katalog německých objektů polního opevnění na východní frontě

Německá polní opevnění na východní frontě za druhé světové války

Katalog objektů polního opevnění

Předkládané album výkresů polních opevnění bylo v minulosti zveřejněno na ruském

serveru www.fortification.ru. Verze s anglicky psaným komentářem se také objevila na stránkách

www.allworldwars.com. Právě z této stránky pochází všechny obrázky, které budou v této práci

uveřejněny.

Předmluva

Toto album bylo sestaveno za účelem seznámení se důstojnického sboru pozemní armády s

různými typy a stavebním provedením polních opevnění, stavěných němci (a také jejich spojenci)

na jejich obranných postaveních. Průzkum polních opevnění a jejich zakreslování provedli

příslušníci ţenijních jednotek.

Album má 7 částí:

1. Shora otevřená střelecká postavení

2. Nakrytá střelecká postavení

3. Pozorovatelny

4. Úkryty

5. Úprava existujících objektů na obranná postavení

6. Protitankové a protipěchotní překáţky

7. Maskování

Principy pouţívané němci při výstavbě polních opevnění se v průběhu války na východní

frontě postupně měnily. Rozeznáváme čtyři vývojová stádia německých polních opevnění.

V prvním období dosáhli němci velkých úspěchů a postupovali hluboko do území

Sovětského svazu. Opevňování nevěnovali příliš velkou pozornost, jelikoţ byli nuceni se bránit

pouze v několika málo případech. Omezili se tedy pouze na výstavbu stráţních stanovišť v okolí

ţeleznic, důleţitých dopravních center a obydlených oblastí. Úkolem stanovišť bylo čelit útokům

izolovaných sovětských armádních a partyzánských jednotek.

Ve druhém období, vymezeném zimou 1941 – 1942, došlo k dalšímu vývoji německých

polních opevnění. Německé jednotky byly před Moskvou vystaveny útokům Rudé armády a musely

začít lépe zajišťovat svá postavení. Místo nepříliš odolných stráţních postavení začaly být

budovány systémy opěrných bodů a izolovaná střediska odporu. Zákopové linie byly zesíleny do

podoby řetězce opěrných bodů. Opěrné body byly situovány na dominantních výšinách a okolo

obydlených oblastí. Nacházely se ve vzájemných vzdálenostech 2 – 4 km. Intervaly mezi nimi byly

vyplněny kulometnými a pěchotními postaveními. Střediska odporu a opěrné body sestávaly z jedné

nebo dvou zákopových linií, vzájemně propojených spojovacími zákopy. Součástí opěrných bodů

byly všechny typy střeleckých stanovišť, pozorovatelny a úkryty pro muţstvo a důstojníky.

Opevněná místa byla navzájem spojena sítí komunikací vedoucích jak mezi jednotlivými

postaveními, tak do týlu obranného postavení. Po komunikacích se přesunovali posili a z týlu byly

přisunovány zálohy. Slabinou tohoto systému byly málo bráněné intervaly. Taktika Rudé armády

byla zaloţena na hlubokých průlomech a obkličovacích manévrech.

Ve třetím období, po poráţce v bitvě u Kurska, přešla německá armáda do obrany a její

útočné akce se omezily na minimum. Němci se nyní soustředili na výstavbu předem dobře

promyšlených a precizně organizovaných obranných postavení. V obranných postaveních se

nacházela palebná stanoviště pro všechny druhy zbraní. Němci koncentrovali pěchotní postavení na

takticky významných místech. Aktivně byly vyuţívány také zálohy.

Před první linií zákopů a na křídlech byla budována odolná palebná postavení. Velký

důraz byl kladen na výstavbu odolných úkrytů pro muţstvo a vybavení, moţnost rychlých manévrů,

přesun zbraní a záloh. První obranná linie byla tvořena souvislým zákopem, do kterého byla v

hojném počtu vestavěna shora otevřená palebná stanoviště. Na takticky velmi důleţitých směrech

byly vybudovány druhá, třetí a někdy také čtvrtá zákopová linie.

Systém zákopů v opěrných bodech byl vybudován velmi důkladně. Intervaly mezi

opěrnými body byly také opevněny, avšak ne tak silně.

Opěrné body nebyly budovány šablonovitě a vyuţívaly všech výhod terénu. Jejich

provedení nemuselo být vţdy definitivní. Často byly, dle aktuální situace doplňovány a zesilovány.

Hlavně před první linií zákopů byly budovány různé typy překáţek.

Čtvrté období vývoje německých polních opevnění je charakterizováno ústupem, někdy

aţ úprkem, na všech frontách. Němci se při ústupu snaţili zachytit na předem vybudovaných

postaveních, která většinou kopírovala významné terénní překáţky, např. vodní toky. K obraně

vyuţívaly také upravené linie, jiţ existujících, permanentních opevnění. Obecně se dá říci, ţe v této

závěrečné fázi války jiţ němci neměli dostatek času na to, aby budovali dostatečně silná obranná

postavení.

Výkresy v tomto albu zachycují především polní objekty budované ve třetím období.

Právě tehdy stavěli němci nejodolnější a nejvíce promyšlené obranné linie.

Pozn.: V příloze č. 1 této práce je uveden stručný anglicko – český slovník použitých výrazů

1) Shora otevřená střelecká postavení

Zákopy a spojovací zákopy

Obr. 1: První obranná linie

(1 – minová pole, 2 – překáţky z ostnatého drátu – Brunovy válce, 3 – miny, 4 – Brunovy válce, 5 –

překáţka z ostnatého drátu nataţeného na kůlech, 6 – Brunovy válce, 7 – drátěná překáţka na

nízkých kolících, 8 – miny odpalované dálkově z kulometných hnízd, 9 – zamaskované zátarasy a

kulometné postavení, 10 – překáţka z ostnatého drátu nataţeného na kůlech, 11 – panel zhotovený z

dřevěné kulatiny, 12 – úkryt zastřený maskovací sítí, 13 – zamaskovaná bariéra, 14 – obvodová

překáţka chránící úkryt, 15 – les, 16 – lesní průsek – pro cestu, 17 – cesta

Pozn.: V tomto případě se jedná o polní opevnění typická pro zalesněné oblasti nebo pro oblasti s

vysokou hladinou spodní vody. Střelecká postavení ani úkryty nejsou zapuštěny pod úrovní terénu.

Obr. 2: Řez obranným postavením

(zleva: minové pole, Brunovy válce, překáţka z ostnatého drátu upevněného na kůlech, první

zákop, úkryt, druhý zákop

Obr. 3: Zákop první linie a spojovací zákop

Obr. 4: Zákopy

Pozn. k obr. 4: Podle provedení se nejspíš opět jedná o zákopy budované v terénu s vysokou

hladinou spodní vody. Poznámka se netýká krytého a podzemního spojovacího zákopu.

Obr. 5: Půdorysy a řezy třemi typy stěn (plotů)

zleva: dvě paralelní stěny vzniklé propletením proutí mezi dřevěnými kůly(prostor mezi nimi je

vyplněn zeminou). Proutí propletené mezi kůly. Konstrukce z dřevěné kulatiny, jejíţ vnitřek je

vyplněn zeminou.

Pozn. k obr. 4: Použití pravděpodobně v oblastech s vysokou hladinou spodní vody. Prostřední

„plot“ pravděpodobně sloužil k maskování objektů stojících za ním.

Palebná stanoviště

Obr. 6: Přimknutá palebná stanoviště

Obr. 7: Palebná stanoviště předsunutá před zákop

Obr. 8: Střelecká stanoviště s pohotovostními úkryt. Dole – střelecké postavení s lehkou stropní

konstrukcí

Obr. 9: Střelecké postavení slouţící k ochraně kulometného stanoviště

Obr. 10: Střelecká stanoviště s pohotovostními úkryty, předsunutá před zákop

Obr. 11: Střelecká postavení v zalesněném a baţinatém terénu

Nahoře: stanoviště pro klečícího střelce, dole: stanoviště pro stojícího střelce

Obr. 12: Stanoviště střelců ze samopalu s úkrytem

Obr. 13: Pancéřový štít zvyšující ochranu střelců ze samopalu a ostřelovačů

Dole vlevo: typické umístění ve střeleckém výklenku zákopu

Kulometná stanoviště

Obr. 14: Víceúčelové stanoviště pro kulomet nebo protitankovou pušku. Součástí stanoviště je také

úkryt z oblouků vlnitého plechu.

Obr. 15: Nahoře: kulometné stanoviště, dole: víceúčelové stanoviště

Obr. 16: Ńahoře: střelecké stanoviště se střílnou, dole: víceúčelové kulometné stanoviště

Obr. 17: Různé typy střeleckých okopů. Tři obrázky (půdorysy) v pravém sloupci – pouţitelné pro

střelbu z kulometu

Pozn.: nešrafované části půdorysu – hloubka 140 cm, šrafované části – hloubka 180 – 200 cm

Obr. 18: Kulometný okop

Obr. 19: Kulometný okop

Obr. 20: Přimknutá kulometná stanoviště

Obr. 21: Stanoviště pro dva kulomety s krytým přístupovým zákopem

Obr. 22: Kulometný okop s úkrytem pro obsluhu

Obr. 23: Vyvýšené kulometné stanoviště stavěné v baţinatém terénu

Obr. 24: Vyvýšené kulometné stanoviště budované v baţinatém terénu. Ke stavbě byly pouţity pytle

naplněné horninou

Pozn.: Kulomet je uchycen k pivotu

Obr. 25: Vyvýšené kulometné stanoviště. Tečkovaně je vyznačena výška sněhové pokrývky.

Obr. 26: Střelecké stanoviště se třemi platformami pro kulomet

Obr. 27: Kulometné stanoviště vyuţitelné pro palbu na pozemní a nízkoletící cíle

Pozn.: Zbraň je uchycena k pivotu. Do okopu se vstupuje krytým spojovacím zákopem.

Obr. 28: Kulometné stanoviště pro palbu na nízkoletící cíle.

Pozn.: Zbraň je uchycena pomocí čepu k centrálnímu pivotu

Obr. 29: Nahoře: stanoviště pro palbu na nízkoletící cíle, dole: stanoviště pro palbu z protitankové

pušky

Minometná palebná postavení

Obr. 30: Okop pro lehký minomet ráţe 50 mm

Obr. 31: Přimknutý okop pro minomet ráţe 81 mm

Obr. 32: Okop pro minomet ráţe 81 mm

Obr. 33: Okop pro minomet ráţe 120 mm

Obr. 34: Okop pro šestihlavňový raketomet (Nebelwerfer)

Dělostřelecká palebná postavení

Obr. 35: Dělostřelecké palebné postavení

Obr. 36: Dělostřelecké palebné postavení. Vybudováno s pouţitím cihel a pravděpodobně i betonu.

Obr. 37: Palebné postavení protitankového kanónu ráţe 37 mm

Obr. 38: Palebné postavení kanónu ráţe 75 mm

Pozn.: Pravděpodobně se jedná o palebné postavení protitankového kanónu ráže 75 mm

Obr. 39: Palebné postavení houfnice ráţe 105 mm

Obr. 40: palebné postavení houfnice ráţe 155 mm

Pozn.: pravděpodobně se jedná o palebné postavení budované v lese nebo v terénu s vysokou

hladinou spodní vody

Obr. 41: Palebné postavení kanónu

Pozn.: Pravděpodobně určeno pro zalesněný terén nebo pro oblasti s vysokou hladinou spodní vody

Obr. 42: Palebné postavení kanónu ráţe 210 mm

Obr. 43: Palebné postavení houfnice ráţe 220 mm

Obr. 44: Palebné postavení moţdíře ráţe 305 mm

Pozn.: pravděpodobně určeno pro zalesněný nebo bažinatý terén

Obr. 45: Palebné postavení automatického protiletadlového kanónu

Opatření k vnitřní obraně zákopů a k odhalení postupu nepřítele za snížené viditelnosti

Obr. 46: Opatření k obraně částí zákopového systému v případě, ţe se nepříteli do něj podaří

proniknout. Vpravo – posuvný zátaras tvořený dřevěným rámem vypleteným ostnatým drátem

Obr. 47: Opatření k obraně částí zákopového systému v případě, ţe se nepříteli do něj podaří

proniknout. Průchod spojovacím zákopem lze zatarasit svrţením překáţek z ostnatého drátu (detail

překáţky na obr. 48)

Obr. 48: Drátěná překáţka pouţívaná k zatarasení spojovacího zákopu

Obr. 49: Různé druhy výstraţných systémů. Nahoře – poplašný systém u vstupu do úkrytu,

uprostřed – připevnění poplašného zvonku, vedení poplašného drátu do úkrytu pro pozorovatele,

dole – poplašný systém na dně zákopu

Obr. 50: Výstraţný systém instalovaný před zákopy

Nakrytá palebná postavení

Obr. 53: Kulometná pevnůstka odolná proti střepinám dělostřeleckých granátů

Obr. 54: Dva typy dřevozemních kulometných pevnůstek

Obr. 55: Kulometná pevnůstka vybudovaná ze dřeva, zeminy a kamenů

Obr. 56: Dřevozemní pevnůstka pro těţký kulomet

Obr. 57: Dva typy kulometných pevnůstek odolných proti střepinám. Nahoře – pevnůstka budovaná

v zalesněném terénu, dole – dřevozemní pevnůstka přimknutá k zákopu

Obr. 58: Čtyřstřílnová kulometná pevnůstka budovaná v baţinatém terénu

Obr. 59: Odolná kulometná pevnůstka vybudovaná z klád, kamení a zeminy

Obr. 60: Odolná kulometná pevnůstka vybudovaná z klád, kamení a zeminy (pokračování z obr. 59)

Obr. 61: Kulometná pevnůstka umoţňující střelbu v rozsahu 360°

Pozn. : Jedná se o dřevozemní variantu velmi rozšířené betonové pevnůstky Ringstand 58

Obr. 62: Kulometná pevnůstka propojená zákopem s pozorovatelnou (vpravo) a kulometným

okopem (vlevo)

Obr. 63: Kulometná pevnůstka v příkrém svahu. Dole vlevo – řez zákopem v místě vchodu do

pevnůstky.

Obr. 64: Čtyřstřílnová kulometná pevnůstka. Součástí pevnůstky je také stanoviště pozorovatele,

které je přístupné pomocí schodiště z vnitřku objektu.

Obr. 65: Čtyřstřílnová kulometná pevnůstka vybudovaná z cihel, betonu a zeminy (postaveno

rumunskými jednotkami)

Obr. 66: Čtyřstřílnová pevnůstka pro střelce ze samopalu. Postaveno z cihel, betonu a zeminy

(vybudováno rumunskými jednotkami)

Obr. 67: Víceúčelový betonový objekt. Objekt slouţí jako úkryt a je vybaven také dvěma

palebnými/pozorovacími stanovišti

Obr. 68: Ţelezobetonová kulometná pevnůstka

Obr. 69: Ţelezobetonová kulometná pevnůstka

Pozn.: Ve výkresu je zaznačeno také armování

Obr. 70: Ţelezobetonová pevnůstka. Kulomet je umístěn v otevřeném postavení na stropě objektu

Pozn.: Pevnůstka je koncipována velmi podobně jako Rakousko – Uherské objekty vybudované za 1.

světové války v okolí města Galič (viz. příloha)

Obr. 71: Čtyřstřílnová ţelezobetonová pevnůstka pro těţký kulomet

Obr. 72: Kulometná pevnůstka z betonových prefabrikátů

Pozn.: Pevnůstka je koncipována velmi podobně jako Rakousko – Uherské objekty vybudované za 1.

světové války (viz. příloha)

Obr. 73: Převozné pancéřové kulometné stanoviště (známé jako MG – Panzernest)

Obr. 74: Převozné pancéřové kulometné stanoviště (známé jako MG – Panzernest). Pokračování z

obr. 73.

Obr. 75: Okop pro tank

Obr. 76: Vyuţití nepojízdného nebo kořistního tanku k obraně protitankového příkopu

Pozn.: Zobrazen je pravděpodobně sovětský tank T-26

Obr. 77: Palebné postavení kanónu budované v baţinatém nebo lesnatém terénu

Obr. 78: Palebné postavení houfnice ráţe 105 mm

Obr. 79: Pevnůstka pro kanón ráţe 75 mm vybudovaná z cihel (a betonu?)

Obr. 80: Pevnůstka pro kanón ráţe 75 mm vybudovaná z cihel (a betonu?)

Obr. 81: Ţelezobetonová pevnůstka pro houfnici ráţe 105 mm. Čelní stěna je posuvná.

Obr. 82: Detail posuvné čelní stěny

Pozorovatelny

Obr. 83: Pozorovatelna přimknutá k zákopu

Obr. 84: Pozorovatelna

Obr. 85: Pozorovatelna

Obr. 86: Pozorovatelna. Pozorovatelna je spojena s okopem pro pozorovatele.

Obr. 87: Pozorovatelna. Pokračování z obr. 86.

Obr. 88: Pozorovatelna spojená s úkrytem

Obr. 89: Pozorovatelna spojená s úkrytem

Obr. 90: Pozorovatelna minometné baterie

Pozn.: Pozorovatelna je zabudovaná do suterénu kostela

Obr. 91: Pozorovatelna spojená se stanovištěm velitele baterie

Obr. 92: Pozorovatelna vybudovaná z oblouku vlnitého plechu

Obr. 93: Ţelezobetonová pozorovatelna

Pozn.: Tento typ pozorovatelny se objevuje v německých příručkách z první světové války a v

meziválečných českých, polských a dokonce i japonských manuálech.

Obr. 94: Ţelezobetonová pozorovatelna

Pozn.: Otvor pro periskop ve stropě objektu je možno zakrýt ocelovým krytem

Obr. 95: Ţelezobetonová pozorovatelna

Pozn.: Strop je tvořen ocelovou deskou a vrstvou betonu

Obr. 96: Ţelezobetonová pozorovatelna

Pozn.: Pozorovatelna je velice podobná Rakousko – Uherským objektům stavěných za první světové

války v okolí města Galič (viz. příloha)

Obr. 97: Víceúčelový ţelezobetonový objekt

Pozn.: Jedná se o notoricky Ringstand 58, známý také jako „Tobruk“. Zajímavostí jsou

nestandardní betonové patky sloužící k uchycení ocelové desky (viz. axonometrický pohled úplně

dole)

Obr. Ţelezobetonová pozorovatelna maskovaná jako hospodářské stavení

Obr. 99: Ţelezobetonová pozorovatelna napojená na podzemní úkryt

Obr. 100: Pozorovatelna vybudovaná z cihel, ocelových nosníků a betonu

Úkryty

Obr. 101: Pohotovostní úkryt

Obr. 102: Pohotovostní úkryt pro 6 osob

Obr. 103: Úkryt pro 6 osob

Obr. 104: Přístřešek z prefabrikovaných překliţkových dílů

Obr. 105: Úkryt, jehoţ interiér je obloţen betonovými deskami a proutím

Obr. 106: Úkryt, jehoţ interiér je obloţen betonovými deskami a proutím – pokračování z obr. 105.

Obr. 107: Úkryt budovaný v baţinatém terénu

Obr. 108: Dřevozemní úkryt

Obr. 109: Dřevozemní úkryt pro důstojníky a jejich asistenty

Obr. 110: Úkryt pro druţstvo pěchoty

Obr. 111: Úkryt pro druţstvo pěchoty. Pokračování z obr. 110.

Obr. 112: Úkryt

Obr. 113: Velitelský úkryt stavěný v baţinatém nebo zalesněném terénu

Obr. 114: Úkryt pro polní kuchyni

Obr. 115: Úkryt pro polní kuchyni. Pokračování z obr. 114.

Obr. 116: Podzemní úkryt

Obr. 117: Pohotovostní úkryt vybudovaný z dřevěných rámů

Obr. 118: Pohotovostní úkryt z dřevěných rámů (pokračování z obr. 117)

Obr. 119: Úkryty vybudované s pouţitím oblouků z vlnitého plechu

Obr. 120: Úkryt vybudované s pouţitím oblouků z vlnitého plechu

Obr. 121: Tři typy pohotovostních úkrytů. Nahoře – úkryt z oblouků vlnitého plechu, vlevo dole –

úkryt pro jednu leţící osobu v přední stěně zákopu, vpravo dole – úkryt ze dřeva a oblouků vlnitého

plechu pro 3 – 6 osob

Obr. 122: Dva typy úkrytů z vlnitého plechu

Obr. 123: Úkryt ze segmentů vlnitého plechu (Heinrich rahmen)

Obr. 124: Úkryt ze segmentů vlnitého plechu „Heinrich“ - pokračování z obr. 123

Obr. 125: Dva typy segmentů z vlnitého plechu pouţívané ke stavbě úkrytů

Obr. 126: Úkryt vybudovaný z ocelových a betonových prefabrikátů

Obr. 127: Úkryt vybudovaný z ocelových a betonových prefabrikátů – pokračování z obr. 126

Obr. 128: Úkryt z betonových prefabrikátů

Úprava existujících objektů na obranná postavení

Obr. 129: Obytná budova přizpůsobená k obraně

Obr. 131: Protitankový příkop doplněný střeleckými výklenky

Obr. 132: Obrana protitankového příkopu. Uprostřed – betonová pevnůstka kruhového půdorys, po

stranách – standardní kulometné okopy

Obr. 133: Kulometná pevnůstka vybudovaná za zdí

Obr. 134: Kulometné pevnůstky zabudované do sklepů obytných budov

Obr. 135: Obytný dům upravený na střelecké stanoviště. Střílny jsou proraţeny v kamenné

podezdívce. Střelecké místnosti se nacházejí ve sklepě.

Obr. 136: Střelecké postavení v cihlové stáji

Obr. 137: Pozorovatelna ve větrném mlýně

Obr. 138: Klamné nástavby střeleckých stanovišť (falešné budovy)

Obr. 139: Stráţní stanoviště u ţeleznice (nahoře) a u silnice (dole)

Obr. 140: Dva typy stráţních stanovišť

Obr. 141: Dva typy stráţních stanovišť – u ţeleznice

Obr. 142: Stanoviště protitankového kanónu ráţe 75 mm a kulometu zabudovaná do ţelezničního

náspu

Protitankové a protipěchotní překážky

Obr. 143: Protipěchotní překáţky z ostnatého drátu

Obr. 144: Protipěchotní překáţky z ostnatého drátu

Obr. 145: Protipěchotní překáţky z ostnatého drátu

Obr. 146: Protipěchotní překáţky z ostnatého drátu

Obr. 147: Protipěchotní překáţky z ostnatého drátu. Překáţka je doplněna ručními granáty a

zápalnými lahvemi.

Obr. 148: Shora: protipěchotní překáţka na dřevěných kozlících, přenosná protipěchotní překáţka

na dřevěných rámech, kombinovaná protitanková a protipěchotní překáţka postřelovaná

protitankovým kanonem, „srubová“ konstrukce (střelecké postavení pro baţinatý nebo lesnatý

terén) zesílená ostnatým drátem

Obr. 149: Protipěchotní překáţka z ostnatého drátu

Obr. 150: Protipěchotní překáţka z ostnatého drátu na kolících z ocelových profilů

Obr. 151: Přenosná protipěchotní překáţka – španělský jezdec

Obr. 152: Přenosná protipěchotní překáţka – španělský jezdec

Obr. 153: Dřevěný rám vypletený ostnatým drátem slouţící k uzavření průchodu v překáţce

Obr. 154: „Španělský jezdec“ zhotovený z ocelových L profilů

Obr. 155: Protitankový příkop lichoběţníkového profilu

Obr. 156: Protitankový příkop trojúhelníkového profilu

Obr. 157: Řada jam tvořících protitankovou překáţku

Obr. 158: Protitankový příkop chránící přístupy do osady

Obr. 159: Protitanková překáţka doplněná střeleckými stanovišti

Maskování

Obr. 160: Nahoře zleva: Stanový díl, maskovací síťka na přilbu, Dole zleva: maskovací potah na

přilbu, bílý papírový potah na přilbu – pro zimní období

Obr. 161: Shora: maskovací síť s oky 2x2 cm, drátěná maskovací síť

Obr. 162: Shora: maskovací síť doplněná travinami, drátěná maskovací síť s připevněnými kousky

jemné drátěné síťky

Obr. 163: Shora: síť ze zapletenými plastovými pásky, maskovací síť pro polní opevnění

Obr. 164: Shora: maskovací clona pro palebné postavení kulometu, „travnaté“ provazce

Obr. 165: Různé typy vertikálních masek

Obr. 166: Příklady pouţití vertikálních masek

Obr. 167: Nahoře vlevo: verikální maska proutí a tyčoviny, dole vlevo: vertikální maska k zastření

spojovacího zákopu, vpravo: maskování zákopů v pšeničném poli

Obr. 168: Nahoře vlevo: maskování postavení minometu přimknutého k zákopu, dole vlevo:

maskování střílny v dřevěné stavbě, vpravo: maskování palebného postavení v ruinách zděné stavby

Obr. 169: Shora: maskování zaparkovaného nákladního automobilu, dělostřelecké palebné

postavení maskované jako dřevěné stavba