kapesni pruvodce rodem krkošků

1

KapesnKapesníí pr průůvodcevodce

rodokmenemrodokmenem Krko Krkošškkůůobdobí 1662 - 1857

2

NejstarNejstarššíí z zááznamy naznamy naššeho peho půůvodu vodu pochpocháázzíí z P z Přřááslavicslavic

V matričních knihách byl objeven záznam o narození Georgie (Jiřího)Kerkozka z roku 1662, který se vztahuje k této obci.

Obec patří mezi nejstarší osady olomouckého regionu.

Přáslavice se nachází nedaleko Velké Bystřice na severním okraji Hané. Za vesnicí se zvedá pohoří Nízkého Jeseníku a horské vesnice jsou osídleny převážně německy mluvícím obyvatelstvem, neboť tady se už nacházíme v oblasti Sudet.

Je tedy jisté, že z hor Jiří Kerkozka do Přaslavic nepřišel. Víme, že se narodil roku 1662.Oženil se z Margaretou a kolem roku 1707 si koupili v Přáslavicích dům.

3

PPřřááslaviceslavice

Datum sňatku není znám

naše větev

MatthdusMatthdus

4

PPřřááslaviceslavice

MATTHDUS se 15. 7. 1725 oženil s Barbarou Zdražilovou v Přáslavicích a měl 5 dětí.

naše větev

Matthdus - JohannesMatthdus - Johannes

5

KrKrččmamaňň

Ve věku 26 let roku 1763 se Matthda syn JOHANES oženil s Annou Dostálovou. Žili v Krčmani v domě č. 34. Johanes byl považován za malého sedláka (colonus) a všem jeho osmi dětem byl za kmotra František Kolař, větší sedlák (rusticius).

Tento dům sousedí s domem č. 34.I takto mohl vypadat původní dům

č. 34 místo nynější přestavby.

JohannesJohannes

Dům č. 34

6

KrKrččmamaňň

JOHANES se oženil s Annou Dostálovu a měl 8 dětí.

naše větev

Josef, JiJosef, Jiřříí a Jan a Jan

7

KrKrččmamaňňskskáá v věětevtev

Nejstarší Johana syn Josef zůstal v Krčmani a zakládá tzv. krčmaňskou větev. V průběhu svého života měl tři ženy.

JosefJosef

8

TrTrššickickáá v věětevtev

Čtvrtý Johana syn Jan ve věku 21 let odešel do Tršic, kde se v roce 1792 oženil s Marianou Brázdovou z domu č. 11 a „zakládá“ tzv. tršickou větev. Měl 2 děti.

JanJan

9

TrTrššiceice

Do tohoto domu se přiženil Jan Krkoška.

Foto 21. září 1997

ddůům m čč.11.11Foto 11. květen 2002

Před domem je Josef a Zuzana Krkoškovi z Henčlova.

10

TrTrššiceice

Kromě domu č. 13 stojí v Tršicích ještě další domy Krkošků.

Dům č. 217 majitel Ladislav Krkoška.Dům postavil v roce 1920, Krkoškovi byli drobní zemědělci.Kravama obdělávali pole i zdejšímu poštmistrovi.Měli jedinou dceru Bohuslavu nar. 1918 a provdanou za pana Nitku.

ddůům m čč. 217. 217

Na snímku je dům po rekonstrukci.

Krkoškovi zleva Martin ze Zlína, Martin a Josef z Henčlova, Josef z Troubek foto 1995

11

TrTrššiceice

Dům č. 37rozsáhlé stavení s výminkem pro rodiče a zahradou.V majetku Krkošků od roku 1831Poslední majitel Antonín Krkoška Zemřel 1957. Oběť socializace, neunesl skutečnost, že mu komunisti všechno vzali, a zemřel na infarkt. Má pomník na hřbitově. Měl jedinou dceru provdanou za Beneše.

ddůům m čč. 37. 37

Krkoškovi zleva Alois z Plzně, Martin z Henčlova, Martin ze Zlína, Josef z Troubek, foto 1995

12

TrTrššiceice

Dům č. 38 sousedí s domem č. 37 a je dnes patrový.V roce 1864 jej vlastnil František Krkoška a v roce 1870Josef Krkoška jehož vnučkou byla Bohuslava, žena pana Nitky.

ddůům m čč. 38. 38

Krkoškovi zleva Martin ze Zlína, Martin a Josef z Henčlova,Josef z Troubek, foto 1995

13

TrTrššiceice

Veškeré výpisky Tršických domů poskytl kronikářpan Orel, na snímku uprostřed.

kronikkronikáářř p. Orel p. Orel

Foto 1993 Tršice - Martin ze Zlína a syn Pavel.

14

MajetMajetíínn

Druhorozený syn Johana - JIŘ Í (nar. 1766) se ve věku 22 let o ženil s 21 letou Kateřinou Urbánkovou pocházející též z Krčmaně a to roku 1788.

Manželský pár se odstěhoval do Majet ína, kde bydleli v domě č. 20 naproti kostela, zda tento dům koupili nebo postavili se neví.

Jiří zde působil jako zahradník.

Ve věku 33 let se Jiřímu se narodil první syn FRANTIŠEK (20. 4. 1799).

Osud ostatních dětí Jiřího nebudeme sledovat, důležitou postavou naší větve se stává Jiřího syn FRANTIŠEK.

JiJiřříí - na - našše ve věětevtev

15

MajetMajetíínn

Když Martin Krkošekze Zlína roku 1993 navštívil Majetín našel z domu č. 20 pouze torzo.

ddůům m čč. 20. 20

16

MajetMajetíínnddůům m čč. 20. 20

17

MajetMajetíínnddůům m čč. 20. 20

18

FrantiFrantiššekek

naše větev

syn Jisyn Jiřříího z Majetho z Majetíínana

Svatba 28.1. 1788 Krčmaň

Svatba 19. 9. 1825 Přestavlky

19

FrantiFrantiššekekMajetMajetíín n »» P Přřestavlkyestavlky

Nejstarší syn Jiřího Krkoškaz Majetína – FRANTIŠEKse 19.9 1825přiženil do Přestavlk.

Vzal si dceru hostinského Zacpala z domu č.p. 1

20

PPřřestavlkyestavlkyhospoda hospoda čč.p. 1.p. 1

21

FrantiFrantiššekekPPřřestavlkyestavlky

Datum svatby 19. září 1825

22

PPřřestavlkyestavlkyhospoda hospoda čč.p. 1.p. 1

Hospoda se nachází na okraji vesniceodkud je pěkný výhled na pohoříNízkého Jeseníku v jeho době v horáchžili Sudetští němci.

Na snímku z roku 1997 je vidět, že hospoda změnila původní vzhled bohužel k horšímu.

21. září 1997 bylo zavřeno,z tohoto důvodu nelze doložit jaké se tam točí pivo.

23

FrantiFrantiššekekPPřřestavlky estavlky »» ŽŽeraviceeravice

František, syn zahradníka z Majetína se v 26 letech oženil s 21 letou Marianou Zacpalovou dcerou hostinského s Přestavlk.

Zcela jistě na hospodě točil pivo, protože v rodové matrice je uváděn při zápisu dětí v kolonce otec Fr. Krkoška hostinský Přestavlky.Zda mu hospoda patřila nelze doložit. Víme, že měl s Marianou čtyři děti a také, že dvě v útlém věku zemřely.

Otázkou zůstává, proč se zhruba po 10 letech odstěhoval do Žeravic. Bydlí v domě č. 8. Zda dům postavil, koupil nebo zdědil nevíme…

V roce 1841 se jeho rodina rozrostla, narodil se mu syn Josef.

O dva roky později VOJTĚCH (naše větev) a v roce 1845 dcera Mariana.

To už je Františkovi Krkoškovi 46 let a jeho ženě 41 let.Má celkem 5 dětí, dorůstající Scholastiku a Františku, které se narodilyv Přestavlkách a malého Josefa, VOJTĚCHA a Marianu narozených v Žeravicích.

24

FrantiFrantiššekekŽŽeraviceeravice

naše větev

25

FrantiFrantiššekekŽŽeraviceeravice

26

FrantiFrantiššekekŽŽeraviceeravice

Ve věku 47 let František vdává svou nejstarší dceru Scholastiku za Silvestra Hradila, syna čtvrtláníka ze Žeravic. Scholastika však nebyla ještě plnoletá, proto její otec a otec Silvestra museli dát souhlas k tomuto sňatku před kokorským farářem a

svědky.

Rok po této svatbě František Krkošek umřel. (1849).

Jeho 45letá žena Mariane nezůstala dlouho sama. Za rok po jeho smrti se znovu provdala za muže o 6 let mladšího vdovce Josefa Dobeše.

Nová rodina Dobešů se již v roce 1850, nejpozději však 1851 stěhuje do Uher. Důkazem toho je záznam z rodové matriky, dle kterého se v Žeravicích

v domě č. 8 dne 5. 3. 1852 rodí Ferdinat Koutný.

27

ŽŽeraviceeraviceddůům m čč. 8. 8

Studijní cesty Martina Krkoška do Žeravic v roce 1993 se zúčastnil jeho syn Pavel a Krkošci z Henčlova. Dům č. 8 stál v Žeravicích v místě, kde stojí dvě výrazné novostavby.

28

ŽŽeraviceeraviceddůům m čč. 8. 8

Z doby Františka Krkoška zůstaly chlévy a kamenná zeď na konci zahrady.

Martin a Pavel Krkoškovi

Josef a Martin Krkoškoviz Henčlova, foto 1993

29

KrKrččmamaňňVojtVojtěěchch

Zatím velkou otázkou zůstává proč se Mariane Krkošková s JosefemDobešem a dětmi odstěhovali v roce 1850 do Uher.

Kde žili? Na Slovensku, Maďarsku nebo na Zakarpatské Rusi?

Podle vyprávění v Uhrách žili asi 6 let a pak na nějakou zákeřnou nemocnebo epidemii všichni pomřely až na 14 letého Vojtěcha Krkoška.

Osiřelý Vojtěch netoužil zůstat v Uhrách a rozhodl se vrátit na Moravu.Cestu neznal a tak se chytl jarmarečníků, kteří ho vezli přes LiptovskýMikuláš, Turčanský Martin, tam se od nich odpojil a po strastiplné

cestě roku 1857 došel domů.

Kdo se ho tenkrát ujal zda provdaná sestra Scholastika Hradilová žijící v Žeravicích nebo Krkoškovi z Tršic či z Krčmaně zůstává otázkou.

Nejspíš nikdo. Přijal službu na krčmaňském větrném mlýně. Psal se rok 1857 a na větřáku Vojtěch prožil svá jinošská léta.

30

Cesta VojtCesta Vojtěěchachana Moravuna Moravu

Autor obrázku: Martin Krkošek z Henčlova

31

KrKrččmamaňňskskýý v věětrntrnýý ml mlýýnn

Obraz neznámého autora, který visel a možná ještě visí v Krčmami v domě č. 34.

32

KrKrččmamaňňskskýý kopec kopec

Krčmaňský kopec neunikl zájmu Krkošků.

Ještě v roce 1993 bylo možno na kopci zhlédnout mlýnské kolo.

Pohled na kopec od Přestavlk

Pohled od větřáku na Krčmaň

Mlýnský kámen

33

KrKrččmamaňňskskýý kopec kopec

JOSEF KRKOŠEK 70 LET ALOIS KRKOŠEK 67 LET MARTIN KRKOŠEK 72 LET

19931993

34

KrKrččmamaňňskskýý kopec kopec

Krkoškovi z Plzně, Zlína, Troubek a Henčlova vystupují na kopec.

18. červenec 1993

Jako poslední se nakopec přihnal Josef patřící do větve krčmaňské.

35

KrKrččmamaňňskskýý kopec kopec18. červenec 1993

36

KrKrččmamaňňskskýý kopec kopec18. červenec 1993

37

KrKrččmamaňňskskýý kopec kopec18. červenec 1993

38

KrKrččmamaňňskskýý kopec kopec18 ČERVENEC 1993

39

KrKrččmamaňňskskýý kopec kopec

Josef z Henčlova, Martin ze Zlína a Pavel z Kanady, 5. říjen 1993

Mlýnské kolo? A co dál? Jak se s tím jenom vyrovnat?

40

VojtVojtěěch Krkoch Krkoššek ek

Náš dědeček přichází do Troubek.

TroubkyTroubky

Po tragické anabázi své rodiny do Uher a šťastném návratu zpět do rodiště, přichází Vojtěch ze služby na větřáku v Krčmani, na službu do Troubek. Můžeme jen usuzovat, kdy to mohlo být?

Narodil se v roce 1843, z Uher se mohl vrátit asi v roce 1857 a v roce 1869 se mu v Troubkách v čísle 67 rodí s Magdalenou Skřičkovou první syn František. V roce 1871 druhý syn Alois.

Matka Magdalena Skřičková z Vlkoše je dcerou Františky Skřičkové (čili nemanželská – otec je zamlčen) .

Otec Vojtěch je v troubecké matrice zapsán jako hofer – nájemník, nemající vlastní obydlí a syn chalupníka ze Žeravic.

41

VojtVojtěěch Krkoch Krkoššek ek

VE SVÝCH 24LETECHVOJTĚCH KRKOŠEK PŘEBRODIL ŘEKU BEČVU A PŘICHÁZÍ DO TROUBEK

NAŠEL UBYTOVÁNÍ U KATEŘINY BORKOVÉV PASTOUŠCE Č 67 NA ZÁHUMENÍ

TroubkyTroubky

TROUBKY MĚLI PŘÍJEZDOVOUCESTU POUZE OD TOVAČOVA

VESNICI TVOŘILI DVA CELKYHLAVNÍ NÁVES SE JMENOVALA DĚDINADRUHÁ ČÁST SE JMENUJE ZÁHUMENÍ

42

VojtVojtěěch Krkoch Krkoššek ek TroubkyTroubky

Jak bylo zmíněno Vojtěchovi a Magdaléně se na Záhumení v pastoušce čp.67 narodil 23. 2. 1869 syn František.

Aby se všichni tři uživili, museli hledat službu u některého z troubeckých sedláků. Prekérní situaci úspěšně vyřešili. Od roku 1869 začala mladá rodinka sloužit na gruntě Jana Vojtka v Dědině č.p. 22. Bydleli v malé světničce, která se nacházela mezi stavením a chlévy.

Hlavním bytovým zařízením byla velká dřevěná truhla v ní měli šaty, přes den sloužila jako stůl a v noci na ní spávali. Když našli bydlení a práci mohlo dojít i na sňatek. Stalo se tak 18. ledna 1870. Za rok se novomanželům narodil druhý syn Alois – 5 4.1871

43

VojtVojtěěch Krkoch Krkoššek ek

POVODEŇ V ROCE 1997DŮM č.22 JANA VOJTKA ZNIČILA. STÁL NA MÍSTĚ ŽLUTÉ NOVOSTAVBYV DĚDINĚ.

TroubkyTroubky

MÍSTO, KDE STÁLA PASTOUŠKA KATEŘINY BORKOVÉ.

44

VojtVojtěěch Krkoch Krkoššek ek

45

VojtVojtěěch Krkoch Krkoššek ek

„Vyjádření“ ve věci Nedabylí máme památku na Vojtěcha Krkoška a Magdalénu Krkoškovou a to na jejich podpisy.První je podepsána K r k o š e k M a g d a l é n a. Před podpisem jsou udělány perem tři hvězdičky a jména jsou napsána kurentem (německé písmo) a pěkně, skoro krasopisně. Pak jsou perem udělány tři křížky a písař k tomu připsal: To je Vojtěch Krkošek .

46

VojtVojtěěch Krkoch Krkoššek ek

TRAŤ NEDABYLI

SMĚR ZÁŘÍČÍ

47

VojtVojtěěch Krkoch Krkoššek ek

1. října roku 1895 se oženil František Krkošek.

Bylo mu 26 let, když si vzal za manželku 22letou Justinu Zatloukalovou, dceru krejčího. Narodili se jim tři dcery Marie (1895), Božena (1897) a Anežka (1900).

48

BoBožžena Krkoena Krkošškovkováá

narozena Františku a Justině Krkoškových1. října roku 1897

49

VojtVojtěěch Krkoch Krkoššek ek

V roce 1905 bylo Vojtěchovi 62 let, 34letý Alois měl již po vojně a 36letý František měl založenou rodinu. A právě kolem tohoto roku začali Krkoškovi stavět malý domek na východním okraji Troubek, respektive na gruntě Marie Šímové na č. 25. Zastavěný okraj zahrady se začal nazýval Kout a chajda (tak jí říkali) dostala čp. 327. V ní se

také zabydlel František s rodinou.Vedle této chajdy postavil Alois spolu s Františkem druhou chajdu a ta dostala čp. 328. Zde bydlel zatím svobodný Alois se svými rodiči Vojtěchem a Magdalenou

Krkoškovými. To se psal rok 1909.

GRUNT MARIE ŠIMOVÉPOHLED Z DĚDINY

Pohled z Kouta Chajdy

50

VojtVojtěěch Krkoch Krkoššek ek

30. dubna 1909 se narodila Aloisi Krkoškovi dcera.Lojzek se ke své dceři a k její matce Marii Pospišilové

neznal.Maminka s dcerkou, které dala jméno Aloisie v té době sloužila na gruntu u panímámy Šímové.

26. listopadu 1909 umřel Vojtěchův prvorozený syn František. Stalo se to při kučování henčlovsko-

bochořského lesa. Při nakládání klád se natolik strhal, že dostal brand a umřel.

Františkovi bylo 40 let a zanechal po sobě tři děvčata ve věku 14,12 a 9 let, Marii, Boženu a Anežku.

Grunt panímámy ŠímovéMarie Pospíšilová

51V roce 1912 se potopil Titanik

Marie PospíšilováNekoř

Alois KrkošekTroubky

3.června 1912 se oženil Alois Krkošek

52

Druhá nejstarší fotografie rodového alba je z roku 1915Alois Krkošek se se před odchodem do války nechal vyfotografovat s manželkou Marii a dcerou Aloisii. 

VojtVojtěěch Krkoch Krkoššek ek

53

V roce 1919 umírá ve věku 76 let Vojtěch Krkošek.O jeho smrti se říkalo toto: „Přijeli jsme s fůrou obilí z pole. Staříček seděl na fůře. Fůra byla vysoká až po horní okraj vrat, zastavili jsme před nimi, že staříčka dáme s fůry dolů. Ale kráva potrhla a staříček jako by se uhodil čelem do horního trámu vrat. Dali jsme ho dolů a byl mrtvý. Přivolaný lékař prohlásil, že se do trámu neuhodil, ale leknutím, jak vůz potrhl ho ranila mrtvice."

VojtVojtěěch Krkoch Krkoššek ek

54

Vojtěch zemřel náhle bez posledního pořízení – pozůstalosti.Dědictví se stalo předmětem sporu mezi rodinami Aloise a Františka Krkoškových.Soudní spor s Justinou Krkoškovou Alois Krkošek prohrál, přehradil dvůr mezi domy a rodiny se přestali stýkat.

VojtVojtěěch Krkoch Krkoššek ek