geoinformace 3/2006
Post on 29-Mar-2016
243 Views
Preview:
DESCRIPTION
TRANSCRIPT
ACILITY GEMENT
FACILITY MANAG
? ? ? ? ?
? ?
? ? ?
? ?
? ?
?
? ?
? ?
?
FACILITYMANAGEMENT
3/200689 K | léto - podzim 2006
zprávy * reportáže * řešení * co vás zajímá
...srozumitelně o geoinformatice v praxi
5. roč
ník
Rozhovory
Milan Konečný / Markus Neteler
/ Karel Charvát
I vy semůžetezúčastnitDne GIS.Letos 15. listopadu!
Téma
Web processing services /
Virtualizace / Normy
Konference & semináře
CAGI: Brno, Bítov / Bentley /
Autodesk / ESRI / Workshop EU
www.geoinformace.czredakce@geoinformace.cz
WWW.BENTLEY.COM/CZ/MLS
MUNICIPAL LICENSE SUBSCRIPTION
ANO, MP tovou
* MLS zahrnuje software pro: mapování, zem m ictví, modelování terénu, aplikace pro zpracování dat katastru, vizualizace územních plán ,
nosti, projektování a správu výrobních provozmanagement, publikování grafických dat na webu a mnoho dalších.
registrovanými nebo neregistrovanými ochrannými známkami které z jejich p ímých nebo nep ímých dce
jsou ochrannými známkami jejich vlastník .
GEOinformace | 3/20064 www.geoinformace.cz
obsah 3/20063/2006
ILU: 2
X AR
CHIV
, FOT
O: A
UTOD
ESK,
BEN
TLEY
SYS
TEMS
, ARC
HIV
REDA
KCE,
ARC
HIV
M. N
ETEL
ERA
Téma15 Váš GIS může být virtuální
O možnostech, které přináší virtualizace37 Globalizace v technické normalizaci
Jak se zavádějí technické normy do praxe44 Budoucnost GIS analýz
Web Processing Services jsou vám k dispozici
Řešení25 Zavádění e-governmentu v Nizozemí
Aktualizace prostorových informací na webovém portálu (Bentley Systems)
35 Pozemní laserscanning
Metoda pro konzervaci skutečného stavu objektů velkého významu (Geodis Brno)
36 Pořádek v geoprostorových datech pomocí
Intergraph G/Gas
Rozhovory20 Japonci mi ukázali svět
Milan Konečný, prezident ICA42 Dobrý čas a dobré místo
Karel Charvát o projektech EU50 Open source není bublina
Markus Neteler o vývoji GRASSu
Konference & semináře52 GISáček Studenti předvedli nejlepší práce52 Mapa roku
53 Konference CAGI Geoinformatika ve veřejné správě podruhé v Brně
54 Autodesk Fórum Větší počet nových zájemců než loni
55 BE Conference Celoevropská konference Bentley Systems poprvé v Praze
56 12. workshop EU o GIS Innsbruck56 Územní plánování a GIS Seminář na Bítově56 Konference ESRI v San Diegu
Tematická přílohaFacility management28 Facility management umí zajistit příjemné
prostředí Rozhovor s Lucií Ryjáčkovou, prezidentkou IFMA CZ
29 Facility management
Od jednoduché správy objektů k integrovaným informačním systémům
32 Aktiva - Majetek - Informace
Modulární řešení pro podporu správy majetku 33 Univerzita Pardubice používá AMI
Řešení od fi rmy HSI
Stálé rubriky07 Radar
12 stran zpráv z domova i ze zahraničí19 Republika ze vzduchu
Milešovka48 Nemoforum
Úvahy nad rozšířením informací v katastru58 Kalendář akcí
Důležitá data konání konferencí a seminářů
50
42
20
28
15
5455
GEOinformace | 3/20066 www.geoinformace.cz
Vážení čtenáři,
doufám, že jste si užili léta a na dovolených si
příjemně odpočinuli a načerpali sil. V redakci
jsme počátkem léta nezaháleli, zúčastnili se
řady konferencí a seminářů. Léto jsme pak
strávili přípravou tohoto čísla GEOinformací.
V tematické příloze se tentokrát věnujeme
facility managementu, oboru, který se často
zaměňuje s „pouhou“ správou budov. O tom,
že to není vůbec pravda, vás přesvědčí prezi-
dentka české pobočky Mezinárodní asociace
facility managementu v rozhovoru na str. 28.
S rozhovory jsme v tomto čísle rozhod-
ně nešetřili. V čísle jsou ještě tři. S Milanem
Konečným, prezidentem Mezinárodní karto-
grafi cké asociace jsme se setkali po jeho návra-
tu z Brazílie, kde obdržel titul „Rytíř brazilské
kartografi e“ (str. 20).
Karel Charvát vás v rozhovoru přesvědčí,
že nejtěžší na evropských výzkumných pro-
jektech je včasné podání přihlášky. Více se
dozvíte na str. 42.
Kolektivní rozhovor jsme udělali s Marku-
sem Netelerem, koordinátorem vývoje open
source geoinformačního systému GRASS.
I vy jste měli možnost se zeptat na to, co vás
zajímá (str. 50).
Bronislava Horáková pro vás připravi-
la rozsáhlý článek o technických normách
a o tom, jak se normy zavádějí do praxe.
Výtečný referenční materiál nejen pro milov-
níky norem (str. 37).
V pravidelné rubrice sdružení Nemoforum
se na str. 48 od Zbyňka Smejkala dozví-
te, proč do katastru nejsou zapisovány ceny
nemovitostí.
Věděli jste, že už nemusíte GIS instalo-
vat? Můžete jej totiž využívat jako virtuální
zařízení (str. 15). Nebo můžete využít serve-
rů, které za vás veškeré analytické úlohy pro-
vedou a pošlou vám výsledek. Se Štěpánem
Kafkou a Jáchymem Čepickým se podívejte
na budoucnost GISů, která přichází ve for-
mě Web Processing Services. (str. 44).
V tomto čísle se rovněž sešla řada pří-
padových studií z praxe. Geodis Brno píše
o výhodách laserscanningu jako metodě pro
dokumentování objektů, Intergraph o řeše-
ní pro utility, Bentley Systems o zavádění e-
governmentu. V neposlední řadě je to HSI
a jeho případové studie nasazení systému pro
podporu facility managementu na Univerzitě
Pardubice.
Blíží se listopad, proto si dovolím vás
včas upozornit na Den GIS, který se letos
koná 15. listopadu. Zúčastněte se i vy – tře-
ba jen tím, že se v ten den přijdete podívat
na některou z pořádaných akcí. Inspirujte
se tím, co dělají ostatní. Pro studenty je tu
opět podzimní GeoCup, soutěž, kterou
pořádají na Univerzitě J. E. Purkyně v Ústí
nad Labem. A zastavte se na některé z akcí,
které pro vás v podzimních měsících pořá-
dají fi rmy. Můžete si vybrat premiérovou
uživatelskou konferenci Sitewellu 6.-7. říj-
na v Praze či listopadové uživatelské konfe-
rence ARCDATA PRAHA (1.-2. listopadu
v Praze) a GEPRO (6.-7. listopadu v Olo-
mouci). V kalendáři na str. 58 je přehled akcí
také na příští rok.
Přeji vám spoustu času na čtení a v dalším
čísle na viděnou.
S úctou
Josef Hnojil, šéfredaktor
P. S.: Pro všechny jsme zavedli novou služ-
bu. Jmenuje se Trh práce. Aktuální nabídky
a poptávky a detailní informace o této služ-
bě naleznete na www.geoinformace.cz/prace.
GEOinformace...srozumitelněo geoinformatice v praxi
čtvrtletník o geoinformatice v praxi5. ročník, číslo 3/2006
web: www.GEOinformace.cze-mail: redakce@geoinformace.cz
RedakceŠéfredaktor: Josef Hnojil (josef.hnojil@geoinfor-mace.cz, mobil: 775 239 478, skype: jhnojil)Redakční spolupráce: Radek Petr a externí autoři
Vydavatel a adresa redakceKLAUDIAN PRAHA, s.r.o.Ostrovského 253/3, 150 00 Praha 5tel./fax: 251 565 572, 603 787 118
InzerceRadek Petr (603 787 118, zememeric@ini.cz, skype: radekpetr)Josef Hnojil (775 239 478, josef.hnojil@geoinfor-mace.cz)
PředplatnéČasopis si můžete předplatit
na adrese vydavatele (objednávkový kupon naleznete na www.geoinformace.czemailem na redakce@geoinformace.czpřes web www.geoinformace.cz
Cena čísla v roce 2006 – 89 KčCeloroční předplatné 2006 – 356 KčCeloroční studentské předplatné 2006 – 178 Kč
TiskRegistrace ISSN 1214-2204Toto číslo časopisu vyšlo v nákladu 3 000 ks.Časopis vychází čtyřikrát ročně.
Názory autorů nemusí nutně odrážet stanovisko redakce ani vydavatele.
(c) Klaudian Praha, spol. s r.o.
Firma Web E-mail Strana
ARCDATA PRAHA www.arcdata.cz offi ce@arcdata.cz 4. str. obálky
AUTODESK www.autodesk.cz info.czech@autodesk.com 21
Bentley Systems ČR www.bentley.cz info@bentley.cz 3, 25-26
GEODIS BRNO www.geodis.cz geodis@geodis.cz 5, 35
GEOS www.geos.cz geos@gepro.cz 57
GEPRO www.gepro.cz gepro@gepro.cz 17
Intergraph ČR www.intergraph.cz info-cz@intergraph.com 8, 36
Sitewell www.sitewell.cz info@sitewell.cz 11
T-MAPY www.tmapy.cz info@tmapy.cz 13-14
Inzerenti v tomto čísle
Babí léto
úvodník
Publikované texty jsou přebírány
agenturou Newton I.T.
Přispíváme k budování Českého
národního korpusu. Více na adrese
http://ucnk.ff .cuni.cz/
Newsletter pro vás
Do vaší e-mailové schránky zdarma. Předplatné si zajistíte na www.geoinformace.cz
GEOinformace | 3/2006 7www.geoinformace.cz
Microsoft PhotosynthProgram pro skládání 3D scén z vašich fotografi í
aktuality z domova i ze světa
Radar...vždy poskytujeskv lý servis
Microsoft představil počátkem letošního srpna
na konferenci SIGGRAPH 2006 první náh-
led na program Photosynth, což bude nástroj
pro úpravu fotografií, podle prvních náhledů na
uživatelské rozhraní má být revoluční. Progra-
mů pro vytváření panoramatických fotografií je
na trhu celá řada, zdá se ovšem, že Photosynth
by mohl jít o krok dále. Pokud budou fotografie
jednoho místa nafoceny z různých úhlů, pro-
gram si z nich (téměř) sám poskládá 3D model.
Nafocenou scénu si pak budete moci prohlížet
z různých úhlů.
V programu si budete moci libovolně přib-
ližovat či vzdalovat celou scénu, vyhledáte si
podobné snímky, porovnáte pozice jednotli-
vých snímků na scéně (viz doprovodné obrázky
Staroměstského náměstí v Praze). Pokud nebu-
dete vědět, jaký objekt to vlastně fotíte, budete
si ho moci přes internet identifikovat a zobrazit
k němu dostupná metadata.
Noah Snavely z výzkumného týmu University
of Washington nám odpověděl, že sice prozatím
scény prostorově umísťují manuálně, ale počí-
tají s tím, že pokud metadata snímků budou
obsahovat souřadnice, bude je Photosynth umět
polohově umístit.
Photosynth v podstatě používá metody známé
z fotogrammetrie, v tomto případě ovšem kamera
není kalibrovaná a neznáte přesně vlícovací body.
Na začátku si proto program pomocí algoritmu
SIFT na všech snímcích identifikuje odpovída-
jící si body. Poté je použit algoritmus pro obno-
vení pozic a nasměrování fotoaparátu a vyhledání
míst jednotlivých identifikovaných bodů.
Koncept Photosynthu pochází z projek-
tu PhotoTourism, řešeného na University of
Washington. Stránky projektu http://photo-
tour.cs.washington.edu obsahují další tech-
nické informace o celé koncepci Photosynthu.
Na zpravodajském webu Microsoftu Channel9
ht t p: //c ha nne l9.msd n .com /Show pos t .
aspx?postid=220870 se můžete zapojit do dis-
kuze o dalším vývoji programu. (Josef Hnojil)
ILU: 2
X NO
AH S
NAVE
LY (U
NIVE
RSIT
Y OF
WAS
HING
TON)
, ORI
GINÁ
LN O
TIŠT
NO V
PUB
LIKAC
I KON
FERE
NCE
SIGG
RAPH
2006
Polohové umístění jednotlivých snímků, nafocených na „scéně“
Ukázka uživatelského rozhraní programu Photosynth
GEOinformace | 3/20068 www.geoinformace.cz
radar
Krátce
MultiNet pro EurotelNavigační služba
pro mobilní telefo-
ny, nazvaná Eurotel
Navigace, využívá
data Multinet ČR.
Na jejich výrobě
a pravidelné aktualizaci spolupracuje spo-
lečnost Central European Data Agency
s tvůrcem celoevropské navigační databá-
ze, fi rmou Tele Atlas. MultiNet Evropy
je geografi cká databáze orientovaná na
automobilovou navigaci, řešení dopravně
přepravních úloh a routovací úlohy.
Servis pro ArcGIS DesktopKompletní lokali-
zace uživatelské-
ho prostředí pro
ArcGIS Desktop
9.1 Service Pack 2
volně ke stažení. Balíček obsahuje kom-
pletní lokalizaci ArcGIS Desktop 9.1
SP2, návod k instalaci, program pro mazá-
ní registru a nově též Microsoft .NET
Framework 2.0. Kromě změn, které při-
nesl Service Pack 2, zahrnuje i opravenou
lokalizaci skriptů v ArcToolboxu a několik
dalších menších úprav.
GCWare na nové adreseFirma GCWare oznámila, že od 26.
června 2006 ji najdete na nové adrese.
Poznamenejte si ji: Budova CIMEX, Na
Pankráci 1062/58, 140 00 Praha 4
(zdroj: tiskové zprávy fi rem; redakčně
upraveno)
Souhrnná zpráva od Daratechu hlásí růst trhuRůst o 17 procent oproti předchozímu obdobíV červnu 2006 byla vydána
nová studie o geoinformač-
ním trhu od americké analy-
tické fi rmy Daratech.
Vzhledem k tomu, že pří-
stup ke zprávě je zpoplatněn,
vybíráme zajímavosti z volně
dostupné tiskové zprávy.
Podle studie došlo v roce
2005 celosvětově k růstu pod-
nikání v oblasti GIS/geopro-
storových řešení o 17 procent
oproti předchozímu období.
Předpokládá se, že v roce 2006
vzrostou výnosy na 3,6 miliar-
dy USD z předchozí hodnoty
2,82 miliardy USD, které bylo
dosaženo v roce 2004. Tento
růst je způsoben především
nárůstem prodeje dat a vyš-
ším prodejem desktopových
a internetových produktů.
Výnosy rostou nejrychleji ve
veřejném sektoru, představu-
jí jednu třetinu příjmů fi rem.
Dalšími oblastmi, kde se nej-
více prodávalo, jsou utility,
telekomunikace, doprava a školství. [Pozn. red.: V této části zpráva refl ektuje především
stav v USA.].
V roce 2004 činily výnosy z prodeje softwaru více než polovinu celkových výnosů, při-
čemž výnosy prodejců GIS softwaru dosahují 1,5 miliardy USD. Prodej software tedy tvořil
více než polovinu příjmů ve sledovaném období, přičemž více než polovinu příjmů z prodeje
software inkasovaly dohromady fi rmy ESRI, Bentley a Integraph.
S příjmy za software se na dalších pozicích umístily Autodesk, Leica Geosystems, GE
Energy, MapInfo, MacDonald Dettwiler, SICAD Geomatics a LogicaCMG.
Data tvořila druhou největší část příjmů fi rem. Celkově se prodala data za 677 milionů
USD (1/4 z celkového koláče příjmů). Předpokládá se, že prodej dat i nadále strmě poroste.
Stoupá totiž počet služeb, ve kterých se geodata využívají.
Jednu pětinu příjmů (536 milionů USD) tvořily služby. Příjem za hardware oproti minu-
lému období opět klesnul. Za sledované období to bylo pouze 113 milionů USD, což před-
stavuje 4 % ze sledovaných příjmů. (red)
FOTO
: 3X
ARCH
IV; 1
X RE
SERV
OIR
FROG
@FL
ICKR
, 1X
AUTO
DESK
1000
1500
2000
2003 2004 2005 2006
Severní Amerika
zbytek světa
(odhad)
miliony USD
Regionální rozdělení příjmůza software, data, hardware, služby
zdroj: Daratech, 2006
INZERCE
5
10
15
20
1999 2000 2001 2002 2003 2004
Rostoucí počet firem,které přispívají do 80 % celkových příjmů
zdroj: Daratech, 2006
GEOinformace | 3/2006 9www.geoinformace.cz
radar
Český úřad zeměměřický a katastrální jako poskytovatel dálkového přístupu k údajům katas-
tru nemovitostí začal od 29. června 2006 opatřovat Výpisy z katastru nemovitostí ve formátu
PDF elektronickou značkou (kvalifi kovaným systémovým certifi kátem). Takto elektronicky
podepsané výstupy jsou elektronickou veřejnou listinou ve smyslu novely zákona o elektro-
nickém podpisu. Z pohledu stávajícího uživatele nedochází ve funkcionalitě aplikace Dál-
kový přístup k žádné změně. S výstupy opatřenými elektronickou značkou lze zacházet jako
s dosavadními výstupy. Pro jejich použití jako elektronické veřejné listiny je vhodné ověřit
platnost certifi kátu. Pro ověření Výpisu z KN, opatřeného elektronickou značkou, je nutné
nainstalovat si do počítače certifi kát certifi kační autority. (jh)
INZERCE
Grafi ka v katastru nemovitostí vylepšenaČeský úřad zeměměřický a katastrální 16. srpna
oznámil instalaci nové verze aplikace Dálkové-
ho přístupu (DP). Ta bude rozšířena v oblasti
zobrazování grafi ckých informací. Nově budou
postupně zpřístupněny i rastrové obrazy map,
které byly dosud dostupné pouze v analogové
(„papírové“) formě na katastrálních pracoviš-
tích. Ihned po instalaci bude aplikace DP poskytovat vedle dosavadních digitálních kata-
strálních map i rastrové obrazy map. Zatím půjde pouze o ortofotomapy (letecké snímky)
a Základní topografi cké mapy v měřítku 1 : 50 000 a 1 : 10 000 z celého území ČR,
které budou uživatelům aplikace sloužit jako navigační nástroje pro orientaci v prostoru
katastru nemovitostí. Další grafi cké podklady na úrovni podrobnosti katastrálních map
budou doplňovány postupně. Současným uživatelům nebude ve zkušebním a ověřovacím
provozu zobrazování grafi ckých informací (včetně map DKM) účtováno. (red)
Krátce
Novinky na Mapy.czMapový portál Mapy.cz má implemen-
továno několik nových funkcí. S pomocí
funkce Jízdní řády najdete odjezdy auto-
busů, tramvají nebo vlaků spolu s přehle-
dovou mapkou místa, kam právě míříte.
Od června 2006 navíc mapy propojují
hledání na mapách s hledáním v katalogu
firem na Seznam.cz.
Flashové mapy od SmartGISu
Olomoucká fi rma SmartGIS představi-
la interaktivní plány linek MHD ve služ-
bách Integrovaného dopravního systému
Jihomoravského kraje. Interaktivní plán
linek města Brna je dostupný na adre-
se www.planydopravy.cz. Pro vizualiza-
ci linek je použit formát Flash. Webová
stránka si potřebná data pro vyhledání
spojení stahuje ze serveru.
(zdroj: tiskové zprávy fi rem; redakčně
upraveno)Firma Geodis Brno prodává svá geodata rovněž přes internet. V rámci zlepšování přístup-
nosti dat pro uživatele zavedla nyní nově možnost platby pomocí SMS zpráv.
Zákazníci si mohou dobíjet kredit pro prohlížení a stahování ortofotomapy ČR v různých
rozlišeních přes SMS zprávy, zaslané z mobilního telefonu. Služba je určena především pro
ty zákazníky, kteří si chtějí daná data legálně stahovat a dále s nimi pracovat (ne pouze
prohlížet, což je umožněno portálem mapy.cz). Geodis Brno chce předejít možným prodle-
vám při předplácení kreditu fakturou. Tímto způsobem si registrovaní uživatelé mohou data
stahovat prakticky okamžitě. Návod k obsluze najdete na jejich webových stránkách. Adresa
serveru je http://www2.geodis.cz/mapserver/mapserver.php (mb, red)
Elektronická značka u výpisů z katastruVýpis z katastru nemovitostí se stává elektronickou veřejnou listinou
Letecké snímky můžete platit pomocí SMSGeodis Brno zprovoznil nový způsob placení za data
Pošlete nám zprávu o tom, co děláte vy.Zveřejnění vašich zpráv je zdarma.
redakce@geoinformace.cz
FOTO
: ARC
HIV;
ILU:
PLA
NYDO
PRAV
Y.CZ
GEOinformace | 3/200610 www.geoinformace.cz
radar
Unikátní výstava o Zemi v Praze
Na pražské Kampě při cestě z náměs-
tí k Sovovým mlýnům jsou do 31. října
2006 vystaveny snímky zachycující pří-
rodu i lidské výtvory v různých koutech
světa pohledem z výšky. Volně přístupná
přehlídka prací francouzského fotogra-
fa Yanna Arthuse Bertranda se jmenuje
Země krásná neznámá - Planeta pohle-
dem shůry.
Kolemjdoucí si mohou prohlížet 120
velkoformátových snímků, které autor
pořídil z vrtulníku. Jsou na nich poušt-
ní oblasti i arktické polární krajiny, lesy,
moře, hory, obdělávaná pole, pusté i pře-
lidněné části Země.
Během posledních patnácti let prolétal
Yann Arthus-Bertrand více než sto zemí
a ze vzduchu pořídil přes sto tisíc snímků.
Tento projekt ho přivedl od beduínských
kmenů v malijské poušti až do brazilských
slumových čtvrtí, z amazonské džungle
k vulkánům na Islandu.
Fotografie doprovázejí komentující tex-
ty, místa vzniku snímků jsou zakreslena na
mapkách. V informačním stanu, který je
součástí výstavy, jsou návštěvníkům k dis-
pozici knihy, plakáty i publikace s fotogra-
fiemi Yanna Arthuse-Bertranda a bude
zde promítán i krátký film o jeho práci.
Výstavu pořádá pod záštitou UNESCO,
ministra životního prostředí a pražského
primátora Olga Menzelová-Kelymanová.
Výstava se již konala ve více než 30
zemích a shlédlo ji na 60 milionů lidí.
Další informace i fotografie zájemci na-
jdou na internetových stránkách www.
zemekrasnaneznama.cz a www.yannar-
thusbertrand.org. (red)
FOTO
: 1X
WW
W.Z
EMEK
RASN
ANEZ
NAMA
.CZ,
1X Y.
A, B
ERTR
AND,
ILU:
ARC
HIV
REDA
KCE,
AUT
ODES
K
Autodesk představil komerční
verzi své open source platfor-
my webových map Autodesk
MapGuide Enterprise 2007.
Obsahuje všechny přednosti
open source verze, navíc prošla
důkladnějšími procesy kontroly
kvality. Je k ní poskytována tech-
nická podpora, umožňuje připo-
jení k dalším zdrojům dat včetně
databází Oracle a SQL Server
a také umožňuje integrovat apli-
kace třetích stran. K dispozici
je také Autodesk MapGuide
Studio 2007, prostředí pro vytváření a publikování map a souvisejících dat. „MapGuide
Open Source i Autodesk MapGuide Enterprise nabízejí zákazníkům přednosti otevřeného
softwaru – silnou komunitu, rychlé inovace a možnost snadno software přizpůsobit,“ řekl
Chris Bradshaw, viceprezident Infrastructure Solutions Division společnosti Autodesk.
„Autodesk MapGuide Enterprise navíc zákazníkům poskytuje podporu jedné z největších
softwarových společností světa.“
Mezi výhody předplacení aplikace Autodesk MapGuide Enterprise patří možnost zavá-
dět řešení s jistotou, že softwarové aplikace a hardware jsou plně certifi kovány. Zákazníci
mají k dispozici neomezenou webovou podporu, mohou integrovat součásti třetích stran,
například souřadnicový systém Mentor. (tz, bk)
Při vyhledání podniku na mapové službě Goo-
gle Maps se společně s adresou objeví i slevový
kupon. Doposud se při vyhledání určitého typu
podniku (například restaurace, hotel, penzion,
opravna aut) objevil seznam podobný telefon-
nímu seznamu. Nově si fi rmy mohou ke své-
mu výpisu přidat slevy nebo speciální nabídky
prostřednictvím kuponů. Zákazníci si kupony
mohou vytisknout a přinést s sebou. Kupony
vypadají obdobně jako kupony tistěné v noviných a časopisech, s tím rozdílem, že mají větší
dosah (Google Maps v červenci 2006 využilo více než 23 milionů uživatelů.) Google v sou-
časnosti za výpis fi rmy nebo kuponu v Google Maps nic neúčtuje. Navíc nemusíte být účast-
níkem žádného reklamního programu Googlu, který vyžaduje webové stránky. Podle odhadu
totiž až 50 procent malých a středních podniků své webové stránky nevlastní. (jh)
MapGuide pro fi rmyKomerční verze open source softwaru pro publikování map na internetu
Váš byznys na Google MapsNa Google Maps můžete mít u své fi rmy uvedeny slevové kupóny
Firma Bentley Systems představila svůj nový vzdělácí program pod názvem Bentley LEARN.
Za pevně stanovený roční poplatek nabízí neomezený přístup ke vzdělávání prostřednictvím
internetu, tzv. „OnDemand eLearning“ (studium na vyžádání). Nabídka elektronických kur-
zů zahrnuje přednášky, praktická cvičení a klipy Bentley Institute.
Kurzy probíhají na základě požadavku uživatele (OnDemand) dle potřeb jednotlivých
pracovníků. Kurzy jsou dostupné každému pracovníkovi fi rmy a na každém počítači, není
tedy zapotřebí cestovat. Nabídka kurzů je rozsáhlá a zahrnuje užívání a správu produktů
MicroStation, ProjectWise a kompletní fi remní portfolio řešení pro architekturu a stavebnic-
tví, pro průmyslové, výrobní a technologické celky, pro silniční, železniční a místní dopravu
a pro veřejnou správu, komunikace a inženýrské sítě. Poplatek je 20 procent z ceny, kterou
organizace platí za zákaznický program SELECT. (tz, cb)
Vzdělávací program Bentley LEARNNeomezený přístup k on-line výukovým materiálům
GEOinformace | 3/2006 11www.geoinformace.cz
radar
FOTO
: HSI
K o n f e r e n c e
Informační systémy pro územní management a správu infrastrukturního majetku
Efektivní správa majetku · Vyšší výkonnost při řízení fi rmy · Facility Management
4. - 6. října 2006Konferenční centrum CIT Y, Praha-Pankrác
Technická evidence majetku · Událostní řízení · Územní identifi kace · Správa dokumentace
Navštivte konferenci společnosti Sitewell a dozvíte se více!Registrace a další informace na www.sitewell.cz
za účasti odborníků ze společností Autodesk a Oracle
INZERCE
Krátce
SAP certifi koval ArcGISFirma SAP provedla testy ESRI ArcGIS
9.1. Na jejich základě udělila certifi ka-
ci, která umožňuje ověřenou instalaci
Java aplikací ArcGISu do prostředí SAP
NetWeaver.
Kamera DMC pro SlovinskoFirma Intergraph oznámila, že slovinský
státní Geodetski Zavod Slovenije d.d.
koupila pro své mapovací účely digitální
kameru Z/I Imaging DMC. Dodávka
obsahuje kompletní letecké a kancelářské
vybavení pro sběr a zpracování digitálních
dat.
Intergraph za 1,3 miliardyPo uzavření amerického burzovního
trhu dne 28. srpna Intergraph oznámil,
že podepsal smlouvu o koupi investor-
skou skupinou, vedenou společnostmi
Hellman & Friedman a Texas Pacifi c
Group. Vlastníci akcií dostanou 44 dola-
rů v hotovosti za akcii (tj. o 22 % více než
kolik byla průměrná obchodní cena akcie
za předchozích 20 dní). Transakce má
celkovou hodnotu 1,3 miliardy dolarů.
Hellman & Friedman a Texas Pacifi c
Group jsou soukromé investorské společ-
nosti. Halsey Wise, CEO Intergraphu,
prohlásil, že „Intergraph i nadále zůstává
věrný oborům, pro které poskytuje svá
řešení.“
(zdroj: tiskové zprávy fi rem)
V Pražské energetice, a.s.
proběhlo 28. června slavnost-
ní předání projektu migrace
stávajícího geoinformační-
ho řešení do prostředí GIS
ESRI. Předání se zúčastnili
zástupci Pražské energetiky
a fi rem HSI a ARCDATA
PRAHA, které implemen-
taci řešení zajišťovaly.
Migraci Pražská ener-
getika připravovala již od
roku 2004. Cílem přechodu
k novému systému byl pře-
vod dat kompletně do databáze, připravit funkčnost spojenou s deregulací trhu (v souvis-
losti s interními potřebami řízení společnosti a v návaznosti na podmínky Energetického
regulačního úřadu) a umožnit integraci systému GIS s ostatními podnikovými systémy,
zejména SAP.
Z několika nabídek se Pražská energetika rozhodla pro implementaci technologie ESRI,
a to zejména díky většímu počtu referencí v oblasti státní správy a samosprávy, zejména pak
nasazení ESRI technologie na Magistrátu hl. města Prahy, který je významným vlastníkem
společnosti PRE.
Společnost HSI je v Pražské energetice dlouhodobě vnímána jako servisní organizace pro
oblast GIS řešení, proto dostala za úkol implementovat i toto nové řešení.
Projekt byl zahájen v červenci 2005 s účastí společnosti ARCDATA PRAHA jako kon-
zultační fi rmy dohlížející na kvalitu realizace projektu. Koncem března 2006 bylo zahájeno
školení uživatelů na všech úrovních, v dubnu pak ověřovací provoz. Projekt implementace
byl ukončen 28. června 2006.
Vedle základních úloh o prostorové/plošné orientaci prvků sítě systém podporuje čin-
nosti spojené s rozpojováním sítě, výpočty na síti, modelováním provozu sítě a dalšími
úlohami.
Návazná etapa projektu GIS zajistí integraci se systémem SAP, vyšší míru komunikace
s externími uživateli systému a možnost sdílení datové základny s ostatními provozovateli
územně orientovaných systémů formou distribuovaného GIS. (tz, mn)
Migrace GISu v Pražské energeticePo deseti letech změna GIS prostředí
GEOinformace | 3/200612 www.geoinformace.cz
Personálie
Smallworld specialistaDo společnosti Globema
nastoupil na pozici
GIS Support Specialist
Tomáš Polák (25). Bude
mít na starost komuni-
kaci a podporu stávají-
cích partnerů a zákazníků GE Energy
a poskytování pre-sales podpory v oblas-
ti telekomunikací a utilit. Absolvent
magisterského oboru Geodézie a karto-
grafi e na Stavební fakultě ČVUT Praha
nastupuje do fi rmy po několikaletém
působení v GIS Service Prague.
Posily v HSIObchodní tým spo-
lečnosti HSI získal na
počátku tohoto roku
hned dvě nové posily,
a to napříč celým port-
foliem nabídky HSI.
Pavel Wonesch, který
dosud působil ve fi nanč-
ním sektoru, již převzal
péči o stávající zákaz-
níky a běžící projekty
v oblasti GIS a správy
majetku, včetně segmentu vysokých škol.
V úseku nových zákazníků se díky zku-
šenostem, získaným zejména s nasazová-
ním IT technologií ve stavebnictví, etab-
loval Lumír Pelc. Tyto jeho znalosti mu
pomohly zvládnout také oblast SW řešení
(aplikační nadstavby pro oblast geodézie,
zemědělství a důlní mapování). Toto zce-
la nové rozdělení umožní zejména zesí-
lení péče věnované jednotlivým zákazní-
kům.
Průzkumník do SitewelluObchodní tým společ-
nosti Sitewell rozšířil Jiří Vetešník (40). Pochá-
zí z Olomouce, dříve
působil na manažer-
ských a obchodnických
pozicích mj. v PVT, Českém Telecomu
a Contactelu. Má bohaté zkušenos-
ti s péčí o významné klienty a řízením
obchodních týmů. Jeho úkolem bude
především vyhledávat nové obchodní
příležitosti, pečovat o stávající zákazníky
a rozvíjet speciální projekty.
(zdroj: tiskové zprávy fi rem)
radar
DALILI je arabský výraz, který v pře-
kladu znamená „můj průvodce“. Přes-
ně tak pojmenovaly fi rmy GCWa-
re a Intergraph Middle East nový
navigační systém, který vytvořily pro
Dubaj. Na vývoji systému se podílely
i další fi rmy, například Central Euro-
pean Data Agency. Vytvoření systému
inicioval dubajský vládní úřad Roads
& Transport Authority pro lepší
organizaci dopravní situace v Dubaji.
DALILI (www.dalili.ae) je v provo-
zu od března 2006 a využívá aktuál-
ní dopravní informace, poskytované
stovkami dopravních čidel, umístě-
ných na dubajských komunikacích.
Dynamický Integrovaný Navigač-
ní Systém (DINS) pomáhá řidičům
během jízdy získat aktuální informa-
ce o stavu komunikací a hustotě provozu. Pro získání navigačních dat používá DALILI signál
GPS (Global Positioning System), vysílání aktuálních dopravních informací probíhá přes
radiový signál RDS-TMC (Radio Frequency Data - Traffi c Messaging Channel).
Systém umí plánovat trasu v souladu s dopravními informacemi a jejich aktualizací v reál-
ném čase. Umí navádět i po neznámých ulicích a jsou v něm zabudovány navigace k bodům
zájmu různých typů v Dubaji (např. pamětihodnosti, turistické oblasti, čerpací stanice, vládní
úřady, nemocnice, nákupní centra). Vedle rezidentů a turistů systém využívají také správci
vozového parku, veřejná doprava a operátoři hospodářských a záchranných vozidel. Systém
spolupracuje s jakýmkoli in-car navigačním systémem, využívajícím radiového kanálu, vysíla-
jícího dopravní data. (ss, jh)
Nabídka pracovních místSpolečnost Central European Data Agency, a.s. hledá obchodního ředitele a projektové
manažery. Bližší informace naleznete na www.ceda.cz. Případní zájemci posílejte svůj
životopis na e-mail jindra@ceda.cz.
FOTO
: PRA
M, H
SI, S
ITEW
ELL,
ARCH
IV
Hledátepráci nebozaměstnance?
www.geoinformace.cz/praceNajdete zde nabídky práce, inzeráty uchazečů, brigády, kurzy, vzdělávání.
INZERCE
V Dubaji se už neztratíteNavigační systém pro město Dubaj vytvořily české fi rmy
-
-
-
-
-
-
-
Jaroslav Lux, jaroslav.lux@tmapy.cz
-
--
-
-
IFRMMap
-
-
GetMap--
-
HTML klient-
Realizace projektu
-
Ukázka HTML klienta
Ukázka IFRMMap na portálu Centrum.cz
-INFO
Krátké zprávy
,
, Praha 1. – 2.
--
-
-
-
-
--
-
-
-
Petr Havelka, petr.havelka@tmapy.cz
-
-
--
-
-
-
-
--
-
-
-
-
-
-
-
--
--
Jan Langr, jan.langr@tma-py.cz
--
--
-
-
-
-
--
Milan Novotný, milan.novotny@tmapy.cz
TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM -
-INFO
GEOinformace | 3/2006 15www.geoinformace.cz
radar
V prostředí webu se stalo samozřejmostí, že
se nic neinstaluje na váš počítač. Vše funguje
v rámci webového prohlížeče. Na pracovních
stanicích a na serverech se software ovšem
instaluje poměrně často. I když jde o (čas-
to) prověřené aplikace, můžete si instalací
nějakého programu poškodit operační sys-
tém svého počítače nebo může dojít k soft-
warovým kolizím mezi různými programy
(takže po instalaci jednoho programu nefun-
gují najednou programy oba).
Podobným situacím můžete předejít tím,
že namísto instalace do svého dobře fungují-
cí počítač využijete tzv. virtuální zařízení.
Princip virtualizaceVšeobecně se postupy a techniky, které
k dostupným zdrojům umožňují přistupovat
jinak než fyzickým způsobem, označují jako
virtualizace. Virtualizovat lze na různých
úrovních, od celého počítače (tzv. virtuální
stroj), po jeho jednotlivé hardwarové kom-
ponenty (např. virtuální procesory, virtuální
paměť, virtuální hard disky apod.), případ-
ně pouze softwarové prostředí (virtualizace
operačního systému). Virtualizace umožňuje
izolovat veškerý použitý software od hardwa-
re počítače, tj. BIOS, operační systém i apli-
kace formou virtuálního rozdělení hardware.
Uživatel v mnoha případech ani nepo-
zná, že pracuje s virtuální aplikací. Příkladem
může být například pracovní stanice v kan-
celáři, která nemá kvůli bezpečnosti pevný
disk a operační systém se spouští po síti ze
serveru.
Pořídit si můžete například „chytrý“
ADSL modem nebo fi rewall. Tato zařízení
se dodávají v podobě „uzavřených krabiček“,
které v sobě obsahují optimalizovaný hard-
ware, operační systém a aplikační software
vykonávající pouze stanovené funkce.
I v prostředí osobních počítačů PC exis-
tuje možnost, jak úplně od sebe izolovat
hardware od softwaru. Můžete zkopírovat
diskový obraz přímo na pevný disk. Druhá
možnost je mít systému spustitelný přímo
z CD, tzv. LiveCD. Obě metody disponují
jistými nevýhodami a problém úplné a uni-
verzální přenositelnosti softwaru řeší jen čás-
tečně. Třetí možností je virtualizace.
Pro virtualizované prostředí, které lze pře-
nést na jiný, hostitelský počítač a běžet s ním
paralelně, se ustálil pojem „virtuální zařízení“
nebo „virtuální stroj“ (angl. virtual appliance,
resp. virtual engine).
Virtuální stroj je obraz počítače, který
existuje jen jako model uvnitř jiného počí-
tače. Programy běžící uvnitř tohoto stroje se
chovají, jako by běžely na skutečném počíta-
či, ale přitom nemohou nijak ovlivnit zbytek
„vnějšího“ počítače.
Virtuální stroje se používají z bezpečnost-
ních důvodů pro běh některých aplikací, aby
se tyto aplikace nemohly navzájem žádným
způsobem ohrozit, ani ovládnout hostitelský
počítač, resp. jeho operační systém.
Ve virtuálním stroji je možno spustit také
nějaký operační systém (často jiný než ten,
pod kterým virtuální stroj běží) a uvnitř
tohoto operačního systému pak běžným způ-
sobem fungovat.
Nad virtuálním zařízením má uživatel
plnou kontrolu, zvláště jedná-li se o virtuální
zařízení postavené výhradně na open source
komponentách.
Možnosti využití v geoinformaticePro geoinformatiku se s nástupem virtu-
alizace otevírají nové možnosti ve způ-
sobu nasazení, distribuce a správy webo-
vých mapových serverů, analytických GIS
nástrojů.
Poskytovatelé geoprostorových dat mohou
svá data nabízet spolu s funkčním virtuál-
ním zařízením, které umožní uživatelům
tato data okamžitě využít, analyzovat a pub-
likovat na internetu, v intranetu nebo lokálně
formou „off -line“ serveru.
Jednou z obrovských výhod virtuálních
zařízení je jejich přenositelnost a jednoduché
kopírování. To může usnadnit rozšiřitelnost,
dostupnost, fl exibilitu, zálohování i ochranu
proti napadení virtuálního zařízení.
MapSnackJedním z prvních geoprostorových virtu-
álních zařízení je MapSnack. Je to předem
nainstalovaný webový mapový server se zku-
šebními daty, které lze prohlížet a dotazovat
přes webový prohlížeč. MapSnack si můžete
vyzkoušet tak, že si jej stáhnete z adresy
http://www.vmware.com/vmtn/appliances/
directory/187
K jeho spuštění budete potřebovat „pře-
hrávač“ VMware Player. Ten je k dispozici
zdarma na stránkách fi rmy VMware (www.
vmware.com). redakce, zpracováno ze strá-
nek www.sumbera.com a cs.wikipedia.org
S virtualizací se to má podobně jako se simulátory letadel. / Pro virtualizaci je dnes nabízen komerční
i nekomerční software. VMware Player je nekomerční software, zatímco VMware Workstation, určený pro
provoz více operačních systémů najednou je komerční. Firma Microsoft zdarma i ke komerčním účelům
nabízí Microsoft Virtual PC, který ovšem narozdíl od VMWare podporuje ofi ciálně jen operační systémy
Microsoft Windows. K dispozici je také Microsoft Virtual Server, který podporuje operační systémy Microsoft
Windows a některé distribuce Linuxu. Je šířen zcela zdarma i ke komerčním účelům.
Váš GIS může být virtuální
FOTO
: ARC
HIV
REDA
KCE
Pokud si chcete vyzkoušet geoinformační software, nemusíte jej už fyzicky instalovat. Pomocí virtuálního zařízení si jej můžete vyzkoušet „nanečisto“ nebo GIS neinstalovat vůbec – pomocí virtuálního zařízení si jej totiž spustíte aniž byste jej instalovali.
GEOinformace | 3/200616 www.geoinformace.cz
GEOinformace | 3/2006 17www.geoinformace.cz
V letošním roce společnost GEPRO dosáhla
v oblasti geoinformatiky celé řady úspěchů.
K nejvýznamnějším z nich patří především dva
následující.
Ceny za Geoaplikaci roku
V soutěži Geoaplikace roku, pořádané Českou
asociací pro geoinformace, získala ocenění hned
ve dvou kategoriích. V kategorii Geoaplikace pro venkovské oblasti se společnost GEPRO
spolu s Dobrovolným
svazkem obcí Blanic-
ko-otavského regionu
(http://municipal.cz/
blanicko) dokázaly pro-
sadit a získaly třetí mís-
to. V červnu na konfe-
renci Geoinformatika
ve veřejné správě v Brně
převzaly ocenění za
systém, který pomáhá 23 obcím regionu spra-
vovat svá území. Už květen přinesl společnosti
GEPRO úspěch v podobě druhého místa v kate-
gorii Komerční geoaplikace za řešení Zentiva
Car System. Komplexní řešení na správu vozo-
vého parku společnosti Zentiva vycházející ze
standardního systému řady MISYS-CAR bylo
speciálně upravováno podle požadavků zákazní-
ka. Systém, jehož grafi cké jádro staví na systému
MISYS, zpracovává detailní on-line informace
o pohybu vozidel a poskytuje řadu údajů k opti-
malizaci nákladů na vozový park fi rmy.
MISYS na více jak čtvrtině republiky
Počet uživatelů systému MISYS dlouhodo-
bě a stabilně roste. V letošním roce je systém
využíván již ve více než 1 000 měst a obcí Čes-
ké republiky. Na území spravovaném systémem
MISYS žije přes 2,5 mil. obyvatel a jeho tržní
podíl tak dle různých kritérií (počet obyva-
tel, rozloha území apod.) dosahuje 25–35 %.
Současně je v ČR aktivně provozováno přes
200 dalších význam-
ných instalací systému
v oblasti státní správy
i komerčního sekto-
ru. Takové množství
uživatelů nelze získat
bez aktivní účasti dea-
lerů systému MISYS.
Jádro nejaktivnějších
z nich tvoří přibližně
40 převážně geodetic-
kých fi rem, které ve
svých týmech zaměstnávají pracovníky speci-
alizující se zejména na problematiku GIS. Též
díky nim je možné, že geoinformační techno-
logie pronikají a jsou aktivně využívány ve stále
větším počtu i menších obcí republiky a pod-
porují rozvoj celých regionů.
Upřímné poděkování za úspěšné šíření sys-
tému MISYS a jeho využívání patří všem dea-
lerům a uživatelům. Právě jejich rostoucí počty
jsou největším oceněním a měřítkem hodnoty
systému MISYS.
Zdenek Hoffmann
MISYS a další programy ve verzi 8
Na veletrhu Invex budou představeny nové verze 8 z rodiny produktů fi rmy GEPRO. Nejnovější podoba systémů MISYS, KOKEŠ, PROLAND, UPLAN a dalších, které jsou dlouhodobě vyvíjeny na principu otevře-nosti a interoperability, přinese uživate-lům nové funkce, zjednodušení obsluhy a v oblasti internetu rozšířenou podporu WMS služeb.
MISYS a pasporty
Uživatelé systémů MISYS a MISYS-WEB mohou využívat přes tři desítky pasportů. K pasportům, které MISYS-WEB umí využí-vat ve spojení se službami WMS, patří např. pasport adresních bodů UIR-ADR, nebo pas-porty dokumentace území, archeologických nálezů či vodohospodářských děl.
Obhajoba ISO
V červenci 2006 provedla fi rma SGS dozo-rový audit ve fi rmě GEPRO dle normy ISO 9001:2000. Obhajoba certifi kátu ISO a celý audit proběhly úspěšně. Společný dozorový audit potvrdil další zlepšování zavedené-ho systému managementu jakosti, který je důležitým základem pro úspěšné působení společnosti GEPRO na trhu.
Spolupráce s TeleAtlasem
Společnosti TeleAtlas a GEPRO podepsaly distribuční smlouvu, na jejímž základě bude moci společnost GEPRO poskytovat svým zákazníkům ucelenou sadu digitálních map evropských zemí pro svá řešení v rám-ci informačních dopravních systémů řady MISYS-CAR.
MISYS-CAR na páteři internetu
Na páteřní síti jsou umístěny servery spo-lečnosti GEPRO, na nichž je provozován v podobě outsourcované služby systém MISYS-CAR. Službu aktivně využívají nejen velké společnosti s rozsáhlým vozovým parkem v řádu stovek vozidel, ale také např. fi rmy s pouhými dvěma vozidly.
Kde nás uvidíte v nejbližší době
Dny malých obcí 3. října 2006 (Vyškov) a 5. října 2006 (Praha)INVEX 9. – 13. října 2006 (Brno)42. geodetické informační dny9. – 10. listopadu 2006 (Brno)
Efektivní tisk mapy
V programu MISYS existuje řada způsobů zadání tisko-
vého výstupu. Liší se od sebe způsobem zadání středu
a výřezu, nastavováním měřítka apod. Mezi nejčastější
patří volba „současné měřítko a střed“. Ta je sice nejjed-
nodušší, ale nelze při ní stanovit měřítko výstupu. Proto
jistě oceníte možnost „pokládání papíru“. To umožňuje
nastavit měřítko tiskového výstupu a umístit výkres na
papír v patřičné poloze. Po zadání měřítka do příkazové-
ho řádku, případně po výběru z přednastavených měřít-
kových čísel, se v grafickém okně vedle kurzoru objeví
„list papíru“ (kontury tiskové strany odpovídající zvole-
nému měřítku a formátu papíru zvoleného na tiskárně).
„Papír“ lze dále posouvat, při stisknuté klávese Shift
rotovat, nebo přidávat další listy, pokud jeden nestačí.
Kliknutím se spustí finální tisk.
Helena Hrubantová
Prezident ICA doc. M. Konečný (vlevo) předal cenu Geoaplikace
roku představitelům Blanicko-otavského regionu ing. N. Richte-
rové a fi rmy GEPRO ing. Z. Hoff mannovi.
GEPRO, spol. s r.o.Štefánikova 52, 150 00 Praha 5, tel.: 257 089 811
e-mail: gepro@gepro.cz, www.gepro.cz
Kladné body od uživatelů i expertů
PROP
AGAC
EFI
RMY
GEPR
O
MISYS – tipy a triky
informace ze společnosti GEPRO, spol. s r. o. září 2006
Společnosti GEPRO, ATLAS a CGS vás srdečně zvou na
12. ročník mezinárodního setkání uživatelů OLOMOUC 2006
Regionální centrum Olomouc, 6. – 7. listopadu 2006Registrace a další informace na www.gepro.cz
seriál
GEOinformace | 3/2006 www.geoinformace.cz18
Okolí Mile‰ovky za II. vojenského mapování
Používáte GPS navigaci pro práci nebo odpočinek?Do výřezu z ortofoto sopečných kuželů Českého středohoří na protějšístránce jsme doplnili značky z databáze bodových polí, které na svýchinternetových stránkách zdarma zpřístupnil Zeměměřický úřad v Pra-ze. Body státní nivelační sítě (nivelace.cuzk.cz) jsme vyznačili červeně,trigonometrické a zhušťovací body (dataz.cuzk.cz) jsou zde vyznačenymodře. Na uvedených webových adresách se můžete dostat až k sou-řadnicím S-JTSK (u některých bodů i zeměpisným) jednotlivých
bodů, k jejich slovnímu i grafickému polohopisu atd. Toto je ideálnízdroj dat pro vaše džípíesky. Na geodetických bodech se známou výš-kou si můžete také zkomparovat svůj výškoměr na GPS přístroji.A používáte mapy II. vojenského mapování z 1. poloviny 19. století?Naleznete je na oldsmap.geolab.cz. Zkuste si (jako učastníci 42. Geo-desie rallye ČR – již 7. října 2006!) odpovědět: Je na 458 m vysokémHolém vrchu s překrásným výhledem do okolí nějaký geodetický bod? Ne-
daleký charakteristický trojúhelník silnic je vyznačen šipkou. ✖ RP
Mile ovka 12.9.2006 18:15 Stránka 20
seriál
www.geoinformace.cz GEOinformace | 3/2006 19
FOTO
: GEO
DIS
BR
NO
Republika ze vzduchu
Technické informace o leteckém snímkuBarevná ortofotomapa âR
beze‰vû pokr˘vá celou âR,snímkování a zpracování dat probûhlo v letech 2002 – 2003,v roce 2004 bylo zahájeno nové snímkování (aktualizace do 3 let),velikost pixelu ortofotomapy je 50 cm,ortofotomapa ze snímkování od roku 2004 má rozli‰ení 20 cm/pixel,data jsou georeferencována v soufiadnicovém systému S-JTSK,standardní grafick˘ formát je TIF (popfi. jin˘),ãlenûní dat je do souborÛ podle kladu Státní mapy 1 : 5 000 (podle potfieby i jiné).
Objednání dat ortofotaData z mal˘ch prostorÛ a informaãní náhledy v plném rozli‰ení jsou na webov˘ch stránkáchhttp://www.geodis.cz/www/www_dataData pro vût‰í území lze získat pfiím˘m prodejem.Kontaktní údaje na obchodní oddûlení jsou:
tel.: +420 538 702 040fax: +420 538 702 061www.geodis.cz (stránky „fotogrammetrie“)e-mail: fotogrammetrie@geodis.cz
Tentokrát s naprosto vefiejn˘mi informacemi o poloze geodetick˘ch bodÛ!
– trigonometrické body ve správě Zeměměřického úřadu
– zhušťovací body ve správě KÚ pro Liberecký kraj se sídlem v Liberci
– body s určenými geocentrickými souřadnicemi (ETRS-89)
– nivelační body
Mile ovka 12.9.2006 17:47 Stránka 21
GEOinformace | 3/200620 www.geoinformace.cz
rozhovor
S Milanem Konečným jsme se setka-li v jednom z pražských hotelů, které mu slouží jako častý azyl při jeho ces-tách do zahraničí. Současný prezident Mezinárodní kartografi cké asociace ICA se právě vrátil z Brazílie, kde mu byl udělen titul „Rytíř brazilské karto-grafi e“.
Slavnostního ceremoniálu, kte-rý se uskutečnil při západu Slunce a se všemi vojenskými poctami na námořní vojenské základně v Nite-roi, části Rio de Janeiro, se zúčastnily desítky kartografů, geodetů a foto-grammetrů z celé Brazílie.
Rytířský titul byl vědci z České republiky udělen v historii poprvé.
V rozhovoru jsme si povídali nejen o tom, co ICA dělá, ale také o možnos-tech, které ještě máme před sebou, například v systémech včasného varování.
Japonci mi ukázali svět
FOTO
: ARC
HIV
Jak to vypadá v Jižní Americes kartografi í?ICA mimo jiné upřednostňuje pomoc rozvo-
jovým zemím. Celá Latinská a Jižní Amerika
je vedle Afriky její druhou zájmovou oblastí
ICA.
Všechny tři Ameriky, Severní, Střední
i Jižní, se snaží vybudovat geoprostorové
infrastruktury – GSDI, ale v této chvíli je
vidět rozdílná rychlost realizace daná histo-
rickými a objektivními důvody.
Jedním z velkých hráčů a motivátorů je
Panamerický institut pro geografi i a histo-
rii (PAIGH), který vede bývalý prezident
iniciativy Globální prostorové infrastruk-
tury (Global Spatial Data Infrastructures
- GSDI) a současný generální sekretář
Panamerického institutu pro geografi i a his-
torii se sídlem v Mexico City, dr. Santiago
Borrero.
Zajímavé na tom je, že se objevují nové,
netechnologické otázky, týkající se geoinfor-
mačních infrastruktur. Což je ostatně zajíma-
vé i u nás u INSPIRE – jak budou lidé přijímat
informace, jak se k nim dostanou a zejména,
jak jim je budeme schopní připravit.
V latinsko-americkém prostředí je to pře-
devším debata o tom, zda všechny produkty,
které jsou k nim importované z anglicky mlu-
vících zemí, jim skutečně vyhovují, respektují
určité tradice a reagují na místní podmínky.
Jsem přesvědčen, že lidé nebudou chtít
„kousíčky“ informací, jak jim to dnes mno-
zí sugerují, ale budou chtít výstup ve formě,
která jim vyhovuje, a to jsou – ať se to komu
líbí nebo ne – mapy, a nechme teď stranou,
zda analogové či digitální. Myslím si, že
uživatelé budou vždy chtít koncentrovanou
informaci, již předem někým v oboru vzděla-
ným připravenou (což se projeví mj. i tím, že
pokud je někdo nedostatečně v dané oblasti
vzdělaný, ale jinak moudrý, ponechá vysokou
míru volnosti pro rozhodování tomu, kdo
uvedenou podmínku splňuje), nebo budou
dostatečně vzdělaní sami a připraví si ji pod-
le svých aktuálních potřeb.
Kartografi e v řadě zemí Latinské Ameriky
je stále spojená s armádou. V Brazílii při
ceremoniálu jsem měl též možnost setkat
se s řadou vysokých důstojníků, např. plu-
kovníků, kteří velmi dobře ovládají karto-
grafi ckou a geoinformatickou práci a výstu-
py jejich institucí jsou zákonitě kvalitní.
Předpokládám, že u generálů bych zjistil ješ-
tě pozitivnější výsledek. Snad… (směje se)
Co předcházelo současnému pozvání do Brazílie?V Brazílii jsem byl před 3 lety a po mých
přednáškách je asi zaujalo, co ICA dělá a jaký
má potenciál pro aktivity v Jižní Americe.
Titul jsem dostal za rozvoj světové kartogra-
fi e a podporu rozvoje kartografi e v rozvojo-
vých zemích, zejména v Latinské Americe,
speciálně v Brazílii.
Jak jste se stal prezidentem ICA?Začalo to již v roce 1975, kdy jsem byl na
své první stáži v polské Wroclavi. Jako mladý
asistent Masarykovy univerzity jsem se tehdy
specializoval na geomorfologii u profesora
Jahna. Dostal jsem se k řadě titulů zahranič-
ní literatury a měl možnost se setkat s lidmi
ze zahraničí.
O dva nebo tři roky později se v Moskvě
konal světový Geografi cký sjezd. Na před-
sjezdových jednáních jsem na Ukrajině
potkal skupinku Japonců, kteří stejně jako já
letěli na sjezd přes Kyjev.
Po přistání se jim při tehdy typickém cha-
osu na letišti Vnukovo ztratila zavazadla.
Protože jsem uměl rusky i anglicky, pomo-
hl jsem jim je najít. Dlouhou dobu mi za to
děkovali. O rok později jsme se s Japonci
setkali znovu v Polsku.
Ostatně Polsko se v mém osudu vždy
nějak objevuje. Například na Špicberkách, na
první ze svých tří polárních expedic, jsem byl
s Poláky.
Milan Konečný
GEOinformace | 3/2006 21www.geoinformace.cz
Japonci mě v roce 1980 pozvali na kon-
gres v Tokiu. Ačkoliv šlo tehdy o geogra-
fi cký kongres, bylo podstatné, že jsem měl
poprvé možnost vidět skutečně špičkové
technologie a setkat s řadou špičkových
lidí, což mi otevřelo cestu do světa.
Cesta do Japonska byla také zajíma-
vá: Do Chabarovska letadlem, odtud 15
hodin vlakem do Nachodky a pak lodí do
Japonska. Strava – turistický salám a kon-
zervy. Tam se už o mě postarali profesoři
Masami Ichikawa, Akihiro Hara a další,
měl jsem možnost žít i v japonských rodi-
nách a to mi hodně dalo. Pro zajímavost:
1. třída vlakem Praha - Nachodka v té
době stála 400 korun.
Řada lidí ze světa Vás zná jako organizátora konferencí…Myslím si, že těžiště rozvoje GIS v teh-
dejší střední a východní Evropě bylo
v Československu. V roce 1987 jsme
s dr. Miroslavem Kolářem a ing. Mila-
nem Klimešem organizovali první kon-
ferenci a rovnou evropskou, nazvanou
EuroCarto VI. Byl na ní mimo jiné i dr.
David Bickmore, který poprvé přišel s
myšlenkou budování globálních prosto-
rových databází. Poté následovala celá
série konferencí [pozn. red.: GIS Brno
– 1991, 1994, 1996, 1998, AGILE 2001
a Digital Earth 2003], na kterou spousta
lidí, kteří v té době začínali s GIS, jezdila.
Přijel i legendární Lord Chorley z Velké
Británie. Cítil jsem silnou podporu čes-
koslovenské GIS komunity.
Dlouhou dobu to byla jediná konfe-
rence v Československu, na kterou jsme
dokázali pozvat lidi ze světové špič-
ky. Přijeli například Joel Morisson, Kurt
E. Brassel, německý kartograf Werner
Lichtner, dnes již zemřelý, podporoval mě
i Gottfried Konecny.
V té době jsem také začal aktivně pra-
covat v Kartografi cké společnosti. Díky
tomu, že konference v roce 1987 měla
úspěch, mi tehdejší rektor Čerešňák a dě-
kan Knoz odsouhlasili účast na Světovém
kongresu ICA v mexické Morélii.
Tam jsem začal být aktivní v řadě komi-
sí, což poté vedlo k tomu, že mě v roce
1995 zvolili v Barceloně viceprezidentem
této světové organizace.
V roce 2003 jsem se rozhodl kandi-
dovat na prezidenta ICA. V kandidatuře
proti mně stál bývalý prezident Rystedt,
který předtím několikrát prohlásil, že
již kandidovat nehodlá, v poslední chví-
li ale rozhodnutí změnil. Když kandidu-
jete proti někomu ze Skandinávie, pro-
hráváte ještě před začátkem volby 0:5,
neboť Skandinávci a s nimi často i země
Beneluxu hlasují spolu. Myslím, že to
manko vymazaly mnohé evropské země
a zejména celá Asie, kde všichni včetně
Japonska, Číny, Malajsie, Indonésie a dal-
ších hlasovaly pro mne. Nakonec jsem
v tajném hlasování vyhrál.
Ptáš-li se na osobnosti, které k tomu
v mém odborném životě přispěly, musím
jmenovat ty, kteří mě odborně vychova-
li, zejména profesoři Šimák, Krejčí a De-
mek a vůbec náročná a přitom sympatická
vědecká atmosféra, která v Brně existovala
i díky profesorům Srnkovi, Lauermanovi,
Miklošíkovi a dalším mimobrněnským
osobnostem jako skvělému docentu
Mikšovskému, ing. Slabochovi a příteli
profesoru Veverkovi. Každý z těch lidí mi
něco dal a fascinovali mě zejména proto,
že i v dobách železné opony měli globální
pohled na svět, což dnes některým jejich
nástupcům, lidem bez vlastního názo-
ru a invence, plnícím pouze úkoly svých
děkanátů a profesorů snažících se bezpro-
blémově dožít důchodu, často chybí.
Co přináší Vaše prezidenství České republice?Myslím si, že je to hlavně přínos znalos-
tí, a to na nejvyšší světové vědecké úrov-
ni. Funkce prezidenta ICA není placená,
cesty hradím ze svých projektů a většinou
v zahraničí i přednáším o projektech, kte-
ré vedu. ICA nemá k dispozici velké pení-
ze, má jako členy řadu rozvojových zemí
a obrovské množství cest, které jako prezi-
dent ICA absolvuji, by nemohla uhradit.
Naštěstí jsem našel pochopení u profe-
sora Fialy, rektora Masarykovy univerzity
Brno a děkana její Přírodovědecké fakulty
docenta Gelnara, kteří na rozdíl od něk-
terých staromódních úřednic oceňují, jaký
má tato funkce význam jak pro univerzitu,
tak i Přírodovědeckou fakultu.
Ještě musím zmínit jednu záležitost.
V 90. letech jsem byl hodně angažován
v evropských projektech, od roku 1997
jsem se účastnil aktivit Evropského fora
pro informační společnost (European
Information Society Forum).
Právě tehdy, dokonce i v diskuzích
s tehdejším euro-komisařem Martinem
Bangemannem a dalšími vysoce postavený-
mi úředníky, jsem začal intenzivně rozvíjet
plány o zapojení geoinformatiky a kartogra-
fi e do širokých trendů rozvoje informační,
resp. znalostní společnosti, jejichž předpo-
kladem je každodenní využití informačních
a komunikačních technologií. INZE
RCE
GEOinformace | 3/200622 www.geoinformace.cz
rozhovor
Uvědomil jsem si, že naše komunita se
musí výrazně více angažovat ve směru ven ke
společnosti a dalším vědním oborům a vypl-
ňovat přirozený prostor, který se jí v infor-
mační společnosti otevírá. Tento úkol není
zatím zdaleka splněn.
Znalosti získané ve světě mě ovlivni-
ly i v každodenním profesionálním životě,
například tím, že jsem se o klíčových inici-
ativách a nejlepších zkušenostech dozvídal
takřka ihned. Často jsem lidi, kteří ty doku-
menty připravovali, znal osobně (např. když
v roce 1994 prezident Clinton podepsal naří-
zení o tvorbě NSDI – Národní geoinformač-
ní infrastruktury). Výsledkem bylo, že jsem
s mnoha nápady mohl přijít dříve než ostat-
ní, navíc řadu projektů se nám podařilo reali-
zovat s odborníky ze západních zemí. To vše
dohromady mi pomohlo uplatnit se v ICA
a dotáhnout to až do prezidentské funkce.
Osobně si myslím, že má funkce je obrov-
ská propagace České republiky, přinejmen-
ším v komunitě lidí, co se kartografi í a geo-
informatikou zabývají a možná i v mnohem
širších souvislostech.
Propaguji také obor jako takový, napří-
klad pro ICA se mi podařilo prosadit pravi-
delný sloupek v časopise GIM International.
Každý dnes ví, co ICA dělá a kde je místo
světové kartografi e při řešení řady problémů
dnešního světa.
Jsem pyšný na to, že se mohu účastnit akcí
OSN, například v oblasti kosmického pro-
storu, kdy ve Vídni probíhala a probíhá řada
jednání ohledně rozvoje GNSS – Global
Navigation Satellite Systems (Globálních
navigačních a satelitních systémů), kdy byla
dohodnuta zejména harmonizace existujících
systémů GALILEO, NAVSTAR a GLO-
NASS, tak důležitých například pro rozvoj
lokálně založených služeb.
Proto jsem za ICA podepsal dohodu
o spolupráci s OSN právě v oblasti GNSS
a uvedených služeb.
Má ICA co říci i k takovým projektům, jakými je INSPIRE?Ano, má, ale ne všechno už umíme. Ovliv-
ňujeme oblast referenčních dat a zcela jistě
i geovizualizace či tvorby internetových map,
máme své významné zastoupení při tvorbě
standardů a budování metadatových služeb.
A co neumíme? V INSPIRE byla jednou ze
složitých úloh impaktní analýza. Ocenit, co
přinese uživatelům zavedení INSPIRE, a to
pokud možno exaktně v penězích. Ukáza-
lo se, že to zatím neumíme vyjádřit. Víme,
že satelitní snímek stojí například 5 dolarů,
máme jakési ekonomické propočty, ale neu-
míme měřit, co přinese podívání se na mapu
absolventovi kartografi e a co to dá naopak
člověku bez specializovaného vzdělání.
Kdybychom to věděli, tak bychom byli
mnohem dál a měli bychom více peněz na
naše výzkumy jak od Evropské unie, tak
i Světové banky.
Nikdo to neumí?Klasická otázka Světové banky je, co to
přinese, když do vás investujeme 2 miliar-
dy, jakou částku nám přinesete zpátky a kdy.
V případě map to ovšem znamená umět oce-
nit, co práce s geoinformacemi jejich uživate-
lům přináší a jak se to projevuje v následných
činech. A to zatím nikdo neumí, ekonomické
modely jsou v této oblasti krátké. Tedy pro-
zatím...
S určitostí pouze víme, že využití map
a GIS je dnes už obecně pozitivně přijímáno
a věří se v jeho pozitivní vliv např. na stát-
ní správu a samosprávu. Nicméně myšlenka
„každá informace v GIS pouze jednou, ale
využitelná pro všechny“ stále ještě některé
lidi budí ze sna, neboť odhaluje potřebnost
jedněch a nepotřebnost druhých.
Co dělá ICA pro rozšiřování všeobec-ného povědomí o kartografi i?Začali jsme připravovat zahraniční mise.
Kolegové byli v Th ajsku, kde školili místní
střední management, jak používat integro-
vaně nové technologie a média – jako jsou
družicové snímky, GPS, digitální mapy
apod. – na jejich úrovni řízení. Podobnou
akci budeme opakovat na regionální kar-
tografi cké konferenci OSN v Bangkoku.
Španělsko-bulharsko-česká skupina byla
v Bogotě, kde jsme přednášeli o mapách
a jejich možnostech na webu včetně nutnosti
generalizace. Letos na jaře jsme uspořádali
seminář o možnostech kartografi e v Dubaji
ve Spojených arabských emirátech. Šéf GIS
sekce Dubaje ing. Al Zaff ín mi tam řekl,
že by uvítal větší integraci poznatků při-
cházejících od vědeckých organizací a obo-
rů, které reprezentují ISPRS, FIG a ICA,
neboť bez nich je obtížné některé problémy
řešit.
Jak pracují pracovní komise ICA?Práce jednotlivých komisí hodně závisí na
tom, zda se podaří zvolit dobrého a aktivní-
ho předsedu.
Je zajímavé, že některé komise vznika-
jí znovu. Z komise Map Use vznikly komi-
se pro kartografi ckou vizualizaci a virtuální
prostředí, Ubiquitous mapping [pozn. red.:
většinou se nepřekládá - můžeme opsat jako
„mapování vždy, všude a s využitím všech
dostupných technologií“] a komise Mapy na
internetu.
V poslední době byl vznesen požadavek,
aby komise Map Use opět vznikla. Důvodem
je to, že se mapy využívají v řadě oblastí,
o kterých klasičtí univerzitní kartografové
ani neví.
Kartografi cká preciznost se odrážela i na ceremoniálu samotném. Probíhal při západu Slunce a zvuků bra-
zilské hymny, mimochodem dost dlouhé. V okamžiku, kdy hymna dohrála, poslední paprsek slunce zmizel
za obzorem nad mořem a patka vlajky se dotkla patky stožáru.
FOTO
: ARC
HIV
MILA
NA K
ONE
NÉHO
GEOinformace | 3/2006 23www.geoinformace.cz
Pro mě bylo překvapení, jak velká karto-
grafi cká produkce je v oblasti pojišťovnic-
tví. Jedna švýcarská pojišťovna mi řekla, že
si tisknou 20 tisíc map ročně. Ukazovali mi
datové báze, ve kterých byly perfektně geo-
grafi cky zpracované rizikové faktory, riziková
území včetně návodu, jak formulovat pojist-
ku vzhledem k daným rizikům. Informaci
o náplni práce komisí a pracovních skupin
je možné získat na webových stráncách ICA
www.icaci.org.
Existuje řada oblastí, kde se mapy využíva-
jí, a kam lidé, kteří se snaží rozvíjet teoretické
ideje kartografi e, nevidí nebo tam nesměřují.
Často mám obavy, že až 80 procent map
na světě může být nepravdivých. Lidé mají
technické prostředky, ale ne všichni dokáží
analyzovat jev, který mapují a tak podat
pravdivou informaci.
V tom spočívá síla našich studentů. Většina
absolventů kartografů–geoinformatiků práci
bez problému nachází.
V názvu ICA sice kartografi e je, ale připadá mi, že mnohdy to s kartogra-fi í již nemá nic společného…Záleží na tom, o jaké kartografi i se bavíme,
zda jenom o té analogové či digitální. Člen-
ské základně ICA jsme navrhli, zda by chtěli
změnit název asociace na „kartografi e a geo-
grafi cké vědy“. Pod vlivem evropských inici-
ativ (INSPIRE a GMES) jsme také navrho-
vali „kartografi e a geografi cké informace“.
Naposledy se o možnostech změny disku-
tovalo na kongresu ve španělské La Coruni
a opět to neprošlo. Řada lidí si myslí, že ICA
má dobré a zaběhnuté jméno, že to ukazuje
její výjimečnost. Když tam přidáme geo-
informatiku, tak bychom se zařadili mezi
další podobné společnosti, kterých je řada
a geoinformatiku stejně již řadu let využívá-
me. Tomuto trendu věří i „králové“ privát-
ního sektoru, například majitel ESRI Jack
Dangermond, který propaguje jak geografi i,
tak rozvoj a modernizaci kartografi ckých
metod.
Podle mě nezáleží až tak na názvu, ale na
tom, co se skutečně dělá.
Nedávno jsem měl spor s rektorem ITC
[pozn. red.: International Institute for Geo-
Information Science and Earth Observation
www.itc.nl], který tvrdil, že jsme „za karto-
grafi í“ (beyond) vše označoval jako „geotech-
nologie“. GIS je přitom především o zpraco-
vání dat, kdežto kartografi e se zabývá mapami
a interakcí systém – člověk, tedy tím, jak jsou
uživatelé schopni informace a znalosti z mapy
zpracovávat nebo je tam ukládat.
GIS nikdy nezahubil kartografi i a GIS
by nebyl GISem bez kartografi e. Vše začíná
referenčními daty a končí interpretací a vizu-
alizací dat a informací.
GIS pomohl kartografi i k obrovskému
rozvoji. Naši kartografi čtí předchůdci mož-
ná pozdě zareagovali na vývoj situace. To
se ovšem mění. Přední světové fi rmy, podle
informací, které mám, investují do rozvoje
kartografi e miliony dolarů.
Na svých přednáškách cituji článek z led-
na 2004 v časopisu Nature. V něm bylo zve-
řejněno stanovisko Ministerstva práce USA,
že geotechnologie (dálkový průzkum Země,
GPS atd.) jsou podle jejich údajů na 3. mís-
tě za bio- a nanotechnologiemi v investicích
a rychlosti rozvoje. Pro řadu lidí je to šokující
zpráva. Co se týká byznysu, tak na celém svě-
tě byl v roce 2005 v geoinformatice obrat 30
miliard dolarů. Oproti předchozímu roku to
byl šestinásobný nárůst. To o ledasčem mluví.
V poslední době se ICA angažuje v oblasti krizového managementu…ICA není jen vědecká organizace, členy jsou
i národní mapovací a další agentury, které
řeší reálné životní situace.
Asociace pracuje ve 4 oblastech: vědě,
výzkumu, výuce, každodennímu profesnímu
životu kartografů a při řešení společenských
problémů.
Například po tsunami v jihovýchodní Asii
se ukázalo, že musíme lidi učit, jak s mapa-
mi pracovat.
Po 3 letech, vyplněných výraznými pří-
rodními katastrofami, jsem byl na konferen-
ci Early Warning III v Bonnu. Titíž lidé na
úrovni ministrů stále diskutovali o témž – jak
mapy používat, zda lokálně nebo na celém
povodí.
Říkal jsem jim, že jedině na všech úrov-
ních, protože pouze tehdy je možné přijí-
mat opatření. Ale především musíte učit lidi,
jak jim rozumět. Začal jsem mluvit o kultuře
využití technologie, o chování ve stresových
situacích, jak na krize připravit.
Jsem rád, že i v ČR znám řadu lidí
(Obrusník, Hradec, Pašek, Hřebíček, Macko,
Tolasz, Rožnovský, Urbánek aj.), kteří jsou
schopni svými znalostmi a zkušenostmi
pomoci řešit problémy nejen v Evropě, ale
i v rozvojových zemích.
Tehdy v Bonnu jsem si uvědomil, že se
dělá pro osvětu využití kartografi e skutečně
málo.
Z naší strany, ze strany vědců, musíme
sběr a tvorbu map standardizovat, zajis-
tit rozvoj metadatových služeb, propraco-
vat vyjadřovací kartografi cké prostředky do
takové podoby, aby se mapové výstupy daly
porovnávat po celém světě.
Jak uvedl v Bonnu i bývalý americký pre-
zident Clinton – ale při vší skromnosti ICA
a já osobně dva roky před ním – musíme
vytvářet systémy tak, aby začaly pracovat ješ-
tě před katastrofou (pokud to jde) nebo těs-
ně po jejím vzniku (například po zemětře-
sení, které stále ještě nedokážeme spolehlivě
předpovídat). Kdyby na Srí Lance někdo lidi
velice jednoduše upozornil, že jde velká vlna,
mohly stovky, možná tisíce z nich přežít…
Jsem rád, že mému výzkumnému týmu
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýcho-
vy ČR svěřilo fi nanční prostředky na pod-
poru výzkumného záměru Dynamická geo-
vizualizace v krizovém managementu, kde
můžeme i výše zmíněné poznatky aplikovat
v prostředí ČR.
Když začínal 6. rámcový program Evropské
komise, bylo těžké vůbec prosadit nějaký pro-
jekt orientovaný na GIS. Evaluátoři se pta-
li, kde je inovace. Pak přišel teroristický útok
v New Yorku, následovalo tsunami a ukázalo
se, že geo- a další systémy nepracují dohro-
mady, integrovaně. Každý pouze říkal, co
udělal poté, kdy se tragédie stala.
My ovšem musíme připravit systémy tak,
aby reagovaly již při prvních signálech, že
se něco děje. Je dobře, že se Evropská unie
v této oblasti v současnosti hodně angažu-
je.
rozhovor
Příští mezinárodní konference ICA se bude
konat v Moskvě počátkem srpna 2007 (více infor-
mací je na www.icc2007.com)
Publikace s přehledem vítězných prací dětí za
posledních 10 let z kartografi cké soutěže, pořáda-
né Barbarou Petschenik
ILU: 2
X AR
CHIV
GEOinformace | 3/200624 www.geoinformace.cz
Například u chřipkových (lidských či pta-
čích) epidemií je vidět, že rozvoj jde správ-
ným směrem. Na základě signálů byla přijí-
mána opatření ještě dřív než vůbec epidemie
propukla.
U přírodních katastrof to zatím z výše
uvedených důvodů příliš nejde, ale srovná-
ní povodní na Moravě a v Čechách a zejmé-
na jejich řešení mne naplňuje optimismem.
Zkrátka nás musí někdo či něco vystrašit
a pak to začne jít. V tom jsme, myslím si,
zůstali světovými jedničkami.
Rezervy – ani ne tak u nás, jako spíše
ve světě – jsou i ve spolupráci vojenského
a civilního sektoru.
Možná to bude znít jako fráze, že se musí-
me více zaměřit na uživatele, ale ve zmí-
něném výzkumném záměru máme v týmu
i psychologa. Proč? Při tajfunech a tsunami se
ukázalo, že lidé mapám nerozuměli. Chceme
zjistit, jak vnímají a reagují v časovém stresu.
Chtěli bychom vytvořit mapy s inovovanou
symbolikou a zjistit, jak „necvičený“ člověk
mapy vnímá při krizích.
Myslíte si, že podmínky v ČR napomá-hají realizaci vašich záměrů?Myslím si, že ano, i když je potřeba často
jít štěstí vstříc. ČR jednoznačně potřebu-
je řešit správu v oblasti geoprostorových
dat. ČÚZK zdařile provádí úkony dané
mu zákonem (byť se oblast katastru zdá
preferována, což je ovlivněno i politickou
objednávkou a personálními přístupy), ale
celá oblast je nepoměrně širší a koordinaci
je potřeba urychleně řešit, ať už rozšířením
kompetencí zúčastněných subjektů daných
zákonem nebo ještě lépe koordinační sku-
pinou s vysokými pravomocemi na úrovni
premiéra české vlády. Ta by měla pověření
geoinformační procesy analyzovat, inte-
grovat. Měla by spolupracovat s odborný-
mi společenstvími jako je Kartografi cká
společnost ČR, Česká asociace pro geo-
informace či Nemoforum, zaujímat pozice
jménem ČR v rámci projektů a iniciativ EU
a podobně. Tady, jak doufám, sehraje klíčo-
vou startovací úlohu právě legislativní ini-
ciativa INSPIRE, v níž je největším tahou-
nem Ministerstvo životního prostředí ČR.
Myslím si také, že jsme zejména na domácí
scéně dostatečně nevyužili existence Minis-
terstva informatiky ČR, které řadu aktivit
z oblasti geoinformací podporuje. Ať bude
či nebude pokračovat, spojení a hledání
místa pro specifi cké (a pro laiky nesnadné)
geografi cké informace v celkovém vývo-
ji v oblasti informačních komunikačních
technologií, je nosné a stane se dříve či poz-
ději otázkou dne.
V ČR pořádá Kartografi cká společ-nost každoročně soutěž Mapa roku? Existuje něco podobného ve světě?ICA na každém kongresu pořádá výsta-
vu nejlepších map a dětských map a kreseb.
Velký úspěch má soutěž pro děti, která nese
jméno americké kartografky Barbary Petche-
nik. V minulém roce ICA společně s fi rmou
ESRI vydala úspěšnou publikaci s přehledem
vítězných prací dětí za posledních 10 let. Byl
bych rád, kdyby jakákoliv kartografi cká práce
byla tak úspěšná jako tato publikace, která se
prodává všude na světě a je o ni zájem např.
i u telekomunikačních společností právě pro
originalitu každé z kreseb. Dokonce mi tele-
fonovala jedna mezinárodní telekomunikační
fi rma, která nabízela velké peníze za jeden
obrázek pro své reklamní účely. Bohužel
jsem musel odmítnout, ICA je nezisková
a podle pravidel OSN organizovaná asociace.
V Bulharsku a Indonésii je soutěž dokonce
propagována v televizi a rozhlase. Pohříchu
práce z ČR zatím chybí, ale radost můžeme
mít alespoň z úspěchů mladých slovenských
kartografů.
Funkční období prezidenta ICA je 4 roky. Jste jím od roku 2003. Jaké máte ambice?Mojí velkou ambicí je vyprovokovat soutěž
s OSN o nejlepší mapu v oblasti životní-
ho prostředí, která by se vyhodnocovala po
celém světě. To by podporovalo tvorbu map
životního prostředí a zvyšovalo jejich úro-
veň.
Inicioval jsem založení komise pro včas-
né varování a krizový management v ICA.
Rád bych založil soutěž věnovanou mapám
a atlasům v této oblasti. To by zároveň pod-
pořilo myšlenku standardizace a tvorby
metadat.
Snažím se, aby ICA spolupracovala s dal-
šími organizacemi. Společně s ISPRS a FIG
jsme založili spojenou radu (joint board) –
řadu akcí bychom chtěli dělat společně. Teď
plánujeme společnou sekci, věnovanou roz-
voji kapacit v rozvojových zemích – ta by
měla proběhnout v Bangkoku na Regionální
kartografi cké konferenci OSN.
Kandidovat na prezidenta už nechci,
ale budu pokračovat jako tzv. „past-presi-
dent“. Řídím se tím, že by každý prezident
měl v průběhu čtyř let, kdy je funkcí pově-
řen, organizaci intenzivně řídit a věnovat jí
co nejvíce sil. Sám teď vidím, že čtyři roky
jsou tak akorát, jak říkávala moje babička ze
Vsetína.
ISDE (International Society for Digital
Earth), další světová organizace, u jejíhož
vzniku jsem stál, mě navíc zvolila do funkce
viceprezidenta. Pracovat s lidmi jako je čínský
předseda Akademie věd, ředitel po kosmic-
ký výzkum Kanady nebo rektor významné
londýnské univerzity, je pro mne obrovskou
vědeckou i společenskou výzvou nejen osob-
ní, ale i jako učitele, neboť moji studenti jsou
tzv. „in“ – a to nejen v brněnském či českém
měřítku.
– ptal se Josef Hnojil
rozhovor
Na diskuzi se studenty si Milan Konečný vždy čas najde Setkání s maďarskými kolegy
FOTO
: 2X
ARCH
IV
GEOinformace | 3/2006 25www.geoinformace.cz
Město Eindhoven se svými 200 tisíci
obyvatel je pátým největším městem
v Nizozemí. Je to pulzující metropo-
le, ve které se unikátním způsobem
setkávají high-tech a zemědělské
fi rmy. Město vždy bylo průkopníkem
ve způsobech, jak svým občanům
předávat informace z veřejné správy.
Nyní k tomu město využívá řešení od
Bentley Systems.
Potřebou města bylo publiko-
vat geoprostorová data na internetu
rychle, jednoduše a v podobě, kte-
rou by mohli běžní občané použít.
Požadavkem na řešení rovněž bylo,
aby administrátor webových strá-
nek mohl přidávat nová geoprosto-
rová data a provádět aktualizace bez
nutnosti stát se specialistou na geo-
informatiku.
Zdokonalení procesůpřípravy datV datovém skladu města postaveném na
databázi Oracle jsou uloženy velké objemy
prostorově orientovaných informací. Tato
data ovšem nebyla dříve tak snadno dostupná
obecné veřejnosti. Předchozí snahy o interne-
tové publikování inženýrských dat vyžadova-
ly nákladné a časově náročné pracovní pro-
cesy. Již procesy přípravy dat pro publikování
byly složité a vyžadovaly řadu kroků včetně
časově náročného převodu inženýrských
dat do internetového formátu Flash. Bylo
potřeba vytvořit nový přímý postup, který by
zajistil rychlou tvorbu snadno použitelného
veřejného webového portálu.
Proto se město Eindhoven obrátilo na
společnost Bentley, aby vytvořila ucele-
né řešení pro převod a publikování velkých
objemů grafi ckých informací na webo-
vých stránkách. Bentley vytvořila řeše-
ní, které umí rychle načíst rastrová a vek-
torová data a publikovat je přes web. Data
z aplikace MicroStation se uloží do dato-
vého skladu Oracle Spatial. Pro jejich pub-
likování na veřejném webovém portálu jsou
potom použity produkty Bentley Geo Web
Publisher a Geo Web Services.
Vedle internetového publikování dat je
součástí řešení také výkonnější intraneto-
vá aplikace pro interní potřeby jednotli-
vých odborů. Komplexní prostorová data-
báze je tak k dispozici všem pracovníkům
města, kteří v ní mohou vyhledávat infor-
mace, analyzovat data a vytvářet tematic-
ké mapy z dat uložených v městském dato-
vém skladu.
Všechny funkce aplikační vrstvy jsou dále
konfi gurovatelné dle specifi ckých potřeb
uživatelů. Informatici tak mohou pouhou
úpravou konfi gurace systému snadno reali-
zovat dodatečné požadavky uživatelů.
Vedle změn ovládání systému lze vytvá-
řet též kombinované výstupní formáty.
Mapy mohou být například generovány ve
formátech JPG nebo Flash, zatímco texto-
vé a další administrativní údaje mohou být
poskytnuty v XML formě.
Rychlejší a přehlednějšípublikování datMěsto odhaduje, že nová aplikace významně
ušetří čas a práci potřebnou pro tvorbu kva-
litních map na webu. Zástupci města prohlá-
sili, že „s aplikacemi Geo Web Publisherem
a Geo Web Services jim trvá aktualizace
prostorových informací na webový portál
5 minut místo tří týdnů programování, na
které byli zvyklí předtím.“
Nový systém organizuje geoprostorové
informace do reálných kategorií jako jsou uli-
ce, kanalizace, budovy či hranice parků. Díky
tomu může správce webových stránek pub-
likovat informace, aniž by musel jednotlivé
grafi cké prvky hledat v mnoha souborech.
Zavádění e-governmentuv NizozemíS aplikačními servery Geo Web Publisher a Geo Web Servicestrvá aktualizace prostorových informací na webovém portálu5 minut místo obvyklých tří týdnů programování
Ukázka uživatelského rozhraní, jak bylo implementováno při nasazení aplikačního serveru Geo Web
Publisher ve městě Eindhoven
ešeníPR
OPAG
ACE
FIRM
Y BE
NTLE
Y SY
STEM
S
GEOinformace | 3/200626 www.geoinformace.cz
Řešení společnosti Bentley navíc umožňu-
je propojit geoprostorová data s přidružený-
mi negrafi ckými daty. Tím se celý proces
webového publikování stává ještě jednoduš-
ším a přehlednějším.
Implementace řešení pro e-government
se skládala ze tří etap. V první etapě byla
grafi cká data začleněna do datového skladu
Oracle Spatial. Ve druhé fázi byl městský
datový sklad zpřístupněn interně uživate-
lům jednotlivých odborů. A ve třetí, závě-
rečné fázi byl Geo Web Publisher otevřen
pro publikování prostorových informací na
veřejných webových stránkách.
Ucelená architektura systému pro práci s geoprostorovou informacíEindhoven využívá výhod mnoha prvků
produktového portfolia Bentley Geospatial.
Vedle aplikace Geo Web Publisher je při
inženýrských a mapových projektech použit
rovněž MicroStation a Interplot.
Pro zajištění organizace a toku dat bylo
v rámci celé organizační struktury měst-
ského úřadu implementováno tzv. říze-
né prostředí na bázi aplikačních serverů
ProjectWise a Digital Interplot. V průbě-
hu přípravy projektu se ukázalo, že názor
uživatele na ucelenou architekturu prá-
ce s geoprostorovou informací odpovídá
vizím a směřování Bentley. Tato předsta-
va zahrnuje možnost pracovat s jednotli-
vými objekty s pomocí MicroStation spo-
lečně s XFM a ProjectWise Oracle Spatial
konektorem pro Oracle. Pracovní procesy
spojené se správou dat jsou díky tomu jed-
nodušší a přehlednější.
Vytvoření komunikačního nástrojeZákladním požadavkem na systém bylo, aby
webový portál e-government sloužil jako
oboustranný komunikační nástroj, který by
umožnil komunikaci přes web městu i obča-
nům.
Občané musí mít možnost požádat město
o stavební povolení, úředníci na straně dru-
hé musí být schopni vytvořit a poslat mapy,
dokumenty, úřední povolení a další infor-
mace řadovým občanům.
S pomocí technologií společnosti Bentley
pro správu a publikování dat bylo dosaženo
i tohoto cíle. Spojení dvou technologií
umožnilo Eindhovenu vytvořit pružný
a použitelný publikační systém geoprosto-
rových dat. (pred)
Informace o projektu zařazeném do soutěže BE Award
Projekt: E-government portál
Zákazník: Gemeente Eindhoven, Nizozemí
BE Award kategorie: Řešení pro veřejnou správu
Cíle projektu: Řešení pro začlenění prostorových informací z darového skladu Oracle Spatial do webového portálu e-government a jejich zpřístupnění občanům.
Stručná fakta o projektu: Nápadité zapojení prostorových informací do webových stránek veřejné správy. Možnost editovat prostorová data prostřednictvím webového rozhraní.
Webové stránky projektu: http://www.bestemmingsplannen.eindhoven.nl (sekce Heizoom „04“ a poté „Plankaart“)
Použité produkty společnosti Bentley: Bentley Geo Web Publisher s aplikací Geo Web Services
ešení
Publikace geoprostorových dat města Eindhoven na webu
Bentley aplikace Geo Web Publisher s plánem města a dalšími informacemi
Územně analytické podklady ve formě SWOT analýzy pro obec s rozšířenou působností Litovel.
SWOT analýza je strategický plánovací nástroj pro zjištění silných a slabých stránek uvnitř organizace
(Strengths, Weaknesses) a hledání příležitostí a hrozeb (Opportunities, Threats) pro organizaci zvenčí.
Analýza se většinou provádí v počátcích projektu a pomáhá organizacím vyhodnotit stávající situaci.
Facility managementTematická příloha časopisu GEOinformace 3/2006
Tematická příloha časopisu GEOinformace 3/2006
28 GEOinformace | 3/2006
S ing. Lucií Ryjáčkovou, prezidentkou české pobočky Mezinárodní asocia-ce facility managementu IFMA, jsme se setkali v centrále fi rmy Vodafone, kde pracuje jako manažerka rozvo-je nemovitostí. Zajímalo nás, co je to facility management, jak funguje česká pobočka mezinárodní asociace IFMA a co všechno můžeme od facili-ty managementu očekávat.
V roce 2000 jste založili českou poboč-ku IFMA. Jaká byla s FM situace, když jste ji zakládali?Obor facility managementu byl v České
republice před šesti lety spíše neznámý. Za
sebe mohu uvést, že jsem tento obor obje-
vila díky CAFM softwaru, který zahraniční
fi rma, pro níž jsem pracovala, chtěla zavést
pro správu nemovitostí. Založení pobočky
a vytvoření platformy setkávání odborníků
a zájemců o tento obor rozhodně podpoři-
lo a urychlilo vývoj FM v ČR. Mezinárod-
ní asociace pro facility management IFMA
nám velmi pomohla, čerpali jsme od ní při
zakládání pobočky zkušenosti. Prvním prezi-
dentem IFMA CZ se stal ing. Ondřej Štrup,
který s podnětem založit pobočku v té době
přišel.
Jak se od sebe liší zahraniční a domá-cí FM?Vidím zde paralelu s rozvojem republiky
a s naším vstupem do Evropské unie. Záro-
veň do České republiky přicházely zahraniční
fi rmy, které se již o významu FM přesvědčily
a rozpoznaly, jak jim pomáhá k rozvoji jejich
hlavního podnikání.
O kom víte, že u nás před lety nasadil první CAFM/CIFM systém?Zpočátku vládl vůči FM v organizacích
a institucích ostych. Na trhu chyběly refe-
rence. Mezi první reference nasazení FM
u nás v České republice patří Západočes-
ká energetika (Nemetschek – Alfa), Česká
Spořitelna (systém vyvinutý společností
Facility managementumí zajistit příjemné prostředí
FOTO
: ARC
HIV
FM (Facility Management) – metoda, jak dokonale sladit pracovní-
ky, pracovní prostředí a procesy uvnitř organizace. Jejím apliková-
ním organizace dosahují úspor ploch a nákladů ve výši až 30 pro-
cent.
Facility manager – profesionál, který zabezpečuje optimální a eko-
nomicky efektivní využití ploch, veškerého majetku a potřebných
služeb v organizaci.
IFMA (International Facility Management Association) – meziná-
rodní nezisková organizace, sdružující více než 18 000 odborníků na
celém světě. V USA vznikla v roce 1980, do Evropy se dostala v deva-
desátých letech. Její česká pobočka vznikla v roce 2000.
CAFM (Computer Added Facility Management) – programový sys-
tém pro správu podpůrných procesů založený na grafickém znázor-
nění správy prostor (CAD), vybavený silnou databázovou informač-
ní podporou. Cílem užívání CAFM systému je zefektivnit podpůrné
provozy, přesně adresovat nákladové položky a vytvářet informační
bázi pro rychlé rozhodování managementu společnosti.
CIFM (Computer integrated facility management) – softwarová
aplikace zahrnující komplexní řešení definované Integrovaným plá-
nováním. Toto řešení zohledňuje celý proces včetně procesů hlav-
ního předmětu podnikání.
CFM (Certificated Facility Manager) – tento titul je udělován aso-
ciací IFMA. Držitel titulu musí složit náročnou dvoudenní zkoušku,
která prověří nejen jeho znalosti v oboru, ale i praktické zkušenosti,
které lze načerpat pouze provozováním praxe, a okamžitý úsudek
při řešení modelových situací.
Základní pojmy ve zkratce
29GEOinformace | 3/2006
ABB), Fakultní nemocnice v Hradci Králové
(FaMa), Chemopetrol Litvínov – rozšíření
GIS o CAFM (systém od HSI), Česká správa
letišť (GIS/FM od Xanadu) a plno dalších.
Umíte úspory, které nasazením FM systému získá uživatel, vyjádřit?Úspory se dají spočítat empiricky, zkuše-
nostně. Můžete například použít srovnávací
studie, kde uvidíte nasazení systému v jiném,
vám podobném projektu.
Také tím, že data pro FM vůbec
shromáždíte, datový chaos částečně eliminu-
jete a tím ušetříte.
Neméně významná je informační výhoda,
jakou získáte nasazením FM systému vůči
dodavatelům. Když víte, co kde je a za kolik
jste to pořídili, máte výhodu při sjednávání
smluv do budoucna.
Obecně je ušetření hodně skryté – nejde
to vyjádřit v jednotkách, ale spíše v procen-
tech z celkových nákladů. Orientační výpočet
úspor nabízí snad jako jediné webové strán-
ky fi rmy Archibus. Zadáním počtu spravova-
ných čtverečních metrů a počtu pracovníků,
kteří s aplikacemi CAFM budou pracovat, se
dozvíte návratnost investice.
Jak velkou část tvoří ve FM systému analytická část a jakou vizuální část? Pro facility managera nejsou informační sys-
témy zrovna nejlevnější, takže za nasazením
určitého systému musí vidět následné úspo-
ry. Proto je pro něj důležitá analytická část.
Díky ní může prosadit FM řešení v rámci své
fi rmy nebo instituce.
Grafi cká část je víceméně podpo-
ra, která je ovšem vhodná a dobrá,
a samozřejmě pro uživatele systému
velmi přehledná. Ne nadarmo se říká,
že jeden obrázek vydá za tisíc slov.
Grafi ckou část nepoužívá FM manager pro analytické úlohy? V případě využití GIS nástrojů se to nabízí…Propojení databáze a grafi cké části je
dnes jednoduchá záležitost. Těžší je to
s vektorovými daty.
Osobně jsem se zatím s grafi ckou
částí s vektorovými daty, která by byla
využita pro analytické úlohy, zatím
nesetkala.
Subjekty v České republice hod-
ně čerpají ze zahraničních zkušenos-
tí, takže ta doba, kdy budeme použí-
vat grafi ku pro analýzu, třeba přijde.
Facility manageři by jistě grafi ckou
podporu chtěli, ale je asi náročné časo-
vě i fi nančně je připravit.
Znáte u nás příklady, že by facility manager byl ve vedení fi rmy?Být ve vedení fi rmy je asi snem každé-
ho facility managera. Cílem asociace je
pomoci FM specialistům se do vedení
fi rem dostat. Realita je ovšem jiná. Každá
fi rma vnímá FM jinak – jak se vyvíjí a jak
se facility managerovi daří přesvědčit před-
stavenstvo nebo vedení, že FM je důležitý.
Odvíjí se to rovněž od směru podnikání fi r-
my a jak je ve fi rmě například vnímáno IT
oddělení. Cílem a zásadou facility mana-
gementu je sdružování a hledání synergie
mezi podpůrnými procesy. Do podpůrných
procesů tak může být zahrnuto řízení lid-
ských zdrojů či informační oddělení. Řekla
bych, že záleží na statečnosti každé fi rmy,
Facility management v dnešním pojetí představuje metodu, jejímž
cílem je vzájemně sladit pracovníky, pracovní činnosti a pracovní
prostředí. Jeho součástí je obchodní administrativa, správa majet-
ku, jeho ostraha, úklid, údržba a dnešní integrovaný facility mana-
gement v sobě zahrnuje i takové činnosti jako je zajištění stravová-
ní pracovníků, jejich školení, poštovní a kurýrní služby a komplexní
podpora informačních technologií.
Již ve 30. letech 20. stoletíZáklady facility managementu lze vystopovat v 30. letech dvacátého
století v řadě výrobních organizací na území USA. Některé myšlen-
ky tehdejší americké metody správy prostředků, činností a lidských
zdrojů dobře ilustruje příklad Baťova Zlína, včetně na svoji dobu uni-
kátní architektura centrální administrativní budovy a kompozice
města jako celku. Moderní facility management v dnešním pojetí
se rozvíjí v USA od počátku 60. let. První převratnou změnou bylo
zavedení volně přestavitelných příček nebo zástěn v kancelářských
prostorách, druhou změnou byl příchod osobních počítačů. Masivní
nástup osobních počítačů do všech oblastí administrativy a řízení
spolu se zaváděním elektronických prvků požární ochrany a ochrany
objektů vyvolal nové požadavky na facility management, zejména
na zakomponování počítačů, kabelů a další techniky do administra-
tivních a výrobních prostorů. Současně bylo nutné řešit nové způso-
by osvětlení, akustiky a problematiku teritorií. Problematika pracov-
ního prostředí se stala výrazně komplexnější a objevila se potřeba
profesionálního facility managementu.
Druhým, neméně významným podnětem pro profesionalizaci
facility managementu a přechod od jednoduché správy objek-
Facility managementOd jednoduché správy objektů k integrovaným informačním systémům
Vzhledem k nedostatku fi nancí ve zdravotnictví by
v nemocnicích měl být maximální důraz na efektivitu pro-
vozu. Jednou z prvních nemocnic, které začaly využívat
facility management, byla Fakultní nemocnice v Hradci
Králové.
Univerzity a vysoké školy se svými rozsáhlými komplexy
budov jsou dobrým místem pro využití facility manage-
mentu. Jednou z prvních referencí nasazení systému pro
správu majetku byla Západočeská univerzita v Plzni.
FOTO
: ARC
HIV
ZU,
FN
HRAD
EC K
RÁLO
VÉ
Tematická příloha časopisu GEOinformace 3/2006
30 GEOinformace | 3/2006
jak si určí, kde má hlavní podnikání a zda
je schopna „odříznout“ zbytek a označit to
jako podporu a hledat mezi podpůrnými
činnostm strategické a efektivní propojení.
Do FM patří i správa lidských zdrojů ve fi rmě?Klidně by tam mohla patřit. Záleží na tom,
kde si stanovíte dělící čáru – co je podpo-
ra vašeho podnikání a co je hlavní činnost.
Firma může vnímat lidské zdroje natolik
důležité, že je chce mít oddělené od FM.
Ale pokud je vnímá jako podporu svého
podnikání, tak je klidně může zařadit „pod“
facility management.
Je možné získat certifi kaci svého systému nebo svých znalostí facility managementu?Celosvětová IFMA uděluje a vydává certifi -
kát. Můžete získat certifi kaci Certifi ed Faci-
lity Manager (CFM). Protože je to nároč-
ný proces, tak z organizačních důvodů kurz
a udělování certifi kace CFM zatím nepro-
bíhá u nás. Certifi kaci ovšem můžete získat
v okolních státech, například v Německu,
Nizozemí či Velké Británii.
Certifi kaci získává jednotlivec a taktéž
IFMA jako taková sdružuje pouze fyzické
osoby. Díky tomu je zachována její nezávis-
lost, můžeme si vyměňovat informace, disku-
tujeme o rozvoji oboru. Nevzniká tu podpora
té či oné fi rmy, je tím zachována nezávislost
asociace. Členy asociace můžeme obecně
rozdělit do tří skupin: dodavatelé (lidé pra-
cující v dodavatelských fi rmách), odběratelé
(pracující ve fi rmách či institucích, které FM
používají) a konzultanti.
Jak se mohou případní zájemci stát členy asociace?Stačí se přihlásit, roční poplatek za členství
se pohybuje řádově od 85 eur za interneto-
vé členství, 175 eur za pobočkové členství
(např. v IFMA CZ) až do 284 eur, což je
včetně odběru FMJ magazínu a členství
v tzv. odborných radách. V ceně pobočkové-
ho členství jsou materiály pro členy, vstup na
všechny akce asociace a další výhody. IFMA
vydává dvouměsíčník FMJ – Facility Mana-
gement Journal. Česká pobočka navázala
spolupráci s redakcí Wagner Press, která
tů, jejich úklidu, údržby a ostrahy k integrovanému facility mana-
gementu byl přechod od izolovaných účetních agend (provozní,
materiálové, osobní účetnictví) k budování komplexních ekonomic-
kých systémů (SAP aj.).
Internacionalizace FMV Evropě se moderní metody facility managementu objevily až
počátkem 90. let, zejména ve Velké Británii, Skandinávii, Francii
a Beneluxu. V německy mluvících zemích se moderní facility mana-
gement zavádí s pětiletým zpožděním. V postkomunistických
zemích se k modernímu FM přihlásilo jako první Maďarsko, kde již
v roce 1998 vznikla národní asociace facility managerů HUFMA.
Významným počinem bylo setkání amerických zájemců o FM
v roce 1980 na němž byla založena nová organizace National Facility
Management Association (NFMA). Ze 47 účastníků se stalo čle-
ny nové asociace 25 zúčastněných. Krátce po druhé výroční kon-
ferenci nové organizace, díky iniciativě kanadských zájemců o FM,
z původně národní asociace vznikla dnešní International Facility
Management Association (IFMA). V současnosti má IFMA 18 000
členů z 67 zemí a 130 poboček. IFMA poskytuje jak podporu všem
zájemcům o facility management, tak zajišťuje certifikaci autorizova-
ných FM managerů s titulem Certified Facility Manager (CFM). Česká
republika se stala v dubnu 2000 prvním postkomunistickým státem,
který se začlenil do této nadnárodní organizace. IFMA CZ je občan-
ským sdružením, které sdružuje fyzické osoby mající zájem o podpo-
ru a rozvoj FM (www.ifma.cz).
Facility management a správa majetkuSpráva majetku patří k jedněm ze základních úkolů facility manage-
mentu. Do správy majetku v pojetí FM patří zejména správa výrob-
ních a skladových areálů, administrativních komplexů, případně
správa a údržba jednotlivých budov. V první etapě vývoje FM se
správa majetku soustřeďovala především na správu pozemků, sprá-
vu a údržbu budov. V této etapě si provozovatelé nemovitostí
PracovníciLidské zdroje
ProcesyČinnosti
ProstoryProstředí
Provozníefektivita
Strategie
Pro facility management je specifi c-
ká třetí oblast, označená jako „Prostory“.
Ostatní dvě jsou shodné pro jakýkoliv
management.
IFMA CZ pořádá prohlídky zají-
mavých objektů, kde je využíván facility
management. Na snímcích pražský Nile
House, skupinové foto z návštěvy pražské-
ho letiště a momentka z prohlídky centrá-
ly potrubní pošty v nemocnici Motol.
FOTO
: 2X
ARCH
IV IF
MA C
Z, 1X
CRE
ST C
OMM.
31GEOinformace | 3/2006
obvykle objednávali služby
FM u specializovaných FM
organizací. V další etapě se
nabídka FM rozšiřuje o sprá-
vu a provoz informačních
technologií, včetně tvor-
by a údržby strukturované
telekomunikační kabeláže.
Od této etapy je pak již jen krůček k integrovanému FM, který nabí-
zí komplexní správu, údržbu a ostrahu majetku. Rovněž tyto služby
jsou typicky nabízeny formou outsourcingu.
V případě správy majetku velkých výrobních areálů (závody těžké
chemie, rafinérie ropy, areály rozvoden, jaderné elektrárny, povrcho-
vé doly) zůstává správa majetku standardně v režii provozovatele
těchto zařízení. Formou outsourcingu je řešena pouze dodávka tech-
nologických nástrojů správy majetku, které jsou často začleňovány
do komplexního administrativně ekonomického systému řízení.
Správa majetku a GISGeoinformační technologie představují velmi vhodný nástroj sprá-
vy majetku jak běžných administrativních komplexů, tak rozsáh-
lých a mnohovrstevných výrobních areálů. GIS technologie se
prvotně začaly prosazovat jednak ve správě inženýrských sítí, jed-
nak ve správě majetku měst a obcí (nemovitý majetek, dopravní
infrastruktura, městská zeleň apod.).
Nabídka technologií integrovaného FM vede k stále častějšímu
nasazování GIS technologií i do správy administrativních komple-
xů nebo jednotlivých budov. Aktuální etapa vývoje FM, označo-
vaná obvykle jako infrastrukturní management, nabízí vlastní FM
i jednotnou správu datových skladů včetně dat FM.
V tomto případě se stává facility manager součástí vrcholové-
ho řízení podniku a facility management se stává interní divizí.
Integrovaný FM je následně integrální součástí celopodnikového
ekonomicko-administrativního systému, včetně GIS aplikací.
Miloš René
jako součást měsíčního periodika Develop-
ment News distribuuje čtvrtletník věnovaný
facility managementu u nás.
Jaké akce pořádáte?Mezi nejpravidelnější patří neformální sní-
daně v Café Louvre každou poslední středu
v měsíci. S měsíční pravidelností rovněž orga-
nizujeme tematické čtvrteční společné večery
v pražském BoDi klubu [pozn. red.: aktuální
termíny setkání najdete na stránkách www.
ifma.cz]. Nepravidelně zajišťujeme exkurze
do významých a zajímavých objektů a pro-
vozů. V minulosti jsme návštívili pražské
administrativní budovy Nile House, Charles
Square či T-Mobile. Zájemci měli možnost
si prohlédnout také dohledové centrum Čes-
ké pošty, Sazka Arenu, prostory areálu Škoda
Mladá Boleslav a další.
V rámci Týdne Facility managemen-
tu (letos se koná již šestý ročník) vyhlašuje-
me v rámci společenského večera „Osobnost
roku“ a „Projekt roku“. Loni se navíc udělo-
vala cena pro studenty.
Objevil se v hodnocení někdo s GIS?V Papírnách Štětí byl nasazen systém, který
bychom kvůli rozsáhlosti areálu mohli ozna-
čit jako GIS. Jak už jsem ovšem naznačila,
hranice mezi GIS a CAFM jsou ve facility
managementu velmi nepatrné.
Děláte si jako asociace statistiku, kolik nasa-zených projektů FM bylo úspěšných?S benchmarkingem se hodně potýkáme. Fir-
my v České republice jsou opatrné, posky-
tovat data o projektech zatím moc nechtějí.
Není jednoduché je přesvědčit, že poskytnutí
dat jim na druhé straně přinese informace
o celém trhu a tím že se budou moci poučit.
Přitom každý by velmi rád získal porovná-
ní. IFMA v rámci celé Evropy vypracovala
srovnávací studii, pro ČR zatím v takovém
rozsahu k dispozici není.
Kam se podle vás bude do budoucna facility management rozvíjet?V České republice jsme oproti světovému
facility managementu pořád na začátku.
Světový facility management se rozvíjí již
více jak 25 let, my jsme začali řádově před
šesti až osmi lety, takže máme mírné zpo-
ždění. Nevyužíváme všechny možnosti, kte-
ré FM nabízí. Zatím například nejsou pro-
pojeny všechny procesy, které by šly na sebe
provázat.
Co se týká zahraničí, povědomí o FM je
vyšší, a je například spojován s magementem
dodavatelských řetězců (supply chain mana-
gement). Dochází k vlnám outsourcingu,
jednou vidíte, jak fi rmy outsourcují všechny
služby, poté dojde ke kalibraci, atd.
Obecně záleží na vedení, které ve facili-
ty managementu vidí prostředek, s pomocí
něhož může ušetřit a tak vést fi rmu efektiv-
něji. Pokud chce být fi rma schopná konku-
rence, mít šikovné lidi, musí vytvořit pří-
jemné prostředí, což FM umožňuje zajistit.
I přes nárůst práce „z domova“ totiž fi rma
vždy bude potřebovat provozuschopné záze-
mí.
– ptal se Josef Hnojil
Přečtěte siVlastimil K. Vyskočil, Ondřej Štrup:
Podpůrné procesy a snižování režij-ních nákladů (Facility Management). Professional Publishing, Praha 2003
Jde o jednu z mála
původních českých
knih, věnujících se
uceleným způsobem
problematice FM.
V knize se dozvíte,
jak si vytvořit stra-
tegii správy majetku,
kdy a proč se vyplatí zavést facility mana-
gement. Jsou zde kapitoly o zajištění FM
služeb (outsourcing), začlenění FM do
organizační struktury organizace. Budete
upozorněni na rizika a problémové okru-
hy integrovaného managementu. Dozvíte
se o normách ISO 9000 a 14000. Kniha se
věnuje i pracovníkům ve FM a jejich cer-
tifi kaci. Autoři neopomenuli ani softwa-
rovou podporu FM a jak postupovat při
zavádění softwaru do organizace. Dozvíte
se také 13 kroků k úspěšné implementaci
softwaru pro FM. (red)
Zaujala vás uvedená problematika? Máte
jiný názor? Chcete diskutovat?
Pište na adresu IFMA CZ.
IFMA Česká republika
Karlovo náměstí 30, 120 00 Praha 2
e-mail: administrativa@ifma.cz
Tematická příloha časopisu GEOinformace 3/2006
32 GEOinformace | 3/2006
Aktiva - Majetek - Informace
Začalo to v průmysluPočátky vzniku systému se váží k polovině
90. let a jednomu z největších petrochemic-
kých objektů v republice, akciové společnos-
ti Chemopetrol. Ten značně zvýšil nároky
na kvalitu a rychlou dostupnost informací
v oblasti správy areálu a jeho infrastruktu-
ry (územně plánovací činnosti, koordinace
aktivit různých subjektů v území, investiční
výstavba, nadzemní a podzemní rozvody, evi-
dence a nakládání se stavbami a plochami,
zajišťování bezpečnosti a ochrany a dalších
činností).
Přistoupilo se tedy k vytvoření tzv. informač-
ního systému o území, který byl postupně inte-
grován s daty dalších informačních systémů
společnosti z oblasti ekonomiky, údržby, bez-
pečnosti a dalších. Velká pozornost byla věno-
vána především úlohám pro podporu správy
majetku společnosti.
Cílem bylo vytvoření spolehlivého a snad-
no nasaditelného systému pro získání pře-
hledu o umístění a stavu majetku, od zaří-
zení až k výrobním halám, technologickým
zařízením a pozemkům, umožňujícím jeho
efektivní využití. Systém dnes umožňuje vést
údaje o veškerém majetku společnosti, plá-
novat jeho umístění, tento majetek přiřazo-
vat zaměstnancům. Sledovaným prvkům lze
přiřadit stav (využívaný, pronajatý, objedna-
ný) a další podrobný popis (typ, cena, záruč-
ní doba, parametry udávané výrobcem atd.),
stejně jako údaje o nákladech a efektivnosti
využívání. Lze vést údaje o skladování nebez-
pečných materiálů a znečištění prostředí,
stejně jako o zabezpečení a ochraně prostor
a ploch apod.
Ing. Jiří Benda, vedoucí odboru správy are-
álu Chemopetrol a dříve hlavní uživatel systé-
mu, říká: „Informační systém implementova-
ný fi rmou HSI je jedním z nejvýznamnějších
informačních systémů Chemopetrolu. V sou-
vislosti s narůstajícím tlakem na racionaliza-
ci procesů se stal nezbytným nástrojem pro
efektivní správu areálu a zájmových území
společnosti. Klademe proto důraz na další
rozvoj systému a jeho propojení s ekonomic-
kým software SAP, zejména v oblastech sprá-
vy majetku a document managementu.“
Nutnost rozdělení AMI na typová řešení pro různé segmenty uživatelůV roce 2001 fi rma HSI tento již ucelený
systém zobecnila a přiřadila mu název AMI.
Zároveň se jí podařilo nasadit jej v dalších
průmyslových podnicích, avšak v této době
již vznikala poptávka po systému správy
majetku i v jiných segmentech, ve kterých
však existují více či méně odlišné potřeby.
Tyto pochopitelné potřeby se fi rma HSI
rozhodla refl ektovat vytvořením základních
typových variant AMI, a to pro průmyslové
zóny, správce inženýrských sítí, administra-
tivní celky a vysoké školy. Na základní typo-
vé varianty je nyní jednoduše možné stavět
další jednotlivé funkční moduly, a proto lze
AMI nasadit téměř v jakémkoliv prostředí.
Využití AMI v administrativních, kulturních a obchodních zónáchPrvním podnikem nevýrobního typu, v němž
bylo AMI nasazeno, byla v roce 2003 sloven-
ská společnost Technopol Servis, která rozví-
jí své aktivity v oblasti restauračních služeb,
poskytování jednacích a kongresových pro-
stor a pronájmu kancelářských a jiných neby-
tových prostor.
Při této implementaci byl kladen důraz
zejména na podporu údržby budov a jejich
technického a technologického vybavení včet-
ně pasportizace, dále na podporu pronájmu
prostor a ploch včetně zabezpečení doprovod-
ných služeb a na podporu pro zajišťování akcí
pořádaných v kongresovém centru.
Technopol Servis i každá další typově
podobná společnost tak získá získá komplex-
ní přehled o konstrukčním provedení a tech-
nickém stavu staveb, o vedení sítí a rozvodů
a jejich technických parametrech, o bezpeč-
nostních opatřeních, o všech instalovaných
zařízeních a technologiích, o vybavenosti
všech prostor a dále operativní přístup k tech-
nické a revizní dokumentaci. Velmi užiteč-
né je řešení různých aspektů údržby – plánu,
průběhu, délky realizace, nasazených zdrojů,
spotřeby materiálu, přeúčtování třetím stra-
nám, analýz apod.
Důvody vytvořenítypového řešení pro vysoké školyVysoké školy, resp. univerzity, obvykle spravu-
jí řadu areálů a budov různého stáří, původně
sloužících různým účelům. Univerzitní pro-
středí přináší řadu specifi k, daných způsobem
organizace s typickou decentralizací a potře-
bou reagovat na neustálé změny vyvoláva-
né rozvojem celé školy, jednotlivých oborů
a změnami ve výuce. Vysoké školy také provo-
zují odlišné informační systémy, se kterými je
obvykle nutno AMI propojovat. Tyto potřeby
způsobily úpravu AMI do další odnože. Více
na toto téma již naznačí následující případová
studie. Marek Nacházel, HSI, spol. s r.o.
AMI je modulární systém pro podpo-ru správy majetku, integrující technic-ká, provozní, obchodní, ekonomická a další data o majetku včetně grafi c-kých a multimediálních údajů. AMI je určeno pro facility manažery, správce nemovitostí, právníky, manažery bez-pečnosti, požární ochranu a ostrahu, tj. pro pracovníky zodpovědné za efektivní využití svěřeného hmotné-ho majetku. AMI může být snadno integrováno s dalšími podnikovými informační systémy (ekonomika, per-sonálie a další).
PROP
AGAC
E FI
RMY
HSI
FOTO
: CHE
MOPE
TROL
33GEOinformace | 3/2006
používá AMIUniverzita Pardubice navazuje na více než
padesátiletou tradici vysokého školství ve
městě. Byla založena jako Vysoká škola che-
mická v Pardubicích. Po roce 1990 se z jed-
nofakultní školy chemického zaměření stala
instituce poskytující vysokoškolské vzdělání
univerzitního typu a v současnosti na ní stu-
duje více jak sedm tisíc studentů. Velký rozvoj
v posledních letech sebou přinesl i potřebu
efektivní správy nemovitostí a infrastruktury.
Chtěli jsme mít pod kontrolou informace o majetku školyNáklady na správu budov, vybavení a zaří-
zení v majetku univerzity jsou významným
parametrem ovlivňujícím fi nanční hospoda-
ření této instituce. Základem je požadavek na
zajištění úplných a aktuálních údajů o nemo-
vitém a dalším vybraném dlouhodobém
majetku (především o vybavení a zařízení
budov) a následně jejich zpřístupnění všem
oprávněným zaměstnancům univerzity, kte-
ří je pro svoji činnost potřebují. Od začátku
projektu kladla Univerzita Pardubice důraz na
provázání nově zaváděného systému s dalšími
provozovanými systémy a začlenění AMI do
univerzitního informačního portálu.
Požadavky na řešení vytvoření jednotného zdroje platných údajů
(zamezení duplicitám, protichůdným infor-
macím atd.), podchycení veškeré dokumen-
tace (technické, legislativní, provozní) do
jednoho transparentního prostředí
zajištění operativního přístupu k potřeb-
ným údajům
upřesnění jednoznačné zodpovědnosti za
jednotlivé okruhy dat i za svěřený majetek
prokazatelnost a zpětná dohledatelnost
využití fi nančních a hmotných prostřed-
ků směřujících do správy budov
zajištění vazeb na provozované systémy
(iFIS, STAG, VERSO, …)
informační podpora procesů správy majet-
ku, tedy údržby majetku a pronájmů.
Důraz na vazby s dalšími systémyProjekt byl zahájen realizací modulů Pas-
port staveb, Areály a pozemky a Majetko-
právní vztahy. Velká pozornost byla věno-
vána důslednému založení pasportu budov,
převodu všech dostupných pasportizačních
evidencí a postupnému zahájení aktualizace
pasportizačních dat v novém systému, včet-
ně tvorby grafi ckých dat o budovách. Data
vznikají digitalizací výkresové dokumenta-
ce a jejich následnou vektorizací a transfor-
mací do geodetických souřadnic. Grafi cká
data jsou následně propojena s popisnými
pasportizačními daty.
Od začátku byl velký důraz kladen na
začlenění systému AMI do univerzitního
informačního prostředí. Primární vazbou
z hlediska majetku univerzity je relace na
systém iFIS, ekonomický informační systém
univerzity. Datové propojení obou systémů je
účelné jednak z hlediska kontroly správnosti
a konzistence dat, ale také jako zdroj dat pro
vizualizaci vybraných ekonomických jevů
v grafi cké části systému AMI (např. sledo-
vání celkových odpisů na budovu, areál, nebo
sledování zůstatkové hodnoty investic, kte-
ré jsou evidovány v objektu, na nákladovém
středisku apod.). Informace o majetku vede-
né v ekonomickém systému a v AMI nejsou
vedeny duplicitně, ale navzájem se doplňu-
jí, neboť jsou vedeny z pohledu odlišných
potřeb různých útvarů, příp. nutnosti splnění
různých legislativních požadavků.
Řešení je rovněž propojeno se systémem
studijní agendy (STAG), Centrálním regist-
rem osob a v dalším kroku je na řadě výměna
dat s manažerským informačním systémem
VERSO. Pozornost je věnována důslednému
sdílení číselníků se všemi zmíněnými systé-
my, což je žádoucí z důvodu zabránění dupli-
kací a redundancí dat. Připravuje se nasa-
zení dalších modulů AMI, které podporují
procesy správy majetku nad pasportizačními
daty a daty areálů, tedy údržba majetku, pro-
nájmy, lokalizace osob a dále bude rozvíjena
oblast využívání vznikajících grafi ckých dat
(modul Využití prostor), formou prezentova-
ných tematických okruhů (rozmístění útva-
rů, plošné výměry apod.).
A proč právě AMI od fi rmy HSI?Po důkladném průzkumu trhu v oblasti
aplikací určených pro správu majetku jsme
vybrali aplikaci AMI fi rmy HSI. Svo-
jí funkčností, technologií i cenou nejlépe
vyhovovala zadávacím požadavkům.
Naše volba se ukázala jako správná,
implementace ze strany dodavatelské fi rmy
probíhala profesionálně s cílem co nejlépe
vystihnout naše potřeby. Zavádění infor-
mačního systému určeného na správu areálů
a majetku klade nároky i na zákazníka, kte-
rý je nucen připravit si projektovou doku-
mentaci, číselníky areálů, budov, místností,
atd. a určit priority v této oblasti. Ve spolu-
práci s odborníky z fi rmy HSI byla provede-
na důkladná analýza procesů spojených se
správou budov, údržbou, nájmy.
Protože jsme důraz kladli kladen na
integraci AMI s dalšími aplikacemi, čímž
se podařilo vytvořit důležitý nástroj pro
poskytování informací sloužících manage-
mentu Univerzity Pardubice k efektivnímu
řízení.
Mgr. Olga Klápšťová, ředitelka Informačního
centra Univerzity Pardubice
Použité SW platformy
správa majetku: AMIGIS klient: GeoMediamapový server: GeoMedia Web Mapdatabázový systém: Oracleserver – Windows 2000 Serverklienti: Windows 98 až Windows XP
PROP
AGAC
E FI
RMY
HSI
FOTO
: UNI
VERZ
ITA P
ARDU
BICE
SeznamARCDATA PRAHAwww.arcdata.cz
BENTLEY SYSTEMSwww.bentley.cz
CORA GEOwww.corageo.sk
DATA Systemwww.datasystem.cz
DIGISwww.digis.cz
GEODIS BRNOwww.geodis.cz
Autodeskwww.autodesk.cz
GEOTRONICS PRAHAwww.geotronics.cz
GEPROwww.gepro.cz
HSIwww.hsi.cz
Intergraph ČRwww.intergraph.cz
Sitewellwww.sitewell.cz
TopoL Softwarewww.topol.cz
T-MAPYwww.tmapy.cz
Český institut interních auditorůwww.interniaudit.cz
Svaz podnikatelů ve stavebnictví v ČRwww.sps.cz
Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků www.ckait.cz
Česká komora architektůwww.cka.cc
Česká společnost pro systémovou integraci www.cssi.cz
Asociace realitních kanceláří ČRwww.arkcr.cz
Česká komora odhadců majetkuwww.ckom.cz
Česká asociace pro geoinformacewww.cagi.cz
IFMA CZwww.ifma.cz
Kompendium geoinformatikywww.geoinformace.cz/kompendium
Tematické přílohy časopisu GEOinformace
1/2006: Veřejná správa2/2006: Územní plánování a GIS3/2006: Facility management (právě čtete)4/2006: Doprava (uzávěrka 10. 10.)
Chcete, aby se v časopise psalo také o vás? Chcete, aby se v příloze objevila případová studie nebo inzerát na vaše služby či řešení? Chcete být
v Kompendiu geoinformatiky? Zavolejte nebo pošlete e-mail. Telefon: 775 239 478, 251 565 572. E-mail: redakce@geoinformace.cz
firem z Kompendia geoinformatiky, poskytující řešení, software,
data, služby pro facility management.
+ vybrané orgány a instituce se vztahem k facility managementu
SmartGISwww.smart-gis.com
Český svaz stavebních inženýrůwww.cssi-cr.cz
IFMAwww.ifma.org
BERITwww.berit.cz
KompendiumgeoinformatikyPřehled, který se vám bude hodit po celý rok.Pomůže vybrat dodavatele geodat, software, řešení či doplňkových služeb.Určeno pro váš úřad, instituci i firmu.
Zdarma celý rok k vašim službám online na adrese www.geoinformace.cz
Zde může být příště vaše institucevčetně webové adresy
tištěné vydáníjiž rozebráno
GEOinformace | 3/2006 35www.geoinformace.cz
Již několik let používáme metodu laserscanningu pro zaznamenání skutečného sta-vu budov a pro získání pod-kladů pro potřeby památkové péče, architektů či uměleckých restaurátorů.
Metoda pozemního laserscanningu
je založena na zaměřování tzv. mra-
čen bodů, které po spojení vytvo-
ří prostorový model objektu obrov-
ským množstvím diskrétních bodů se
střední chybou 12 - 20 mm. Z takto
získaných mračen bodů lze získávat
například hrany, plochy a řezy skeno-
vaných předmětů.
Mezi nejvýznamnější zakázky
laserscanningu, které jsme realizovali,
patří zaměření fasády národní kultur-
ní památky – Národního divadla, kde
bylo odevzdáno více než 83 milionů
laserových bodů, popisujících celou
budovu. Naposledy jsme realizovali
model minaretu v Lednici, který byl
zaměřen před svojí komplexní rekon-
strukcí.
Dalším významným projektem
bylo vytvoření prostorového mode-
lu památky UNESCO v Brně – vily
Tugendhat.
Skenovat můžete jakýkoliv objektVila Tugendhat je historicky cenným a záro-
veň prostorově členitým objektem, muse-
li jsme proto adekvátně přizpůsobit postup
a způsob prací. S měřením se začalo v nejvyš-
ším podlaží a v každé z místností jsme sig-
nalizovali 6 až 8 vlícovacích bodů, obvykle
umístěných v rozích místností. Následovalo
vlastní skenování a fotografování místností
digitální zrcadlovkou umístěnou na skeneru.
V každé z místností byla naskenována
minimálně dvě bodová mračna s rozdílným
sklopením skeneru, aby byla pokryta i mís-
ta, která byla mimo zorné pole prvního ske-
nu. Po dokončení skenování bylo nutné kaž-
dou stěnu znovu nafotit, tentokrát s osou
záběru pokud možno kolmou k focené plo-
še. Skenování a focení se dařilo celkem bez
problémů, pokud jsme se pohybovali ve vět-
ších místnostech a halách, problémy ovšem
nastaly v poměrně úzkých chodbách, kou-
pelnách a toaletách. Zorné pole skeneru
360 x 90° pokrylo v jednom skenu jen malou
část stěn, ani zorné pole 14 mm objektivu
nepojalo při odstupu jen několik decimetrů
potřebnou část omítek.
Často se také stávalo, že do skenovaného
prostoru bylo možné umístit buď pouze ske-
ner, nebo jeho obsluhu, nikoli oba najednou.
Do takových prostor jsme umísťovali pouze
skener na podlahu, kabely jsme protáhli štěr-
binou v nedovřených dveřích a skener ovlá-
dali z vedlejší místnosti.
Jak vzniká digitální modelPo transformaci všech skenů vznikl jednot-
ný bodový model, který zbývalo převést do
vektorové formy. Vektorizace jsme realizova-
li v programu MicroStation s pomo-
cí aplikace TerraScan. Nejprve jsme
v 3D vektorizovali všechny hrany, tvo-
řící drátěný model. Z těchto hran byl
vytvořen renderovatelný 3D model
a 2D vektorové pohledy. Do vekto-
rových 2D pohledů na jednotlivé stě-
ny jsme překreslili příslušné digitální
snímky a vznikly tak ortogonalizo-
vané snímky v rovinách příslušných
stěn. Tato výrobní část byla obzvláště
komplikovaná v malých místnostech
a stísněných prostorách.
Posledním krokem byla vizuali-
zace celého modelu vily. V progra-
mu 3D Studio Max, jsme upravili
jednotlivé plochy, opláštili je reálný-
mi texturami z pořízených fotografi í.
V zahradě jsme vymodelovali stro-
my, keře, plochy chodníčků a trávní-
ků. Na úplném závěru jsme vytvoři-
li pohledy a celkový virtuální průlet
vilou Tugendhat.
Nový standard pro dokumentaciV průběhu nasazování laserscannin-
gu se nám ukázalo, že jeho meto-
da je vhodná hlavně z toho důvodu,
že prostorová mračna můžete nejen
využít k získávání řezů v objektech v libovol-
ném směru (na rozdíl od jiných metod zamě-
řování), ale také získáte vzájemné prostorové
vztahy mezi body zaměřovaného objektu. To
je výhodné v případě, že potřebujete rekon-
struovat patřičnou část i po jejím případném
nechtěném poničení nebo demolici v reá-
lu. Tuto metodu můžete výhodně využít při
záchranném zaměřování objektu.
V současné době disponujeme komplexní
technologií pro zaměřování historicky cen-
ných staveb. Naši pracovníci byli při projek-
tech postaveni před řadu technických a tech-
nologických problémů laserscanningu, které
se jim úspěšně podařilo vyřešit.
Laserscanning je nový a přitom dokonalý
způsob, jak dokumentovat objekty.
Martina Bartošíková
GEODIS BRNO, spol. s r.o.
PROP
AGAC
E FI
RMY
GEOD
IS B
RNO
ešení
Pozemní laserscanningMetoda pro konzervaciskutečného stavu objektů velkého významu
Vila Tugendhat po laserovém skenování vypadá jako ve skutečnosti.
Virtuální prohlídky mohou začít.
ILU: 2
X AR
CHIV
FIR
MY
GEOinformace | 3/200636 www.geoinformace.cz
ešení
G/Gas poskytuje základ pro zlepšení podpory provozu a integrace geoprostorových dat. Řešení využívá více než 150 společností v Evropě. Jsou jimi správci inženýrských sítí a distribuční společnosti, jme-nujme například E.ON Bayern, Ruhrgas, Anglian Water či Interoute. Rozšiřitelné řešení G/Gas je využitelné i v dalších multiutilitních společnostech ve vodárenství a energetice.
Projekt „Geoprostorové řízení zdro-
jů založené na G/Technology – G/
GAS” od společnosti Intergraph ČR
pro Jihočeskou plynárenskou zís-
kal v soutěži Geoaplikace roku 2005
první místo v kategorii Komerční
geoaplikace. Soutěž pořádá Česká
asociace pro geoinformace a v letoš-
ním roce soutěžní příspěvky hod-
notila nezávislá porota, kterou tvo-
řili zástupci Ministerstva vnitra,
Ministerstva informatiky, ČVUT,
Univerzity Palackého v Olomouci
a fi rmy CEDA.
Nová generaceŘešení G/Gas fi rmy Intergraph při-
náší novou generaci geoprostorové
technologie a integruje ji do pod-
nikových procesů. Schopnost spo-
lehlivě a rychle určit polohu a pro-
vozně-technické parametry zařízení
a prvků distribuční sítě významně zvyšuje
efektivitu provozních a údržbových činnos-
tí organizace.
Napojení na SAP R/3Standardní řešení bylo uživatelsky upra-
veno pro splnění požadavků zákazníka.
Intergraph převedl kompletní databázi prv-
ků včetně geografi cké informace z před-
chozího GIS systému do nové podnikové
databáze. Rozsáhlé kontroly platnosti zajis-
tily datovou integritu celého procesu dato-
vé migrace.
Dalšími kroky rozšíření systému G/Gas
je integrace s ostatními klíčovými podni-
kovými systémy, SAP R/3 a vytvoření por-
tálu provozních aplikací přímo dle defi no-
vaných potřeb Jihočeské plynárenské.
Konzistentní dataJihočeská plynárenská dodává
zemní plyn více než 107 tisícům
zákazníků v Jihočeském kraji.
Vlastníky společnosti jsou E.ON
Czech Holding AG a Oberöster-
reichische Ferngas AG. Služby
JČP zahrnují nejen připojení na
distribuční síť, ale také poraden-
skou činnost v oblasti energeti-
ky a další projekty zaměřené na
koncové zákazníky.
V Jihočeské plynárenské zod-
povídal za implementaci řešení
IT manažer společnosti, ing. Jan
Jára. Ten o implementaci pozna-
menal: „G/Gas nám otevřel
nové možnosti pro navázání
GISu na případné další systémy,
o kterých jsme dříve nemoh-
li rozumně uvažovat. Migrace
do nového systému nemusí být
jen strašák pro IT odborníky.
Ve spolupráci s pracovníky fi rmy
Intergraph ČR proběhla hlad-
ce a přinesla cennou přidanou
hodnotu – konzistentní data.
Nový systém sám dobře pomáhá
udržovat vyčištěná data dlouho-
době v dobré kondici. Díky pro-
pracovanějšímu dotazovacímu
aparátu a přepracovanému systé-
mu tisků v konečném důsledku
zvyšuje produktivitu práce. Když
už jsem se zmínil o produktivitě
práce, tak i propagace logických
a datových změn ze serveru k uživatel-
ským stanicím ke zvýšení určitě přispě-
la. Uživatel díky upuštění od souborové
reprezentace dat na mapě již neuvidí „Hic
sun leones“ a jednoduše může nahlížet do
všech námi spravovaných oblastí.“
Martin Trávníček
INTERGRAPH ČR, spol. s r.o.
PROP
AGAC
E FI
RMY
INTE
RGRA
PH
R
Pořádekv geoprostorových datech pomocí Intergraph G/GasJihočeská plynárenská úspěšně implementovala a využívá systém prostorového řízení zdrojů, který zvítězil v letošní soutěži Geoaplikace roku
Každodenní i dlouhodobá a strategická rozhodnutí na všech úrovních řízení
společnosti mohou být realizována pouze na základě kvalitních a včasných
informací. Podklady pro podporu kvalitního a rychlého rozhodování čas-
to zahrnují informaci o poloze a technické charakteristice zařízení a prvků
distribuční sítě. G/Gas zajistí přístup a využití takových informací nejen pro
specializované geografi cké aplikace ale obecně pro všechny podnikové sys-
témy a procesy.
ILU: 1
X AR
CHIV
FIR
MY, 1
X AR
CHIV
RED
AKCE
GEOinformace | 3/2006 37www.geoinformace.cz
Globalizacev technické normalizaci
Globalizace trhu zásadně mění charakter
technické normalizace a posouvá její působ-
nost z národní a regionální do mezinárodní
úrovně. Dnes již existují oblasti, kde mezi-
národní normy zcela nahradily nebo nahra-
zují původní normy národní a regionální.
Typickým příkladem je oblast informačních
a komunikačních technologií (ICT) a pocho-
pitelně také oblast geoinformačních techno-
logií.
Technická normalizace byla neodmyslitel-
nou součástí technické praxe odjakživa, měni-
lo se pouze její postavení v rámci právních
řádů a její fungování podle jejího zasazení do
legislativních a organizačních struktur státu.
Vazba jak technické normalizace, tak tech-
nických norem na právní normy je pro řadu
oblastí průmyslu klíčová. Bez podpory před-
pisů je velmi složité, ne-li nemožné, dosáh-
nout jak harmonizace technických norem, tak
jejich následného efektivního uplatnění v pra-
xi. Na druhou stranu může tato vazba zna-
menat brzdu nebo dokonce překážku tech-
nického rozvoje pokud neumožňuje pružně
reagovat na technický vývoj v dané oblasti.
Tento problém není ničím novým a v rám-
ci EU je koncepčně řešen politikou technické
harmonizace předpisů a norem, která byla do
evropského práva zakotvena již v roce 1985
tzv. Novým přístupem k technické harmoni-
zaci a normám a v roce 1987 tzv. Jednotným
evropským aktem. Cílem je dosažení jednot-
ného vnitřního trhu a volného obchodu. Za
těmito strategiemi se skrývá snaha o vytvo-
ření zdravého konkurenčního prostředí, kte-
ré by mělo zajišťovat trvalý rozvoj zemí EU
a jejich uplatnění na světových trzích. Je zřej-
mé, že tento proces je složitý a bolestivý a je
ovlivňován zájmy jak jednotlivých států, tak
různých skupin.
Technické normy jsou v EU dokumen-
ty obecně nezávazné. V současných právních
systémech národních a evropském se uplatňu-
je princip odkazů na normy. Závazné právní
předpisy stanovují rámcové základní požadav-
ky, na ně navazují harmonizované technic-
ké normy, které doporučují, jak jim vyho-
vět z hlediska technického řešení. Splněním
požadavků takové normy se vytváří předpo-
klad splnění požadavků závazného technic-
kého předpisu (tzv. presumpce konformity),
který poskytuje nezbytnou právní jistotu a je
podmínkou volného přístupu na evropský
trh. Normy se mohou stát smluvně závazný-
mi např. uzavřením obchodních smluv mezi
dodavatelem a odběratelem. Veřejnoprávní
instituce mohou vyžadovat povinné používá-
ní norem, zejména u veřejných zakázek.
Rámec a principy současného systé-mu technické normalizacePro současný celosvětový trh je charakteris-
tické vzájemné pronikání různých sektorů
průmyslu. V podstatě žádné odvětví dnes
není zcela nezávislé na produktech, výrobních
postupech nebo službách vytvořených v jiném
odvětví. Novým aspektem v oblasti technické
normalizace je také rychle pokračující konver-
gence technologií. Typickým příkladem je
Technická normalizace ovlivňuje život každého z nás. Zasahuje do všech čin-ností a sfér výroby, kde na jejím konci je pestrá paleta produktů od výrob-ků denní spotřeby, hraček pro děti, výrobků těžkého průmyslu, zeměděl-ství, až po nejrůznější služby cestovní-ho ruchu, dopravy, sociální a zdravotní péče nebo informační a komunikační služby. Smyslem technické normaliza-ce je dorozumění partnerů v oblasti techniky. Toho je dosahováno pro-střednictvím norem (nebo jiných typů technických dokumentů), které vzni-kají na základě spolupráce a dohody zainteresovaných stran a proto jsou důležitou pomůckou pro technickou praxi podniků a institucí. V průmys-lu a obchodu představují normy základ konkurenceschopné a efektiv-ní výroby. Vyvažují vztah mezi jakostí a náklady, stanovují kritéria bezpeč-nosti a slouží jako etalon pro měře-ní požadovaných vlastností výrobků nebo služeb. V případě sporu mohou dokonce zastávat roli arbitra.
inovace
ILU: L
EONA
RDO
DA V
INCI
GEOinformace | 3/200638 www.geoinformace.cz
využívání informačních a komunikačních
technologií při budování celosvětových infor-
mačních a komunikačních infrastruktur. Je
proto vyžadováno, aby používané technologie
byly rychle standardizovány, ale současně by
neměly existovat organizační nebo procedu-
rální zábrany, které by tento proces zdržovaly
nebo omezovaly a tím bránily technickému
rozvoji. S ohledem na uvedené byla v uplynu-
lých letech uskutečněna řada změn v systému
evropské normalizace. Charakter současného
evropského a mezinárodního systému nor-
malizace stručně popisuje tento text.
Současná technická normalizace v EU
se vyznačuje úzkou vazbou na mezinárod-
ní systém normalizace. Normalizační proces
založený na mezinárodním konsensu zajišťu-
je, že konečné normy reprezentují kolektiv-
ní znalosti a zkušenosti zúčastněných stran
– průmyslu, vlád, výzkumných ústavů, zku-
šebních laboratoří a spotřebitelských orga-
nizací. Užitečnost mezinárodních norem je
dnes uznávaná všemi průmyslovými sekto-
ry. To z praktického hlediska znamená nejen
prosazení tvorby a využívání mezinárodních
technických norem v co nejširším měřít-
ku, ale především nahrazení národních nebo
regionálních norem mezinárodními norma-
mi. Nejednotnost normativních dokumen-
tů v různých zemích je příčinou technických
bariér v mezinárodním obchodování. Jejich
odstranění je podstatou existence meziná-
rodních normalizačních organizací ISO,
IEC a ITU.
Evropská normalizace je nutným mezi-
článkem k zajištění mezinárodní harmoni-
zace norem. V praxi to znamená, že všude
tam, kde je to možné, jsou do evropské sou-
stavy norem přebírány mezinárodní normy.
Z pohledu ČR jako člena EU (týká se všech
členských zemí EU) je současný systém nor-
malizace tvořen třemi úrovněmi, které jsou
mezi sebou provázány, navzájem se ovliv-
ňují a doplňují (viz Obrázek „Normalizační
orgány a úrovně technické normalizace“ na
této straně). Zatímco proces normotvorby
probíhá shora-dolů, vlastní prenormativní
výzkum, tvorba technických specifi kací, kte-
ré jsou po ověření v praxi základem budou-
cích norem, probíhá naopak zdola nahoru
a je doménou odborných profesních skupin
a jednotlivců, kteří se sdružují do profes-
ních organizací a zastupují různé organiza-
ce, instituce, komerční a akademickou sfé-
ru. Tyto organizace se pak prostřednictvím
technických komisí evropských a meziná-
rodních normalizačních orgánů podílejí na
tvorbě norem. Příkladem může být Open
Geospatial Consortium (OGC).
Jak funguje evropský systém technic-ké normalizaceEvropský systém technické normalizace se
stal integrální součástí politiky EK. Tech-
nickou harmonizaci rámcově zajišťuje již
zmiňovaný Nový přístup k technické har-
monizaci (viz růžový rámeček na této straně)
a normám (Usnesení Rady ze 7. května 1985
č. 85/C/136/01). Nový přístup odstupuje od
předchozího systému (tzv. Starý přístup), kdy
technické specifi kace byly součástí technických
předpisů. Tento přístup zůstává zachován u tzv.
sektorových směrnic. Pro oblast ICT je výhod-
né zavádět směrnice nového přístupu. Příkla-
dem může být směrnice INSPIRE, jejíž přijetí
se čeká v roce 2006.
Směrnice, nařízení, rozhodnutíK právnímu ošetření oblasti techniky
jsou v rámci evropského práva využívá-
ny především směrnice (Directive). To
je právní akt sekundárního komunitární-
ho práva ES, který má závazný charakter
podobně jako nařízení (Regulation) nebo
rozhodnutí (Decision).
Od těchto dvou typů právních aktů ES
se liší tím, že směrnice není závazná jako
celek, ale pouze co do výsledku, kterého
má být dosaženo, přičemž volba forem
a prostředků se ponechává vnitrostátním
orgánům každého členského státu Unie.
Transpozice směrnice do vnitrostátní-
ho práva členských států je požadována
v určeném čase. Lhůta pro transpozici
bývá často dvouletá. I netransponovaná
směrnice však může mít určité vnitros-
tátní účinky.
Směrnice jsou nástrojem k zajištění
jednoty práva Společenství na jedné stra-
ně a respektování různorodosti národ-
ních specifi k na straně druhé.
Nejvyšším cílem směrnice proto není,
narozdíl od nařízení, sjednocování práva,
nýbrž jeho harmonizace.
Nejvýznamnější orgány technické normalizace na evropské a mezinárodní úrovni
ISO - Mezinárodní organizace pro normalizaci
(International Organization for Standardization)
IEC - Mezinárodní elektrotechnická komise
(International Electrotechnical Commission)
ITU - Mezinárodní telekomunikační unie
(International Telecommunication Union)
CEN - Evropský výbor pro normalizaci (European
Committee for Standardization)
CENELEC - Evropský výbor pro normalizaci
v elektrotechnice (European Committee for
Electrotechnical Standardization)
ETSI - Evropský institut pro normalizaci
v telekomunikacích (European Telecommunications
Standards Institute)
CEN a CENELEC zahájily svou činnost v roce 1961. CEN byl
formálně založen v roce 1975, CENELEC v roce 1973. ETSI
byl založen v roce 1988.
ITU
mez
inár
odní
evro
pská
náro
dní
Normalizační orgány a úrovnětechnické normalizace
Technickou harmonizací se rozumí sjednocení technických práv-
ních předpisů, technických norem a postupů pro posuzování
shody vlastností výrobků a služeb, které jsou předpisy či norma-
mi upraveny. Harmonizace má být zajištěna do té míry, aby byly
odstraněny technické překážky obchodu, které díky rozdílným
národním požadavkům existují.
inovace
GEOinformace | 3/2006 39www.geoinformace.cz
inovace
Směrnice nového přístupu se zaměřuje na
stanovení základních požadavků. Popis uzná-
vaných možných technických řešení k její-
mu splnění je obsažen v samostatných har-
monizovaných normách. Ty jsou vytvářeny
evropskými normalizačními orgány CEN,
CENELEC a ETSI na základě zadání (man-
dátů) EK. Základní požadavky směrnic jsou
stejné pro všechny členské státy EU a kaž-
dý člen je právně zavázán je zavést. Směrnice
nestanovují, jak mají být zavedeny a nezabý-
vají se podrobnými technickými specifi kace-
mi, ale uvádějí požadované výsledky. Normy
jsou dobrovolné, proto se výrobci nemusejí
řídit harmonizovanými normami, aby splni-
li požadavky směrnice. Výrobci mají volnost
výběru jakéhokoliv technického řešení (např.
používání jiných – hlavně národních – norem),
které splní základní požadavky směrnic avšak,
když se řídí harmonizovanými normami, platí
tzv. předpoklad shody se základními požadav-
ky směrnice. V opačném případě nelze před-
pokládat shodu a výrobci sami, kde je to třeba,
musí poskytnout průkaz o shodě se základ-
ními požadavky směrnice. Toto může v praxi
vyžadovat aplikaci přísnějších postupů posu-
zování shody se směrnicí.
Existují tři způsoby, kterými může být
posouzena shoda se směrnicí:
splněním harmonizovaných norem tj.
těch, které byly vypracovány evrop-
skými normalizačními orgány (CEN,
CENELEC a ETSI) na podporu základ-
ních požadavků příslušné směrnice,
jestliže výrobek nesplňuje harmonizova-
nou normu, pak může být posouzena jeho
shoda přímo se směrnicí,
jestliže neexistují harmonizované normy,
může posoudit shodu výrobku třetí strana
(notifi kovaná osoba). Výrobce nebo jeho
pověřený zástupce (např. dovozce) připojí
označení CE (značka shody se směrnicí),
aby doložil shodu.
Stávající systém technické normalizace v EU
je v zásadě stanoven Směrnicí Evropského
parlamentu a Rady 98/34/ES o postupu
při poskytování informací v oblasti norem
a technických předpisů a následně doplněn
ještě o oblast pravidel pro služby informační
společnosti přijetím Směrnice Evropského
parlamentu a Rady 98/48/ES.
Směrnice vytváří základní rámec evrop-
ské normalizace, který je založen na společ-
né evropské normalizační soustavě tvořené
třemi evropskými normalizačními orgány
CEN, CENELEC a ETSI a národními nor-
malizačními orgány členských zemí EU.
Současnou strukturu normalizačních orgá-
nů včetně vazeb mezi jednotlivými úrovněmi
zobrazuje schéma na obrázku 1. Společným
cílem je vytvoření soustavy evropských har-
monizovaných norem. K jejímu dosažení
EU využívá proces notifi kace zavedený uve-
denou směrnicí.
Ve všech případech, kde je to možné,
pracuje CEN paralelně s ISO, stejně jako
CENELEC a IEC, a snaží se přejímat
mezinárodní normy (IS) a transponovat je
do evropských norem (EN). Spolupráci mezi
těmito organizacemi upravují dohody, které
byly podepsány v roce 1991. Jde o Vídeňskou
dohodu mezi CEN a ISO (revidovaná 2001)
a Dohodu z Lugana mezi CENELEC a IEC
(revidovaná Drážďanskou dohodou z roku
1996). Počet takto převzatých mezinárod-
ních norem v CEN se pohybuje kolem 32 %.
V CENELEC je téměř 70 % norem iden-
tických s normami IEC a přes 8 % norem
založených na normách IEC.
Zatímco před patnácti roky přibližně 80 %
všech norem bylo vypracováno na národní
úrovni, dnes je 90 % všech norem vypraco-
váváno na úrovni evropské nebo mezinárod-
ní. Konkrétním příkladem úspěšné aplikace
mezinárodních a evropských norem může
být Globální systém pro mobilní komunikaci
(GSM). Vývoj a aplikaci norem rovněž pod-
něcují projekt Galileo a v oblasti geoinfor-
matiky především iniciativa INSPIRE.
Role národních normalizačních orgá-nů v systému evropské normalizaceEvropské normalizační orgány řídí tvorbu
evropských norem, avšak tyto normy nevy-
dávají. Postupují tento úkol svým národním
členům, kteří je vydávají jako součást svých
národních souborů norem, přičemž platí, že
členské země jsou povinny přejímat všechny
evropské normy do 6 měsíců od jejich vydá-
ní, všechny konfl iktní národní normy zrušit
a když jsou zahájeny práce na nové evropské
normě, veškeré práce na národní úrovni týka-
jící se stejného předmětu musí být zastaveny
(standstill), pokud nedosáhly etapy veřejné-
ho připomínkování.
Proto také není možné zakoupit evropskou
normu EN, ale pouze národní normu převza-
tou např. ČSN EN (česká), BS EN (britská),
DIN EN (německá) nebo NF EN (fran-
couzská). Může se stát, že národní normali-
zační orgán převezme přímo mezinárodní
Směrnice 98/34/ES ukládá povinnost každému členskému stá-
tu EU zajistit, aby každý návrh národního předpisu nebo národní
normy byl před přijetím notifi kován (oznámen) Evropské komisi
a ostatním státům, které mají právo vznášet připomínky, pokud
se domnívají, že návrh porušuje principy volného pohybu zboží
a služeb. Dojde-li k rozporu, nemůže být takový předpis nebo nor-
ma přijata. Stát, který by to udělal, se vystavuje postihu. To platí
i v případě když návrh předpisu nebo normy nenotifi kuje vůbec.
Zavedením notifi kace se zvyšuje informovanost členských států
o přijatých předpisech nebo normách jiných států, které jsou řádně
notifi kovány. Evropská komise může rovněž využít návrhů předpisů
nebo norem členských států k zahájení prací na harmonizovaném
předpisu nebo normě, pokud dojde k názoru, že oblast, kterou se
jeden nebo více států snaží regulovat, je natolik významná, že je
možné k harmonizaci přistoupit.
V případě norem je povinností oznamovat záměry vytvořit nebo
změnit normu, pokud se nejedná o identické převzetí evropské
nebo mezinárodní normy. Informace je podávána Evropské komisi
a normalizačním orgánům, které jsou uvedeny v přílohách směrnice
98/34/ES (CEN, CENELEC, ETSI a normalizační orgány jed-
notlivých členských států). V České republice nese zodpovědnost za
notifi kaci norem Český normalizační institut.
Předpisy jsou notifi kovány, pokud se nejedná o úplnou transpozi-
ci předpisu Evropské unie. V praxi to znamená, že je nutné notifi ko-
vat všechny předpisy, které obsahují technické specifi kace nad rámec
harmonizace. Proto se musí notifi kovat i národní předpisy zavádě-
jící evropské směrnice a další harmonizované předpisy, pokud je do
národního předpisu přidán další požadavek na výrobky nebo služby,
který v evropském předpisu chybí. Informace je podávána Evropské
komisi a národním kontaktním místům v jednotlivých členských
státech. Kontaktním místem pro ČR je Úřad pro technickou nor-
malizaci, metrologii a státní zkušebnictví. (bh)
EVROPSKÁ
KOMISE
ČESKÁ
STÁTNÍ NORMAÚŘAD
Proces notifi kace
GEOinformace | 3/200640 www.geoinformace.cz
inovace
normu, která ještě nebyla transponována do
EN. Tento postup dovoluje Směrnice 98/34/
ES. Taková norma pak má označení např.
ČSN ISO, ČSN IEC, ČSN ETS. Příkladem
tohoto postupu byla transpozice některých
norem řady ISO 19100 pro oblast geoinfor-
matiky, např. ČSN ISO 19115.
Evropské a mezinárodní normy jsou do
národní normalizační soustavy zaváděny
převzetím:
překladem, tj. vydáním národní normy
(např. ČSN), obsahující národní titulní
stranu, národní předmluvu, úplný překlad
originálu normy a národní přílohu, je-li
potřebná (v případě ČNI cca 60 % z cel-
kového objemu přejímaných norem). Pře-
kladem jsou přejímány zejména evropské
harmonizované normy a normy širokého
použití,
originálu, tj. vydáním národní normy
obsahující národní titulní stranu, národní
předmluvu, přetisk anglické, popř.anglic-
ké a francouzské verze přejímané normy
a národní přílohu, je-li potřebná,
schválením k přímému používání ozná-
mením ve Věstníku (tzv. Endorsement),
tj. vydáním obálky s názvem v národním
jazyce a označením převzaté normy, do
které je vložen anglický originál přejíma-
né normy. V případě České republiky to
znamená, že používání evropské normy je
vyhlášeno ve Věstníku ÚNMZ a pokud
zákazník normu požaduje, obdrží text
anglického originálu vložený v obálce
s názvem a označením normy v českém
jazyce.
Anglický název IS a EN Český název ČSN Platné IS ISO Platné EN Připravované EN (CEN) Platné ČSN (ČNI) ČSN GI = Geographic Information GI = Geografi cká informace (ISO) Cena (CEN) (předpoklad platnosti) (účinnost) Cena (CHF) (Kč)
Standard representation of latitude, longitude ISO 6709:1983 41,00
and altitude for geographic point locations
GI - Reference model Referenční model ISO 19101:2002 138,00 EN ISO 19101:2005 ČSN ISO 19101 (10/2003) 468,00
GI - Conceptual schema language ISO/TS 19103:2005 164,00
GI - Conformance and testing Shoda a zkoušení ISO 19105:2000 102,00 EN ISO 19105:2005 ČSN ISO 19105 (5/2003) 342,00
GI - Profi les Profi ly ISO 19106:2004 120,00 EN ISO 19106:2006 ČSN ISO 19106 (8/2005) 406,00
GI - Spatial schema Prostorové schéma ISO 19107:2003 224,00 EN ISO 19107:2005 ČSN EN ISO 19107 (5/2005) 838,00
GI - Temporal schema Časové schéma ISO 19108:2002 146,00 EN ISO 19108:2005 ČSN ISO 19108 (1/2004) 526,00
GI- Rules for application schema ISO 19109:2005 176,00 prEN ISO 19109 (2006-07)
GI- Methodology for feature cataloguing Metodologie katalo- ISO 19110:2005 154,00 prEN ISO 19110 (2006-07) ČSN ISO 19110 (4/2006) 526,00
gizace vzhledů jevů
GI - Spatial referencing by coordinates Vyjádření prostorových ISO 19111:2003 138,00 EN ISO 19111:2005 prEN ISO 19111rev (2007-12) ČSN ISO 19111 (8/2004) 468,00
referencí souřadnicemi
GI - Spatial referencing Vyjádření prostorových ISO 19112:2003 96,00 EN ISO 19112:2005 ČSN EN ISO 19112 (6/2005) 294,00
by geographic identifi ers referencí geografi ckými
identifi kátory
GI - Quality principles Zásady jakosti ISO 19113:2002 114,00 EN ISO 19113:2005 ČSN ISO 19113 (8/2004) 406,00
GI - Quality evaluation procedures Postupy hodnocení ISO 19114:2003 164,00 EN ISO 19114:2005 ČSN EN ISO 19114 (6/2005) 558,00
jakosti (Cor 1:2005)
G I - Metadata Metadata ISO 19115:2003 212,00 EN ISO 19115:2005 ČSN ISO 19115 (11/2004) 798,00
GI - Positioning services Polohové služby ISO 19116:2004 154,00 EN ISO 19116:2006 ČSN ISO 19116 (11/2005) 526,00
GI - Portrayal ISO 19117:2005 132,00 prEN ISO 19117 (2006-07)
GI - Encoding ISO 19118:2005 200,00 prEN ISO 19118 (2006-07)
GI - Services ISO 19119:2005 164,00 prEN ISO 19119 (2006-06) ČSN ISO 19119 (7/2006) 558,00
GI - Functional standards Funkční normy ISO/TR 19120:2001 120,00 ČSN 97 9839 (5/2003) 468,00
GI - Imagery and gridded data Obrazová a mřížová data ISO/TR 19121:2000 126,00 ČSN 97 9840 (10/2003) 406,00
GI / Geomatics - Qualifi cation ISO/TR 19122:2004 188,00
and certifi cation of personnel
GI - Schema for coverage geometry ISO 19123:2005 164,00 prEN ISO 19123 (2007-11)
and functions
GI - Simple feature access GI - Přístup k jednoduchým ISO 19125-1:2004 138,00 EN ISO 19125-1:2006 ČSN ISO 19125-1 (1/2006) 468,00
- Part 1: Common architecture vzhledům jevů - Část 1:
Společná architektura
GI- Simple feature access - Part 2: SQL option GI - Přístup k jednoduchým ISO 19125-2:2004 164,00 EN ISO 19125-2:2006 ČSN ISO 19125-2 (1/2006) 558,00
vzhledům jevů - Část 2:
Volba SQL
GI- Geodetic codes and parameters ISO/TS 19127:2005 96,00
GI - Web map server interface ISO 19128:2005 176,00
GI - Location-based services ISO 19133:2005 212,00 prEN ISO 19133 (2007-11)
- Tracking and navigation
GI - Procedures for item registration ISO 19135:2005 154,00 prEN ISO 19135 (2007-11)
GI - Standards, specifi cations, prCEN/TR 15449 (2006-08)
technical reports and guidelines,
required to implement SDI
GI - Implementation of Web Map Server INSPIRE (2008-06)
in a European SDI
GI - European core metadata for discovery INSPIRE (2008-06)
GI - Web Feature Service prEN ISO 19142 (2008-06)
Srovnávací tabulka – normy ISO, CEN a ČNI pro oblast geoinformatiky (stav k červnu 2006)
GEOinformace | 3/2006 41www.geoinformace.cz
inovace
Evropské normy jsou schvalovány ve třech
ofi ciálních jazycích: angličtině, francouzštině
a němčině. Národní normy v Evropě budou
pravděpodobně existovat vždy, ale lze očeká-
vat, že jejich počet klesne pod 5-10 % použí-
vaných norem.
Český systém normalizaceSprávou technické normalizace je podle
zákona č. 20/1993 Sb. pověřeno Ministerstvo
průmyslu a obchodu ČR a Úřad pro technic-
kou normalizaci, metrologii a státní zkušeb-
nictví (ÚNMZ). Zásadní význam ve struk-
tuře národní normalizační soustavy má její
výkonný článek, Český normalizační institut
(zřízen k 1.1.1993) jako státní příspěvková
organizace pověřená MPO (podle § 5, odst.2
zákona 22/1997 Sb.). ČNI je členem mezi-
národních normalizačních organizací ISO
a IEC, evropských normalizačních orgánů
CEN a CENELEC od roku 1997 a ET-
SI od roku 1993. Současná činnost ČNI je
orientována na vydávání harmonizovaných
norem, které vznikají transpozicí evropských
a mezinárodních norem v souladu se Směr-
nicí 98/34/ES a zákonem 22/1997 Sb., ve
znění pozdějších předpisů.
Tvorba původních ČSN tvoří v součas-
né době pouze velmi malou část (5 až 10 %)
roční produkce nových ČSN. Většina, tj. více
než dva tisíce každoročně vydávaných nových
ČSN, jsou převzaté evropské a mezinárodní
normy, na jejichž tvorbě se prostřednictvím
ČNI více či méně podíleli odborníci z ČR.
V souvislosti s dříve uvedeným je nutné
si uvědomit zcela zásadní věc, že na tvorbu
evropských norem je třeba pohlížet jako na
přímou tvorbu českých technických norem.
Stále se totiž v praxi objevuje názor, že
evropské normy nejsou naše normy, že na to,
abychom jim věnovali pozornost, je čas až po
jejich schválení. Neznalost principů součas-
ného evropského i mezinárodního systému
normalizace vede často k rozčarování v oka-
mžiku, kdy jsou tyto normy vydány a trans-
ponovány do národní normalizační soustavy.
Nepochopení, že EN přinášejí technickou,
technologickou a předpisovou změnu na
národní úrovni a neznalost EN znamenají
ztrátu kvalifi kace a konkurenceschopnosti.
Podstatné tedy je, aby všechny zaintereso-
vané strany přijaly s plnou vážností vlastní
podíl na výsledku evropské normalizace.
Současný stav transpozice EN a IS v oblasti geoinformatikyTvorbu a vydávání norem v oblasti geoinfor-
matiky zabezpečují organizace ISO a CEN.
Oblast geoinformatiky v ISO zajišťuje tech-
nická komise ISO/TC 211 Geographic
Information/Geomatic a v CEN technická
komise CEN/TC 287 Geographic Infor-
mation. CEN v zájmu harmonizace přejímá
normy ISO řady 19100, které jsou následně
vydávány jako evropské normy EN. Kromě
toho zajišťuje tvorbu dalších typů normativ-
ních a informativních dokumentů, které mají
za cíl harmonizovat oblast geoinformatiky
na evropské úrovni a v souladu se strategiemi
EU připravovat potřebné technické záze-
mí. Současnou prioritou CEN/TC 287 je
Evropská geoinformační infrastruktura, pro
kterou jsou v současné době vypracovávána
pravidla pro implementaci norem a to v sou-
ladu se Směrnicí INSPIRE.
Oblast geoinformatiky v ČNI zajišťu-
je TNK 122 Geografi cká informace/
Geomatika. Jejím hlavním úkolem je pře-
jímání evropských norem CEN. Současný
stav dokumentuje srovnávací tabulka (viz
předchozí strana), ze které je patrné, že ČNI
TNK 122 v některých případech předbí-
há CEN a přejímá mezinárodní normy ISO
dříve, než jsou vydány jako normy evropské.
Pro zajímavost je uvedena rovněž aktuální
cena norem ISO a ČSN. Cena ISO norem
se pohybuje nejčastěji v rozmezí 100 až 200
CHF (cena výtisku i digitální verze v PDF
formátu je stejná), což činí v přepočtu cca
2 000 až 4 000 Kč na jednu normu. Cena
odpovídajících převzatých norem ČSN se
pohybuje v rozmezí 300 až 800 Kč bez DPH
v případě nákupu výtisku normy. O něco vyš-
ší ceny jsou v případě, že požadujete digitál-
ní verzi normy v PDF formátu a závisí od
požadované licence. Ceny norem u licence
pro jedno PC se pohybují v rozmezí 440 až
1 250 Kč bez DPH.
V případě konkrétního řešení si většinou
nevystačíme s jednou normou. To vychází ze
základního principu tvorby norem, podle kte-
rého se jednotlivé části v normách neopakují,
tedy jsou vždy uvedeny pouze na jednom mís-
tě v jedné normě a ostatní normy se v přípa-
dě potřeby na tuto část a normu odvolávají.
Nákup několika norem se pak může stát neza-
nedbatelnou vstupní investicí. Ekonomicky
výhodnější je pořízení ČSN norem.
Bronislava Horáková, VŠB -TU Ostrava
Všechny normy pro oblast geoinfor-matiky (ČNI/TNK 122 Geografi cká informace/Geomatika) byly dosud převzaty překladem. Vzhledem k neu-stálené terminologii v této oblasti je otázkou, zda by nebylo vhodné uvažo-vat o převzetí norem originálem nebo schválením k přímému používání.
Užitečné odkazy CEN: www.cenorm.be
ISO: www.iso.org
ISO/TC211: www.isotc211.org
ČNI: www.cni.cz (On-Line katalog
norem)
ÚNMZ: www.unmz.cz
Systém Eur-Lex: http://eur-lex.europa.eu/
Guide to the implementation
of directives based on the New
Approach and the Global Approach:
http://ec.europa.eu/enterprise/newapproach/
legislation/guide/document/1999_1282_en.pdf
Směrnice 98/34/ES: www.unmz.cz/kon-
takt_98_34/98_34_48_czxen.htm
Harmonised standards: http://
ec.europa.eu/enterprise/newapproach/standar-
dization/harmstds/index_en.html
Co je česká technická norma?
Každá původní česká technická
norma, která se může vytvářet pou-
ze v oblastech, ve kterých neexistují
normy evropské nebo mezinárodní
má značku ČSN,
tvoří 5-10 % z celkové roční pro-
dukce technických norem v ČR.
Každá evropská či mezinárodní nor-
ma, která byla převzata do soustavy
českých norem
označení tvoří značka české tech-
nické normy a značka přejíma-
né normy, např. ČSN EN, ČSN
ISO, ČSN EN ISO, ČSN IEC,
ČSN ETS,
tvoří cca 90 % z celkové roční pro-
dukce technických norem,
současně s jejím převzetím do
národní soustavy norem se ruší
překonané či konfl iktní původní
české technické normy
GEOinformace | 3/200642 www.geoinformace.cz
rozhovor
Z celého podávání projektu bývá nejnáročnější jej podat včas, říká Karel CharvátJak jste se k projektům EU dostal?V roce 1998 jsme se poprvé podíleli na jed-
né zakázce pro EU. Zhruba od roku 1999 až
2000 jsme se systematicky začali zaměřovat
na účast v projektech, fi nancovaných Evrop-
skou komisí.
Úplně nejhezčí je, když se dozvíte, že jste
získal první projekt. Teprve potom ovšem
zjistíte, do jakého „průšvihu“ jste se dostal
a co všechno se musí řešit. Napsat dobrý
projekt je pouze jedna část. Příprava smlouvy
a vlastní projekt přináší totiž řadu problémů,
do té doby pro člověka neznámých.
Pro nás první projekt, se kterým jsme uspě-
li, byl ve skutečnosti pátý, který jsme podá-
vali. Je důležité se u prvních čtyř nenechat
otrávit, i když jejich hodnocení byla mnohdy
hodně kritická.
Říkáte, že uspěje jeden z pěti. Jak si zajistit fi nancování, abych vydržel fi nančně první 4 přípravy?V době, kdy jsme začínali, v ČR neexistovala
žádná podpora pro účast v evropských pro-
jektech. Teď je situace už mnohem lepší.
Pro jednotlivce nebo jednu fi rmu to může
být dost velká investice, proto jsme tehdy
založili sdružení. V něm jsme dali dohroma-
dy prostředky pěti organizací, abychom na
přípravě projektů mohli systematicky pra-
covat.
Díky tomu jsme mohli fi nančně pokrýt
práci dvou lidí na 9 měsíců včetně řady cest
do Bruselu.
Co bych měl udělat poté, co jsem dal dohromady sdružení lidí/organizací se zájmem dělat projekty EU?Myslím si, že dobrý nápad je to první, co
potřebujete. Resp. být s ním v pravou chvíli
na pravém místě, protože stejně jako jinde
i v Evropě platí, že dobrých nápadů je celá
řada.
U nás to vycházelo ze systematické práce,
kterou jsme dělali. Rychle jsme totiž pozna-
li, že projekty nelze psát náhodně. Ten, kdo
projekt připravuje, musí zajet do Bruselu za
patřičným úředníkem, kterému přednese
svoji myšlenku. Sice vám to přímo nezaru-
čuje, že s projektem uspějete, ale dozvíte se,
že něco podobného už se třeba dělá v pěti
jiných projektech, které hodnotitelé (evaluá-
toři) znají a tudíž nemá smysl projekt, tak jak
navrhujete, podávat.
My jsme se od úředníka dozvěděli, že
pokud bychom jednu z navržených myšle-
nek rozpracovali, byl by to pěkný projekt.
Opravdu se tak stalo – menší projekt, ve kte-
rém jsme nápad použili, uspěl, zatímco velký
projekt nebyl přijat.
Vlastní sepsání projektu je poměrně časo-
vě náročné. Vždy je proto dobré účastnit se
informačních dnů, nejlépe přímo v Bruselu.
Místní informační dny jsou dobré, ale neu-
možní vám kontaktovat se s ostatními fi r-
mami z Evropy. Většina projektů je mezi-
národních, a chcete-li uspět, musíte se znát
s ostatními.
Když budete v Bruselu na informač-
ních dnech, poslouchejte i to, co kdo nabí-
zí. Občas bývá lepší připojit se k někomu.
Anebo naopak – prezentujte svoji myšlenku,
partneři se k vám připojí, a mohou posléze
přispět k úspěchu projektu.
Jak vypadá formální stránka podává-ní projektu? Skládá se při podání pro-jektu nějaká kauce?U výzkumných projektů se žádná kauce
nikdy neskládá.
Formální náležitosti kolem podávání pro-
jektu jsou mnohem jednodušší než na co je
většina fi rem zvyklá například z výběrových
řízení v ČR.
Často se zmiňuje složitost bruselské byro-
kracie, ale musím říct, že po pochopení
několika základních principů je vyplňování
formulářů jednoduché.
Vyplníte 1 stránku formalit na každé-
ho partnera projektu a 1 stránku fi nanční-
ho rozpočtu projektu. Vyplňuje se rovněž
textový dokument, kde je předepsáno, které
kapitoly vyplnit a jak je vyplnit, takže víte, co
máte vyplnit a co už nemusíte.
Nejnáročnější bývá podat projekt včas...
(směje se)
Dobrý nápad a správné místo
Zájemců o evropské fi nance je celá řada
ILU: C
CBE.
ORG
GEOinformace | 3/2006 43www.geoinformace.cz
rozhovor
Lze podat více projektů v jednom kole?Vyplatí se být opatrný na témata projektů,
složení týmů a opakování partnerů v týmech
a také na to, kam který projekt podáváte.
Projekty se dnes podávají elektronicky, už je
nemusíte jezdit podávat osobně do Bruselu.
Komise si ovšem kontroluje, jak se kdo
a v jakých týmech vyskytuje i napříč různými
skupinami projektů. Tudíž je hned vidět, že
například fi rma s 5 zaměstnanci si podala 10
projektů. To může mít negativní vliv na hod-
nocení její či projektů, ve kterých fi guruje.
Pokud si menší fi rma podá více projektů
v jedné akční linii, budou evaluátoři srovná-
vat, zda na to má vůbec kapacity a schop-
nosti.
Komise fi nancuje u výzkumných pro-jektů 50 % celkových nákladů pro-jektu. Jedním z triků, jak získat víc, by mohlo být záměrně navýšit ceny prací nebo počty hodin o 50 %...Je pravda, že zmíněný trik byl kdysi poměr-
ně častý, protože komise každý projekt o 10
až 20 % fi nančně „ořezala“. To ale už nedě-
lá, takže není důvod. Navíc je nebezpečné
fi nance nadhodnocovat.
Od komise sice dostanete zmíněných 50
procent, ale druhou polovinu do projektu
musíte vložit vy. Pokud tuto částku nemáte,
může vám to způsobit problémy. Po určité
době si dovedete spočítat, kolik reálně spo-
třebujete a to také vykážete v evidenci.
Výzkumné projekty se svým principem
liší od běžných zakázek, ve kterých si fi rma
může domluvit „nějakou“ částku, za kterou
svůj produkt dodá.
Musíte vykazovat skutečné náklady (kolik
lidí na tom pracovalo, náklady na cestování,
nákup techniky, jaké se například nakoupi-
ly služby). Všechny náklady musí být vede-
ny v účetnictví, které je stvrzeno auditorem
(náklady na něj jsou součástí projektu).
Jak je to s podporou malého a střed-ního podnikání?Pro 7. rámcový program, který poběží
v letech 2007 – 2013, by se fi nancování ze
strany EU mělo navýšit na 75 %. Zároveň
se diskutuje o tom, že by ve strukturálních
fondech měly být takové prostředky pro
podporu zapojení se malé a střední fi rmy,
aby jim pokryly zbývajících 15 %. Krytí ze
strukturálních fondů bude ovšem záviset na
každém jednotlivém členském státu.
V minulosti fi nanční pomoc fi rmám
na projekty přicházela z Ministerstva pro
místní rozvoj, Ministerstva informatiky
a CzechInvestu.
Existují 2 druhy podpory účasti na pro-
jektech – CzechInvest poskytuje granty na
zpracování projektů pro malé a střední fi r-
my, a to na základě prokázaných nákladů.
Firma může získat až 100 tisíc korun, pokud
je partnerem projektu, a 250 tisíc, pokud je
koordinátorem projektu. Projekt přitom
nemusí být vybrán pro fi nancování, nemu-
sí dosáhnout ani tzv. „thresholdů“, ale pod-
mínkou je, že průměrná známka ze 6 hod-
notících kritérií musí být 3.
Další pomoc lze získat z MŠMT. Ta se
týká jakýchkoliv organizací. Můžete získat
dotaci 50 % na cestovní náklady na setká-
ní partnerů. Ze strany fi rmy je nutná spo-
luúčast v projektu alespoň 250 tisíc – je to
omezení, aby do projektů nevstupovali malí
partneři, kteří jen budou cestovat po světě.
Proč Evropská komise fi nancuje jen 50 procent?Firmy plánují, u vývoje produktu třeba na
následujících 5 let. Pokud dostanu 50 % na
vývoj, mám v podstatě obrovskou výhodu
oproti konkurenci.
Firmy se často na projekty dívají jako
na standardní zakázky, myslí si totiž, že by
měly vyvíjet pro Evropskou komisi. Tak to
není, projekt a jeho výsledky jsou určeny
vám. Musíte si projekt defi novat tak, abyste
z něj pro sebe udělali co nejvíce.
Někdy se ukáže, že pro dané řešení není
v dané době trh. Ale pokud si projekt nasta-
víte dobře, vytvoříte si řadu komponent, kte-
ré posléze uplatníte v řadě dalších projektů
i komerčních aktivit. Tak by to mělo správně
probíhat. A 50 % fi nanční částky na vývoj je
každopádně hodně zajímavých.
Co následuje po schválení projektu?Následuje vyjednávání, tzv. období negocia-
ce, někdy velice tvrdé.
Musíte se připravit i na to, že se projekt v
negociacích může předělat v takové míře, že
z něj vznikne úplně něco jiného. I peníze se
mohou změnit. Zažili jsme, že se dva pro-
jekty během negociace sloučily. V podstatě
někdy píšete projekt dvakrát.
Výsledkem jednání je rovněž technická
příloha, ve které je uvedeno, co se v projektu
udělá za práce. Příloha se poté používá při
kontrolních dnech.
V této chvíli také začíná administrativa,
dokládá se ekonomická síla fi rmy apod.
Myslím si, že přesunutí administrativních
kroků až do fáze negociace je lepší než je
tomu v českých výběrových řízeních.
Jak to bývá s platbami za jednotlivé fáze projektu?První platba obvykle přichází téměř ihned
po zahájení projektu. S dalšími platbami to
bývá komplikovanější a ke konci projektu se
můžete dostat i do červených čísel, protože
platby jsou hodně zpožděné. Nám se jednou
stalo, že poslední platbu jsme dostali až 1,5
roku po skončení projektu. S opožďováním
plateb ke konci projektu musíte zkrátka
počítat a být na to připraveni.
Na co ještě by si zájemci o účast v projektech měli dát pozor?Vstupem do velkých, tzv. integrátorských
projektů, kde jsme přišli do kontaktu s fi r-
mami jako jsou Nokia, Siemens a další, jsme
najednou zjistili, že jako malý partner musí-
me být opatrnější na své znalosti. Jinak by
se mohlo stát, že budeme levnou vývojář-
skou fi rmou pro velké fi rmy. Otázky kolem
ochrany intelektuálního vlastnictví se staly
podstatné.
Do větších projektů jsme se dostali po
cca 20 projektech, které už máme za sebou
– věděli jsme, co nás čeká. Evropská komise
na tuto problematiku upozorňuje, k dispo-
zici je helpdesk, můžete si požádat o bez-
platnou konzultaci.
U nás se zatím znalosti neberou jako
zboží, ale v zahraničí je vidět, že výzkum je
byznys.
– ptal se Josef Hnojil
Karel Charvát je
projektový manager
v Českém centru pro
strategická studia. Má
zkušenosti v oblasti
GIS, ICT a rozvoje ven-
kova (autorizovaný
poradce pro SAPARD),
výzkumných projektů EU (koordinátor WirelessInfo,
Premathmod, spoluřešitel projektů EMIRES, REGEO,
AFORO a Rural Wins).
Máte zkušenosti s projekty, které fi nancu-
je Evropská komise? Děláte výzkum, který
by mohl zajímat ostatní čtenáře? Dokon-
čili jste právě projekt? Napište nám na
adresu redakce@geoinformace.cz.
GEOinformace | 3/200644 www.geoinformace.cz
Princip webových služeb spočívá ve standardizované komunikaci mezi počítači po internetu, čím je umož-něno automaticky propojovat růz-né aplikace v síti. V poslední době nabývají webové služby stále většího významu i v oblasti GIS. Jejich stan-dardizací se zabývá Open Geospatial Consortium (OGC).
Ze služeb OGC je patrně nejznámější a u nás
nejrozšířenější Web Map Service (WMS),
která umožňuje sdílet a skládat obrázky map.
Pro potřebu GIS aplikací však tato služ-
ba nepostačuje, proto existují další služby:
Web Feature Service (WFS), Web Coverage
Service (WCS), Styled Layer Descriptor
(SLD), OGC Filter Encoding a další, které
umožňují získávat uživateli data i na základě
atributových a jednoduchých prostorových
dotazů. Pro složitější analýzu GIS jsou však
i tyto služby nedostatečné.
Dnešní internetové GIS aplikace se omezu-
jí většinou na prohlížení map, z analytických
úloh se objevuje např. na vyhledání nejkratší
cesty v síti. S dalším přesunem aplikací GIS
na internet se dá očekávat i nutnost posky-
tování GIS analýz v tomto prostředí. Řešení
analýz pomocí webových služeb může být vel-
mi efektivní, protože nabízí možnost vytvářet
„černé skříňky“ řešící specializované úlohy na
různých serverech a jejich kombinací získávat
požadovanou funkčnost na straně klienta.
Webová analytická službaPro účely GIS analýzy navrhlo Open
Geospatial Consortium službu, pojmeno-
vanou Web Processing Service (dále WPS).
Tento návrh je ve fázi připomínek, tzv. RFC
(Request for comments), ve verzi 0.4.
Služba se chová podobně jako jiné služ-
by OGC, např. dokument ve formátu XML
s metadaty služby získáte pomocí dotazu
„GetCapabilities“, informace o určité funkci
pomocí „DescribeProcess“ a služba se spustí
příkazem „Execute“. Službu můžete spouštět
i asynchronně. To znamená, že déle trvající
analýza se spustí „na pozadí“ a váš prohlížeč
(klient) nemusí čekat na konec výpočtu. Na
žádost klienta služba vrací stav průběhu zpra-
cování. Specifi kace služby je napsána velmi
obecně, takže pomocí ní můžete defi novat
libovolnou analýzu s libovolným množstvím
vstupů a výstupů v libovolných formátech.
Každá služba může poskytovat více GIS
úloh (zde označovaných jako procesy).
PyWPSV rámci stipendijního pobytu umožněné-
ho Německou nadací pro životní prostředí
(Deutsche Bundesstiftung Umwelt) zahájil
Jáchym Čepický ve spolupráci s fi rmou Help
Service Remote Sensing první kroky na
vytvoření programového modulu, jenž si kla-
de za cíl zpřístupnit funkce geoinformačního
systému GRASS pomocí Web Processing
Service. GRASS je pro podobnou úlohu jako
stvořený, protože jeho analytické moduly
můžete spouštět z příkazové řádky prostřed-
nictvím předem naprogramovaných skriptů.
Díky licenci GNU General Public Licence
zároveň neexistují právní překážky pro zpří-
stupnění tohoto programu přes webové roz-
hraní širokému okruhu uživatelů.
Pro implementaci modulu byl zvolen pro-
gramovací jazyk Python. Jeho výhoda spočívá
především v rychlém vývojovém cyklu, jed-
noduchosti a otevřenosti. Python disponuje
moduly pro práci se soubory XML a řadou
dalších balíků, které jsou buď výhodou, nebo
přímo potřebné při práci na podobném pro-
jektu. Mezi slabé stránky jazyka Python pat-
ří bezesporu jeho rychlost. Protože ovšem
limitním faktorem doby výpočtu proce-
su není zpracování vstupních nebo výstup-
ních dat, ale vlastní geoprostorové operace,
implementované převážně v jazyce C, je toto
zpoždění zanedbatelné a bohatě vykoupeno
rychlostí vývoje.
Ideou projektu PyWPS je poskytnout
vývojářům jednotlivých procesů (každý si
může napsat svůj vlastní proces) komplet-
ní prostředí GIS GRASS do té míry, že se
mohou přímo soustředit na vlastní vývoj
požadované geoaplikace, bez nutnosti řešit
otázky webového rozhraní, zpracování vstup-
ních parametrů, stahování vstupních mapo-
vých podkladů ze vzdálených serverů, zaklá-
dání adresářů s projekty a mazání dočasných
souborů.
Celé prostředí je s pomocí PyWPS již při-
praveno a stačí pouze volat buď přímo modu-
ly GRASS nebo příbuzné textově ovládané
programy (PROJ.4, GDAL).
Současný stav implementace sice nepo-
krývá celou specifi kaci služby WPS, ale její
základní funkčnost je v PyWPS zajištěna
a program je možné prakticky využívat.
Štěpán Kafka, Jáchym Čepický
inovace
Budoucnost GIS analýzPočítejte na GIS serveru své úlohy přes web
Na Ještědu si můžete udělat analýzu viditelnosti pomocí Web Processing Service. Dokonce si můžete
ověřit, že nejkratší cesta z vrcholu Ještědu dolů do Liberce vede lanovkou. Možnosti WPS si můžete
vyzkoušet sami v aplikaci na adrese www.bnhelp.cz/mapserv/wpsdemo/.
ILU: A
UTO
I
GEOinformace | 3/2006 45www.geoinformace.cz
inovace
WPS
Data
Data se stahují z jiných serverů prostřednictvím webových
služeb jako jsou WFS a WCS. Klient pošle službě WPS jen
adresy příslušných serverů, odkud si má služba vyžádat data.
Klient si zvolí výřez ve
kterém chce analýzu prová-
dět, případně další vstupní
parametry, požadavek pak
odešle na WPS server.
WPS Server přijme
požadavek na zpracová-
ní a zažádá WCS server
o odpovídající družicová
data (adresa serveru může
být součástí uživatelem
defi novaných vstupních
parametrů či server sám „ví“
o odpovídajícím WCS serve-
ru, který je pak pro uživatele
neviditelný).
WCS server vybere odpo-
vídající výřez družicové-
ho snímku a zašle jej WPS
serveru.
V tomto případě je to snímek
z LANDSATu, získaný pomocí
Web Coverage Service a zob-
razený jako barevná syntéza
pásem 4-5-3.
WPS server provede
klasifi kaci a výsledky vrátí
klientovi. Na snímku vidíte
výsledek neřízené klasifi kace
předchozího snímku. Počet
tříd byl zvolen 20, barvy jsou
přiděleny náhodně.
Příklad analýzy viditel-
nosti. Stanoviště pozorova-
tele je označeno „špendlí-
kem“, oblast viditelnosti je
zobrazena fi alovou barvou.
Příklad analýzy množství
stékání vody jako podklad
pro další hydrologické výpo-
čty. Škála od žluté po mod-
rou vyznačuje zvětšující se
množství vody, které může
protékat přes jednotlivé
pixely modelu terénu.
1
2
3
4
5
Jak posílat službě WPS data?
WPS
Data
Data Data
WPS
WFSWCS
Data jsou uložena na serveru, na kterém běží služba. Jsou
vnitřně využívaná službou a pro uživatele jsou v podstatě nevi-
ditelná. Uživateli se vrátí jen výsledek.
Data jsou zaslána klientem jako součást dotazu v podobě
XML (např. vektorová data ve formátu GML).
Služba vrátí výsledky jako přímou součást dokumentu XML
(vhodné např. pro numerická data) nebo jsou v tomto doku-
mentu vráceny pouze URL výsledných souborů (vhodné
např. pro větší objemy rastrových dat). Data si pak můžete
stáhnout později.
Specifi kace WPS je velice obecná a proto bude dost pro-
blematické naprogramovat zcela obecného klienta pro prá-
ci s WPS. Předpokládáme, že postupně budou vytvářeny
a standardizovány profi ly pro jednotlivé typy úloh.
V jaké podobě dostanete výsledky?
Příklad
analýzy
pomocí
WPS
ILU: 8
X J.
EPIC
KÝ, Š
. KAF
KA
GEOinformace | 3/200646 www.geoinformace.cz
poster
GEOinformace | 3/2006 47www.geoinformace.cz
Poster ing. Ireny Koškové (odbor rozvoje venkova,
zemědělství a životního prostředí Krajského úřadu Libe-
reckého kraje) získal 1. místo na letošní celostátní kon-
ferenci Geoinformatika ve veřejné správě.
Originální rozměr posteru je 2x A0. Na mapě Liberec-
kého kraje v měřítku 1 : 60 000 je zobrazena síť prvků
ochrany přírody. Jsou tu zobrazena maloplošná i velko-
plošná zvlášť chráněná území a prvky soustavy NATURA
(ptačí oblasti a evropsky významné lokality). Na dopro-
vodných kartogramech jsou zobrazeny analytické úlo-
hy z oblasti ochrany přírody, například porovnání ploch
obcí k velikosti plochy se zvláštní ochranou přírody,
nebo k počtu památných stromů na území dané obce.
Vedle podrobné mapy ochrany přírody je na posteru
také geologická mapa. (red)
GEOinformace | 3/200648 www.geoinformace.cz
nemoforum
Úvahy nad rozšířeníminformací v katastru
Na úvod musím uvést, že z mého pohledu
je údaj o metru čtverečním užitné plochy
pouze jednou z dalších možných informací,
které by katastr nemovitostí mohl vést, ale
jsem přesvědčen, že v budoucnu bude nutné
se vrátit k Registru budov.
Ten se v rámci sdružení Nemoforum již
projednával a v širším odborném fóru by se
v diskuzi mělo pokračovat. V následujících
odstavcích se budu věnovat pouze jedno-
mu z problémů, a to zápisu prodejních, resp.
kupních cen nemovitostí do katastru.
Má smysl zapisovat obvyklé, tj. tržní ceny nemovitostí do katastru nemovitostí?
Nepochybně má.
Pro koho mají obvyklé (tržní) ceny uvedené v KN smysl?
Především jak pro občanskou, tak i pod-
nikatelskou veřejnost, pro bankovní sektor,
pro znalce a odhadce nemovitostí, mohou
sloužit ke kontrole, v jakém místě a čase
byla obvyklá cena stanovena. Pro znalce
a odhadce má tato cena smysl při použití
srovnávací metody.
Zároveň je ale nutné uvést, že skutečné
využití obvyklé (tržní) ceny v praktickém
životě má smysl pouze tehdy, pokud cena
není starší než 2 - 3 roky, protože při nesta-
bilním trhu nemovitostí se ceny velmi rych-
le mění a starší ceny jsou poplatné době, kdy
byly stanoveny.
Jaké ceny v České republice exis-tují a jaké by tedy měly být zapisová-ny do KN?
Nejprve si uveďme příklad. Byt z roku
1957 bez podílu na pozemku byl v roce
1990 prodán do osobního vlastnictví za 70
tisíc Kč. V roce 1999 byl zakoupen podíl
na pozemku za 50 000 Kč. V roce 2002
byla stanovena obvyklá cena tohoto bytu
na částku 1,6 mil. Kč pro účel dědického
řízení. V roce 2004 byl byt zrekonstruo-
ván a jeho současná obvyklá cena činí 2,2
milionu Kč.
V katastru nemovitostí by byly zapsány
ceny: rok 1990 – koupě bytu 70 000 Kč, rok
1999 – koupě podílu pozemku 50 000 Kč,
rok 2002 – dědické řízení – byt s podílem
pozemku 1 600 000 Kč.
Pokud by byt nebyl prodán a nebo by
k němu nebylo zřízeno zástavní právo, část-
ka 2,2 milionu Kč jako obvyklá cena v roce
2004 se v KN neobjeví.
Proto tyto „starší“ údaje mají vypovída-
cí schopnost pouze v případném soudním
sporu k uvedenému datu.
Ve smyslu zákona č. 151/1997 Sb. o oce-
ňování majetku by měla existovat pouze
jedna cena nemovitosti, a to cena obvyklá
(tržní) tak, jak je defi nována v § 2 odst. 1
tohoto zákona.
Ovšem tento zákon připravil „lahůd-
ku“ v podobě administrativní ceny nemo-
vitostí zejména pro účely zjištění základu
daně z převodu nemovitostí a daně darova-
cí. Ve většině případů se cena administrativ-
ní s cenou obvyklou rozchází a někdy bývá
i velmi odlišná. Mnohdy tedy občan pla-
tí daň z majetku, který má odlišnou hodno-
tu. A zkušenosti ukazují, že administrativní
cena bývá vyšší než obvyklá. V České repub-
lice existují při oceňování nemovitostí tyto
druhy cen: cena obvyklá, cena administra-tivní (úřední) dle cenového předpisu a cena pořizovací (nákupní).
Dle již zmíněného zákona č. 151/1997 Sb.,
o oceňování majetku je cena obvyklá defi no-
vána v § 2 odst. 1 tohoto zákona: „Majetek
a služba se oceňují obvyklou cenou, pokud ten-
to zákon nestanoví jinak. Obvyklou cenou se
pro účely tohoto zákona rozumí cena, která by
byla dosažena při prodejích stejného, popří-
padě obdobného majetku nebo při poskytování
stejné nebo obdobné služby v obvyklém obchod-
ním styku v tuzemsku ke dni ocenění. Při tom
se zvažují všechny okolnosti, které mají na cenu
vliv, avšak do její výše se nepromítají vlivy
mimořádných okolností trhu, osobních poměrů
prodávajícího nebo kupujícího ani vliv zvlášt-
ní obliby.
Mimořádnými okolnostmi trhu se rozumějí
stav tísně prodávajícího nebo kupujícího, důsled-
ky přírodních či jiných kalamit.
Osobními poměry se rozumí zejména vzta-
hy majetkové, rodinné nebo jiné osobní vztahy
mezi prodávajícím a kupujícím.
Víte, za jakou cenu jste koupili svoji nemovitost? A proč nejsou v katastru nemovitostí zapisovány ceny nemovitostí? Proč by byl nejlepším parametrem ocenění nemovitosti v katastru údaj o metru čtverečním užitné plochy bytu nebo budovy? Zbyněk Smejkal, prezident České společnosti certifi kovaných odhadců majetku a člen rady sdružení Nemofo-rum si klade otázky, spojené s cenami, které se používají na trhu nemovitostí.
V KN není zatím výměra pozemku závazným údajem. Je odvozena z geometrického určení pozemku
a závisí tedy na stanovené přesnosti měření. Tu mimo jiné charakterizují mezní odchylky ve výměře, jejichž
rozdíl o velikosti 1 m2 může v Praze představovat i desítky tisíc korun.
ILU: A
RCHI
V RE
DAKC
E
GEOinformace | 3/2006 49www.geoinformace.cz
nemoforum
Zvláštní oblibou se rozumí zvláštní hodno-
ta přikládaná majetku nebo službě vyplývající
z osobního vztahu k nim.“
Zde je nutné připomenout chybu v záko-
ně. Podle něj se nepřihlíží k mimořádným
okolnostem trhu, což jsou dle zákona důsled-
ky přírodních kalamit. Přitom přírodními
kalamitami jsou mimo jiné záplavy či sesu-
vy půdy, které obvyklou cenu nemovitosti
významně ovlivňují.
Dalším problémem je, že řada znalců
považuje administrativní (úřední) cenu za
cenu obvyklou, takže zde opět chybí jakákoliv
vypovídací schopnost. Přitom obvyklá cena se
dnes již uplatňuje v celé řadě zákonů (dražby,
exekuce a další), ale také v soudních sporech
při vypořádání podílového spoluvlastnictví
nebo SJM (společné jmění manželů).
Cena administrativní (úřední) dle ceno-vého předpisu je používána zejména pro zjiš-
tění základu daně z převodu nemovitosti. Jde
o cenu určenou podle cenového předpisu,
která ve většině případů nemá s tržní (obvyk-
lou) cenou nic společného.
Vedle výše uvedených cen se objevuje na
trhu tzv. pořizovací cena (nákupní). Jedná se
o prodejní cenu nových bytů nebo rodinných
domků. Nákupní cena nejčastěji obchodo-
vaných komodit, kterými jsou byty a rodin-
né domky, ovšem nebývá rovna ceně obvyk-
lé. Tu i odhadci většinou stanovují odlišně od
ceny prodejní. To z důvodu, že cena prodejní
mimo jiné zahrnuje i marži developera, která
není malá, v některých případech bez DPH,
v jiných s DPH. Některé byty jsou prodávány
bez kuchyňské linky a spotřebičů, takže naby-
vatel nového bytu musí zaplatit minimálně
dalších 150 tisíc korun, v řadě případů i mno-
hem více – tím se byt sice zhodnotí, ale ve
výši nákupní ceny se to již neprojeví. Pokud
nabyvatel neměl v průběhu stavby možnost
ovlivnit úpravy bytu nebo rodinného domku,
čekají jej další náklady na jejich realizaci pod-
le vlastních potřeb a požadavků.
Je též nutno upozornit na současné přehří-
vání trhu s nemovitostmi. V současné době se
staví nebývalé množství bytů, nejen v Praze,
ale i v ostatních lokalitách republiky. Je nabí-
zeno velké množství pozemků pro výstav-
bu rodinných domků. Trh těchto komodit se
tudíž, zejména v Praze, silně přehřívá, dochází
k radikálnímu snižování nájemného za byt a
k rozevírání nůžek mezi cenami bytů a obvyk-
lým nájemným. Pokud dojde k byť postupné
deregulaci nájemného, bude trh úplně jiný a
nyní nadsazené ceny i enormní marže sta-
vebních fi rem klesnou. Vždyť již teď se řada
stavebních fi rem podbízí, nejen cenově: jako
součást stavby jsou nabízeny kuchyňské linky,
garáže za nižší cenu, sklepy zadarmo apod.
Shrneme-li výše uvedené informace, je
nám jasné, že v KN může být řada cen, ale
jen opravdu málo z nich bude v tuto chví-
li skutečně tržní, aktuální. Je proto nutné si
položit otázku, zda má smysl nyní zapisovat
ceny do KN.
Kdy bude mít smysl zapisovat tržní ceny do KN?
Ve chvíli, kdy existují ceny tržní (obvyklé),
administrativní (úřední) a ceny tzv. pořizo-
vací, to dle mého názoru nemá absolutně
žádný smysl. Předpokládám ovšem, že pokud
dojde do roku 2010 k deregulaci nájemné-
ho (jak jsem se dočetl v denním tisku), pak
by od roku 2011 mohlo mít smysl tržní
ceny do KN zapisovat. Do té doby se snad
„usadí“ a zprůhlední trh s nemovitostmi. To
samozřejmě bude vyžadovat totální daňovou
reformu v oblasti majetkových daní.
Pro které druhy nemovitostí by měly být ceny zapisovány?
Na to neumím přesně odpovědět, asi jen
pro nejčastěji obchodované typy jako jsou
rodinné domy, byty v osobním vlastnictví,
obytné domy. Zde je ovšem problém v tom,
že současná defi nice rodinného domu není
příliš jasná.
Dále mě trápí, že „způsob využití“, uvádě-
ný ve výpisu z KN, je v řadě případů v roz-
poru se skutečností a podle mého názoru
se jedná o překonaný údaj. To se samozřej-
mě týká jen nejčastějších typů nemovitostí,
kterými jsou byty, rodinné domky a obytné
domy. Zcela určitě nebude mít význam zapi-
sovat ceny u těch nemovitostí, které fungují
na principu výnosů z podnikatelské činnosti,
tj. u hotelů, podniků se speciální technologií
apod. Do této kategorie patří také golfová
hřiště, rybníky, lesy apod.
Je sice pravda, že administrativní cenu lze
u uvedených nemovitostí podle platného
cenového předpisu o oceňování nemovitos-
tí stanovit, ale tržní realita je zpravidla úpl-
ně jiná.
Pro zápis do KN proto navrhuji nový
parametr, který se příliš často nemění, a to
počet metrů čtverečních užitné plochy.
Podle mne má nepochybně větší vypovídací
schopnost o nemovitosti a mohl by být zapi-
sován do KN pro všechny budovy, na rozdíl
od současného stavu, kdy je tento údaj zapi-
sován pouze u zastavěných ploch pro 1. nad-
zemní podlaží, eventuálně včetně nádvoří.
Metr čtvereční užitné plochy je zcela uni-
verzální jednotkou pro všechny typy nemo-
vitostí. Vše souvisí s Registrem budov. Jsem
si vědom, že pojem „metr čtvereční užitné
plochy“ není zakotven v právním řádu –
na druhé straně není problém tuto výměru
zapisovat, protože odhadci ji při zpracová-
ní tržního ocenění pro úvěrové řízení vždy
uvádějí. Pracují s ní při výnosové i srovná-
vací metodě jako s rozhodující podmín-
kou odhadu tržní (obvyklé) ceny. Přepočet
ceny za metr čtvereční užitné plochy proto
považuji za nejvhodnější parametr pro zjiš-
tění obvyklé ceny. Počet ocenění pro poskyt-
nutí hypotéčního úvěru je nesporně vyso-
ký a v každé inzerci ceny bytu, rodinného
domu, areálu i dalších nemovitostí realitní
makléři uvádějí právě počet metrů čtvereč-
ních užitné plochy.
Pro stanovení tohoto údaje však zatím
neexistuje jednotný předpis, což zejména
u podkrovních místností se skosenými stro-
py může být problematické.
Závěr Je nepochybné, že tržní (obvyklé) ceny
nemovitostí má smysl zapisovat do KN,
ale až v určitém časovém horizontu.
V současnosti by byl zápis zbytečný, pro-
tože
existuje celá řada cen nemovitostí, a jen
málo z nich jich je cenami tržními (obvyk-
lými) a tudíž nemají prakticky žádnou
vypovídací schopnost,
ceny nemovitostí se průběžně mění a ješ-
tě dlouhou dobu se budou průběžně
měnit,
máme nestandardní trh s nemovitost-
mi – regulované nájemné, rozvírající se
nůžky mezi klesajícími cenami nájmů
bytů a rodinných domků na straně jedné
a prodejními cenami za metr čtvereční
užitné plochy bytů a rodinných domků na
straně druhé.
Určitě by stálo za úvahu vrátit se k myš-
lence Registru budov a využít podnětů
ke rozšíření údajů ve výpisu z KN. Podle
mého názoru půjde o komplexnější řeše-
ní, ne pouze o zápisy různých cen nemo-
vitostí.
Ing. Zbyněk Smejkal
člen rady sdružení Nemoforum,
prezident České společnosti
certifi kovaných odhadců majetku
Zaujala vás uvedená problematika?
Máte jiný názor? Chcete diskutovat?
Pište na adresu sdružení Nemoforum:
Nemoforum
Pod sídlištěm 9
182 11 Praha 8 - Kobylisy
e-mail: nemoforum@cuzk.cz
GEOinformace | 3/200650 www.geoinformace.cz
Kdy jste se seznámil s GRASSem?S GRASSem jsem se seznámil jako stu-
dent geografie na Ústavu plánování krajiny
a ochrany přírody na univerzitě v Hannoveru
v Německu. Zkoumali jsme schopnosti
GRASSu pro vědu a výuku. Tehdy se psal rok
1993 a byla dostupná pouze omezená doku-
mentace. Začal jsem tedy psát návod v něm-
čině, a ten se během let rozrostl. Postupně
se začal GRASS rozšiřovat i mezi studenty
Ústavu geografie, kteří jej používali pro dál-
kový průzkum Země.
Jak jste se stal koordinátorem vývoje GRASSu?Na konci roku 1997 byl lidmi z Baylorské
univerzity (Texas, USA) vydán GRASS 4.2,
který jsme zkusili zkompilovat na Linuxu.
Bylo potřeba provést množství změn, tak
aby byl kód více přenositelný. Posílali jsme
návrh změn na Baylorskou univerzitu, jejich
integrace byla z mého pohledu příliš poma-
lá. Získal jsem povolení provozovat webové
stránky o GRASSu na stránkách našeho
ústavu a na počátku roku 1998 jsem vydal
„svou vlastní“ verzi GRASSu 4.2.1. Od růz-
ných přispěvatelů a dalších uživatelů přišlo
mnoho změn a návrhů, které jsem zapraco-
val a zveřejnil. Do roku 1999 bylo uvolněno
více než 20 verzí. Tehdy jsme také s členy
vývojového týmu [pozn. red.: viz http://
grass.itc.it/community/team.php] proved-
li podstatný úklid kódu, abychom předešli
případným problémům s autorskými prá-
vy. Licenci jsme změnili na GNU General
Public Licence, která zajišťuje, že GRASS
a další programy budou v budoucnu vždy
dostupné a zdarma. Vývojářům a budou-
cím uživatelům tak bude zajištěn přístup
ke zdrojovým kódům programu. Poslední
den roku 1999 jsme přesunuli kód do cent-
rálního repositáře CVS [pozn. red.: systém
pro správu verzí programu] a zbavili se tak
problému s manuálním prováděním změn.
Počínaje tímto dnem je vývoj GRASSu
zcela paralelní, tj. na kódu mohlo nezávisle
pracovat několik vývojářů. Ve skutečnosti
nejsem oficiálně zvolenou osobou, ale čás-
tečně řídím vývoj a spravuji infrastrukturu
webových stránek GRASSu, které jsou na
serveru Kulturního institutu autonomní
provincie Trentino (ITC-irst).
Na čem v institutu pracujete?Mezi mé hlavní výzkumné zájmy patří dál-
kový průzkum Země pro určení environ-
mentálních rizik a vývoj Free Software GISu.
Vyvíjím GIS algoritmy pro krajinnou epi-
demilogii, hlavně generování proměnných
dat dálkového průzkumu Země jako jsou
časové řady MODIS (Moderate Resolution
Imaging Spectroradiometer). Proměnné
jsou využívány při učení programů vytvá-
řejících mapy rizik rozšíření infikovaných
roztočů, přenášejících různé nemoci. Jako
konzultant pomáhám veřejné správě při
přechodu na Free Software GIS. To obnáší
daleko více aspektů, než „pouhou“ výuku, jak
používat GRASS. Veřejná správa, například
v obcích, totiž potřebuje přesunout celý pro-
ces, který byl často během let dobře zaveden.
Spolupracujeme s univerzitou v Kanadě na
implementaci kontrolního systému GRASSu,
tzv. GRASS Quality Control System. Tento
systém již běží a sleduje kvalitu příspěvků do
zdrojového kódu v repozitáři v reálném čase.
Zájem vyjádřilo i několik dalších softwaro-
vých projektů, aby byl jejich kód tímto sys-
témem monitorován. Pravidelně píši články
zabývající se různými tématy a připravujeme
třetí vydání naší knihy o GRASSu.
Co se změnilo od doby, kdy jste začal GRASS používat?Od počátku se zlepšila spousta věcí. Změnila
se údržba programu, zvětšila se komunita.
Vzniklo více než jedno grafické uživatelské
rozhraní, byla implementována nová vekto-
rová architektura. Nedávno jsme dosáhli pře-
nositelnosti kódu mezi různými operačními
systémy, komunita pracovala na dokumenta-
ci v různých jazycích, k projektu přistoupila
spousta nových uživatelů a vývojářů. Byla tak
obnovena dobrá pověst GRASSu z 80. let.
V nedávné době jsme díky založení Open
Source Geospatial Foundation (OSGeo.org)
započali proces zapojení GRASSu k OSGeo.
Na rozdíl od první poloviny 90. let je dnes
velmi snadné získat pomoc, ať už v elektro-
nických konferencích, na IRC [pozn. red.:
protokol pro on-line komunikaci více účast-
níků], daří se nám získat komerční podporu
jak od firem, tak z dalších zdrojů. A samo-
zřejmě – schopnosti programu se také docela
zlepšily.
Mohl byste popsat vývojový tým? Na webové stránce GRASS-Team je řada jmen, další můžeme potkat na manu-álových stránkách. Skutečně všichni přispívají do zdrojového kódu?Ne, ta stránka je přirozeně nekompletní.
V současnosti má 31 lidí právo zápisu do
CVS , ale pouze část z nich je aktivní. Někteří
vývojáři přispívají pouze občas, jiní pravidel-
ně. Mít právo zápisu do CVS nikoho neza-
vazuje ani nesvazuje. Dále máme více než 25
přispěvatelů, kteří jsou na stránkách uvedení,
ale osobně ničím nepřispěli. Je také řada lidí
přispívajících na Wiki, píšících dokumentaci,
lokalizujících GRASS atd. Někteří vývojáři
dávají přednost anonymitě, což je možné jen
na internetu. Ostatní to akceptují, protože
v důsledku je důležitá kvalita příspěvku, niko-
liv jeho autor. Také máme mnoho pokročilých
uživatelů, kteří poskytují důležitou zpětnou
vazbu tím, že testují, spravují systém hlášení
chyb a odpovídají na otázky v elektronických
konferencích.
Kdo nebo jaké instituce či společnosti finančně podporují vývoj GRASSu? Máme sponzory infrastruktury jako jsou
ITC-irst (hardware webového serveru)
a společnost Intevation.dem GmbH (CVS
Server, správa chyb) a GDF Hannover (wiki,
průvodce, překlady). Části vývoje GRASSu 6
byly dotovány provozními projekty ITC-irst,
takže já s Radimem Blažkem jsme se v pra-
covní době mohli věnovat implementaci chy-
bějících funkcí. Další vývojáři jsou placeni
individuálně, buď z vlastních projektů (uni-
verzity, společnosti dokonce průmyslovými
Open source není bublinaopen & free
FOTO
: ARC
HIV
REDA
KCE
A M.
NET
ELER
A
Markus Neteler (druhý zleva ve spodní řadě) na
pracovní návštěvě Japonska
S Markusem Netelerem, koordinátorem vývoje programu GRASS, jsme udělali kolektivní rozhovor, abychom se dozvěděli, kam se GRASS bude dále rozvíjet.
GEOinformace | 3/2006 51www.geoinformace.cz
a vládními organizacemi) nebo investují svůj
soukromý čas.
Jaký je postup při rozhodování o dal-ším vývoji? Bude mít někdy GRASS řídící komisi?Osobně doufám, že řídící komise GRASSu
bude brzy ustanovena. Důležitá rozhodnutí
by neměla dělat jedna osoba, ale skupina lidí.
Během let se vytvořil model „všeobecného
souhlasu“, který fungoval velmi dobře. Vývoj
GRASSu začal v roce 1982, takže je to velmi
„starý“ projekt. O některých záležitostech se
rozhoduje pomalu, zejména pokud se to týká
celkového návrhu programu. Vše je vždy pro-
bíráno v elektronické konferenci, často i věci
sporné. Nakonec to vždy funguje a rozhod-
nutí se udělalo. Důležité je, aby tento trend
pokračoval i v budoucnu. Obvykle ten, kdo
navrhuje změnu, má nejvíce energie k jejímu
prosazení a dává pozor, aby se dílčí vývoj ubí-
ral kýženým směrem. Naštěstí máme v týmu
různé specialisty, což nám pomáhá správně se
rozhodnout. Konsenzuální model fungoval
vždy celkem dobře, proto se někteří lidé zdrá-
hají jej změnit na striktní „komisní model“.
Z posledních diskuzí vyplynulo, že komise
bude v případě GRASSu sloužit pouze ke
strategickým rozhodováním a pravděpodob-
ně také pro správu vydávání nových verzí.
Musíme najít rovnováhu mezi požadavky
OSGeo a kulturou GRASS komunity.
Jak bude GRASS vypadat v budouc-nu? Objevily se názory, že by se GRASS měl přepsat od nuly a využít součas-nou verzi GRASSu jako „knihovnu kódu“.Návrhů přepsat GRASS od nuly bylo víc,
zmínil bych „KerGIS“, který byl založen na
veřejnosti dostupném GRASSu 4.x. Nemám
s tím problém. GRASS 6 ovšem obsahuje
580 tisíc řádků kódu v programovacím jazyce
C, takže jeho přepsání není úplně jednodu-
ché. Osobně spíše věřím ve vývoj kódu, což se
v GRASSu vždy dělo. Věci se postupně mění
tak, že máme stále funkční systém, protože
hodně užitelů jej nasazuje při produkčním
využití. Motto vývoje zní „jdi do toho“, pokud
je respektována licence.
Co si myslíte o objektově-orientova-ném GISu? GRASS je v současnosti standardní GIS s vrstvami (layer-ori-ented) s dlouhou a bohatou historií... Dovedete si představit implementaci objektového přístupu v GRASSu?Pokud to někdo chce udělat, je to v pořádku –
je to open source/free software. Nejsem pro-
gramátor a můj osobní zájem je v aplikacích
GISu, nikoliv ve vývoji samotném. Pokud
někdo přijde s lepší implementací, uživatelé
pravděpodobně přejdou k této verzi. Napsání
plnohodnotného GISu od nuly je nad lidské
síly. Neočekávám proto, že se to stane v blízké
budoucnosti, pokud se nenajde investor, který
vývojáře zaplatí. Pro mě je důležité, že máme
svobodný GIS. Vnitřní návrh přenechávám
expertům.
Jak vnímáte iniciativu OSGeo a jak je její role při vývoji GRASSu?Ustanovení nadace OSGeo mě potěšilo.
Podobně jako nadace Apache by měla poskyt-
nout jakýsi ochranný deštník důležitým Free
Software (Web)GIS projektům, což bylo
naléhavě nutné. Pro nové uživatele může
být open source scéna těžko pochopitelná.
Tudíž „prodejní místo“, kde budou dostup-
né informace o jednotlivých komunitách,
je správná věc. Jednotlivé komunity se také
sblíží, mohou sdílet části kódu, infrastruk-
turu a další záležitosti, což je jistě výhodné.
OSGeo se nesoustředí pouze na software,
ale začíná připravovat materiály pro výu-
ku a vzdělávání, vytvářet a nabízet geodata.
V blízké budoucnosti, až bude spuštěna tech-
nická infrastruktura, bude k dispozici řada
uživatelských služeb.
Jak vidíte budoucnost GISu? Je open source správná cesta nebo jen nafouknutá bublina? Rozhodně to není bublina, protože GRASS
a další softwarové projekty jsou zde déle než
20 let. Koncept je dobře známý a odzkoušený
během mnoha let díky nadaci Free Software
(FSF) a iniciativy Open Source (OSI).
Svobodný webový server Apache má největší
podíl na trhu, operační systém GNU/Linux
existuje mnoho let a OpenOffice.org jsou
nyní nasazovány ve veřejné správě. To samé
se stane s Free Software GIS (již to začalo).
Aktivity jako je například OSGeo nada-
ce pomohou v jeho prosazení. Členem této
nadace je překvapivě i jeden z globálních hrá-
čů na GIS trhu.
Děkujeme za rozhovor
– ptali se Jáchym Čepický, Martin Landa,
Záboj Hrázský, Josef Hnojil
open & free
Markus Neteler získal
titul magistra v roce 1999
v oboru Fyzická geografi e
a krajinná ekologie na
Univerzitě v Hannoveru
v Německu. Dva roky
pracoval v Geografi ckém
ústavu jako odborný
asistent. Od roku 2001 je
věděckým pracovníkem na ITC-irst v italském Trentu.
Mezi jeho hlavní výzkumné zájmy patří určení environ-
mentálních rizik metodami dálkového průzkumu Země
a vývoj Free Software GISu. Je (spolu)autorem dvou
knih o open source geoinformačním systému GRASS
a mnoha článků o aplikacích GIS. Patří mezi zakláda-
jící členy německého Občanského sdružení uživatelů
GRASSu (GAV) a 1Open Source Geospatial Foundation
(OSGeo).
Rozhovor naleznete v nezkrácené podobě na http://gama.fsv.cvut.cz
Na setkání uživatelů GRASSu je příležitost dozvědět se novinky z vývoje programu
GEOinformace | 3/200652 www.geoinformace.cz
akce
V pátek 5. května 2006 se v rámci
veletrhu Svět knihy na výstavišti
v Praze-Holešovicích uskutečni-
lo slavnostní vyhlášení výsledků
8. ročníku soutěže.
Kartografi cká společnost České
republiky chce prostřednictvím
soutěže Mapa roku zhodnotit kva-
litu kartografi ckých děl vydávaných
na území ČR a ocenit producenty
map, kteří dodržují kartografi cké
zásady tvorby map a jejich díla tak
jsou kvalitní a pro společnost pří-
nosná.
Do soutěže mohlo být přihlášeno mapo-
vé dílo, které bylo vydáno v 1. vydání v roce
2005 na území České republiky a neporu-
šuje autorský zákon. Každý účastník sou-
těže mohl přihlásit libovolný počet svých
produktů. Zájem o soutěž letos potvrdilo
23 producentů map, kteří soutěžili v šesti
kategoriích s více než sedmdesáti produk-
ty. Hodnotící komise poté provedla rozbor
děl a nominovala nejlepší díla na ocenění
„Mapa roku 2005“. Vítězové pak byli oce-
něni na slavnostním vyhlášení výsledků.
VítězovéV kategorii Atlasy, soubory a edice map
se stal vítězem titul Kladsko – Proměny
středoevropského regionu, Historický atlas
autorského kolektivu z Univerzity Hradec
Králové a Historického ústavu Akademie
věd ČR.
Mezi Samostatnými kartografi ckými díly
vyhrála mapa Pardubický kraj – Národní
kulturní památky od fi rmy SHOCart.
V kategorii Kartografi cká díla pro školy
obsadil první místo Školní atlas ČR a Evro-
pa od společnosti SHOCart.
V kategorii Kartografi cké výsledky stu-
dentských prací vyhrál Pracovní sešit ke
Školnímu atlasu světa autorky mgr. Jany
Návratové.
V kategorii Kartografi cké aplikace na
internetu byl na 1. místě Mapový server
Centra pro regionální rozvoj ČR od společ-
nosti T–MAPY.
V kategorii Digitální produkty nebyly
uděleny nominace a kategorie nemá vítěze.
Zvláštní ocenění komise a tím, stejně
jako vítězové jednotlivých kategorií, titul
Mapa roku 2005 získala fi rma TRANIS za
dlouhodobý vývoj kartografi ckého produk-
tu Kilometrovník Evropy.
Přehled všech nominovaných naleznete
na stránkách www.czechmaps.cz.
Alena Vondráková, redakčně upraveno
Mapa roku
První květnový čtvrtek patřil již
podeváté studentům oboru geoin-
formatika. V Ostravě prezentovalo
na soutěžní konferenci GISáček svo-
ji práci 37 studentů z celé republiky.
I když stále platí, že na akci vystu-
pují především studenti z domácí
univerzity, letos přijeli také soutěžící
ze Slovenské technické univerzity
v Bratislavě, z Univerzity Mateja.
Bela v Banské Bystrici, z Masary-
kovy univerzity v Brně, UJEP v Ústí
nad Labem a z Univerzity Palacké-
ho v Olomouci.
GISáček je studentská soutěž, ve které se
studenti učí přednést své názory, ukázat svo-
ji práci. Zároveň se od poroty dozví, jak si
vedou v porovnání s ostatními. V kategorii
diplomových prací si první místo vybojoval
František Klímek (VŠB - TUO, inženýrské
(magisterské)) s prací „Vizualizace seismic-
kých dat projektu ORFEUS v prostředí Map
Server UMN integrovaná na Live-CD“. Mezi
bakaláři získal od poroty nejvíce bodů Jan
Martínek se svojí pra-
cí „Interaktivní mapa
učeben PřF UP“.
V soutěži posterů
získal nejvyšší ocenění
Karel Jelínek, student
bakalářského studia
Masarykovy univer-
zity. Jeho poster se
věnoval extrakci digi-
tálních prostorových
dat z historických map
metodami segmentace
obrazu.
Každý ze sponzorů soutěže měl navíc pří-
ležitost ocenit ze svého pohledu nejzají-
mavější práci. Paní Kozákové (GEPRO) se
líbila diplomová práce od Radima Balona
„Využití Open Source pro geoinformač-
ní potřeby úřadů malých obcí“, věnovala
mu software MISYS. Pan Patočka (Bentley
Systems) odměnil autora diplomové práce
„Laserové skenování pro tvorbu 3D mode-
lu vybraných částí Národního parku České
Švýcarsko“ Marka Gasiora z Univerzity Jana
Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem stu-
dentským CD s portfoliem akademických
aplikací Bentley (MicroStation + oboro-
vé doplňky). Pana Novotného (ARCDATA
PRAHA) zaujala diplomová práce Michala
Egyeda „Návrh nového datového modelu
databáze vrtů ODRY 2000 a vytvoření gra-
fi ckého uživatelského rozhraní“, kterou oce-
nil studentskou licencí ArcGIS 9.
Jan Martínek z Univerzity Palackého
v Olomouci za bakalářskou práci s názvem
„Interaktivní mapy učeben PřF UP“ získal od
Pavla Robka (TECHDATA) studentskou
plně funkční verzi produktu Autodesk Map
3D 2007 pro nekomerční využití.
Speciální cenu garanta konference Jana
Růžičky obdržel Pavel Ševčík za bakalářskou
práci „Možnosti uchovávání časových sérií
rastrových dat a jejich metadat v nich“.
Doufejme, že příští rok se ve dnech 3. až
4. května v Ostravě sejdou studenti všech
vysokých škol, kde se učí geoinformatika.
Ivana Češková, redakčně upraveno
Studenti předvedli nejlepší práceV Ostravě se konal 9. ročník studentské soutěžní konference
Kartografi cká společnost ČR ocenila nejlepší kartografi cká díla roku 2005
Jana Návratová a její Pracovní sešit ke Školnímu atlasu světa hned
po vyhlášení získal první zájemce o možnost vydání
FOTO
: ARC
HIV
REDA
KCE,
ARC
HIV
VŠB-
TU O
STRA
VA
GEOinformace | 3/2006 53www.geoinformace.cz
Konference CAGI
FOTO
: 2X
ARCH
IV R
EDAK
CE
Jednání konference otevřely proslovy part-
nerů letošní konference, kterými se sta-
ly společnosti Sitewell (generální partner),
Autodesk, Gefos, Leica a Intergraph společ-
ně s organizacemi aktivně působícími mezi
geoinformační veřejností, tedy CENIA,
Nemoforum, CAGI a SAGI. V tomto úvod-
ním bloku přednášek, který brilantně mode-
roval Petr Kubíček z Masarykovy univerzity
v Brně, zazněla jak slova chvály na dosavadní
vývoj české geoinformatiky, tak i jisté oba-
vy z trendů v některých oblastech, zejména
v souvislosti s náročností závazků, které na
sebe v geoinformatice vzala Česká republika
se vstupem do EU.
Vlastní odborný program zahájil Josef
Hnojil. Ve svém příspěvku představil hlavní
trendy v geoinformatice počátkem 21. stole-
tí. Miloslav Ofúkaný v referátu s Dagmar
Kusendovou připomenul nejdůležitější akti-
vity slovenských kolegů. Ačkoliv SAGI,
založená v roce 2002, rozhodně nepatří mezi
organizace s ohromnou členskou základnou,
disponuje vlastním eGIS portálem a pořádá
množství odborných seminářů. Nahlédněte
na www.sagi.sk, kde se s akcemi slovenských
geoinformatiků můžete seznámit.
Hlavní pozornost referujících byla věno-
vána těm aspektům geoinformačních tech-
nologií, které pomáhají činnosti veřejné
správy. Bylo možné seznámit se s pohledy na
věc ze strany ministerstev, rezortních institu-
cí i tvůrců a implementátorů software.
Účastníci konference se například dozvě-
děli o Jednotném systému dopravních infor-
mací pro ČR. Systém si klade za cíl sběr,
zpracování, sdílení a poskytování aktuálních
dopravních informací. Ministerstvo infor-
matiky referovalo o svých aktivitách, spo-
jených s geoinformatikou. Dostalo se i na
představení možností získání fi nancí na své
GIS projekty.
Ministerstvo vnitra ve spolupráci s ČSÚ
sjednocuje datový obsah registru UIR-ADR
nejnovější verze pro budoucí registr územní
identifi kace, adres a nemovitostí (RÚIAN).
Mapové výstupy jsou již k dispozici veřej-
nosti.
Oldřich Pašek, místopředseda ČÚZK,
informoval, jaké úkoly si úřad klade do příš-
tích let. Horizont 5 let by měl přinést vytvo-
ření dokonalé geodatabáze vycházející ze
státních topomap vybraných měřítek, sladění
českých geodat s potřebami EU. Otevřenou
však zůstává otázka kompletní digitalizace
katastrálních map. Rozsáhlou a tematicky
rozvětvenou geodatabázi buduje Agentura
ochrany přírody a krajiny ČR.
Součástí konference byly fi remní worksho-
py. Partneři konference na nich představili svá
nová řešení a produkty. Tyto akce probíhaly
současně s přednáškovými sekcemi, což mělo
za následek často značné prořídnutí publika
v hlavních jednacích sálech. Naopak salónky
workshopů zájmu ani zdaleka nestačily.
O fi remní výstavu, kombinovanou s poste-
rovou sekcí, byl velký zájem, více, než tomu
bývá při separování součástí odborných
setkání.
Třídenní konference musela svým obsahem
uspokojit i nejnáročnější zájemce z několika
stovek přítomných. Důkazem, že se nava-
zují potřebné kontakty, byla mnohá nefor-
mální setkání již v prostorách brněnského
hotelu Voroněž, kde se konference konala,
ale také mnohem později během společen-
ského večera ve vinorodých jihomoravských
Čejkovicích. Miroslav Kolejka, vzhledem
k omezenému místu byl text výrazně redakčně
zkrácen, plnou verzi si můžete přečíst na www.
geoinformace.cz/index.php?id=2179
akce
Geoinformatika ve veřejné správě letos pro velký zájem třídenní
Geoaplikace rokuV letošním ročníku soutěže Geoaplikace roku
vyhodnotily odborné poroty výsledky ve třech
vyhlášených soutěžních kategoriích. Ceny
vítězům byly předány na dubnové konferenci
ISSS v Hradci Králové, na setkání Business
TUESDAY v květnu v Praze. Kategorie C
byla vyhlášena na konferenci Geoinformatika
ve veřejné správě, pořádané CAGI. Česká aso-
ciace pro geoinformace je také pořadatelem
této unikátní soutěže, pořádané již 7. rokem.
A – Geoaplikace pro cestovní ruch1. místo: Kraj Vysočina – Informační sys-
tém běžeckých tras v okolí Nového Města
na Moravě
2.-3. místo: GEODIS BRNO, spol. s r. o.
a město Telč – 3D vizualizace města Telče
a mikroregionu Telčsko
2.-3. místo: T-MAPY, spol. s r. o. a Odeon
Data Servis, a. s. – Mapová služba turisticko-
rybářského portálu Třeboňsko.cz
B – Komerční geoaplikace1. místo: BERIT, a. s. a Rzesgowski Zaklad
Energetyczny S. A. – Technický informační
systém napojený na GIS Smallworld
1. místo: Intergraph ČR, spol s r. o. a Jihočes-
ká plynárenská, a. s. – G/Gas - systém správy
geoprostorové databáze distribuční plyná-
renské společnosti
2. místo: GEPRO, spol. s r. o. a ZENTIVA, a. s.
– ZENTIVA Car System
3. místo: T-MAPY, spol. s. r. o. a ČEPRO
a. s. – Analýza rizikovosti produktovodu na
životní prostředí
C – Geoaplikace pro venkovské oblasti1. místo: Centrum pro regionální rozvoj ČR
a T-MAPY, spol. s r. o. – Mapový server Cen-
tra pro regionální rozvoj ČR
2. místo: Intergraph ČR, spol s r. o. a Krajský
úřad Jihomoravského kraje – Mapový portál
odboru územního plánování a stavebního
řádu Krajského úřadu Jihomoravského kraje
3. místo: GEPRO, spol. s. r. o. a Dobrovol-
ný svazek obcí Blanicko-otavského regionu
– MISYS-Venkov.
(red), detaily k soutěži jsou na
www.cagi.cz/geoaplikace
Ve výstavní hale, šikovně umístěné vedle před-
náškových sálů, se živě diskutovalo.
Společná fotografi e vítězů Geoaplikace pro ven-
kovské oblasti. Ceny předával Milan Konečný, prezi-
dent Mezinárodní kartografi cké asociace.
GEOinformace | 3/200654 www.geoinformace.cz
akce
Poslední květnový den se konalo v pražském
hotelu Hilton v pořadí již třetí setkání
uživatelů řešení Autodesku se zástupci
tohoto významného producenta software.
Letošní setkání se od předchozích ročníků
odlišovalo významně vyšším zájmem uživa-
telů a větším počtem přednášejících z čes-
kého zastoupení společnosti a nejvýznam-
nějších lokálních distributorů. Koncepce
obsahu konference byla ovšem podobná jako
loni – představit nové verze programových
řešení vycházejících z platformy AutoCAD
2007. Nejvýznamnější novinkou aktuálního
produktového portfolia je dokonalejší pod-
pora správy dat prostřednictvím Autodesk
Vault a dynamičtější zobrazování výsledných
modelů v prostředí 3D.
Na Autodesk Foru jste se mohli setkat
se všemi autorizovanými prodejci produk-
tů Autodesku. Na doprovodné výstavě své
novinky představovaly fi rmy HP, Samsung,
Dicota, Océ, AB Studio a Yello.
V souvislosti s výstavou je třeba zmí-
nit rovněž stánek Autodesk Academia, což
je akademická iniciativa podpory vzdělává-
ní určená školám v ČR a SR. Přihlásit jste
se mohli rovněž do Autodesk Clubu, klubu
zájemců o produkty Autodesku.
Produkty pro geoprostorová řešeníGeoprostorová řešení společnosti Autodesk
jsou nabízena na trhu v České a Slovenské
republice prostřednictvím tří aplikací –
Autodesk Map 3D, Autodesk Civil Design
3D a Autodesk Raster Design.
První produkt, Map 3D 2007, je určený
především pro propojení světa CAD a GIS
do prostředí celopodnikových informač-
ních systémů. Aktuální verze obsahuje nové
nástroje pro práci se styly a nástroje pro snad-
né publikování prostorových dat v prostředí
internetu/intranetu s využitím MapGuide
Open Source nebo MapGuide Enterprise.
Předností je rovněž oboustranná komuni-
kace s velkým množstvím GIS a databázo-
vých systémů včetně podpory Oracle Spatial
a ESRI SDE. Aplikace Autodesk Civil 3D
2007 vytváří a udržuje vztahy mezi jednotli-
vými typy prostorových objektů (body, povr-
chy, parcely, trasy, profi ly) prostřednictvím
dynamického inženýrského 3D modelu.
Rozšířené funkce na podporu práce vět-
šího počtu uživatelů umožňují všem členům
týmu pracovat s konzistentním a stále aktuál-
ním modelem a současně podporují automa-
tickou tvorbu většího počtu verzí takovéhoto
modelu. Novinkou aplikace je přímé zpraco-
vání doplňkových terénních geodetických dat
nebo naopak export dat pro vytyčovací práce
v terénu s využitím totálních stanic.
Autodesk Raster Design 2007 podpo-
ruje vektorizaci skenovaných výkresů star-
ší papírové dokumentace. Mezi nové funk-
ce využitelné v oblasti geoprostorových dat
patří především podpora souborů GRID
ESRI, nová knihovna pro zpracování for-
mátu JPEG2000 a vypracovanější uživatel-
ské prostředí.
Novinky v Autodesk AcademiaZástupci společnosti Autodesk ČR rovněž
oznámili novinku v Autodesk Academia.
Studenti budou moci pro výukové úlohy
a projekty získat veškeré softwarové produk-
ty Autodesku zdarma.
Příklady z praxeNa akci byla samozřejmě předvedena řada
příkladů z praxe, které přispěly k zajímavos-
ti celé akce.
O zpracování geoprostorových dat byl
například příspěvek zástupce společnosti
Terén Design, který představil využití apli-
kace Autodesk Civil 3D pro projektování
rekultivace a revitalizace rozsáhlých ploch
hnědouhelných velkolomů v severočeské
pánvi v prostoru Chabařovic a Tušimic.
Příležitost načerpat nápady pro svou práciCelkově lze letošní Autodesk Forum hod-
notit jako velmi úspěšnou akci, která nabíd-
la uživatelům produktů Autodesk celou řadu
jak softwarových novinek, tak námětů pro
zlepšení jejich práce.
Miloš René, redakce
Autodesk Fórum 2006
Kamil Balšánek má v Autodesku na starosti
budování obchodních vztahů V plném před-
náškovém sále seděla dle úvodní ankety spousta
nových tváří Do přednáškových salónků jste se
pro velký zájem nemohli občas ani dostat Na
výstavě byly k vidění a ke koupi nejen velké LCD
monitory a velkoformátové tiskárny, ale mohli jste
se stát členem Autodesk Clubu nebo se zajímat
o dění v akademické sféře Autodesk Academia
Pražský hotel Hilton přivítal řadu nových zájemců o software fi rmy Autodesk
FOTO
: 4X
AUTO
DESK
GEOinformace | 3/2006 55www.geoinformace.cz
akce
Firma Bentley pořádá každo-
ročně již řadu let ve Spoje-
ných státech celosvětovou
uživatelskou konferenci, kte-
rá je příležitostí pro uživatele
produktů Bentley, manažery
těchto organizací a odbor-
nou veřejnost, kteří se chtě-
jí seznámit a prohloubit si
své znalosti o technologiích
Bentley a možnostech jejich
využití. Letošní první evrop-
ská BE Conference se konala
v Praze ve dnech 11. až 15.
června. Stala se tak novou
příležitostí pro evropské
zákazníky (a nejen pro ně,
protože podle slov pořada-
telů byl o konferenci zájem
i v Asii, odkud do „exotické“
Prahy přijeli mnozí účast-
níci akce). Konference byla
moderována ve velkém stylu
v hotelu Hilton.
Již od neděleU Bentley je zvykem, že
konference začíná již v nedě-
li, i v Praze se první workshopy konaly již
v neděli 11. 6., kde se představily mimojiné
i fi rmy Geodis Brno a VARS Brno.
Po úvodním bloku klíčových přednášek
probíhal další program souběžně ve 3 blo-
cích: 1. společné přednášky pojednávající
o obecných trendech fi rmy Bentley v jednot-
livých oblastech jejího působení, 2. jednání
v odborných sekcích, 3. speciální výukové
kurzy pro registrované účastníky.
Hlavní blok referátů se uskutečnil 12. 6.
dopoledne, kdy v kongresovém centru
postupně vystoupili vedoucí představitelé
fi rmy a zástupci zodpovědní za jednotlivé
obory. Vedoucí marketingu Tony Flynn uve-
dl procentuální obsazení trhu s jednotlivými
produkty v členění podle oborů a to: 37 %
zaujímají produkty GIS, 23 % moduly pro
stavebnictví, 21 % nadstavby pro státní sprá-
vu a 17 % aplikace pro automatizaci inženýr-
ských prací (CAD).
Greg Bentley v PrazeGenerální ředitel společnosti Greg Bentley
seznámil přítomné s pěti základními trendy
strategie fi rmy: 1. komplexní portfolio, vzdě-
lávání a výzkum, 2. využití spolupracujících
serverů pro projekční činnost, 3. kooperace
s externími fi rmami např. Microsoft, Ado-
be, Google Earth, HP, ESRI, Oracle, SAP
atd., 4. inovace licencí a programů školení, 5.
využívání globálních zdrojů.
6 zásad podle CamateroseVedle klíčových řečníků za jednotlivé fi remní
obory stojí za zmínku referát Styli Camate-
rose, viceprezidenta fi rmy pro GIS, který
zdůraznil 6 zásad budování územně vázaných
informačních systémů: 1. efektivní sjedno-
cení různorodých vstupních dat, 2. precizní
modelování 3D reality a její transformace
do 2D, 3. orientace na multidisciplinární
projekty, 4. otevřenost systémů, využívání
světových standardů, 5. zajištění kvalitních
inženýrských výstupů, uspokojení náročných
uživatelů, 6. v rámci projektu pokrýt pokud
možno potřeby celé organizace.
XM EditionCentrálním tématem konference byla beze-
sporu nová verze MicroStation V8 XM Edi-
tion, poprvé ohlášená o měsíc dříve na celo-
světové konferenci BE v Charlotte
v Severní Karolíně.
Inovací je v XM Edition
MicroStationu celá řada, uveďme
zde pravděpodobně nejdůležitěj-
ší: možnost elektronicky podepsat
výkresy, přístupová práva k projek-
tům lze defi novat v mnoha úrovních.
Pokud si zapnete funkci „historie
výkresu“, bude se vám zaznamená-
vat kompletní historie úprav včet-
ně dat a referencí. (Technické detai-
ly a přehled všech výhod najdete na
stránkách www.bentley.cz.)
Účastníci konference si moh-
li stahovat MicroStation V8 XM
Edition již od pondělí 12. červ-
na, kdy byl ofi ciálně zpřístupněn
odkaz na stránky. MicroStation
V8 XM Edition je v současnos-
ti k dispozici všem členům progra-
mu Bentley SELECT. Další infor-
mace o produktu MicroStation V8
XM Edition jsou na webové adrese
www.bentley.com/cs-cz/Products/
MicroStation.
Slavnostní obědVe středu se konal slavnostní oběd při svíč-
kách ve stylu plenárního zasedání ve všech
třech navzájem propojených kongresových
halách hotelu. Během oběda měl hlavní slovo
Malcom Walter, který ve svém referátu před-
stavil rozsáhlou paletu produktů společnosti
a diskutoval o jejich využití od jednoduché-
ho nasazení až po rozsáhlé cenově náročné
projekty. Dále zdůraznil výhody programu
SELECT pro zákazníky a efektivitu zavá-
dění nových technologií do infrastruktury,
což vhodně doplnil ukázkami konkrétních
projektů z praxe. Oznámen byl rovněž nový
vzdělávací program Bentley LEARN, který
je určen pro všechny SELECT předplatitele.
Fotbal nebo software?Organizátoři konference byli v těžké situaci,
protože se ve stejné době konalo mistrovství
světa ve fotbale. Vyřešili to skvěle. Obří plát-
no, na kterém se promítaly jednotlivé zápa-
sy, spojené se spoustou pití, přitáhlo řadu
účastníků. A zbyl čas na povídání si s dal-
šími uživateli Bentley řešení z celého světa.
Dalibor Bartoněk, Ústav geodézie Fakulty
stavební VUT Brno, redakce
Přivezli Evropu do PrahyCeloevropská uživatelská konference Bentley Systems zahájila tradici v Praze
Hotel Hilton je pro velké akce mezi fi rmami oblíbený
Greg Bentley, CEO fi rmy Bentley, přijel do Prahy s celou rodinou
+ Jádro uživatelské konference Bentley tvoří pracovní semináře
Na hotelové terase bylo ideální místo pro diskuzi
Výměny kontaktů probíhaly i během slavnostního oběda
FOTO
: 1X
ARCH
IV, 5
X BE
NTLE
Y SY
STEM
S
GEOinformace | 3/200656 www.geoinformace.cz
akce
Workshop se konal 21. až 23. června v rakouském Innsbrucku. Ústředním tématem byly evropské prostorové datové infrastruktury se zvláštním důrazem na směrnici INSPIRE (ESDI: From Inspiration to Implementati-on). Workshopu předcházelo setkání skupiny expertů INSPIRE a národních reprezentantů jednotlivých člen-ských zemí.
Úvodní den pracovního setkání byl zamě-
řen na prezentaci současného stavu směrnice
INSPIRE, jak v rovině politické, tak v oblasti
technologické. Prezentovaly se všechny kon-
cepční týmy, zodpovědné za přípravu imple-
mentačních pravidel pro metadata, datové
specifi kace, síťové služby, sdílení dat a služeb
a monitorování stavu a průběhu naplňování
směrnice. Následná rozsáhlá diskuze probíha-
la u kulatého stolu. Důraz byl mimo jiné kla-
den na potřebu dalšího vzdělávání a přípravy
nových odborníků. Z několika stran zazněla
také nutnost důkladné analýzy požadavků na
řešení přeshraničních geodat INSPIRE.
V následujících dnech probíhalo jednání
paralelně ve dvou sekcích. Jedna byla zaměře-
na na existující řešení v oblasti prostorových
datových infrastruktur od národní po regio-
nální úroveň. Druhá sekce se zabývala pře-
vážně technologickými aspekty implemen-
tace směrnice a dosavadními zkušenostmi.
Výjimku tvořila první sekce skupiny agentur
životního prostředí s názvem Peer (www.
peer-initiative.org), která byla výrazně tema-
ticky zaměřená a prezentovala mimo jiné stav
a budoucí plány informačních služeb Evrop-
ské agentury pro životní prostředí (EEA).
Harmonizace a sjednoceníMluvilo se o možnostech různých obchod-
ních modelů/přístupů při zachování základní
myšlenky většího sdílení a dostupnosti geo-
dat. V oblasti technologické zaznělo, že pro
naplnění základních myšlenek INSPIRE
lze využít také open source nástroje. Z hle-
diska kartografi ckého poprvé zaznělo volání
o vytvoření registrů kartografi cké symboli-
ky pro sjednocení vzhledu webových map.
V oblasti harmonizace geodat byla dávána
přednost využití stávajících datových zdrojů
před rozsáhlou technologickou harmonizací.
Pro zviditelnění a vyšší efektivnost směrnice
je důležitá úzká integrace s aktivitami kolem
e-governmentu.
Česká republika nechybělaČeská republika byla zastoupena na setkání
expertů, kterého se zúčastnil Milan Konečný
z Masarykovy univerzity a zástupci CENIA,
a rovněž v koncepčních týmech (Štěpán
Kafka, fi rma Help Service Remote Sensing).
Eva Pauknerová ukázala výsledky průzku-
mu mezi subjekty zapojenými do INSPIRE
v ČR. Distribuci geodat na příkladu geopor-
tálu Zeměměřického úřadu předvedl Robert
Widz z polské pobočky Intergraphu. Na
posterové sekci se prezentovalo Nemoforum,
Česká asociace pro geoinformace. Vystaveny
byly přeshraniční aktivity CAGI ve spolu-
práci se saskou agenturou IGN.
Různé výklady INSPIREPříspěvky na semináři prokázaly, že směr-
nice INSPIRE je v jednotlivých členských
státech chápána odlišně a kromě jejího
budování odshora existuje řada následování
hodných příkladů její tvorby zezdola jednot-
livými regionálně či tematicky zaměřenými
uživateli. Ani v této oblasti nezůstává Čes-
ká republika pozadu a drží krok se zbytkem
Evropy. podle cestovní zprávy Petra Kubíč-
ka a Jiřího Hiesse pro CAGI
GIS v Innsbrucku12. geoinformační workshop Evropské komise
FOTO
: ARC
HIV
REDA
KCE,
ARC
HIV
J. HI
ESSE
Územní plánování na BítověOdborný seminář CAGI byl plný podnětů a námětů k diskuziU Vranovské přehrady se po roce na tři dny
sešli všichni, kdo mají zájem o rozvoj územ-
ního plánování. Odborný seminář pořádala
Česká asociace pro geoinformace, resp. Jiří
Hiess a Drahomíra Zedníčková. Organizá-
toři rovněž pozvali i zahraniční odborníky.
Peter Bartz mluvil o zkušenostech s pro-
jektem eTrails.info, který slouží jako plá-
novací nástroj pro cestování individuálním
turistům. Manfred Schrenk představil dva
projekty. Prvním z nich byl přes-hraniční
prostorový informační systém CROSS-SIS
(www.cross-sis.com), do kterého je zapoje-
no 25 hraničních regionů z 15 zemí Evro-
py. Následovaly informace o CENTROPE
(http://pgo.centropemap.org), který pomá-
há prosazovat společné zájmy při přeshra-
ničním územním plánování.
Uskutečnila se rovněž tradiční soutěž
o nejlepší poster. Vidět byly kvalitní práce
a rozhodování mezi nimi bylo těžké. Přesto
s převahou 62 bodů zvítězil „Geoportál ÚP
JMK“ od Milana Pachty z Krajského úřadu
Jihomoravského kraje. Na druhém místě se
umístil Karlovarský kraj s posterem „Jeze-
ro Medard - krajina rovných příležitostí“.
Na třetím s 27 body bylo Statutární Město
Most a na 4. s 25 body Arch.Design s ÚAP
pro ORP Kyjov a Litovel.
Během semináře se dostalo na řadu témat,
často byl zmiňován nový stavební zákon
a jeho vliv na tvorbu digitálních územních
podkladů a dokumentace. Všechny příspěv-
ky byly prakticky zaměřené a věřím, že se
všichni domů rozjížděli s hlavami plnými
podnětů a námětů. (red)
Detailní program semináře včetně abstraktů pří-
spěvků a sborníku naleznete na www.ec-gis.org/
Workshops/12ec-gis/
Manfred Schrenk z Rakouska právě referuje o přes-
hraniční spolupráci v rámci projektu CENTROPE
GEOinformace | 3/2006 57www.geoinformace.cz
akce
Chcete spravovat 35 000 objektÛ jedin˘m fie‰ením?Se spoleãností GEOS Litomûfiice
to v Terezínû dokáÏí
GEOS, geodetické sluÏby, v.o.s.P.O.BOX 149, Nerudova 6, 412 01 Litomûfiice
Mûsto Terezín s 2 950 obyvateli spravujev programovém systému MISYS témûfi3 650 parcel a bezmála 35 000 objektÛ.S vyuÏitím systému MISYS zv˘‰il mûstsk˘úfiad kvalitu a rychlost sluÏeb poskytova-n˘ch obãanÛm. Efektivnûj‰ímu fiízení ope-rací pfii krizov˘ch situacích napomáhásystém MISYS Povodnû.
Mezi obce vyuÏívající na‰e sluÏby a systémMISYS patfií napfi.: • Terezín • Travãice• Dûãany • Libû‰ice• Libochovany • Michalovice• Velké Îernoseky • Krabãice
Dal‰í informace získáte na www.geos.cz, na emailu: janovsky@geos.cz nebo tel.: 602 403 828.
Tento inzerát získala spoleãnost GEOS Litomûfiice za vítûzstvív kategorii »Inzerenti ãasopisÛ GEOinformace a Zemûmûfiiã« bûhem41. Geodesia rallye âR v okolí Litomûfiic.
42. Geodesia Rallye probûhne 7. fiíjna 2006.Pfiijeìte si zasoutûÏit i vy. Více na www.geos.cz
Pokud jste neměli někdy úplně jasno v jed-
notlivých ESRI produktech, jak se jmenu-
jí a co který dělá, po letošní konferenci se
zdá, že to bude o mnoho jednodušší. Řešení
ESRI se jmenuje ArcGIS. Stačí jen zvážit,
zdali je pro vaši organizaci vhodné ryze
serverové řešení, tedy ArcGIS Server, nebo
desktopové, tedy ArcGIS Desktop anebo
jejich kombinace. A to je vlastně celé.
Většina uživatelů dobře ví, co je ArcGIS
Desktop, letošní konference se proto věno-
vala především ArcGIS Serveru. ESRI jej
představila jako ucelené serverové řešení
GIS pro správu a aktualizaci dat, publika-
ci 2D a 3D map, analýzu a geoprocessing,
pro desktop, internetové i mobilní klienty.
Velká část hlavního bloku se věnovala ukáz-
kám serverových technologií včetně předve-
dení ArcGIS Exploreru, očekávaného vol-
ného klienta GISových serverových služeb.
V hlavním bloku Jack Dangermond
předal cenu prezidenta ESRI Vanesse
Lawrence, ředitelce britské mapovací agen-
tury Ordnance Survey.
Konference se letos zúčastnilo asi 14 tisíc
lidí, z toho českých uživatelů přijelo dokon-
ce 18. Česká geologická služba, která se
konference účastní pravidelně, si odvezla
i třetí cenu za poster v kategorii „nejlepší
kartografi cká úprava“.
Závěrem konference byla tradičně čtvr-
teční párty. Tam zaujala slečna, která všem
předváděla své umění v zacházení s moto-
rovou pilou. Objektem jejího zájmu byly
naštěstí pouze ledové kvádry. (rk)
Po konferenci ESRI je už jasno
Jack Dangermond předává ocenění Vanesse
Lawrence, ředitelce britské Ordnance Survey
Ledový masakr motorovou pilou Třetí místo za nejlepší kartografi ckou úpravu puto-
val do ČR do České geologické služby
INZERCE
FOTO
: 3X
R. K
UTTE
LWAS
CHER
GEOinformace | 3/200658 www.geoinformace.cz
kalendá
28. – 31. ledna 2007GIS Ostrava... 2007gis.vsb.cz
1. – 2. března 2007INTERGEO EASTSofi e, Bulharskowww.intergeo-east.com
LEDENÚNORBŘEZEN 2007
DUBENKVĚTENČERVEN 2007
2. – 3. dubna 2007ISSS 2007Hradec Královéwww.isss.cz
AKCE DO KONCE ROKU 2006
21. – 22. záříSetkání uživatelů fi rmy T-MAPYwww.tmapy.cz
26. – 29. záříURISA’s 44th Annual Conference & ExpositionVancouver, Kanadawww.urisa.org
4. – 6. říjnaIS pro územní management a správu infrastrukturního majetku Prahawww.sitewell.cz
7. října42. GEODESIA RALLYE ČRLitoměřicewww.geos.cz
8. – 12. říjnaINTERGEO 2006 + 23. světový kongres FIGMnichov, Německowww.intergeo.de
23. – 27. říjnaINVEX + Digitex 2006 Brnowww.invex.cz
30. říjnaDigitální technické mapy městNovotného lávka, Prahawww.csvts.cz/csgk
1. – 2. listopadu15. konference uživatelů GIS ESRI a Leica Geosystems v ČRPrahawww.arcdata.cz
1. – 2. listopadu12. ročník setkání uživatelů produktů a služeb společností GEPRO a ATLAS Olomoucwww.gepro.cz
14. listopaduGIS vo vodnom hospodárstvu Bratislavawww.sagi.sk
15. listopaduGIS Day 2006 celosvětověwww.gisday.com
21. listopaduIntergraph GeoForum 2006 Prahawww.intergraph.cz
28. listopadu – 1. prosinceAutodesk University 2006Las Vegas, USAwww.autodeskevents.com
Kompletní seznam konferencí, worksho-pů a seminářů je vám vždy on-line k dis-pozici na
www.geoinformace.cz Oranžovou hvězdičkou
jsou označené tuzemské
akce.
GIS... Ostrava 2007 – 14. ro ník mezinárodního sympoziase bude konat ve dnech 28. – 31. ledna 2007v porubském areálu VŠB - TU OstravaProgram a další informace najdete na http://gis.vsb.cz
Pořádáte akci (konferenci, seminář, setkání, sportovní turnaj) a chcete,aby o tom věděli ti, které chcete pozvat?
Napište nám. V kalendáři se vaše akce objeví již v dalším čísle.
Na webu geoinformace.cz se pozvánka objeví téměř okamžitě
poté, co nám od vás přijde e-mail.
Naše adresa je redakce@geoinformace.cz
Pište stručně a strukturovaně: Do e-mailu napište, co a kde
budete pořádat, kdo to bude pořádat, kdy se akce bude konat.
A připište, kde se zájemci dozvědí další informace.
zprávya zajímavostiz domovai ze světa
Vy ještě váháte?Přečtěte si 8 důvodů, proč si předplatit GEOinformace a jestli souhlasíte, tak neváhejte...
reportáže z konferencía seminářů
rozhovory sezajímavými lidmi o zajíma-vých tématech
doručení časo-pisu až k vám do kanceláře nebo domů
analýzy,přehledy trhu, porovnání,recenze
informacez firema jejich novinky
výročníCD-ROMpředplatitelůmzdarma
nepřijdete o žádné číslo časopisu
Kompendiumgeoinformatikyzdarma
Předplatné se vám vyplatí!Ročně jen za 356 Kč, studenti za 178 Kč*
na webu www.geoinformace.cz najdete formulář na předplatné
e-mailem: redakce@geoinformace.cz
telefonicky: 251 565 572, 603 787 118
faxem: 251 565 572
poštou: Klaudian Praha, s.r.o.
Ostrovského 3, 150 00 Praha 5
Na základě objednávky vám zašleme zálohovou fakturu na uhrazení předplatného.
@
Jak objednat?
* Od studentů požadujeme potvrzení o studiu. Informace o předplatném pro čtenáře ze Slovenské republiky naleznete na našem webu www.GEOinformace.cz
top related