facebookové fasády

Facebookové fasády12. 4. 2017 Josef Šlerka, Studia nových médií FF UK Praha, Týden diverzity, konference Interakce

Sociální média

I přes různé názory na to, jak definovat sociální média jako specifický druh nových médií, se všichni autoři shodují v tom, že se jedná o virtuální (plně digitální) prostor, ve kterém hraje zásadní roli možnost sociálních interakcí mezi uživately, a že tyto interakce mají specifický dopad na vytváření identity uživatelů, komunikačních situací a komunit.

Sociální média

Sociální média jako Facebook, Twitter či Instagram nabízejí celou řadu různých typů sociálních akcí. Na Facebooku je to kupříkladu přátelství, “to se mi líbí”, sdílení, komentář. Sociální média jsou novomediální prostředí pro masivní sociální interakci.

Vhodným frameworkem může být dramaturgická sociologie E. Goffmana.

Goffmanova teorie

Pokud chápeme chování uživatelů sociálních sítí v rámci dramaturgické sociologie, můžeme konkrétní profil uživatele a jeho sociální akce chápat jako součást osobní fasády. Z tohoto pohledu všechny prvky výstavby osobního profilu tvoří prvky fasády uživatele, které si uživatel volí s ohledem na svou osobní identitu. Volba jména, fotografie, míra nastavení soukromí, způsob vyplnění popisu a další jsou výrazem uživatelovy identity.

Goffmanova teorie

Identita sama ovšem vzniká z napětí mezi tím, jak se osoba vidí a jaké má postavení ve vztahu uvnitř skupiny a vztahů s okolím. Z pohledu strojového zpracování je výraz každé identity do značné míry možné strojově zpracovat a pokusit se v něm najít nějaké vzory.

Představení

Termínem představení myslí Goffman takovou činnost, "kterou jednotlivec provádí v době vyznačující se jeho trvalou přítomností ve společnosti konkrétního souboru pozorovatelů a která má na pozorovatele nějaký vliv." (Goffman str. 29). Scénou představení jsou jednotlivé stránky, skupiny či uživatelské profily a podobně, kde se interakce uskutečnují.

Představení

Z tohoto pohledu jsou sociální akce jako je postování statusů, lajkování příspěvků či jejich komentování prostředky takového představení. Uživatel má pro své představení k dispozici fasádu svého profilu, kde je možné sdílet o sobě různé informace. Sem patří kupříkladu i seznam stránek, které má označené jako oblíbené (viz Elaine Wallace, Isabel Buil a Leslie de Chernatony: Facebook ‘friendship’ and brand advocacy).

Předběžné poznámkySociální média lze vnímat jako prostor pro každodenní sebeprezentaci a jako scénu pro naše představení (interakce).

Tato jednání jsou sociální, mají intencionalitu a mohou být podrobena tradičnímu druhu výzkumu, ať již kvalitativnímu nebo kvantitativnímu.

V prostředí nových médií pak máme k dispozici záznamy těchto sociálních jednání jako data, která můžeme dále zpracovat.

I. Případové studieUživatelská jména

Uživatelské jménoPrvním příkladem může být volba uživatelského jména na sociální síti Facebook. Jméno, respektive jeho podoba paří k informacím, které účastník získává před započetím komunikace. Zároveň je jeho volba ovlivněna velmi silně normou, kterou Facebook své uživatele zavazuje. Pravidla Facebooku zavazují uživatele k užití skutečného jména, nepoužívání speciálních symbolů, přezdívek apod. Pokud tedy uživatel toto pravidlo porušuje, dává tím jednoznačně najevo, že má nějaký problém s tímto pojetím.

Uživatelské jméno

červenec 2015

posledních 300 postů na vybraných stránkách

detektor existence jména na základě seznamu jmen a příjmení na stránkách MV ČR

II. Případová studieCover fotografie

Hypotéza

Hypotéza: pokud platí, že je cover foto uživatele součástí jeho fasády a pokud zároveň platí, že intezivní “lajkování” postů na stránkách mající charakter blízky nějaké subkultuře (či kmeni) je výrazem blízkosti (či příslušnosti) k této subkultuře, tak by se to mělo v cover fotkách projevit výrazně větším zastoupením motivů spojených s danou subkulturou.

Benchmark

Pro 10.000 stránek použitých pro analyzů LDA jsme vybrali za každé jeden náhodný post a k němu stáhli všechny lidi, co ho olajkovali.

Takto vznikl dataset cca 300.000 lidí z nějž jsme vybrali 10.000 jako náhodný vzorek. Pro ně jsme opět stáhli jejich cover fotky a profilové fotky.

Benchmark

Využito Google Cloud Vision API pro automatické rozpoznání (otagování) objektů na fotce.

Přiděleno 2434 tagů pro 7256 fotek

Dataset zatím za dvě období (únor a duben)

Vykazuje poměrně velkou tématickou stabilitu (kromě sezóních fotek).

Otaku CZ/SKOtaku Cz/Sk - 12.482 fanoušků (k 11.4.2017)

přes API staženy všechny posty za od 1.1. 2017 do 31.3. 2017

vybraný set cca 700 fanoušků, kteří olajkovali více než 20 postů

staženy jejich profilové fotografie a jejich cover fotografie

Otaku CZ/SK

Pro kontrolu u 181 z nich jsme se podívali, jaké stránky mají označené ještě jako oblíbené. Ty by měli odpovídat silnému zájmu o žánr anime.

Výsledky porovnáníPopulace vs Otaku

Výsledky porovnáníPopulace vs Hooligans

HooligansHooligans.cz - 38.474 fanoušků (k 11.4.2017)

přes API staženy všechny posty za od 1.2. 2017 do 31.3. 2017

vybraný set cca 700 fanoušků, kteří olajkovali více než 20 postů

staženy jejich profilové fotografie a jejich cover fotografie

Výsledky porovnáníPopulace vs fanoušci Miloše Zemana

Miloš ZemanMiloš Zeman - prezident České republiky - 88.768 fanoušků (k 11.4.2017)

přes API staženy všechny posty za od 1.2. 2017 do 31.3. 2017

vybraný set cca 700 fanoušků, kteří olajkovali více než 20 postů

staženy jejich profilové fotografie a jejich cover fotografie

Miloš Zeman

Tady by to neměl vyjít, protože být fanouškem prezidenta, neznamená být členem subkultury, že?

Další faktory?

Není, ale přeci jen tam nějaké slabší affinity jsou, že? Ale ty asi nesouvisí se subkulturou, ale věkem uživatelů.

Profilové folky

Aplikováno Microsoft Face Recognition API na fotky z benchmarkového datasetu. Čímž vznikla prohlížečka uživatelů Facebooku.

Analýza se zdařila u 5.261 profilů.

Další kroky

Při ručním kódování se ukázalo, že je podíl fotografii spojených se subkulturami u Otaku komunity a Hooligans až 40 procent. Možnosti jsou tak v zásadě dvě buď si natrénovat vlastní neuronovou síť nebo používat strojvou analýzu jako první test pro základní ověření.

Závěry

Obě případové studie ukazují, že je minimálně praktické aplikovat Goffmanovu teorie sebeprezentace v prostředí sociálních sítí.

V metodologické rovině také ukazují, že prostředí digitalizovaných a tudíž strojově zpracovatelných, záznamů sociálních interakcí se otevírají nové možnosti analýz.

Děkuji za pozornost@josefslerka