mezinárodní vztahy bc. lukáš vacík
Post on 13-Jan-2016
82 Views
Preview:
DESCRIPTION
TRANSCRIPT
Mezinárodní vztahy Bc. Lukáš Vacík
2. přednáška 18.10.2012
Úvod do teorií mezinárodních vztahů
Teorie v MV
teoretická reflexe oboru MV, funkce teorie v MV a teoretická proudy, velké debaty
Funkce teorie
3 funkční skupiny: poznávací (kognitivní)normativnípolitická
Poznávací funkce teorie
pozitivní poznání reality v MV odpověď na otázku….
„JAK SE VĚCI MAJÍ ???“
utřídění dat při pozorování společenské reality
Normativní funkce teorie
odpověď na otázku…. „JAK BY MĚLY VĚCI BÝT ???“
srovnání stávajících poměrů a žádoucích poměrůodlišení dobrého od zlého
Politická funkce teorie
teorie jako politický nástroj k přetvoření reality MV – 2 způsoby: odhalení zákonitostí MV
jako v přírodních vědách – fyzikální pokus
spoluvytváření reality teoriemi – změna teorie = změna reality
Vývoj reflexe MV
hlavní historické směry vývoje teoretické reflexe MV přemýšlení o vztazích mezi politickými útvary-
vzájemně závislé a autonomní – válka, diplomacie periodizace dle základních historických systémů (viz
přednáška 1.) terminologie současných MV (realismus, pozitivizmus,
kritické teorie atd.) až ve 20. st.- předchozí události – předchůdci diskutované
tradice odlišnost pojmů MV od jiných společenských věd
Antika
Athéňan Thukydides (5.st.př.n.l.)Dějiny peloponéské válkyzakladatel realistické tradice v MV
válka-mocenská, racionální logika mocenské rovnováhy na Peloponézu mocenské aspekty (válka) převažují nad ideologií
(náboženství) pesimistický pohled na lidskou přirozenost
Antika
stoická filozofie v Řecku (Zenon z Kithia) Řím
Cicero, Seneca, M. Aurelius univerzalistický pohled – pax Romana přirozené právo „natural law“ spravedlivá válka „just war“
předchůdci současného liberalistického myšlení
Středověk
silně ovlivněna římskou církví sv. Augustin (3-4 st.) sv. Tomáš Akvinský (12.st.)
skloubení starověké vzdělanosti a teologie res publika christiana koncepce přirozeného práva spravedlivá válka
období předcházející liberální tradici
Spravedlivá válka
„Jus ad bellum“ vs. „Jus in bello“ legitimní panovník spravedlivá příčina spravedlivý cíl rozumná naděje na úspěch vyčerpání všech mírových prostředků ochrana civilistů použití síly dle situace
Niccolo Machiavelli
Vladař realistické pojetí res publica christiana
sekularizovaný systém řeckých polis doporučení vládci jak vládnout základní smysl politiky-bezpečnostní
zajištění státu
Vestfálský systém
nahrazení res publiky christiana-systém sekularizovaných suverénních států vznik mezinárodního práva Hugo Grotius (16-17.st.)
Tři knihy o právu válečném a mírovém přirozeněprávní tradice-její sekularizace
poté rozpor mezi zastánci přirozeného práva (MP u lidského rozumu) X pozitivního práva (MP základ mezin.praxe)
Vestfálský systém
Thomas Hobbes (16-17.st.) Hobbesovo pojetí přirozeného práva stát „Leviathan“
stát připraví jedince o svobodu X zaručí mu zákon a bezpečnost
Immanuel Kant (18.st.) K věčnému míru
návaznost na stoiky světoobčanství volná federace států univerzalita lidského rozumu republikánské zřízení
Vestfálský systém v 19.st.
snaha o první formování vědeckého, empirického pojetí MV-dle metod přírodních vědnaturalismus – 2 pol. 19.st.Adam Smith-ekonomická dimenze
průmyslová revoluce předchůdce liberalismu neviditelná ruka trhu
Vestfálský systém v 19.st.
Marxisté ekonomika jako základní společenská síla (stejně
jako liberálové) ekonomika určuje politiku Karel Marx
ekonomika je historický fenomén, zatížená vnitřními rozpory a má konec a začátek
třídní rozpor v ekonomice-vykořisťovatel X pracující konflikt mezi třídami (ne státy)
teorie imperialismu souvislost mezi konflikty jak na úrovni tříd, tak států
vestfálský systém v 19.st.
prolínání naturalismu a geopolitiky (realistická tradice) německá geopolitika-Friedrich Ratzel
stát jako živý organismus-darwinismus životní prostor států (Lebensraum)
Rudolf Kjellen oficiálně zavádí pojem geopolitika
anglosaská geopolitika Alfred T.Mahan (USA)-konflikt námořní a pozemní síly v MV Halford Mackinder (VB)-podobnost s Mahanem + power
projection
Globální vestfálský systém
výzkum teorií MV ve 20.st. prostřednictvím 4 velkých debat v rámci disciplíny MV
2 základní typy debat
debaty o základních tématechotázky týkající se faktů
debaty spojené s metodologiídebaty o metodě zkoumání
4 Velké debaty teorií MV (1920-nyní)
1. Velká debata (30. - 40. léta) idealismus vs. realismus
2. Velká debata (50. – 60. léta) tradicionalismus vs. behavioralismus
3. Velká debata (70. léta) neorealismus vs. neoliberalismus vs. neomarxismus
4. Velká debata (80. léta až nyní) racionalismus vs. reflektivismus
1. Velká debata v MV: Spor o základní témata a otázky MV
Idealismus 1910-1930
Důraz kladen na: Mezinárodní právo IGOs Interdependenci Spolupráci Mír
Realistická kritika 1930-1950
Důraz kladen na: Boj o moc Národní bezpečnost Útočnou válku Konflikt Válku
Realismus
Vznik v meziválečném obdobíAvšak již od počátku lidstva
Více proudů v rámci realismu:Strukturální realismus I. (Thukydides,
Morgenthau)Historický realismus (Machiavelli, Carr)Strukturální realismus II. (Rousseau, Waltz) Liberální realismus (Hobbes)
Realismus
Několik základní veličin společných pro všechny: Ústřední role státu
Suverénní stát a hrozba/použití síly Jednotlivec odevzdá svobody státu Zero sum game Low (ekonomika, sociální) a hight politics (vojenství, politika)
Přežití Primární zájem státu Žádné univerzální hodnoty-etika podléhá zájmu státu
Svépomoc Anarchický MS Bezpečnostní dilema
Edward H. Carr
The Twenty Years´Crises 1919-1938: An Inroduction to the Study of International Relations Kritika Versailleského systémuKritika liberalismu – utopický idealismusOpouští historické metody – zaměřuje se na
kritickou politickou analýzu
Hans J. Morgenthau
Politics Among Nations: The Struggle for Power and Peace (1948)6 principů realismuAntropologický rys zkoumáníNejznámější realista
Neorealismus
Kenneth Waltz – Theory of International Politics (1979)
Přebírá od Morgenthaua myšlenky: 1. neměnné a násilné povahy MV, 2. nadřazenosti bezpečnostní dimenze MV, 3. koncept mocenské rovnováhy
Klíčový důraz struktura MPS = nabízí strukturální teorii MV
nezabývá se ZP jednotlivých států
Neorealismus
Působení struktury dáno 3 znaky:1. MPS je anarchický-svépomoc2. MPS složen z podobných jednotek - státy3. Státy se od sebe liší pouze svojí relativní mocí –
struktura MPS je dána počtem rozhodujících velmocí 4. Pouze třetí složka je dle Waltze proměnlivá
vývoj distribuce moci určuje jediné skutečné změny v mezinárodních vztazích (nikdy však nemění vlastní strukturu MPS!)
Neorealismus
Anarchie v mezinárodní politice přetrvává protože:1. Všechny státy chtějí maximalizovat svoji relativní moc2. Všechny státy si chtějí uchovat autonomii
Anarchická struktura MPS do značné míry determinuje chování států na mezinárodním poli (elity pouze dělají co musí – analogie s chováním firem v tržním prostředí)
Waltz a neorealisté jsou proto značně skeptičtí ohledně možností mezinárodní spolupráce – bez centrální vlády je třeba předpokládat nejhorší úmysly ostatních aktérů MPS
Strategie reakcí na hrozby: deterence vs. appeasementV anarchickém MPS jsou všichni aktéři odkázáni sami
na sebe-princip self-help:1. Deterence (zastrašení)• snažím se zabránit nepříteli v akci tím, že mu dám
najevo že mu přijde pěkně draho si něco proti mě zkusit
1. Appeasement (ústupek)• opak deterence – raději nepříteli částečně či úplně
ustoupím a doufám, že tak jeho cíle budou uspokojeny
Kritika neorealismu
Přílišná idealizace výhod bipolárního MPS Výrazně racionalistický Determinismus
obhajoba stávajícího MPS bez možnosti jeho zásadní proměny Opomíjí celou řadu faktorů ovlivňujících fungování MPS:
ekonomická provázanost vliv technologií (jaderné zbraně) Vliv ideologií soustředí se pouze na rozložení moci
Přednosti neorealismu
Přehlednost Stručnost Logická koherence = opouští předpoklad
zkažené lidské přirozenosti (Morgenthau) Využití modelů mikroekonomie
Liberalismus
Též označován jako pluralismus Není rozdíl mezi high politics a low politics Hlavní proces v politice-vyjednávání Hlavní linie (již od 18. a 19.st.):
Ekonomický liberalismus Demokratický liberalismus Liberální institucionalismus Později návaznost: neoliberálního internacionalismu a
neoliberálního institucionalismu
Liberálně-idealistická tradice v MV
Mnohem širší => mnohem méně koherentní proud než realismus
„Idealismus“ je spíše nálepka od kritiků Liberalismus a idealismus
Společné: Přesvědčení o možnosti trvalého míru a spolupráce v MV Rozhodující význam institucí pro rozvoj této spolupráce
Rozdílné: Liberalismus: základem je hospodářská spolupráce Idealismus: trvalý mír lze dosáhnout pouze změnou norem v
MV
Ekonomický liberalismus-idealismus Hospodářské propojení aktérů-snížení rizika vypuknutí
konfliktů 1.sv.v.-mír a prosperita-není přirozená objektivní
skutečnost-musí být vytvářeny MS musí mít podobu státního systému-vnitřní
uspořádání Člověk jedná racionálně Světoví mír na základě překonání konkurence států Non-zero sum game
Demokratický liberalismus
Immanuel Kant – O věčném míruSouvislost mezi mírem a demokratickým
uspořádánímFederativní uspořádání-podporuje mírové
uspořádání Vychází z premisy souvislosti
vnitrostátního uspořádání a MV
Demokratický mír
Antiteze realismu (Vyspělé) demokracie mezi sebou nikdy ještě
nevedly ozbrojený konflikt, resp. válku Mírové uspořádání se přenáší z vnitrostátní
roviny na mezinárodní Kritika:
Neexistuje kauzální vztah mezi demokracií a mírem
Francis Fukuyama-The End of History
Francis Fukuyama-The End of History
Návaznost v pojetí dějin na Hegela (filozofie dějin)
Teorie demokratického míru Zvýšení počtu liberálních států v MS =
rozšíření mírových vztahů Tzv. „export liberalismu“ a amerických
hodnot v pojetí světa
2. Velká debata v MV: Spor o metodu (1950-1960)
Tradiční přístupy
Důraz kladen na:
POCHOPENÍ Norem a hodnot Soudů Historické zkušenosti
Teoretici uvnitř subjektu
Behavioralistická kritika
Důraz kladen na:
VYSVĚTLENÍ Hypotéza Sběr dat Vědecké poznání
Teoretici vně subjektu
2. Velká debata v MV
Vztah k metodologii Tradiční přístupy (realismus, idealismus) vs.
Behavioralismus Rozdíl ve vzdělání interpretů teoretických škol
(diplomaté, právníci, historikové, filozofové vs. vědci) Nové směry zkoumání-analýza tvorby ZP, rozhodovací
procesy v tvorbě ZP Nová teoretická škola / přístup – BEHAVIORALISMUS Profesionalizace MV jako akademické disciplíny
Behavioralismus
Kombinace metod politické vědy s ekonomií (teorie her), matematikou, přírodními vědami
Důraz na jedince v politice, měřitelnost dat, ověření dat
Zkoumaní prostředí, kde se politicky rozhoduje a formují se skupiny
V 60. letech sbližování s hl. proudem v MV-idealismem a realismem
Systémová analýza-Morton Kaplan (1966) Použití behavioralistické metodologie v praxi Rozlišení různých druhů MS MS založen na státech a odlišnost systémů je
dána druhem jednání a chování států Neodpovídá-li jednání státu očekávání, je potřeba jev
vysvětlit Není-li to výjimka, je potřeba revidovat empirickou
teorii
3. Velká debata v MV: Spor o chápání MV (1970-1990)Neorealismus
vs.
Neoliberalismus
Neo-neo syntéza
Důraz kladen na: Anarchii v MPS Metodologie mikroekonomie Roli institucí
Neomarxismus
Důraz kladen na: Třídy a boj mezi nimi Kapitalistický imperialismus Závislost (dependence)
3. Velká debata v MV
Polemika mezi paradigmaty – neorealismus, neoliberalismus, neomarxismus
R.Keohan J.Nye-transnacionalismus a interdependence
Události 70.let-ropné šoky-nové přístupy v MV (např. neomarxismus)
3. Velká debata v MV
Polemika mezi neorealisty a představiteli komplexní interdependence
Střet: Regionální integraci, Hierarchie témat ZP, Existence pluralitního
MS, Podstata státu Podobnost v některých tématech X rozdílnost → vznik
neo-neo syntézy-racionalistický přístup (syntéza neorealismu a neoliberalismu) Předpoklad anarchie v MS, metodologie mikroekonomie,
kooperace a MO) Zároveň rozvoj paradigmatu neomarxismu
Alternativa k hlavnímu proudu (lib, rel.)
3. Velká debata v MV-2 sporné body mezi paradigmaty Aktér MV
Realisté-státLiberálové-individua a skupinyMarxisté-třídy a ekonomické struktury
Vztah mezi aktéry MVRealisté-politické vztahy mezi státy-konfliktní Liberálové-není hierarchie hodnotMarxisté-třídy a ekonomické struktury
Neomarxismus
Předmětem analýzy v MV jsou třídy a kapitalismus Zkoumá dění uvnitř státu, vztahy mezi
společnostmi a MV Národní stát-světová jednotka strukturovaná
hierarchicky světovým trhem (jádro, semiperiferie, periferie)
Stát není primárním aktérem MV-je to ekonomické uspořádání systému a třídy
Teorie světového systému Immanuela Wallersteina
Immanuel Wallerstein-Teorie
světového systému Světový systém je území propojené
ekonomickými vazbami s danou strukturou a funkcemi
Nejprve jeden systém-poté alternativní systémy Kapitalistický světový systém vzniká v Evropě po
roce 1450, kdy především díky dálkovému obchodu dosáhl stupeň hospodářské integrace takového stupně, že se vytvořil ekonomický celek nové kvality. K tomu přispěla také krize feudální ekonomiky
Racionalistické teorie
Neo-neo syntéza – vyústění polemiky mezi oběma hlavními přístupy
Neo-neo syntéza vzniká až po té, co se oba proudy přeměnily na neo XXXNeorealismus-anarchie ovlivňuje chování
státůNeoliberalismus-MN kooperace překonává
anarchii
Neo-neo syntéza
Ani jedna strana se nezaměřuje na zkoumání použití síly v MV (realisté) a morálky (liberalisté)
Oba přístupy uznávají maximalizaci zisků aktérů (nejen státy)
Oba přístupy uznávají konflikt a kooperaci jako předmět zkoumání
Racionalistická teorie založena na pozitivistických předpokladech sociální vědy-stejná metodologie jako přírodní vědy(měřitelnost hodnot, fakt a prokázání kauzality)
4. Velká debata v MV: Spor o metodu i témata MV (1990-nyní)
Etablované tradice studia MV
Racionalismus
Neorealismus
Neoliberalismus
Neomarxismus
Nové přístupy studia MV
Reflektivismus
Postmodernismus
Feministická teorie
Kritická teorie
Normativní teorie
Historická sociologie
Snaha o syntézu: Sociální konstruktivismus
4. Velká debata v MV
Jak o metodě, tak o základních tématech Debata mezi racionalismem vs. Reflektivismem Reflektivistické teorie
Nepozivistické-postpozitivistické
Konstruktivismus Syntéza racionalistických a reflektivistických teorií
Reflektivistické teorie MV
Velmi málo společných rysů, každá víceméně rozdílná
Normativní teorie Feministická teorie Kritická teorie Historická sociologie Postmodernismus
Normativní teorie
Morální dimenze v MP Především od 90. let (dříve v pozadí) 3 hlavní oblasti:
Autonomie státuEtiku použití sílyMezinárodní spravedlnost
Feministická teorie
Skupina feministických přístupů Kritika mužského utváření vědy Několik směrů:
Liberální feminismusRadikální feminismusFeministický postmodernismu
Kritická teorie
Návaznost na Frankfurtskou školuJürgen Habermas
Max HorkheimerRozdíl mezi tradiční a kritickou teoriíSociální vědy nejsou jako přírodní-
společenské síly jako faktory změn Robert Cox
Historická sociologie
Zkoumání způsobů a cest vývoje společnosti
Zkoumání struktur
Postmodernismus
Revize základních pojmů (realita, identita struktura)
Dekonstrukce reality-textuální strategie Svět je jako text, který je nutné
interpretovat Reflexe konceptu a struktury jazyka
Michael Foucault
Sociální konstruktivismus
Syntéza mezi racionalismem a reflektivismem Alexandr Wendt, Fridrich Kratochwil, Nicolas
Onuf A.Wendt konstruuje teorii MV na základě
důsledků sociálního jednání, procesů a sociálních struktur
Vychází z reflektivistických pozic k podrobení kritice neorealistického přístupu
Částečně překonal propast mezi reflektivistickým a racionalistickým přístupem
top related