fakulta sociálních studií, masarykova univerzita, brno, 5. dubna 2011
Post on 23-Jan-2016
39 Views
Preview:
DESCRIPTION
TRANSCRIPT
1
Demodernizace nebo inovace?: Samozásobitelství, post-socialismus a politika udržitelné spotřeby potravin
Fakulta sociálních studií, Masarykova univerzita, Brno, 5. dubna 2011
Geografický ústav, Masarykova univerzita, Brno, 5. dubna 2011
Katedra geografie, Přírodovědecká fakulta, Univerzita Palackého, Olomouc, 6. dubna 2011
Petr Jehlička and Joe Smith
Katedra geografie, The Open University, Milton Keynes, UK
2
PUBLIKACE
Smith, J and Jehlička, P (2007): Stories around food, politics and change in Poland and the Czech Republic. Transactions of the Institute of British Geographers, Vol. 32, No. 3, str. 395-410
Jehlička P (2009) The Souvenirs of Communism: Missed Opportunities for Sustainable Development Innovations in the Enlarged European Union?, in G Wilson, P Furniss and R Kimbowa (eds): Environment, Development, and Sustainability: perspectives and cases from around the world, Oxford: OUP, str. 45-53 („čítanka“ pro studenty)
Jehlička, P (2009) Look North: environmental responses to consumer democracies – the case of the European Union, in P Jehlička and P Sarre (eds): Earth in Crisis: Prospects and possibilities, Milton Keynes: The Open University, (učebnice Open University)
Jehlička, P and Smith, J (2011): An Unsustainable State: Contrasting Food Practices and State Policies in the Czech Republic. Geoforum, přijato k publikování
3
CÍLE PŘEDNÁŠKY
Post-socialistické samozásobitelství – fascinující téma: Vyzývá k přemýšlení o možnosti udržitelných praktik a
každodenního chování, které nejsou motivovány primárně ekologicky
Umožňuje analyzovat roli stereotypů a předsudků ovlivňujících produkci znalostí a míru pochopení při výzkumné práci (ontologie a epistemologie)
Kritika „linearity“ post-socialistické transformace (transition) a linearity vývoje společnosti
Téma vyžadující interdisciplinární přístup: geografie, sociální antropologie, sociální politika, ekonomie, rozvojová studia, politická věda
Úvahy o postsocialismu ovlivněné postkoloniální teorií
4
CÍLE PŘEDNÁŠKY
V centru pozornosti přednášky Kontrast: mezi podporou relativně neúčinné „oficiální“ verze
politiky udržitelné spotřeby potravin (pokud jde o redukci negativních ekologických dopadů)
a důkazy o environmentálně a sociálně udržitelných
každodenních potravinových praktikách na „grassrootové“ úrovni, jež nejsou motivovány ekologicky
5
Jídlo - propojení člověka s přírodou Jídlo: „kalorie i kultura“ - odlišnost od jiných komodit: stává se součástí lidského těla (dieta,
výživa, zdraví) - vyjadřuje, kdo jsme (konstrukce osobní, místní a národní identity) - spotřeba a distribuce potravin: aréna politických konfliktů, protestů
a aktivismu (dostupnost potravin, etické potraviny) - ekonomická stránka: produkce, zpracování, distribuce
Sociabilita a komunikace: skladování, příprava, vaření, stolování, sdílení jídla, rituály
POTRAVINY A JÍDLO JAKO VÝZKUMNÉ TÉMA
6
Rostoucí oblíbenost jídla jako výzkumného tématu v posledních 30 letech
Diverzifikace tématu
Tradičně – zaměření na produkci - potravinová bezpečnost/food security – dříve ve vztahu k
rozvojovým společnostem, v poslední době i v rozvinutých společnostech
- bezpečnost potravin/food safety (zdravotní nezávadnost potravin)
POTRAVINY A JÍDLO JAKO VÝZKUMNÉ TÉMA
7
POTRAVINY A JÍDLO JAKO VÝZKUMNÉ TÉMA
Nověji – zaměření na potravinou síť/řetězec/systém s důrazem na spotřebu
etické potraviny a udržitelné potraviny (ethical and sustainable food)
analytické koncepty: „krátké“ potravinové řetězce a alternativní potravinové sítě
motivace výzkumu: efekty etické „péče na dálku“ a „zodpovědného“ chování spotřebitele (sociální spravedlnost – větší odměna producentům po odstranění mezičlánků)
zájem o propojení výroby a spotřeby potravin s bioprocesy a snížením environmentálních dopadů prostřednictvím zkrácení vzdálenosti mezi zemědělcem a jídelním stolem (lokálně vyprodukované biopotraviny)
8
ETICKÉ A UDRŽITELNÉ POTRAVINYJAKO VÝZKUMNÉ TÉMA
Pluralita forem alternativních potravinových sítí (APS): „farmářské“ trhy, přímý prodej na statcích, bedýnkové
„systémy“, certifikace (bio, FT, domácí proudkce....), catering a nákup biopotravin pro instituce
Společný rys alternativních potravinových sítí: reformistická a neoliberální perspektiva
- tržní alternativní systémy - spotřebitelé vybavení informacemi nakupují „správné“
potraviny vyprodukované v kratších sítích a tak reformují trh
- svým výběrem transformují celý potravinový systém směrem k rostoucímu podílu udržitelných a etických potravin
9
alternativní potravinové sítě (APS) v praxi spíše pro bohaté spotřebitele – sociální exkluze
empiricky tyto studie zaměřeny na „jádro“ vyspělého světa (Severní Amerika a západní Evropa)
postsocialistické společnosti na okraji výzkumu tržních APS, udržitelnosti a neoliberalismu, přitom v uplynulých 20 letech prošly nejhlubším neoliberalizačním procesem
samozásobitelství – potenciálně důslednější varianta APS
V literatuře minimální pozornost
Proč?
UDRŽITELNÉ A ETICKÉ POTRAVINY – PROBLEMATICKÉ BODY
10
MINIMÁLNÍ POZORNOST SAMOZÁSOBITELSTVÍ JAKO FORMĚ APS
Samozásobitelství má v západních společnostech zanedbatelný rozsah (výjimky)
V literatuře samozásobitelství v západním kontextu konceptualizováno jako hobby/rekreace středních a bohatých vrstev a elit
Pokud přiznán širší společenský význam – asociace se znevýhodněnými vrstvami společnosti, málokdy s APS a udržitelností: pohyb - tělesná zdatnost a zlepšení diety chudších vrstev, „posílení“ menšin a chudších žen
Zároveň ale pozitivní konotace – pokrok, zlepšení kvality života, „empowerment“ znevýhodněných sociálních skupin
Příklad: Alber, J. a Kohler, U. (2008): Informal Food Production in the Enlarged European Union, Social Indicators Research, str. 113-127
11
SAMOZÁSOBITELSTVÍ V BÍLÉM DOMĚ
Zdroj: www.telegraph.co.uk
12
SAMOZÁSOBITELSTVÍV 10 DOWNING STREET
Zdroj: The Observer, 18. duben 2010
Sarah Brown v zahradě 10 Downing Street, 25. března 2010
13
ROZSAH SAMOZÁSOBITELSTVÍ V EUA TURECKU (2003)
)
Source: Alber and Kohler (2008
14
POST-SOCIALISTICKÉ SAMOZÁSOBITELSTVÍ – NEGATIVNÍ KONOTACE
Alber a Kohler (2008, Social Indicators Research) (ISI: 1 citace) navazují na delší tradici literatury:
samozásobitelství jako demodernizační a dediferenciační trend (Rose a Tikhomirov, Post-Soviet Geography, 1993) (ISI: 20 citací, březen 2011)
samozásobitelství (v post-sovětském kontextu) jako strategie přežití „městského sedláka“ (tho Seeth et al., World Development, 1998) (ISI: 36 citací, březen 2011)
Samozásobitelství jako nežádoucí tradice v cestě modernizace (Nefedova, 2007) (kniha)
Post-socialistické samozásobitelství – negativní konotace Rozvojová studia, veřejná politika, ekonomie....
15
ODLIŠNÁ KONCEPTUALIZACE SAMOZÁSOBITELSTVÍ NA ZÁPADĚ A VÝCHODĚ - SHRNUTÍ
Západní Evropa a Severní Amerika
Východní Evropa
Empowerment (chudších) žen Důkaz demodernizačních trendů
Empowerment (etnických) menšin Důkaz dediferenciačních trendů
Zlepšení diety chuších společenských vrstev
Strategie přežití chudých vrstev
Zdraví, pohyb a tělesná zdatnost Reakce na nespolehlivé zásobování
Environmentální a sociální udržitelnost Závislost (path dependency) na socialistické minulosti
Rekreační aktivita Ekonomická nutnost
Forma resistence a opozice vůči neoliberalismu
Dědictví materiálního nedostatku z doby socialismu
Moderní a progresívní společenská alternativa
Tradice
16
NEGATIVNÍ OBRAZ POST-SOC. SAMOZÁSOBITELSTVÍ V LITERATUŘE
Konstrukce post-soc. samozásobitelství jako negativního, nemoderního a se strategií přežití spojeného jevu-
Nemožnost vnímání tohoto jevu jako souboru moderních, progresívních praktik-
Souvislost s dvěma konstrukcemi o „Východní Evropě“ v médiích, poradenství i v akademické sféře:
1. Othering: protiklad mezi Východní Evropou a Evropou – role diskursu „jinakosti“ (othering) Východní Evropy v konstrukci evropské identity: Východní Evropa „ne úplně evropská“
Východní Evropa v pozici žáka, subjektu experimentů, příjemce inovací, v inferiorním postavení
Diskurs akceptován nejen v západní vědě, poradenství a politice ale i post-socialistickými elitami
17
NEGATIVNÍ OBRAZ POST-SOC. SAMOZÁSOBITELSTVÍ V LITERATUŘE
2. Image „městského sedláka“ Mediálně neodolatelná postava obyvatele post-sovětských měst
reagujícího na rozpad hospodářství domácí výrobou potravin Kontrast modernity města s tradicí venkovského sedláka Sedlák vždy ztělesňoval tradici, konzervatismus a nezapadal do
modelů společenského pokroku (ani za socialismu ani za post-socialismu – termín „farmář“)
Asociace aktivit obyvatel měst s kultivací půdy a pěstováním potravin – vazba na stereotyp sedláka, tradici, zaostalost
Příležitost pro konstrukci samozásobitelství jako negativní, zpátečnické a tradiční aktivity
18
ALTERNATIVNÍ OBRAZ POST-SOC. SAMOZÁSOBITELSTVÍ V LITERATUŘE
Geografie: A. Smith a A. Rochovská Dlouhodobý výzkum strategií obyvatel slovenských měst při
„domestikaci“ neoliberalismu (konstrukce „snesitelnějších“ forem NL) prostřednictvím každodenních ekonomických strategií:
- samozásobitelství - sdílení vypěstovaných potravin v rámci širší rodiny
(sítě mezi městem a venkovem) Zaměření na chudší městské vrstvy a roli samozásobitelství
jako doplňkového zdroje potravin a zdroje finančních úspor pro spotřebu jiných komodit a služeb
Domácnosti se zahradami/napojené na rodinné sítě - větší úspory, útraty na zábavu a nižší útraty za jídlo Závěr: během socialismu a post-socialismu neekonomické
důvody pro samozásobitelství aspoň tak důležité jako ty ekonomické
19
ALTERNATIVNÍ OBRAZ POST-SOC. SAMOZÁSOBITELSTVÍ V LITERATUŘE
Sociální antropologie: J. Acheson (Slovensko 1993-2006): sítě domácí produkce a
výměny potravin z hlediska SA teorie „anomální“ jev na industrializovaném
Slovensku motivace: směs altruismu a vlastního zájmu, egalitářství a
morálních norem: - stigmatizace sobectví a sebestřednosti, hodnota vzájemné
pomoci a sdílení zdrojů D. Torsello (Slovensko 2005): hlavní motivace
samozásobitelství neekonomická – využití půdy vytváří a udržuje silné vztahy mezi příbuznými a přáteli
Vede k vzájemnosti, reciprocitě, rozdělení a sdílení úkolů a důvěře
Zahrada – společný zdroj využívaný širší rodinou
20
ALTERNATIVNÍ OBRAZ POST-SOC. SAMOZÁSOBITELSTVÍ V LITERATUŘE
Sociální antropologie:
A. Czegledy (Maďarsko, konec 90. let): význam vzájemných darů z domácí produkce, společenská prestiž
Konotace hojnosti a radosti z pěstitelství, zaměření na kulinářskou stránku samozásobitelství
Sdílení jídla s hosty, oslava pohostinnosti Ocenění času, úsilí a dovedností potřebných k vypěstování a
přípravě jídla Jídlo z domácí produkce „lepší“ než z obchodu, se specifickou
barvou, texturou a chutí
21
SAMOZÁSOBITELSTVÍ JAKO SOUBOR UDRŽITELNÝCH PRAKTIK
Environmentální přínosy samozásobitelství teoreticky aspoň takové jako u alternativních potravinových sítí
Proti konvenčnímu opatřování potravin výrazná redukce environmentálních dopadů:
- snížené nebo žádné množství obalů a odpadů - kompostování - krátká vzdálenost mezi zahradou a stolem - žádné nebo omezené množství fosilních paliv při
kultivaci půdy, pěstování, sklizni a přepravě úrody
22
PRVNÍ CÍL ČESKÉ PŘÍPADOVÉ STUDIE
Ukázat, že post-socialistické společnosti, jako je ČR, jsou „pokladnicí“ environmentálně a sociálně udržitelných praktik vztahujících se k produkci a spotřebě potravin
Kompatibilita se západním pojetím modernosti a inovativnosti těchto praktik
Sociální inkluzívnost, rozšířenost a stabilita těchto praktik ve společnosti
Podmínka: vyvrátit argument, že samozásobitelství je primárně strategie přežití nebo odpověď na obtížnou ekonomickou situaci
23
SAMOZÁSOBITELSTVÍ: STRATEGIE PŘEŽITÍ NEBO AKTIVITA KOMPATIBILNÍ S UDRŽITELNOSTÍ?
V době socialismu samozásobitelství: mělo více funkcí – úspora, zdroj zdravých a čerstvých
potravin, koníček, reprodukce sociálních vazeb....(Smith a Rochovská, Czegledy...)
bylo vyjádřením nezávislosti na režimu a jím centrálně zabezpečoveného jídla a práce (“Self-provisioning provided both for a satisfaction of needs and represented a space of resistance” [Pittaway 2004])
bylo formou artikulace touhy po „normálním“, nudném, nepolitickém každodenním životě
24
ZDROJE DAT
únor 2005: celostátní průzkum reprezentativního vzorku české populace (CVVM, 1056 respondentů)
jaro 2005: 15 semistrukturovaných rozhovorů v domácnostech (Praha, Hradec Králové-Pardubice; Polička)
září 2010: celostátní průzkum reprezentativního vzorku české populace (CVVM, 1024 respondentů)
podzim 2010: 10 semistrukturovaných rozhovorů v domácnostech (Praha, Boskovice, Telecí)
25
SAMOZÁSOBITELSTVÍ: STRATEGIE PŘEŽITÍ NEBO AKTIVITA KOMPATIBILNÍ S UDRŽITELNOSTÍ?
V post-socialistickém období není samozásobitelství v ČR reakcí na strádání
Nepřímé důkazy:
Rok/životní úroveň
2005 2010
dobrá 44 48
ani dobrá ani špatná
42 43
špatná 35 33
Procento českých domácností produkujících část svých potravin
CVVM 2010:první (nejbohatší) kvartil: 41 procent, druhý kvartil: 46 procent, třetí kvartil: 43 procent, čtvrtý kvartil: 32 procent
26
SAMOZÁSOBITELSTVÍ: STRATEGIE PŘEŽITÍ NEBO AKTIVITA KOMPATIBILNÍ S UDRŽITELNOSTÍ? V post-socialistickém období není samozásobitelství v ČR
reakcí na strádání Přímý důkaz:
Rok/důvod 2005 2010
1. důvod čerstvé potraviny čerstvé potraviny
2. důvod koníček koníček
3. důvod finanční úspora zdravé potraviny
4. důvod potěšení z pěstitelství finanční úspora
27
SAMOZÁSOBITELSTVÍ: STRATEGIE PŘEŽITÍ NEBO AKTIVITA KOMPATIBILNÍ S UDRŽITELNOSTÍ?
Stát 1991 2003 2005 2009 2010
ČR (ČSFR) 70 30 42 43 43
Bulharsko 62 50 - - -
Polsko 48 38 - - -
Vybraná ruská města
72 - - - -
Procento domácností produkující část svých potravin
28
SOBĚSTAČNOST: PODÍL PLODIN Z VLASTNÍ PRODUKCE NA CELKOVÉ SPOTŘEBĚ DOMÁCNOSTI
Průzkum CVVM, únor 2005
Ovoce/zelenina % Ovoce/zelenina %
rybíz 73 mrkev 52
jahody 68 švestky 49
jablka 62 cibule 44
třešně 55 brambory 44
rajčata 53 hrušky 41
okurky 52 višně 29
29
SAMOZÁSOBITELSTVÍ JAKO ENVIRONMENTÁLNĚ UDRŽITELNÁ AKTIVITA
Průzkum CVVM, září 2010 Hnojení: 54 % pouze přírodní hnojiva (kompost, hnůj) 15 % žádná hnojiva 28 % přírodní i umělá hnojiva 3 % pouze umělá hnojiva
Boj se škůdci: 22 % žádné metody boje se škůdci 26 % pouze přírodní a manuální metody 45 % přírodní prostředky boje se škůdci i umělé pesticidy 8 % pouze umělé pesticidy
30
SAMOZÁSOBITELSTVÍ JAKO ENVIRONMENTÁLNĚ A SOCIÁLNĚ UDRŽITELNÁ AKTIVITA
Doprava na zahradu/pozemek: 65 % nepotřebují cestovat, zahrada je u domu 10 % pěšky 4 % na kole 6 % veřejnou dopravou 15 % autem nebo na motorce Dary a výměna vypěstovaného jídla: 60 % samozásobitelů část produkce rozdává z toho všichni členům blízké rodiny 57 % širšímu příbuzenstvu 54 % sousedům 70 % přátelům 27 % spolupracovníkům
31
NECERTIFIKOVANÉ BIOPOTRAVINY
“Důvod proč pěstujeme ovoce a zeleninu je, že nepoužíváme žádné postřiky. Ano, ovoce je strupovité a rozhodně nevypadá jako to v obchodech. Teď nám zrovna docházejí naše jablka a tak jsem chtěla nějaká koupit v obchodě, ale manžel mi řekl: ‘Opovaž se koupit ty chemické koule.’“ (rozhovor Hradec Králové, 29/3/2005)
“Je to jako biozemědělství. Nepoužíváme skoro žádné chemikálie. Hnojíme králičím hnojem. A plejeme ručně, na to žádné chemikálie nepoužíváme.“ (rozhovor Polička, 2/4/2005)
32
ZAHRÁDKÁŘSKÁ KOLONIE PRAHA-BOHDALEC
Foto: Jiří Vágner
33
ZAHRÁDKÁŘSKÁ KOLONIE V PRAZE
Foto: Jiří Vágner
34
DARY A VÝMĚNA
“Máme spoustu vajec a králíků a není moc zdravé toho jíst moc. Mám hodně kamarádů, tak jim občas dám pár vajec nebo králíka nebo je vyměním za, řekněmě, salát nebo jinou zeleninu nebo za zbytky, kterými pak krmím králíky“ (rozhovor Hradec Králové 4/5/2005)
35
DARY A VÝMĚNA
“Pěstujeme pórek, salát, ředkvičky, hrách a špenát. Některému ovoci se tady nedaří, tak ho dostáváme od příbuzných, od tchýně, nebo ho přivezeme z Moravy. Meruňky a švestky. Máme tam příbuzné, tak tam jezdíme docela pravidelně. Zavařuju, letos 15 kilo. Moje tchýně bydlí 5 km od nás a tam jsou trochu odlišné klimatické podmínky, takže tam mají třešně a hrušky, které my tady nemáme“ (rozhovor Polička 29/3/2005)
“Každý podzim má naše rodina spoustu jablek, tak vyrábíme mošt. Dávám ho kamarádům čerstvý. Každý dostane mošt“ (rozhovor Pardubice, 30/3/2005)
36
KOMPATIBILITA SAMOZÁSOBITELSTVÍ S NEOLIBERÁLNÍM MODELEM UDRŽITELNÉ SPOTŘEBY
Samozásobitelství komptaibilní s mnoha principy neoliberální governance (vládnutí) - osobní život jedince, životní styl - není výsledkem státní intervence - je výsledek svobodné volby jednotlivce (plnění
rodinných závazků – až 7. místo - 2 %) - důraz na lokální resilienci, aktivita „zdola“ - vyjádření vlastní identity - zodpovědnost jednotlivce za své volby a
chování - výsledek neformálních vzdělávacích procesů
37
SHRNUTÍ
Samozásobitelství pokračuje i přes supermarketizaci potravinového systému
Podíl samozásobitelů neklesá
Venkov i města, všechny vrstvy, 43 % obyvatel, všechny úrovně vzdělání (Praha 21 %)
Procento domácností-samozásobitelů s dobrou životní úrovní vyšší než těch se špatnou životní úrovní, přesto velmi rovnoměrné rozložení
38
SHRNUTÍ
35 % OSVČ a podnikatelů pěstuje ovoce a zeleninu Samozásobitelství není odpovědí na strádání Nejde ani o „sebeobětování vyšším“ ideálům Naopak: aktivita zvyšující kvalitu života Aktivita kompatibilni s udržitelností (necertifikované
biopotraviny, výměna, nízká energetická a materiálová náročnost)
Kompatibilita s principy neoliberálního modelu udržitelné spotřeby
39
DRUHÉ TÉMA ČESKÉ PŘÍPADOVÉ STUDIE
Záhada - pozorování: Negativní image samozásobitelství (kompatibilní s
principy udržitelné spotřeby) v mainstreamových médiích, v politických kruzích i v části akademické sféry
Petr Zídek – Orientace LN Václav Klaus vetoval zákon Zároveň: Mediální, vládní i aktivistická podpora tržnímu
modelu udržitelné spotřeby Žádný zájem o rozvíjení a „export“ domácího modelu
udržitelné spotřeby potravin
40
DRUHÉ TÉMA ČESKÉ PŘÍPADOVÉ STUDIE
V těchto podmínkách rozpor/rozpojení mezi: Historicky vzniklými, domácími, netržními a s
udržitelností kompatibilními praktikami produkce a spotřeby potravin
a Importovaným neoliberálním, tržním modelem
udržitelné spotřeby potravin
41
ZDROJ DAT
pět rozhovorů s klíčovými postavami české politické komunity udržitelné spotřeby (2004) (NGO, MŽP, akademická sféra)
včetně tří členů vládní Pracovní skupiny pro udržitelnou spotřebu
analýza dokumentů
42
NEOLIBERALISMUS
Neoliberalismus: privatizace, liberalizace trhů a posílení konkurenceIndividuální volba, samoregulace, komodifikace všech sfér včetně přírody, přenos zodpovědnosti na jednotlivceNeoliberalizace: proces implementace tohoto programu
43
NEOLIBERALISMUS
Dvě základní pojetí:
1. NL jako hegemonický, „top-down“ makroprojekt prosazovaný vládami a mezinár. org. se stejnými efekty po celém světě
2. NL jako „migrující technologie vládnutí“, která v interakci s prvky místní situace a kontextem a vede k různým projevům a výsledkům v závislosti na daném kontextu a politice
44
NEOLIBERALNÍ MODEL UDRŽITELNÉ SPOTŘEBY POTRAVIN
Otázka:Jsou modely NL vládnutí udržitelné spotřeby potravin - např. podpora etické a bio- certifikace, bedýnkových systémů a farmářských trhů ekologickým hnutím a jinými aktéry formou resistence/odporu proti NL nebo formou jeho šíření?„Zdá se, že tento potravinový aktivismus produkuje a reprodukuje neoliberální formy prostoru vládnutí“ (Guthman 2008)Potenciál pro transformaci potravinového systému?
45
NEOLIBERALNÍ MODEL UDRŽITELNÉ SPOTŘEBY POTRAVIN
Konsensus: v západní společnosti jsou zkrácené potravinové řetězce a APS ve srovnání s konvenčním zemědělsko-potravinářským komplexem považovány jednoznačně za přínosné: - sociální dimenze (spravedlivější odměna pro „okrajové“ producenty, sociální kapitál, důvěra, resilience) - environmentální udržitelnost (env. méně škodlivé produkční metody) - zdravější jídlo bez chemikálií
46
DRUHÝ CÍL ČESKÉ PŘÍPADOVÉ STUDIE
Ukázat, že propagace tržních APS může mít v postsocialistickém kontextu méně jednoznačný efekt než v západních zemích - (ne nutně záměrně) odsouvá stranou potenciál
udržitelnosti rozšířených a sociálně inkluzívních netržních praktik
- prosazuje ekonomicky okrajový a sociálně exkluzívní program tržně orientovaných projektů
47
IMPORT MODELU UDRŽITELNÉ SPOTŘEBY
Certifikace již v 90. letech Termín „udržitelná spotřeba“ až od roku 2003 Známe přesné datum importu: 29. - 30. květen 2003 seminář UNEPu „SCOPE“, Praha (vládní úředníci,
NGO, akademická sféra) Cíl: vyvinout informační strategie o US, produktech a ŽP,
trénik a networkování Transformace komunity SCOPE do pracovní skupiny v
rámci vládní Rady pro udržitelný rozvoj Cíl: připravit 10-letý rámcový program pro udržitelnou
produkci a spotřebu
48
PILOTNÍ PROJEKTY UDRŽITELNÉ SPOTŘEBY POTRAVIN
Zelené veřejné nakupování a catering (MŽP Praha a úřad ombudsmana Brno)
Biooběd v kantýně úřadu ombudsmana a v MŠ v Brně
Oba projekty zrušeny po 6 měsících
Podpora biopotravin a Fair Tradových potravin
ČR 2003: 0.06 % prodaných potravin byly biopotraviny
ČR 2006: prodej FT produktů v hodnotě 170,000 euro (0.5 % výdajů na FT produkty v Rakousku)
49
DĚDICTVÍ SCOPE: PRIVILEGOVANÝ DISKURS UDRŽITELNÉ SPOTŘEBY
Udržitelná spotřeba:
efektivní (méně materiálově náročná produkce)
jiná (zelené veřejné nakupování – změna příkladem)
uvědomělá (NGO - propagace etické spotřeby)
přiměřená (česká spotřeba v globálním kontextu, ekostopa)
50
DĚDICTVÍ SCOPE: PRIVILEGOVANÝ DISKURS TRŽNÍHO MODELU UDRŽITELNÉ SPOTŘEBY
V praxi – rámování US jako informovaného chování spotřebitele:
“Když se řekne udržitelná spotřeba, tak to pro mě znamená zodpovědná spotřeba a to je informovaná spotřeba. Jako spotřebitel dělám rozhodnutí na základě informací....Základním principem je, že když spotřebovávám, měl bych si zjistit informace o dopadech mé spotřeby - a tento princip platí pro všechny typy spotřebitelů – jednotlivce, firmy i veřejnou správu” (interview Praha 2004).
51
DĚDICTVÍ SCOPE: ODMÍTNUTÍ NETRŽNÍCH ALTERNATIV
Priorita tržnímu a sociálně exkluzívínímu modelu udržitelné spotřeby
“…v ČR se objevuje skupina lidí, pro něž je otázkou statusu dům postavený podle ekologických principů. A jsou to lidé, kteří si to mohou dovolit. To je něco jiného než kategorie lidí s alternativním životním stylem, kteří odejdou z města na venkov a snaží se být soběstační a žít nezávisle na zbytku světa“ (interview Ostrava, 2004).
52
Přehlížení a odmítání potenciálu udržitelnosti rozšířených a sociálně inkluzívních, resilientních mimotržních praktik (nemotivovaných ekologicky)
Soustředění na programy a projekty udržitelnosti, jež jsou ekonomicky a ekologicky marginální a sociálně exkluzívní
ROZPOR V POLITICKÉ KOMUNITĚ US
53
POKUS O VYSVĚTLENÍ
Domácí elity: process „othering“? Importovaný model součást politiky modernizace a inovace a
odmítnutí tradičních praktik stigmatizovaných asociací se socialismem?
ALE: Samozásobitelství je móda a moderní jev ve společnostech považovaných v ČR za vyspělejší
Samozásobitelství kompatibilní s mnoha principy privilegované NL verze udržitelné spotřeby
V době socialismu bylo samozásobiteství vyjádřením odstupu a nezávislosti na „systému“
Takové jevy jsou obvykle hodnoceny pozitivně Kritický chybějící prvek: komodifikace a marketizace
54
POKUS O VYSVĚTLENÍ
„V post-socialistické ČR je trh konstruován jako symbol civilizace, jež je cílem aspirací české společnosti.“
„V této konstrukci je trh integrální součástí souboru ideologických pojmů, jehož dalšími důležitými prvky jsou demokracie a pluralita myšlení, což jsou všechno civilizační mechanismy zničené v době socialismu.“
Ladislav Holy (1996)
55
ZÁVĚR
Připadová studie ukazuje: post-socialistické samozásobitelství není strategií
přežití (určitě ne v ČR) možnost široce rozšířených praktik udržitelné
produkce a spotřeby nemotivovaných snahou o ochranu ŽP
možnost udržitelných praktik spojených s hojností a ne s omezováním
56
ZÁVĚR
jak importovaný model udržitelné spotřeby může vést k nezáměrnému ohrožení alternativních a efektivnějších udržitelných praktik (data to ale nepotvrzují)
sílu diskursu udržitelné spotřeby odvozeného z principů neoliberální ekonomie a jeho efekt marginalizace modelů udržitelné spotřeby založených na hodnocení environmentální (biofyzikální) zátěže vyvolané spotřebou
nereflektívnost práce akademické a politické komunity
specifičnost post-socialistického kontextu
top related