aliter-sv.-56_mlodinow_vědomí-a-podvědomí-(2013)

7/23/2019 Aliter-Sv.-56_Mlodinow_Vdom-a-podvdom-(2013)

1/159


2/159


3/159


4/159


5/159


6/159


7/159

/

Sublimina. How You Unconscious Mind ules You eaviouCopyigt 2012 by eonad MlodinowTanslation an Klma, 2013

ISN 97880257 09092 (AgoISN 978807363587 9 (Dokon

Obah

Poog - - - - - - - - -

I st Dvoustupov mozek - - - - - - - - - -

Kapitola pvn Nov podvdom

Kapitola du Smysly pus mysl ovn se ealita

-

Kapitola tet Pamatovn a zapomnn

Kapitola tvt ak je dleit bti spoleensk

- -

- - -

II st Socin podvdom - - - - -

Kapitola pt Nevebln komunikace - - - - -

Kapitola est Sa lasu doteku a vzledu - - - - - -Kapitola sedm Tdn lid a vc

Kapitola osm My a oni - - -

- - - - - -

- - - - - - -

9

17

19

1

66

97

129

131

1576

195

Kapitola devt Pocity 21

Kapitola dest Ego _ 238

Podkovn 267- - - - - - - - - -

Poznmky - - - - - - - - - - 269


8/159

Vnovno Christofu Kochovia vem, kdo svou kariru zasvili

pochopen idsk mysli


9/159

g

Zd e e v to co kdode prove hra pod

pahov apekty praaou ro Ae ve kuteoti to o

t evidte koey aich yeek G NG

Kd amerik lozof a vde Charles Sanders Peire esoval v ervnu roku 1879 parnkem z Bosonu do New Yorku,zjisil, e se mu z kajuy zraily zla hodinky Peire ohlsil zru a rval na om, e se el posdka mus dosavi

na palubu. Tam si se vemi mui promluvil, ale k niemuo nevedlo Pak, po pr kroh, ale udlal osi zvlnhoRozhol se, e e pokus uhodnou, kdo z nih m zlodjemje, i kdy neml ni, m by sv podezen mohl zdvodniBylo o, jako kdyby hr pokeru s prem dvojek v ruedorovnval vehny szky Jakmile Peire jednoho z muoznail, nhle si byl jis, e hdal sprvn "Udlal jsempr krok sem a am, napsal o om pozdji, "byla o jenhvilka, a kdy jsem se zase k m mum obril elem,

vehny m pohybnosi zmizely"Peire sie s jisoou mue obvinil, en ale obvinn odml a dal dkazy, ker ovem Peire neml Jakmile alelo pisla Peire okami dojel axkem do nejblikanele deekivn spolenosi Pinkeron a najal si deekiva, aby se ppadu vnoval Hned druh den deekivobjevil ukraden hodinky v zasavrn Peire podalmajiele zasavrny, aby popsal mue, ker mu hodinkydal do zsavy, a en, jak uvedl Peire, popsal podezelho


10/159

"tak vr, e ebylo pochyb o tom, e jde o mho mue.Peirce pak pemlel, jak se mu a lodi podailo mueidetikovat Usoudil, e se musel dit istiktem, kter

vychzel z jakho vjemu, je jehovdom mysli uikl.Kdyby cel pbh skoil jeom takovmto dohadem,

pro vdce by Peircehovysvtle bylo asi tak stej vrohod, jako kdyby ekl: "Poeptal mi to ptekJeome o pt

let pozdji alezl Peirce zpsob,jak sv pedstavy o podvdomm vm dokzat experimetl Pizpsobil sik tomu postup, kter poprv pouil ziolog E. H Weberv roce 184. Weber se sail staovit, jak ejme rozdlve vze doke lovk rozpozat. Pokldal proto postupajedo msto a tle pokus osoby zvaka rz vhy.3 Pi experimetu, kter provdl Peirce spolu se svmvyikajcm studetem Josephem Jastroem, byla pokusm osobm pedklda zvaka, jejich vhov rozdlbyl prv pod prahem rozliitelosti (pokusmi osobami

byli Peirce a Jastro jedou Jastro provdl experimets Peircem, podruh Peirce s Jastroem). Akoliv vdomemohli rozdl mezi vmi rozpoza, sili se pece jeidetikovat to t a a stupici od O do vyjdit jistotu,s kad odhad provedli. Ve vti ppad pirozeuvedli stupe ale avzdory tomu se ukzalo, e hdalisprv ve vce e 60 % ppad, co je vr vc, ekdyby lo o hodu. A kdy Peirce s Jastroem provdliaalogick pokusy, teba s rozliovm povrch s epa

tr rozdlou jasost, obdreli podob vsledky - astohdali sprv, i kdy emli pstup k iformacm, kterby jim umoily ke sprvmu zvru ojt Byl to prvvdecky poda dkaz, e ae podvdom m zalosti,o ich ae mysl ev.

Pozdji Peirce piroval tuto ai schopost dit se celkem spolehliv podvdommi iformace ke "schopostiptk zpvat a ltat je tpro , ejasj z aich istikt. Jide o tom mluv

10

jako o "vitm svtle ... svtle, bez ho by lidsk rasadvo vyhyula, protoe by eobstla v boji o peit. Jimi slovy, sluby aeho podvdom pedstavuj zsadmechaismus, je umoil ae peit bhem evoluce.4Kliit i experimetl psychologov jsou si u pes stolet vdomi, evichi dispoujeme aktivm a vestrampodvdomm, kter pracuje paralel s am vdomm

a moc ovlivuje ae myle a pocity zpsobem, kterteprve v posled dob dokeme pesji zmit.Carl Jug apsal: "Existuj jist udlosti, kterch jsme

si vdom epovimli; zstvaj tak kajc pod prahemaeho vdom Dolo k im, ale byly registrovy sublimil. Vrz "sublimil pochz z latiy a zame "podprahov Prahem, o m psychologov mluv, jeprh aeho vdom Tato kiha pojedv o podprahovchjevech v irokm slova smyslu - o procesech v aempodvdom a o tom, jak s ovlivuj Abychom sprv

rozumli lidsk zkueosti, musme pochopit roli jak aeho vdom, tak aeho podvdom, ajak ob dv spoluiteraguj. Sdlo aich sublimilch vjem evidme,a pesto v moha smrech zcela zsad ovlivuj ae vdom vm svta zpsob, jakm vmme sebe a ostat, smysl, kter pikldme kadoem udlostem, aischopost bleskovch sudk a rozhdut, kter mohouobas zameat rozdl mezi ivotem a smrt, a iy, k impistoupme a zklad tchto istiktivch rozhodut.

I kdy o roli podvdomho lidskho chov rozshlespekulovali Jug, Freud a bhem 20. stolet i moz dal,pouit experimetl techiky itrospekce, studiumlidskho chov, studium lid s pokozem mozkem,implatov elektrod do mozku zvat - poskytovaly jeejas a epm iformace Skute dvody lidskhochov zstvaly ejas. Des se situace zmila. Novsostikova experimetl techiky zsad ovlivilyae chp t sti mozku, kter pracuje bez vdom a

11


11/159

mysli co budu nazvat subliminln svt Tyto technikyumony poprv v lidsk historii vytvoit vn obor zabvajc se podvdomm. Tato nov vda je nmtem tto knihy.

Fyzikln vdy do zatku dvactho stolet velice spn popisovaly svt jak ho lid znali z kadodenn zkuenosti. Lid si vimli e co se vyhod nahoru obvykle tak

spadne dol a nakonec dokzali i zmit za jak ouhok tomu dojde V roce 1687 Sir Isaac Newton vtlil tytozkuenosti s kadodenn realitou do matematick podoby v knize Philosophia Naturalis Prinipia Mathmaia copeloeno z latiny znamen Matmatik prinipy pronlozo Newtonem zformulovan zkony byly tak obecn

e umoovaly pesn vpoet drhy Msce a vzdlenchplanet Ale kolem roku 1900 byl tento hledn a uspokojiv obraz svta otesen v zkladech. Vdci zjistili e podtmto Newtonovm obrem reaty existuje oin realita

hlub popis prody kter nazve kvantov mechanikaa teorie relativity.

Vdci vytvej teorie popisujc zikln svt my jakospoleent tvorov vytvme nae osobn teorie" o spolenosti v n ijee. Tyto teorie pat k dobrodrustvspojenmu s na rol v lidskm spoleenstv. S jejich po-moc interpretujeme chovn ostatnch pedpovdmejejich iny odhadujeme jak to udlat abychom od nichdostali co chceme a nakonec se i rozhodli jak k nim za

ujmeme vztah: dvujeme jim pokud jde o nae penzezdrav auta povoln dti nebo city? A tak jako tomubylo ve ziklnm svt tak ve spoleenskm svt se podrealitou kterou bezelstn vnmme skrv realita veliceodlin K revoluci ve zice dolo pot co koncem devate-nctho a zatkem dvactho stolet bylo mono pomo-c novch technik odkrt podivn chovn atom a novobjevench subtomrnch stic jako je foton a elektronStejn tak pouit novch technik v neurovd umouje

12

dnes vdcm odhalit hlub mentln realitu je byla adosud lidskm om skryt.

Vdu o lidsk mysli posunulo obzvlt pouit jedno-ho technickho vynlezu: funkn magnetick rezonance kter se objevilav devadestch letech 0 stoletJepodobn obyejn magnetick rezonanci kterou pouv

v lka na to e mapuje aktivitu nch oblast

mozku tm e detekuje prtok krve jen se nepatrn m-n v zvislosti na tom jak se mn aktivita tchto oblast.Vsledkem je podrobn trojrozmrn obraz ivho mozkuajeho aktivity s rozlienm asi jeden milimetr Pro pedsta-

vu co um uveme e vdci nyn dokou pomocdat sejmutch z vaeho mozku zrekonstruovat obraz tohona co se dvte.6

Prohldnte si nsledujc obrzky. Ty na lev stran jsouskuten obrazy na n se pokusn osoba dvala obrzky

vpravo jsou potaov rekonstrukce. Rekonstrukce pomoc

vznikla menm mozkov aktivity pokusn osobybez jakkoliv znalosti o skutenm obrzku Bylo tohodosaeno kombinovnm dat petench z oblast mozkuje reaguj na pslun oblasti zornho pole s daty z ostatnch st mozku reagujcch na rozdln tmata Potapak prohledal databzi esti milion obrzk a vybral tykter nejlpe odpovdaly zskanm datm.

Experimentln vsledek tohoto typu zpsobil revolu-ci stejn pevratnou jakou byla ta kvantov pinesl nov

pochopen toho jak funguje mozek a kdo jsme my lidskbytosti Tato revoluce m i sv jmno nebo ho m asponov vdeck obor kter se zrodi Jmenuje se neurovda. Prvn konference vnovan tomuto oboru se konala

v dubnu 001

CarlJung byl pesvden e k poznn lidsk zkuenostijedleit studovat sny a mytologii Djiny vypovdaj o udlostech odehrvajcch se v rznch civilizacch kdeto sny

13


12/159

kten obz-

Potov ekonstkce

S laskavm svolenm Jacka Gallana

a myvypovdaj o lidskm srdci. Tmaa a archeypy sna m zdroval Jung pekrauj hranice asu a kulur.Jejich zdrojem jsou podvdom insinky ker urovalynae chovn dvno pedm ne je zasela civilizace ake

vypovdaj na nejhlub rovni o om co znamen blovkem. Kdy dneska dokeme zkouma jak mozekpracujejsme schopni sudova nae insinky pmo a ur-ijejich ziologick koeny v mozku. Pokud zjisme jakfunguje nae podvdom meme nejlpe pochopi jak

je nvzah k osanm druhm a m jsou lid jedinenNsledujc kapioly pojednvaj o naem evolunm d

dicv o pekvapujcch a bizarnch silch ker psob podpovrchem na mysli a o vlivu podvdomch insink nanae chovn ker obvykle povaujeme za projev na vlea racionaliy o vlivu ker je mnohem silnj ne jsme sidve mysleli. Pokud chcee opravdu pochopi sociln svpokud chcee skuen porozum sob a osanm a co vc

pokud skuen chcee pekona mnoh z pekek kervm brn boha plnohodnon ivo poebujee po-chopi vliv subliminlnho sva ker je ukryv kadmz ns pod povrchem na vdom mysli.

1


13/159

I. stDvoustupov mozek


14/159

Ko rvn

Nov podvdom

e vj o o o nev.B ISE PASCAL

Ky bylo m mate 85 let zila po mm synovi elvu

stepn jmnem slena Dinnermanov. Zelva slila najejzahreve velkm travnatm vbhu s kei ohrazenmkrlim pletivem. Mate pestvala slouit kolena takemusela omezit sv obvykl vouhoinov prohzky pookol Potebovala proto novou ptelkyni k n by se mohla

snano ostat a tak elva zskala zamstnn. Matka vyzobila ohrau kameny a kusy eva a hoila za elvouka en pesn tak jako petm hoila za poklan-kem v bane nebo o mstnho supermarketu. Pleitostn nosila slen Dinnermanov i kvtiny. Pipaalo j es kvtinami vypa ohraa obzvlt pkn ale elva bralakvtiny jako my ovku z mstn pizzerie.

Moj mate nevailo e elva kvtiny poj. Pipaalo to roztomil. Povej jak j to hutn" kvala mi. Ni

mn navzory tomu e si elva ila jako v bavlne e mlazaarmo ubytovn s plnou penz a erstvmi ezanmi kvtinamivypaalo to e jejm ivom lem je utt. Kykoliv slena Dinnermanov nejela nebo nespala bloumalapol plotu a hleala v nm ru. Dokone se pokouela ponm i plhat ale jej snaha byla stejn spn jako kybyse skateboarista pokouel vystoupat na prkn po toitmshoiti. Matka tuto snahu vila a interpretovala ji ter-mny ze svta li. Pro ni to byly hrinn pokusy jako ky


15/159

I

Steve McQueen plnovl tk z ncistickho zjteckhotborve lmu Th Grat Esap (Vel tk) K tvortou po svobo" pouil m mtk. I ky se u m mobe nechce bt zven z plotem" Mtkvil eji sle-n Dinnermnov pozn po hlse reguje n nj Vile j elv rozum. Moc si ji poliuje" ekl jsem j elvyjsou primitivn tvorov" Dokonce jsem to emonstrovl tm

e jsem mvl rukm kiel jko n lesy ukovl mtcejk m elv ignoruje. No co?" ekl Tvoje ti t tkyignorujou netvr o nich e jsou to primitivn tvorov."

Rozliit mysln vom chovn o nvyklho neboutomtickho me bt obtn My li me toti tksiln sklon vit e chovn je zeno mysl e vimevo-m zmr nejen v nem vlstnm chovn le i v chovnzvt. e to obe vit prv n pku omcch mzl

k Rkme tomu ntropomorsmus. Zelv je stten jkovlen zjtec v ncistickm tboe Kok se vyurl n

kufr protoe je pern ntvn e ojme pry pesm nepochybn obr vo pro nesn pok Ijeno-u orgnismy se znliv mohou chovt s promylenost clevomost poobnou t lisk Npkl obyejnoctomilk m komlikovn pc ritu kter zhjuje s-meek tm e pen nokou poklepe n smiku vibrujeklyv rytmu milostn psn.! Ky smik n jeho nvrhpistoup neul nic smeek pk z ve potebn.Ky nen n sex piprven bu ho ue nokmi nebokly nebo prost ulet I ky jsem nepjemn poobnrekce vyvoll i u liskch smiek pc ritul octolky

jebezezbytku nprogrmov Octomi si nelj stross tkovmi vcmi jko jk se bue jejich vzth l vyvjetprost prochzej rutinnm chovnm kter jim pronprogrmovl ejich chovn je okonce tk pmo spo-

jen s jejich biologickou stvbou e vci nli checkoultku kter plikovn n smek ul bhem pr hoin z octomilkyheterosexul octomilkuhomosexul.2

20

Dokonce i htko obecn Cenorhbitis elegns tvorkterje tvoen jen si tisci bukmi se me chovt jkoby inil vom rozhonut Tk teb je schopen prolztkolem nkolik perfektn poivtelnch bkteri smremkjinmu soustu kter n nj ek n Petriho misce Sv- to k ve e htko projevilo svobonou vli jkobychom ji projevili my kybychom pohrli nechutnouzeleninou nebo klorickm mounkem Ale htko si

v t chvli neeklo musm si vat pozor na ou linii jenprost lo z potrvou kterou je nprogrmovn lovit3

Zivoichov jko elvy octomilky jsou n ebku sostikovnosti mozku n sponch pkch le s utom-tickm chovnm se nesetkvme vhrn u primitivnchtvor My li se tk v mnoh ppech chovme utomticky povom le nevnmme to protoe souhrmezi nm povomm vomm je neobyejn kom-plikovn Tto sloitost je n ziologi neho moz-

ku. ko svci mme nov vrstvy kry mozkov lec nprimitivnjm mozku pl A jko li mme jet lmozkovou hmotu pokrvjc ty peel Mme pov-omou mysl pekrytou vomm mozkem k velk stnich pocit suk chovn je vslekem innosti tkter sti mozku je velice obtn urit protoe innostmozku se neustle pesouv z jen sti o ruh zsezpt Tk teb jenoho ne si ekneme e se cestou oprce stvme n pot le n klov kiovtce zhnemeoprv smrem ke knceli protoe me jko utopi-lot tj nepemme o cest K pk vzpt vysvtujemepolicistovi pro jsme poruili pepisy otoili vz o 180stup ne vom mysl rychle propotv optimlnomluvu ztmco n povom utopilot se str o sprv-n ovn skloovn by ne vysvtlen mlo nleitouformu Ky ns poicist po bychom vystoupili vomvystoupme le zstneme instinktivn stt si tyistopy o nj pestoe mluvmeli s pteli utomticky o

21


16/159

nich sojme en asi dv a pl sopy (Vina ns se dmio nevyenmi pravidy ani bychom o nich uvovalia neubrn se nepjemnmu pociu kdy jsou poruena)

Kdy jsme upoornni snadno unme e yo ednoduch obray naeho chovn ako ono aboen doprava) jsouauomaick. Ale skuen vanm problmemje uriker e sosikovanjch a dleich kon ch ker mohou m poenci vek dopad na n ivo jsou rovn auomaick pesoe si eba mysme e jsme je uilipo ral vae a naproso racionlnJak se ne podvdompod na rohouch jako: Kt m byh mlkoupit Ktrkibyh ml prot Mm pmout tuhl osobu n hln t-t Nebo: sou mor oi o ktrh nmu orhnout zrk,osttnm zklm n nm lz buovt louhoob vzth

Jeslie nen snadn ropona auomaick chovnu va o o sloijje ho ropona u ns samch Kdy

jsem byl sudenem magiserskho sudia dvno pedm

ne se objevila na scn slena Dinnermanov elefonovaljsem kad vrek kolem osm veer mace. Pak jsem jedenvrek neavolal Vina rodi by usoudila e jsem apomnl nebo e si onen uvm ivoa a nkam jsem veervyril Moe maka o inerpreovla inak Od devi hodinaala vola do mo byu Prvn yi nebo p elefonmoje spolubydc em snesla v klidu e poom ak jsemse dovdl rno o pekroilo nosnou ru Zvl kdy

ji maka aala obviova e aajuje e jsem urpl krann a nevolm prooe jsem pod sedaivy v msn nemocnici O plnoci maina pedsivos dosala nov romr a aala obviova mou spolubyc e ped n aj mousmr Pro mi lee?" pala se maka Sejn na >ijdu."

Vina d by ko nesla e ejich maka osoba kerje dvrn n cel ivo povauje a pravdpodobnj ejsou mrvne e ma rande Ale j u jsem akov chovnu maky il. Cim lidem sejevila jako cela normln oso-ba mon a na pr vsednosjako e vra ve l duchy

22

a libav hudb hranou na ahac harmoniku To se doekva vhledem ke kulue em kde vyrsala v Polsku.le maina mysl reagovala cela oin od mysli vech lidker jsem nal J dneska vm pro i kdy maka o odmuna: ped nkolika deskami le dolo k pomnn jejpsychiky a maka vnm siuace v koneu ker si vina ns ani nedovede pedsavi Vechno aalo v roce 199

kdy bylo mace esnc le. Je maka emela na rakovinupo pernch bolesech rvajcch cel rok Krce poomse ednoho dnevrila e koly a jisila e oce odvedlinacis Maka se sesrou byly krce poom rovn odvle-eny do bora nucench prac ker je sesra nepeila.Tm pes noc se jej ivo mnil a dvky ker se lsce rodi v dobe siuovan rodin se sal nenvidnsiroek ker del hladov v lgru ako orok. Po osvoboenmaka emigrovala vdala se usadila na poklidnm pedms- Chicaga a vedla pokojn a ain rodinn ivo ni

sedn dy. Nemla dn racionn dvod domnva see ivo nkoho jejch blkch je v nebepe ale pesose do konce ivoa nebavila srachu ker dl ovlivovalinerpreaci udlos kadodennho ivoa.

Moje maka inerpreovala smysl udlos pomoc slovnku en e odlin od slovnku ker pouv vina nsa s pouim osobich pravidel gramaiky Inerpreovalaudlosi auomaicky ani by je vdom analyovala Takjako vichni roumme mluven ei ani bychom vdompouvali lingvisick pravidla ak i ona chpala vechnodn kolem ani by si uvdomovala e jej kuenosi mld navdy deformovaly jej oekvn Maka si ni-kdy neuvdomovala e je vnmn sva je kreslen vdypomnm srachem e prvo kony pravdpodobnosia logika mohou hodiny na hodinu pesa plai i raismysl Kdykoliv se o om mnm vylou nvvu psychologa a pope e by jej minulos mohla nak ovlivni

ejvnmn pomnosi ak o e ne?" namnu Cm

23


17/159

to tedy je, e nikdo z mch ptel nem rodie, co obvinjejich spolbydlc, e chtj zatajit jejich smrt?

Vichni v sob mme zabdovan rit referenn rmec mmeli tst, tak mn drastick , kter rjezpsob, j vajeme a jak se chovme Nae zkenostia iny vdycky pajjako by vychzely z vdomch vah,a podobn jako m matka se jen tko smijeme s tm, e

v zklis jso ve he i njak skryt sly Ale i kdy jso tytosly neviditeln, pesto je jejich inek mocn V minlosti seo podvdom mysl mnoho speklovalo, jenoe mozek byl

jako ern skka a jeho innost byla nepstpn pozorovn nen revolce v poznn podvdom byla monnamodernmi pstroji, ky nim meme pozorovat, jak n mozkov strktry a podstrktry generj pocity a emoce neska dokeme zmit elektrick napt na jednotlivch neronech okeme zmapovat neronovo aktivit,kter provz jednotliv mylenky neska vdci doko jt

dl, ne jenom promlvit s mo matko a vyvodit z toho, jakji jej zkenosti ovlivnily nes doko identikovat sta,kde dolo v mozk ke zn, kter tramatick zkenosti z minla zpsobily, a chpo, jak moho tyto zkenosti vyolat zmn v oblastech mozk citlivch na stres4

Modern koncept podvdo, zaloen na tchto stcha mench, se asto nazv "nov podvdom, pro odlien od podvdom, ojeho poplarizaci se zasloil SigmdFred, klinick lka, kter se peorientova na neroogiiNa potk sv vdeck drhy Fred vznamn pispl k adobor: nerologii, neropatologii a anesteziologii Zavedlnapklad povn chlord zlatitho k obarven nervov

tkn a tto technik poil ke stdi nervovch spojenmezi prooeno mcho v mozkovm kmeni a malmmozkem V tom Fred daleko pedbhl svo dob, protoepotrv jet ad desetilet, ne si vdci vdom dleitostmozkovch spojen a vyvino technik, kter je teba k je

jich podrobnjm stdi Fred sm ale v tomto bdn

24

dloho nevytrval, protoe ho zaala zajmat klnick praxe

i lb pacient doel ke sprvnm zvr, ejejich chovnje do velk mry vyvolvno mentlnmi procesy, kterch si pacienti nejso vdomi Jeliko ale neml technickprostedky,jimi by mohl zkomat tto mylenk vdecky

dl, omezil se na to, e se svmi pacienty mlvil, snail se

je pimt k hovor o tom, co zasnli do nejodlehlejch

kot sv mysli, pozoroval je a vyvozoval zvry, kter povaoval za sprvn Jak ale dle vidme, tato technika jenespolehliv a mnoho podvdomch proces nky nemebt odhaleno njako atoreex vyvolano terapi, protoejde o procesy v takovch oblastech mozk, kter nejso vdom mysli pstpn V dsledk toho se Fred asto mll

Lidsk chovn je vsledkem nekonenho prod vjem,pocit a mylenek na vdom i podvdom rovni Smitse s pedstavo, e si nejsme vdmi pin velk sti na

eho chovn, me bt obtn Akoliv Fred a jeho nsledovnci tom vili, ve vdeck psychologii byla a donedvna pedstava, e podvdom ovlivje nae chovn,zavrhovna jako laick Jak jeden z badatel napsal Mnozpsychologov vhali pot slovo ,podvdom' ze strach,e si jejich kolegov bdo myslet, ejim mkne mozek6John Bargh, psycholog z ale, vzpomn, jak kdy byl koncem sedmdestch let stdentem magisterskho stdia naMichigansk niverzit, tm veobecn se pedpokldalo,e nejenom nae sociln vnmn a nae sdky, ale i naechovnjevdom a racionln Ve, co by tento pedpoklad

vyvracelo, bylo zesmovno, co Bargh zjistil na vlastnki, kdy ek blzkm pbznm a spnm psychologovi, e existj dvj prce kazjc, e ld dlaj vciz dvod, jich si nejso vdomi Barghv pbzn trvalna tom, e stdie ms bt myln, protoe z vlastn zkenosti v, e neexistje jedin moment, kdy by dlal ncoz dvod, o nich by nevdl8 Jak Bargh k "Zamilovali

2


18/159

jsme se d pedsavy e sme pny nad svu du a bezezby-ku i vdme. Pci e mu ak nen ns ds. Osanleje pdsaa psyczy pci den d eaiy keu nemee vldnu je dsi pci p kad

Psycgie zaaa znam pdvdm uznva alevnin sly nv pdvdm maj paml splens vninmi pudy e ppisva Feud jak je ua syna

zab ce aby m pjmu za enuvasn maku nebzvis keu c eny pe nema musk sexulngn9 Feudvi nepcybn nle uznn za e siuvdmi asnu slu pdvdm byl deit kk

vped ale zve si musme uvdmi e vda vnzpcybuje exisenci mna pdvdmc emnca mivanc ak ke dajn mly mva nai vdmu mys.1 Jak napsal scin psycg Danie Gibe

Nadpizen ndec Feudva Unbewusst (pdvdm)uinil en pjem becn nepiaenm.

Pdvdm jak vidl Feud by slvy jedn skupiny neuvdc k a mk; kyp cem a zbu;by aucingenn pimiivn a iainln napimu nv pdvdm e laskav a emnj a pevnizakven v eali/2 Pde nv pje su u-i menn pcesy pvavan za pdvdm pevycze z si na mysli ke je vdm nedsupnJevak nedsupn spe v dsledku aciekuy naemzku ne psbenm nakc specickc si ak jeepese Nedsupns nv pdvdm nen pva-

van za dsledek bann mecanismu ganismu zanc nezdav. Je pvavna za nn.

Pkud se bude eni zd e jev ppisvan v k-ze vypad eudvsky pak e mden cpn a pinyeudvsk nebudu Nv pdvd aje mnem dleij li ne puu canu ped neducmi sexulnmi

ouhai

(p naic cc a makc) neb ped bes-nmivzpmnkami. Ms ukeme e se jedn da

2

evuce ke sel zdujc li pi zacvn naedu Vdm myenkv pcesy nm asn pmaj piknsukci aumbilu neb pi davn pdnc zknisale kdy je eba uc ped cm adem auemke se na ns t neb ped idmi ke n m mn cjubli me ns zacni jen ycls a sla keu nmpskytne pdvdm Jak uvidme abycm mi uspkiv ungvave svv nm psb zikln a spleensksy pda zada ak e mn pcesy suvisejcs naimivemy pam pzns uenm a sudky jsudeegvny d mzkvc suku ke nae mys nevd

Reknme e jse v l navvili s nu Disneyland. Pipedu zp se vm mn zd pnkud iacinnpda se v 5supvm vedu davem nvvnk en abysemi sledva jak se vae ika v bvskm aj-vmnku. Ale pak si eba vzpmenee e kdy jse nv

v pnvali zvi jse vecny klnsi a di k zvue zzen v va iky sj za vecn upenZpavidla sme pesvdeni e piny sv cvn znmeA bas je a va pvnn Pkud ae aj sly ps-bc mim nae vdm vznamnu i pi vb naesudku a cvn mn se pece enm neznme ak dbe ak si myslme Vzal jsem to msto) protoe jsem chtl isijestli ho zvldnu Mm toho chlpka rd) protoe m asn smyslpro humo Dvuju svmu gasroenterologovi, protoe seva jsoujeho ve. Kad den si pkdme zky svc pcieca vbc a dpvdme si na n Obvykle nm y dp

vdi pipadaj zumn nicmn as su ln pan.Kdy Elizabe Bae Bwningv psala bse Jak t

miluji?, mysea si e dke zn zpsby vypa aeukazuje se e vecny dvdy pesn spa nedkzala.Dneska pmalu zanme um jak zjise kdy se p-dve na abuku uvedenu ne V n jsu uvedeny sakyve ec sec ecc na jivcd USA Oekve

27


19/159

e on i ona se brali z lsky, a nepochybn to je i pradaAlejak je dod t lsky? Me to bt sm miloanho,jeho elkorysost, pab, osobn kouzlo, citliost neboelikost jeho biceps Odjakia o dodech lsky hloubalimilenci, bsnci a lozofo, ale nejsp lze s jistotou ct,e nikdo z nich nepiel na tento konkrtn faktor pjme-n dotyn osoby Ueden tabulka ale ukazuje, e jmnopotencilnho partnera doke nepozoroan olinit ae

srdce pokud se jmenuje jako yVodoron a sisle je uedeno pt nejbnjch p

jmen USA sla tabulce pak udaj, kolik satk seuskutenilo mezi enichem a nestou pslunch jmen.Vimnte si, e sla na iagonle jsou daleko nejy, ilie Smith si bere Smithoou zhruba tolikrt, kolikrt siSmith i Smitho berou nkoho se zbajcmi tymi

jmny dohromady Jones a Joneso, Williams a Williamso a Bron s Bronoou to dlaj zrona tak A tento

efekt je tmt, e jde o neupraen sla tojest, jelikoexistuje tm dakrt tolik pn a sleen Smithoch, neje pn a sleen Bronoch, tak kdyby echny ostatnfaktoryyly nastejno, mli by si Broni a Brono brtinan Smitho a Smithe mnohem astji ne zcnjise yskytujc jmenkyn a jmenoce ale ne, nejastjisi Bron bere zase njakou Bronoou.


20/159

byl zatuchl", zlhl" a pern". Lid dostvali kor-nouty s popcornem ve tyech kombinacch dobr popcorn v malm kornoutu, dobr ve velkm, patn v malma patn ve velkm. A vsledek? Lid se zjevn rozhodli",kolik popcornu snd, nejen podle jeho chuti, ale tak podlevelikosti kornoutu. Podobn studie tento zvr potrzuj:zdvojnsoben velikosti krabice sjdlem zv konzumacio 0 procent.1

Dal jsem slovo rozhodli" do uvozovek, protoe bnoznauje vdom chovn. Je nepravdpodobn, e v tomtoppad bylo rozhodnut vdom. Lid si neekli: Tenhle

ppcrn sce chun pern, ale je h spusa ak se nalb-nu Tento a podobn vzkumy msto toho dokazuj, coreklamn rmy u dvno tuily: vnj faktory", jako je

vzhled balen, velikost balen a porce v nm, nebo popismenu ns podvdom ovlivuj. Nejvc pekvapujc vak

jevelikost tohoto efektu a neochota lid piznat, e byli

manipulovni. Obas pipustme, e tyto faktory mohouovlivnit ostatn lidi, ale myln se domnvme, e je vyloueno, aby ovlivnily prv ns.6

Je dokonce dokzno, e tzv. environmentln faktorymaj siln a podvdom vliv nejenom na rozhodnut,

kolik toho snme, ale i na to, jak nm jdlo chutn. Pedpokldejme, e nejte jenom v kin, ale obas si zajdete i dorestaurace, obas dokonce i do restaurace, kde nemaj je-nom tabuli se seznamem rznch typ hamburger. Tytohonosnj restaurace bn maj jdeln lstky, kter h

termny jako kehk okuriky", sametov bramborovkae" a zvolna peen erven epa na roketovm ku",jako kdyby v ostatnch restauracch byla okurka zvadl,bramborov kae mla strukturu stin vlny a erven e-pa byla bleskov opeen a po szen na nepohodln idi.Nebude kehk okurka chutnat stejn kehce i pod jinmjmnem? Stane se z cheesburgeru mexick jdlo, kdy hopojmenujeme panlsky? Me poetick popis tstovin se

30

srem pemnit anglickou dtskou knkuv haiku? Studieukzuj, e poetick popis jdla nejenom svd lidi k tomu,aby si ho objednali, ale tak pak uvdj, ejim chutn lpe ne identick jdlo popsan standardn Kdyby se vsnkdo zeptal, co si dvte, kdy jsou k mnvybran jdla,avy byste odpovdli: dvm pednost jdlm, kter jsoupopsna barvitmi pvlastky, asi by se na vs dvali divn,a pitom nzev jdla hraje dleitou roli v tom, jak vm jdlochutn. Take budete mt pt ptele na veei, neser

vrujte jim salt koupen dole na rohu, alevsate na subliminln efekt vitaminovho koktejlu z mstn zeleniny".

Pojme ale dl. Co vm bude lp chutnat sametovbramborov kae nebo GM GM ?Studii, jak typ fontu ovlivn chu pojdan bramborovkae, zatm nikdo neprovedl, ale existuje stude, jak pouitfont ovlivuje vai chu jdlo pipravit. V tto studii bylypokusn osoby podny, aby si peetly recept na ppravu

japonskho jdla, a pak vyhodnotily, jak je pprava nron na as a zrunost kuchae a jak je pravdpodobn, esi jdlo doma piprav. Osoby, kter etly recept vytitn

ve patn itelnm fontu, zhodnotily ppravu jdla jakoobtnj ajeho ppravu doma shledvaly mn pravd-podobnou. Vzkumnci zopakovali experiment, ale mstoreceptu poskytl pokusnm osobm jednostrnkov popisppravy jdla a vsledek byl stejn: kdo etl text v obtn-ji itelnm fontu, hodnotil ppravu jdla jako obtnjajeho ppravu doma povoval za mn pravdpodobnou.

Psychologov mluv o efektu uence". Kdy mme problmy rozeznat formu informace, ovlivn to n sudeko obsahu tto informace.8

Vda o novm podvdom odhalila v posuzovn a vnmn li a udlost mnoho podobnch podivnchjev,kter provzej zpravidla blahodrn zpsob, jm nmozek automaticky zpracovv informace. Jde toti o to,e n mozek nen jako pota, kter by data schroupal

31


21/159


22/159

s faouzskou hudbou bylo 77 % kouph lahv faouzskh. V dh s mkou hudbou bylo 7 % kouph lahv mkh uh hudby h zjvkovouoli pi ozhodov zkazk, k vo si koup. dys a o al kupujh pai, souhasil s m j jd zsdmi kupujh.21 V sudii s puohami zkoumaly pokus osoby yi py hdvbh puoh, k aiby o pokus osoby uily byly zla idik, a a o

kad p by sova zal apafmov odiou v- Pokus osoby mly d pobmy vysvi, po

j jd z p jlp, a udvaly ozd v xu, ka,lsku, hbkosi a vz Jd p puoh zska pvsvmohm asji osa, a s odmli pipusi, by jako kiium bali v vahu vi. Pouz s z 50osob si vb povimo, puohy byy apafmova22

Lid si mysl, jjih hodo poduku j zaooa kvalih poduku, al jjih dojmy jsou do vk myzaloy a jho makigu, k Rag. Tak ba osam pivo, a popsa zmi zpsoby bo podvapod zm jmm bo s zou ou m huaaposo odli. To sam pla o vu, i kdy si lidi mys, hodo hozy a misovsv via A sudi skuukazuj, pi hoo va aspo j mz hu vaa ou j ma bo pakiky d koa, al aokola s objv, jakmil vo hodoo aspo2Jiko lid viou v, da vo j p, Ragaai pkvapio, kdy dobovoli, k hodoili vo

oza j ou, uii, hv za 90 dola hup lhv oza ovkou doa24 JomRagl podvdl: ob va, vma jako ozd, bya

v skuosi idik a pohzla z hv za 90dola A o j j dlij, bhm sov va bylmozk suj osoby sm Smky ukzaly, ava s pojvia zvou akiviou v oblasi mozku za oima a zva obiofo kox, o j obas

34

spoj s poiy po. Tak i kdy va ozdlbya, ozd v jjih hui by , aspo pokud loo poik, k vo u doyho volalo.

Jak mozk pi a o, vo v jd sklii hup vo v duh, kdy jd o o vo? Naiv smm domva, smyslov vjmy, jako ba huov,puuj od smysovho ogu do pslu oblasi mozku,kdjsouvm pmoa vyhodoy. A jak j

uvidm, akh jdodu mozk fuguj Akoiv sioho jsm vdomi, kdy vyhuvm a jzyku had

vo, hum pouz jho hmik so, al i j-ho u. T fk, ok v souvisosi s zakou,povz souboj CoaColy s ppsikolou. dysi by azv

Ppsi paadoxm a spov v om, pi sov aslpo Ppsi sousav CoaColu po, akoliv s zd, kdy id vd, o pij, updosuj CoaColu Bhm byly avy z oi, jak o vysvli. Piozm

vysvlm by byo, jd o jmo zaky, ak kdy sid apij CoaColy, vyhuvaj piom i vhy yad klamy, k bhm musi vid dy s ao al zp, m vihi o popou. Pak k po o- 000 zobazova m mozku pokzaa, v oblasimozku sousd s obiofolm koxm a zva

vomdi pfol kox (VMP) sdl uipjm poiy, jako jsou y, kdy s skm s povdomouzakou jakho poduku.26 Vdi poo v o 007shomdili pokusou skupiu osob, jjih mozk vyka

zova a smh MR v pokoz VMP, a skupiu,jj VMP bylo oml. Pod okv ob skupiy,om i a s pokozm mozkm, dali pdos Ppsipd CoaColou, kdy vdi, o pij. A jak ov byookvo, i s zdavm mozkm zmili pfi, kdy

vdi,o pij. Napoi omu skupia s pokozm VMP pokozm m po oov zak, pfizmia. Ppsi jim huaa v, a u vdi, o pij, bo

35


23/159

ne Jkmile zmizel schopnos podvdom pro pjemnpoci zejmn znky zmizel i Pepsi prdox

Poen z oho veho nem nic spolenho ni s pepsi-kolo ni s vnem Jde o o e co pl o npojch znkch pl i o nich jinch zkenosech. Jk ne pmexplicin zkenosi (v nem ppd npoj ker pijeme)nebo nepm implicin zkenosi (znk npoje) spolprcj pi vyven neho menlnho vjem (chi)Klovm slovem je vyven" N mozek ch nebo dlziky jen pros nezznmenv on je tv To je mk nm se bdeme opkovn vrce Rdi bychom vilie kdy dme pednos jednom qcmole ped drhm

je o vsledkem peliv vhy zloen n porovnn chiklorickho obsh ceny n nldy dodren principe pyr z vokd nem obshov mjonz nebo dlchprmer ker dokeme vyhodnoi Vme e kdy si

vybrme noebook nebo prek n prn plnjeme do-

voleno kpjeme kcie volme zmsnn hodnomesporovn hvzdy vybrme pele odhdjeme ciz lidii dokonce se zmiljeme vme n zkldjkch fkorjsme o dlli Velice so je le prvd n hony vzdlen.V dsledk oho je mnoho nich zkldnch pedpokldjk o ns smch k o spolenosi v n ijeme mylnch

Jeli vliv podvdom k velk nel by se projevov jenomv rznch sicch neho sokrom le ml b mprokzeln vliv n spolenos jko celek. A k e mnpkldve nnnm sv Jeliko penze jso pro kdho k dlei kd z ns m dob dvody by jehonnn rozhodn byl zloen vhrdn n vdom rcionln vze. Proo jso ekonomick eorie zloenn pedpokld e pesn khle si lid ponj chovjse rcionln dlj o co je v jejich zjm Nikdo zmnevymyslel obecno ekonomicko eorii je by pols m e lid se ve skenosi rcionln nechovj Ale

3

exisje d ekonomickch sdi ker kzj spoleensk dsledky neho hromdnho odklon od chldnhoklkl n vdom mysli

Vezmme eb efek ence o nm jsme mlviliKdybychom se rozhodovli do jkch kci invesovri bychom zvovli do jkho prmyslovho odv-

v jk se momenln ekonomice d jk pesn jennn sice spolenosi do n chceme penze invesov A nejsp bdee sohlsi e nkde pln dolebde hodnocen oho jk sndno se jmno o spolenosi vyslovje Pokd by o mlo rozhodov o om kminvesjee nejsp zno vi pbzn silov bysebyli edn prohleni z nnn nesvprvn Nicmn

jk jsme vidli v ppd vliv iskskch fon snd-nos s n ne mysl informci (edy i nzev spolenosi)zprcovv m skenodvdomvliv n ne hodnoceno informce Mon si eknee e ence nzv me

ovlivni ne rozhodovn pokd jde o njk jponskjdlo le me ovlivni rozhodn k dleijko ebkm invesov? Mj spolenosi se sndno vyslovielnmnzvem lep posven n brze ne y s jejich vyslovenmmme problmy?

Vezmme kpkldjmn rem ker vspj nbrz Tyo rmy si dj zlee by sposo d dokz-ly jko mj sno bdocnos Jenome jso obvyklepoencilnm invesorm mnohem mn znm ne spo-lenosi ker se n brze obchodj jeliko nelzedohled jk si n brze vedly v minlosi je invesice donich je nejisj ne obvykle Aby vzkmnci zjisilizd oslen obchodnci n Wll Sree jso podvdom

vce osri vi rmm jejich nzev se ko vyslovjeprozkomli d skench rem ker vsopily nbrz Jk kzje grf ne zjisili e invesoi skeninvesovli vce do ch novch rem n brzejejich jmnnebo jejich kdy kci byly lpe vyslovieln

37


24/159

w: ='- U > ' : f w Uw)w

3

5

5

5

sndno vyslovelno vysoveln

o

den den ms

DOBA UP YUA OD UVD I TITULU NA BURZ

ok

Vkonnost akci se snadno a nesnadno vysovitenm kdem na newyosk brze

po plynt dne tdne msc a 1 ok od veden ttl na brz v etech

0 a 2004. Podobn efekt novch akci existoval na ameck brze.

Vimnte si, ja efet v pbhu ou postupn miz, colze oevat, jelio nov my postupn buduj svou epu

taci ajejichvsledy na buze zanaj bt dohledateln. (Po-ud by se tent efet tal i nih a jejich auto, vimntesi posm, ja snadno se vyslovuje moje jmno Mlodinov.)

Vzumnci objevili i dal fatoy, te nemaj co dlats nancemi (ale s lidsou psch) a te ovlivuj von

nost aci na buze. Teba slunen svit. Psychologov udvnovd, e slunen svtlo m mn pozitivn efet nalids chovn. Pi jednom expeimentu najali vzumnciest nic, aby v estauaci v nupnm stedisu v Chicaguzaznamenvaly zove spopitn a poas bhem tincti

nhodn vybanch janch dn. Host si pavdpodobnani nebyli vdomi, e by je poas ovlivnilo, ale dy venusvtilo sluno, byli tdej. Podobn efet pozaladal studie, te zaznamenvala spopitn, te dostaln nosc jdlo do pooj v asinu v Atlantic City.2Me stejn pina, te pimla hosty dvat zvenspopitn novi za to, ejim pinesl zlatav hanoly,ovlivnit i vzdlan male odhadujc budouc pospeitu

38

my Geneal Motos? I to lze ovit. Spousta obchodovnna Wall Steet se samozejm on na paz lid ijcchdaleo od ew You, ale i dy jsou zaznci oztouenpo cel zemi, obchodovn mal v ew Yo City m

vznamn efet na chovn cel buzy. Kupladu hodnativity na Wall Steet pinejmenm v dob ped izv letech 20072008 spovalo v tzv.propriator tradingucoje obchodovn velch podni s vlastnmi penzi

povlastn zis. V dsledu toho spousta penz byla investovna lidmi, te vdli, jestli v ew You svt sluno nebo ne potoe tam ili. Tae se jeden pofesona massachusetts univezit ozhodl, e se podv namonou souvislost mezi poasm v ew You a dennmizmnami v uzech aci obchodovanch na Wall Steet.9Analzou dat z let 1927 a 1990 zjistil, e ja vazn za-maen poas, ta hodn slunen poas suten cenyaci ovlivuj.

Poud taov zv beete s nedvou, mte pavdu.Pohledvn dat s clem najt tam dve nezn u zoni-tost, ta mining ili vytovn dat, je spojeno s piozenm nebezpem, potoe podle zon pavdpodobnostiplat, e dvteli se dosti usilovn, nco zajmavho vdycynajdete. Je va zapoteb vel zuenosti, abchom ozeznali, zda jde o sutenou zonitost, nebo jen o tivn

jevvyvolan nhodnost. Taov tivn zonitost vyvolan statisticmi oelacemi se me jevit jao pevapiva hlubo, ale ve sutenosti dn hlub smysl nem.

V ppad studia vlivu slunenho svitu lze pedpoldat,e poud by souvislost mezi cenami aci a poasm bylanhodn, nebyla by nalezena v zznamech buz v jinchmstech. Dva dal badatel poto zopaovali analogicoustudii s pouitm buzovnch dat z let 19821997v 26 ze-mch3 a nalezenou oelaci potvdili. Podle jejich vsled by pmn on vonnost newyos buzy inila2,8 % dyby ad den svtilo slunce, ale jen 8,7 %, dyby

39


25/159

bylo kd den zcela zateno. (Bohel tak zjistili, e prokopi a prodej akci lze z tohoto objev vytit jen mlonebo vbec nic, protoe nklady na transakce pi velkmpot obchod, kter by lovk poteboval, aby drel kroks mncm se poasm, by spolykaly zisk)

Vichni dlme rozhodnt, tkajc se naeho sokro,naich nanc nebo zamstnn s dvro, ejsme dn

vzali v vah vechny dleit faktory a najejich zkladpakjednali a e td vme, jak jsme k rozhodntm do-li Jenome vdomi si jsme poze vliv zaregistrovanchna vdomo mysl, take mme jen nepln informace.V dsledk toho jso nae pedstavy o ns samch, o na-ich motivech a o cel spolenosti jako skldanka, v nvtina kosk chyb. Njak sice przdn msta doplnme,ale skten stav vc je mnohem sloitj, ne abychomho mohli pochopit pmoarm mylenm na vdoma racionln mysli.

Vnmme, vdomjeme si sv zkenosti, dospjemek njakm zvrm a pak jednme a pi tom vemjsmeovlivovni faktory, jich si nejsme vdomi. S celo adopklad psoben takovch faktor se

setke,

a bdeme

v dalch kapitolch popisovat rzn aspekty podvdommysli. Uvidme, jak n mozek zpracovv data soasnna dvo rovnch vdom a nevdom, take si vdo-mme,jako m nae podvdom moc Faktemje, e naepodvdom pracj nezvisle, eln a piln Je to prce sice

skryt, ale jej dopady rozhodn skryt nezstvaj, protoezsadnm zpsobem rj, jak nae vdom mysl vnm

'svet a reage na neNai po po skrytch oblastech mysli zanemevkla-

dem mechanism, kterm zskvme senzorick data, po-pisem vdomch i podvdomch cest, jimi vstebvmeinformace o materilnm svt

40

Katoa duh

Smysly plus mys rovn se reaita

Oko pozorovatee n en pouh fzck orne ae pro-

tedke vnn odrec tradc v n by pozorovate

vychovn

RH ENEDOVA

Roz mezivdomma podvdomm byl v t i on podob

vnmnji od doby starch Rek! Jednm z nejvlivnjchmyslitel zabvajcm se psychologickmi aspekty vdombyl nmeck lozof Immanel Kant ijc v 18. stolet. V tto

dob nebyla psychologie samostatnm oborem, bylajenompovechnm pojmem, kterm lozofov a ziologov ozna-ovali sv vahy o mysli.2 Jejich zkony tkajc se mylenkovch proces nebyly vdeckmi zkony, ale lozockmiroky. Jeliko pro sv teoretizovn neyadovali mnohoempirickch fakt, kad z myslitel mohl pednostovat

vlastn speklace ped speklacemi svch koleg Kanttvrdil, e lid aktivn konstrj obraz svta, kter vnmaj,e nejde o poho registraci objektivnch dlost, e na-e vjemy neodrej poze eistjc fakta, ale e jso sp

e eny a omezovny obecnmi charakteristikamina mysli. Takov teorie je pekvapiv blzk modernmpedstavm, i kdy dnen vdci chpo tyto obecn cha-rakteristiky mysli eji ne kdysi Kant, zvlt pokdjdeovlivy naich pn, poteb, vry a minlch zkenostDneska si myslme, e kdy se podvte na tchyni, obraz,kter vnmte, nen zaloen poze na jejch vizlnch kvalitch, ale rovn na tom, co se vm pi tom pohled hon

4


26/159

hlavou teba o jejch bizarnch metodch vchovy dt anebojestli nebyla chyba svolit e budeme bydet hned vede n

Kant usoudil e empirick psychologie se neme sttvdou protoe neze zvit nebo njakm jinm zpsobemmit to co se odehrv v mozku Ale uv 9. stolet se o tovdci pokusili ednm z prvnch byl ziolog E H. Weberjen v roce 8 provedl jednoduch experiment mchmat Weber umsoval na pokoku pokusn osoby mal

referenn zva a pak se pta jestli nsledn zvakojet nebo leh3 Zjistil tak zajmavou zkonitost nejmen

vnman rozdl ve vze byl mrn velikosti referennhozv. Kdy teba pokusn osoba jen s obtemi rozpoznaae estigramov zvko je t ne referenn zvako

o hmotnosti pt gram pak nejmen rozpoznaten rozdlinil jeden gram Kdy ale bylo referenn zva desetkrtt nejmen rozdl kter pokusn osoba dokzala rozeznat byl tak desetkrt vt v tomto ppad deset gra

m Nevypad to jako njak pevratn objev ale v rozvojipsychologie sehr zsadn roli protoe se tm prokzaloe i kdy jde o mentn procesy pomoc experiment jemon objevit jejich matematick a vdeck zkonitosti

V roce 879 posal dal nmeck psycholog WilhelmWundt dost na Klovsk ministerstvo kolstv v Saskuo penze na vybudovn prvn psychologick laboratoena svt4 I kdy byla dost zamtnuta nakonec laboratozdilv mal posluchrn kterou u pedtm neformln pouval od roku 875 V tme roce americk lka

a profesor na Harvardov univerzit William ames jenpednel komparativn anatomii a ziologii zaal pednet nov kurz s nzvem Vztah mezi ziologi a psycho-logi" a zrove zaloil ve dvou suternnch mstnostechbudovy Lawrence Hall neformln psychologickou labo-rato Ta se v roce 89 dokala ocilnho statutu jakoHarvardsk psychologick laborato. ako projev uznnza jejich prkopnictv nazvaly berlnsk noviny Wundta

42

psychologickm papeem Starho svta" a amese psy-chologickm papeem Novho svta" Dky jejich experimentm a pracm dalch mu inspirovanch Weberemse nakonec z psychologie stala vdeck disciplna. Takto

vznik obor dostal nzev Nov psychologie" a jednu dobupedstavovala nejmdnj oblastvdy6

Kad z pionr Nov psychologie ml svoji pedstavuo fungovn a dleitosti podvdom. Britsk ziolog a psy-

cholog William Carpenter byl jednm z nejjasnozivjch.Ve sv knize Zkldy mentln ziologie vydan v roce 87napsal e nae mentln pochody probhaj souasn podvou odlinch kolejch vdom a podvdom" a m vcse seznamujeme s mechanismem na mysli tm jasnjsejev e nejen automatick ale podvdom psoben se

vznamn podl na vech jejch innostech" To byl pronikav posteh av tomto smru bdme dodnes

Pestoe po publikovn Carpenterovy knhy pili ev

ropt intelektuov s mnohmi novm mylenkami dalvznamn krok pro pochopen innosti mozku po dvouCarpenterovch kolejch piel ze z mo od americkho -lozofa a vdce Charlese Sanderse Peirce mue jen studovlschopnost mozku detekovat zdnliv neznateln rozdly ve

vze a jasu Peirce byl ptelem Wiliamaamese na Harvar-du a zakladatelem lozock doktrny pragmatismu (i kdyto bylames kdo tuto doktrnu rozvinul a proslavil). K njeho doktrny dovedo Peirce pesvden e lozockmylenky a teorie by mly bt povov pouze za nstroje

nikov za absolutn pravdu a jejich oprvnnost by mlabt posouzena podle jejich praktickch dsledk v ivot.Peirce byl zzran dt.8 Kdy mu bylo jedenct napsal

djiny chemie Ve dvancti ml vlastn laborato a ve ti-ncti studoval z uebnice starho bratra formln logikuDokzal pst obma rukama a miloval vymlen karetnch trik. Ke sklonku ivota pravideln uval opiumkter mu pedepisovali jako lk na bolestiv neurologick

43


27/159


28/159

a iterpretuje jazyk a smyslov vjemy a epeber mo-ho dalh kol eobyej ryhle a pes take ae

vdom mysl m dost asu aby se vovala dleitjmvemjako teba vitkm programtorovi ooho pekla-datelskho softwaru Nkte vdi odhaduj e jsme sivdomijeom asi 5 % kogitivh fuk Dalh 95 % seodehrv bez aeho vdom a m a ae ivoty obrovskdopad u tm e m ivot vbe umouje

edm z dkaz e v aih mozh probh spoustaiosti kterou si euvdomujeme je jedoduh aalzaspoteby eergie tO Pedstavte si e si hovte a pohovea sledujete televizi take dou velkou zikou aktivituevyjte A pak si pedstavte e dlte o ziky roho teba e utkte po ulii Kdy pobte ryhlespoteba eergie vaeho tla se zv dov stokrt oprotitomu o jste spotebovali rozvale a pohove e to pro-to e bez ohledu a to o kte sv drah polovie vaetlo prauje mohem usilovji stokrt usilovji kdyutkte e kdy lete A te tehle sobek srovejmes vzrstem spoteby eergie kdy zvme ai metl ak-tivitu z povalov pi m je ae vdom mysl elkem

v klidu a ahovou partii Dejme tomu e hrajete dobe

e mte v hlav vehy mo strategie a odpovdaj tahy a jste dokoale soustedi a hru jestlipak si vae v-dom mysl d srovatel zve psuu eergie jakokdy lo o vae svaly? Ne ai vzdle K usilovmu ou-sted sta abyste zili eergetikou spotebu mozku

zhruba o jedo proeto A u vae vdom mysl podikokoliv pev st va met aktivity se odehrvv podvdom a to tud tak spotebovv vtiu eergiekterou mozek dostv A u vae vdom mysl leo ebo peml vae podvdom mysl prauje a pl obrt-ky a vykov metl ekvivalet klik dep a sprit

* * *

4

edou z ejdleitjh fuk podvdom mysli je zpraov dat kter dodv zrak Protoe a u lovte ebosklzte rodu tvor kter lpe vid tak lpe j efektivjisevyhb ebezpe a tud ije dle Vzhledem k tomuse evolue postarala aby asi tetia aeho mozku zprostedkovvalavid iterpretai barev zazameobrys a pohybu vm hloubky a vzdleosti rozpo-zv objekt a tv a moho dalh loh Take jet

jedou tetia aeho mozku m plo pre se vemitmito vmi a my o tomhle zpraov dat tm evme a ai do j emete zasahovat Veha ta hektikiost probh ai byhom o tom vdli a vsledek jepak aservrov a vdom mysli v podob hledho hle s daty pk zpraovami a iterpretova-mi Take se ikdy emusme starat o to o to zamee ae tyiky a pky a stii absorbuj to ebo oomostv foto ebo jak pevst data doda omervem a prostorov rozloe itezit a kmitot svtlaa sled pak a tvary jejih polohu a vzam Zatmoae evdom mysl hore prauje meme odpo-vatv posteli a zdliv bez jakhokoliv sil vmat lustrvis a strop ebo slova tto kihy Systm vid jeeje jedm z ejdleitjh systm v aem mozku ale pat rov k tm ejve studovam Pohop-meli jak fuguje me to vrhout svtlo i a zpsob

jakm dva stup lidsk mysli prauj spole a zrovesamostate

eda z ejasjh studi viulho systmu kteroueurovdi provedli se tkala dvaapadestiletho erohav odbor literatue vystupujho jako T Vysok svalat mu sm lka se hkou osudu proslavil jako paietRozhodujm okamikem a est T k utrpe a slv se

staljede de v roe 200, kdy bhem pobytuve Svarskuutrpl mozkovou mrtvii kter vyadila z iosti levoustrau sti jeho mozku zvaou vizul kortex

47


29/159

Podstatn st lidskho mozku je ozdlena do dvoupolokoul kte jsou tm zcadlovm obazem jednaduh. Kad hemisfa je ozdlena do ty lalok copvodn odpovdalo lebenm kostem lecm nad nimi.Laloky kyje spletit vstva tlouky ltkovho ubouskuzvan ed ka mozkov neboli neokotex U lid tvoneokotex nejvt st mozku Skld se z esti tench

vstev z nich pt obsahuje nevov buky avstupky kte

spojuj jednotliv vstvy navzjem Existuj tu tak vstupya vstupy jimije neokotex popojen s ostatnmi stmimozku a nevovho systmu I kdy je vstva ed kymozkov tenkje zvsnn take je ve va lebce naskldna nevov tk o ploe tm t tveench stop co

je zhuba plocha velk pizzy. Rzn sti neokotexu majzn funkce Okcipitln tln) lalok se nachz v zadnsti hlavy a jeho ka mozkov vizuln kotex je sdlem hlavnho centa zajiujcho vidn.

. CELN LALOK

-

PANKOVY LALOK

-

TEMENN LALOK

- -

TYLNI ALOK

Mnoh z naich znalost o funkci tlnho laloku mme dky tvom jejich tln lalok byl pokozen Mon

vm to pipad jako kdyby se nkdo snil pochopit jakfunguj v aut bzdy tm e by jezdil v aut bez bzd ale

vdci skuten systematicky pokozuj sti mozku zvat

48

a pedpokldaj e pozoovnm tchto zvat pochop coony sti mozku dlaj Jeliko etickm komism na univezitch by se nelbilo kdyby vdci pokozovali mozeklidskch bytost neuovdci tak poesvaj nemocnicea hledaj tam neastnky z ktech poda nebo nehoda uinila vhodn objekty ke studiu. Me to bt dlouhptn potoe Matka Poda pi mzaen svch dteknedb na jejich uitenost po vdeck bdn Mozkov

mtvice ji utpl T byla pozouhodn tm e v jehomozkuvyadila pv jen centum vidn Jedinou vadouna kse z hlediska neuovdc bylo to e vyazenabylajen lev polovina centa vidn take T mohl stle

jetvidt polovinu zonho pole Nanetst po T tatosituace petvala jen 6 dn pak se objevila duh kevnsaenina avyadila i pavou polovinu centa vidn

Po duhm zchvatu mtvice lkai testovali jestli jeT zcela slep potoe i nkte slepci maj jist ezidulnvidn Dokou teba ozeznat svtlo a tmu nebo pestslovo pokud je velk jako stodola Nicmn T by nevidlani stodolu. Vyeten ukzalo e po duh mtvici nedo-ke ozpozna tvay pohyby ani bavy nevidl dokonceani intenzivn zdoj svtla Pokus potvdil e oblasti vizulnho centa v tlnm laloku nebyly funkn I kdy optickst jeho zakovho stoj byla zcela v podku take jehooi ob zachytily a infomaci poslaly dl vizuln kamozkov tuto infomaci nedokzala zpacovat Vzhledemk tomuto zdavotnmu stavu nepouen optick systm

oka a zcela znien vizuln kotex se T stal vjimenmexemplem po vdeck vzkum a bhem jeho pobytuv nemocnici ho skuten skupina lka a neuovdck pokusm zskala

Clovk si dovede pedstavit adu pokus k nim je sleplovk jako Tvhodn. Teba bylo mono zkoumat jestlise mu nezlepil sluch nebo zda se mu zostily vzpomnkyna pedchoz vizuln vjemy Ale jeden expeiment na vaem

49


30/159

senamujist nen, a sice expeiment testujc, a tentoslep mu je schopen oenat vai nlau pohleem" na

vai t. A pv takov pokus expeimenttoi poveli.Zpotku mu ukaovali na notebooku p stop pe

jeho tv sii ench obac kuh nebo tec nablm poa. Pak v taici Chalese Sanese Peice pelik expeimentu s nucenou volbou: ky an oba vyge-neovali, chtli, aby ho T ientikoval. Post to kuste,

nalhali na nj. T poslechl a hal spvn v polovin p-kla, pesn tak, jak se alo ekat u lovka, kte nempont, co vi. A te pije ta ajmavj st Vci muukovali novou au oba, tentokt oelen a usmvajc se oblieje. Otka byla pakticky t na ponuhonout, a je tv na monitou vesel nebo vteklRoenvnvau tve je ovem loha cela olin ooenvn geometickch obac, potoe lisk tvehajv ivot mnohem leitj oli ne en tvay

Tve haj v liskm chovn vltn oli13 Poto takynavoy obvyklmu hlavnmu jmu mu k bsnko Helen Tojsk, e mla tv, je vyslala na moe tisce lo", a nikoliv, e mla aa,je vyslala na moe tiscelo" A to je taky vo, po ky poate hostm na

veei, e jlo, na nm si pochutnvaj, je hov slinivkabin, soustete se na jejich tve a ne na jejich lokty ne-bo slova , poku chcete ychle a pesn jistit,jak se stavk pojn vnitnost Dvme se na obliej, ky chcemeychle posouit, jestli je nko astn nebo smutn, spoko-

jen nebo nespokojen, ptelsk nebo neptelsk A naeopavov eakce na ulosti se o ve vau na tve,poces pevn en na povomou mysl Va tve

je,jak uvime v 5 kapitole, klovm postekem komu-nikace a je ho tk potlait nebo falovat, co je mimo

jin vo, po je tak tk nalt opavu ob hece.Dleitost vau te je vit i toho, e jakkoliv jsoumui pitahovni tvay enskho tla, nebo eny k tvam

50

S SVlM WWWMLlUSSCM

muskho tla, v liskm moku neexistuje speciln tva,kte by se abval analyovnm biceps nebo pohlenostmskho poa i ae, ale existuje v nm oblast, kte

analyuje oblieje Je lokaliovna vrs fsormis a abystevili,jak peliv moek k obam tv pistupuje, po-vejte se na tyto tyi snmky peienta Baacka Obamy1

Obliej na fotogai vlevo ole vypa pen efo-movan, keto obek na nm nevypa nak neobvykle.Ve skutenosti je spon vojice ientick s hon a vnikla pootoenm hon vojice o sto osmest stup Vmtojist, potoejsem fotogae sm otoil, ale poku mi

51


31/159

nevte, otote knhu vzhru nohama a pesvdte se, edvojce, kter je te nahoe a vypad v podku, bude mtpo otoen zkreslen oblej vpravo dole, a dvojce, kterje te dole, bude pak sce mt obleje pevrcen, ale j-nak budou ypadat docela v podku. N mozek vnujemnohem vce pozornost oblejm ne mnoha ostatnm

vzunm vjemm, protoe obleje jsou dletj aleto neplat o oblejchvzhru nohama, protoe s tm se

zdkakdy setkme, pokud zrovna neprovdme stoj nahlav p cven jgy Proto jsme mnohem vnmavj kezkresen obeje, kter m sprvnou polohu, ne k oblej,kter je pevrcen

Vdc studujc vdn" osleplho T s vybral jakodruh test obrzky oblej, protoe s mysle, e z pevnst podvdom schopnost mozku rozeznvat obleje bymohla zlept vsledek takovho testu, navzdory tomu, ejehovdom mozek nc nevd Na prvn pohled je jedno,

jestl se TN dval na obleje, geometrck obrazce nebozral broskve vdy byl pece slep. Jenome v tomto tes-tu rozpoznal T sprvn, zda se tv usmv nebo zlob,tm ve dvou ppadech ze t Pestoe st mozku, kterzprostedkovvvom pocty vdn, byla nepochybnznen, oblast mozku rozeznvajc tvevrufuormikter pracuje pdvdom, obrazy dostvala a ovlvovala

jeho vdom odpovd v testu, an by s T uvdomoval,jak je to mon

Kdy expermenty s Tvely ve znmost, ozvala se po

pr mscch da skupna badate a podala ho, jestlby se zastnl jnho testu Rozeznvn oblej mebt dlet vastnost, ale neupadnout na vlastn oblejme bt jet dletj Kdy s v posedn chv vmnete,e mete zakopnout o spc koku, nezanete pemlet,jak se j vyhnout, ale prost to udte1 Tento manvr jezen podvdomm a tuhle vlastnost zkumnc hodlalu TN otestovat Navrh mu, e ho budou pozorovat, jak

52

prochz bez slepeck hoe chodbou plnou pekek.16Vem se ten npad moc bl, krom osoby, kter nemajstotu, e sebou neprat TN se takovho testu odmtlastnt Sce ml pekvapv spch p rozeznvn obej, ale kter slepec by dobrovon absolvoval pekkovoudrhu? A prv to od nj badatel vlastn cht. Laskavmu slb, e nkdo pjde vedle nho, aby ho zachytl,kdyby padal Po delm pemlouvn TN souhasl. Nae

k veobecnmu pekvapen vetn asu TN samotnhoproel hladce do ce, kdy se pedtm vyhnul popelnc,sloupc papr a nkolka krabcm, kter mu stly v cestAn jednou nezakop, jednou do neho nevrzl Kdy seho pta, jak to dokzal, T pro to dn vysvtlen nemla pravdpodobn je podal, a mu zase vrt slepeckou h.

Tento jev, jeho exstenc TN prokza, p nm jednot-vc s nepokozenma oma nemaj sce dn vdompoct vdn, ncmn do jst mry dokou reagovat na

to, co o vd, se nazv vdn slepch" (blindight Bylto dlet objev, kter po svm prvnm zveejnn vyvo-a nedvru a posmch", a byl pjat teprve nedvno18Ae vlastn na nm nen nc tak pekvapvho je zcelaogck, e takovto typvdn se projev, kdy je vdomsystm vdnenkn, ae o a podvdom mysl nknzstaly. Vdn slepchje zvtn kaz je to dal a ne-obyejn dramatck ustrace dvou rovn mozku, kteroperuj navzjem nezvsle

Prvn nznak, e vdn se reazuje po vce drahch, pochzod brtskho vojenskho kae George Rddocha z roku71 Vdc zaa zkoumat znam tlnho aloku provdn u koncem . stolet tm, e provdl ze u psa opc. daje o dech byy vzcn Pak ale pla svto-

vvka Nmc nhle nadal z brtskch vojk vhodn

pokusn osoby pro takov vzkum. Csten se o to postaraly brtsk helmy, kter vojkm poskakovaly na hlav,

53


32/159

co mon vypadalo stylov, ale nekyly pli dobe hlavu,obzvlt vzadu Kom toho se vlka odehvala pevnv zkopech Bn paxe byla, e vojci si v zkopech chni-li cel tlo kom hlavy, kteou museli vystkovat tam, kdeltaly kulky. V dsledku toho veho pedstavovalo ptadvacet pocent vech zann bitskch vojk zann hlay,obzvlt zann spodn sti tlnho laloku a malhomozku, kte je hned vedle. Dneska by kulka pochzejc

tmto mstem pomnila velkou st mozku na kai a tm jist by ob zabila. Ale tenkt ltaly kulky pomalejia chovaly se etnji. Vtinou povtaly skz edou kuhledn tunel, ani by pli poniily sousedn tk Zann zstvali naivu a v lep fom, ne by lovk ekalvzhledem k faktu, e jejich hlay mly stejnou topologiijako donut. Jeden japonsk dokto, kte pacoval za po-dobnch podmnek na uskojaponsk font, vidl toliktakto zannch pacient, e vypacoval na zklad vztahmezi otoem po kulce a znmi exten znaky na lebcemetodu, jak pesn uit pokozen mozku a odpovdajc invaliditu eho ocilnm poslnm bylo uovat iinvalidnho dchodu vojk s pokozenm mozkem)0

Nejpozouhodnm pacientem doktoa ddocha bylpodplukovnk T. jemu poletla kulka pavou st t-ho laloku, kdy vedl sv mue do toku. Po nzu kulkyse chabe oklepal a pokaoval dl v ele svch vojk. Nadotaz, jak mu je, odpovdl, e je tochu ommen, ale celkem fajn. Mlil se. O tt hodiny pozdji se zhoutil, a kdy

se o jedenct dn pozdji pobal, leel v nemocnici v IniByl sice pi vdom, ale nco nebylo v podku, jak siuvdomil pi veei: viml si, e m poblmy vidt jdlolec na lev stan tale Lid maj oi popojeny s mozkem takovm zpsobem, e vizuln infomace z lev stijejich zonho pole se penej do pav poloviny mozkua naopak, bez ohledu na to, od kteho oka infomace pi-chzJinmi slovy, kdy se dvte pmo ped sebe, vechno,

54

co je nalevo, se pen do pav hemisfy, co bylo msto,kde podplukovnka T. zashla kulka Kdy byl pevezen donemocnice v Anglii, ukzalo se, e podplukovnk je zcelaslep, pokud lo o levou st jeho zonho pole s bizanvjimkou: dokzal tam detekovat pohyb Vlastn nedokzalvidt" pohybujc se objekt v obvyklm smyslu objekt neml ani ta, ani bavu. Ale vdl, kdy se tam nco hnulo.Byla tojen pacil a zcela neuiten infomace. Dokonce

mu la na nevy, zvlt kdy jel vlakem a vnmal, e nalevood nj se nco hbe, ale nic tam nevid

Jeliko podplukovnk T dokzal pohyb zaznamenat,nelo pesn vzato o slepeck vidn" jako u pacienta TN,ale pesto lo o pevatn ppad, potoe z nj plynulo, evidn je kumulativn efekt zaloen na infomacch, ktepichzej znmi cestami, jak podvdommi, tak vdo-mmi. Geoge Riddoch publikoval lnek o podplukovn-kovi T. a podobnch pacientech, ale bohuel jin bitskvojensk lka, kte byl mnohem znmj, Riddochovupci sepsu V dsledku toho zstala Riddochova pcepakticky neznm a byla znovu objevena a po mnohadesetiletch

A donedvna bylo zkoumn podvdomho vidn obtn, potoe pacienti se slepeckm vidnm jsou mimod-n vzcn.2 A v oce 005 objevil Chistof Koch, kolegaa spolupacovnk Antonia Rangela na Caltechu, velice efek-tivn metodu, jak zkoumat podvdom vidn na zdavch

subjektech. Koch se ke svmu objevu dostal dky zjmuo opanou stanu mince o smysl vdom. Jestlie stuumpodvdom nebylo donedvna pli pnosn po kaiu,studium vdom, jak k Koch, bylo aspo do devadestchlet nnulho stolet povaovno za

znku

kognitivnhopadku". Dneska ale vdci studuj oba oboy uku v uceajednou z vhod stuia vizulnho systmu je, e je v jistmsmyslu jednodu ne teba pam nebo sociln vnmn.

55


33/159

Tehnika,i Kohova skupina objevila, vyuvvizulneekt zvan binokuln ivalita Kdy za uith okolnostdopad do levho oka jeden obaz a do pavho oka jin,nevidte oba dva jako njakou supepozii Msto toho vidte jeden z obaz, po hvli vidte duh, za dal hvli optpvn, atd Oba obzy se stdav obevuj a miz Kohovaskupina obevila nsledu : kdy se eden z thto obazpohybue a duh je statik, lovk vid enom pomnlivobaz a statik nevid vbe Jinmi slovy, kdyby vaepav oko pozoovalo dv opie haj ping pong a do vaeho levho oka by dopadal obaz stodolaov bankovky,vae mysl obaz bankovky vbe nezaegistue, i kdy levoko obaz zaznamenalo a poslalo do mozku Tato tehnikaposkytue novou monost ak vytvoit stav umlho vidnsleph novou estu, ak studovat podvdom vidn, aniby muselo dot k pokozen mozku

Dal skupina vd pak touto tehnikou povedla

s nomlnmi lidmi expeiment analogik tomu, pi nmukzovali obzky obliej paientovi T3 Do pavho okakdho z pokusnh osob vyslali ob baevn yhle semn mozaiky, zatmo lev oko vidlo otogai njakhopedmtu Pedmtse na otogai nahel bu na pavm, nebo na levm okaji a dotyn osoba mla hdat, naktem kaji e, i kdy vdom pedmt na otogai vbenevidla Tak jako v ppad T neuovdi pedpokldali,e podvdom vidn se bude aktivovat pouze v ppad, epedmt na otogai bude lidsk mozek povaovat za d

leit Volba takovho statikho objektu je nasnad, ano,ponogae nebo s pouitm vdek teminologie silnvzuuj eotik vev" Eotik snmky mete dostatmlem v kd tae, ale kde lovk seene snmky vdekyvyhodnoen jako eotik? Po podobn poteby maj psyhologov vlastn databzi Jmenuje se Mezinodn systmotoga po vzkum emo (Internaonal Acie PictureSystem a obsahuje 80 obzk s nejznmi nmty

5

od sexuln expliitnh otoga pes zmzaen tla ak pohodovm zbm dt a zvat, kad s piazenmstupnm vzuen, kte vyvolv

Jak expeimenttoi pedpokldali, kdy ukzali pokusnm osobm otogae s bnm objektem a ptali se, jestlie na levm kaji nebo na pavm, odpov byly spvnzhuba v polovin ppad, o odpovd tomu, e loo zela nhodn hdn Stejnho vsledku dosahovalT,kdy mu ukzovali geometik obaze Kdy ale ukzalheteosexulnmu mui snmek nah eny, dokzal elkemspn uit, na kte stan snmku ena je, a podobnskovaly eny, kdy jim ukzali obzek s nahm muemNedolo k tomu, kdy ale ukzali mum nahho muenebo enm nahou enu samozejm s jedinou vimkouKdy opakovali expeiment s homosexuly, vsledky bylyopan, jak se dalo ekat Vsledky odpovdaly sexulnmpeeenm testovan osoby

Pestoe pokusn osoby hdaly tak spn, kdy bylypo skonen seane tzny, o vidly, uvedly en nudnsledovn yhle se mnh mozaikovh obaz, ktezaznamenvaly jejih pav oi Nemly potuhy, e zatmoejih vdom mysl pozoovala uspvaj kaleidoskopikobze, jejih podvdom mysl si vyhutnvala pohled naozvnn dvky nebo hlape To znamen, e i kdy sezpaovn eotikh snmk nikdy nedostalo do vdommysli, po podvdomou mysl to byl natolik siln zitek,e si to pokusn osoby podpahov uvdomovaly Znova

pipomeme zkuenost, kteou udlal u Peie: nae vdom mysl si nen vdoma veho, o se v mozku dje, takenae podvdom doke zaegistovat vi, kte vdomunikly Kdy k tomu dojde, meme zat podezvat naeho obhodnho patnea nebo iz osobu a pitom, jakoPeie, nevdt po

Ze mm naslouhat sv intuii, jsem se nauil u pedmnoha lety Bylo mi dvaet, byl jsem v Izaeli, kte po

57


34/159

jomkipursk vlce Vydal jsem se do Golanskch vin nasyrskm zem okupovanm Izraelem. Kdy jsem el pooputn silnici, uvidl jsem na poli zajmavho ptka, a jeliko jsem amatrskm ornitologem, chtl jsem se na njpodvat vc zblzka Kolem pole byl plot, co milovnky ptk obvykle neodrad, ale na tomhle visela njak podivncedule. Pemlel jsem, co asi znamen Bylav hebrejtin,ale neuml jsem hebrejsky natolik, abych npis rozlutil

Mlo by to b nco jako Vstup zakzn", ale njak se mito nezdlo. e bych tam radi nelezl? Cosi m varovalo,dnes u vm, e to bylo nco podobnho, co tenkrt ekloPeirceovi, kdo mu ukradl hodinky Ale rozum, moje vdom mysl m pobzela: ,en b Ale vyi to rychle." A takjsem plot pelezl a el pes pole k ptkovi Vzpt jsemuslyel, jak na m nkdo ki hebrejsky, a kdy jsem seotoil, uvidl jsem na silnici mue na traktoru, jak zuivgestikuluje, a jdu zptky Vrtil jsem se, kicmu muijsem dvakrt nerozuml, ale dky t trochy sv hebrejti-ny a jeho posunkm mi dolo, co na t ceduli je: Pozor,minov pole !" Moje podvdom tu zprvu deifrovalo, alenechal jsem ho pehlasovat vdomou mysl

Ml jsem problmy, kdy jsem se ml dit intuic a ne-mohl jsem si to logicky, racionln zdvodnit, ale tahlephoda m vylila Vichni jsme na tom trochu jako pa-cientT, jsme vi jistm vcem slep a nae podvdomnm rad, jestli mme jt napravo, nebo nalevo Takovrada ns asto me zachrnit, ale musme bt ochotni

tomu hlasu naslouchat

Filozofov po stalet pemlej o pove reality", o tom,jestli svt, kter vnmme, je skuten, nebo je pouze nailuz Ale modern neurovda ns u, e svm zpsbemmusme vechny nae vjemy povaovat za iluze Svt totivnmme jen nepmo, zpracovnm a vyhodnocenm dat,kter dodvaj nae smysly. Tuto prci pro ns dl nae

58

podvdom ytv model svta. Nebo jak to vyjdil Kant:existuje Das Ding an sich, vc o sob, a existuje Das Dingfruns vc, jak ji znme Kdy se kupkladu podvme kolemsebe, mme pocit, e hledme na trojrozmrn svt Ale mynevnmme trojrozmrn n mozek dostv ze stniceo dvourozmrn pole dat a trojrozmrn svt z nichteprve ytv A nae podvdom je ve zpracovn obraztak dobr, e kdybychom si vzali brle, kter by pevracelyobraz vzhru nohama, po chvilce bychom ho zase zaalividt sprvn A kdybychom si pak brle sundali, vidlibychom svt znova vzhru nohama, ale zase jenom nachvilku24 Take v dsledku veho toho interpretovn datlze ci, e kdy vidme idli", znamen to ve skutenosti ,e n mozek ytvoil mentln model idle

Nae podvdom obdren data nejen interpretuje, takje zesiluje. Mus, protoe dodan data nemaj valnou kvalitu, a aby mohla b uiten, mus bt opravena. Jednm

z nedostatk pchozch dat je tzv slep skvrna", mstov zadn sti on bulvy, odkud vychz on nerv spojujcstnici s mozkem. Pedstavuje slepou oblast v zornm poli

v

kadho oka. Clovk si to neuvdomuje, protoe mozekchybjc kus obrzu dopln interpoac z dat pichejcchze sousednch oblast Je ale mon vyvoit umle situaci,kdy se dra v obraze zviditeln Zkuste zavt prav okoa zadvejte se na slo 1 nsledujcm dku.

0 0

9 8 7 6 5 4 3 2 1

Nyn posute knihu vce k sob (nebo od sebe), a smut-n smajlk zmiz jeho obraz padl do slep skvrny. Anibyste hnuli hlavou, zadvejte se (prav oko stle zaven)na sla 2, 3 atd Smajlk se znovu objev nejsp u sla 4.

Svou nedokonalost kompenzuj oi tm, e nkolikrtza sekundu nepatrn mn svou polohu Tenhle kmitav

59


35/159

ohyb se jmeuje mikosakadick, aby se odliil od bho kmi, ch a ychlejch ohyb oka, k imdochz, kdy sudujee scu. e o e ejychlej ohyb,ke lidsk lo ko. e ak ychl, e ho le ozooaje secilmi soji Kukladu kdy ee yo dky,ae oi odj adu kmiach ohyb odl dku.A kdybych s mi mluil, ohled bude oskakoa omm oblieji, ejasji kolem o o echo dohomady

zame, e esice sal, ke oldaj o buly, ykokad de cca 100 000 ohyb, zhuba olik co ae sdce.

Kdyby jedoduch ideokamea smala ak, jako sm ae oko, echo o k by zsobilo, e obaz bybyl eouiel. eome mozek doda daa oa, y-sihe u s, kdy se ohled esoual z jedoho msa aduh, a dol chybjc ase ak dokoale, e si iehoeimeme uhle eoskou ci lze docela damaickydemosoa, ale jako aea i omo okusu bude

e oeboa dobho ele, ebo je le aeku,ke oila skleiek a. Exeime obh ako:osae se ed sj ojek ak, e ae osy budouasi 0 cm od sebe, ak ho odeje, a ue zak a boduosed mezi aima oima Pak a ojek eese ohled a le ucho a zky. Oakuje kolik.Vy mezim ozoujee oi aeho ojku a zjise, ebez oblmu mee sledoa, jak se ohybuj sem a amOzkou e je: kdybyse se osaili os oi osu smoi sob a oedli uedeou oceduu idli byse,

jak ae las oi kmiaj? Pokud je ada, e mozekysihuje iomace obde bhem ohybu o, ak e.ak ako es os? Soue si ed zcadlo, os ceime od j (o odod m edchozm deseiceimem) Podeje se do bodu mezi lasma oima,ak a le ucho, ak zase z Pk o zoakuje. akokouzlem ide da z ohledy, ale euie, jak se aeoi ohybuj z jed kaj olohy do duh

0

Ji slabso daech, ke e oi edaj do mozku, je eife id- je oi dosa Kdy ahee ai a zade se a alec, zjise, ejedi s aehozoho ole, ke je os, je loka jehoehu.I kdme zcela omlzak, osos aeho id mimouocel oblas bude zhuba soael s idm osoby,ke oebuje sil ble aem je asze.

Mi t

si oovit, kdy se natuto strnku zadvte ze vzdlenosti prstop a zaostte pohled na hvzdikuuprosted ady ps-me a p dce (se se epodd - eo sad).

P Z L E F A * A F Q C A

G D F A * A F p

Psmea F a o dce jsou od sebe zdle o comlo c, e je elikos ehu. Padodob uide celkem jas smea A a F, ale o moho c u e. e ejde ke duh dce V smea m eok ochuomou. Ale jesli ide jako j, sej eeee echasmea, dokud ejsou elk jako a e dce Velikossme, keou oebujee, abyse ozezali okajo za

ky, je mkem oho, jak a je ae eie id.Sle ska, kmi o, a eie id

echy yhle edosaky by mly zsoboa oblmy. Kdy se eba ode a sho a, obaz, keygeeuje ae sice, je ozmza osoba s eou douuosed oblieje Mo e akhle jak a emociolme, ale e o obaz, ke uide, ooe mozekauomaicky choz daa zacuje: zkombiuje daa

1

d k h bj t dh it N j b i h i


36/159

Pvon obzek, k ho zchyti fotopt. tejn obzek, jk o v ne

stnice (pv oko zosten n ste). lskvm svolenm ent ttho.

obou o, odstran kmitn a msta, kde obraz chyb, dopn z okonch dat, protoe pedpokd, e jsou podobnDva ve uveden snmky iustruj nkter typy prce s daty,kterou mozek provd Vevo je scna, jak ji zaznamenaotoapart Vpravo je t obraz, jak by ho zachytio idsk

oko, bez jakchkoiv korekc Natst pro ns nae podv-dom data pepracuje a my vidme obrz stejn vyhazena ostr jako ten, co zachyti otoapart

N such pracuje anaogicky Tak napkad podvdo-m dopujeme chbjc zvukov data V jedn ze studi,kter to prokazuje, vzkumnci nahri vtu Guverni seses1i v hlavnm mst se svmi leislativi nae vymzai 120miisekund zznamu v mst s" ve sov egisativci" a na-hradii ho zakanm Dvaceti pokusnm osobm rozdaititn text vty a pak jim eki, e usy jej zznam se

zakanm a jejich koem je zakroukovat pesn msto,kde k zakan doo Rovn byi dotzni, jesti se v kai neztratia njak st vysovovan vty Vechny osobyuvedy, e zakan syey, ae devatenct z nich tvrdio,e nezaznamenay, e by njak psmeno nebyo vysove-no A onen jedin subjekt, kter uved, e kae zakry stvysovovan vty, oznai dotyn msto chybn2 A covc, v da prci vdci zjistii, e ani trnovan posuchai

2

nedokou chybjc st odhait Nejen e nebyi schopniurit pesn msto, kde k zakan doo nebyi schopnise sprvnmu uren ani pibit Jako by k zakan nedoo v njakm konkrtnm mst vysovovan vty, ae jakoby s n koexistovao, ani by naruio jej srozumitenost

Dokonce i kdy bya ze sova egisativci" vyputnace sabika gis" a nahrzena kaem, id nebyi schopniidentikovat njak chybjc zvuk 26 Tento eekt se jmenuje

fonemik rekonsruke aje anaogick rekonstrukci, kteroumozek provd na vizunch datech, kdy zatv druzpsobenou sepou skvrnou na stnici a vyepuje patnrozien periernho vidn Nebo kdy dopn vae povdom o nm charakteru tm, e vm napov, jak vypad,k jakmu etniku pat, nebo jen to, e vm pipomnstrkaJerryho (O em podrobnji pozdji)

Foneck rekonstrukce m pozoruhodnou vastnostprotoe je zaoena na kontextu, v nm sova znj, mebt to, co usyte na zatku vty, ovivnno co zzn najejm konci Tak kupkadu v jin prosu studii syei po-suchai sovo koa" ve vt Zjisli jsme e *o jsou na ose (kde

* zna zakan), ae moa" ve vtZjisili jsme e u *ol kotvlod odobn, kdy posednm sovem vty by "pomeransyei "loupa' ae kdy to byo sovo "korek syei "hou

pa27 V kdm z tchto pad inormace, kterou mozekobdre, zna *oupat Mozek vech osob trpiv pozdrezskanou inormaci a vykva s interpretac, ne se kontextvty upesn Teprve kdy sye sova ose", od", pome

ran" a korek", dopni na zatek vhodnou souhskuA teprve pak se vta dostaa do vdomho mozku, takeposucha si neby vdom dopnn a pevn vi, e sprv-n sye sovo, jeho posech zakan jen sten ztio

Ve zice vdci vymej modey i teorie, aby popsai a ped-povdi pozorovan data o svt koem ns Newtonovateorie gravitace je jednm pkadem, Einsteinova teorie

3

i d l I kd b i i j j j ji h j h d h j


37/159

gravitae dalm. I kdy ob teorie popisuj tet jev jejihpopis reality je velie odli. Newto si pedstavoval ehmot tlesa a sebe vzjem psob gravita siloukdeto v Eisteiov teorii dohz k tmu efektu dkyzakive prostoru a asu pi em gravitae jako sla v evystupuje Ob teorie jsou shop s velkou pesostpopsat pd jablka ale s tou Newtoovou je to mohemsaz Naproti tomu kdy je teba vypotat jak rozmstit

systm satelit globlho urov polohy (GPS) kterm pomh pi ze Newtoova teorie by dala patsledek a je uto pout teorii Eisteiovu. Deska vme e ob teorie jsou pat v tom smyslu e ob jsou jeaproximaemi toho o se v prod ve skuteosti dje. Aleob jsou tak sprv v tom smyslu e m poskytuj veliepes a uite popis prody v oblasti kde jsou plat

Svm zpsobem je mysl kadho lovka tak vdemkter vyt model okolho svta vedho svta ktermozek vm prosteditvm aih smysl Podob jakoae teorie gravitae je i teto model svta jeom pibli a zaloe a pojmeh kter si ae mysl vyalezla.A i kdy metl modely aeho okol ejsou dokoalobvykle fuguj ta jako teorie gravitae velie dobe.

Svt jak ho vmme je umle voe prosted jeho povaha a vlastosti jsou stej tak vsledkem aihpodvdomh metlh proes jako produktem skuteh dat. Proda m pomh pekoat mezery v aihiformah tm e s vybavila mozkem kter a podv-

dom rovi dopl hybj data dv e si jak vjemyvbe uvdomme Nae mozky tohle veho vykovajbez jakho vdomho sil zatmo sedme a dtskidli a pohutvme si a hrkovm pyr ebo v pozdjm vku a pohove s lahv piva v rue Pijmme obrazyvyve am podvdomm ai byhom o ih mlijak pohybosti a ai byhom si uvdomovali e jsouto jeom iterpretae vytoe tak aby optimalizovaly

4

ae ae pet a ejsou ve veh ppadeh tm ejpesjm mom obrazem

m se dostvme k otze k se budeme opakovavraet v rzm kotextu od aalzy vid a pamti ak tomu jakm zpsobem si dlme sudek o ostathlideh:estlie hlav fuke podvdom je doplovat hy-bj iformae a tm umoovat vytvoe pouitelhoobrazu reality do jak mry je vlast teto obraz pes?

Rekme teba e se setkme s km koho ezmeKrte s m pohovome a pak a zklad toho jak vypadjak se oblk k jakmu etiku pat jak m pzvuk jakgestikuluje a mo i jakh eopodstath iluz dotyho vyhodotme Ale do jak mry si meme btjisti e utvoe obrzek je sprv?

V tto kapitole jsem se soustedil a oblast vizulhvjem abyh ilustroval dvoustupov mehaismus mozku pi zpraov dat a zpsob jakm dodv iformaekter eme pmo vodit z dat kter obdrel. Ale proesvid je jeom jedou z moha oblast metl iostiv mozek aruje aby ahradil hybj data Pamje dal takovou oblast protoe ae podvdom se aktivpodl a utve a pamti. Jak v pt kapitole uvidme triky aeho podvdom pi ih yt vzpomkya udlosti i lpe eeo a vplody a fatazie jsoustej drastik jako zmy kter provd s holmi datydodvami oima a uima A kdy pak tyhle vplody atazie dopluj ae trkovit vzpomky me to mt

dalekoshl a e vdy pozitiv dsledky

5


38/159

K e

Pamatovn a zapomnn

Je den u si vytk za c zobrazit svt Po ta zapova pro-stor obrazy ze, krovstv hor, zv od ostrov yb

stost pstroj vzd kon a id Ktce ped srt suvdo e ten sot abyrnt arje vastn obraz eho tve

ORGE IS BORGES

Kusek na jih d Haw Rive v centln Seven Kaln lesta textilck mstek Buingtn. e t kaj mdchvlavek, tabku a hkch vlhkch letnch nc. Bkwd

Gaden Apatments pedstavuje typicku bulingtnskuzstavbu. e t pvtiv jednpatv budva z edch cihel p mil na vchd d Eln Cege, dnen ln Univesity,sukm kly, kte p padku textilek vvd mstu.Bhem jedn z tch kch nc v evenci 198 ennifeThmpsnv, dvaadvacetilet studentka ln Cllege,spala, zatmc k jejm zadnm dvem se pikadl mu.Byly ti hdiny n. V hen klimatizace zanikl, e mupezl telefnn linku, zbil vku nade dvemi a vlupal se dvnit. Kdy ale mu veel d lnice, ennife se

pbudla. Otevela i a ve tm uvidla, jak se k n sklnjaksi pstava. Vzpt na ni mu skil, dal j n na kka phzil, e ji zabije, kdy se bude bnit. Kdy ji muznsilval, snila se vtpit si d pamti jeh bliej, abyh mhla identikvat, pkud tk peije.

Naknec dvka mue pelstila slbila, e mu pipavdink, a n j dvlil zsvtit. Ptm nah utekla zadnmvchdem. Zufale buila na dvee susednh bytu, ale jeh

spc byvatel ji neslyeli. Slyel ji ale tnk a vybhl zan. ]ennife Thmpsnv se zbhla pes tvnk k dal

mu cihlvmu dmu, v nm se svtil. Utnk ji nechalbt, vlupal se d dalh dmu, kde znsilnil dal enu.]ennife Thmpsnvu dvezli d nemcnice, kde pliciedebala vzekjejch vlas a vaginln tekutiny. Naknecji dvezli na stanici, kde si dvka vybavvala tnkvutv, aby mhl plicejn kesl vyhtvit tnkv ptt.

Nsledujc den zaaly pichzet tipy. ednm z nich byldvaadvacetilet Rnald Cttn, kte pacval v estauacipbl bytu Thmpsnv. Cttn ml zznam v testnmejstku. Kdysi se piznal ke vlupn a jet jak teenagek napaden s clem ynutit si sex. Ti dny pt, c byla]en-nife Thmpsnv pepadena, ji detektiv Mike Gauldinpzval na stanici, aby si phldla est ftga, kte pedni zlil na st Pdle plicejnh zznamu si ]ennifeThmpsnv ftgae phlela asi pt minut. Mla

jsem sk takv pcit, jak kdy jsem dlala pijmakyna vejku," ekla. Na jedn z ftga byl tak Cttn.Ukzala na ni. O nklik dn pzdji ukzi Thmpsnvpt mu. Kad z mu pstupn udlal kk vped, p-nesl jednu vtu a vtil se na mst. Thmpsnv nejdvvhala mezi slem tyi a pt, ale naknec vybala ptku.Znva Cttn. Thmpsnv vzpmn, e kdy j ekli, et je t mu jak na ftgai, pmyslela si Bing. Tk-e jsem se nemlila." U sudu Thmpsnv ukzala naCttna a znaila h jak mue, jen ji znsilni Pta

dspla k vku za 0 minut a sudce dsudil Cttnana divt plus padest let. Thmpsnv ekla, e t bylnejastnj den jejh ivta, a slavila t ampaskm.

Pvn znmka, e nc nen v pdku (km th, eCttn vinu dmtal), se bjevila, kdy se Cttn ve vze-sk kuchyni setkal s muem jmnem Bbby Ple. Plebyl Cttnvi pdbn, a byl tud pdbn i pttu,kte plicejn kesli na zklad vpvdi Thmpsnv

7


39/159

zvlt kdy jde o zmy zsd epohodl V dsled h dmii trti pre idet Ni o icidet ututlt


40/159

zvlt kdy jde o zmy zsd epohodl. V dsledku toho en dodek prkticky d pozorost vovi prvdpodoosti, rozshu chyovn lidsk pmti.Jist, os se zkoodrci tv, jko y uzvli, e oitsvdci se mohou mlit, le vti policist stle spolh vizul idetikci stle jet je mo podezelhoodsoudit pouze zkld svdectv oitho svdk. oudcidokoce sto eumo ohjo, y u soudu uvedl tech

ick dkzy zpochyujc idetikci svdkem oudcijedoutvrd, e to je pli sloit strkt porot vzdle, podruh zse e to je pli primitiv," k BrdoGrrett, utor kihy Odsuzovn nevinnh oudy dokoceporotce odrzuj od toho, y pi pord pouvli zpisz pele ke kotrole toho, co si z vpovd ped soudempmtuj. tt Kliorie pkd doporuuje soudcm,y pouili porotce, e jejich pm m pedost ped zpisem zjed".6 Prvci vm vysvtl, e dvody k ttoistrukti jsou prost kdyy porotci hlouli d zpisem

le, jejich pord y se pli prothl M to le pipd euvitel jko kdyychom mli sp vit musvdectv o ehod e lmu, kter ehodu zzmel.V jich olstech ivot ychom se s tkovm postupemesmili Pedstvm si, e y Americk lksk spoleostdoporuil lkm, y se espolhli ps zzmyo prhu emoci svch pciet. elest srdci? N d si evzpomm. Lky srdce vm u dvt eudeme."

Je zdkkdy mme dkz toho, co se skute stlo, tkese vtiou ikdy edozvme,jk spolehlivje e pm.Existuj le vjimky. Dokoce existuje ppd, kter je zzme tk dokole, e dtel studujc deormcepmti y lep zzm ezskli, i kdyy udlost zorgizovli smi Mm mysli ru Wtergte ze sedmdestch let kdl se tkl vloup get repulikskstry do kcel cetrly demokrtick stry sle

70

shy dmiistrtivy prezidet Nixo icidet ututlt.Joh De, prezidetv pordce v prvch zleitostech,yl pove rozehrm hry, kter ml zmit leze

vik, le kter koec vedl k Nixoov pdu Deml dj zcel mimodou pm milioy lid pocelm svt mly moost ho sledovt v pmm peosu

jeho svdeck vpovdi ped setem pojech stt Vesv vpovdi si De vyvovl ikrimiov rozhovory

s Nixoem dlmi vysokmi iiteli Nixoovy dmiistrtivy do tkovch sch podroost, e mu zlikt chodc mgetoo". Z hledisk vdy jsou Deovyvpovdi vzm proto, e set vor poslze zjistil, eexiste skuten nahrvka tchto rozhovor No si tjpoizovl hrvky pro vlst pozdj pouit. Chodcmgetoo mohl t porov se skuteost.

Psycholog Ulric Neisser provedl srov eoyejoutrplivost porovvl Deovu vpov s pepisemNxoovy hrvky vsledky utdil. Ukzlo se, eJoh De sepodo sp spisovteli historickch rom e mgetoou Jeho vzpo ' rozhovory s prezidetem tm veceodpovdj prvd dokoce se j zprvidl i elily.

k te 15. z 1972 pedtm, e skdl zshl Bl dm uzvel Velk porot vyetov tm, e oviilsedm oso. Pt z nch se vloup pmo zstnlo je dvosoy vloup skute plovly, le yly to je mlryy Howrd Hut Gordo Liddy. Misterstvo sprvedosti prohlsilo, e em d dkzy pro to, y yl ovi

kdo ve postve. o vypdlo jko Nixoovo vtzstv. De ve sv vpovdi tkhle vylil prezidetovu rekci

Pozd odpolede toho de mi zvolli, ych se dostvildo prezidetovy ovl prcovy. Kdy jsem tm dorzil,yli tm Hldem [Nixov persol Blho domu] prezidet. P prezidet m vyzvl, ych se posdil O mui yli ve velice dor ld pijli m velmi

71

d k P id k B b j i h k d d h h d b


41/159

srden pesky. Pn preziden ek e Bob j pnHdemn ho prviden informov jk siuci koemWerge zvd Pk mi ek e jsem odved dobrouprci e si je vdom jk obn ko o by e je veicespokojen e vyeovn skonio u Liddyho Odpovdjsem e en spch nen jen mou zuhou prooe osn se o nj zsouii mnohem vc ne j. Kdy pn prezi-den muvi o om jk siuce momenn vypd ek

jsem mu e jedin eho jsem dosh je e rozsh vye-ovn by omezen ke se nedokne Bho domu Tkjsem mu ek e je porv douho ne ce zeiosuichne e mu v dnm ppd nemohu zrui ese jednoho dne ce zeios pece jen nezne rozp

Kdy Neisser srovn eno dein popis schzky s prezidenem s pepisem mgneofonovho zzn mu zjisi em nic neodpovd prvd Nion neek nic z oho co

Den vypovd Nepod ho by si sednu. Neek e hoHdemn prviden informov. Neek e Den odveddobrou prci A neek nic o Liddym obob. e niDen neek nic z oho co sm o sob uve Nejen e neeke neme zrui e se jednoho dne ce zeios pece

jen nezne rozp" e dokonce ek prv opk ujisiNion e k dnmu prvihu u nedojde". Jis Denov vpov vypd eov moh o sv roi v ppdu he pokud ch h k si m moc nepomoh prooe oco ta1 ek ho vysvovo resnmu shn sejnou mrou

jko skuen i kdy zce odin rozhovor ker odhinhrvk. Kdopdn nejzjmvj jsou drobn deiyker byy z hedisk podezen zce ireevnn Den o nichmuvi s kovou jisoou piom byy zce mimo reiu

Mon si myse e nepesn vzpomnky ker jsouk bn u ob zvnch resnch in (nebo u chkdo se kov iny sn zkr jko by Den) nemj nicspoenho s m jk dobe si vy pmujee podrobnosi

72

vich kdodennch phod e s probmy s pm sest tvm vichni Vezmme si npkd obchodn jednn. Rzn srny jednn probrj podrobnosi jednn seprohne n nkoik dn kd pedpokd e si pm-uje co kdo ek Jenome pm by m zchyi nejen oco ovk sm ek e jk o mo vznm jk osn jehosov inerpreovi nkonec i o co si z ch inerprecpmuj Je o vechno propojen dohromdy nen divu

e kdy si rzn d vybvuj u udos jejich popisy sezsdn i Proo si prvnci kdy jde o dei rozhovordj poznmky. Tm sice neeiminuj po encin sehnpmi e minimizuj mon chyby. Jene kdyby ovkchodi s noesem d si poznmky o vech seknchs binmi moc sekn nejsp nezije.

Ppdy jko y jejich hrdiny byi Jennifer Thompso-nov John Den nvozuj u ozku jkou bhem envodiy i isce jinch soudnch ppd Jk vsn pr

cuje idsk pm e se dopou kovch chyb? A do jkmry meme dvov omu co si bn pmujeme?

Trdin obrz pmi kermu vin z ns se je v si ze zhrub pedsvi jko dres s my n pevnmdisku poe Tkov pedsv pmi je nogickpedsv e ne vidn je jko zznm jednoduchou vi-deokmerou jk jsme o om muvii v pedchoz kpioe je k sejn myn Pode rn pedsvy n mozekzchycuje pn pesn zznm udos kdy mme

probmy si n nco vzpomenou je o m e nememenz u sprvnou nhrvku (nebo ji eb nj nechceme)nebo doo k njkmu pokozen pevnho disku. Jev roce 1991 vin id ven vek viny psychooguved ve vekm przkumu provdnm psychookouEizbeh Lofusovou e v v rdin pedsvu pmijko vrnho zznmnku udos jeho zznmyse pouzejev jko dosupn nebo poen jsn nebo vybed8

73

Kd b b l k j k k k se vloupal do domu oknkem do sklepa Mnsterberg vy


42/159

Kdyby nae pam byla skuten jako zznam kamery, pakby se tako zznam mohl ztratit, asem yblednout, takevzpomnka nen jasn a iv. Ale tko by lo ysvtlit, jakmohli lid jako Thompsonov nebo Dean mt jasn a ivvzpomnky na vci, kter se nestaly.

Jednm z prvnch vdc, kter si uvdomil, e tradinnzor na pam nepostihuje pesn, jak nae pam un-guje, byl nmeck psycholog Hugo Mnsterberg.9 K jeho

prozen dolo po myln vpovdi u soudu jeho vlastnpovdi. Kdy Mnsterberg zaal studovat na lipsk uni-verzit, neml v myslu vnovat se studiu lidsk mysli. Alev roce 1883 zaal navtvovat pednky Wilhelma Wundta,jen jen pr let pedtm zaloil svou slavnou psychologic-kou laborato. Wundtoy pednky na Mnsterberga nejensiln zapsobily, ale pmo zmnily jeho ivot. O dva rokypozdjiu Mnsterberg zskal pod Wundtovm vedenmdoktort z ziologick psychologie a v roce 1891 byl jme-novn docentem na univerzit ve Freibergu. Tho roku sena Prvnm mezinrodnm kongresu psycholog v Pai setkal s WiliamemJameem, na nho Mnsterbergova prceudlala velk dojem. James byl v t dob editelem Harvardsk psychologick laoratoe, ale chtl na tuto pozici rezig-novat a vnovat se flozoi. Pemluvil proto Mnsterberga,aby se peplavil pes Atlantik a pevzal jeho nkci, i kdyv t dob Mnsterberg neuml anglicky ani st, ani mluvit.

Udlost, kter Mnsterberga inspirovala ke studiu pamti, se stala o patnct let pozdji, v roce 1907. Bhem

rodinn dovolen u moe byl jeho dm ve mst vykraden.Kdy ho o tom policie zpravila, Mnstrberg se spnvrtil dom, aby zjistil, jak to v dom vypad. Pozdji bylpedvoln, aby pod psahou uvedl, co zjisti Mnsterbergsoudu podrobn vylil, v jakm stavu dm byl, pi emuvedl, e na podlaze ve druhm pate byly stopy vosku zesvek, e velk stojac hodiny zabalen v papru a piprave-n k odnesen nakonec zstaly na stole v jdeln a e zlodj

74

se vloupal do domu oknkem do sklepa. Mnsterberg vypovdal velice pesvdiv, protoe jako vdec a psychologml mysl trnovanou k pelivmu pozorovn a provzelaho povst mue se skvlou pamt, alespo pokud loo such vdeck akta. Bhem poslednch osmncti let,"napsal jednou, jsem pednesl na univerzit zhruba ti tisce pednek. Pro dn z tchto ti tisc slovnch projevjsem na enickm pultku nikdy nepoteboval jedinou

psanou i titnou dku nebo poznmky... Mu ct, epam mi slou dobe ." Jenome tohle nebyla univerzitnpednka. V tomto ppad se ukzalo, e vechna veuveden tvrzen byla nepravdiv. Jeho sebevdom pov,tak jako ta Deanova, byla pln omyl.

Selhn pamti Mnsterberga zneklidnilo. Pokud tohleprovedla pam jemu, jak problmy mus mt ostatn?Mon e takovhle chyby nejsou nic neobyklho, ale jsounormln. Zaal studovat zznamy o povdch oitchsvdk a rzn prkopnick studie o pamti, aby pielna to, jak pam obecn unguje. Jeden z ppad, ktermse Mnsterberg zabval, se odehrl v Bern. Po pednceo kriminologii jeden ze student slovn napadl slovutnho pednejcho, proesora Frane von Liszta, bratranceslavnho skladatele. Jin student vyskoil a zaal proesora brnit. Dolo k hdce a prvn student vythl revolver.Druh se k nmu vrhl a pak se do potyky zapojil i Liszt.Bhem nastalho zmatku se ozval vste V posluchrnvypukl zmatek. Nakonec Liszt zjednal klid a vysvtlil, e

to vechno bylo jen naoko. Agresivn studenti nebyli dnstudenti, ale herci, kte jednali podle scne. Cel incident byl jenom velk experiment. A jeho el? Nelo o to,e by Liszt chtl zpestit vuku, chtl otes tovat pozorovacschopnost ptomnch a jejich pam.

Von Liszt pak rozdlil studenty do ty skupin. Prvnskupina mla za kol okamit popsat, co vidli. Druhouosobn vyzpovdal jako pi kovm vslechu. A zbvajc

75


43/159


44/159

Jednou se ho Lura epal na jejich prvn sekn ereevsk

10 vein Sereevskij ml jevn pam, ker si dlouho


45/159

Jednou se ho Lura epal na jejich prvn sekn ereevsksi vybavil, e se odehrvalo v Lurijov by, pesn popsal,jak v nm byl nbyek a co ml Lura na sob Pak odkalbechybn senam sedmdesi slov, ker mu ped panciley Lura nahlas peel a pak podal, aby je opakoval.

Problm, s nm se Sereevskho dokonal pam pokala, spoval v om, e mu aso podrobnosi brnilyv chpn Kupkladu ml velk problmy s roennm

v. Vina ns si ukld do pami kladn rysy v,ker si chce apa maova, a kdy pokme nkoho, kohonme, ponme ho dky omu, e jeho v porovnmese sbrkou v v malm kaaogu na pami. Jenome

Sereevskho pam mla uloenou spoustupodob kadik tve, kteroukdyvidLJakmile njakobliejponkudzmilvraz nebo nanj dopadalo svtlovjinmhlu,pro Sereevskho to byla nov tv, kterou si zapamato-vaL V dsledku tohokad lovkmlnejeden, aletuctyobliej.Kdy pakereevskij nkohopotkaa ml urit,

zdahoznnebone, musel provst p r vnvnjeho tv-e se zplavoutvuschovanch vpamti, aby zjistil, zdanaleznepesnekvivalent t, kterouprv vid.

Podobn problm ml ereevskij ak s jaykem Kdys nm nkdo mluvil, doka bechybn opakova slova, ker slyel, ale ml problmy pochopi, o em je e. I v omoppad lo o problm, e kvli sromm nevidl les. Lingvis roenvaj dva druhy jykov srukury povrco-vou a hloubkovou Povrchov srukura namen specick

psob, jm je mylenka vyjdena, j

aliter-sv.-56_mlodinow_vědomí-a-podvědomí-(2013)

Documents