aktivnÍ pohybovÝ aparÁt...
TRANSCRIPT
AKTIVNAKTIVNÍÍ POHYBOVÝ POHYBOVÝ APARAPARÁÁTT
((MyologieMyologie))
•• SvalovSvalováá
soustava, jejsoustava, jejíímmžž
zzáákladem kladem je smrje smrššttěěnníí
schopnschopnáá
svalovsvalováá
tktkááňň
ppřřííččnněě
pruhovanpruhovanáá, je funk, je funkččnněě spjata s pohyblivspjata s pohyblivěě
spojeným spojeným
skeletem (s pasivnskeletem (s pasivníím pohybovým m pohybovým aparaparáátem).tem).
TkTkááňň svalovsvalováá
•• Je tvoJe tvořřena z bunena z buněěk nebo vlk nebo vlááken, kterken, kteráá majmajíí
schopnost aktivnschopnost aktivníího zkracovho zkracováánníí, ,
stahu (kontrakce). Podkladem tstahu (kontrakce). Podkladem tééto to schopnosti jsou elementy bschopnosti jsou elementy bíílkovinnlkovinnéé
povahy tzv. povahy tzv. myofibrilymyofibrily..
Druhy svalovDruhy svalovéé tktkáánněě
1.1.
TkTkááňň
svalovsvalováá
hladkhladkáá2.2.
TkTkááňň
svalovsvalováá
ppřřííččnněě
pruhovanpruhovanáá
3.3.
TkTkááňň
svalovsvalováá
srdesrdeččnníí
TkTkááňň svalovsvalováá hladkhladkáá
TvoTvořřena z hladkých ena z hladkých svalových bunsvalových buněěk, s ovk, s ováálnýmlnýmjjáádrem uprostdrem uprostřředed
TypickTypickéé
––
pomalpomaláá, , ddééle setrvle setrváávajvajííccíí
kontrakcekontrakce
TkTkááňň svalovsvalováá hladkhladkáá
StStěěny cny céév a orgv a orgáánnůů
ČČinnost innost řříízena zena nervovými podnnervovými podněětyty(vegetativn(vegetativníí
nervy)nervy)
TkTkááňň svalovsvalováá ppřřííččnněě pruhovanpruhovanáá
TvoTvořřena z pena z přřííččnněě
žžííhaných haných svalových vlsvalových vlááken s perifernken s periferněěulouložženými jenými jáádrydry
TvoTvořříí
zzááklad kosternklad kosterníích ch svalsvalůů
TkTkááňň svalovsvalováá srdesrdeččnníí
PodobnPodobnáá
tktkááni pni přředchozedchozííRozdRozdííl l ––
je tvoje tvořřena z ena z
prostorovprostorovéé
ssííttěě
bunbuněěk sk sJednJedníím nebo dvm nebo dvěěma jma jáádrydry((kardiomyocytykardiomyocyty). Mezi ). Mezi bubuňňkami jsou schodovitkami jsou schodovitéémezibunmezibuněčěčnnéé
kontakty kontakty
(interkal(interkaláárnrníí
disky).disky).
Svaly Svaly ((musculimusculi))
•• JednJednáá
se o funkse o funkččnníí
slosložžky, orgky, orgáány ny aktivnaktivníího pohybovho pohybovéého aparho aparáátutu
•• MusculusMusculus
--
lat. mylat. myšškakatoto oznatoto označčeneníí
vzniklo vzniklo
pravdpravděěpodobnpodobněě
podle protpodle protááhlhléého tvaru ho tvaru svalu a podle charakteristicksvalu a podle charakteristickéého ho hmatnhmatnéého pohybu stahujho pohybu stahujííccíího se svaluho se svalu
ŠŠlachalacha ((tendo musculitendo musculi))
•• PPřřipojuje sval ke kostiipojuje sval ke kosti•• JednJednáá
se o pruh tuhse o pruh tuhéého ho fibroznfibrozníího ho vazivavaziva
•• Pevnost Pevnost ššlachy je znalachy je značčnnáá
––
ššlacha unese lacha unese hmotnost 6hmotnost 6--12 kg na 1mm12 kg na 1mm2 2 prprůřůřezuezu
V tV těěle je celkem kolem 600 svalle je celkem kolem 600 svalůů, z nich, z nichžž vvěěttššina je pina je páárovrováá..
VVááha svalha svalůů
dosahuje u mudosahuje u mužže pre průůmměěrnrněě 36% t36% těělesnlesnéé
vvááhy, u hy, u žžen 32%.en 32%.
Z celkovZ celkovéého mnoho množžstvstvíí
svalstva psvalstva přřipadipadáá vvííce nece nežž
polovina hmotnosti (56%) na polovina hmotnosti (56%) na
svaly dolnsvaly dolníí
konkonččetinyetiny
ZZáákladnkladníí stavba svalustavba svalu
SvalovSvalováá
vlvláákna pkna přřííččnněě
pruhovanpruhovanáá
––
zzáákladnkladníí aktivnaktivníí
slosložžka svalu; dka svalu; déélka a tloulka a tlouššťťka kolka kolííssáá
v v
jednotlivých svalech i individujednotlivých svalech i individuáálnlněěVazivoVazivo
––
spojuje a obaluje svalovspojuje a obaluje svalováá
vlvláákna, kna,
obaluje celý sval a vytvobaluje celý sval a vytváářříí
úúpony svalu ke pony svalu ke kosti (kosti (ššlachy)lachy)PomocnPomocnáá
zazařříízenzeníí
svalovsvalováá
––
fasciefascie, bursy, , bursy,
ššlachovlachovéé
pochvypochvySvalovSvalovéé
ccéévy a nervyvy a nervy
Stavba svalovStavba svalovéého snopceho snopce
1.1.
SvalovSvalovéé
vlvlááknokno2.2.
Snopec svaluSnopec svalu
3.3.
Perimysium internumPerimysium internum ((endomysiumendomysium))
4.4.
Perimysium externumPerimysium externum ((fasciefascie))
•• FascieFascie
obaluje nejen jednotlivobaluje nejen jednotlivéé
svaly, ale svaly, ale ttééžž
celceléé
skupiny svalskupiny svalůů
a povrch kaa povrch kažžddéého ho
oddoddíílu tlu těěla la fascie fascie povrchovpovrchováá
Sval a jeho Sval a jeho ččáástisti
Tvar svalTvar svalůů
•• VVřřetenovitý svaletenovitý svalSval dvojhlavýSval dvojhlavý
Tvar svalTvar svalůů
•• VVřřetenovitý svaletenovitý svalSval trojhlavýSval trojhlavýSval Sval ččtytyřřhlavýhlavý
Tvar svalTvar svalůů
•• VVřřetenovitý svaletenovitý svalSval Sval dvojbdvojbřříšíškovýkový
•• Plochý svalPlochý sval
––
vyskytuje se vyskytuje se na trupu, mna trupu, máá
šširokou plochou irokou plochou
ššlachulachu
((aponeurosisaponeurosis
))
m.m.latissimus dorsilatissimus dorsi
•• Kruhovitý svalKruhovitý sval(m.(m.orbicularisorbicularis))
m.m.sphincter sphincter ani ani externusexternus
PomocnPomocnáá zazařříízenzeníí svalovsvalováá
1.1.
svalovsvalovéé
fasciefascie2.2.
ttííhovhovéé
(synovi(synoviáálnlníí) v) vááččky ky ––
bursae bursae
mucosaemucosae3.3.
ššlachovlachovéé
pochvy pochvy ––
vaginae synovialesvaginae synoviales
SvalovSvalovéé fasciefascie
•• silnsilnéé
vazivovvazivovéé
blbláány, ny, kterkteréé
obalujobalujíí
svalysvaly
•• usnadusnadňňujujíí
posuny posuny svalu proti okolnsvalu proti okolníímu mu vazivuvazivu
•• do jistdo jistéé
mmííry ry zabezpezabezpeččujujíí
i polohu i polohu
snopcsnopcůů
masitmasitéé
ččáásti sti svalu, psvalu, přři jejich i jejich poruporuššeneníí
mmůžůže doje dojíít t
k výhk výhřřezu masitezu masitéé ččáástisti
SvalovSvalovéé fasciefascie
•• vedle vedle fascifasciíí, kter, kteréé
pokrývajpokrývajíí
ururččitý sval, itý sval, jsou i jsou i fascie fascie skupinovskupinovéé, kter, kteréé
jsou jsou
vytvovytvořřeny kolem svalových skupineny kolem svalových skupin•• ččasto jsou zakotveny na kosti a ohraniasto jsou zakotveny na kosti a ohraniččujujíí
s nimi prostory s nimi prostory ((osteofasciosteofasciáálnlníí))
TTííhovhovéé vvááččkyky ((bursae mucosaebursae mucosae))
•• vznikajvznikajíí
tam, kde tam, kde ššlacha, lacha, sval klousval kloužže po tue po tužžšíším m podkladpodkladěě
(nap(napřř. kosti). kosti)
•• jsou to dutinky, jejichjsou to dutinky, jejichžž ststěěnu tvonu tvořříí
synovisynoviáálnlníí
blanka a kterblanka a kteréé
jsou jsou zvlhzvlhččenenéé
synovisynoviíí
ŠŠlachovlachovéé pochvypochvy
•• ppřřidridržžujujíí
ššlachu ke lachu ke kostkostěěnnéému podkladu a mu podkladu a mmíírnrníí
ttřřeneníí, kter, kteréé
vznikvznikáá
ppřři posunech i posunech ššlachylachy
Inervace svalInervace svalůů
•• Svaly jsou orgSvaly jsou orgáány nejen pohybu, ale i ny nejen pohybu, ale i velmi významnými orgvelmi významnými orgáány citlivosti.ny citlivosti.
•• Koordinace svalovKoordinace svalovéé
aktivity se aktivity se uskuteuskutečňčňuje jednak motorickými, jednak uje jednak motorickými, jednak senzitivnsenzitivníími nervovými zakonmi nervovými zakonččeneníími.mi.
•• Ke svalKe svalůům m ––
pokudpokud jsou inervovjsou inervováány ny
nervy nervy mozkommozkomíšíšnníími mi ––
ppřřichicháázejzejíí
nervovnervováá vlvláákna mkna mííchychy
•• Nervovými vlNervovými vláákny kny se se šíšířříí
impulsy impulsy
(vzruchy), kter(vzruchy), kteréé vedou vedou
prostprostřřednictvednictvíím m motorických motorických plotplotéének ke nek ke kontrakci svalových kontrakci svalových vlvláákenken
•• NervovNervováá
vlvláákna obsakna obsažženenáá
v nervu, který v nervu, který vstupuje do svalu jsou trojvstupuje do svalu jsou trojíího typuho typu
motorickmotorickáásenzitivnsenzitivníívegetativnvegetativníí
MotorickMotorickáá nervovnervováá vlvlááknakna
•• neurity nervových bunneurity nervových buněěk ulok uložžených v ených v mmíšíše nebo v mozkove nebo v mozkovéém kmenim kmeni
•• tyto butyto buňňky jsou oznaky jsou označčovováány jako ny jako motoneuronymotoneurony, z nich pak vych, z nich pak vycháázejzejíí
motorickmotorickáá
vlvláákna a vedou do svalu kna a vedou do svalu impulsy ke smrimpulsy ke smrššttěěnníí
svalových vlsvalových vláákenken
•• neurit jednoho neurit jednoho motoneuronu motoneuronu se obvykle se obvykle vvěětvtvíí
k vk věěttšíšímu pomu poččtu svalových vltu svalových vláákenken
SpecializovanSpecializovanáá
zakonzakonččeneníí motorických nervových motorických nervových
vlvlááken se oznaken se označčujujíí
jako jako motorickmotorickéé
plotplotéénkynky
a jsou a jsou
ulouložžena na povrchu vlena na povrchu vlááken ken ppřřííččnněě
pruhovanpruhovanéého svalu.ho svalu.
Skupina svalových vlSkupina svalových vlááken ken inervovaných jedinou inervovaných jedinou nervovou bunervovou buňňkou je kou je motorickmotorickáá
jednotka.jednotka.
SenzitivnSenzitivníí nervovnervováá vlvlááknakna
•• vedou podnvedou podněěty ze svalu do centrty ze svalu do centráálnlníího nervstvaho nervstva•• vvěěttššina senzitivnina senzitivníích vlch vlááken vede informace o ken vede informace o
stupni kontrakce a napstupni kontrakce a napěěttíí
svalových vlsvalových vlááken a ken a snopcsnopcůů
ššlachy lachy vlvláákna ze specializovaných kna ze specializovaných
receptorreceptorůů
(svalov(svalováá
vvřřetetéénka a nka a ššlachovlachováá
vvřřetetéénka)nka)•• jinjináá
senzitivnsenzitivníí
vlvláákna vedou bolest (sbkna vedou bolest (sbíírajrajíí
se se
zpravidla z volných nervových zakonzpravidla z volných nervových zakonččeneníí))
SvalovSvalováá
vlvláákna (motorickkna (motorickéé
jednotky) jsou jednotky) jsou inervovinervováána velkými na velkými motoneuronymotoneurony
tzv. tzv.
alfaalfa--motoneuronymotoneuronyKe svalovým vlKe svalovým vlááknknůům v tzv. svalových m v tzv. svalových vvřřetetéénknkáách vysch vysíílajlajíí
svsvéé
neurity malneurity maléé
motoneurony motoneurony tzv.tzv.
gamagama--motoneuronymotoneurony
VegetativnVegetativníí nervovnervováá vlvlááknakna
•• jsou soujsou souččááststíí
autonomnautonomníího systho systéému mu nervovnervovéého, který inervuje vnitho, který inervuje vnitřřnníí
orgorgáány ny
a hladka hladkéé
svalstvosvalstvo•• ve svalech inervujve svalech inervujíí
ststěěny krevnny krevníích cch céév, v,
úúččastnastníí
se regulace prse regulace průůsvitu csvitu céév v regulace prregulace průůtoku krve svalemtoku krve svalem
CCéévnvníí zzáásobensobeníí svalusvalu
•• KrevnKrevníí
ccéévy ve svalu zajivy ve svalu zajiššťťujujíí
jeho jeho lláátkovou výmtkovou výměěnu nu
•• Do kaDo kažžddéého svalu vstupujho svalu vstupujíí
tepny a ze tepny a ze svalu vystupujsvalu vystupujíí
žžíílyly
•• MnoMnožžstvstvíí
krve protkrve protéékajkajííccíí
svalem je svalem je mměěnlivnlivéé
v klidu a pv klidu a přři pri prááci (kdy stoupci (kdy stoupáá
prprůůtok krve svalem atok krve svalem ažž
devdevíítintináásobnsobněě))
Funkce svaluFunkce svalu
•• ZZáákladem funkcekladem funkce
svalu je svalový svalu je svalový stah stah (kontrakce)(kontrakce)
•• Stah je za normStah je za normáálnlníích okolnostch okolnostíí
vyvolvyvoláán n nervovým podnnervovým podněětemtem
•• Rychlost kontrakceRychlost kontrakce
je rje růůznznáá; od 25ms do ; od 25ms do 75ms75ms
•• SSííla stahula stahu
se lise lišíší
u ru růůzných svalzných svalůů; 5; 5--12kg 12kg na 1cmna 1cm2 2 prprůřůřezu svalových snopcezu svalových snopcůů
SvalovSvalováá kontrakcekontrakce
1.1.
Kontrakce isotonickKontrakce isotonickáá
––
mměěnníí
se dse déélka lka svalu (zsvalu (zůůststáávváá
stejnstejnéé
vnitvnitřřnníí
napnapěěttíí))
--
koncentrickkoncentrickáá
(sval se zkracuje)(sval se zkracuje) --
excentrickexcentrickáá
(sval se prodlu(sval se prodlužžuje)uje)
2.2.
Kontrakce izometrickKontrakce izometrickáá
––
sval vykonsval vykonáávváá ččinnost statickou, neminnost statickou, neměěnníí
ddéélku, a jeho lku, a jeho
akce je patrnakce je patrnáá
ve zmve změěnněě
napnapěěttíí svalovsvalovéého bho břříšíškaka
•• IzometrickIzometrickáá
a izotonicka izotonickáá
kontrakce se kontrakce se mohou stmohou střříídat i v prdat i v průůbběěhu jednoho hu jednoho pohybu pohybu
•• PohybovPohybovéé
vlastnosti svalu jsou tvlastnosti svalu jsou tééžž
zzáávislvisléé na vnitna vnitřřnníí
struktustruktuřře svalu, podle ne svalu, podle níížž
se se
mměěnníí
hlavnhlavníí
slosložžky pohybu svalu, tj. ky pohybu svalu, tj. vývýšška ka zdvihu a szdvihu a sííla, jakou je pohyb vykonla, jakou je pohyb vykonáávváánn
•• sval msval můžůže me míít napt napřř. p. přři vi vřřetenovitetenovitéém m tvaru svtvaru svéé
snopce upravensnopce upravenéé
bubuďď
paralelnparalelněě, pod, podéélnlněě
nebo nebo ššikmo ikmo tzv. tzv. svaly zpesvaly zpeřřenenéé
PPřři kontrakci o ti kontrakci o třřetinu detinu déélky vllky vlááken mken máá sval s sval s podpodéélnoulnou
úúpravou vpravou věěttšíší
vývýššku ku
zdvihu avzdvihu avššak menak menšíší
ssíílu, kdelu, kdežžto svalyto svaly zpezpeřřenenéé
majmajíí
malou výmalou výššku zdvihu, pohyb ku zdvihu, pohyb
vvššak vykonak vykonáávajvajíí
velkou silouvelkou silouProto jsou svaly s podProto jsou svaly s podéélnými snopci lnými snopci zpravidla upnuty dzpravidla upnuty dáále od osy kloubu, le od osy kloubu, svaly zpesvaly zpeřřenenéé
pak blpak blíížže ose kloubue ose kloubu
•• Svaly jsou rozloSvaly jsou rozložženy kolem kloubeny kolem kloubůův dv důůsledku toho jednotlivsledku toho jednotlivéé
svaly psvaly půůsobsobíí
v v
rrůůzných smzných směěrechrechagonistagonistéé
sval, který pro ursval, který pro urččitý smitý směěr r
ppůůsobsobíí
jako inicijako iniciáátor pohybutor pohybuantagonistantagonistéé
svaly psvaly půůsobsobííccíí
protichprotichůůdný pohybdný pohybantagonistickantagonistickéé
dvojice svaldvojice svalůů
vytvvytváářřeny eny agonistou agonistou a antagonistou a a antagonistou a pohyb zpohyb zááleležžíí
na souhna souhřře te těěchto dvojicchto dvojic
synergistsynergistéé
svaly, ktersvaly, kteréé
ppřři i jednom pohybu spolupracujjednom pohybu spolupracujíí
m.m.brachialisbrachialis
SynergistSynergistéé
ppřři flexii flexiv loketnv loketníím kloubum kloubu
AntagonistaAntagonista
––
m.triceps m.triceps brachiibrachii, prov, prováádděějjííccííextenzi v kloubu loketnextenzi v kloubu loketníímm
•• Svaly, kterSvaly, kteréé
jsou pjsou přři uri urččititéém pohybu m pohybu synergisty, mohou být psynergisty, mohou být přři jini jinéém antagonisty. m antagonisty.
•• NapNapřř. . flexe lokteflexe lokte: m. : m. pronatorpronator
teresteres
a a m.biceps m.biceps brachiibrachii
synergistsynergistéé
pronacepronace
a a supinacesupinace
ppřředloktedloktíí: : m.m.pronatorpronator
teresteres
––
pronacepronace
ppřředloktedloktíí; m.biceps ; m.biceps
brachiibrachii
––
supinacesupinace
ppřředloktedloktíí antagonistantagonistéé
pronacepronace
a a supinacesupinaceppřředloktedloktíí
ČČáást jednoho a tst jednoho a tééhohožž
svalu msvalu můžůže me míít rt růůznou funkci.znou funkci.NapNapřř. p. přřednedníí
snopce svalu m.snopce svalu m.deltoideusdeltoideus
papažži pi přředpaedpažžujujíí
a rotuja rotujíí
navnitnavnitřř, zat, zatíímco zadnmco zadníí
snopce pasnopce pažži zapai zapažžujujíí
a a rotujrotujíí
zevnzevněě..
PPřři analýze svalovi analýze svalovéé
ččinnosti je dinnosti je důůleležžititéé, , zda jde o sval, který pzda jde o sval, který přřechecháázzíí
jen jeden jen jeden
kloub kloub (sval (sval jednokloubovýjednokloubový) ) nebo klouby nebo klouby dva, popdva, popřříípadpaděě
kloubkloubůů
vvííce ce (sval (sval
vvíícekloubovýcekloubový))
Svaly Svaly vvíícekloubovcekloubovéé
nemohou vyvolat plný nemohou vyvolat plný pohybový rozsah soupohybový rozsah souččasnasněě
ve vve vššech ech
kloubech, kterkloubech, kteréé
ppřřechecháázejzejíí
•• VVíícekloubovcekloubovéé
svaly nemohou vykonat svaly nemohou vykonat sousouččasnasněě
plný rozsah pohybplný rozsah pohybůů
ve vve vššech ech
kloubech, na nkloubech, na něžěž
ppůůsobsobíí. . aktivnaktivníísvalovsvalováá
insuficienceinsuficience
Svaly na zadnSvaly na zadníí
stranstraněěstehna, kterstehna, kteréé
ppůůsobsobíí
jednak jeho natajednak jeho natažženeníív kloubu kyv kloubu kyččelnelníím, m, jednak ohnutjednak ohnutíí
v kloubuv kloubu
kolennkolenníím, nemohoum, nemohoumaximmaximáálnlněě
ohnout ohnout
koleno, jekoleno, je--li konli konččetinaetinanatanatažžena v kloubu kyena v kloubu kyččelnelníímm
PasivnPasivníí
svalovsvalováá
insuficienceinsuficience
––
stav, kdy dstav, kdy déélka svalu lka svalu nedovoluje, aby ve vnedovoluje, aby ve vššech kloubech, na kterech kloubech, na kteréé
svalsval
ppůůsobsobíí, byl proveden maxim, byl proveden maximáálnlníí
pohyb opapohyb opaččnnééhohosmsměěru, neru, nežž
který sval aktivnkterý sval aktivněě
vyvolvyvoláávváá..
Svaly na zadnSvaly na zadníí
ploploššeestehna nedovolstehna nedovolíí
ppřřii
natanatažžených kolenouených kolenoumaximmaximáálnlníí
ohnutohnutíí
vv
kykyččelnelníím kloubu.m kloubu.
•• Vedle doVedle doččasných, krasných, kráátkodobých tkodobých kontrakckontrakcíí
je kaje kažždý sval trvale i v klidu ve dý sval trvale i v klidu ve
stavu urstavu urččititéého napho napěěttíí..•• Tento klidový stah se nazývTento klidový stah se nazýváá
klidovklidovéé
napnapěěttíí
svalsvalůů
––
svalový tonussvalový tonus