albert schweitzer 1875-1965

V Y E H R A D

Albert Schweitzer|1875 1965|

NILS OLE OERMANN

Original title: Nils Ole Oermann: Albert Schweitzer 18751965. Eine Biographie

Verlag C. H. Beck oHG, Mnchen, 2013Translation Petr Babka, 2015

ISBN 978-80 -7429 -536-2

In memoriamRhena Schweitzer Miller(1919 2009)

7 | Pedmluva

Historii pisoudili kol upravovat minulost, pouovat svt k uitku budoucch let. Takov vzneen koly si ptomn pokus neukld chce jenom ukzat, jak to vlastn bylo.L E O P O L D V O N R A N K E

Pedmluva

Ukzat, jak to vlastn bylo to je klasick formulace historikovy lohy.1 Leopold von Ranke byl vysokokolskm uitelem Harryho Bresslaua, tchna Alberta Schweitzera. Hodn se diskuto-valo o tom, zda historik me vbec zjistit, jak to vlastn bylo. Ale snait by se o to ml. Historik, tm spe ivotopisec, nen investiga-tivn urnalista ani hagiograf. Jeho loha je skromnj, a zrove nronj: m zaznamenat ivotn pou lovka, o nm pe, a ozej-mit jeho zsadn meznky, hodnotov pedstavy, motivace a vd ideje. U tak dlouhho a tak mnohostrannho ivota, jakm byl ivot Alberta Schweitzera, zptn s oblibou podvan v pli jasnch barvch, je tento kol zvlt pitaliv. Spiegel ve svm vnonm vydn roku 1960 o Schweitzerovi prohlsil, e vypad jako blzk pbuzn Pna Boha.2 Nebyl tm mnn pouze Schweitzerv zevnj-ek. Kdo byl ale Schweitzer pod tmto povrchem? Kdo to vlastn byl? Touto otzkou je vedena pedloen biografie.

Novou biografii Alberta Schweitzera jsme u dlouho potebo-vali. Od vydn poslednch ivotopis byla publikovna znan st Schweitzerovy pozstalosti. V archivech se vynoilo mnoho doku-ment, kter leccos prozrazuj. Kdo uvauje, jak by se dalo pst o ivot tak mnohovrstevnat osobnosti, tomu ukazuje cestu sm Albert Schweitzer. Jeho ivotopis Johanna Sebastiana Bacha z roku

8 | Pedmluva

1905 byl svorn chvlen za to, e pedstavuje syntzu ivota, mylen a psoben kantora od sv. Tome. Rovn pedloen biografie bude mt na zeteli vechny ti aspekty Schweitzerv ivot, jeho mylen a jeho psoben.

Pmo se nabz porovnvat Schweitzerovy iny s jeho mylenm prv proto, e jeho pravm kapitlem byla etick mtka a osobn vrohodnost. Dostl Schweitzer onomu univerzlnmu svtovmu nzoru cty k ivotu, kter propagoval? Nae biografie se tto otzce nevyhb. Chce definovat i nedostatky, protoe jsme si jisti, e hloub-kov zobrazen pbl Schweitzera jako lovka spe ne ploch obrzek spn kariry.

Schweitzerv ivot neprobhal po stoupajc pmce z alsask fary pes Univerzitu trasburk a pralesn nemocnici v Lambarn a k Nobelov cen mru. Jako v kadm ivot i zde byly vrcholy a pdy, vtzstv a porky. Ze Schweitzerovy autobiografick knihy Z mho ivota a mylen (1931) vak toto kolsn nepoznme. Schweitzerv ivot se v n jev jako mohutn clevdom plnovan stavba, jejm helnm kamenem je jeho vlastn princip cty k ivotu a takka nevy-hnutelnm nsledkem poslze Nobelova cena. Dosavadn biografov a hagiografov pomrn nekriticky opakovali Schweitzerv vlastn pbh pmoar kariry. Zdrazovali skromnost a mravn autoritu Alberta Schweitzera, univerzlnho uence, kter ve vlaku jezdil tet tdou, protoe dn tvrt neexistovala, a kter postojem a chari-smatem vynikal nad politickmi a intelektulnmi veliinami sv doby. Schweitzerovi uctvai mu pisoudili vli architekta plnovat svj vlastn ivot a medvd slu, aby po cel desetilet uskuteoval rozhodnut, k nim dospl.3 Schweitzer byl pr gnius lidskosti, ekl Winston S. Churchill, kter jinak moc nepehnl.4 Time Maga-zine roku 1949 ve svm titulnm lnku nazval Schweitzera jednm z nejmimodnjch lid novovku.5 Ne vechno, co Schweitzer auto-biograficky zaznamenal, vak souhlas s tm, co se nalo v archivech a ve spisech z pozstalosti. Tato biografie chce tud podat realisti-tj obraz Alberta Schweitzera na zklad historickch pramen a novjch publikac.

Mnoz z tch, kte psali o Albertu Schweitzerovi, se soustedili na jedin aspekt. Vyly etn knihy s tituly jako Lka. Jak Albert

9 | Pedmluva

Schweitzer mrnil nouzi; Albert Schweitzer jako teolog; Etika ivota. Albert Schweitzer jako filosof.6 Pedloen kniha z pera historika Afriky a teologa chce na rozdl od nich pojmout celho Alberta Schwei-tzera: teologa, filosofa kultury, hudebnka, lkae, manela, vedou-cho tropick nemocnice, bestsellerovho autora Africkch pbh a populrnch povdek7 i spisovatele zsadnch kulturologickch knih. Osobitost Alberta Schweitzera tkv prv v souinnosti rz-norodho nadn a rznch obor, jimi se zabval, od duchovnch po zcela pozemsky praktick. Schweitzerova teologie byla urujc pro jeho etiku, as proit v Evrop uroval jeho pedstavu Afriky, a pak Afrika mnila jej samotnho i jeho pedstavu Evropy.

Tko ci, co je na Schweitzerov ivot pozoruhodnj zda jeho stlost, nebo jeho velk promnlivost. Pro nkdo se temi doktor-skmi tituly nhle stav v pralesch nemocnici na klech se stechou z vlnitho plechu? Bez velkho rozruchu kolem vlastn osoby Schwei-tzer opakovan pekvapoval svm rozhodnutm: Jako ticetilet soukrom docent se pustil do prvnho semestru medicny, jako teolog se stal vyhledvanm goethovskm odbornkem, djiny teologick dogmatiky ho dovedly k sepsn obdivovan bachovsk biografie, jako novozkonn badatel dospl k filosofii kultury. Varhank se stal stavitelem a zemdlcem v tropech. Jako otec rodiny vedl cel dese-tilet pes dva svtadly nikoli neproblematick vztah na dlku. Jako dobrotiv pralesn doktor cestoval po celm svt a setkval se s velkmi a mocnmi lidmi.

Po Albertu Schweitzerovi zstalo mnoho nezodpovzench ot-zek. Jak doshl svho celosvtovho spchu? Jak to, e prv jeho pralesn nemocnice, kter byla jen jednou z mnoha stovek nemocnic v tropech po druh svtov vlce, zskala takovou proslulost? Jak jeho filosofie kultury zapadala do mylen jeho doby? Jakou roli hrla ve formovn jeho filosofie medicna a prodovda? Jak bylo politick a strategick mylen a jednn tohoto lovka, kter rozeslal destky tisc dopis8 a dopisoval si s vdmi politiky, intelektuly a hodnos-ti sv doby, a to byl Einstein, Chruov nebo John F. Kennedy? Nebyl to snad nakonec jen dobr sebeinscentor, kter uml pro-dat sebe a sv dlo? Je to plach, pokorn mu, nebo snad Garbov s knrem? tak se podle Spiegelu z roku 1960 ptal Sunday Express.9

10 | Pedmluva

Albert Schweitzer jako strategicky jednajc homo politicus zst-val dosud vcemn bez povimnut. Jeho pozoruhodn politick korespondence se dosud v podstat nedokala zhodnocen a vtinou nebyla ani publikovna. V prbhu druh svtov vlky a studen vlky napsal Schweitzer nespoet dopis osobnostem veejnho ivota v Evrop a v USA. V odpov se mu obas dostvalo drsn kri-tiky a po vtku, e se pli sbliuje s komunismem, kdy podporuje NDR nebo kritizuje vyzbrojovac a vietnamskou politiku USA. Ale Schweitzer se nedal zskat. Ten pralesn doktor ijc v odlouenosti nesmrn dbal na kadodenn etbu novin a na politickou neutralitu. Pijal estn doktort z Chicaga stejn jako z Vchodnho Berlna.

V nmeckm jazyce dosud nikdo nenapsal celkovou vdeckou biografii o Albertu Schweitzerovi. Pedloen kniha by chtla tuto mezeru vyplnit. Co si celkov myslet o ivot a psoben Alberta Schweitzera, to ovem nechv na samotnm teni.

Pedmluva

| Schweitzerova filosofie kultury130

Dobr je: uchovvat ivot, podporovat ivot, vvojeschopn ivot dovdt k jeho nejvy hodnot. Zl je: niit ivot, kodit ivotu, utlaovat ivot schopn rozvoje.A L B E R T S C H W E I T Z E R

4 | Dobr je uchovvat ivot Schweitzerova filosofie kulturyVdy my vichni jsme jen epigoni

Vlen roky 1914 a 1917 vyuil Albert Schweitzer k sepsn zklad svch kulturn-filosofickch studi na tma pad-ku a obnovy kultury. Specifick vznam dodv jeho vahm to, e o vznamu kultury a etiky pro lidsk souit pemlel za svtov vlky. A jestlie Schweitzer diagnostikoval zkzu kultury vzdlen tisce kilometr od evropskch boji, svd to o tom, e patil (na roz-dl dejme tomu od Kanta) k onomu druhu praktickch filosof, kte ve svm uvaovn vychzej vce z kadodennch lidskch zkuenost ne ze systm filosofickch kategori. Jeho otzka po potku vraed-nch jatek na mstech, kter byla ani ne ti kilometry od domu jeho rodi v Gnsbachu, znla: Jak to, e k tomu dolo? Krom politickch dj, jak to byly duchovn deformace, kter zpsobily, e svt dospl do tto katastrofy?

To bylo tma Schweitzerovy kulturn-filosofick prvotiny z roku 1915, skicy s titulem My epigoni, kterou zpotku neuveejnil. Pra-covn titul, jm chtl poslze nahradit pvodn kulturn-filosofick motiv epigon, znl kultura a kulturn stt. Epigoni, to bylo ono

| Vdy my vichni jsme jen epigoni131

heslo, kter tak pekvapiv vstoupilo do Schweitzerova ivota roku 1899 v berlnskm salnu rodiny Curtiusovch.

Hned od svho pjezdu do Afriky zaal Schweitzer uvaovat o jdru filosofie kultury. Zlom vak podle Schweitzerovch vlast-nch daj nastal v z roku 1915 bhem jedn plavby po Ogowe. Od vypuknut vlky pracoval na sv knize My epigoni, v n sice dok-zal vysvtlit svtonzorov dvody aktuln krize svtov politiky, ale nedailo se mu pijt na to, jak na zklad tto tsniv politick zkuenosti dojt k individuln etice pitakn svtu a ivotu. Tato elezn brna se mu roku 1915 otevela:

Po cel msce jsem il v trvalm vnitnm vzruen. Bez jakhokoli spchu jsem nechval sv mylen, aby se v koncentraci, kterou ne-zruila ani prce denn vykonvan ve pitlu, zabvalo podstatou pitakn svtu a ivotu, podstatou etiky a tm, co maj spolenho. Bloudil jsem hustm kovm a nenachzel v nm cestu. Opral jsem se do eleznch dve, kter nepovolovaly. [] Kdy jsem bylo to v z 1915 se svou enou kvli jejmu zdrav pobval v Kap Lopez u moe, zavolali mne k pan Pelotov, nemocn dm z misie, do NGm, dv st kilometr proti proudu eky. [] Pomalu jsme se plouili vzhru ekou, prodrajce se mezi psitmi mlinami bylo obdob sucha. Duchem neptomen sedl jsem na palub vlenho lunu, hledaje v mylenkch elementrn a univerzln pojem etina, kter jsem nenalezl v dn filosofii. List za listem jsem popisoval nesouvislmi vtami, jen abych zstal soustedn na problm. Naveer tetho dne, kdy jsme v zapa-dajcm slunci prv proplouvali stdem hroch, pede mnou nhle stl, mnou netuen a nehledn, vraz cta k ivotu. elezn brna povolila; cestika v houtinch se ukzala. Dospl jsem k ideji, v n jsou spolen obsaeny pitakn svtu a ivotu i etika! U jsem vdl, e svtov n-zor etickho pitakn svtu a ivotu se vemi jeho kulturnmi idely je v mylen zdvodnn.1

Spolu s principem cty k ivotu vyvstaly nhle Schweitzerovi ped oima zklady souhrnnho kulturn-filosofickho dla:

Ml jsem tehdy [v roce 1915] zeteln ped sebou rozvrh cel filoso-fie kultury. Sm od sebe se mi rozlenil do ty st: 1. O souasn


bezkulturnosti a jejch pinch; 2. Vyrovnn ideje cty k ivotu s do-savadnmi pokusy evropsk filosofie o zaloen svtovho nzoru etic-kho pitakn svtu a ivotu; 3. Pedstaven svtovho nzoru cty k ivotu; 4. O kulturnm stt.2

A na posledn, tvrtou st Schweitzer tuto svou filosofii v nsle-dujcch desetiletch tak sepsal. Pokud ale jde o jeho krsn pbh o onom zitku prozen pi plavb po Ogowe, musme bt skeptit. Pojem cty k ivotu toti Schweitzer pouil u o zimnm semestru 1911/12, a to v pednce na tma Zvry historicko-kritick teolo-gie a prodovdy pro hodnocen nboenstv. Bhem tto pednky svm studentm ekl:

Co je ivot, to pro ns nen jen zhada, nbr tajemstv znme jej pouze intuic a jsme nekonen daleko od monosti vytvoit jej prodnmi si-lami, kter jsme ovldli. Odtud je cta k ivotu, kter oduevuje i toho nejzarytjho materialistu, kdy se vyhb tomu, aby rozlpl erva na ulici nebo zbyten trhal kvtiny. A tato cta je zkladnm tnem veker kultury v n tkv velikost indick kultury.3

Po on legendrn plavb se Schweitzerovi podailo od z do lis-topadu 1915 (vtinou po veerech) sepsat prvn st sv filosofie kultury. Psal v Lambarn a v Cap Lopez. Profesor Strohl z Curychu a strek Auguste opatovali Schweitzerovi prostednictvm erve-nho ke nezbytnou literaturu, zatmco v nemocnici mu Helena vytvela zzem, nakolik to jen bylo mon.4 21. listopadem 1915 se datuje Helenin posledn denkov zpis z prvnho pobytu v Lamba-rn. Zapsala si prost: Albert mi pedt 1. st Epigon.5 Tak vzniklo prozatm uzaven dlo My epigoni. Zstalo vak nrtem, kter Schweitzer rozioval a do deportace na podzim 1917. Po roce 1920 jej pak od zklad pepracoval a pvodn manuskript nevydal ke zveejnn.

Dvodem byl pesimistick pohled jeho kulturn-filosofick prvo-tiny, dan vlkou. Tehdy se ily vahy o zniku Zpadu od Nietz-scheho pes Spenglera po Cassirera. Schweitzerv filosofick uitel Wilhelm Windelband byl jednm z dleitch novokantovskch filo-


sof kultury. Krom toho poslouchal Schweitzer roku 1899 v Berln pednky filosofa kultury Georga Simmela, take i na akademick pd mu toto tma bylo blzk. Od Schweitzetovch prac dvactch let vak text My epigoni v jeho kulturn-kritick substanci zcela zsadn odliuje to, e v nm tma padku kultury (v roce 1915) jet zaujm podstatn vt prostor ne problematika obnovy kul-tury. Tomu odpovd i nzev prvnho svazku filosofie kultury, kter Schweitzer vydal roku 1923: padek a obnova kultury. Je to znan pepracovan verze textu My epigoni z roku 1915. Druh dvazek s titulem Kultura a etika obsahuje ve 13 z 21 kapitol djiny dan pro-blematiky, v ostatnch pak Schweitzer pedloil svtov nzor cty k ivotu.6

Svm pesimistickm charakterem Schweitzerova kulturn-filo-sofick prvotina My epigoni systematicky patn zapad mezi ti pozdj svazky jeho filosofie kultury. Schweitzer v nich toti nevy-chz od spolenosti, nbr od individua a jeho etick odpovdnosti. Svtov nzor cty k ivotu podle Schweitzera nutn vede k takov etice a takovmu pohledu na svt, kter pitakvaj ivotu. Naproti tomu text My epigoni v pojet z roku 1915 byl pesimistickou analzou souasnosti. Temn, takka beznadjn znjc zkladn tn udv Schweitzer ji v prvn kapitole.

Proti ve v monost promny se stav i osobit a nezruiteln souvis-losti, kter existuj mezi nam duchovnm ivotem a nam veejnm ivotem a vytrvale a zdnliv nezadriteln si navzjem kod. To je zvltnost na duchovn dekadence. [] Tuto dvoj tv prozrazuje t politick katastrofa, kter postihla kulturn stty Evropy. Co do svho vzniku je ohlenm a nsledkem dokonanho zniku kultury. Zro-ve je vak faktickm vchodiskem dalho zhorovn kultury. Vnj udlosti pivodily takov zpustnut smlen, e jsme po nich sestoupili jet hluboko pod stav, z nj vzely. [] Znik je tak rychl a tak siln psob ve vech stavech a udlostech, e jedinec, i kdyby sebevce chtl, vbec nem monost soustedit se na sebe a osobn si uchrnit to, co se ve svt ztrc. Duchovn padek, kter se naplnil bhem dvou t lid-skch vk, zasahuje individuum jinak ne takov dekadence, kter se thne po cel stalet, jako ecko-msk.7


Schweitzerv rozbor zniku zpadn kultury se zde podob my-lenkm Oswalda Spenglera v Zniku Zpadu (1918/1922). Jist, prvn svtov vlka opravuje Schweitzera ke kritick analze. Zato otzka Jak dospjeme k novmu vybudovn na kultury? zaujm v My epigoni podadn msto. Ale nen to tm, e by Schweitzer v t dob neml na tuto otzku dn odpovdi. Schweitzer, naprosto a veskrze individualista, tj. nejen od prody, ale t po svch zkue-nostech a ve svm mylen, rozen a zapishl odprce vekerho kolektivismu,8 se o tchto vcech vyjdil po prvn svtov vlce v kzn 4. kvtna 1919 ve sv. Mikuli, kter se asto cituje:

lovk nikdy nesm pestat bt lovkem. V dn innosti nesm bt nikdy neosobn energi, orgnem k proveden njak zleitosti, poven-cem spolenosti, nbr se vm se mus vypodvat svou osobn mrav-nost, jakkoli je to pro tebe nepohodln a matouc, a ve vem, co mus dlat, se snait ponat si podle lidskosti a nst odpovdnost za osud, kter pipravuje druhmu lovku.9

Svj zkladn problm s pojetm spolenost a organizac jako kolektivnch tvar shrnul Schweitzer v jinm kzn:

Nebyly snad mnoh organizace, kter jsme vytvoili na pomoc proti tsni doby, jako mlny klapajc naprzdno? Kad organizace, kter sdruuje [lidi] zamen na dobroinnost, m natrvalo jen tu hodnotu, e se v n in zdatn lidsk energie, nebo osobn iniciativa, mnoho-tvrn pizpsobiv sla jedince, je jednotka, z jakch se skld kad skuten vkon.10

V obou kznch mluvil Schweitzer nikoli abstraktn o jaksi spolenosti jako celku, nepromlouval o jejm kolektivnm vzestupu nebo padku. Hovoil konkrtn o jedinci jako tom, kdo konstituuje jakkoli spoleensk jednn. lovk, k Schweitzer, ze sebe nikdy neme sejmout svou etickou odpovdnost za osobn jednn, i kdyby snad jednal zdnliv v zjmu sv firmy, spolenosti nebo sttu. dn pedstava podku i du, dn postult obecnho blaha, dn ekonomick nutnost nesnm z jednotlivho lovka tuto morln odpovdnost za vlastn jednn. Ty nejsi nic, tvj nrod je ve, to


je protiklad individuln etick odpovdnosti. Premisou lovka jako tvora a obrazu Boho, kter m vdy individuln etickou odpovd-nost a uvdomuje si zvazek cty k vekermu ivotu, Schweitzer ve svch pozdjch pracech kulturn-filosoficky pispl k budovn kulturnho sttu, o nm uvaoval. Nepodal tedy pouhou analzu padku jako v My epigoni. Prv tato analza zkzy byla jednm z podstatnch dvod toho, e Schweitzer ve sv pozdj filosofii kultury opt nov koncipoval text My epigoni.

Schweitzerova filosofie kultury mla mt nakonec ti ohranien sti. Celek vak zstal zsti pouhm nrtem. Do roku 1923 ped-loil Schweitzer Filosofii kultury I a II pod tituly padek a obnova kultury a Kultura a etika. Nezamlel tm dn akademick sys-tm. Chtl napsat etiku pro ivot ve 20. stolet. Prodejnost jeho knih tomuto zmru odpovdala: Prodalo se skoro sto tisc vtisk svazku I (kritika kultury) a svazku II (etika), zatmco akademit filosofov si Schweitzerova dla vcemn nevmali. Vjimkou byli pouze Ernst Cassirer a Karl Lwith. Ostatn jeho dlo zaadili mezi populrn filosofii.11

Filosofie kultury III, na kter Schweitzer pracoval od roku 1931 a do roku 1945, se pokouela rozit rmec evropskho mylen tm, e se zabvala mimo jin indickm a nskm mylenm. Dlo bylo uveejnno a po Schweitzerov smrti. Dostalo nzev Svtov nzor cty k ivotu a vylo v letech 1999/2000 ve tyech stech jako sou-st Dl z pozstalosti. Publikace obsahuje krom rznch textovch fragment obrnou plohu s poznmkami a dal doplujc plohu s dokumenty. To jet zvrazuje zlomkovitost celku.12

Zamlenou IV. st sv filosofie kultury na tma kulturn stt Schweitzer nikdy nenapsal. Prvn a druhou st sv filosofie kultury te chpal ne u jako v roce 1915, v dob textu My epigoni jako koncepci protikladnou dobovmu fatalistickmu vkladu djin.13 Konkrtn mu lo o opozici vi Zniku Zpadu Oswalda Spenglera. V tomto dle spatoval Schweitzer tkomyslnou romanci:

O Spenglerovi: on udv takt svtovmu dn jako dt vojensk hudb, kter jde kolem. Funguje jako dobe placen plaka na pohebn slav-nosti na kultury.14


Schweitzerv osobn vztah ke Spenglerovi ml veskrze ptelskou povahu od t doby, co se jednou oba jakoto autoi nakladatelstv C. H. Beck setkali se zstupcem nakladatelstv, kter se pustil do obda, maje oba autory kadho z jedn strany. Schweitzer to komentoval slovy: Tahle scna mi pipomn sedlka s dvma jeho dojnmi kr-vami.15 Schweitzer byl toho nzoru, e Spenglerovu Zniku Zpadu je nalhav zapoteb kulturn-filosofickho korektivu, spovajcho v pitakn ivotu. To vak nic nemnilo na jeho dobrm vztahu ke Spenglerovi, jak dosvduje Schweitzerv dopis z roku 1932:

Mil pane Spenglere, tiscer dky za to, e jste mi zaslal sv sebran politick spisy. To je nesmrn cenn, e je te mon vidt v postoj ve vem vudy. Tolik jsem se zabral do vaich tak chvatn napsanch vklad, e proto zanedbvm svou prci. Co nejsrdenji v oddan Albert Schweitzer.16

Schweitzer sm nicmn smoval opanm smrem ne Spen-glerova smuten slavnost na kultury. Napsal: Etika jedince je smycov kvartet; etika spolenosti je vojensk hudba. Schweitzer byl antipodem Spenglera, kter podle nj nen nic jinho ne Hegel, [jen] bez jeho optimismu.17 Schweitzerovi lo v etice o dvoj. Za prv razil Afrikou inspirovanou metaforu zmny paradigmatu v klasick filosofii: kdy byla za prvn svtov vlky pozabjena cel jedna generace, zmna paradigmatu u se nedje v parku, nbr v pra-lese, v divoin, a tou divoinou hodlal Schweitzer proret stezku duchovn kultury. Za druh: kompasem v divoin mu bylo nejdv pedveden djin danho problmu jako ji u Djin vzkumu ivota Jeova. V textu My epigoni tuto prvn st rozvinul daleko vraz-nji ne onu stezku filosofie kultury, je vede z civilizan divoiny. Dlo z roku 1915 zstalo v podob nrt, protoe v nm Schweitzer nakousl nejrznj tmatick okruhy, kter mu pipadaly kulturn relevantn. Kritizoval napklad pojet svobody a pojem kultury u katolick crkve.18 Odsoudil evropsk excesivn nacionalismus jako jednu z pin vlky (Nacionln cit tak sputn a vystupovan do nesmyslnosti, jak vyvstal v Evrop v poslednch desetiletch, se


ned prokzat u dnho nroda minulosti)19. Jako sttn form dval pednost monarchii ped parlamentrn republikou (Skuten pednosti, kter by snad mohla prokzat republika vi monarchii, vce ne vyvauje lep stabilita a kontinuita monarchie. [] Pod-statou prav monarchie je opravdovost20). Pedpovdal vylidovn kulturnch stt.21 Krom toho byl Schweitzer roku 1915 jet pod-statn psnj ne ve sv pozdj Filosofii kultury, pokud jde o fun-damentln kritiku evropsk politick kultury vleen dekadenc a nacionalismem.

Na vklad rozdlu mezi evropskmi kulturnmi stty a africkmi nekulturnmi stty navazuje ve Schweitzerov originlnm rukopi-su z let 1915/1916 kapitola Kulturn stty a kolonie. Zstala dodnes neuveejnna. Nevyla ani v prvnm vydn knihy My epigoni v roce 2005.22 V tto zvren kapitole Schweitzer v podstat ospravedlu-je mocenskopolitick primt evropskch kolonilnch mocnost, a to na zklad jejich vych kulturnch nrok. Tmi tak Schweitzer zdvodoval sv odmtnut plnch obanskch prv pro Afriany. Projevuje se zde jako patriarchln zastnce takovho kolonialismu, kter by byl odpovdnj a ctil zvazek kulturnho pozdvihnut Afri-an. Odmt vak politickou nezvislost africkch kolonilnch ze-m. Souhlas s tvrdmi tlesnmi tresty pro Afriany, protoe krtk tresty odnt svobody by na n pr nepsobily. Zrove vak neustle zdrazuje, e v kadm uvn koloniln moci mus vdy zleet na zjmech Afrian a na jejich kulturnm vvoji. Kritiku podle Schweitzera zasluhuje kad podoba koloniln i evropsk dekadence.

Tyto vahy ho v celm jeho dle vedly k tomu, e chtl Afriany uchrnit, nejradji zcela, projev evropskho padku. Zrove si myslel, e kulturn pokrok me vzejt jedin ze zpadn osvcen kultury, ne z kultury africk. Co vypad na prvn pohled rozporn, vy-svtl se, kdy si uvdomme, e stoik Schweitzer z hlediska duchov-nch djin ctil spznnost nejspe prv s osvcenstvm 18. stolet. A etika pozdnho stoicismu byla podle nj kvskem, kter prokvas novovk mylen.23 Tato Schweitzerova vnitn spznnost se sto-iky a osvcenstvm je v knize My epigoni zejm mimo jin v pokusu definovat pojem kultury a vyloit jeho koeny:


Kultura znamen vzdlvn duchovnho ivota jedince a spolenosti a vytven vnjch okolnost, kter odpovdaj stavu, jej takto do-shl. Protoe tento vraz podv podstatu vci, je v jazycch, v kterch se uplatuje, nadazen synonymnmu slovu civilizace a je teba mu dvat pednost, jakkoli by se mohlo zdt, e je vcemn zdiskreditovn zneuvnm. Vytvoena byla nae kultura v renesanci, osvcenstv, racionalismu a velk filosofii pozdnho osmnctho a zanajcho de-vatenctho stolet. Vrac se k ecko-msk [kultue] v tom smyslu, e stedovk il z toho, co z n zbylo a renesance zaala jej obnovou. pa-dek nastv asi tak s druhou polovinou devatenctho stolet. Zpotku se uskuteuje pozvolna a nepozorovan. [] Zcela obecn jej charak-terizuje ta skutenost, e rozumov idely, nastolen v minulosti, jeden po druhm ztrcely innost.24

Schweitzer vidl svou filosofickou domovinu v symbize osvce-nectv s antickm stoicismem. Zrove zn zvltn, e Schweitzer psal text My epigoni v Africe, ale substanciln roli v nm Africe ne-dal. Protjek k postav evropskho dekadentnho nacionalisty tvo Schweitzerova tehdy obvykl zjednoduujc e o Afrianovi jako dtku prody.25 Claus Gnzler tento jev vyjaduje trefnou poznm-kou, e Schweitzer byl kolonialista kritik kolonialismu, Evropan, kter si uvdomoval sv posln a hodlal v neevropskm prosted tr-vat na svch idelech.26 Ve srovnn s vtinou Evropan v Africe byl Schweitzer mnohem krititji naladn vi kolonilnmu podnikn i vi evropsk kultue. Nadosmrti vak zstal zcela do hloubi pe-svden o poehnnch a nadazenosti evropskho osvcenectv a jeho antickch koen. Kulturn kritika v My epigoni je rozbhav a ne vdy systematick, ale se Schweitzerovm kulturn-kritickm dlem po roce 1923 ji pece nco spojuje: elementrn zpsob, jakm Schwei-tzer provozoval svou filosofii kultury, vychzeje z ivota a zkuenosti.

Co pesn je tm elementrnm ve Schweitzerov mylen? Tm, dky emu je Schweitzerova etika tiv a iteln pro nefilosofy, za-tmco je banalitou pro nkter filosofy? Na to nm odpovd Schwei-tzerovo naden zaujet Goethem prodovdcem. Vnoval Goethovi celkem tyi velk projevy. Prvn zaznl v roce 1928, kdy Schweitze-rovi msto Frankfurt udlilo Goethovu cenu. Ji dve pipomnal, e


Bach zaplatil jeho studium lkastv, a roku 1928 k tomu dodal, e Goethe financoval jeho dm v Gnsbachu. V roce 1932 ml Schwei-tzer dv ei o Goethovi ve Frankfurtu a v Ulmu ke stmu vro jeho smrti. V ervenci 1949 pak referoval o Goethovi v Aspenu (Colo-rado) pednkou Goethe. Der Mensch und das Werk u pleitosti dvoustho vro Goethova narozen.27 Pes draz na rzn aspekty je ze vech ty pednek zejm, co vlastn Schweitzera na Goethovi tak fascinovalo:

Kdy jsem sm piel k rozumu a vrtil se k tto naturfilosofii [], byl mi Goethe jedinm, kdo vydrel na ztracen vart, kterou my nanovo zanme steit a dvme se tam do dla.28

Prce to bylo podle Schweitzera Goethovo prodovdn i filo-sofick zaloen a odvodnn etiky, je pitakv svtu, a pedevm jej uvdn do praxe. Goethe jako vedouc vmarskho dvornho diva-dla, bsnk, prodozpytec a politik byl Schweitzerovi tak blzk tm, e uvaoval elementrnji a praktitji ne spekulativn filosofie. Ani svj pojem cty nemusel Schweitzer vytvet jako speciln eticko--pedagogick pojem. Nalezl jej i s pslunou mylenkovou strukturou u Goetha v druh knize romnu Vilma Meistera lta tovarysk:

cta! Vilm se zarazil. cta! zaznlo znovu. [] Nboenstv, kter se zakld na ct k tomu, co je nad nmi, nazvme etnickm, je to nboenstv nrod a prvn astn odpoutn od nzk bzn; vechna takzvan pohansk nboenstv jsou toho druhu, jmenovat u se mohou, jak chtj. Druh nboenstv, kter se zase zakld na ct, ji mme k tomu, co je nm rovno, nazvme filosofickm vdy filosof, kter se stav doprosted, k sob mus stahovat vechno vy a vytahovat k sob vechno ni; jen v tomto stavu uprosted zasluhuje jmna mudrce. Kdy pak prohldne vztah k sob rovnm, a tedy k celmu lidstvu, vztah ke vem ostatnm pozemskm okolnostem, nutnm i nhodnm, ije v kosmickm smyslu v samotn pravd. Jet vak musme promluvit o tetm nboenstv, zaloenm na ct k tomu, co je pod nmi; naz-vme je kesanskm, protoe se v nm nejvce zjevuje takov smlen; je tm poslednm, k emu lidstvo mohlo a muselo dospt. Ale k tomu


patilo nenechat zemi leet pod sebou s odvolnm na vy msto zrodu, nbr uznat za bosk i nzkost a bdu, vsmch a pohrdn, potupu a nouzi, utrpen a smrt.29

Goethv pojem cty byl urujc pro pedagogiku 19. stolet, a tak pro Schweitzerovu filosofii kultury. Ve Schweitzerovch kznch se vynouje u v letech 1909/1910.30 Dvno ped rokem 1915 se Schwei-tzer obeznmil s Goetheho dly, zejmna prostednictvm Heleny Bre-

K lovku pat vle k ivotu. Nejen tento nzor sdlel Schweitzer s Nietzschem. Rovn knr, es, kroben lmec a psn pohled oba farsk synky spojoval:


sslauov, naden tenky Goetheho. Ve sv pednce Goethe. lo-vk a dlo nazval filosofii takovho Platna, Hegela, Schellinga nebo Schopenhauera doktrinskou filosofi, zatmco Goethe je podle nj mnohem bl nedoktrinsk filosofii tzv. prodnch filosof jako byli Hrakleitos, Thals nebo Anaximandros.31

Zejmna ona vta z Fausta Na potku byl in zakldala Schwei-tzerv pocit duevn spznnosti s Goethem.32 Vak tak Schweitzer jednoznan dval pednost druh form filosofie, t, kter dval

Vlevo Albert Schweitzer ve vku 34 let, vpravo Friedrich Nietzsche ve vku 38 let.


pednost i Goethe toti filosofii blzk stoick filosofii prody. Zrove ml celoivotn nesmrnou ctu ke Kantov intelektuln genialit a k osvcenectv jako civilizanmu vkonu. Kant nicmn nebyl vysloven podstatn pro Schweitzerv zpsob pohledu na svt, produ a pirozenost ani pro etiku, je z tohoto pohledu vychz. Pod-statnj bylo nboensko-mystick provn, kter nen konkurenc zkladn filosofie, nbr jejm rovnoprvnm doplkem. Kantovi podle Schweitzera schz to, co je pro Goetha naprostou samozej-most, toti uvdomovat si pvodn prodnost, dmoninost, kterou v sob od narozen nos kad lovk, osudovost, nedokonalost.33 Na druhou stranu init to, co je eticky sprvn, bylo pro Goetha vsledkem nikoli pouhho racionlnho vpotu i povinnosti, nbr nejniternjho vnmn a ctn.

Tuto mylenku rozvjel Schweitzer dl ve tet sti Filosofie kul-tury. Piblil se v tom filosofovi, kter od asnch dob a natrvalo po-znamenal Schweitzerovo mylen, pes vechny rozdlnosti v etickch dsledcch; filosofovi, na nm ovoval sv vlastn mylen. Ano: tm filosofem nen nikdo jin ne Friedrich Nietzsche, s jeho dly se Schweitzer dostal do styku ji na potku studi v roce 1893.34 Schwei-tzer rozlioval dva typy osobnost: pirozenou osobnost, kter pedstavuje osudovou jednotu instinkt, pud a schopnost, a raci-onln osobnost, kter se ke svtu kolem sebe vztahuje prostednic-tvm uvn svho mylen a rozumu. Jeho idel symbizy obou typ se pak siln podobal Nietzscheho pedstav nadlovka. S jednou zsadn odlinost: jestlie Schweitzer m idel eticky zulechtnho lovka, pak Nietzscheho nadlovk je siln jedinec, kter sm pro-vdt pehodnocen vech hodnot na kor jedince slabho.

Schweitzera a Nietzscheho vak spojovala pedstava, e piro-zenost lovka s jeho ivotn vl se nem potlaovat, nbr rozv-jet mylenm. Oba byli pesvdeni o tom, e jednou z podstatnch determinant lovka je vle k ivotu. ivel (element) vitality a sla lidsk vle bylo to, co na Nietzschem tak fascinovalo mladho Schweitzera, kter se mu ve studentskch letech frapantn podobal. Clem Schweitzerovy etiky bylo koneckonc uskuteovn pirozen povahy lovka jako individua, nikoli lovka jako sti beztvar


masy; uskuteovn ideje pravho lidstv a jeho temperovn lid-skm rozumem tm se Schweitzer vrtil ke Kantovi.

Nietzsche byl trvale urujc pro Schweitzerovu pozdj filosofii kultury. Vznam Nietzscheho pro Schweitzerovo mylen je vak zejm u ze zsadn pase v knce My epigoni, kterou ovem Schweitzer ve svm pvodnm rukopisu krtl. V konen redakci textu zn pedchzejc pas nsledovn:

Individualismus, pokud nespov ve frzi, poznv nebezpe, kter hroz jedinci od kolektivity, kter jej absorbuje. Na Nietzschem je velk to, e hlsal sounleitost mravnosti a osobnosti v dob, kter o tom ztratila vekerou povdomost.35

Hned po tchto slovech nsledovala v manuskriptu pas, kterou Helena opatila na okraji poznmkou Oho! a kterou Albert poslze vykrtl: Tmto inem vystupuje jako tet moralista lidstva vedle Skrata a Jee. Jeho hlas zaznv do jejich a nikdy u jej nelze pe-slechnout.36 e tato Schweitzerova chvla Nietzscheho nebyl dn exces, o tom svd dopis Helen z roku 1903:

tu Nietzscheho: Mimo dobro a zlo tu velkou, krsnou vzvu k i-votu, pitakn ivotu; slym ndhern cizorod harmonie, mocn, hrd, smjc se, okouzlujc zvuky, kter by byly tak mmi, kdyby nebylo m povinnosti. [] Je to pozoruhodn: rozumm lpe Jeovm slovm od t doby, co slym tenhle velk smch, s nm je vyslovil. Nco z toho smchu je v Mimo dobro a zlo, tomto Novm zkonu hrdosti lidsk pirozen povahy, kterou by chtli zabt. V Nietzschem bylo nco z ducha Kristova; ci to je svatokrde. Jene: je to pesto pravda; prav-div je pece stejn leda blasfmie. Chybla mu vak aktivita; proto jeho hrdost pobhala po kleci jako uvznn lev, msto aby vystoupila ze sv jeskyn a pobjela koist, a nakonec se sama rozspala. Ale byl ulech-til, tento mu; kdyby byl il o 20 stalet dve, byl by se stal Pavlem.37

Snadno si meme pedstavit, jak by takov pekvapiv srov-nn Nietzscheho s Jeem spolu s charakterizac Nietzscheho jako potencilnho Pavla narazilo u mnoha Schweitzerovch teologickch


koleg. Zato Schweitzerovm studentm nemlo jeho naden Nietz-schem zstat skryto. U o zimnm semestru 1911/1912 ve Schweitze-rov pednce na tma Zvry historicko-kritick teologie a pro-dovdy pro hodnocen nboenstv zaznla tato vta:

Trojice velkch etickch mistr je SKRATS, KANT a NIETZSCHE ; zhruba eeno: SKRATS zaloil etiku jako samostatnou a osvobodil se od tradice, KANT prokzal absolutnost etiky proti vem nzorm, kter ji chtly redukovat na sociln a utilitrn strnku, a NIETZ-SCHE mon nejvt etik, pinejmenm ten, jen m nejvce co ci tm, kte k nmu pistupuj svobodn a nejsou jeho slovy zajati , on vlastn proklamoval, e pedmtem etiky je cel iv lovk.38

Po takovch slovech je jasn, pro se Schweitzer tak intenzivn zabval Nietzscheho dlem, pestoe z etickho hlediska dospval k zsadn odlinm zvrm ne on. Jak poznamenal teolog Tom Kleffmann: e se Schweitzer zabval tmto filosofem, to u nj nepi-vodilo nic menho ne hlubok zsah do ivotn historie, ivotn obrat, kter Schweitzera (podobn jako jin teology, napklad Paula Tillicha) osvobodil od cizoty tradovan, pouze nazen soustavy kesansk vry a jej morlky.39 Schweitzerv princip hlubok cty k vekermu ivotu fundamentln odporoval Nietzscheho vkladm nadlovka, ba kad etiky silnjho. V roce 1932 se nicmn ve svm goethovskm projevu opt vrtil k on elementrnosti, kterou ho tak fascinoval Nietzsche a kterou obdivoval ji u Goetha. Tato ele-mentrnost byla podle Schweitzera cestou k zodpovzen otzky, jak si meme pedstavovat a myslet spojen mravnosti a pirozenosti lovka. Na tto otzce podle nj ztroskotala klasick filosofie, nikoli vak Goethe:

V tom jde Goethe zcela prostou cestou. Nestar se o vechno vyvozovn a odvodovn morlky, o kter se v jeho dob snaili, nbr pijm etick mylenky, kter se objevily v lidstvu, jako pirozen zjeven. k toti, e bh-proda se zjevuje nejen ve fyzickch prafenomnech, ale tak v morlnch. [] Tak v Goethov mylen vane dech lsky, jak vzchz z nboenstv prorok Izraele a nboenstv Jeova. On, kter

145 | cta k ivotu

ped Nietzschem vnmal ten velk problm, jak vztah je mezi zulech-ovnm lovka, to znamen tm, e se stv sebou samm a tm, e se stv dobrm. V tom spov jeho prav filosofick vznam!40

V tomto smyslu nebyl Schweitzerv princip hlubok cty k ivotu banln, jak se mu asto vyt, nbr elementrn. Tak nen sou-st njak spekulativn filosofick mylenkov koncepce, nbr projevem stoick naturfilosofie i filosofie prody jakoto praktick filosofie v goethovskm duchu. Schweitzerovm clem bylo uvaovat o mravnosti a pirozenosti pohromad. Spojovac lini mu byla etika lsky, orientovan na Jee z Nazaretu.

cta kivotu

Tento termn, cta k ivotu i hlubok cta k ivotu, vyslovil Schweitzer ped svmi studenty ji o zimnm semestru 1911/1912. Nebral ho jako abstraktn pikzn, nbr jako formulaci, vyslovenou s vdomm toho, e je ivot utlaovn jinm ivotem.41 Tto etice se vytkalo, e se pli siln d mylenm Friedricha Nietzscheho. Ale Schweitzer podle vlastnho nzoru jen radikalizo-val Zlat pravidlo.42 Podle Schweitzera kad lovk usiluje navzat vztah ke svtu, a dl to existenciln prostednictvm mylen a v-dn jak k tak Descartesova vta myslm, tedy jsem. Descarte-sovu cestu vak Schweitzer odmt, nebo kdy e o vlastnm vztahu ke svtu zan abstraktnm mylenm, dostv se lovk nezadr-iteln na cestu abstraktnosti.43 Naproti tomu Schweitzer k, e

nejpmj skutenost vdom lovka zn: J jsem ivot, kter chce t, uprosted ivota, kter chce t. Jako vle k ivotu uprosted vle k i-votu se lovk chpe sebe sama v kadm okamiku, v nm peml o sob samm a o svt kolem sebe. [] A lovk se mus rozhodnout, jak se hodl ke sv vli k ivotu zachovat.44

Me vli k ivotu popt, jak to podle Schweitzerova nzoru p-li nedsledn in takov Schopenhauer nebo indick filosofie.45 Ale


me j tak pitakat, co je podle Schweitzera jedin pirozen a opravdov. Toto pitakn ivotu je stednm pojmem Schwei-tzerovy etiky. Nejde u nj o dn instinkt. Jde o etick rozhodnut, jakho je schopen kad lovk: rozhodnut s ctou se oddat svmu i-votu a vekermu ostatnmu ivotu, a dodat mu tak jeho pravou hod-notu. Schweitzer definoval pitakn ivotu jako prohlouben, vnitn pijet a vystupovn vle k ivotu.46 Pitom Schweitzerova etika vyaduje, aby lovk se stejnou ctou pistupoval k vekermu ivotu kolem sebe ne navzdory sv vlastn vli k ivotu, ale prv kvli n.

lovk, jen se stal myslcm, zrove prov nutnost prokazovat ve-ker vli k ivotu stejnou ctu k ivotu jako sv vlastn. Prov jin ivot ve svm. Za dobr povauje: zachovat ivot, podporovat ivot, vvo-jeschopn ivot dovdt k jeho nejvy hodnot. Zl je: niit ivot, kodit ivotu, utlaovat rozvinuteln ivot. To je mylenkov nutn absolutn zkladn princip mravnosti.47

Schweitzer piznv, e v prod se existence jednoho asto pro-sazuje na kor druhho, co je zhadn a hrozn zkon, jemu je podroben i ten, kdo je ochoten pistupovat ke vemu ostatnmu ivotu s hlubokou ctou. Jene lovk, jen mysl a jedn eticky, tak jedno-due nepijm onu hroznou logiku porajcho a poranho:

Jako etick bytost se vak sna unikat tto nutnosti, jak jen me, a jakoto lovk, jen se stal vdoucm a milosrdnm, zruit vlastn roz-polcen vle k ivotu, pokud sta vliv jeho existence. zn po tom, aby sml osvdit humanitu a musel pinst vykoupen z utrpen.48

Tmito slovy l Schweitzer jist tak svou vlastn motivaci k lkask slub v Africe. Nco docela jinho je Friedrich Nietz-sche. Tak Nietzsche pitakal elementrnosti prody, ale pokud jde o prvo silnjho, vbec u nevidl nutnost njakho milosrdentv. Podle Nietzscheho vd vldnouc morln pedstavy za svj vznik pedevm zkuenosti znevhodnnch, e jsou podadn.49 Snaili se ve vlastnm ivot kompenzovat sv permanentn pokoen tm, e postulovali nadazenost v jinm ohledu morlnm. S tmto clem

147 | cta k ivotu

uili mnoho ostrovtipu na to, aby co nejdkladnji vypracovali dvody sv vlastn morln nadazenosti, kter je z Nietzscheho hlediska nepijateln. Podle nj to byli pvodn naopak ti vzneen, mocn, ve postaven a vzneen smlejc, kdo vnmal sebe a sv jednn jako dobr, na rozdl od veho nzkho, nzce smlejcho, sprostho a lzovitho. Na zklad tohoto patosu distance si teprve pisvojili prvo tvoit hodnoty, razit jmna hodnot.50 Jen ve srovnn s tmto pirozenm stanovovnm hodnot je z pohledu Nietzscheho srozu-miteln zvrcenost pozdjho vynlezu morlky:

toti: jedin uboz jsou ti dob, chud, bezmocn, nzc jsou jedin dob, trpc, strdajc, nemocn, ohavn jsou tak ti jedin zbon, jedin boha-bojn, jen pro n jedin je blaenost.51

Tmto prvnm pehodnocenm vech hodnot zaalo podle Nietz-scheho povstn otrok v morlce,

ona vzpoura, kter m za sebou dvoutisciletou historii a kter nm dneska zmizela z o jen proto, e zvtzila.52

V tomto znamen probhaly cel djiny etiky, podle Nietzscheho vychzejc v podstat jednak ze skratovsko-platnsk tradice, jed-nak z tradice idovsko-kesansk. Tomu, kdo to nahldl, nemohlo u jt (jako pozdji u Schweitzera) o novou etiku nebo o novou ori-entaci morlnch pedstav, nbr leda o jejich odstrann. Clem se tedy stv stav mimo dobro a zlo.53 Nietzsche ml za to, e v pojmu ivota nalezl smrnici k hodnocen hodnot. Svj odsudek tradovanch morlnch pedstav, kter vzely z ducha resentimentu, Nietzsche ospravedluje tm, e jsou v rozporu se ivotem a pirozenm vb-rem. Slabm jde pece jedin o to, aby domestikovali spontnn, pi-rozen dynamick ivot s jeho nadazenost, aby jej sthli korzetem abstraktnch pedstav o spravedlnosti.

Naproti tomu Schweitzerv svtov nzor cty k ivotu nezn dn resentiment. Kadmu ivotu piznv stejnou hodnotu. Zpotku byl tedy Schweitzer Nietzschem naden, ale s pibvajcm vkem zdrazoval, v em si odporuj.


Kultura a etika patily pro Schweitzera tsn k sob. Ve tet sti sv Filosofie kultury, na n pracoval bhem druh svtov vlky a potom znovu v dob krize, uvaoval takto:

Co je opravdov kultura? Zcela obecn eeno je kultura pokrok, mate-riln a duchovn pokrok jedinc i nrod. Podstatn je ten duchovn []. Nejvy kultura nen ta, v n se uskuteuje nejvt materiln pokrok, nbr ta, v n zskvme a osvdujeme to nejulechtilej lid-stv. Duchovn a etick idely vytvej podstatu kultury. Vechno, co se dje v historii lidstva, m svj posledn a prav dvod v mylenkch, v kterch ij dotyn generace.54

Rovn toto nejulechtilej lidstv byla schweitzerovsk v-pjka z Goetha. Na jinm mst nazval Schweitzer etick rozvoj lovka tou nejvy hodnotou.55 Tm se Schweitzer nestal stoupen-cem filosofie hodnot Maxe Schelera nebo Nicolaie Hartmanna, tak oblben na potku 20. stolet. Ti podle jeho nzoru vytveli svou spekulativn filosofi a laicizovanou naukou o zjeven56 systm hod-notovch hierarchi, msto aby se soustedili na praktickou strnku hodnot, jako to dlal on v Lambarn.

Nboenstv afilosofie kultury

Jak do sebe zapadaj Schweitzerova filosofie kultury a jeho mysticky zaloen teologie? Schweitzer mezi nimi nectil roz-por. Podle nj se harmonicky dopluj, ale zrove lovk nemus bt kesanem, aby uskuteoval princip cty k ivotu. emu Schweitzer k pitakn ivotu nebo optimismus, to podle nj vyjaduje novozkonn vta: Nebo kdo by chtl zachrnit svj ivot, ten o nj pijde; kdo vak pijde o ivot pro mne, zachrn jej. (Luk 9,24). Ze Schweitzerova hlediska nemohla klasick filosofie tento poadavek, tu nesmrnost Jeova pkazu lsky, splnit. Etiku sebezdokonalo-vn.57 Pesto Schweitzer zmrn nehovoil o Bohu, kdy ve svch pednkch referoval o ct k ivotu. Chtl tak zdraznit univerzl-nost svho principu:

149 | Nboenstv a filosofie kultury

Dosud bylo mm principem nekat ve filosofii vce, ne co je absolutn logick proitek mylen. Proto ve filosofii nikdy nemluvm o Bohu, nbr o univerzln vli k ivotu, kterou si uvdomuji na dvoj zpsob: jako tvr vli mimo mne a jako etickou vli ve mn. [] Proto se radji drm vklad o proitku mylen a nechvm panteismus a teismus v sob v nerozhodnutm konfliktu. [] Kdy ale hovom tradin nbo-enskou e, pak uvm slova Bh v jeho historick uritosti a neu-ritosti [] Neobejdu se bez uputn od poznvn svta. Z konfliktu: panteismus teismus se nedostanu.58

Bh ve filosofickm smyslu ml ve Schweitzerov filosofii kultury sv msto. Pro princip cty k ivotu vak nepoteboval ani Krista, kter vstal z mrtvch, ani Boha jako Otce, Syna a Svatho Ducha.59

Nboenstv i etika podle Schweitzera vychzej ze zkuenosti a subjektu a tkaj se jich. V tomto smyslu jsou pro nj elementrn. Kdy nkdo vdeck diskurs o etice i filosofii odtrhne od lidsk zku-enosti, neme rozumt podstat etiky a nboenstv. To aspo vytal Schweitzer skoro cel filosofii 19. stolet. Ve sv disertaci o Kantov filosofii nboenstv tvrd napadl odtait deskriptivn slovo transcendentln za to, e vytv distanci mezi religiznm proitkem a relnou existenc lovka, m vytsuje empirii do sfry numinzn, metafyzick teorie poznn: To je to nejhloupj, co Kant vynalezl transcendentln!60 Schweitzer vychzel ze zkuenosti, take pro nj nebylo vbec mon psn oddlovat teologii, filosofii kultury a etiku. Pro Schweitzera teologa nebyl princip cty k ivotu nm nboenskm v christologickm smyslu. Byl to pro nj sekula-rizovan a univerzln ekvivalent Jeovy etiky lsky, kter me bt univerzlnm vzorem etick existence bez ohledu na soudob historick okolnosti. To bylo to, co se Schweitzer snail pedvst u ve svch Djinch vzkumu ivota Jeova.

Schweitzer povaoval za mylenkovou nutnost, e z vdom vlastn vle k ivotu (j jsem ivot, kter chce t) plyne identifikace s vl druhch k ivotu a e tuto identifikaci lovk prov jako uni-verzln vli k ivotu, jako ctu k vekermu ivotu. S touto my-lenkovou nutnost vak nememe souhlasit. Nemlo lid, mon


dokonce vtina, povauje svj ivot za nejvy hodnotu, a pece z toho nevyvozuj, e by ivot druhch musel mt rovn nejvy hodnotu. Prv tento typ hierarchizujcho uvaovn se Schweitzer snail pekonat tm, e upozoroval na globln Bo vli k lsce, je se v ivot Jee z Nazaretu zjevila v urit chvli, ale je sama o sob mimo as. V tomto smyslu chpal Schweitzer Jee jako uitele a vzor: Je svm ivotem ukzal, e etika je inn sebeodevzdn jedince ostatnm.61

Kesan podle Schweitzera toto etick zjeven poznali. Tvrdil vak, e vichni lid nadan rozumem by se mohli navzdory vem nboenskm a ideologickm hranicm navzjem poznat jako eticky myslc individua a brati. Povdomost o tomto pirozenm bratrstv podle nj konzervovala svtov nboenstv. Proto se Schweitzer jet i ve vysokm vku intenzivn zabval etikou svtovch nboenstv a jejich zptnm psobenm na kulturu a lidsk souit napklad ve spisu Djiny nskho mylen.62

e takov mezinboensk etika a filosofie kultury se nesetk s ohlasem u profesnch filosof, bylo Schweitzerovi jasn.

Ani u teolog se jeho interreligizn hledn univerzln platnho principu etiky nesetkalo prv se sympatiemi. Karl Barth (tento teo-log se v listopadu 1928 se Schweitzerem krtce osobn setkal v Mn-steru; v roce 1965 mu pak poslal dv ptelsk pn, aby se uzdravil) kritizoval, e u Schweitzera je to lovk, kdo se rozhoduje, kdy m jednat eticky, a e stedem veho je pro nj cta k ivotu msto slova Boho.63 Podle Bartha uinil Schweitzer lovka pli aktivn stra-nou, zatmco Boha a Jee jakoto morln vzor redukoval na pasivn pedobraz a pozad pro etick jednn. Pesto se u Bartha projevila vi Schweitzerovi zvltn smsice odmtn a obdivu, kdy ve sv posledn pednce s nzvem vod do teologie o zimnm semestru 1961/62 v Basileji prohlsil:

Nezvolil tak problematick teolog jako Albert Schweitzer stle z hle-diska pedmtu teologie vlastn to lep? A s nm ti prvn z nejlepch, kte se tu a onde bez jakhokoli teologickho smlen snaili lit rny, sytit hladov, pojit zniv, poskytovat domov dtem bez rodi?64

151 | Nboenstv a filosofie kultury

A z druh strany: co Schweitzerovi, filosofu kultury, vadilo na tak-zvan dialektick teologii Karla Bartha, jak se provozovala po prvn svtov vlce v prostoru nmeckho jazyka? Jej jednostrann dog-matizace Jee. Novozkonci, kupkladu Rudolf Bultmann se svou metodou demytologizace, se snaili pst proti n. Ti vak podle Schweitzera nedostihli prostho kesana. Koncem padestch let Schweitzer napklad napsal jednomu fari v Jin Africe, s nm se ptelil:

Od chvle, kdy o vs vm, jsem stle v obavch, e se vm lska k pravd, kterou se mnou sdlte, stane osudovou. Kdybyste piel o msto, muste mi to sdlit. Tm slovem odmytologizovn napchal mil Bultmann spoustu kody. Vzbudil v lidech nedvru. Je nen dn mtus a ni-kdy nebyl mytologizovn, jen dogmatizovn tm, e s pevzetm ped-stavy logu do eck teologie se do dogmatick pedstavy Jeovy osoby dostala tak eck metafyzika. Jde tedy o od-dogmatizovn Jeovy osoby. Slovo odmytologizovn jsem od samho zatku nemohl strpt a chpu odpor, kter se proti nmu zdvihl v kesanskm vdom. Proto mi slibte, e je u nikdy nevezmete do st, nbr budete vdy mluvit jen o Jeovi podle dogmatu a Jeovi podle evangeli. Pedstavou, e Je je logos, kter se stal tlem, se kesanstv piblilo ekm. Pedstavu idovskho mesie nemohli pevzt. [] My se naproti tomu vvme do pedstavy Krlovstv Boho jako ducha Jeova, kter se ve svt dostv k vld. Ze vech protestantskch kac jsem tedy j ten nej-dnj a nejcrkevnj a mohu se na Marka a Matoue odvolvat lpe ne crkev.65

Pro Schweitzera filosofa kultury nebyla rozhodujc vra v odpu-tn hch nebo ve zmrtvchvstn, nbr prvek (element) pita-kn ivotu. Ten se Schweitzer snail identifikovat ve vech svtovch nboenstvch. Bez lidskho ano ivotu by etika podle nj zstala romantickou zceninou, kter neskt pste v bouch ivota.66

Tato mylenka vysvtluje tak Schweitzerovo hodnocen Srena Kierkegaarda, kter zn tak podivn. Dnsk teolog Kierkegaard je podle nj psychopat, jeho teologie se vyznauje naruenm vle


k ivotu.67 V podobnm duchu se nese Schweitzerova kritika Scho-penhauera. Schweitzer jej sice stejn jako Nietzscheho obdivoval pro jeho elementrn formulaci problmu, ale rzn odmtal jeho popen svta a ivota:

Schopenhauer nevyml pesimistick svtov nzor velkolepm a klid-nm zpsobem jako indit mudrci. Pohybuje se v nm jako nervzn a nemocn Evropan. Kde oni na podklad dosaenho osvobodivho poznn majesttn chz krej z etina do nadetina a nechvaj za sebou dobro a zlo jakoto cosi stejnm zpsobem pekonanho, tam se on ukazuje jako neboh zpadn skeptik. Neschopen t svtovm n-zorem, jej zvstuje, lp na ivot i na penzch, oceuje poitky kuchyn i lsky a lidmi vce pohrd ne s nimi souct. [] Celou podstatu svta abstraktn, veobecn a zeteln opakovat v pojmech, a tak ji jakoto reflektovan obraz zapisovat v trvajcch a vdy pipravench pojmech rozumu: to a nic jinho je filosofie. Tmito vtami pch Schopen-hauerova filosofie sebevradu.68

Schweitzer stavl Kierkegaarda, Schopenhauera a dal proti svmu pojet ivota, kter se tkalo individua. A to zdaleka nejen lovka.

Vznam zvat

Zachzen se zvaty nebylo pro Schweitzera jen njakm podadnm oddlem etiky. Byla to naopak zkouka dslednho u-vn principu veobjmajc ochrany ivota. Kardinln chybu vech filosofickch etik ponaje Aristotelem spatoval v tom, e se zab-valy jen chovnm lid k sob navzjem a vynechvaly z toho zvata a rostliny.69 Jestlie Helena v roce 1915 psala o 52 slepicch, tech kozch, dvou kachnch, jedn ovci, antilop, psu, koce a papoukovi jako sousti lambarnskho hospodstv, nebyl to jen peliv vet len domc zoo. Patilo to k itmu svtovmu nzoru cty k ve-kermu ivotu.70 Vechno, co Schweitzer hlsal o ct k ivotu, se tkalo i zvat. Praktick problmy, kter z toho plynuly, byly ovem nkdy svrzn. Kdy si lambarnt mravenci udlali cestiku pes

153 | Vznam zvat

jeho psac stl, nezniil ji, ale dval jim cukern roztok, kter sm pipravoval. Aby uchrnil rukopisy ped zvaty ve sv pracovn, zavoval je na prdeln ru. Kdy o Vnocch v Lambarn kzal, promlouval ke vem ivm bytostem jako Frantiek z Assisi, kte-rho tak obdivoval. Otzka zabjen zvat a rostlin dovedla Schwei-tzera k jasnmu rozliovn:

Jakmile pokozuji njak ivot, musm mt jasno v tom, jestli je to nutn. Nevyhnutelnost nesmm v niem pekraovat, ani ve zdnlivch nevznamnostech. Venkovan, kter na sv louce pokosil tisc kvtin jako potravu pro sv krvy, se m steit, aby cestou dom v bezduchm bloumn nesrazil kvtinu na kraji silnice, nebo tm se proviuje na i-vot, ani by ho nutila sla nutnosti.71

Etick dilemata vznikala, kdy Albert Schweitzer, kter nebyl vegetarinem a byl lovcem, psal pro sv evropsk tene knihy o lovech v Africe,72 aby z spnho prodeje financoval provoz Lam-barn. Schweitzer vlastnil puku a zabjel napklad hady a dravce, kte niili hnzda snova ped jeho domem. Zato opice a ptci krou-c nad vodou byli ped jeho zbran v bezpe. Pi stavebnch pracch si ponal pozoruhodn etrn:

e vak je mon budit i v tch nejdivoejch divoch soucit vi ubo-hm tvorm, to je mi dno provat pi vsazovn kl. Ne pijde kl do dry, dvm se, jestli do n nespadli mravenci, by nebo jin zvata, a vyndavm je rukou, aby je kl nerozmakal nebo nezali poslze pi zaren mezi kamenm a hlnou. Tm, kte pracuj se mnou, toto jed-nn vysvtluji. Nkte se rozpait usmvaj; jin vrok, kter asto takhle slchaj, lhostejn vyslechnou.73

Na jinm mst mluv Schweitzer o bezmocnm vzteku v boji s plazivm zvectvem, kter toilo na jeho zataven zsoby.74

Problm Schweitzerovy etiky pro vechny tvory, etiky zasahu-jc vechno iv, byl v tom, e byla jasn a psn pouze teoreticky, ale prakticky prv v Africe prozradila svou extrmn vratkost. Schweitzer sm si to uvdomoval. Vdy tak zvata zabjela lidi,


a na druhou stranu lid den co den pojdali zvata, kter zabjeli. Ve Schweitzerov pojet vak bylo zabjen protikladem principu cty k vekermu ivotu, take takka kad porce zvete muselo pedchzet konkrtn etick rozhodnut. Jakkoli zabit zvete, by to byl teba mravenec, vyaduje ve Schweitzerov pojet pesvdiv ospravedlnn.

Albert Schweitzer uchovval sv rukopisy v pytlcch zavench na provzcch, aby je uchrnil ped vlhkost a zvaty. Piazen k uritmu pytlku (sac) je dodnes soust archivnch signatur spis z Lambarn.

155 | Vznam zvat

Schweitzerv svtov nzor nebyla snka statistickch pravi-del, vjimek, hierarchi a ctnost. Byla to pevn vra, e lovk je sm od sebe schopen etickho jednn, kdy mu vysvtlme dsledky jeho jednn, a hlavn m svobodu eticky jednat. Nebezpenj ne zl lo-vk je podle Schweitzera mentalita bezmylenkovitosti a narstajc ztrta lidsk sounleitosti v tom smyslu, e by nm njak zleelo na kadm spolustvoen.75 Schweitzer odmtl nrok podmaovat si Zemi, vychzejc z biblick zprvy o Stvoen, pokud se tm mnilo bezpodmnen ovldnut prody lovkem.

V rmci svch postoj k bm zpasm a sokolnictv se Schwei-tzer nejjasnji veejn vyslovil pro ochranu zvat. O prvnm dni adventu roku 1931 napsal repliku na lnek v curyskm asopisu

Lid i zvata naslouchaj Schweitzerovu vnonmu poselstv. Lambarn kolem roku 1950.


Atlantis, kter vtal oiven sokolnictv. Jeho tensk dopis aso-pis uveejnil v beznu 1932 pod nadpisem Jet jednou k sokolnic-tv.76 Na rozdl od autor pvodnho lnku nenachzel Schweitzer v sokolnien nic romantickho. Kritizoval, e lid pod zstrkou sept s prodou naden pihlej, jak je slab trznn silnm a stv se jeho obt.77 Ptelem prody je podle nj naopak ten, kdo si uvdomuje sv nitern spznn se vm, co v prod ije, podl se na osudu tvor, pomh jim z trpen a nouze, nakolik me, a podle monost se ste kodit ivotu nebo jej niit.78 Zpas o existenci je, k Schweitzer, nanejv bolestn a hrozn st stvoen, ne divadlo, kter bychom mli s potenm sledovat.

Jet demonstrativnji a s vtm inkem na veejnost se Schwei-tzer roku 1964 nkolik msc ped smrt vyslovil k bm zpasm. Bylo to v textu La France et les Corridas, tedy Francie a b zpasy.79 Podle Schweitzera se v tomto takzvanm sportu nemilo-srdn nakld se zvaty. Udivovalo ho, e se kesansk nboenstv nikdy vn nezabvalo tmto tmatem a vbec povinnost chrnit kadho tvora. Frantiek z Assisi jako jeden z mla vbec pochopil vznam tto otzky, ale v rmci crkevnho uen se s tm neprosadil. Nboenstv Dlnho vchodu, k Schweitzer, maj k ochran zv-at mnohem pozitivnj vztah. Do tetice vyel tden po Schweitze-rovch devadestinch jeho tensk dopis v nmeckm tdenku Christ und Welt (Kesan a svt). Byla to plamenn vzva k ochran zvat.80 k: musme mt nejen hlubokou ctu, ale tak soucit s vekerm ivotem, nebo soucit nem hranic. Schweitzer sice rozlioval mezi vymi a nimi tvory, avak eticky byli podle nj vichni tvorov bratry na tme stupni, v duchu bratrstv podle Frantika z Assisi. Cesta k prav humanit vede, k Schweitzer, jen tmto poznnm. Jak lovk zachz se zvaty, to pr toti prozrazuje, do jak mry vnitn pijal svtov nzor cty k ivotu. V zjmu abso-lutn ochrany ivota stlo Schweitzerovi za to, aby se mu vysmvali, e je zachrnce al. Vlastn nitern vztah ke zvatm zskal u jako dt v Gnsbachu. Kultivoval jej ovem a v prvnch letech pobytu v Lambarn, kter roku 1917 skonil jeho deportac do Francie.

276 | Mtus a skutenost

Albert Schweitzer jako dvacetilet rd vystupoval mondnn.

277 | Mtus a skutenost

Jako osmdestilet nositel Nobelovy ceny mru naopak demonstrativn nedbal na vnj lesk. Roku 1955 se vracel do Alsaska s jzdenkou tet tdy. Vysok lmec a knr k nmu vak neodlun patily po cel ta desetilet.

281 | asov pehled

asov pehled

14. leden 1875 V Kaysersbergu (Horn Alsasko) se jako druh z pti dt fare Louise Schweitzera a jeho manelky Adele Schweitzer, roz. Schillinger narodil Ludwig Philipp Albert Schweitzer.

1880 1885 Dochzka do vesnick koly v Gnsbachu a do reln koly v alsaskm Mnsteru.

1883 Schweitzer hrl poprv na varhany. 1885 1893 Studium a maturita na gymnziu v Mylhzch (Ml-

hau sen). 1893 Studium teologie a filosofie na univerzit ve tras burku. 1894/1895 Vojensk sluba ve trasburku. 1896 Rozhodnut pro pmou slubu po 30. roce ivota. 1898 Prvn zkouka z teologie. 1898/1899 Studijn pobyt v Pai (studium varhann hry u Char-

lese-Marii Widora, Isidore Philippa a Marie Jall Traut-mannov) a Berln (teologick studia mj. u Adol fa von Harnack).

1899 Promovn na doktora filosofie. Doktorskou prci napsal na tma Kantova filosofie nboenstv od Kri tiky istho rozumu po Nboenstv v mezch pouhho rozumu.

1899/1900 Vikarit ve trasburku. 1900 Druh zkouka z teologie a nsledn ordinace. Promo-

vn na doktora teologie (Lic. theol.). Prce nesla titul Problm posledn veee na zklad vdeckho vzkumu 19. stolet a historickch zprv.

282 | asov pehled

1902 Habilitace a nsledn soukrom docentura na teologick fakult ve trasburku s prac na tma Tajemstv vyku-pitelstv a utrpen.

1903 1906 editelem teologick Koleje sv. Tome ve trasburku. 1903 1905 Prce na Bachov ivotopisu. 1905 Zatek studia lkastv na Univerzit trasburk; vylo

francouzsk vydn Bachovy biografie. 1906 Schweitzer uveejuje sv hlavn teologick dlo Od Rei-

maruse k Wredemu djiny vzkumu ivota Jeova. 1908 Bachv ivotopis vychz v nmeck verzi. 1910/1911 Rok praxe, sttn zkouka z medicny a sepsn Djin

pavlovskho bdn. 1912 Aprobace na lkae. 18. ervna svatba s Helene Bress-

lauovou, dcerou trasburskho medievalisty Harryho Bresslaua. Formln propjen profesorskho titu-lu, s nm se Schweitzer musel vzdt venia legendi ve trasburku.

Prosinec 1912 Promoce na doktora medicny prac Psychiatrick posou-zen Jee. Vypodobnn a kritika.

1912/1913 Dodaten vzdln v oboru tropick medicny (Pa). Znovu vychz dlo Od Reimaruse k Wredemu , tento-krt s titulem Djiny vzkumu ivota Jeova.

21. bezna 1913 Odjezd do Lambarn v Gabunu. 1913 1917 Prvn pobyt v Lambarn. 1915 Formulace svtovho nzoru cty k ivotu. 4. ervence 1916 Splaen vojensk k zabil Adele Schweitzerovou. 1917 Schweitzer vyhotn do Francie. Internovn v Garaiso-

nu (Pyreneje) a v St. Rmy (Provence). ervenec 1918 Dky nemoci proputn ze zajet. Nvrat do tras burku. 1918 1921 Asistentem na klinice pro kon a pohlavn choroby

a pomocnm kazatelem u sv. Mikule. Oboj skonilo v dubnu 1921.

14. ledna 1919 Narodila se dcera Rhena. 1920 Po Versaillsk smlouv se Schweitzer stv francouz-

skm sttnm obanem. Prvn estn doktort od Uni-verzity Curych (teologie).

283 | asov pehled

1920 1923 Koncertn a pednkov cesty po vdsku a poslze po cel Evrop.

1921 Vyla kniha Mezi vodou a pralesem. Zitky a pozorov-n jednoho lkae v pralesch Rovnkov Afriky.

1923 Schweitzer vypracoval 1. st (padek a obnova kul-tury) a 2. st (Kultura a etika) sv Filosofie kultury a krom toho spis Kesanstv a svtov nboenstv.

Duben 1924 Schweitzer pe vzpomnky Z mho dtstv a mld. 1924 Druh odjezd do Lambarn, tentokrt bez Heleny. 1924 1927 Obnova nemocnice z penz, kter Schweitzer vydlal

svmi turn. 5. kvtna 1925 Umr Louis Schweitzer. 27. jna 1926 Smrt Harryho Bresslaua. 1925 1928 Schweitzer uveejuje populrn reporte Zprvy

z Lambarn, aby bylo na financovn nemocnice. 19271929 Schweitzer cestuje po Evrop a prostednictvm koncer-

t a pednek zskv dary. 1928 Msto Frankfurt n. M. vyznamenv Schweitzera svou

Goethovou cenou. Prask univerzita mu udluje estn doktort (filosofie).

1929 Na nvrh Adolfa von Harnack jmenovn estnm le-nem Prusk akademie vd.

1929 1931 Tet (dvoulet) pobyt v Lambarn. Helena mus ze zdravotnch dvod odcestovat ji o Velikonocch 1930.

1930 Schweitzer odmt jmenovn profesorem teologie na Univerzit Lipsko. Uveejuje Mystiku Apotola Pavla.

1931 Vychz autobiografie Z mho ivota a mylen. 1932 estn doktorty univerzit St. Andrews (prvn vdy),

Oxford (teologie) a Edinburgh (teologie a hudba). Slav-nostn projev ke stmu vro Goethovy smrti ve Frank-furtu nad Mohanem.

Duben 1933 leden 1934 tvrt pobyt v Lambarn. 1934 Hibbert Lectures z filosofie nboenstv v Oxfordu

a Edin burghu. nor-srpen 1935 Pt cesta do Lambarn a nvrat tho roku.

284 | asov pehled

1936 Schweitzer ve trasburku nahrv na gramofonov desky.

nor 1937 leden 1939 est pobyt v Lambarn. 1938 Vydn Africkch pbh. Polovina 1939 jen 1948 Sedm, tentokrt del pobyt v Lambarn.

Helena pijd do Lambarn pes Angolu v srpnu 1941 a zstv a do z 1946.

1949 Prvn a jedin cesta do USA. V Aspenu (Colorado) tam m 8. ervence slavnostn proslov u pleitosti dvoustho vro Goethova narozen. Univerzita Chica-go mu udluje estn doktort (prvn vdy).

Listopad 1949 kvten 1951 Osm pobyt v Lambarn, do ervna 1950 s Helenou.

1950 Zatek vstavby vesnice pro nemocn leprou du village lumire za honor a dary z americk cesty.

1951 Udlen Mrov ceny nmeckch knihkupc. Prosinec 1951 ervenec 1952 Devt pobyt v Lambarn. 1952 vdsk krl udluje Schweitzerovi Medaili prince

Karla. Dle Schweitzer dostv paracelsovskou medaili za sv ivotn dlo lkae a estn doktort Univerzity Marburg (teologie). Je pijat do Acadmie des Sciences Morales et Politiques v Pai.

Prosinec 1952 kvten 1954 Dest pobyt v Lambarn. jen 1953 Schweitzerovi je in absentia udlena Nobelova ceny

mru za rok 1952. Osobn ji pevezme v roce 1954 a pro-slovuje e Problm mru v dnenm svt. Penze spo-jen s cenou pouije Schweitzer pevn na dokonen sv leprosrie.

1954 Schweitzerv posledn veejn bachovsk koncert ve trasburku.

1955 Schweitzer je pijat do mrov tdy du Pour le Mrit a stv se estnm lenem American Academy of Arts and Sciences.

Prosinec 1954 ervenec 1955 Jedenct pobyt v Lambarn, s Helenou.

285 | asov pehled

1955 Udlen estnch doktort z prvnch vd od univerzit Cambridge a Kapsk msto. Anglick krlovna Albta II. propjuje Schweitzerovi Order of Merit.

Prosinec 1955 ervenec 1957 Dvanct pobyt v Lambarn, do kvtna 1957 s Helenou.

Duben 1957 Vzva k lidstvu prostednictvm Radia Oslo. 1. ervna 1957 V Curychu umr Helene Schweitzer Bresslau. Prosinec 1957 Tinct cesta do Afriky. 1958 9235 vdc podepisuje petici proti pokusm s atomovou

bombou, urenou pro Spojen nrody. Duben 1958 Radio Oslo vysl ti pednky o nebezpenosti atomo-

vch pokus. 1959 Posledn nvtva Evropy a koncem roku trnct cesta

do Lambarn. Eberhard-Karls-Universitt Tbingen udluje Schweitzerovi estn doktort teologie.

1960 Humboldtova univerzita ve Vchodnm Berln mu ud-luje estn doktort humnnho lkastv.

1961 Od Technick univerzity Carolo-Wilhelmina v Braun-schweigu dostv Schweitzer estn doktort inenr-skch vd a stavitelstv (Dr. Ing.).

Duben 1963 Oslavy Zlatho africkho jubilea. 4. z 1965 Albert Schweitzer v Lambarn umr na selhn krev-

nho obhu. Je pohben vedle sv eny Heleny.

325 | Jmenn rejstk

Jmenn rejstk

Do rejstku nebyla zahrnuta Helene Schweitzer Bresslau, protoe se v knize objevuje mnohokrt.

Adenauer, Konrad 215, 233, 242, 250Adler, Guido 63Albrecht, Paul 21Al-Ghazl, Abu Hamid 163Albta II., krlovna anglick 177Anaximandros 141Andersonov, Erica Kellner 208, 209,

211, 215Arnold, Melvin 47, 203, 211, 221Audoynaud, Andr 219, 307Augustiny, Waldemar 88Azowani, Joseph 120, 127

Bach, Johann Sebastian 7, 15, 16, 28, 29, 42, 54, 5778, 81, 85, 139, 166, 167, 176, 209, 212

Bhr, Hans Walter 164Bahr, Herbert 187Bardotov, Brigitte 177Barth, Karl 150, 151, 178Bartholdi, Frdric-Auguste 24Baur, Ferdinand Christian 50Beethoven, Ludwig van 15, 59, 269Behn, Fritz 225Bentley, James 157, 168

Bernstein Leonard 306Biedermann, Jacques 26Boegner, Alfred 106Born, Max 193Brabazon, James 24, 28, 92, 187, 255Bradbury, Ray 208, 306Brandt, Karl 262Brandt, Willy 250, 255, 256Brsch, Heinrich 14, Braun, Wernher von 177Bresslauov, Caroline, rozen Isay

(tchyn) 95, 96Bresslau, Ernst (vagr) 105, 193Bresslau, Harry (tchn) 7, 95, 102, 103,

114, 170Bresslau, Hermann (vagr) 114Bret, Gustave 73Bruat, Armand Joseph 24Buber, Martin 235Budde, Karl 28Bultmannov, Antje 56Bultmann, Rudolf 55, 151, 178Buri, Fritz 34

326 | Jmenn rejstk

Cameron, James 186, 187, 216, 221, 225

Carmen Sylva (pseudonym rumunsk krlovny Albty) 42

Cassirer, Ernst 132, 135Christallerov, Helene 275Christol (mision) 116Chruov, Nikita S. 9, 248, 257Churchill, Winston S. 8, 21, 178Classen, Richard 121, 167Clemenceau, Georges 128Cohen, Benjamin 230Conrad, Willibald 94Cortot (okresn hejtman) 126Cousins, Norman 183, 217, 223, 231,

234, 239, 240, 274, 275Curtiusov, Clara 38Curtius, Ernst 38Curtius, Friedrich 38, 85

dalajlma 177Deecke, Wilhelm 23Descartes, Ren 145Deterdingov, Olga 217Dibelius, Otto 47Dulles, John Foster 235

Ebou, Flix 200Eckert, Jean 196, 197Edison, Thomas Alva 40Ehretsmann, Jules 26, 107Eidam, Klaus 58Einstein, Albert 9, 21, 177, 195, 204,

225227, 235, 240, 306Eisenhower, Dwight D. 231, 232Ellenberger (mision) 116Engelov, Johanna 100, 102, 170, 200Ewald, Richard 87

Ficker, Johannes 70Ford (mision) 115, 128, 165Fostervoll, Kaare 234,

Franck, Csar 60, 73, Frantiek z Assisi 153, 156, 274Friedrich III., nmeck csa 38Frhlich, Manuel 231Fuchs, Emil 250

Gndh, Mhands Karamand (Mahtm) 187, 226, 279

Gaulle, Charles de 197, 199, 200 Goerge, Stefan 176Gerold, Karl Theodor 41, 42Gerson, Max 176, 192, 193, 196, 170Gillespie, Nol Goebbels, Joseph 169Goethe, Johann Wolfgang von 9, 31,

47, 89, 138145, 148, 176, 177, 189, 190, 204206

Gogh, Vincent van 160Goldschmid, Ladislas 230, 305Gtting, Gerald 233, 241, 213, 233,

241244, 246249, 251, 252, 255, 258

Grabs, Rudolf 34Grenfell, Wilfred 194Groos, Helmut 45Grotewohl, Otto 244Grber, Heinrich 47Gunther, John 221, 225Gnzler, Claus 138Gustav VI. Adolf, krl vdsk 209

Haasov, Elsa 96Haas, Fritz 94, 96Haasov, Lina 94Haas, Richard 94Haddow, Alexander 228Hahn, Otto 228, 229, 233, 234Hammarskjld, Dag 228231, 233,

236, 237Harnack, Adolf von 37, 44, 58, 114,

226, 249 Hartmann, Nicolai 148

327 | Jmenn rejstk

Haussknechtov, Emma 172, 173, 270, 271

Havemann, Robert 241, 242, 245249, 255

Hegel, Georg Wilhelm Friedrich 136, 141

Heisenberg, Werner 178, 228, 229, 233

Hepburnov, Audrey 208, 306Hrakleitos 141Herrenschmidtov, Adle 27, 28Hesse, Adolf Friedrich 62Heuss, Theodor 88, 89, 105, 194, 214,

214, 226, 235, 250, 257Hindenburg, Paul von 215Hirsch, William 90Hitler, Adolf 190, 192, 194, 262Hoffov, Luise 105, 198 Holtzmann, Heinrich Julius 28, 49,

51, 52, 56, 57, 90, 91, 113Homr 21Hoover, J. Edgar 251Hume, Edward 199, 200Husserl, Edmund 35Hutchins, Robert 205Hygen, Johan 212

Isay, Richard 128

Jacobi, Claus 18, 109, 181, 186, 221, 241

Jacobiov, Margit 200Jall Trautmannov, Marie 32Jahn, Gunnar 11, 236Jhn, Sigmund 241Jaspers, Karl 178, 226Jelenssperger, Paul 26Johnson, Lyndon B. 264Joseph viz Azowani, JosephJoy, Charles 203, 211, 221Jungk, Robert 215, 226, 227, 231, 273

Kaftan, Julius 37Kant, Immanuel 29, 3135, 130, 142,

143, 149, 238, 289Kantzenbach, Friedrich Wilhelm 274,

275Kennedy, John F. 9, 238, 239, 240, 257Kettler, Louis-Heinz 249Kierkegaard, Sren 151, 152, 275Kleffmann, Tom 144Knappov, Elly 88, 96, 101, 105Knittel, Michel 41, 78Kopernk, Mikul 91Kottmannov, Mathilde 171, 173, 174,

177, 211, 251, 270Kracht, Hans 242Krull (hejtman) 29

Lagerfeltov, Greta 166, 167Lao-c 201Lauterburg, Marc 171, 172Lebrun, Albert 111Leerov, Toni van 263Leiber, Otto 224, 225Leonardo da Vinci 204Leppich, Johannes 258Lohse, Otto 71Lomer, Georg 90Lnnebo, Martin 45Loosten, George de (pseudonym Georga

Lomera) 90Lwith, Karl 135Lucius, Ernst 28Ludwig, Werner 243Lpke, Gustav von 68, 74Luther, Martin 46, 274

Madelung, Otto 88Malan, Daniel Franois 186, 187Mannesmann, Max 261Mannesmann, Reinhard 261Manstein, Erich von 215

328 | Jmenn rejstk

Martinov, Emmy 94, 108, 173, 190, 212, 213

Matka Tereza 279Mayer, Emil 28Mba, Lon 262McCarthy, Joseph 231McNamara, Robert 240Meinecke, Friedrich 75Mendelssohn Bartholdy, Felix 15Morel, Georgette 121, 125Morel, Lon 117, 125Moul (Mausche, obchodnk

s dobytkem) 19, 20Mhlsteinov, Verena 92, 96, 103,

106, 170, 212Mnch, Eugen 15, 16, 58, 60Munz, Walter 119, 255, 268270

NKendju (zdravotn pomocnk) 121, 122

Nassau (lka a mision) 110Nhr, Davhrlal 231Nero 306Nessmann, Victor 171Niemller, Martin 47, 129, 226, 258,

298Nies-Berger, Edouard 73, 203Nietzsche, Friedrich 132, 140147,

152Niggemeier, Adolf 244Nitschelm, Gregor 13, 14Nossik, Boris M. 74, 108, 245

Ogouma, Emile 120Oppenheimer, J. Robert 204, 226, 231Oswaldov, Suzanne (nete) 112, 115,

161, 162, 219, 221, 271Ottmann (mision) 126

Pascal, Blaise 275Pauling, Linus 233, 235, 258, 264Paulsen, Friedrich 37

Pavel, apotol 54, 55, 89, 167, 171, 176, 235

Pelotov 131Percy, Emerich 220Pfister, Oskar 168, 169Pfleiderer, Otto 37Philipp, Isidore 32Picht, Werner 182, 194Pierhal, Jean (pseudonym Roberta

Jungka) 215, 227Planck, Max 37Platn 23, 141Pomeroy-Cragg, Ambrose 173Poteauov, Sonja 181Pourtals, Melanie de 28Premingerov, Marion 217

Ranke, Leopold von 7Rasmus, Emil 90Reinachov, Fanny 28, 161Rickert, Heinrich 289Richter, Eugen 257Richthofen, Manfred von 215Riemeckov, Renate 258Ross, Emory 203, 205, 206Russell, Bertrand 258

Sartre, Jean-Paul 12Sautter (far) 111Scheler, Max 148Schelling, Friedrich Wilhelm Joseph

von 141Schillinger, Albert (strc) 11, 15, 41Schillinger, Johann Jakob (dd) 15,

17, 61Schirmer, Rudolph Ernst 73Schleiermacher, Friedrich Daniel Ernst

30, 4950Schmidt, Helmut 258260Schopenhauer, Arthur 141, 145, 152,

235Schubert, Franz 87

329 | Jmenn rejstk

Schwander, Rudolf 104, 162Schweitzerov, Adele, roz. Schillinger

(matka) 11Schweitzerov, Adele (sestra) 16Schweitzer, Auguste (strc) 12Schweitzer, Charles (strc) 12Schweitzer, Louis (prastrc) 20Schweitzer, Louis (otec) 11, 1617, 19Schweitzerov, Louise (sestra) 16Schweitzerov, Marguerite (sestra) 16Schweitzerov, Mathilde (teta)

97102Schweitzer, Paul (bratr) 16Schweitzer, Pierre-Paul (synovec) 197Schweitzer Miller, Rhena (dcera) 39,

80, 93, 125, 161162, 164, 169, 189, 193, 195197, 201, 213, 263, 265266, 269

Schweitzerov, Sophie (prateta) 21Scott, Gabriel 210Silbermann, Johann Andreas 41, 6163Silverov, Alida 174, 177, 211, 269270Simmel, Georg 37, 133Skillings, Everett 199200Sderblomov, Anna 165Sderblom, Nathan (Lars Olof

Jonathan) 164166, 168169, 229Sderstrm, Elias 166Skrats 143144Spengler, Oswald 132, 134136Spitta, Friedrich 42, 52Spitta, Karl Johann Philipp 42Spitta, Philipp 60, 66Steffahn, Harald 74Stevenson, Adlai Ewing 178, 206Stoltz (chirurg) 162163

Strau, David Friedrich 50Strauss, Caspar David 289Strohl, Jean Eduard Friedrich 132

Takahai, Isao 268Tau, Max 210, 236Thls 141Tillich, Paul 144Troeltsch, Ernst 33, 53

Uimura, Jui 46Udet, Ernst 215Ulbricht, Walter 241, 248250, 252254Urquhartov, Clara 183, 211, 231

Von Harnack Adolf 295

Wagnerov, Cosima 42, 70, 71Wagner, Richard 7072Wagner, Siegfried 71Wagner, Wolfgang 70, 72, 122Walter, Franz 256Wedel, Karl hrab von 113Wehmann (uitel) 23Weinel, Heinrich 56Wei, Johannes 4345Wernle, Paul 53Widor, Charles-Marie 16, 27, 28, 32,

58, 6062, 65, 73Wilder, Thornton 206Wildikannov, Anna 197, 287, 305Windelband, Wilhelm 29, 36, 132Woytt, Albert (vagr) 107, 173Wrede, William 51

Ziegler, Theobald 31, 36, 289

Obsah

Pedmluva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7

1.

Smysl pro slavnostn obadnost Zfary nateologii (1875 1905) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11Syn alsaskho fare . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11Doba koly a mld . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 19Student teologie, filosofie a hudby . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 27Kant . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 31Vik, doktorand a outsider . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 39Teolog, nebo mystik? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 48

2.

Spasit celou oveku Odteologie pes Bacha kmedicn (1905 1912) . . . . . . . . . 58Bach aneb Umn varhann hry . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 58Cesta k rozhodnut . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 73Studium lkastv. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 85Vrn kamard . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 92

3.

Dobrodruh ducha Ze trasburku dopralesa azptky (19121917) . . . . . . . . . 110Cesta do rovnkov Afriky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 110Lambarn . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 118Vypuknut vlky a deportace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 126

4.

Dobr je uchovvat ivot Schweitzerova filosofie kulturyVdy my vichni jsme jen epigoni . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 130cta k ivotu. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 145Nboenstv a filosofie kultury. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 148Vznam zvat . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 152

5.

elezn brna se otevr Krize aprlom (19171932) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 157Nvrat do Alsaska . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 157Gro zakutlen pod nbytek. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 164Zptky v Lambarn. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 169O sprvnm zachzen s domorodci . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 178

6.

Se stedoafrickm pozdravem Vdob Tet e (1933 1945) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 189Klid ped bou . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 189Lambarn ve vlce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 196

7.

Zahnat straidlo atomov vlky Schweitzer vestuden vlce (1945 1957) . . . . . . . . . . . . . . 202The Greatest Man in the World. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 203Nobelova cena mru a jej dsledky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 208Schweitzer, Einstein a bomba . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 225Zvon z NDR . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 241Homo politicus . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 256

8.

To je ndhera! Posledn lta (19571965). . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 263Dekolonizace a kritika . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 264Devadest narozeniny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 268

Epilog: Mtus askutenost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 273

asov pehled . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 281Poznmky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 286Literatura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 315Edin poznmka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 324Jmenn rejstk . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 325

NILS OLE OERMANN

Albert Schweitzer|1875 1965|

Z nmeckho originlu Albert Schweitzer 1875 1965. Eine Biographie, vydanho v roce 2013 nakladatelstvm C. H. Beck, peloil Petr BabkaTypografie Vladimr VernerOdpovdn redaktor Filip OutrataVydalo nakladatelstv Vyehrad, spol. s r. o.,v Praze roku 2015 jako svou 1338. publikaciVydn prvn. AA 16,31. Stran 336Vytiskla Tnsk tiskrna, a. s.Doporuen cena 368 K

Nakladatelstv Vyehrad, spol. s r. o.Praha 3, Vta Nejedlho 15e-mail: [email protected]

ISBN 978-80-7429-536-2

albert schweitzer 1875-1965

Documents