Základní škola a Mateřská škola Nová Bystřice Hradecká 390, 378 33 Nová Bystřice

Absolventská práce

USAIN BOLT

Vojtěch Veith 9. B

Vedoucí práce: Mgr. Václav Zajíc Školní rok 2016/2017

Prohlášení Prohlašuji, že předložená absolventská práce je mým původním autorským dílem,

které jsem vypracoval samostatně. Veškerá literatura a další zdroje, z nichž jsem čerpal,

jsou uvedeny v seznamu použité literatury.

V Nové Bystřici dne 1.4.2017

Jméno autora: Vojtěch Veith

Poděkování Chtěl bych poděkovat Václavu Zajícovi za odborné vedení, za pomoc a rady při

zpracování této práce.

Anotace Tato práce s názvem Usain Bolt byla zpracována jako absolventská práce při

ukončení základního vzdělávání na ZŠ a MŠ Nová Bystřice. Práce je zaměřena na

doposud nejrychlejšího člověka na Zemi. Popisuje jeho život a dosavadní atletické

úspěchy.

Obsah

Úvod ................................................................................................................................. 5

1 Začátky ......................................................................................................................... 6

2 Peking ........................................................................................................................... 9

3 Berlín .......................................................................................................................... 14

4 Londýn ........................................................................................................................ 20

5 Rio ............................................................................................................................... 22

6 Příjmy a sponzoři ...................................................................................................... 24

Závěr .............................................................................................................................. 25

Seznam použité literatury a zdrojů informací ........................................................... 26

Knihy a publikace ................................................................................................... 26

Elektronické zdroje ................................................................................................. 26

Usain Bolt

- 5 -

Úvod Cílem mé absolventské práce je popis Usaina Bolta a seznámení s jeho životem,

výkony, kariérou a získání širších informací o jeho osobě samotné. Toto téma jsem si

nevybral náhodně. Usain Bolt je můj sportovní vzor, a proto o něm chci vytvořit

absolventskou práci. Atletice se věnuji už delší dobu a také mám za sebou mnoho

závodů a úspěchů. Můj největší dosavadní úspěch byla kvalifikace a účast na

Olympiádě dětí a mládeže v Plzni v roce 2015.

Usain Bolt

- 6 -

1 Začátky K trenérům Boltovy dosavadní kariéry patřili olympijští šampioni Pablo McNeal, Bobby

Brown, Darland Clarke a Christopher Mitchell. Pro nadějné mladé atlety na jamajském

venkově není nic neobvyklého mít tolik trenérů. Byla to rozhodně zajímavá zkušenost.

Když je člověk mladý běžec, má to velkou výhodu. Otevírá se mu totiž možnost jezdit po

celém světě a poznávat nové kamarády. Trochu se to podobá cestování o prázdninách. Jedna

z největších událostí pro středoškolské atlety byla účast na tradičních soutěžích štafet na

Pensylvánské univerzitě ve Spojených státech. Počátky štafetových běhů sahají víc než sto let

zpátky právě na tuto univerzitu. Byli opravdu nadšení, že mohli nasednout do letadla a spolu

s týmy z celého světa se zúčastnit soutěže, při níž fandí tisíce diváků. Tvrdí se, že ve štafetách

na Pensylvánské univerzitě běželo víc závodníků než na jakékoli sportovní události včetně

olympiády. Nikdy tam sice nevyhráli, ale začali si tu snít o tom, jaké by to bylo, zúčastnit se

nějakého velkého mistrovství.

Boltův tréninkový program na škole Williama Knibba byl skutečně efektivní, takže

vyhrál stříbro v závodě na 200 m na mistrovství jamajských středních škol a v roce 2001

navíc další stříbrné medaile ve dvoustovce a čtyřstovce v kategorii do 17 let na hrách

CARIFTA na Barbadosu. Když se pak v březnu následujícího roku konaly hry CARIFTA na

Bahamách, proměnil stříbro ve zlato a v obou disciplínách vytvořil rekordy.

Bylo to právě tehdy v Nassau, kdy ho překřtili na Bleska. Už dříve o něm místní noviny

psaly jako o Hromu a kamarádi si kvůli tomu z něho dělali legraci. Tohle ale bylo mnohem

lepší. Jméno Blesk v sobě má pocit ohromného vzrušení, je to prostě záblesk, který se objeví

a hned je pryč. Když probíhal cílovou páskou v závodě na 200 metrů, davy skandovaly:

„Blesku, Blesku!“ stále hlasitěji a hlasitěji. Byla to pro něj zkrátka naprostá paráda.

Jméno Blesk se definitivně ujalo o šest let později, když v New Yorku vytvořil světový

rekord na 100m časem 9,72, protože před závodem kolem stadionu Icahn práskaly hromy a

lítaly blesky. Jeden z amerických komentátorů tvrdil, že přezdívku Blesk vymyslel ten večer,

ale není to pravda. Bolta mrzelo, že ho musel zklamat, ale byli to diváci v Nassau a stalo se to

dávno předtím, než to komentátor řekl do mikrofonu.

V roce 2002 běžel na juniorském mistrovství světa, které se jakousi šťastnou náhodou konalo

právě v Kingstonu, kdy mu bylo pouhých 15 let. Soutěžili zde atleti do 20 let, takže byl

mnohem mladší než spousta soupeřů. Ale vzhledem k tomu, že Bolt v té době měřil skoro 195

cm, rozhodně nebyl menší než ostatní a určitě vypadal i starší.

Usain Bolt

- 7 -

Bylo to tenkrát poprvé a naposled, kdy se prý cítil pod tlakem. Hodně pozornosti se

upíralo na Bolta a na sprinterku Anneishu McLaughlinovou. Mluvilo se o nich jako o

budoucích hvězdách. Anneisha to možná pociťovala ještě víc než on, protože na předešlém

mistrovství světa juniorů získala stříbro ve štafetě a na dorosteneckém mistrovství světa bronz

v běhu na 400 metrů.

Na seznamu nejrychlejších časů na světě byl na pátém místě, ale žádný ze čtyř závodníků

rychlejších než Bolt se v Kingstonu neobjevil. To znamenalo, že měl reálnou šanci vyhrát

před diváky u nich doma. V pozdějších letech býval zklamaný, když jeho hlavní soupeři

neběželi, protože pro něj bylo důležité dokázat, že je schopný je porazit. Tehdy v Kingstonu si

ale říkal, že čím míň konkurentů, tím líp.

Dostal se do finále na 200 metrů a byl strašně nervózní. Když procházel tunelem na

národní stadion, diváci jásali a on si myslel, že je to kvůli Anneishe, která na stadion vstoupila

před ním. Jenže pak vyšel na dráhu a celý stadion začal šílet: „Bolt, Bolt, Bolt“. Byl mladý

patnáctiletý kluk a úplně se mu z toho točila hlava. Nepamatuje si, že by se někdy v životě

cítil pod tak silným tlakem. Takovou situaci nikdy předtím nezažil.

Byl tak popletený, že si obul tretry obráceně, levou na pravou a pravou na levou. Ruce se

mu třásly. Nakonec si sice dal správnou botu na správnou nohu, ale skoro nebyl schopný se

rozcvičit a rozběhat, neměl v těle ani kapku energie. „Tohle tedy bude tragédie,“ říkal si.

Šli k blokům a Bolt se necítil vůbec dobře. Když startér oznamoval: „Ke

startu…Připravit…“ a pak práskl výstřel, vyběhl jako poslední. Paže měl tak slabé, že jimi

skoro nepohnul. Je těžké vysvětlit, jak byl napjatý. Žádný závod, který později běžel, neměl

takhle příšerný začátek. Všechno mu připadalo jako ve zpomaleném filmu, ale jakmile se

rozběhl, napětí začalo povolovat. Běžel zatáčku, dav Bolta úžasně povzbuzoval a přímo hnal

do cílové rovinky. Proběhl mezi ostatními sprintery, dostal se do vedení a skončil s náskokem

čtyř metrů přede všemi.

Stadion úplně šílel. V té době ještě neměl vymyšlený postoj symbolizující metání blesků,

tak na diváky salutoval a oni ho zdravili stejně. Od toho dne vždycky s diváky žertuje a snaží

se přijít na způsob, jak se mohou zapojit do oslav jeho vítězství. Interakce s diváky ho

pokaždé nadchne a stala se nedílnou součástí „show Usaina Bolta“.

Běžel kolem stadionu a chvíli mu trvalo, než uviděl své rodiče, kteří seděli na hlavní

tribuně. Když je někdy na svých závodech nemůže najít, stačí, aby zakřičeli: „V.J.!“, a hned je

objeví, protože všichni na něho volají Usaine. Později na olympiádě to bylo stejné. Měli z

Usain Bolt

- 8 -

Bolta obrovskou radost. Uvědomil si, jak moc pro něho vždycky dělali, a bylo to vlastně

vítězství jich všech. Musel dát stovky autogramů a lidé se hrnuli jeden přes druhého, aby mu

pogratulovali.

Poprvé o něm psaly všechny jamajské noviny, byl na prvních i posledních stránkách

deníků. Má pocit, že od té doby se jeho jméno objevuje v novinách každý den bez ohledu na

to, jestli závodí, nebo ne. Každá drobnost, která se Bolta týká, je najednou důležitá zpráva.

Noviny se o Boltovi zmiňovaly i tehdy, když jednou měl problémy s očima, protože dostal

zánět spojivek. Nejspíš by na ten článek valil oči, kdyby je tedy tenkrát neměl opuchlé a mohl

je otevřít.

Cítil velkou hrdost na úspěchy, jichž dosáhl. Byl to ohromný okamžik vyhrát medaili pro

nádherný ostrov. Reprezentuje Jamajku od svých 14 let a má svou zemi rád. Je to zkrátka

velký patriot.

Usain Bolt

- 9 -

2 Peking Když letěli do Číny, vzrušení před olympiádou stoupalo. Bolt se cítil tak dobře, že se

nahrál na mobil a řekl: „Vyhraju tři zlaté medaile.” Nevytahoval se, vážně tomu věřil.

Do Číny přiletěli už dva měsíce před olympiádou a soustředění se konalo asi čtyři hodiny

cesty od města. Jeli do Pekingu dvakrát autobusem, jednou na večírek Pumy a podruhé na

jakousi akreditaci. To zvlášť příjemné nebylo, ale když se pak vrátili do vesnice, všechno bylo

zase v pořádku.

Měl ideálního tréninkového partnera v Danielu Baileym, reprezentantovi Antiguy z jejich

klubu. Daniel vyhrál bronz v běhu na 60 m na halovém mistrovství světa roku 2010 a je

proslulý naprosto bleskovými starty. Pokud se člověk dostane z bloků před ním, je jasné že

má starty zvládnuté. Jednoho dne ho dostal čtyřikrát a on byl vážně naštvaný. Tehdy poznal,

že to s ním vypadá dobře.

Hodně je varovali kvůli smogu, který nad průmyslovým Pekingem často leží celé týdny.

Trenér si proto dělal starosti, ale když do města přijeli, skoro žádný smog neviděli. Nejspíš

zavřeli všechny továrny v okolí mnoha kilometrů.

Atmosférické podmínky byly tedy dobré, právě tak jako atmosféra v olympijské vesnici.

Jednou z příjemných stránek atletiky je to, že si člověk užije zábavy s kamarády. A na

olympiádě je na to spousta času. Bolt je z těch, kteří by radši bydleli někde stranou v hotelu.

V olympijské vesnici se pořád něco děje. Hrají videohry, karty a domino, celé hodiny si

povídají a prochází se po vesnici, aby omrkli holky z jiných zemí. Dokonce se začal učit

španělsky, protože když bude umět další jazyk, bude si moct promluvit s krásnými děvčaty a

nebude na ně muset jen koukat. Španělsky se domluvíte i s lidmi, kteří mluví portugalsky,

protože ty jazyky jsou si dost podobné, což je výhodné kvůli brazilským krasavicím. Teď ho

mrzí, že se neučil španělsky ve škole, ale nevycházel s učitelkou, a tak místo toho chodil na

hudebku. Zpívat holkám ale prý radši nebude.

Ze všech atletů si však bohužel právě sprinteři nemůžou na olympiádě dovolit nechat se

rozptylovat opačným pohlavím. Sprinterské rozběhy začínají hned první den atletického

programu, a pokud běháte štafetu 4x 100 m jako on, končíte až poslední den her. Máte štěstí,

když mezitím zvládnete dva mejdany. Když už se ale jednou utrhnete ze řetězu, musíte si to

pořádně užít.

Usain Bolt

- 10 -

V olympijské vesnici to není tak, že by některý člověk byl důležitější než jiný. Všichni

jsou si rovni. A pořád potkávají nějaké slavné tváře. Vzpomíná si, jak na olympiádě v roce

2004 viděl čínskou basketbalovou hvězdu Yao Minga a připadal si jako trpaslík. Měří 195,5 a

on 228,5 takže musel zaklánět hlavu, aby se na něj mohl podívat. V Pekingu se zase musel

sklánět k malému sousedovi z vedlejšího pokoje, geniálnímu argentinskému fotbalistovi

Lionelu Messimu.

Před rozběhy na 100 m se proslýchalo, že Tyson bojuje se zraněním. To by samozřejmě

zvýšilo Boltovy naděje na úspěch, jenomže toho si nemohl všímat a musel se soustředit na

svůj výkon. Kdyby běžel, jak nejlépe umí, stejně by ho nikdo neporazil.

První den atletických soutěží se Bolt probudil brzy a nebyl vůbec nervózní, jen vzrušený.

Zašel si do ,,Mekáče” na svou obvyklou snídani. Misku kuřecích nugget. Fakticky v Číně

nejedl nic jiného než kuřecí nuggety. Bylo to totiž jediné jídlo, o kterém si byl jistý, že mu

nepokazí žaludek. Když přijel na soustředění, dal si normální čínskou večeři, která ale nebyla

jako čína u nich doma, a nebylo mu pak dobře. Věděl, že na nuggety se může spolehnout, a

tak radši neexperimentoval. A že se jimi cpal! Pokaždé si jich dal 15 k snídani, k obědu i k

večeři a spláchl to balenou vodou.

Bylo deset dopoledne a slunce už pálilo, když na nádherném stadionu Ptačí hnízdo

nastupoval k prvnímu rozběhu na 100m. Nečekal žádné problémy a nemusel si dělat starosti

se starty. Byl mnohem rychlejší než ostatní soupeři, což znamenalo, že nemusí z bloků tak

rychle. Práskl výstřel a Bolt zaběhl za 10,2. Tyson svůj rozběh vyhrál taky a Bolt začal trochu

pochybovat o těch zprávách o jeho zranění.

První dvě kola stovky byla ve stejný den, mezi nimi ale byla asi desetihodinová

přestávka. Zajel si tedy do vesnice na další nuggety a na pár hodin si zdříml. Vyhrál

čtvrtfinále s časem 9,92, moc se nehnal a jako obvykle se rozhlížel všude kolem, ale pořád se

kvalifikoval jako nejrychlejší. Tyson se kvalifikoval jako devátý a Bolt si začínal

uvědomovat, že je to s jeho zraněním pravda.

Když běží dobře, má pocit, že nevyvíjí žádné úsilí, je to hladký, téměř klidný pohyb. Jeho

spolubydlící, desetibojař Maurice Smith, na něj taky měl uklidňující vliv. Prosil ho, aby s ním

bydlel. Užili si spoustu legrace a skoro ani nechodili spát, jako by byli kluci na táboře. Jeho

disciplína začínala až za několik dní, takže docela rád zůstal vzhůru a povídal si s Boltem.

Taky věčně něco natáčel. Má spousty filmů z jejich pobytu v Pekingu a pokaždé, když se

sejdou, si je moc rádi znovu prohlédnou. Trenér bydlel vedle nich a vždycky se na ně naštval,

Usain Bolt

- 11 -

když nešli včas spát. Jednou k nim přišel do pokoje a seřval je jako školáčky, protože ve dvě v

noci byli ještě vzhůru a řehtali se. Byl moc zklamaný, když se Mauricovi první den desetiboje

kvůli dešti nedařilo. Druhý den už to bylo lepší, ale stejně byl moc vzadu. Před olympiádou

tvrdě trénoval a Bolt si přál, aby uspěl, protože mu tolik pomohl.

Semifinále a finále běhu na 100m byly další den po rozbězích. Tysonovo zranění se

potvrdilo, protože ve svém semifinálovém rozběhu skončil daleko za Asafou, pátý, a nedostal

se do finále. Bolt se soustředil na správný start a vyhrál své semifinále časem 9,85. Byl o šest

setin rychlejší než Asafa, i když posledních 20 m zvolnil. Lidé v Pekingu ho přímo milovali.

Vyzařovali směrem k němu tuny pozitivní energie a jejich nadšení bylo nakažlivé. Cítil se

strašně příjemně. Během dvou a půl hodiny před startem finále zaslechl hodně spekulací o

tom, jestli překoná svůj vlastní světový rekord. Vzduch byl nabitý vzrušením.

Už nebyl čas zajet do vesnice, tak se potloukal okolo, bavili se s trenérem a žertovali.

Někteří atleti podrobně probírají celý nadcházející závod a analyzují sebemenší detaily, Bolt

ale ne. Trenér mu možná připomene jednu nebo dvě věci a to je všechno.

Bylo horko, ale Bolt byl dostatečně hydratovaný. Měsíc předtím totiž zahájil program,

který mu zajišťoval neustálý dostatečný příjem tekutin. Když není člověk dehydratovaný,

nehrozí mu nebezpečí křečí. Má sice maséra, který s ním všude cestuje, ale nerad se nechává

masírovat moc často, pokud tedy nemá ztuhlé nohy.

V prostorách, kde se rozcvičovali, hrály dvě televize. Sledoval ostatní disciplíny a také

opakování jeho a Asafova semifinále. Byl spokojený se svým výkonem a taky se cítil jistý, že

vyhraje svou první olympijskou medaili, pokud mu tedy vyjde start. Zdálo se mu, že stovka je

úplná hračka, že poběží jen tak pro legraci. Dvoustovka, to už byl opravdový závod, protože

to je techničtější disciplína, kde člověk musí zvládnout zatáčku, Navíc je trať dvojnásobná a

hrozí nebezpečí, že ke konci už by se mohla projevit únava. Při stovce se skoro ani

nezadýchal, zvládl to jako nic, ale zase je pravda, že měl hodně natrénováno. Možná proto z

toho měl tak dobrý pocit. Na závodech se člověk cítí úplně jinak než při tréninku. Vyskočí mu

adrenalin, a pokud jde všechno dobře, přímo letí.

Byl zklamaný, že se Tyson nedostal do finále, protože tam chtěl mít všechny své rivaly.

Tohle nebylo jako na juniorském mistrovství, kde byl rád, že nejlepší běžci chybějí. Teď

toužil po konkurenci a chtěl, aby nikdo nemohl říct, že vyhrál jen proto, že byl Tyson

zraněný. Nerad nechává souboje se soupeřem nedokončené, radši je řeší napřímo. Tolik se

mluvilo a psalo o našem měření sil v Pekingu, a teď k němu nedojde. Nemělo by mi to vadit,

Usain Bolt

- 12 -

protože když člověk vyhraje, zapíše se to do knihy rekordů a není u toho žádná hvězdička s

poznámkou: „Neplatí. Hlavní soupeř nezávodil." Zlato je zlato, ale stejně by byl radši, aby

tam Tyson tenkrát byl.

Minuty ubíhaly, finále se blížilo a Asafa, pověstný svou nervozitou, začínal být jako na

jehlách. Byl pod velkým tlakem. Přestože byl jeden z nejlepších světových sprinterů a přede

mnou byl tři roky držitelem rekordu na 100m, ve velkém závodě nikdy nevyhrál a

komentátoři naznačovali, že mu chybí psychická odolnost.

Bylo mu ho vážně líto a chtěl, aby se trochu uklidnil. Byl to Jamajčan stejně jako Bolt a

přítel, kterého obdivoval. Trochu se uvolnil, když začali šaškovat se třemi dalšími finalisty

Karibiku - Jamajčanem Michaelem Fraterem a dvěma kluky z Trinidadu, Markem Burnsem a

Richardem Thompsonem.

Pak už začalo jít do tuhého. Vyšli na dráhu a on byl šťastný a uvolněný, díval se kolem a

myslel na úplně jiné věci, jako třeba videohry nebo co bude dělat po závodech. Byl klidný -

neměl strach. Pokud slušně vystartuje, všechno bude v pořádku a vyhraje. Podíval se na

cílovou čáru a zaklekl do bloků.

Prásk! Po výstřelu vyrazil z bloků a podíval se vpravo a vlevo na soupeře, jestli

vystartovali před ním. Opravdu se jen tak mrknul, když udělal první krok na dráze čtyři, a

zjistil, že Thompson a Walter Dix vystartovali nejrychleji a brání mu ve výhledu na Asafu v

dráze sedm. Zareagoval sice jako sedmý z osmi finalistů, ale hned po prvním kroku se jim

vyrovnal, druhým krokem se dostal před ně a řekl si: „A mám to.“ Při pátém kroku malinko

zakolísal, takže se nemohl znovu rozhlédnout, ale jakmile chytil rytmus, běžel dobře. Po 55

metrech už měl před celou skupinou náskok a po 85 metrech jistotu, že vyhraje. Nikdo už se

teď před něj nedostane. Jediný člověk, který se přibližoval k jeho času, byl Asafa, a toho

napravo od sebe neviděl.

Nepřemýšlel o světových rekordech, jen se cítil hrozně šťastný, protože vyhrál zlatou

medaili. Zvolnil, zvedl ruce a s hlavou stále ještě otočenou vpravo si zabušil do hrudi a

proběhl cílem. Nepodíval se na časomíru - a ani si nevšiml, že se mu rozvázala tkanička a

mohl zakopnout.

Diváci stáli, blesky fotoaparátů ho sledovaly při čestném kole. Zvedl paže k nebi a

předstíral, že metá blesky. Nebylo to naplánované jako kdysi jeho pečlivě nacvičený

breakdance, přišlo to naprosto spontánně. Tenhle postoj se stal značkou nejrychlejšího muže.

Usain Bolt

- 13 -

Usain Bolt

- 14 -

3 Berlín V Berlíně hodlal Bolt pokračovat ve své kariéře hvězdy. Přemýšlel, jestli je možné znovu

zazářit rok po olympiádě, a byl si jistý, že ano.

Ze všeho nejdřív musel projít jamajskou kvalifikací. Neexistovaly žádné výjimky ani pro

držitele světového rekordu a olympijského vítěze. Musel si znovu vybojovat své místo v

týmu, ale běh na 100 i 200 metrů s přehledem vyhrál.

Na soustředění na anglické Brunel University poprosil svého trenéra, aby zařadil i trénink

čtyřstovky, a Bolt si tak zlepšil silové předpoklady. Běhal 400 m se svým kamarádem

Jermainem Gonzalesem, který je na tuhle trať specialista. Uběhli několikrát po sobě 150 m s

minutovými přestávkami a pokaždé museli mít čas kolem 17 vteřin. Poté, co úspěšně zvládl

osm stopadesátek za sebou, věděl, že je připravený.

Tyson Gay něco vykřikoval o tom, jak ho porazí na stovce, protože v Římě zaběhl

nejrychlejší čas sezony, 9.77. Boltovi to nedělalo starosti. Několik dní předtím v Lausanne

měl Bolt dvoustovku za 19.59, a to děsně pršelo a ještě neběžel naplno do cíle. Bylo to o

setinu horší než Tysonova nejlepší dvoustovka toho roku. O týden později na svém prvním

závodě Zlaté ligy si Bolt bez potíží zaběhl 100 m za 9.79. Věděl, že Tysona porazí. Běhal sice

rychle, ale Bolt byl rychlejší.

Před Berlínem se navzájem vyhýbali, ale jakmile Bolt do Německa přijel, cítil stejnou

jistotu jako před olympiádou - vyhraju tři zlaté medaile. Myslel si taky, že padnou rekordy na

100 i 200 m, protože ve stovce poběží Tyson a Asafa a ve dvoustovce Tyson. A po tom, co se

stalo na olympiádě, je jasné, že Tyson si do Berlína nejede pro stříbro. Nechce, aby Bolt byl

dál světovým atletem číslo jedna. Bolt ale měl v úmyslu vyhrát, i kdyby kvůli tomu měl

padnout další světový rekord. Nehodlal opakovat Peking a na posledních 15 metrů zvolnit a

tentokrát by to asi ani nebylo možné. Možná je Bolt nejlepší, ani ostatní ale nejsou žádní

břídilové, jsou to opravdu rychlí chlapi schopní využít Boltových chyb.

Rozběhy na 100 m se konaly první den v poledne. Pro Bolta to byla hračka, ale pro

Tysona taky. Večer pak přišlo čtvrtfinále. V dráze po Boltově levici běžel jeho tréninkový

parťák Daniel Bailey. Vyrazili spolu, cestou dělali legrácky a v klidu proběhli cílem jako

první a druhý. Bolt zase byl terčem kritiky jako na olympiádě, že dělá blbosti, ale Daniel měl

legraci z toho, že když může proklusat cílem a kvalifikovat se, on to dokáže taky. Byl

dokonce o setinu vteřiny lepší. Mezitím vyhráli své rozběhy i Tyson a Asafa.

Usain Bolt

- 15 -

V semifinále nastal velký rozruch, když ulil start poté, co se s Danielem vsadili, kdo

doběhne rychleji. Vyrazil z bloků o zlomek vteřiny dřív. Celý stadion zkameněl a bylo slyšet

jen óóóóóó. Bolt si říkal: "Hele, lidi, uklidněte se." Existují fotky, jak se po tomhle špatném

startu usmívá, a to proto, že se mu skoro podařilo být rychlejší než Daniel. On se mu na té

fotce zase směje kvůli špatnému startu.

Když startovali podruhé, zase to byl ulitý start a kamery se hned obrátily na Bolta,

protože si každý myslel, že to byl on. Kdyby ano, závod by pro něho skončil a to by bylo

opravdu zlé. Naneštěstí pro britského alteta Tyrona Edgara se ukázalo, že to byl on, a byl

diskvalifikován. Při třetím startu nikdo žádnou chybu neudělal a doběhl v čase 9.89. Tyson ve

druhém semifinále měl čas 9.93.

Finále se běželo o dvě hodiny později a Bolt se se svým masérem Eddiem a agentem

Rickym vsadili. Každý dal 100 eur a tipli si výsledný čas. Kdo bude nejblíže, shrábne jackpot.

Bolt odhadl svůj čas na 9.54, Eddie hádal 9.57 a Ricky neuvěřitelných 9.5. Boltův pekingský

rekord byl 9.69, což bylo dobré, ale Ricky svůj odhad trochu přehnal. Čekali a Bolt si povídal

s Danielem, trošku tancovali a blbli a Tyson na ně koukal, jako by si říkal: „Co tu tihle dva

vlastně dělají?“

Když se připravovali do bloků, kamera je zabírala opravdu zblízka. Daniel ve třetí dráze

dělal, jako že s kamerou boxuje, pak kameraman zamířil objektiv na Bolta a on tam

poskakoval a povzbuzoval diváky, ať si závod hezky užijí. Dokonce i Asafa se přidal a žvýkal

své startovní číslo, akorát Tyson v páté dráze jenom obyčejně pozdravil diváky a to bylo

všechno.

Stadion byl plný a atmosféra jako nabitá elektřinou. Bolt se zhluboka nadechl a zaklekl

do bloků. „připravte se...pozor...“ a vyrazili. Po dvou krocích měl Bolt nad Tysonem náskok.

Po výběhu z bloků ho cítil vedle sebe, ale nebyl v jeho zorném poli. Bolt ho nechával za

sebou. Pak zbývalo ještě deset metrů a věděl, že to má jisté. Jenomže jaký bude čas? Kdo

vyhraje 300 eur? Když se Bolt koukl na časomíru, byl si celkem jistý, že uvidí světový

rekord, jen chtěl vědět, kdo vyhrál ty peníze. Páni, 9.58. Prachy shrábne Eddie. No, přál mu

to, on se bude muset spokojit se zlatou medailí a světovým rekordem.

Hrozně ho překvapilo, že když pak dál běžel do zatáčky, byl tam fotograf, který držel

těžký fotoaparát s dlouhým objektivem, a nebyl to ten nejhubenější chlápek, jakého jste kdy

viděli. A ten člověk běžel jak o život, aby mu stačil nafotit své záběry. Kdyby byl běžel finále,

nejspíš by nebyl bez šance.

Usain Bolt

- 16 -

V Berlíně byly tisíce Jamajčanů a mnozí z nich měli na ramenou připevněné molitanové

paže značky Bolt. Bolt taky „metal blesky“ a tentokrát to bylo mnohem propracovanější než v

Pekingu. Pak chytil Asafu, který získal bronz za Tysonem, a trochu si zatancovali. Konečně

se Asafa naučil trochu uvolnit!

Bolt šel k časomíře, aby se dal vyfotit se svým světovým rekordem, protože bez téhle

fotky by snad fotografové ze stadionu neodešli. Přitom zjistil, že Tyson zaběhl 9.71, což bylo

jen o dvě setiny za Boltovým bývalým svěťákem. Ale jak už řekl, bez ohledu na to, jak běžel,

si byl jistý, že bude vždycky lepší než on.

V tréninku by nikdy takový čas nedokázal zaběhnout. V závodech se členy jejich Racers

Track Clubu byly jeho nejrychlejší časy kolem 10.7, ale v soutěži je člověk prostě v jiném

rozpoložení. Tyson se odhlásil z dvoustovky kvůli poraněnému tříslu, což byla škoda. Média

spekulovala o tom, že se chtěl Boltovi vyhnout. Nevím, jako to doopravdy bylo. Ale stejně by

ho tenkrát neporazil.

Vyhrál si svůj rozběh, čtvrtfinále i semifinále a Wallace byl první ve druhém semifinále s

docela dobrým časem. Vůbec nepomyslel na to, že by mohl prohrát, jen uvažoval, jestli

zaběhne další rekord. Televizní reportéři mu říkali, že je to možné, ale on měl za to, že to

bude těsné, že rekord může vylepšit maximálně o pár setinek.

Měl v plánu vyrazit jako blesk, udržet si formu v zatáčce a na rovince do toho dát

všechno. Při startu měl nejlepší reakční čas ze všech finalistů, což je u Bolta opravdová rarita,

a když vybíhal ze zatáčky, na časomíře svítilo něco jako čtrnáctka. V téhle fázi závodu ještě

nikdy takový čas neviděl a říkal si, že časomíra možná není v pořádku. Většinou v tuhle chvíli

ukazovala patnáct a blížila se k šestnáctce. Běžel ze všech sil a uvažoval o tom, že se vrhne do

cílové pásky, ale usoudil, že to není nutné. Stejně překoná rekord, teď jde jen o to, o kolik.

Časomíra ukazovala 19.2, ale pak se objevilo číslo 19.19. Přesně jako v běhu na 100m

překonal svůj předešlý rekord o 11 setin, což je zvláštní shoda okolností.

Ležel natažený na zemi, dokud k němu nepřišel maskot šampionátu medvěd Berlino a

nepomohl mu vstát. Byl to opravdu chytrý medvěd, protože s ním začal metat blesky.

Fotografové to nestihli, a tak to s Berlinem museli opakovat a pak spolu běželi 50 metrů.

Kdyby existoval závod medvědů, určitě by to vyhrál. Nejzajímavější by byl závod Berlino

versus ten rychlý fotograf.

Usain Bolt

- 17 -

Měl radost, že Wallace získal bronzovou medaili stejně jako na předešlém mistrovství

světa. Na olympiádě o bronz přišel, když byl diskvalifikovaný kvůli tomu, že vyběhl z dráhy.

Teď to pro něj bylo zadostiučinění po sezoně, ve které ho pronásledovala zranění.

Měl dvě zlaté medaile a ještě chyběla třetí. Byl by rád řekl, že se ve štafetě chystal na

další světový rekord. Ale není to pravda. Byl zničený daleko víc než v Pekingu. Jeho štafeta v

Pekingu byla normální, tady běžel také jako třetí, ale bylo to mnohem horší. Byl jako bez

života. Nějak dopravil kolík Asafovi, nijak ale týmu nepomohl. Prostě tu věc nesl a předal ji.

Byli o více než dvě desetiny horší než v Pekingu, ale měli slušný náskok nad štafetou

Trinidadu a Tobaga, která byla druhá. Kdyby se závod na 4x100 m běžel na začátku

mistrovství, rekord by zlepšili, mělo by to ale zase dopad na Boltův výkon ve dvoustovce.

Člověk prostě nemůže mít všechno.

Mike Powell, držitel světového rekordu ve skoku dalekém, který má od roku 1991

hodnotu 895 cm, dával v Berlíně rozhovor. Říkal, že si myslí, že kdyby Bolt jeho disciplínu

začal dělat, mohl by být první, kdo přeskočí hranici 9 metrů. "Můžu vám ukázat, jak Usain

skočí děvět metrů," žertoval, "za malý honorář! Je tak vysoký, že bych z něho měl strach. Je

to atlet-hříčka přírody. Vymyká se ze všech tabulek. Ničí všechny ostatní atlety, protože vedle

něj vypadají jako malé děti."

Musel o jeho slovech pořád přemýšlet a řekl Glenu Millosovi, že by chtěl zkusit skok

daleký, ne hned teď, ale až skončí se sportovní kariérou. Na tréningu v Racers Clubu při

rozcvičování pár skoků zkusil a s polovičním rozběhem skočil asi 690 cm.

Neví, kolik by potřeboval speciálního tréninku. Člověk potřebuje zvládnout techniku,

která je nutná pro optimální rozložení váhy a umístění nohou do správné pozice. A jak rychle

by měl běžet k doskočišti? Kdyby běžel naplno, bylo by těžké se do prkna trefit ve správném

bodě, takže by musel běžet asi na 75 procent a tím by zase ztratil část své výhody. To je ale

otázka budoucnosti, protože si je jistý, že ho trenér donutí běhat čtyřstovku, než se bude moct

pustit do dálky.

V Berlíně jim tedy sice utekl rekord ve štafetě, ale byl spokojený. Splnil to, co si

předsevzal, a teď se chystal slavit. Mejdan ale nedopadl tak, jak si přál, protože celou noc

musel fungovat jako DJ. Myslí si o sobě, že je docela dobrý, tak v Berlíně poprosil kluka na

jevišti, aby ho k tomu pustil. Pouštěl samé kraviny a potřebovali to tam trochu rozjet. Hrál asi

hodinu a pak mu chtěl mixážní pulty zase předat, ale zjistil, že se vypařil nejen z jeviště, ale

z celého klubu. Kromě jeho tam nebyl nikdo, kdo by tu práci dělal. Byl nahoře u dýdžejského

Usain Bolt

- 18 -

pultu pět hodin a potil se jako blázen. Už mu skoro došly písničky a musel hrát všelijaké

blbosti. Nakonec to nevydržel a oznámil do mikrofonu: „Lidi, je čas jít domů.“ Tak šli.

Jedna z odměn, které dostal za své úspěchy v Německu, byl kus berlínské zdi.

Předpokládal, že si ho bude moct vzít hned domů, jenomže se ukázalo, že je asi čtyři metry

vysoká a váží nějaké dvě tuny. Na tomhle historickém kusu betonu, který mu předával

berlínský primátor, bylo namalováno, jak běží. Aspoň si to myslí, že to měl být on, i když se

mu zdálo, že si tam vůbec není podobný a že by to mohl být kdokoli. Postava ale byla černá a

měla jamajské tričko.

Zdvořile řekl, jaká je to pro něj čest, že dostal něco tak významného, ale celou dobu

uvažoval, co s tím kusem betonu udělá. Dovezli mu ho na Jamajku a Bolt si myslel, že ho

postaví před svůj nový dům, ale pořád se nemohl přenést přes skutečnost, že ten obrázek je

tak příšerný, a tak se na ten nápad vykašlal. Kus berlínské zdi teď stojí ve vojenském táboře.

Uvažoval o tom, že tu barvu seškrábe, ale to by bylo neuctivé.

Sponzor mu taky věnoval čtyřistametrovou běžeckou dráhu. Byla to opravdová modrá

trať s osmi dráhami a stála asi 350 000 amerických dolarů. Na univerzitě, kde trénují,

takováto dráha chybí. Dovezli ji v obrovských kontejnerech a moc se jim bude hodit.

Reakce na jeho výkony v Berlíně nebyla zdaleka tak šílená jako po olympiádě. Na

následujících závodech v Curychu zažil nadšené přijetí a na nádraží se na něj vrhaly davy, ale

bylo to o hodně klidnější. Už nikdy to nebude takové, ani když překoná další světové rekordy.

Asafa ho téměř předběhl při stovce v Curychu, kde mají jednoho z nejrychlejších startérů.

Když zazněl výstřel, ještě byl v blocích a dohonil ho až 30 metrů před cílem. Bylo to jen

taktak.

S Asafou si dobře rozumí. Jsou konkurenti a on je dobrý atlet a bývalý držitel rekordů,

k němuž Bolt ve svých začátcích vzhlížel. Vždycky měl hodně vyrovnané výkony a drží jeden

úžasný rekord. Zaběhl nejvíc stovek pod deset vteřin na světě. Tomu se nikdy nemůže Bolt

vyrovnat, protože běhá 100 i 200 metrů, zatímco on jen stovku. Teď ale přichází Boltův čas.

Rok 2009 uzavřel během na 200 m v Bruselu, kde porazil druhého Wallace. Byla to těžká

a neobyčejně úspěšná sezona. Nestál o další obrovský rozruch při návratu na Jamajku, a tak

nikomu nic neřekl a letenku si zarezervoval na poslední chvíli. Žádné kolony aut na něho tedy

nečekaly. Jednou mu to šílené přivítání stačilo, podruhé už by ho nejspíš nezvládl a policie asi

taky ne.

Usain Bolt

- 19 -

Znovu dostal v Monaku titul Atlet roku a při udílení cen publiku řekl, jak po své nehodě

všechno přehodnotil a tvrdě trénoval. Prezident IAAF Lamine Diack prohlásil, že své výkony

zvedl na „neuvěřitelnou úroveň“ a dodal: „Potřebujeme hvězdy. Usain Bolt je jedním

z nejznámějších lidí na planetě a přináší našemu sportu velkou prestiž.“

V zimě se přestěhoval do svého nového domu a ztratil přitom své medaile z mistrovství

světa. Byl přesvědčený, že je má pan Peart, a on si myslí, že musí být u něho, ale nenašli je,

přestože hledali úplně všude. Snad se ještě někdy objeví.

Když byli v New Yorku, málem ztratil i své olympijské medaile. Byly v tašce, kterou

nechal v jednom z hotelových pokojů. Celé hodiny prohledávali jeho pokoj a dívali se po nich

všude možně v hotelu, než je objevili.

Byl samozřejmě rád, že je má zpátky. Od školních let ale medailí vyhrál stovky a po čase

to přestane být něco zvláštního. Nejde o ten kus kovu, ale o dosažený úspěch. Nepotřebuje

vidět medaile, aby věděl, že vyhrál, ani je nemusí někomu ukazovat, aby to dokázal. Všichni

to vědí.

Usain Bolt

- 20 -

4 Londýn V roce 2012 se konaly olympijské hry v Londýně. Usain vyhrál běh na 100 metrů s

časem 9,63 sekundy, zlepšil si svůj vlastní olympijský rekord z Pekingu z roku 2008. Pro

stříbro si doběhl také jamajský atlet, Yohan Blake časem 9,75 sekundy. Není pochyb o tom,

že Bolt je největší sprinter všech dob. Sám Bolt se odkazoval jako jamajský „národní hrdina“,

a upozorňuje, že jeho vítězství přišlo jen několik hodin předtím, než Jamajka oslavovala 50.

výročí své nezávislosti na Spojeném království. Bolt po závodě řekl: „Jsem teď legendou.

Také já jsem ten největší atlet světa.“

Bolt zvítězil také na 200 metrů s časem 19,32 sekundy, následuje Blake s časem 19,44 a

Warren Weir s časem19,84. Bolt se stal prvním mužem v historii, který obhájil oba

olympijské tituly ve sprintu. Bylo to dramatické vítězství. V závěrečných metrech závodu

Bolt položil prst na rty, chtěl umlčet své kritiky, a po dokončení ještě udělal pět kliků. Každý

z nich je oslavou jedné olympijské medaile.

V poslední olympijský den v Londýně se Bolt účastnil štafety na 4 x 100 m spolu s

Nestem Carterem, Michaelem Fraterem a Yohanem Blakem. V této sestavě pochopitelně

vyhráli a časem 36,84 sekundy srazili dvě desetiny sekundy ze svého předešlého světového

rekordu z roku 2011. Potvrdilo se také, že Bolt je nejvýdělečnějším atletem historie.

Usain Bolt

- 21 -

Usain Bolt

- 22 -

5 Rio V roce 2016 se konaly olympijské hry v brazilském Rio de Janeiro. Bolt zde vyhrál 100

metrů s časem 9,81 sekundy. S tímto vítězstvím se Bolt stal prvním atletem, který vyhrál tuto

trať na třech olympiádách za sebou. To samé se Boltovi povedlo i se sprintem na 200 metrů.

Poté běžel ještě štafetu 4 x 100 a, jak jinak, vyhrál. Tímto vítězstvím Bolt získává „triple-

triple“, tři sprinterské zlaté medaile ze třech po sobě následujících olympijských her, a

dokončuje svou olympijskou kariéru se stoprocentní úspěšností ve všech svých finále.

Bohužel, v lednu 2017, byl zbaven zlata ze štafety 4 x 100 m z olympijských her v Pekingu,

protože jeho kolega Nesta Carter byl shledán vinným z porušení antidopingových pravidel.

Usain Bolt

- 23 -

Usain Bolt

- 24 -

6 Příjmy a sponzoři Odhadované příjmy sprinterského rekordmana Usaina Bolta činí 32,5 milionů dolarů,

což mu zajišťuje 32. místo na žebříčku nejlépe placených sportovců. Jedná se o jediného

atleta, který se tak může řadit k fotbalovým, tenisovým, basketbalovým nebo baseballovým

profesionálům. Startovné nebo prémie za rekordy či vítězství mu přinesou každoročně jen 2,5

milionů dolarů, díky sponzorům si přijde na 30 milionů dolarů.

Jeho hlavním sponzorem je firma Puma, která atletovi poskytuje 10 milionů dolarů

ročně. Po ukončení kariéry bude dostávat čtyři miliony dolarů jako vyslanec značky. K jeho

dalším 17 sponzorům patří například Gatorade, Hublot, Nissan GT- R, Ana, Gipson , Enertor

nebo výrobce holicích strojků Champion Shave. K dalším patří telekomunikační nebo

finanční společnosti. Díky Pumě je Bolt nejlépe vydělávajícím atletem světa. Jeho

management dává u nových sponzorů pozor na to, aby stoprocentně pasovali k imagi atleta a

splňovali hlavní sportovcovy charakteristiky, a to lehkost, rychlost, uvolněnost.

Usain Bolt

- 25 -

Závěr Vytvoření absolventské práce na téma Usain Bolt mě bavilo a byl jsem rád, že jsem si

toto téma vybral. Doufám, že jsem přiblížil dosavadní úspěchy a život Usaina Bolta. O

Usainu Boltovi jsem se během tvorby absolventské práce mnoho dozvěděl a doufám, že se i

více lidí o tomto nejrychlejším běžci světa dozví více informací.

Usain Bolt

Seznam použité literatury a zdrojů informací

Knihy a publikace

1. Custis,S. Usain Bolt můj příběh-9:58 nejrychlejší muž světa. Praha:

Nakladatelství 65. pole, 2011

Elektronické zdroje

1. https://en.wikipedia.org/wiki/Usain_Bolt

2. http://www.svetsportu.info/index.php?option=com_content&view=article&id=

4368:2016-09-11-13-53-43&catid=66:sponzoring

3. https://www.google.cz/search?q=usain+bolt&source=lnms&tbm=isch&sa=X&s

qi=2&ved=0ahUKEwj6xrKO157TAhXxa5oKHchWCy0Q_AUIBigB&biw=18

66&bih=1022

4. https://www.google.cz/search?hl=cs&site=imghp&tbm=isch&source=hp&biw=

1680&bih=920&q=Usain+Bolt&oq=Usain+Bolt&gs_l=img.3...11940.14947.0.

15140.12.9.0.0.0.0.0.0..0.0....0...1ac.1.64.img..12.0.0.X-yUBlbQ0Yg