jan Červinka lx.c

Jan ČervinkaJan ČervinkalX.ClX.C

Jan ČervinkaJan ČervinkalX.ClX.C

SaturnSaturn

Datum objevení, předpovězení tělesaDatum objevení, předpovězení tělesa

Od starověku patřila planeta Saturn mezi sedm těles (společně s Merkurem, Venuší, Marsem, Jupiterem, Měsícem a Sluncem), pozorovaných na noční obloze. (O znalosti a zbožštění planet se lze dočíst v Platónově dialogu Timaios.)

Galileova skica Saturnuz roku 1616.

Galileova skica Saturnuz roku 1623, Asayer.

                                     Různé fáze Saturnu z Hugyensova Systema Saturnium.

HistorieHistorie

V roce V roce 1610 1610 se pozorováním Saturnu zabýval se pozorováním Saturnu zabýval Galileo GalileiGalileo Galilei. Díky . Díky

nedokonalé optice použitých dalekohledů neodhalil podstatu saturnových nedokonalé optice použitých dalekohledů neodhalil podstatu saturnových prstenců a pokládal je za dvě samostatná tělesa, doprovázející vlastní prstenců a pokládal je za dvě samostatná tělesa, doprovázející vlastní planetu. Teprve asi o 50 let později přinesl správné vysvětlení planetu. Teprve asi o 50 let později přinesl správné vysvětlení pozorovaných jevů holandský astronom, matematik a fyzik pozorovaných jevů holandský astronom, matematik a fyzik Christiaan Christiaan HuygensHuygens a jako první prohlásil, že Saturn je obklopen kruhovým prstencem. a jako první prohlásil, že Saturn je obklopen kruhovým prstencem.

Skutečnost, že pozorovaný prstenec se ve skutečnosti skládá z řady Skutečnost, že pozorovaný prstenec se ve skutečnosti skládá z řady vzájemně oddělených prstenců zjistil jako první francouzský astronom vzájemně oddělených prstenců zjistil jako první francouzský astronom Giovanni Domenico CassiniGiovanni Domenico Cassini. Jím objevená mezera mezi prstenci se dodnes . Jím objevená mezera mezi prstenci se dodnes označuje termínem označuje termínem Cassiniho děleníCassiniho dělení..

Teprve v Teprve v 19. století19. století prokázal prokázal J. E. KellerJ. E. Keller, že jednotlivé prstence nejsou , že jednotlivé prstence nejsou jednolité, ale skládají se z nesmírného počtu malých částic.jednolité, ale skládají se z nesmírného počtu malých částic.

Současná astronomie čerpá většinu detailních znalostí o Saturnu ze snímků, pořízených Současná astronomie čerpá většinu detailních znalostí o Saturnu ze snímků, pořízených sondou sondou Pioneer 11Pioneer 11, která prolétla v blízkosti Saturnu roku , která prolétla v blízkosti Saturnu roku 19791979. Dalšími průzkumníky . Dalšími průzkumníky Saturnu byly sondy Saturnu byly sondy Voyager 1Voyager 1 a a 22, které snímkovaly Saturn v letech , které snímkovaly Saturn v letech 19801980 a a 19811981. .

V roce 1997 odstartovala z kosmodromu na mysu Canaveral raketa Titan, nesoucí na palubě planetární sondu Cassini-Huygens. Tato sonda se skládá ze dvou částí, jedna z nich, sonda (Cassini), by měla obíhat minimálně 4 roky kolem planety, studovat magnetické pole Saturnu a fotografovat a spektroskopicky zkoumat planetu, její prstence a měsíce. Druhá část, sonda (Huygens), úspěšně přistála na Saturnově měsíci Titanu a odeslala na Zemi množství údajů o tomto zajímavém tělese.

V roce 1997 odstartovala z kosmodromu na mysu Canaveral raketa Titan, nesoucí na palubě planetární sondu Cassini-Huygens. Tato sonda se skládá ze dvou částí, jedna z nich, sonda (Cassini), by měla obíhat minimálně 4 roky kolem planety, studovat magnetické pole Saturnu a fotografovat a spektroskopicky zkoumat planetu, její prstence a měsíce. Druhá část, sonda (Huygens), úspěšně přistála na Saturnově měsíci Titanu a odeslala na Zemi množství údajů o tomto zajímavém tělese.

první obrázek pořízen Hubblovým teleskopem 1. prosince 1994

Popis tělesaPopis tělesa Saturn je druhou největší planetou sluneční soustavy a díky svým prstencům je Saturn je druhou největší planetou sluneční soustavy a díky svým prstencům je

považován za jeden z nejkrásnějších objektů ve vesmíru. Až do mise sond považován za jeden z nejkrásnějších objektů ve vesmíru. Až do mise sond Voyager 1 v druhé polovině Voyager 1 v druhé polovině 70. let 20. stol70. let 20. stol. byl jedinou známou planetou, která . byl jedinou známou planetou, která by se mohla pyšnit soustavou prstenců.by se mohla pyšnit soustavou prstenců.

Dnes lze na Saturn pohlížet jako na strukturní zmenšeninu sluneční soustavy.Dnes lze na Saturn pohlížet jako na strukturní zmenšeninu sluneční soustavy.

Saturn patří mezi velké planety, podobá se Jupiteru (jeho hmotnost je však jen Saturn patří mezi velké planety, podobá se Jupiteru (jeho hmotnost je však jen třetinová). Jde o z velké části plynné těleso, složené převážně z vodíku s nejnižší třetinová). Jde o z velké části plynné těleso, složené převážně z vodíku s nejnižší hustotou (hustotou (690 kg/m3690 kg/m3) v celé sluneční soustavě. Velmi nápadné je u Saturna jeho ) v celé sluneční soustavě. Velmi nápadné je u Saturna jeho zploštění na pólech, způsobené rychlou rotací (takže rovníkový průměr je zploštění na pólech, způsobené rychlou rotací (takže rovníkový průměr je 120 660 km120 660 km, , zatímco polární průměr činí jen zatímco polární průměr činí jen 98 000 km98 000 km - možným vysvětlením tohoto jevu je spíše - možným vysvětlením tohoto jevu je spíše tekutá než pevná fáze vodíku v jádru, která se za vnitřních tlaků nezmění až do teploty tekutá než pevná fáze vodíku v jádru, která se za vnitřních tlaků nezmění až do teploty 7000 K7000 K). Sklon osy rotace vůči oběžné dráze má velký význam z hlediska viditelnosti ). Sklon osy rotace vůči oběžné dráze má velký význam z hlediska viditelnosti Saturnova prstence.Saturnova prstence.

Při pohledu na Saturn v infračerveném spektru můžeme podrobněji rozeznat Při pohledu na Saturn v infračerveném spektru můžeme podrobněji rozeznat strukturu atmosféry. Snímek je složen ze tří obrázků pořízených zařízením NICMOS strukturu atmosféry. Snímek je složen ze tří obrázků pořízených zařízením NICMOS

v Hubbleově teleskopu. Rozdílné barvy nám ukazují kolísající výšku a složení v Hubbleově teleskopu. Rozdílné barvy nám ukazují kolísající výšku a složení mračen krystalů amoniaku. Na snímku je vidět, jak prstence vrhají stín na horní mračen krystalů amoniaku. Na snímku je vidět, jak prstence vrhají stín na horní

polokouli Saturnu. Na snímku můžeme rovněž spatřit měsíc Saturnu Tethys vpravo polokouli Saturnu. Na snímku můžeme rovněž spatřit měsíc Saturnu Tethys vpravo nahoře a Dione vlevo dole.nahoře a Dione vlevo dole.

Viditelnost na obloze, čím jej můžeme pozorovat, jaké Viditelnost na obloze, čím jej můžeme pozorovat, jaké úkazy můžeme pozorovatúkazy můžeme pozorovat

Na noční obloze lze planetu Na noční obloze lze planetu spatřit pouhýma očimaspatřit pouhýma očima, pokud se právě nenachází , pokud se právě nenachází poblíž konjunkce se Sluncem.poblíž konjunkce se Sluncem.

V dalekohledu se planeta jeví V dalekohledu se planeta jeví jako nažloutlý zploštělý kotoučekjako nažloutlý zploštělý kotouček s tmavšími pruhy s tmavšími pruhy rovnoběžnými s rovníkem. Saturn je mnohem méně barvitý než Jupiter. Lze rovnoběžnými s rovníkem. Saturn je mnohem méně barvitý než Jupiter. Lze pozorovat pásy v odstínech žluté, hnědé, zřídka bílé skvrny, které po několika dnech pozorovat pásy v odstínech žluté, hnědé, zřídka bílé skvrny, které po několika dnech či týdnech zanikají. Největší chloubou zůstává však soustava Saturnových prstenců.či týdnech zanikají. Největší chloubou zůstává však soustava Saturnových prstenců.

Viditelnost a vzhled prstence Saturnu závisí na poloze planety na oběžné dráze Viditelnost a vzhled prstence Saturnu závisí na poloze planety na oběžné dráze kolem Slunce. Protože rovina prstence je skloněna k rovině oběžné dráhy Slunce, kolem Slunce. Protože rovina prstence je skloněna k rovině oběžné dráhy Slunce, díváme se ze Země střídavě na severní nebo na jižní stranu prstence. Od zdánlivého díváme se ze Země střídavě na severní nebo na jižní stranu prstence. Od zdánlivého ""uzavřeníuzavření" (až zmizení) do největšího rozevření uplyne vždy asi " (až zmizení) do největšího rozevření uplyne vždy asi 7,5 roku7,5 roku..

Doba uzavření prstenců je pro astronomy vhodným pozorovacím oknem Doba uzavření prstenců je pro astronomy vhodným pozorovacím oknem k objevování nových Saturnových měsíců. K tomu také došlo v letech k objevování nových Saturnových měsíců. K tomu také došlo v letech 19801980 a a 19811981, , kdy bylo spatřeno kdy bylo spatřeno více než dvacet výskytů měsícůvíce než dvacet výskytů měsíců, mnohé však téhož tělesa., mnohé však téhož tělesa.

Ze Země běžně pozorujeme dva nejjasnější prstence, označované Ze Země běžně pozorujeme dva nejjasnější prstence, označované AA a  a BB, oddělené , oddělené zdánlivě prázdnou mezerou - zdánlivě prázdnou mezerou - Cassiniho dělenímCassiniho dělením. Slabý, jakoby průsvitný prsten . Slabý, jakoby průsvitný prsten CC, , zvaný též krepový, lze spatřit jen většími dalekohledy. Ostatní prstence či jejich zvaný též krepový, lze spatřit jen většími dalekohledy. Ostatní prstence či jejich jemná struktura jsou pozorovatelné až kosmickými sondami.jemná struktura jsou pozorovatelné až kosmickými sondami.

Roční období na SaturnuRoční období na Saturnu

Na Saturnu nastává léto, když je nakloněn ke Slunci tak, že je Slunce Na Saturnu nastává léto, když je nakloněn ke Slunci tak, že je Slunce v rovině s prstenci Saturnu a paprsky dopadají na povrch pod menším v rovině s prstenci Saturnu a paprsky dopadají na povrch pod menším úhlem než v zimě. Tato dvě roční období se na Saturnu střídají asi jednou úhlem než v zimě. Tato dvě roční období se na Saturnu střídají asi jednou za 15 let.za 15 let.Na snímku můžeme vidět pět snímků Saturnu z období 1996 až 2001. Na snímku můžeme vidět pět snímků Saturnu z období 1996 až 2001. Ovšem je nutno zmínit, že na povrchu se roční období zřejmě nijak Ovšem je nutno zmínit, že na povrchu se roční období zřejmě nijak neprojeví, což je způsobeno vlivem atmosféry a působením nitra Saturnu).neprojeví, což je způsobeno vlivem atmosféry a působením nitra Saturnu).

PrstencePrstence

Saturnovy prstence mají celkový průměr 420 000 km, ale tlusté jsou jen několik Saturnovy prstence mají celkový průměr 420 000 km, ale tlusté jsou jen několik málo set metrů. Jsou tvořeny ledovými úlomky, prachem, kamením a balvany, málo set metrů. Jsou tvořeny ledovými úlomky, prachem, kamením a balvany, které nemají průměr větší než několik metrů. které nemají průměr větší než několik metrů.

Nejvzdálenější část systému Saturnových prstenců viditelných ze Země tvoří prstenec A, který má průměr téměř 275 000 km. Prstenec A je od nejširšího a nejjasnějšího prstence B oddělen tmavou mezerou širokou 4500 km zvanou Cassiniho dělení, která je viditelná v dalekohledu o průměru alespoň 7,5 cm. Následuje částečně průhledný prstenec C. Slabší prstence D a F leží uvnitř a vně viditelných prstenců. Jiné dva prstence G a E leží za prstencem F. V roce 2004 objevila sonda Cassini náznaky dalších prstenců, které dostaly předběžná označení R/2004 S1 a R/2004 S2.

Nejvzdálenější část systému Saturnových prstenců viditelných ze Země tvoří prstenec A, který má průměr téměř 275 000 km. Prstenec A je od nejširšího a nejjasnějšího prstence B oddělen tmavou mezerou širokou 4500 km zvanou Cassiniho dělení, která je viditelná v dalekohledu o průměru alespoň 7,5 cm. Následuje částečně průhledný prstenec C. Slabší prstence D a F leží uvnitř a vně viditelných prstenců. Jiné dva prstence G a E leží za prstencem F. V roce 2004 objevila sonda Cassini náznaky dalších prstenců, které dostaly předběžná označení R/2004 S1 a R/2004 S2.

Doposud je známo 60 měsíců Saturnu. Největší z nich je Doposud je známo 60 měsíců Saturnu. Největší z nich je TitanTitan o průměru o průměru

5150 km5150 km. Po Ganymedovi je druhým největším měsícem Sluneční soustavy . Po Ganymedovi je druhým největším měsícem Sluneční soustavy a je jediným měsícem s hustou atmosférou. Následuje výčet dalších velkých a je jediným měsícem s hustou atmosférou. Následuje výčet dalších velkých měsíců směrem od planety: měsíců směrem od planety: PanPan, , AtlasAtlas, , PandoraPandora,, Prometheus Prometheus, , JanusJanus, , EpimetheusEpimetheus, , MimasMimas, , EnceladusEnceladus, , TethysTethys, , CalypsoCalypso, , TelestoTelesto, , DioneDione, , HeleneHelene, , RheaRhea, , TitanTitan, , HyperionHyperion, , JapetusJapetus, , PhoebePhoebe. .

Měsíce SaturnuMěsíce Saturnu

Mezi prstenci leží dráhy nejvnitřnějších měsíců. Měsíc Pan obíhá v mezeře nazývané Enckeho dělení ve vnější části prstence A. Jiný měsíc Atlas obíhá na okraji prstence A, zatímco Prometheus a Pandora obíhají každý z jedné strany prstence F. Některé měsíce nalezneme na shodných drahách.

Mezi prstenci leží dráhy nejvnitřnějších měsíců. Měsíc Pan obíhá v mezeře nazývané Enckeho dělení ve vnější části prstence A. Jiný měsíc Atlas obíhá na okraji prstence A, zatímco Prometheus a Pandora obíhají každý z jedné strany prstence F. Některé měsíce nalezneme na shodných drahách.

Slunce Slunce Merkur Venuše Merkur Venuše ZeměZemě Mars Mars CeresCeres Jupiter Jupiter SaturnSaturn Uran Neptun Uran Neptun PlutoPluto ErisEris