13. revoluce 1848-1849 v habsbursk monarchii) file- prezident ludvík bonaparte = napoleon iii....
Post on 13-Aug-2019
255 Views
Preview:
TRANSCRIPT
REVOLUCE 1848 – 1849 - rok 1848: vypuknutí revolucí na mnoha místech Evropy
- cíl: rovnoprávnost, svoboda, samostatnost, sjednocení (Itálie, Německo)
- různé důvody: nespokojenost, hospodářské potíže, nemožnost politického
rozhodování
1. Revoluce 1848-1849 ve FRANCII - pád monarchie → vznik republiky:
• zavedení všeobecného hlasovacího práva pro muže
• vybudování národních dílen
- tyto vymoženosti byly po volbách rušeny → dělnická povstání
- prezident Ludvík Bonaparte = Napoleon III. potlačil povstání, jeho způsob vlády nazýváme bonapartismus neboli ,,politika cukru a biče“
= tvrdé tresty pro odpůrce jeho vlády a dočasné ústupky
Revoluční boje r. 1848 v Paříži Ludvík Bonaparte
2. Revoluce 1848 – 1849 v NĚMECKÝCH ZEMÍCH
- revoluce v Berlíně (hl. město Pruska) → ústupky
- sněm ve Frankfurtu nad Mohanem: touha po sjednocení
německy mluvících zemí, dva různé postoje:
• velkoněmecká koncepce: všechny německy mluvící země
• maloněmecká koncepce: všechna území Německého spolku
bez Rakouska, Čech a Moravy
- pruský král Fridrich Vilém IV. odmítl přijmout německou korunu,
sněm nechal rozehnat → Německo zůstávalo nejednotné
Dobové vyobrazení frankfurtského parlamentu
3. Revoluce 1848 – 1849 v HABSBURSKÉ MONARCHII
pojmy: cenzura = úřední kontrola mluveného slova a psaného slova
- císař Ferdinand I., kancléř Metternich – policejní dohled, cenzura, podnikání, nepřipouštěl politické změny
- Požadavky jednotlivých částí monarchie:
a. Rakousko: zrušení cenzury a vytvoření ústavy
b. České země: lepší postavení v habsburské monarchii
- čeští Němci: velkoněmecká koncepce
- Češi: zrovnoprávnění češtiny s němčinou
c. Uhry: snaha o samostatnost
a. Rakousko
- velké demonstrace ve Vídni – snaha odvolat Metternicha, zrušit cenzuru a
vydat ústavu, Metternich pod tlakem veřejnosti odstoupil z funkce =
konec metternichovského absolutismu
- vydána ústava (nedemokratická) → další demonstrace, útěk císaře
z Vídně
- svolán říšský sněm do Vídně a poté do Kroměříže – vypracování nové
ústavy, k jejímu vyhlášení nedošlo – nový císař František Josef I. revoluci
ukončil
b. České země
- počátek revoluce: zasedání pražských měšťanů ve Svatováclavských
lázních, císaři poslali petici, v níž požadovali větší práva českého
národa, zrovnoprávnění českého jazyka, svobodu slova
a shromažďování
- odpověď císaře = kabinetní listy - obsahovala neurčité sliby → znovu
nespokojenost → nová petice
- červen 1848: Slovanský sjezd (snaha
o sjednocení slovanských národů, tj. Čech,
Moravy a Slezska, do jednoho celku)
a revoluční hnutí (barikády, studenti,
dělníci x generál Windischgrätz - vyhrál).
Důsledky:
- rozpuštění Slovanského sjezdu
- zmaření nadějí a zatýkání
- nejvýznamnější představitel českého hnutí
– Karel Havlíček Borovský: kritika
habsburského státu → zákaz vydávání jeho
novin, vyhnanství v Brixenu
Alfred Windischgrätz
Barikáda v Praze r. 1848 Střet v Celetné ulici
c. Uhry
- Maďarizace – maďarština úředním jazykem – odpor okolních národů
- povstání s pomocí ruských vojsk potlačeno (bitva u Villagose)
Závěr revoluce 1848 - 1849
- revoluce skončila neúspěchem – naděje na nové uspořádání států
a hlavní požadavky byly zmařeny → opětovná snaha o co největší
centralizaci státní moci, do funkce kancléře dosazen Alexandr Bach –
nová vlna zatýkání, cenzury …
- přínosy revoluce: zrušení roboty a poddanství (v českých zemích 7. září
1848), šlechta bez výsadního postavení
Úkol: Kdo jsem?
Funkci kancléře jsem zastával v časech vlády císaře Františka II.
a Ferdinanda I. Byl jsem jedním ze strůjců uspořádání Evropy
po porážce Napoleona na tzv. Vídeňském kongresu. Ze strachu před
šířením revoluce jsem usiloval o potlačení myšlenek svobody
a rovnosti občanů. V roce 1848 jsem musel habsburskou monarchii
opustit.
top related