dramatická výchova a využití jejich prvků v práci muzejního pedagoga

Dramatická výchova a využití jejich prvků v práci muzejního pedagoga

workshop pro pracovníky muzeí

Muzeum hlavního města Prahy

8. 12. 2010

Kdo jsme?

Ivana Pernicová Iva Dvořáková

Definice dramatické výchovy

Systém řízeného, aktivního sociálně-uměleckého učení dětí či dospělých založený na využití základních principů a postupů dramatu a divadla, limitovaných primárně výchovnými či formativními a sekundárně specificky uměleckými požadavky na straně jedné a individuálními i společnými možnostmi dalšího rozvoje zúčastněných osobností na straně druhé.

Využití dramatické výchovy

Dramatická výchova na školách jako samostatný předmět

Dramatická výchova jako aplikovaná metoda při výuce předmětů

Dramatická výchova na LDO při ZUŠ

Dramatická výchova jako metoda využívaná v psychoterapii a SPV

Dramatická výchova jako metoda využívaná v muzeích, galeriích.

Základní kameny dramatické výchovy.

Výhody a omezení použití metody DV

Výhody

Dítě je aktivní

Podporují představivost

Široké uplatnění

Umožňují vcítit se do aktérů různých událostí a dějů

Omezení

Subjektivní

Někdy složitá organizacea řízení

Na hraně – potřebují dobře vybaveného a připraveného učitele

Základní princip – HRANÍ ROLÍ

„Hraní rolí je výchovná a vzdělávací metoda, která vede k plnění osobnostně rozvojových i věcných cílů prostřednictvím navození a přípravy, rozehrání a reflexe fiktivní situace s výchovně hodnotným obsahem. Tato situace se uskutečňuje prostřednictvím hry hráčů, zastupujících svým chováním a jednáním více či méně fiktivní objekty (zejména osoby), včetně možnosti hrát v různé míře autenticity i sebe samého.“

Josef Valenta, Kapitoly z teorie výchovné dramatiky

Úrovně hraní rolí – SIMULACE

hráč jedná za sebe v jiné situaci, reaguje v rámci fiktivní situace

Hra na já v reálné možné situaci

Projevuji postoj, činím rozhodnutí, ale jsem stále ve své „kůži“, já kdybych se musel rozhodnout…

Hra na já ve fiktivní (nemožné ) situaci

já vládcem vesmíru

JÁ JAKO…

Úrovně hraní rolí - ALTERACE

- hráč v roli postavy, bere na sebe jinou roli - já, když hraji vojevůdce

přejímá atributy postavy - emoce v obličeji, typické konání, typické jednání pro postavu

Úrovně hraní rolí - CHARAKTERIZACE

hráč hraje postavu se snahou proniknout do ní co nejhlouběji, hledá vnitřní motivace, věrohodnost, odhlíží od „já“ (Napoleon)

VELMI NÁROČNÉ

PEDAGOG V ROLI

Autorita – všechno vím, plášť experta

Člen gangu – jsem jeden z vás

Bezmocný – poraďte mi prosím

Ten, kdo nebyl přítomen – Nevím, řekněte mi

Ďáblův advokát – jsem v opozici, vybízím

Možnost využití kostýmu, rekvizit, úroveň charakterizace, v kterékoliv části programu

Bez dětí to nejde - věkové zvláštnosti dětí

Předškolní a mladší školní věk Střední školní věk Starší školní věk Adolescenti

Techniky a postupy založené na hře v rolivhodné pro muzejní programy

Živý obraz též nehybný obraz,

stronzo, fotografie – terminologická nejednotnost

Zastavený pohyb fotografie, zachycení určitého okamžiku

Techniky a postupy založené na hře v rolivhodné pro muzejní programy

Pantomima

Pohybová sekvence bez mluvení

Jednotlivci i skupiny

Techniky a postupy založené na hře v rolivhodné pro muzejní programy

Alej – „ulička svědomí“

Skupina, dvě řady proti sobě, vzdálenost alespoň 1,5m, uličkou prochází postava, všichni jsou jejími myšlenkami, přáteli… dle domluvy

Techniky a postupy založené na hře v rolivhodné pro muzejní programy

Dabing

Dvojice 1 hraje pantomimicky a mlčí, druhý za něj mluví

Techniky a postupy založené na hře v rolivhodné pro muzejní programy

Imaginativní hra

Jednotlivci, domýšlení příběhu předmětu, kostýmu, rekvizity.V roli i mimo roli.

Techniky a postupy založené na hře v rolivhodné pro muzejní programy

Horké křeslo

Celá skupina, 1 přijme roli, ostatní mu kladou otázky.Varianty: jde o důležité rozhodnutí, skupina = hlasy

svědomí, přátel …

Techniky a postupy založené na hře v rolivhodné pro muzejní programy

Monology (verbální sóla)

Jednotlivci,vnější projev, zveřejněná vnitřní řeč, celá

škála možností.

Techniky a postupy založené na hře v rolivhodné pro muzejní programy

Zaslechnutá řeč

Skupina, jednotlivci, 1 slyší to, co má být skryto očím jeho či

někoho jiného a pak o tom dává zprávu.

Techniky a postupy založené na hře v rolivhodné pro muzejní programy

Deníky

Dopisy

Letáky

Mapy

Obrazy

Seznamy

Životopisy

Techniky a postupy založené na hře v rolivhodné pro muzejní programy

Role „na zdi“

Do lidské siluety se píše charakteristika postavy dle dohodnutých pravidel

Praktické rady

Jednoduchá a krátká cvičení na úrovni simulace

Živé obrazy

Lektor v roli

Rekvizita, skutečný hmotný pramen nebo replika Písemné a ikonografické prameny – věrohodnost situace Tajemství Přerušte hru, když…. Dějiny každodennosti, osudy rodin

Slovní či pohybové montáže

Organizace prostoru Soustředění, respekt k druhému

Pravidla pro předvádění a pro evaluaci Práce ve skupinách – učitel – rádce

Čas na doznění situace

Žák není herec, ale hráč

Hledání struktury programu z hlediska použití dramatické výchovy

Pro koho?/věková kategorie – moje zkušenost s věk. kategorií,

konkrétní škola, zájmová skupina/

Proč? /zvýšit návštěvnost muzea, nabídnout škole program dle

RVP,ŠVP, zajímá nás osobně téma, které chceme zpracovat, aktuální výročí, aktuální výstava/

Kde? /posoudit vhodný prostor vzhledem k počtu dětí, tématu,

kouzlo nepřenositelnosti muzejního prostoru/

Kolik máme času ?/určit dobu trvání programu vzhledem k charakteru programu

– k požadavku školy/

Mám dostatek materiálu? /dostupnost informaci, knihy v muzejní knihovně, konzultace

s historiky, kopie/

Jaké budou klíčové body programu? - příběh konkrétní historické postavy – průvodce

historickým časem - příběh fiktivní postavy – průvodce historickým časem - hledání neznámé historické postavy – opačný sled

příběhu

- příběh exponátu - po linii muzeologické nebo historické

- a jiné??

Zpřesňování tématu. O čem?- na co chci poukázat, jaký je problém

Jaké použiji techniky DV a proč?- volba vhodných technik, dle zvoleného tématu, svých schopností, věkové kategorie

Začátek a konec? - jakou technikou začnu /nastolení příběhu, přeladění/ a skončím, licence dle charakteru, ale i nálady skupiny

Děkujeme za pozornost.