Československé knihovnictví v letech 1939-1959
Post on 25-Jan-2017
393 Views
Preview:
TRANSCRIPT
EEA Grants Norway Grants
Petra VečeřováČeskoslovenské knihovnictví v letech 1939-1959
31. března 2016
Knihovny
Legislativa 1. knihovnický zákon - Zákon o veřejných knihovnách obecních – 22. července 1919
- ukládal povinnost zřizovat veřejné knihovny ve všech politických obcích- stanovil povinnost zakládat samostatné menšinové knihovny nebo zvláštní menšinová oddělení tam, kde žilo jinonárodní obyvatelstvo
statistika
• V roce 1919 bylo v českých zemích 1 133 spolkových knihoven s 383 851 svazky
• Počty obecních knihoven:
Počet obecních knihoven
Počet dokumentů v knihovnách
1920 3 342 1 645 000 sv.1926 11 262 4 699 000 sv.
5 080 000 sv. (včetně Slovenska)
1937 16 647 (včetně Slovenska)
9 048 000 sv.(včetně Slovenska)
1941 7 582 --
statistika
V roce 1935 bylo v Československu:
Národnostní rozdělení Počet knihoven
českých knihoven 9 315německých knihoven 3 570
slovenských knihoven 2 958
maďarských knihoven 732 rusínských knihoven 434 polských knihoven 75 rumunských knihoven 4 židovských knihoven 1
Obsazení Sudet
Obsazení Sudet, říjen 1938Foto: Bundesarchiv
Obsazení Sudet
Knihovní ztráty způsobené odstoupením Sudet
Ztracených knihoven
Počet svazků Zdroj
1 378 844 313 Časopis Knihkupec a nakladatel
2 098 784 609 B. Lifka
4 540 2 731 441 J. Kladiva
Knihovny za protektorátu
Většinou se má za to, že Československo ztratilo okupací pohraničního území cca 34,4 % veřejných knihoven a 19 % knihoven odborných a vědeckých
V roce 1941 bylo v protektorátu evidováno 7582 obecních knihoven.
Bibliobus
MKP - první bibliobus 30. léta 20. stoletíFoto: Městská knihovna v Praze
Bibliobus
MKP - vyklízení prvního bibliobusu 20. května 1940Foto: Městská knihovna v Praze
Poválečné ztráty
Knihovna Ztráty UK v Praze 500 000 sv.ČVUT 80 000 sv.MU v Brně 250 000 sv.VŠ zemědělská v Praze 9 000 sv.VŠ zemědělská v Brně 26 000 sv.Knihovna Náprstkova muzea v Praze 14 000 sv.Ústřední svaz československého průmyslu v Praze
12 500 sv.
Gymnazijní knihovna v Opavě 45 000 sv. knih 10 000 sv. časopisů
Československá obec sokolská 30 000 sv.Knihovny sokolských jednot 3 000 knihoven
Přístup ke knize
Přístup ke knize omezovala:• administrativní opatření redukující provoz
některých veřejných knihoven• uzavírání celých knihoven a jejich slučování
s jinými například v rámci Zemské (dříve Národní) a Univerzitní knihovny v Praze
(Z)NaUK
V důsledku válečných událostí v letech 1939-1945 byla činnost knihovny ochromena, ale k větším ztrátám nebo zničení knihovních fondů však nedošlo.
Od 17.11. do 11. 12 1939 byla knihovna uzavřena. Po otevření sloužila jen německým studentům a profesorům. Čechům byl povolen vstup jen „za účelem odevzdání knih ve výpůjčně“.
(Z)NaUK
Propagace knihovny:• denní tisk• propagační film • Projevy v rozhlase
Evakuace
Koncem roku 1943 byla pak většina vzácného historického fondu evakuována mimo Prahu.
Na podzim 1944 došlo ke stěhování knihovních fondů i uvnitř Klementina ze skladišť ve třetím patře do přízemí a do Zrcadlové kaple.
NaUK – evakuace knih 1943
• Karlštejn – 10 284 sv.staré tisky, rukopisy, inkunábule, listiny apod. z majetku NaUK
• Zlatá Koruna – 40 vagonů (399 716 sv. knih)46 830 sv. z knihovny ministerstva zahraničních věcí, 34 860 sv. konzervační odd.
NaUK, 30 567 sv. z knihovny České akademie věd a umění, 77 771 sv. z roudnické Lobkovické knihovny, 88 110 sv. z knihovny Parlamentu, 10 878 sv. knihovny židovské, 46 900 sv. knihovny Královské české společnosti nauk, 63 810 sv. knihovny Emauzského kláštera a 14 balíků + 1 bedna z bývalé Rede- u. Lesehalle
• Pohled u Havlíčkova Brodu – 9 vagonů (82201 sv. )pražská Lobkovická knihovna a odd. 26-36 (theologie)
• Horažďovice - 22 620 sv.Odd. 10 (stará rétorika), 17 (technologie), 56 (schematismy), 68 (knihovna Vratislava
Černého), 71 (knihovna F.X. Šaldy)
NaUK – evakuace knih
V rámci Klementina bylo přestěhováno do nižších pater a do přízemí:
• 350 000 sv. z odd. 1-18 NaUK• 250 000 sv. z odd. 54• 50 000 sv. z různých odd. (přemístěno ve skladišti)• 250 000 sv. z knihovny Slovanské• 140 000 sv. Knihovny T.G. Masaryka
NaUK – evakuace knih
Zlatá Koruna (?), Karlštejn (?)Foto: Archiv NK ČR
NaUK – evakuace knih
Zlatá KorunaFoto: Archiv NK ČR
NaUK – evakuace knih
Zlatá KorunaFoto: Archiv NK ČR
NaUK – evakuace knih
KarlštejnFoto: Archiv NK ČR
NaUK – evakuace knih
Dnes neidentifikovatelné místoFoto: Archiv NK ČR
svozy
• V roce 1945 byla NaUK pověřena zajišťováním a vytříděním zabavených knihoven, které se staly majetkem státu
• Od května do prosince 1945 byly jenom v Praze převzaty knihy z 520 míst a do knihovny dopraveny na 445 autech nebo povozech.
dvouletka
Gottwaldovy knihovny
Směrnice pro Gottwaldovy knihovny a razítko takovéto knihovny Foto: lec.blog, skopal-jaroslav.blog
Práce se čtenářem
Literární důvěrník
Pojď s námi budovat nové Ostravsko, 1951 Foto: Aukční dům Sýpka
Dětský čtenář
Foto: mediar.cz
Fučíkův odznak
Fučíkův odznak
Tesla (Hloubětín) - svazáci vytvořili 10 kroužků Fučíkova odznaku
Fučíkův odznak
Zámecké knihovny
Zámecká knihovna DačiceFoto: NPÚ, PROVENIO
Zámecké knihovny
• 1946 - Národní kulturní komise pro správu kulturního majetku– přejímala do své správy zámecký mobiliář včetně
zámeckých knihoven– zanikla 1952
• 1952 – Ministerstvo školství a kultury• 1953 – Státní památková péče• 1954 – Knihovna Národního muzea
Zámecké knihovny
• tzv. interiérové – zůstaly ve svých prostorách a předány do operativní správy organizacím spravujícím jednotlivé památkové objekty
• tzv. svozové – ponechány ve správě KNM. Byly umístěny většinou v depozitářích v objektech I. památkové kategorie
• tzv. svěřené – fondy, které byly spolu s objektem svěřeny státním institucím
• (tzv. restituované – navráceny oprávněným majitelům)
Zámecké knihovny
• Knihovna Národního muzea–do restitucí spravovala 340 zámeckých
knihoven s celkovým počtem 1 600 000 sv.–do r. 1976 sepsány do lokálních katalogů
Klášterní knihovny
Praha, Strahovská knihovna, filosofický sálFoto: Kanonie premonstrátů na Strahově
Klášterní knihovny
• Starost o církevní knihovny si vyhradilo Ministerstvo informací a národní osvěty
• Bylo konstatováno, že není důvod, proč by se proti tomu měly ohradit SÚC a ministerstvo vnitra, „protože pro skutečné studijní účely tyto knihovny mají malou cenu i při ohromné sběratelské ceně starých tisků“.
Klášterní knihovny
• Státní úřad pro věci církevní (1949-1956)Jeho úkolem bylo:„dbát o to, aby se církevní a náboženský život
rozvíjel v souladu s ústavou a zásadami lidově demokratického zřízení, a zajistit tak pro každého ústavou zaručené právo svobody vyznání, založené na zásadách náboženské snášenlivosti a rovnoprávnosti všech vyznání“
Klášterní knihovny
21. dubna 1950 se sešli zástupci Státního úřadu pro věci církevní a Náboženského fondu
Dohoda - jen 3 knihovny zůstanou na svém původním místě – Strahov, Teplá, Rajhrad
Klášterní knihovny
• 20. června 1950 – řízením svozu klášterních knihoven a zastupováním zájmů státních studijních knihoven (SVK) při jednání s SÚC pověřilo Ministersto informací a osvěty Národní knihovnu v Praze.
Klášterní knihovny
• Vytřídění a svoz knihovního materiálu měli provést:1) Národní a univerzitní knihovna v Praze – kláštery v Praze a v kraji
pražském a ústeckém
2) Zemská a univerzitní knihovna v Brně – kláštery v Brně a v kraji brněnském a jihlavském
3) Univerzitní knihovna v Olomouci – kláštery v Olomouci a v kraji olomouckém a zlínském
4) SVK v Českých Budějovicích – kláštery z kraje budějovického
5) SVK v Plzni – kláštery z kraje plzeňského a karlovarského
6) SVK v Hradci Králové – kláštery z kraje královéhradeckého a pardubického
7) SVK v Liberci – kláštery z kraje libereckého8) SVK v Opavě – kláštery z kraje ostravského
Klášterní knihovny
20. června 1950 – změněna dohoda o 3 zachovaných interiérových knihovnách
doporučeno ponechat na svém původním místě 19 knihoven (2 již svezeny, 1 přibyla), ponecháno 18 knihoven
Klášterní knihovny
• celkem se na jaře roku 1950 nalézalo ve 140 klášterních knihovnách v Čechách a na Moravě 1 820 000 sv.
• Z toho: 1 000 000 sv. převzaly do své správy Státní
vědecké knihovny, cca 260 000 sv. získaly archivy, muzea, lidové
knihovny a další organizacecca 540 000 sv. bylo ponecháno v historických
interiérech
Klášterní knihovny
KadaňFoto NA, fond MV II SAK
Klášterní knihovny
KadaňFoto NA, fond MV II SAK
Klášterní knihovny
KadaňFoto NA, fond MV II SAK
Klášterní knihovny
• „Bylo zjištěno, že v akci vyklizování mužských klášterů, byly spáchány na národním majetku, jak ze stránky hmotné, tak i kulturní a historické nedozírné škody, které se k dnešnímu dni odhadují asi na 6 miliard Kčs. Tento obnos jen částečně vyjadřuje škody hmotné, ale rozhodně nevyjadřuje škody z hlediska historického a kulturního, které vyčísleny v penězích by dosáhly závratné částky, která je daleko vyšší než 6 miliard Kčs.“
Přehled sabotážní činnosti při akci vyklizování mužských klášterů. 28. května 1952
Klášterní knihovny
• „celá akce byla prováděna sabotážním způsobem“• Obviněni:- přednosta IV. odboru SÚC – byl pověřen prováděním celé akce, měl za úkol
převoz knihoven, uměleckých a historických předmětů - akce pod jeho vedením probíhala tak, že nebyla vedena téměř žádná evidence o
přebíraných předmětech. Nebylo postaráno o bezpečnost předmětů během přepravy a uskladnění, tím docházelo k jejich zničení nebo rozkrádání. Je zjištěno, že cenné knihy a obrazy byly přepravovány z místa na místo, vystaveny povětrnostním vlivům a dokonce knižní unikáty a písemnosti byly nakládány vězni, nebo najatými lidmi, vidlemi na auta.
- přednosta III. odboru SÚC – měl za úkol podchytit veškeré klášterní knihovny, muzea, archivy, hudebniny, obrazy jakož i další veškeré historické a umělecké předměty ve vyklizovaných klášterech
- neměl dostatečný přehled o tom, ve kterých klášterech a ve kterých termínech již proběhla odborná prohlídka a kde ne. Díky tomu se v některých objektech odborná prohlídka vůbec neuskutečnila.
Klášterní knihovny
• „Bylo-li v zájmu našeho státu zlikvidovati kláštery katolických řádů, bylo nutné provést i likvidaci jejich knihoven.“
26. ledna 1953 - závěry k úhrnné zprávě o svozu klášterních knihoven ze dne 30. června 1952 – několik poznatků pro celkové zhodnocení akce
Klášterní knihovny
• „Při nesmírných kvantech knižního materiálu, který se přemisťoval, při stavu likvidovaných knihoven, při nátlaku nových nabyvatelů budov a jiných nepříznivých okolnostech jsme pokládali za úspěch i to řešení, které se nám podařilo.“
26. ledna 1953 - závěry k úhrnné zprávě o svozu klášterních knihoven ze dne 30. června 1952 – několik poznatků pro celkové zhodnocení akce
Děkuji Vám za pozornosta přeji krásný den
top related