich novověku na jejich středověk a budou říkat no, no, no, no.

...uvědomil, že žiji vlastně ve středověku.

Ano, říká se tomu též zpupnost současníků. Současníci každé epochy byli bytostně přesvědčeni, že právě jejich doba je vrcholem dějin vědění, že kupříkladu medicíně stačí pár menších objevů a bude na stopě „objevu nesmrtelnosti“. V jedné diskuzi mi oponovala jedna účastnice : „o opravdu moderní medicíně se dá mluvit posledních 50 let“ („předtím ještě lezli po stromech“ jako by chtěla dodat – zpupnost současníků :-). Úsměvné je, že tuto větu pronášeli lidé jak třeba v 8.století, tak 15.století či 19., i oni prožívali svůj „novověk“ a spatra koukali na svůj „středověk“. A budou tu stejnou větu pronášet i ve 23. či 27.století (kdy už naše doba bude v učebnicích pod kapitolou „Středověk“).

Lékařům v historii lidstva bylo tleskáno za zákroky a léčebné postupy, za které by dnes šli na dlouhé roky do vězení. Jak na tom budou dnešní léčebné postupy ve světle znalostí třeba 27. století ? A budou-li trestné potom, nejsou vlastně neakceptovatelné již dnes ?

Toto uvědomění si, že 90% dnešních „nezpochybnitelných pravd“ v medicíně bude jednou objektem pobaveného úsměvu mých praprapotomků úplně stejně jako nám je dnes například středověké pouštění žilou vedlo u mne k velmi osvobozujícímu pocitu, pocitu volnosti a svobody myšlení.

Rozhodl jsem se tu jinou cestu hledat... Zvláštní - nikdy jsem ani na chvilku nezapochyboval, že časem, když budu pilně studovat všechny dostupné informace, objevím nějaký způsob buď hygieny či výživy který mne tohoto problému zbaví.

U nás tehdy vládl tuhý socialismus, to znamená, že nebyly k nám do republiky pouštěny žádné jiné informace krom těch jediných oficiálních. A to platilo i ve sféře zdravovědy.

Až jednou... v rozpětí pár dnů jsem ve dvou „ženských“ časopisech objevil stručnou poznámku, že modelky zásadně nejedí čokoládu. A to proto aby měli hezkou pleť! Spolu s tím jsem objevil článek jednoho váženého pana doktora o tom, že o kožních problémech výživa vůbec nerozhoduje, že jde o mýtus. Leč dámské časopisy popisující praxi už v té době u mně měli vyšší kredit než medicína...

Vypustil jsem tedy veškerou čokoládu a stav se zlepšil cca.o 50 procent. Úžasné !! Skvělé !!

V následujících letech jsem ještě samobadatelsky přišel na to, že musím vypustit i ostatní sladkosti ale hlavně – přestat konzumovat veškeré mléčné produkty. Ono totiž i ta opravdová čokoláda (to jest kakaové boby) jsou v tom trošku nevinně, v tabulce „čokolády“ je kakaových bobů jen okolo 30%, zbytek je hlavně mléko a cukr...

A začal ve mně hlodat červík – když si medicína neví rady s takovou prkotinou jako je kožní problém jak by mohla úspěšně zvládat daleko sofistikovanější a závažnější nemoci ? Když sama přiznává, že až na vyjímky u těchto nemocí ani nezná přesné příčiny vzniku ?

Sotva jsem vyřešil problémy s akné začali plíživě přicházet různé jiné zdravotní obtíže. V 35 letech jsem to dopracoval k 92 kilogramům váhy při výšce 178 centimetrů.

A někdy v roce 2002 jsem si náhodně nahmatal tři tukové bulky pod kůží na břiše. Patřičně vylekaný jsem zašel za svojí ošetřující lékařkou. Ta mně pečlivě prohlédla a řekla :“To je dobrý pane Kunc, nebolí to, nezvětšuje, nechte to být tak.“

Já na to, že to vůbec není dobrý, že chci znát jednak příčinu tohoto jevu a jednak jak ho odstranit.

Jako příčina mi bylo oznámeno „to se tak stává“ a jako odstranění mi byla nabídnuta operace.

Já na to, že jsme si špatně rozuměli, já neměl na mysli operaci. Že chci znát co jíst, jak žít aby došlo k samovolnému odstranění těch bulek. Když dokázali sami od sebe vzniknout, musí přece existovat i zpáteční cesta. Medicína jen bezradně pokrčila rameny... To byl poslední případ kdy jsem hledal pomoc u oficiální medicíny. Opět jsem se přesvědčil o jejích chabých znalostech a tím i možnostech v tom nějak účinně mi pomoct s jakýmkoliv zdravotním problémem.

A tak jsem začal vlastní pátrání po tajemství života a smrti, zdraví a chorob. Ponořil jsem se do studia mnoha materiálů z různých oborů. Do hledání příčin, neustálého ptaní se „proč ?“, „jak to ?“, „jak je to možné, jak to funguje ?“ a začal spojovat různé byť na první pohled nesouvisející skutečnosti. Díky tomuto systematickému přístupu, zaměřením se na detaily ale zároveň s dostatečným odstupem a globálním zaměřením jsem cihličku po cihličce vystavěl Septegram.

Perlička – stejným postupem jsem kupříkladu vyřešil záhadu kruhů v obilí a přinesl důkaz, že jde o výtvor lidí, viz :

http://stanislavkunc.blog.idnes.cz/c/201987/Kruhy-v-obili-a-UFO-K-smichu.html

http://stanislavkunc.blog.idnes.cz/c/204803/Kruhy-v-obili-a-UFO-K-smichu-2.html

http://stanislavkunc.blog.idnes.cz/c/204876/Kruhy-v-obili-a-UFO-K-smichu-3.html

Na jaře roku 2006 jsem se seznámil s myšlenkami dr. Normana Walkera ohledně syrové stravy. Během toho léta jsem zkusil stoprocentně dodržovat syrový jídelníček. Šíleně jsem zhubnul, byl neustále v psychické nepohodě. Koncem léta se dostavilo jo-jo, cpal jsem se denně čokoládami. Tak jsem na podzim zkusil půst k vyčištění střeva. Držel jsem 21 denní půst čistě o vodě. Byť přinesl drobné kladné zdravotní výsledky co se týče chutí a možností stravovat se výhradně ovocem a zeleninou se nezměnilo nic. A tak začalo moje pátrání po tom čím to je, že jím tu nejlepší možnou stravu ale mému tělu nevyhovuje. V následujících letech jsem přišel na souvislosti ionizovaného vzduchu, slunce a neurotransmiterů. A konečně všechny kolečka začaly zapadat do sebe....