1

2

90. vro konn I. nrodn soute plachtovch letadel v eskoslovensk republice ohldnut za dlouhou histori medlneckho

sportovnho letit

Na severozpad msta Brna, v Brn-Medlnkch, se nachz jedno nepli rovinat letit, kter vak pln vyhovuje svmu hlavnmu elu (startu a pistn pevn bezmotorovch letadel). Na tomto letiti psob jeden z nejstarch a nejvtch Aeroklub v esk republice. V tchto mstechse ped 90 lety (respektive ped 100 lety) zaala pst historie bezmotorovho ltn na Brnnsku, potamo v eskoslovensk republice.

I. nrodn sout plachtovch letadel v eskoslovensk republice (Medlnky, 1924)

Prv na medlneckch kopcch se v roce 1924 konala I. nrodn sout plachtovch letadelv eskoslovensk republice. Z perfektn vedenho archivu medlneckho letit vak vme, e prvn pokusy o bezmotorov ltn probhaly na medlneckch kopcch nejmn o 10 let dve. Podle dobovho tisku toti ji v roce 1914 provdl prvn pokusy v letu klouzavm na medlneckch kopch na svm zvsnm kluzku tehdej student brnnsk techniky Richard Harabus. Prvn pokus provedl za velice silnho vtru dne 29. z 1914 a dolo pi nm ke znien kluzku v dsledku jeho pdu. Dal pokusy vak byly ji mnohem spnj. I kdy tento prkopnk bezmotorovho ltn na Brnnsku zemel v roce 1921 ve vku pouhch 24 let na TBC, v dalch letech (1921 1924) jeho snaen nsledovali prkopnci dal jejich pokusy vak byly pro nedostatek zkuenost vtinou nespn. I. nrodn sout plachtovch letadel se na medlneckch kopcch (pesnji na Koz Horce u Medlnek) konala ve dnech 18. jna a 2. listopadu 1924. Zastnilo se j celkem osm vtro, z toho dva mimo sout (jejich piloti nesplovali podmnky asti v nrodn souti, tedy obanstv SR, vtron musely bt na konstrukce a musely bt postaveny v SR). Vtzem soute se stal kpt. Marlek s nejvtm potem naltanch minut a s nejdel ultnutou vzdlenost. Pro velk spch bylo dohodnuto, e i II. nrodn sout plachtovch letadel se uskuten rovn na medlneckch kopcch, a to v termnu od 4. do 19. dubna 1925. Soute se zastnilo 7 vtro, z toho 5 eskoslovensk vroby. Jet v tme roce byla uspodna III. nrodn sout ve Zvin u Dvora Krlov. Zastnilo se j celkem 12 vtro. Sout vak byla pedasn ukonena dky siln boui dolo k plnmu znien t stroj a pokozen dalch. Po tto iveln pohrom byla sout prohlena za ukonenou. K optovnmu vzken soutnho ltn vak dolo a potkem 30. let.

Historie ltn na Brnnsku

Akoliv se oficiln zaalo rozvjet bezmotorov ltn v SR a v roce 1922, Aeroklub v Brn vznikl jako poboka s. aviatickho klubu ji v jnu roku 1919. Od s. aviatickho klubu se osamostatnil v roce 1920. Svou dal innost vyvjel jako Moravsk aeroklub Brno (M.A.K.). Vedle nj na Brnnsku provozovala leteckou innost od roku 1932 tak Masarykova leteck liga (MLL) plachtask odbor. kolen probhala na Medlnkch dle tehdej praxe na jednosedadlovm kluzku (k tak byl od prvopotku odkzn pouze na rady svho instruktora ped startem a pak u pouze sm na sebe). Ve stejn dob (v letech 1932 1933) se v rmci Vysokokolskho sportu Brno (VSB) vytvoil plachtask odbor. Ve spoluprci s varavskm a krakovskm aeroklubem bylo vykoleno 10 echoslovk, kte si udlali kompletn plachtask vcvik vetn ednho C a navc i instruktorsk kurz. Po nvratu z vcviku v Polsku hledali vhodn tern pro plachtn v blzkosti Brna a nalezli jej u obce ebn (viz dle).

Potky ltn na medlneckch kopcch

Medlneck kopce se jevily jako velmi vhodn tern ke klouzavm letm bezmotorovch letadel. Vlastn letit v potcch tohoto sportu nebylo pro plachtn a tak pln dleit. Mnohem dleitj byl kopec, ze kterho se tehdy (pomoc gumy zvan gumicuk) startovalo. A tuto podmnku Medlnky zcela splovaly.

3

Plachtask innost byla na medlneckch kopcch provdna nepravideln a do tictch let minulho stolet, kdy se komnt sedlci (akoliv se tradin letit nazv medlneck, velk st jeho plochy se nachz v katastru sousednho Komna) postavili pomrn tvrd proti plachtam, a to z dvodu dajnho nien rody pi pistvn na jejich pozemcch a nslednm transportu kluzk zpt na svah. Ltn na Medlnkch zakzalo policejn editelstv v Brn s oficilnm zdvodnnm, e Medlnky nejsou schvleny Ministerstvem veejnch prac jako letit. Vcvik a kondin ltn bylo peloeno na civiln letit Brn-Slatin, kde mla sv sdlo brnnsk skupina MLL spolu s M.A.K. Brno.

Sthovn letit, hledn novho ternu na Brnnsku

Rok 1933 se stal rokem hledn novho ternu pro bezmotorov ltn v okol msta Brna. Jako nejvhodnj byl vybrn tern cca 15 km od Brna, u obce ebn (nad zruenou vpenkou). Tady byl v roce 1934 postaven devn hangr, dlna a pozdji i ubytovac chata a oficiln zde byla ustavena Moravsk zemsk plachtask kola. Prvn kurz A byl zahjen 1. srpna 1934 za asti 12 k. Dodny byly 4 kusy kluzk, na nich (a na dalch, kter stavla MLL jednalo se zejmna o nkolik vtro Grunau Baby I. a II., postaveny byly i dva prototypy vlastnch na tehdej dobu vkonnch, vtro) probhaly kurzy A a B a do bezna roku 1939, kdy bylo ltn v eskoslovensk republice oficiln zakzno. V letech 1933 1939 se na medlneckch kopcch ltalo pouze po sklizen polnch plodin a v zimnch mscch. Takto se na Medlnkch ltalo a do 12. bezna 1939, kdy skonila pedvlen ra bezmotorovho ltn v SR. Po 15. beznu 1939 byl veker letadlov park a dal materiln vybaven zabaven Nmci a Aeroklub, MLL i plachtask odbor VSB byly rozpoutny. Na zem protektortu bylo zakzno provozovat veker leteck sport. Z medlneck plachtask lhn vzelo i nkolik pilot, kte bojovali za 2. svtov vlky v barvch Britskho krlovskho letectva. Jmenujme nap. mjr. Otmara Kueru D.F.C, kpt. Miroslava Likutina D.F.C., A.F.C a kpt. Karla Slmu, kte se po skonen druh svtov vlky do Medlnek vrtili a podleli se, alespo do roku 1948, kdy byli vyhozeni z Armdy SR a zbaveni svch vojenskch hodnost, na vcviku povlen generace medlneckch pilot.

Leteck provoz na medlneckm letiti za 2.svtov vlky

Pro plnost na tomto mst uvdme, e po skonen prvn svtov vlky bylo v Nmecku zakzno motorov ltn. Nmet letet nadenci proto vekerou svou pozornost obrtili k bezmotorovmu ltn a k leteckmu modelstv. Prv bezmotorov ltn zaznamenalo v t dob v Nmecku nebval rozmach a leteck spchy. Zatmco se eskoslovensk letov asy v t dob pohybovaly v dech minut a sekund (skuten plachtn se odehrvalo prakticky jen jednou v roce na nrodnch soutch tomu odpovdala i rove pilote, pro jej zlepen by bylo poteba zajistit aerovlekov provoz na letiti v Brn-Slatin, co vak veden MLL nepovolilo), v Nmecku se v t dob ltalo ji hodiny a rovn se zaaly uskuteovat prvn pelety. Zatkem 2. svtov vlky tak bylo Nmecko v oblasti bezmotorovho ltn, co do techniky i vkon pilot, absolutn svtovou jednikou. Bohuel.Nmet plachtai se tak stali skvlm kdrem pro poteby nmeck Luftwaffe a disponovali rovn nejlep dostupnou bezmotorovou leteckou technikou na svt. Pesto (a snad prv proto) se medlneck letit dokalo za okupace svho nejvtho rozmachu a rozkvtu. V roce 1940 pevzal Moravskou zemskou plachtaskou kolu Nrodn socialistick leteck sbor NSFK (Nationalsozialistische Fliegerkorps Gruppe, kter byl zaloen v roce 1933 v Nmecku jako soust NSDAP pro leteck sport namsto zakzanho Nmeckho svazu leteckho sportu a byl soust struktury Luftwaffe), jeho lenov zaali za ltnm dojdt do Medlnek. Cel zazen Moravsk zemsk plachtask koly bylo z ebna pesthovno do Medlnek (na plochu pi potoku pod dnen rolovakou). V roce 1942 bylo rozhodnuto o zzen nmeck zemsk plachtask koly prv na Medlnkch jej stavba (vybudovn dvou hangr pro ubytovn frekventant kurz a vstavba bval provozn budovy Aeroklubu, kter lehla popelem pi poru v roce 2002) zaala v dubnu 1943. Zzen nmeck leteck koly ale zashlo velmi necitliv do bnho ivota medlneckch oban. Ji koncem dubna 1943 byla z rozhodnut vojenskch ad zabrna budova koly na ulici Hudcova pro vojensk ely. Medlneck kola se po pechodnou dobu (do dostavby arelu letit) stala nejen ubytovnou pro frekventanty vojensk leteck koly. Tlocvina, chodby a jedna tda koly byly

4

upraveny pro poteby dlen pro opravy pokozench kluzk. Prv tlocvina v dob vlky doznala znan devastace, protoe v prbhu vlench let byla pouvna rovn k dalm vojenskm elm, napklad k ustjen vojenskch kon. Vyuovn mstnch dt bylo pesunuto do mstnho hostince U Nmc. V srpnu 1943 se pak ci plachtask koly pesthovali do nov postavench ubikac na letiti. ivot do medlneck koly se vak vrtil a koncem kvtna 1945. Rozen provozu na letiti se dotklo pomrn neciteln i mstnch sedlk a vlastnk pdy letit pod vojenskou sprvou zabralo pozemky v okol letit (vzletov a pistvac drha doznala podoby, v jak setrvala a do prvn podoby 90. let). Na podzim 1943 byl na letiti v Medlnkch zahjen intenzvn interntn pilotn vcvik. Vedenm koly byl poven Gruppf. NSFK Anton Kahlbacher, bval vynikajc pedvlen rakousk plachta (dritel nkolika rakouskch rekord z let 1936 1938 a rovn i dritel dvou svtovch rekord), kter kolu dil a do roku 1945. kola pipravovala vojensk piloty pro nmeckou Luftwaffe. Po estitdennm vcviku, kdy absolvovali 60 80 letovch hodin na bezmotorovch letadlech a dalch 10 hodinch v rmci pokraovacho vcviku na motorovch kolnch letounech absolvovanch na letiti v Brn-Slatin, byli peazeni k docvien k bojovm leteckm tvarm. V roce 1944 byla dokonena vstavba arelu letit vetn vybudovn baznu, kter slouil (a dodnes, po nkolika nezbytnch stavebn-technickch pravch, slou) jako porn ndr. Po nkolika bombardovnch Brna byl tak postaven protileteck kryt. Posledn kurz na medlneckm letiti probhl 30. bezna 1945. Pot Nmci odvezli st materilu do Rakouska, sten rozorali letitn plochu a podminovali objekty v arelu letit. A byl to prv sportovn duch plachtae Kahlbachera, kter zachrnil medlneck letit od naprost likvidace tm, e neuposlechl rozkaz o naprostm znien letitnch budov a jejich zazen, akoliv tm riskoval jet v povlenm Nmecku potrestn. Odltl tsn ped pchodem fronty. Do Medlnek se vak pozdji jet jednou vrtil, kdy po vce ne tyiceti letech pivezl do zdejch leteckch dlen vznamnou rakouskou zakzku, renovaci letadel pro Rakousk plachtask muzeum, u jeho zrodu v letech 1983 1999 stl (muzeum se nachz v rakouskm Wiener Neustadtu).

Povlen obnova leteckho provozu na medlneckm letiti

27. dubna 1945 obsadily medlneck letit rumunsk oddly, kter (spolu se sovtskou armdou) osvobodily Brno o den dve. Ihned po skonen vlenho bsnn zskali pedvlen medlnet plachtai Merlek, md, Szpack, Raovsk a Kolak na rumunskm velvyslanectv potvrzen o pevzet letit. Na Medlnky pichzeli sta plachtai, kte zaali pipravovat budovy, letit a materil po NSFK na pokraovn civilnho a sportovnho plachtaskho provozu. V tchto nelehkch prvnch povlench dnech medlneckm plachtam vznamnou mrou pomhali i medlnet oban (zejmna ti mlad), kte v rmci narychlo zorganizovan domobrany, z poven Ministerstva obrany SR, organizovali vyklzen letit. Ve spoluprci s vojenskou sprvou provdli i deaktivaci uloench min a zajiovali non steen objekt, arelu i techniky apod. Situace se stabilizovala pot, co marl Konv pedal eskoslovensku vechna letit i s jejich vybavenm a zazenm. V dlnch bylo opraveno nkolik kluzk i ostatn pomocn materil, letit bylo upraveno, opravena byla rovn Nmci znien pistvac plocha. V t dob byla tak obnovena innosti Moravskoslezskho aeroklubu se sdlem v Brn, jemu podlhal i plachtask odbor v Medlnkch. Na medlneckm letiti byla dne 1. srpna 1945 zzena Zemsk plachtask kola, kter se stala lhn plachta z cel Moravy. Prvn msn plachtask kurzy zaaly ji 1. z 1945 vlastn povlen ra bezmotorovho ltn na Medlnkch zaala ji 2. ervna 1945. Vlastn zpsob ltn v t dob byl dn materilnmi podmnkami a ternem. Pro start se pouvalo vhradn gumov lano (ji zmnn gumicuk) a ltalo se pouze na svahu, odkud se klouzalo na letit. Na jae 1946 pibyl do Medlnek navijk. Spolu s nm i nov plachtask krev. Letit v t dob navtvil slovensk plachta E. Kvasnika, kter dal medlneckm pilotm prvn lekce termickho ltn. Po velikonocch 1946 se letit dokalo vlastnho vlenho letounu (He-72 Kadet), s nm bylo mono provdt i aerovleky. Ltalo se pevn na koistnch vtronch Jeb, Olympie, Sperber a Vka a na GB IIb Bejbina. Velkou udlost se pak v kvtnu roku 1947 stal plet dvou vtro eskoslovensk vroby Z-24

5

Krajnek, kter byly poktny na Morava a Brno (jeden z tchto dvou letoun Z-24 Krajnek na Medlnkch po renovaci v medlneckch leteckch dlnch dosud lt jedn se o posledn letuschopn exempl tohoto kluzku na svt). V srpnu 1947 byla zorganizovna prvn povlen klubov sout Pkalv memoril. V roce 1947 se tak uskutenil zjezd do vcarska a do Medlnek byl zskn dal vlen letoun. innost Zemsk plachtask koly a Plachtaskho odboru Moravskho aeroklubu Brno (M.A.K.) na Medlnkch se mohla rozjet na pln obrtky.

Plachtn na Medlnkch v letech 1948 - 1962

Rok 1948 znamenal velk zmny nejen v historii celho nroda, ale i v leteckm ivot. Plachtask ivot se v t dob rozbhal jen velmi obtn. Zlepila se ale finann strnka klubu, kter zaal bt vznamn podporovn ze sttnho rozpotu. V lednu 1949 byly do Medlnek dodny esk letouny Z-25 ohaj. Rozbhalo se soutn ltn a zskvn podmnek pro stbrn, zlat a diamantov plachtask odznak. Vybudovny byly i leteck dlny. V roce 1950 zskal Plachtask odbor dal vtron esk vroby VT-125 ohaj a pozdji i dal vlen letou Fi-156 p. V tomt roce se vak medlneck letit dokalo osudov rny. V noci z 26. na 27. ervna vyhoel do zklad objekt . 15. Plachtask odbor tm ztratil veker pomocn materil, padky, barografy, archiv, sklady, zkrtka ve co je pro bezmotorov ltn potebn. Dky materiln pomoci ostatnch plachtaskch odbor z cel republiky se vak podailo obnovit pln provoz ji 9. ervence 1950. V roce 1950 se v celosttnm mtku zaala rozvjet innost zvodnch aeroklub. V nsledujcch letech (1950 1953) probhaly rozshl organizan zmny. Z vlastnho aeroklubu a zvodnch aeroklub postupn (pes mezifzi DOSLETU) vznikl Aeroklub Svazu pro spoluprci s armdou (SVAZARM). V roce 1952 se Medlnky staly sdlem krajskho Aeroklubu, pod nj patily i Vykov, Beclav, Letovice a Moravsk Tebov. V tme roce se do Medlnek pesthoval i motorov odbor a parautist. Vznamn zzem zde mli i letet modeli v t dob byl vchodn od letit vybudovn modelsk arel s monost ltn upoutanch model s motorovm a tryskovm pohonem. Letit Medlnky se stalo vznamnou leteckou sportovn zkladnou, kde bylo mimo jin organizovno nesetn mnostv plachtaskch, motorskch, parautistickch a modelskch sout. V roce 1958 byly motorov letouny z Medlnek peltnuty na letit Brno-ernovice, kter se stalo sdlem Aeroklubu Slatina (motorov a parautistick odbor). V tme roce bylo do Slatiny z Medlnek rovn peneseno sdlo krajskho Aeroklubu. Medlneck letit od t doby slouilo ji vhradn plachtaskmu provozu a innosti modelskch nadenc. Vedle tchto organizanch zmn se medlnet piloti samozejm vnovali i innosti leteck. V nvaznosti na zmnnou zlepenou finann strnku aeroklubu se mohli pln soustedit na zlepovn svch vkon. V roce 1953 obsadili 2. a 3. msto na I. celosttnch plachtaskch zvodech. O rok pozdji byly I. krajsk zvody podny na Medlnkch (ustaven byl pi nich nejstar medlneck, dosud platn, rekord Bohumila Doekala peven 8.715 metr na vtroni VT-125 ohaj). V roce 1961 ustavily medlneck pilotky z. m. s. Vra Hudcov a Eva Vrback dvojnsobn esk (a dve i svtov rekord) v absolutn dosaen vce 7.748 metr a v peven 6.933 metr na dvojmstnm kluzku L-13 Blank.

Leteck provoz v letech 1963 - 1983

Od roku 1963 se vznamn zmnily podmnky financovn leteckch sport. V letech 1952 1962 byly leteck sporty financovny, stejn jako jin technick sporty, ze sttnho rozpotu v rmci rozpotu Svazarmu. Piloti se tak nemuseli starat o finann strnku innosti klubu a mohli se soustedit pouze na zvyovn sv vkonnostn rovn dochzelo k nebvalmu rstu vkon ve vech leteckch kategorich, padaly celosttn i mezinrodn rekordy, spch sthal spch. Po roce 1962 vak byla zmnna hospodsk struktura nrodnho hospodstv, dotace aeroklubm byly podstatn sneny a ty se musely zat starat samy o sebe. V rmci spornch opaten byla v t dob ruena nkter letit, co se Medlnek natst nedotklo. Dochzelo tak ke sniovn potu zamstnanc Svazarmu.

6

Veden Aeroklubu Medlnky bylo v dsledku zmnn struktury financovn technickch sport nuceno redukovat plochu letit a pedat st letit k zemdlskmu vyuit. Zbyl finann prostedky na innost si museli piloti sami vydlat, a to zejmna prostednictvm brigdnick innosti a vdlky za provdn generlnch oprav vtro v dlnch Aeroklubu. V letadlovm parku Aeroklubu Medlnky bylo v roce 1963 celkem 28 vtro rznch typ VT-109 Pionr, VT-25, 125 a 425 ohaj, VT-107 Luk, L-13 Blank a VT-16 Standard, kter v roce 1960 postavili medlnet piloti tm sami za pomoci stednch leteckch dlen. Do aeroklubu byly dodny prvn VT-116 Orlk, jeho prototyp vznikl v Moravskch zemskch leteckch dlnch v Medlnkch. Pozdji ltaly na Medlnkch i vysokovkonn vtron, sten vyroben ve zdejch dlnch, kter byly svtov konkurenceschopn L-21 Spartak a VT-100 Dmant, jeho prototyp vznikal v Moravskch zemskch leteckch dlnch na Medlnkch, a postupem let i dal vtron VSO-10 (koncem 70. let), VTC Cirrus, ASW-15B a SZD-36 Cobra. Brnnsk veletrhy a vstavy darovaly medlneckmu Aeroklubu letouny rumunsk vroby jednosedadlov IS-3d a dvousedadlov CT-IIb Dlaban mrkev. V tchto letech se zlepovaly i vkony medlneckch pilot, kte se aktivn astnili (s velkmi spchy) sout na rovni republikov i mezinrodn. Na druhou stranu je teba zmnit, e innost aeroklubu v tchto letech byla omezovna politickm zasahovnm do ivota aeroklubu a jeho lensk zkladny, asto dochzelo i k omezovn a zakazovn leteckho provozu armdou apod. Souasn bylo podno mnoho zvod a sportovnch akc, kter mly demonstrovat pevn sepjet Aeroklub Svazarmu a vedoucch sloek v SSR. V prbhu konce 70. let a v letech 80. se na Medlnky postupn penesly tak jin leteck odbornosti zvsn ltn, paragliding, balonov ltn a pedevm ULL. Nadle se zvyovala vkonnost medlneckch pilot, kte se pravideln astnili celosttnch a oblastnch plachtaskch zvod a umsovali se na pednch pkch i v celosttn plachtask souti. V letech 1967 a 1968 byl na letiti v Medlnkch uspodn Memoril Milana Vaigerta, v roce 1969 uspodal medlneck Aeroklub Plachtask mistrovstv Moravy. lenov naeho aeroklubu se v uvedenm obdob stali rovn driteli nkolika nrodnch rekord, kter vak byly postupn pekonny.

Vstavba nov provozn budovy letit v letech 1985 - 1987

Budovy a hangry postaven Nmci v obdob 2. svtov vlky pomalu dosluhovaly a byly m dl nronj na drbu. Na potku 60. let vyvstala poteba postavit novou provozn budovu Aeroklubu, kter mla zlepit podmnky pro leteckou innost a souasn nabdnout i ubytovac kapacitu, kterou by bylo mono vyuvat pi podn plachtaskch soustedn a sout. 19. dubna 1985, po pekonn potench administrativnch pot a po zajitn dostatenho mnostv finannch prostedk, byl poloen zkladn kmen nov zdn provozn budovy, jej stavba byla v nsledujcm obdob realizovna svpomoc v rmci tzv. akce Z. Stavba provozn budovy byla realizovna dky obrovsk obtavosti a osobnmu nasazen len Aeroklubu Medlnky, kte ke svm bnm ivotnm povinnostem (prce, rodina, kola) a asov nronmu konku (v roce 1986 lenov AK Medlnky zvtzili v celoron plachtask souti jak v kategorii jednotlivc, tak i v kategorii kolektiv aeroklub z cel SSR) pidali jet nejmn jedno odpoledne v tdnu trven prac na stavb. Roli stavbyvedoucho pevzal ochotn a obtav Pavel Lantiak, kter se na ti roky na letit kvli stavb prakticky nasthoval a dom chodil snad jen spt. V tto nelehk roli mu pomhali 3 studenti Stavebn fakulty VUT a jeden zkuen vedouc (pracujc vak v jinm oboru ne stavebnm). Tchto pt lid se stdalo kad den v tdnu, aby organizovalo prci pro zbvajcch 135 lid. Ti vichni se na konci tdne v sobotu a nedli seli a dohodli, kdo pjde ltat a kdo bude pokraovat ve vstavb. Posledn zpis ve stavebnm denku byl proveden 1. listopadu 1987, kolaudace probhla o tden pozdji. lenov AK Medlnky na stavb za ty ti roky odpracovali celkem neuvitelnch 49.585 brigdnickch hodin.

Leteck innost v letech 1984 1989

V letech 1984 1989 pokraovali medlnet piloti ve svm sil o zlepovn finann strnky aeroklubu (sttn dotace ani zdaleka nekryly vechny finann poteby klubu). V leteckm parku aeroklubu bylo v t dob celkem pt vtro L-13 Blank, kter slouily pro poteby

7

elementrnho a pokraovacho vcviku. V osmdestch letech byly z letovho parku postupn vyazovny nazenm shora vtron VT-16 a VT-116 Orlk, kter byly v mnohem menm potu nahrazovny vtroni VSO-10 (na konci roku 1989 ml Aeroklub Brno-Medlnky k dispozici ti takov letadla). Raritami byly vtron M-35 a Cobra 15, na letiti se objevily i reprezentan brusy ASW-15B a Vosa v prav Club. Leteck innost byla komplikovna skutenost, e vlen letoun ml medlneck aeroklub asto ve spolenm uvn s nkterm jinm aeroklubem na jin Morav. asto se tedy stvalo, e se na letiti vlen letoun neobjevil i nkolik tdn a starty na pelety byly provdny pouze pomoc navijku, a to vetn vysokovkonnch vtro. Sportovn innost aeroklubu byla v tomto obdob pomrn bohat, a to navzdory vem nepznivm vlivm (sniovn potu letadel a tak vojensk zen vzdunho provozu). V roce 1984 drtiv medlnet piloti zvtzili na juniorskm mistrovstv republiky ve Dvoe Krlov, kde Medlnky reprezentovalo 6 pilot, a vechna msta na stupnch vtz byla obsazena naimi piloty. Nai piloti obsazovali pedn msta i na dalch soutch s celosttn nebo oblastn psobnost, v zvrenm hodnocen celosttn plachtask soute skonil klub v roce 1984 jako pt. spchy se dailo obhajovat i v dalch letech.

Nov podmnky a monosti leteck innost na Medlnkch v letech 1989 2004

Po listopadu 1989 se sportovn ltn v na zemi mohlo vymanit z nepjemnho vlivu vojenskch nazen a podk. Majetek bvalho Svazarmu byl rozdlen Aeroklub Brno-Medlnky se z rozhodnut delimitan komise stal vlastnkem nkolika objekt v arelu letit. Toto pineslo na stran jedn monost s tmto majetkem nakldat ke veobecnmu prospchu aeroklubu, na stran druh i nutnost starat se o nj s p dobrho hospode. Novm problmem, kter se postavil ped nov veden Aeroklubu Brno-Medlnky, byla nutnost narovnn njemnch vztah k pozemkm, kter tvo letitn plochu a jsou majetkem soukromch osob (ne vechny pozemky se bvalmu krajskmu aeroklubu podailo vykoupit). Plocha letit byla minimalizovna na plochu nezbytn nutnou pro zachovn funknosti letit. Jednn s vlastnky dotench pozemk petrvvaj v podstat do dnen doby a pedstavuj (spolu s organizac elementrnho a pokraovacho vcviku) jednu z hlavnch innost Rady Aeroklubu Brno-Medlnky. Vznamnm nstrojem novho veden Aeroklubu Brno-Medlnky proti petrvvajcm snahm o zruen medlneckho sportovnho letit se stalo vyhlen Vznamnho krajinnho prvku Sysl rezervace v ploe letit (management ochrany kriticky sysla obecnho zce souvis s drbou letitn plochy). V ploe medlneckho sportovnho letit se v souasn dob nachz jedna z nejvznamnjch a nejpoetnjch koloni tohoto kriticky ohroenho druhu v esk republice. Potkem devadestch let ltali lenov medlneckho aeroklubu na tech vtronch VSO-10, pti Blancch L-13 a jednom Blanku Super L-23. Zvodn brusy doplovala exotick Cobra 15. Letadlov park byl doplovn pedevm o star vtron (oldtimery). Podailo se optovn zprovoznit vtro M-35, zrestaurovat dva vtron VT-25 a VT-425, pozdji k nim pibyly vtron M-28 a VT-109 Pionr. Ze soukromch zdroj bylo opraveno nkolik letadel VT-116 Orlk a VT-125 ohaj. V roce 1998 se podailo restaurovat do letuschopnho stavu opravdov unikt, vtro VT-130 Kmotr zapjen ze sbrek NTM Praha. V tomt roce se podailo do aeroklubu zskat tvrtou VSO-10. V roce 1999 pibyl do Medlnek soukrom ASW-15B. Potkem 90. let Medlnky zskaly rovn i druh vlen letoun (k vlenmu letounu Z-226 nov pibyl Z-142). V roce 1990 podal Aeroklub Brno-Medlnky krajsk plachtask zvody. Naim pilotm se na nich opravdu dailo, stejn jako naim juniorm na Plachtaskm mistrovstv republiky junior, kter se v tomto roce uskutenilo v Hosn. V CPS se n aeroklub umstil celkov na 6. mst. Jako zvod stolet bylo v odbornch kruzch oznaovno 19. mistrovstv SFR, kter v tomto roce probhlo ve Vrchlab na tchto zvodech byla z osmi discipln vyhlena a splnna celkem tikrt disciplna v dlce 500 km (toho nebylo v historii eskoslovenskho plachtn dosaeno nikdy pedtm a ani potom). Podobn i na 7. Pohru junior v Kianov byla vyhlena (a vemi 14 astnky dokonena) disciplna 300 km dva medlnet piloti junioi si z Kianova dky n odvezli splnnou podmnku zlatho C. V roce 1992 si n pilot stoupl na bednu (2. msto) na plachtaskm mistrovstv Moravy v Jihlav. V tomto roce se tak v Dubnici nad Vhom uskutenilo posledn spolen kln plachta z esk a Slovensk republiky. Ve stejnm obdob se uskutenilo soustedn pokraovacho vcviku v Police,

8

kter se stalo doslova tovrnou na stbrn odznaky (pt pilot v rmci nho splnilo podmnky pro udlen stbrnho C a dal alespo nkterou z nich). V CPS se Aeroklub Brno-Medlnky v tomto roce umstil na 4. mst. V roce 1993 obsadili piloti naeho aeroklubu 4., 5. a 6. msto na Mistrovstv Moravy v Jihlav. Krom asti na dalch mistrovstvch a pohrech se uskutenilo rovn i dal soustedn v Police (podmnky ale nebyly tak pzniv jako v pedchozm roce). Zvrem sezny 1993 se st medlneckch pilot vypravila pro nevedn zitky do aeroklubu Rovno na Ukrajin. Zde si nai piloti mohli poprv zaltat na vysokovkonnch kluzcch Jantar a Lak 12 s vodn zt a uili se vyuvat skvlou termiku nad nedozrnmi ukrajinskmi lny i nad bloruskmi lesy. Spoluprce s klubem Rovno pokraovala i v dalch letech. Nai piloti se zaali zastovat i mstnch ukrajinskch mistrovstv a mnoho naich mladch len si zde nastartovalo svou sportovn kariru. V nsledujcch letech se naim pilotm dailo jak na plachtaskch mistrovstvch republikov i regionln rovn, tak i v rmci CPS (v roce 1995 a 1996 jsme shodn skonili na 2. mst). V roce 1996 pilot Ji Kupec pokoil (jako prvn medlneck pilot a tet pilot v republice) na vtroni VSO-10 hranici 750 km. Na podzim roku 1996 byla rovn dokonena vstavba novho hangru. Rok 1997 pat (dky naltanm 43.325 km na peletech a potu 127 splnnch pelet) mezi nejspnj v medlneck sportovn historii. Naim se dailo i zvodn (a to i pes zruen mistrovstv R junior v umperku dky katastrofickm zplavm, kter nai republiku v tomto roce postihly). A dailo se nm i v roce 1998, kdy jsme obsadili 1. msto v ebku CPS. Na prvnch pkch v rmci CPS se Aeroklub Brno-Medlnky pohyboval i v dalch letech (v letech 1999 a 2001 jsme skonili na 1. mst, v roce 2000 na mst 2. a v letech 2002 a 2003 na mst tetm). S nstupem modernch vysokovkonnch lamintovch vtro (LAK 17, JANUS, ASW 15 a VSO 10) se dramatickm zpsobem zvyovala rovn vkonnost naich pilot (v roce 2003 naltali na peletech celkem 72.118 km, celkem v tomto roce dokonili 215 pelet). Plachtask vkony v roce 2003 byly jist ovlivnny i skutenost, e v roce 2003 bylo v na republice extrmn such a tepl poas, kter znalci pomr pirovnvali k poas nad australskmi a namibijskmi polopoutmi. Exotick plachtask terny si nkte nai lenov mohli vyzkouet v nsledujcch letech i v praxi. Prvn pleitost se k tomu naskytla ji v roce 2004, kdy se nkte nai lenov zastnili nvtvy francouzskho plachtaskho stediska Barcelonette (asi 100 km jin od Chamonix pmo pod alpskmi velikny ltn nad zasnenmi vrcholky ttiscovek, ltn v termice, na svahu i ve vln pedstavovalo pro ns pmo plachtaskou senzaci). Exotick terny pro bezmotorov ltn v t dob zaali vyuvat i dal lenov Aeroklubu Brno-Medlnky. Nejvt spchy v tomto smru pravdpodobn doshla odchovankyn naeho aeroklubu Hana Zejdov, kter naltala (zejmna na australskch ternech) celkem 52 svtovch rekord. Rok 2004 se pro n aeroklub stal rovn rokem velkolepch oslav. U pleitosti 80. vro konn I. nrodn soute plachtovch letadel v eskoslovensk republice uspodal Aeroklub Brno-Medlnky ve spoluprci s M Brno-Medlnky nejen spoleensk setkn vech bvalch i souasnch len naeho aeroklubu, ale rovn i dva velkolep leteck dny pro veejnost. Soust tchto oslav byla i vstava fotografi mapujc historii ltn nejen na Brnnsku. U pleitosti tchto oslav jsme vydali rovn i sbornk, kter se stal zdrojem informac k tomuto lnku.

Sportovn innost Aeroklubu Brno-Medlnky v letech 2004 a 2014

V obdob poslednch deseti let je nae sportovn innost charakterizovna rozvojem kvantitativnm i kvalitativnm. V oblasti kvantitativn se jedn o znan nrst potu kluzk, kter jsou provozovny na naem letiti. Jedn se o 20 kluzk ve vlastnictv aeroklubu a 19 kluzk ve vlastnictv soukromm. Jde o irokou paletu kluzk, od vysokovkonnch brus (Ventus, LAK, Shark) a po kluzky historick (ohaj, Luk, Krajnek, Pionr a dal), kter pat do kategorie oldtimer. Dlouhodob jsme provozovali i kluzk svm zpsobem jedinen LG-130 Kmotr (dvousedadlov celodevn vtro vyroben v roce 1951, se sedadly pro piloty vedle sebe). Tento kluzk byl po skonen pvodn ivotnosti zrekonstruovn do provozuschopnho stavu v medlneckch leteckch dlnch Aveko. Mimo ltn v naem aeroklubu kadoron zapjovn i plachtam z jinch aeroklub, pravideln se astnil leteckch dn na jinch letitch. Vlastnkem tohoto stroje je Nrodn technick muzeum (NTM), s nm byla uzavena dohoda o jeho provozovn na Medlnkch.

9

Bohuel bhem loskho roku byl tento kluzk vydn NTM zpt a zaazen do depozite muzea. Z pohledu ns aktivnch plachta je to smutn osud pro kluzk, kter by mohl bt jet dlouhodob provozovn. Pesto doufme, e tento stav nen definitivn a Kmotr jet zaplacht na medlneckm nebi, nebo posledn letuschopn kus je provozovn v Aeroklubu Zbraslavice. Krom nrstu potu kluzk dochz i k roziovn potu sportovn ltajcch pilot, v nvaznosti na kadoron zahajovan elementrn a pokraovac vcviky pro zjemce o tento sport. V letech 2004-2014 splnilo 15 naich pilot podmnky stbrnho C, 2 piloti podmnky zlatho C a 3 piloti podmnky mistrovsk tdy zlat C se temi diamanty. Rozvoj ve sportovn oblasti vyplv ze zskvn zkuenost na zvodech mezinrodnch, na sportovnch podnicch podanch Aeroklubem R, ale i na zvodech mstnho charakteru a soustednch podanch jednotlivmi aerokluby. Z naich len se mezinrodnch sout astn, jako len irho reprezentanho drustva, Dane Grula. Zvod podanch Aeroklubem R (Plachtask mistrovstv R, Plachtask mistrovstv region) se pravideln s dobrmi vsledky astn Ji Kupec, Stanislav Kubek, Michal Poslun, Ivan Fiakovsk a dal. Juniorskch a akademickch zvod se astnili Michal Navrtil, Pavel Scho a David Csa. Mimo ve uveden soute, kter maj nominan charakter pro vbr do reprezentanho drustva R, se nai piloti pravideln zastuj i dalch sout jako je Jarn pohr Jesenk, Hronovsk pehky a dal. Mezi jejich nejastj astnky pat Gustav Vrback, Karel Kotln, Tom Ryav, Ji Slouka, Petr Vlask a dal. Zvltn msto v soutnm ltn pat asti na zvodech s kluzky kategorie oldtimer. ast na zvodech tohoto druhu je vce chpna jako dovolen, kter je obas doplnna i turistikou a poznvnm okol podajcho letit. Typickm pedstavitelem tohoto druhu zvod jsou napklad akce jako CPS ohaj, kadoron slety Plachtaskho oldtimer klubu (POTK). Za n aeroklub se jich pravideln astn Ji Klicnar, Petr Kapounek, Petr Vlask, Ji Slouka. Ve vlastn souti POTK, nazvan Oldtimer cup (OTC), se na pednch mstech s hodnotnmi sportovnmi vkony uskutennmi na historickm kluzku VT-116 Orlk kadoron umisuje Vojtch Barto. V podzimnch mscch jezd nai piloti ltat do dlouh vlny za Jesenky na letit Mikulovice a Krnov. Dve bylo ltn v dlouh vln zameno pevn na zskn peven 3.000 m a 5.000 m. Za posledn obdob se zkuenosti s tmto typem ltn znan zvily - vjimkou nejsou pelety, kdy piloti ulet 500 km a vce. Za stejn povtrnostn situace je mono k plachtaskmu letu vyut i svahov ltn. Jde o ltn na nvtrnch svazch eleznch hor v dlce 35 km ve vce cca 150 m nad ternem, vzlet z letit Podhoany. Pi letu pes pt otonch bod zde lze doshnout i peletu 200 km. Z naeho aeroklubu se tohoto typu podzimnho ltn na eleznch horch astn pilot Vt Hrdlika. Samostatnou kapitolou sportovnho ltn naich pilot je ast na zahraninch soustednch, pevn zamench na vysokovkonn plachtn. Jedn se o destinace v Jihoafrick republice, Namibii, Austrlii a Argentin. Na tchto soustednch ustanovili piloti naeho aeroklubu i nov rekordy R. V roce 2008 posdka Stanislav Kubek a Petr Jasa uskutenila rekordn plachtask let Absolutn vzdlenost pes ti oton body na vzdlenost na trati 1.199 km. V roce 2011 pilot Dane Grula ustanovil rekordn plachtask let ve vln za pohom And v Argentin v kategorii Rychlost na nvratov trati 500km rychlost 159,44 km/hod a Voln vzdlenost pes ti oton body na vzdlenost 1.267,88 km. V rmci Celosttn plachtask soute (CPS), se ada naich pilot umisuje na pednch pkch, v kolektivn souti n aeroklub osciluje kolem 3. msta. Vzjemn porovnvn sportovn vkonnosti naich pilot probh v kadoron podan Klubov souti, kdy vechny pihlen lety mus mt vzlet z letit Brno-Medlnky nebo mohou bt provedeny na jinm letiti, pokud je vzlet provdn v rmci soustedn podanho nam aeroklubem. Prvn pky vtinou obsazuj stejn piloti, ale probh i naden zpolen o umstn na dalch pkch tto soute, protoe nae sportovn komise vyhlauje kategorie tak pro piloty ltajc na mn vkonnch kluzcch, piloty zanajc, piloty oldtimer i piloty seniory. Vtzov umstn na prvnch tech mstech v kad kategorii jsou ocenni diplomem a vcnou cenou. Kadoron slavnostn ceremonil pedvn cen a fotografie z naich provoz je mono vidt na www.akmedlanky.cz, v sekci fotogalerie. Samostatn druhem sportovnho zpolen v naem aeroklubu je kadoron pravideln-nepravideln podzimn fotbalov utkn enat versus svobodn. Posledn takov utkn probhlo v roce 2013, kdy svobodn byli poraeni 7:0.

10

V souasnosti eme problmy s vasnm startem na pelety, kdy pro vzlet cca 40 kluzk slou pouze jeden vlen letoun WT9 Dynamic. Dal problm souvis s malou vzdlenost k civilnmu letiti Brno-Tuany (LKTB), kdy se nae letit nachz na okraji CTR a pod TMA. Zde je patrn snaha ze strany LP BrnoTuany o zajitn vzjemnho sladn provozu obou leti. Byla vytvoena a zajitna koordinan smrnice, kter vyhovuje obma stranm, i kdy obas dochz k omezen provozu na naem letiti ze strany LKTB, a to jak vkov, tak i prostorov.

Krtce z historie medlneckch dlen

Historie medlneckch leteckch dlen je nedlnou soust historie medlneckho sportovnho letit. Jej potek spad do obdob po skonen druh svtov vlky, kdy bylo vude co opravovat. Tehdy vznikly Moravsk zemsk leteck dlny, kter pozdji spadaly stdav pod Moravan Otrokovice a Let Kunovice. Dlny slouily jako prototypov stedisko se specializac na vtron a devn konstrukce letadel. V t dob se na Medlnkch pohybovali letet konstrukti, jejich jmna jsou zapsna do historie eskoslovenskho letectv (Matjek, Dlouh, Rubli, Tom, Smrek, Skla, Hloblek a dal). Postupn zde vznikaly prototypy letoun Dmant (vtro dodnes obdivovan, kter ve sv dob ml na svm kont nejlep vkony na svt), Spartak, Standard v rznch variantch (pozdji poktn podle vrobce Orlianu Sopotnice, na Orlk, vedle L-13 Blank to byl ve sv dob nejrozenj klubov kluzk u ns). Ve sv dob zde vznikal i motorov akrobatick specil Racek a v 70. letech i motorizovan vtro M-17, kter ml zlepit pilotn vcvik plachta i motor. V 90. letech stli zamstnanci medlneckch leteckch dlen u zrodu ULL s nzvem MM-3 (Matjek-Medlnky), provozovanho pozdji pod nzvem Vlatovka. S nstupem novch konstruknch materil pro vrobu vtro se medlneck dlny zaaly specializovat na opravy devnch vtro. Tato zmna spad do obdob vzniku Svazarmu. Jak se mnila npl prce medlneckch dlen, mnily se i jejich nzvy z Moravskch zemskch leteckch dlen vzniklo Vvojov plachtask stedisko, pozdji stedn leteck dlny Svazarmu. V roce 1974 pevzal medlneck dlny v rmci integrace Aeron (tehdej podnik Svazarmu). Krom dostavby prototypu motorizovanho kluzku M-17 se rozvjela hlavn opravrensk innost dlen (kadoron se v opravrenskch dlnch Aeronu v Medlnkch provdly generln opravy a padesti vtro). V t dob byla rovn zahjena i stavba nov haly spolenosti. Nov historie medlneckho Aeronu se zaala pst v 70. letech, kdy jej navtvili pracovnci Vojenskho vzkumnho stavu letectva. lo o postaven letadlka (v kombinaci deva a lamintu) sloucho k vojenskm przkumnm elm a tak jako ter pro ncvik stelby na letc cle. Projekt pod krycm nzvem Sojka pokrauje dodnes. Postupn se mnila jeho konstrukce, letounek je vybaven autopilotem s druicovou navigac, palubnm potaem a mnoha dalmi uniktnmi zazenmi vhradn esk produkce. Jeho vyuit je mon nejen k vojenskm elm. Postupem asu se medlneck leteck dlny zaaly specializovat na opravy kluzk devn konstrukce, tzv. oldtimer. Zaalo se s opravami pro rzn muzea (pro prask Nrodn technick muzeum a pro Vojensk leteck muzeum byly postupn opraveny letouny Praha, Spartak, ohaj LG-25 a LG-125, Z-24 Krajnek, prvn prototyp L-13 Blank, Luk, ale tak vrtulnk HC-102, motorov celodevn Zln Z-13 a dal). Skutenmi unikty renovovanmi v medlneckch leteckch dlnch jsou nap. LG-130 Kmotr (jedin dvousedadlovka se sedadly vedle sebe eskoslovensk vroby), VSB-62 Vega nebo vcarsk kluzk Moswey IV (jedin kus na svt, na kterm byl v roce 1951 vytvoen vcarsk vkov rekord). Koncem 90. let navtvil nae dlny vynikajc pedvlen rakousk plachta Anton Kahlbacher, kter na Medlnkch vedl v letech 1943 1945 nmeckou plachtaskou kolu NSFK. Do zdejch leteckch dlen pivezl vznamnou rakouskou zakzku renovaci letadel pro Rakousk plachtask muzeum, u jeho zrodu v letech 1983 1999 stl. Od t doby nae leteck dlny pro Rakousk plachtask muzeum opravily ji nkolik destek vtro (nejstar z nich pedvlen SG-38 Schulgleiter, kter se u ns po vlce vyrbl pod nzvem Honza), dal devn letouny byly v dlnch opraveny pro poteby Aeroklubu R a soukromch investor. Aeron se stal dobe zavedenou znakou pro medlneck dlny a spojen Aeron Brno-Medlnky bylo pojmem v cel leteck Evrop. V roce 2001 byl vak na Aeron vyhlen konkurz a budoucnost se jevila velice ern. Dlen se ujal zkuen medlneckch plachta Dane Grula, pod jeho vedenm se znovu rozbhly opravy devnch letadel a postupn byly zahjeny i opravy modernjch lamintovch kluzk. Byla ukonena vroba pevnch dvojlistch devnch vrtul, kterch se na Medlnkch vyrobilo vce ne 2.500.

11

Postupn byly vybudovny nov reprezentan kancele a byly oputny star devn budovy postaven v minulm stolet. V roce 2007 spolenost Aveko koupila licenci na vrobu ultralehkho letadla vyrbnho pod nzvem VL-3. S narstajc vrobou a mont tohoto typu pomalu ustoupily opravy kluzk do pozad. V obdob od roku 2007 a do konce roku 2011 bylo firmou Aveko vyrobeno a na dlnch smontovno pes 90 kus letadel VL-3. I pes komern spch tohoto letounu spolenost koncem roku 2011 prodala licenci na jeho vrobu a skonila i s opravami kluzk. Dlny vak nezstaly oputn na dlouho. Zatkem roku 2012 vznik na Medlnkch nov spolenost Leteck dlny Medlnky s.r.o. pod vedenm Jiho Karase a Michala astnho, kter navazuje na letitou tradici. Zamuje se pevn na drbu a opravy kluzk a provd tak kontroly jejich letovch zpsobilost. Medlneckmi leteckmi dlnami prolo za dobu jejich existence mnoho ikovnch a obtavch lid, jejich prce, odbornost a v neposledn ad i fandovstv pro leteck sport tvoily historii a tradici medlneckch leteckch dlen, nyn provozovanch jako privtn spolenost pod nzvem Leteck dlny Medlnky..

Spoluprce Aeroklubu Brno-Medlnky s Vojenskou akademi Brno a VUT Brno

U od samotnch potk ltn na Medlnkch patili studenti brnnsk techniky mezi aktivn leny plachtaskho kolektivu. Zejmna v dobch potk plachtn byl pilot zrove konstruktrem a stavitelem svho ltajcho apartu studenti a uitel brnnsk techniky se podleli rovn i na stavb vtro. Medlnet plachtai se vznamnou mrou podleli na prci Vvojov skupiny Brno (VSB), kter vznikla v roce 1958 z iniciativy student a uitel Leteck fakulty Vojensk akademie v Brn (jednm z len VSB, kte jsou spjati s histori ltn na Medlnkch je i medlneck plachta Rostislav Pospil). Clem tto aktivity bylo dt poslucham Vojensk akademie Brno prostor pro osobn iniciativu spojenou s odbornou praktickou innost pi souasnm vyuit studiem zskanch teoretickch znalost. V 60. letech vypsal tehdej Aeroklub Svazarmu konkurz na projekt vysokovkonnho vtron, do nho se pihlsila i Vvojov skupina Brno s projektem vkonnho vtron oznaenho jako VSB-61. Akoliv projekt VSB nebyl nakonec ze strany Aeroklubu Svazarmu uznn, zahjila Vvojov skupina Brno po nezbytnch konzultacch (s VZL, SLI, Moravanem Otrokovice, Letem Kunovice, VPS Brno-Medlnky a vedenm Leteck fakulty Vojensk akademie v Brn) ppravu vroby prototypu vtron vlastnmi silami ve spoluprci s VPS Medlnky. Koncem roku 1964 byla pijata iniciativa vrobce Orlian Choce k vrob dvou prototyp VSB-62 Vega v Chocni a v Sopotnici. Prototyp VSB-62 Vega byl zaltvn v roce 1966 na letiti Vysok Mto a Choce jeden z prototyp VSB-62 Vega po renovaci v medlneckch leteckch dlnch dosud lt v Kianov. Soubn s vrobou VSB-62 probhala konstrukn pprava vtron standardn tdy VSB-66 Orlice, kter byla zaltna v roce 1970. Pechod leteck fakulty Vojensk akademie Brno na ist velitelsko-tbn rove i nsledn proces normalizace na fakult, vak tuto nadjn zapoatou iniciativu ukonily. Novodob spoluprce naeho aeroklubu s brnnskou technikou se datuje od roku 1980, kdy se nynj Aeroklub Brno-Medlnky stal jednm z klub Svazarmu Vysokho uen technickho v Brn a jako 701. ZO Svazarmu - Aeroklub VUT byl podporovn z fondu brann komise rektora VUT. V tto dob byla znovu zavedena vuka letectv na strojn fakult VUT, kter byla pvodn na brnnsk technice zajiovna od roku 1937 (a kter byla v roce 1951, v souladu s tehdej vojensko-politickou doktrnou sttu, pevedena kompletn na Vojenskou akademii v Brn). V roce 1970 vak pestala Vojensk akademie Brno pravideln zajiovat vuku pro civiln sektor. Vznikl vakuum ve vchov leteckch inenr pro eskoslovensk civiln ltn peklenuly civiln techniky v Praze a v Brn. Na strojn fakult VUT Brno byla v roce 1982 optovn zzena katedra letadel pod vedenm Prof. Karola Fiakovskho a v nsledujcm roce byla zahjena dn vuka v oboru Letadlov technika. Tsnj spoluprce katedry letadel s AK Medlnky byla zahjena v roce 1985, kdy byl VUT Brno zakoupen motorov kluzk L-13 SW Vivat, kter byl darovn V Svazarmu s tm, e bude provozovn v naem aeroklubu. Smluvn bylo oeteno jeho spolen vyuvn pro vcvikov a sportovn ely aeroklubu i pro ely odborn vuky student katedry letadel (respektive od roku 1993 Leteckho stavu VUT Brno).

12

Kadoron v z probh na letiti v Medlnkch odborn praxe student Leteckho stavu VUT v Brn, bhem n se studenti seznamuj s provozem letit, provozem letov techniky a jej drbou. Soust odborn praxe pod vedenm uitel VUT a instruktor AK Medlnky jsou jednoduch letov men na palub Vivatu. Pro budouc letov inenry je to nejen pnosn praktick forma odborn vuky, ale nkdy vbec prvn let v ivot. Nelze se proto divit, e jde o velmi oblbenou soust vuky. Za 90 let historie ltn na Medlnkch dolo z pohledu leteck techniky i z pohledu sportovnho ltn k impozantnmu pokroku. Dkujme za ve dobr, co se nm podailo, a co jsme proili. Do budoucna si pejme zachovn alespo stvajcho stavu, ale radji zlepen vemi smry. U pleitosti oslav 90. vro konn I. nrodn soute plachtovch letadel na medlneckch kopcch pipravuje Aeroklub Brno-Medlnky v termnu 13. z 2014 oslavu urenou zejmna souasnm a bvalm lenm naeho aeroklubu. I kdy leton oslavy nebudou spojeny s velkolepm leteckm dnem, kter jsme podali u pleitosti 80. vro konn tto soute, peci bychom rdi zavzpomnali s naimi bvalmi i souasnmi leny na dlouhou historii naeho letit. Pokud jste tedy neobdreli pozvnku adresovanou pmo k Vaim rukm, ale patte k odchovancm naeho aeroklubu, kontaktujte prosm Alenu Valentovou, tel. 541 225 267 nebo e-mail: oslavy@medlanky.brno.cz (do pedmtu zprvy prosm uvdjte heslo Oslavy).

Rada Aeroklubu Brno-Medlnky

Ing. Ivan Fiakovsk, Ing. Vt Hrdlika, Michal astn

Zdroj: Kol. autor: Aeroklub Medlnky 80 let. Aeroklub Brno-Medlnky, 2014. Vyd. 1, 208 stran.,

Vt Hrdlika, Michal astn. Ivan Fiakovsk