odonata leaflet
Post on 30-May-2018
231 Views
Preview:
TRANSCRIPT
-
8/14/2019 Odonata Leaflet
1/17
BRAND NEW BOOK OF DRAGONFLIES !
Ale Doln, Dan Brta et al.
THE DRAGONLIES OF THE CZECH REPUBLIC
THE DRAGONLIES OF THE CZECH REPUBLIC
Price: 70 EUR +9% tax (please count with high postage fees during heavy weight book!)
Available on Taita Publishers taita@taitapublishers.cz
Thank you for your attentione, best wishes. Ale Doln & Dan Brta
240 x 280 mm, hard cover, 672 pages (3,8 kg of weigt), luxury paper
more then 150 photos of dragonflies from the nature, many habitat photos
292 color scans of living specimens of both sexes of all CR species
comprehensive english summary to each chapter
english description to all photos, tabs, graphs, charts and figs
analyses and biostatistics of almost 75000 original data (1900-2007)
to all species - maps of distribution, detailed graphical symbolization of seasonal fenology
and hypsometrical preferencies is given
-
8/14/2019 Odonata Leaflet
2/17
-
8/14/2019 Odonata Leaflet
3/17
V K Y E S K R E P U B L I K Y /T H E D R A G O N F L I E S O F T H E C Z E C H R E P U B L I C
E k o l o g i e , o c h r a n a a r o z fi e n / Eco logy , Cons erv a t i on and D i s t r i bu t i on
esk svaz ochrnc pfirody Vlaim 2007
Ale DolnDan Brta
Martin WaldhauserOtakar HoluaLubomr Hanel
Robert Lzler
-
8/14/2019 Odonata Leaflet
4/17
Vky jako kofiist predtor
Predan tlak vyvjen na vky, zejmna na jejich larvy, je jednm z nejdleitjch faktor ovlivujcch jejich hojnost
a vskyt. Hlavnmi predtory larev jsou ryby; u ns vzhledem k tradici rybochovnch aktivit zejmna kapr obecn (Cyprinus carpio),
ale tak dal ryby, a u reofiln, nebo stagnikoln, jako jsou stfievle poton (Phoxinus phoxinus), karas stfibfiit (Carassius gibelio),
perln ostrobfiich (Scardinius erythrophthalmus), hofi fin (Anguilla anguilla), okoun fin (Perca fluviatilis), candt vchodn
(Sander volgensis) a mnoh dal (BARU & OLIVA et al. 1995; CASE et al. 2005; NEMJO 1990; WILDERMUTH 1994). Obecn lze
konstatovat, e larvy vek jsou zastoupeny v potrav ryb zejmna u druh ivcch se bentosem. Obvykle vak jde jen
o doplkovou sloku jejich potravy. Pouze tam, kde je vy abundance larev vek a ty jsou navc dobfie dostupn, se na n ryby
specializuj.
Nejvt predan tlak v naich podmnkch se vytvfi v rybncch s intenzivnm chovem ryb, pfievn kapra obecnho.
Nsledkem vysokch hustot ryb starch ronk (K2, K3) kles diverzita vek velmi vznamn, nkdy i fidov. Diverzita a populan
denzity odonatocenz v tchto biotopech jsou vlivem nadmrn ryb obsdky sniovny tak v dsledku omezovn dostupnosti
potravy pro vky. Dsledky predace na populace naich reobiontnch vek v finch systmech nebyly dosud dostatenprobdny. Je vak pravdpodobn, e mohou bt na nkterch lokalitch obdobn vznamn jako ve vodch stojatch. Zvlt
lososovit ryby, jako jsou pstruh obecn (Salmo trutta), pstruh duhov (Oncorhynchus mykiss), siven americk (Salvelinus fontinalis),
lipan podhorn (Thymallus thymallus) i dal ryby tekoucch vod ivc se pfievn vodnmi bezobratlmi, vetn bentosu, jsou
schopn vyhrabvat larvy vek ze dna a konzumovat je. U drska vtho (Zingel zingel) v mstech poetnho vskytu larev
klnatek (Gomphussp.) tento typ potravy dokonce vrazn pfievaoval (GHERACOPOL et al. 1970).
Larvy vek uplatuj propracovan ochrann i obrann strategie vi vlivu predtor (JOHANSSON 1993). Zklad tchto
strategi spov jednak ve zmnch chovn napfi. v omezen aktivity, pozinch pfiesunech, zpomalovn vlastnch loveckch aktivit
A l e D o ln , D a n B r t a e t a l . V k y e sk r e pu b l i k y D r ag o n fl i es o f t h e C z ec h R e pu b l i c40
Fig. 20 Ophiogomphus cecilia, Gomphus flavipes; Merops apiaster. Klnatky uloven vlhou pestrou (vlevo)/Mature gomphids preyed on by European bee-eater (left) .
Fig. 21 Predace mravenc vznamn zvyuje mortalitu vek bhem jejich promny (vpravo)/Predation of ants contribute directly to mortality during emergence (right).
-
8/14/2019 Odonata Leaflet
5/17
a jednak ve zmnch mikrostanovit oputnm rizikovjch mst a pfiemstnm se do prostfied s dostatkem kryt apod.
U sfagnofilnho druhu Leucorrhinia dubia byl navc prokzn soulad mezi zbarvenm jeho larev a barvou osdlenho porostu
raelininku (Sphagnumspp.), od zelen pfies hndou a po ervenou (HENRIKSON 1993). Vedle etologickch adaptac existuj
i morfologick opatfien zamezujc tokm i sniujc spnost predanho chovn ryb.
Vzkum rodu Leucorrhinia v souvislosti s tm prokzal rozdlnou innost mechanick ochrany jednotlivch druh
v zvislosti na podob a velikosti hfibetnch a postrannch trn larev. Bylo zjitno, e druh s nejvtmi trny (L. albifrons) jeschopen odrazit vtinu tok predtor smfiujcch na larvu zezadu, zatmco druh s nejkratmi trny (L. rubicunda) byl schopen
odrazit takto smfiovanch tok signifikantn mn. Tolerance vzhledem k pfitomnosti ryb na stanoviti v rmci tohoto rodu
stoup mrn s velikost ochrannch trn larev. Nejmn tolerantn jsou druhyL. rubicundaa L. dubia, kter maj trny velmi
mlo vyvinut. Druh L. dubiana rozdl od ostatnch zstupc rodu navc nedisponuje dnm specifickm ochrannm chovnm
vzhledem k rybm predtorm (HENRIKSON 1988). K rybm snenlivj je druh L. pectoralisse stfiedn dlkou ochrannch trn.
Nejlep schopnost vzdorovat predanmu tlaku ryb, a tedy i nejvt toleranci maj L. caudalisa L. albifrons, kter se vyznauj
velmi silnmi a dlouhmi hfibetnmi i postrannmi trny. Nepfiekvap proto, e dlka a velikost trn jednotlivch druh rodu koreluje
s pfitomnost resp. nepfitomnost ryb na mstech jejich vskytu.
U druh s lep morfologickou obranou vak byla zjitna ni frekvence model chovn, kter vedou k eliminaci tok
ryb a naopak. Ochrano-obrann systm vek rodu Leucorrhiniam tedy z ekologickho hlediska asto blzko ke strategii vykazujc
negativn korelaci mezi obrannm chovnm a morfologickou ochranou (MIKOLAJEWSKI & JOHANSSON 2004). Jin vzkum
orientovan na tut problematiku a tent rod vek, konkrtn druh L. caudalis, prokzal, e nen dleit pouze dlka a sla
ochrannch dorzlnch a laterlnch trn, ale e stejn vznamnou skutenost je jejich spolen pfitomnost. Byl-li v rmci
experimentu u zkoumanch exemplfi jeden z obou typ trn odstrann, klesla innost ochrany tchto larev a o 60 %. Vsledky
studie dle ukzaly, e o spn ochran larev pfii stfietu s rybm predtorem nerozhoduje dominantn velikost tla larvy,ale prv charakter morfologick ochrany (MIKOLAJEWSKI & ROLFF 2004).
( A l e D o l n ) Z k l a d n c h a r a k t e r i s t i k a fi d u v k y ( O d o n a t a ) 41
Fig. 22 Plazi patfi ke vzcnjm predtorm vek, napfi. jetrka obecn Lacerta agilis(vlevo)/Adult dragonflies are seldom captured by reptiles, e.g lizard Lacerta agilis(left).
Fig. 23 Znakoplavky a dal drav vodn plotice napadaj vky pohybujc se po vodn hladin nebo pfii kladen vajek pod vodou (vpravo)/Notonectids and other predatory
Hemiptera prey on adult odonates that alight on the water surface or fall to underwater oviposition (right) .
-
8/14/2019 Odonata Leaflet
6/17
A l e D o ln , D a n B r t a e t a l . V k y e sk r e pu b l i k y D r ag o n fl i es o f t h e C z ec h R e pu b l i c114
Souhrnn pfiehled nlez jednotlivch druh
Nsledujc tabulka (Tab. 5), doplnn celkovm potem lokalit a potem nlez danho druhu, zobrazuje poet obsazench
kvadrt jednotlivmi druhy. Mapky a texty vztahujc se k jednotlivm druhm pak obsahuj podrobnj informace, vetn
asovho rozloen nlez.
Tab. 5 Poet nlez, lokalit, kvadrt jednotlivch druh vek a podl z celkovch pot analyzovanch kvadrt.The numbers of findings, localities and quadrates of individual species and their share of the total number of analysed quadrates.
Celkov podl podl z celkovho potu 659 kvadrt [%]; podl z pokryt podl z celkovho potu obsazench kvadrt 593 [%].Total share the share of the total sum of 659 quadrates [%]; coverage share the share of the total sum of 593 quadrates covered with odonatological data [%].
Poet nlezNumber of findingsdruh/species
Poet lokalitNumber of localities
Poet tvercNumber of quadrates
Celkov podlTotal share %
Podl z pokrytCoverage share %
Calopteryx splendens
Calopteryx v i rgo
Coenagr ion hastulatum
Coenagr ion lunulatum
Coenagr ion mercur ia le
Coenagr ion ornatum
Coenagr ion puel la
Coenagr ion pulchel lum
Coenagr ion scitu lum
Enal lagma cyathigerum
Erythromma najas
Erythromma vir idulum
Chalcolestes v ir id is
Ischnura e legans
Ischnura pumil io
Lestes barbarus
Lestes dryas
Lestes macrost igma
Lestes sponsa
Lestes v irens
Nehalennia speciosa
Platycnemis pennipes
Pyrrhosoma nymphula
Sympecma fuscaSympecma paedisca
1946
1874
837
72
3
30
4864
402
39
3683
1613
466
1517
4362
993
589
596
23
3085
628
11
3763
2270
106447
1110
1133
440
34
3
20
2165
248
19
1741
799
290
823
1983
619
383
363
16
1488
297
1
1885
1202
55535
303
327
143
17
3
7
428
91
12
422
248
120
282
410
247
189
181
10
393
125
1
381
311
20810
46
49,6
21,7
2,6
0,5
1,1
64,9
13,8
1,8
64
37,6
18,2
42,8
62,2
37,5
28,7
27,5
1,5
59,6
19
0,2
57,8
47,2
31,61,5
51,1
55,1
24,1
2,9
0,5
1,2
72,2
15,3
2
71,2
41,8
20,2
47,6
69,1
41,7
31,9
30,5
1,7
66,3
21,1
0,2
64,2
52,4
35,11,7
-
8/14/2019 Odonata Leaflet
7/17
Aeshna affinis
Aeshna caerulea
Aeshna cyanea
Aeshna grandisAeshna juncea
Aeshna mixta
Aeshna subarct ica
Anaciaeschna isosceles
Anax ephippiger
Anax imperator
Anax parthenope
Brachytron pratense
Cordulegaster b identata
Cordulegaster boltoni i
Cordul ia aenea
Crocothemis erythraea
Epitheca bimaculata
Gomphus f lav ipes
Gomphus pulchel lus
Gomphus vulgat iss imus
Leucorrhin ia a lb i f rons
Leucorrhin ia caudal is
Leucorrhin ia dubia
Leucorrhin ia pectoral is
Leucorrhin ia rubicunda
Libel lu la depressa
Libel lu la fu lva
Libel lu la quadr imaculata
Onychogomphus forcipatus
Ophiogomphus ceci l ia
Orthetrum albisty lum
Orthetrum brunneum
Orthetrum cancel latum
Orthetrum coerulescens
Somatochlora a lpestr is
Somatochlora arct ica
Somatochlora f lavomaculata
Somatochlora merid ional is
Somatochlora metal l ica
Sympetrum danae
Sympetrum depressiusculum
Sympetrum f laveolum
Sympetrum fonscolombi i
Sympetrum merid ionale
Sympetrum pedemontanum
Sympetrum sanguineum
Sympetrum str iolatumSympetrum vulgatum
Poet nlezNumber of findingsdruh/species
Poet lokalitNumber of localities
Poet tvercNumber of quadrates
Celkov podlTotal share %
Podl z pokrytCoverage share %
321
32
3539
1507756
1504
93
381
18
2028
429
247
298
439
1460
392
29
65
1
549
99
3
703
875
420
2902
99
2328
172
641
785
218
3105
210
175
125
177
2
1618
1688
71
977
182
74
210
3621
5503204
183
15
1696
876332
875
45
177
13
1016
208
128
205
290
717
200
27
40
1
349
32
3
228
259
113
1480
31
996
102
336
386
126
1553
98
91
47
83
1
991
824
47
601
133
52
105
1746
3001650
82
6
397
273118
260
10
80
13
309
104
55
73
112
216
100
14
24
1
138
20
3
74
96
44
355
15
292
69
96
125
64
360
45
27
29
34
1
310
277
33
226
81
31
58
383
118415
12,4
0,9
60,2
41,417,9
39,5
1,5
12,1
2
46,9
15,8
8,3
11,1
17,0
32,8
15,2
2,1
3,6
0,2
20,9
3,0
0,5
11,2
14,6
6,7
53,9
2,3
44,3
10,5
14,6
19
9,7
54,6
6,8
4,1
4,4
5,2
0,2
47
42
5
34,3
12,3
4,7
8,8
58,1
17,963
13,8
1
66,9
4619,9
43,8
1,7
13,5
2,2
52,1
17,5
9,3
12,3
18,9
36,4
16,9
2,4
4
0,2
23,3
3,4
0,5
12,5
16,2
7,4
59,9
2,5
49,2
11,6
16,2
21,1
10,8
60,7
7,6
4,6
4,9
5,7
0,2
52,3
46,7
5,6
38,1
13,7
5,2
9,8
64,6
19,970
74099 7255 593 89,7 100
-
8/14/2019 Odonata Leaflet
8/17
Zkladn biostatistick hodnocen sezonn fenologick aktivity dosplc vek podle dekd shrnuj nsledujc grafy
s tabelrnm pfiehledem.
A l e D o ln , D a n B r t a e t a l . V k y e sk r e pu b l i k y D r ag o n fl i es o f t h e C z ec h R e pu b l i c12 4
I II IV V VI VII VIII IX X XI XII
12
1312
13
0
15
12
13
14
12
12
15
15
10
12
15
14
20
1115
17
13
10
8
11
18,68
18,7716,59
14,58
0
18,14
17,39
15,48
17,24
19,56
17,41
20,28
22,79
19,37
19,27
19,94
19,72
22,00
20,1723,71
18,71
18,90
16,48
16,39
17,86
21
2017
15
0
18
19
17
17
22
18
20
25
22
22
22
22
23
2226
20
21
18
20
22
28
2724
18
0
21
28
25
21
29
27
28
32
30
28
28
29
23
2931
20
28
27
31
24
15 696
16 10312 405
1 979
0
71
121 208
2 533
7 428
45 392
22 732
15 724
7 969
51 116
4 513
3 778
9 279
3
39 5763 644
77
65 891
24 023
6 341
229
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36
16
1715
14
0
18
16
14
17
17
16
20
21
17
16
17
17
21,5
1822
17
16
15
13
15
18
1816
15
0
18
17
15
17
20
17
20
23
19
20
20
19
23
2024
19
19
16
15
16
min q(0,25) median mean maxq(0,75) n
min q(0,25) median prmr maxq(0,75) n
druh
species I II
ten-days perioddekda
mscmonth
Calop te r yx sp lendens
Ca lop te r yx v i r go
Coenagr ion hastu la tum
Coenagr ion lunu la tum
Coenagr ion mercu r ia le
Coenagr ion o rna tum
Coenagr ion pue l la
Coenagr ion pu lche l lum
Coenagr ion sc i t u lum
Ena l lagma cya th ige rum
Eryth romma na jas
E r y th romma v i r idu lum
C h a l c o l e s t es v i r i d i s
I schnura e legans
Ischnura pumi l io
Lestes barbarus
Lestes d r yas
Lestes macrost igma
Lestes sponsaLestes v i r ens
N e h a l e n n i a s p e c i o s a
P la t ycnemis penn ipes
Pyr rhosoma nymphu la
Sympecma fusca
Sympecma paed isca
prmrmean
medin obvykl vrchol vskytumedian the common peak of occur rence
obvykl vskyt (mezikvartilov rozpt) dekdy s 50 % nlez
frequent occurrence (interquartile range) decades with 50% of records
asn (pozdn) nlezy dekdy s 25 % nlezearly (late) records decades with 25% of occurence
extrmn hodnoty, vzcn pozorovnextreme values, outlier observations
min (max) nejranj (nejpozdnj) dekda s vskytem druhuthe earliest (latest) decade with species occurrence
q(0,25), q(0,75) spodn (horn ) hranice mezikvartilovho rozptthe low (upper) limit of interquartile range
n poet nleznumber of records
Jarn aspekt/Spring aspect
Jarn a letn aspekt/Spring to summer aspect
Letn aspekt/Summer aspect
Letn a pozdn letn aspekt/Summer to late summer aspect
Pozdn letn aspekt/Late summer aspect
Pozdn letn a podzimn aspekt/Late summer to autumn aspect
Celoron vskyt (s hibernujcmi dosplci)/Yearlong occurence (with hibernating imagoes)
Fenologicky nevyhrann druhy/Fenologically non-specialized species
Nehodnocen druhy (nedostatek daj)/Non-evaluated species (data insufficiency)
Fig. 55 A, B, C Grafick zobrazen (boxploty) a biostatistick hodnocen sezonn fenologick aktivity dosplc vek na zem R podle dekd
(druh Coenagrion mercurialenehodnocen z dvodu dajov nedostatenosti).Grafic presentation (boxplots) and biostatistical evaluation of seasonal-phenological imago activity in the Czech Republic territory(Coenagrion mercuriale non-anlalysed, data insufficiency).
A vky podfidu Zygoptera/Dragonflies of the suborder Zygoptera
-
8/14/2019 Odonata Leaflet
9/17
min q(0,25) median mean maxq(0,75) n
nmin q(0,25) median prmr maxq(0,75)I II IV V VI VII VIII IX X XI XII
16
17
1213
16
16
16
12
15
12
13
13
14
14
12
13
15
22
13
15
15
16
14
17
20
14
21,18
21,44
22,4521,63
22,47
24,19
22,46
16,99
18,25
18,76
18,57
15,56
20,01
20,41
16,73
15,32
18,37
22
16,73
18,69
19,46
20,03
21,41
20,44
20
20,24
23
23
2423
24
25
24
18
19
20
20
16
21
22
18
16,5
20
22
18
20
21
21
24
21
20
22
28
26
3229
30
30
27
23
19
27
27
23
29
28
27
18
25
22
25
25
29
24
27
26
20
28
995
222
10 7162 831
2 595
4 868
511
957
125
5 761
1 238
524
908
1 208
4 892
31
652
1
2 971
862
6 623
634
657
488
5
3 222
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36
20
20
2120
21
23
21
16
18
17
17
15
18
19
15
15
17
22
16
17
17
19
20
19
20
18
22
22
2322
22
24
23
17
18
19
18
15
20
20
17
15
17
22
17
19
20
20
21
20
20
20
druh
species I II
ten-days perioddekda
mscmonth
Aeshna affinis
Aeshna caerulea
Aeshna cyaneaAeshna grandis
Aeshna juncea
Aeshna mixta
Aeshna subarctica
Anaciaeschna isosceles
Anax ephippiger
Anax imperator
Anax parthenope
Brachytron pratense
Cordulegaster bidentata
Cordulegaster boltonii
Cordulia aenea
Epitheca bimaculata
Gomphus flavipes
Gomphus pulchellus
Gomphus vulgatissimus
Onychogomphus forcipatus
Ophiogomphus cecilia
Somatochlora alpestris
Somatochlora arctica
Somatochlora flavomaculata
Somatochlora meridionalis
Somatochlora metallica
prmrmean
medin - obvykl vrchol vskytumedian - the common peak of occurrence
obvykl vskyt (mezikvartilov rozpt) - dekdy s 50 % nlez
frequent occurrence (interquartile range) - decades with 50% of records
asn (pozdn) nlezy - dekdy s 25 % nlezearly (late) records - decades with 25% of occurence
extrmn hodnoty, vzcn pozorovnextreme values, outlier observations
min (max) - nejranj (nejpozdnj) dekda s vskytem druhuthe earliest (latest) decade with species occurrence
q(0,25), q(0,75) - spodn (horn) hranice mezikvartilovho rozptthe low (upper) limit of interquartile range
n - poet nleznumber of records
Jarn aspekt/Spring aspect
Jarn a letn aspekt/Spring to summer aspect
Letn aspekt/Summer aspect
Letn a pozdn letn aspekt/Summer to late summer aspect
Pozdn letn aspekt/Late summer aspect
Pozdn letn a podzimn aspekt/Late summer to autumn aspect
Celoron vskyt (s hibernujcmi dosplci)/Yearlong occurence (with hibernating imagoes)
Fenologicky nevyhrann druhy/Fenologically non-specialized species
Nehodnocen druhy (nedostatek daj)/Non-evaluated species (data insufficiency)
B vky podfidu Anisoptera st 1., eledi Aeshnidae, Cordulidae, Cordulegastridae a GomphidaeDragonflies of the suborder Anisoptera part 1., families Aeshnidae, Cordulidae, Cordulegastridae and Gomphidae
(A. Doln, M. Waldhauser, D. Brta & P. Drozd) Zkladn rozbor vsledk 12 5
-
8/14/2019 Odonata Leaflet
10/17
bfiehovmi porosty. Relativn asto se zde objevuj lovc dosplci dla Aeshna cyanea, jejich vvoj se vak uskuteuje mimo
tyto toky. Specifick stanovitn poadavky m lesklice Somatochlora meridionalis. Preferuje zejmna zastnn, pfievn lesn
potky a zk potoky. Jedinm znmm stanovitm tohoto druhu u ns je zk, zastnn mlk pfikop (Fig. 61) s pomalu
proudc vodou a s bahnitm dnem pokryt m opadem list (HOLUA 2007a,b).
ky
Tento biotop vznik spojenm nkolika potok a pstruhovch fiek. fika koryta dosahuje pfiiblin 510 m. Spd nen
pfili strm, dno je tvofieno menmi kameny, psit a trkovit seky jsou ast. Dle zoocenologick klasifikace jde o metaritron
a hyporitron. Proudiv st toku zhruba dvojnsobn pfievld nad klidnmi seky. Tiiny jsou tedy pomrn ast a jsou zastoupeny
na vtch plochch; msty se tvofi hlub tky. Dominantnm druhem vky je motlice Calopteryx virgo. Pfibuzn motlice
Calopteryx splendens se zde objevuje jen vjimen stejn jako pskovec Cordulegaster boltonii. Z klnatek je nejhojnj
Ophiogomphus cecilia, fiideji se objevuje Onychogomphus forcipatus. Tak klnatka Gomphus vulgatissimus zde me vytvfiet
velmi poetn populace (napfi. Draice nebo Kotnick potok v jinch echch), avak jejich denzita bv obvykle ni neu druhu Ophiogomphus cecilia(Fig. 62).
A l e D o ln , D a n B r t a e t a l . V k y e sk r e pu b l i k y D r ag o n fl i es o f t h e C z ec h R e pu b l i c13 6
Fig. 59 Bezejmenn potok u Kolince (umavsk Podhfi), vegetace pfii bfiezch je toitm pro larvy motlice Calopteryx virgo.Unnamed tributarys trout stream near Kolinec (The umava Foothills), bank vegetation provides shelter of Calopteryx virgolarvae.
Fig. 60 ist, lesn potoky s kamenitm a psitm dnem biotop Cordulegaster boltonii(Rousnovsk potok u Cvikova).Clear, shallow streams with rocky, gravelly or sandy bottoms, running through a somewhat open forest provide habitatfor Cordulegaster boltonii(The Rousnovsk Potok Stream near Cvikov).
Fig. 61 zk , zastnn mlk pfikop s pomalu proudc vodou a s bahnitm dnem uniktn nalezit druhu Somatochlorameridionalis(Vlachovice-Vrbtice, Bl Karpaty).Shallow, slow-flowing rivulet with a muddy bottom shaded by the vegetation a unique habitat for Somatochlora meridionalis(locality by Vlachovice-Vrbtice in the Bl Karpaty Mts.).
-
8/14/2019 Odonata Leaflet
11/17
eky
eky maj irok, zpravidla vce ne 10 m, a mlk
koryto, ve kterm se stfidaj pefiejnat a tiinov seky.
Bfiehov st s tiinami nad proudivmi seky pfievauje.
Spd je spe promnliv, obecn mal a jeho charakter
ovlivuje dal vlastnosti toku i sloen biocenz. Dno je
kamenitopsit s vym zastoupenm detritu. Podlezoocenologick klasifikace jde o epipotamon a metapotamon.
Odonatofauna je zastoupena ir skupinou
reofilnch druh. eky charakterizuje zejmna motlice
Calopteryx splendens a klnatka Gomphus vulgatissimus
(Fig. 64). Je to n jedin zstupce eledi Gomphidae,
kter se me vyvjet tak ve starch finch ramenech,
odstavench meandrech, zbytcch finch koryt a v dalch
aluvilnch biotopech charakteru stojatch vod, kter jsou
vce i mn v kontaktu s matefiskm vodnm tokem.
V pefiejnatch secch s kamenit m dnem dominuj dosplci
klnatkyOnychogomphus forcipatus (Fig. 63), jej larvy
ij v pomaleji tekoucch secch, v blzkosti torrentilnch
sek fiek. Epipotamon preferuje tak klnatka Ophiogomphus
cecilia. Vznamn je zde jet tak pfitomnost motlice
Calopteryx virgo, kter vak upfiednostuje hyporitronovseky tok. Naopak pro metapotamon je charakteristick
137
Fig. 62 Pomaleji tekouc seky pfirod blzk ch fieks psitm dnem v otevfien krajin jsou
preferovanm biotopem druhu Ophiogomphuscecilia (Plounice u esk Lpy).
Relatively slow-flowing river with a sandy bottomin open landscape, an Ophiogomphus cecilia's
favourite habitat (The Plounice River near esk Lpa).
Fig. 63 Rychle tekouc fieky s kamenitmi seky, napfi.Osoblaha ve Slezsk ninn, jsou charakteristickmprostfiedm pro klnatku Onychogomphus forcipatus.The fast-flowing Osoblaha River with a stony bottomin the Central Polish Lowland geomorphological province,a characteristic habitat of Onychogomphus forcipatus.
-
8/14/2019 Odonata Leaflet
12/17
Poznvac znaky dosplc
Aeshna cyanea patfi mezi velk druhy, v rmci rodu mezi nejvt. Zkladn barva tla je hnd a ernohnd. Hru
je pfievn ernohnd, avak na bon stran pfievld svtiv zelen zbarven, podl v jsou irok hnd pruhy. Na pfiedn
stran mesepisterna je zcela zfieteln, irok zelen antehumerln pruh. Hru je krtce, fidce, svtle a tmav hnd ochlupen
a toto ochlupen pfiechz na prvn zadekov lnky. Zkladn barva zadeku je ernohnd, u samic hnd. Na zadekovch
tergitech druhho a sedmho lnku maj samci dva pry skvrn, v pfiedn sti tergit je asto neznateln zelen obruba, kter
se na boku tergitu rozifiuje a pfiechz v modrou skvrnu. Skvrny prvnho pru maj tvar trojhelnk nebo mench rek, jsou
zelen a na boku tergit se mn do vtch modrch skvrn. Druh pr skvrn je svtle zelen. Na osmm a destm tergituse nachz po jedn velk skvrn. Tyto skvrny jsou jasn modr. U imaturnch samc jsou skvrny bled, svtle edolut.
U samic jsou vechny skvrny na zadeku zelen. Abdominln pfivsky samc maj specifick tvar. Kon trnem ohnutm dol,
jsou dvoubarevn, jejich stfiedn st je svtl. Oi jsou u samc zelen, v horn sti s modrm leskem, u samic zelen
a lutozelen. Sloen oi se setkvaj v urit dlce, dotyk je del ne fika temene mezi oima. Kfidla obou pohlav jsou
ir nebo se slabm hndm i okrovm ndechem (pfiedevm u samic). Nohy jsou ern a relativn krtk pterostigma
je tmav hnd a ern.
A l e D o ln , D a n B r t a e t a l . V k y e sk r e pu b l i k y D r ag o n fl i es o f t h e C z ec h R e pu b l i c368
A e s h n a c y a n e a ( M l l e r , 1 7 6 4 )dlo modr, idlo modr, agnica sina, Blaugrne Mosaikjungfer, Blue Hawker (Southern Hawker)
1 cm
1 cm
-
8/14/2019 Odonata Leaflet
13/17
Mon je zmna s druhem A. viridis, kter ale doposud nen na zem R zjitn. U druhu A. cyanea jsou na bon
stran irok tmav pruhy podl v. Samci maj na zadeku zelen skvrny, na 8.10. tergitu se nachz jedna skvrna. Zcela
rozdln jsou abdominln pfivsky samc. Zamniteln jsou vce samice. U druhu A. viridispfievld na druhm tergitu zelen
barva, na osmm a destm tergitu jsou dv samostatn skvrny, kter bvaj u druhu A. cyaneaspojeny v jednu skvrnu.
Bionomie a fenologie
Samice se astn ovipozice samostatn, vybraj si k tomu jakkoliv msta ve vodnch biotopech, jako jsou porosty vegetace,
kmnky strom, plovouc vtve, listy apod. Sedc samice ponofiuje konec zadeku (asi 5 cm) pod vodn hladinu a klade vajka
do rostlin i na vtviky nebo stbla, v nkterch pfipadech pfimo na mokr bahno u bfieh i do mechovch poltfi.
Larvy jsou stagnikoln, vyvjej se dva a tfii roky. Zdruj se na vegetaci nebo se pohybuj po dn. Vzhledem ke svm
schopnostem se aktivn pohybuj, nkdy na krtkou vzdlenost mohou kofiist i pronsledovat. Lhnut probh v naich
podmnkch obvykle od konce kvtna do druh poloviny srpna, s maximem ke konci ervna a v ervenci. Exuvie mohou btnalzny jet koncem msce zfi (22. 9. 2003, L. Babinkov leg.). Imaga se zpravidla vyskytuj od konce kvtna, vjimen
dfive (nejranj zjitn 26. 4. 2003, M. Oppeltov leg.) a do potku listopadu (14. 11. 2006, A. Doln leg.). Tit doby letu
(80 % nlez) pfiipad na msc ervenec a prvn dekdu srpna.
Samci jsou teritoriln, velice agresivn zahnj jin samce i jin druhy vek. Po zahnn, kter provdj do velkch
vek a daleko od vodnch biotop nad koruny okolnch lesnch porost, se vracej zpt. Pfii lovu a hledn samic samci ltaj
ve vce 2050 cm a patrolujcm letem ptraj po samici. Po toku na ni spojeni v tandemu odltaj do korun strom,
I n s e c t a O d o n a t a A n i s o p t e r a A e s c h n i d a e A e s h n a A e s h n a c y a n e a ( O t a k a r H o l u a ) 369
1 cm
1 cm
-
8/14/2019 Odonata Leaflet
14/17
00,9 %
14,9 %
514,9 %
1529,9 %
3049,9 %
50100 %
100
200
300
400
500
600
700
800
900
1000
1100
1200
1300
1400
1500
m
kde zaveni v pfiicm kole pfien pokrauje destky minut a 1,5
hodiny. Nkdy samci lov a do soumraku nebo i bhem slabch de.
Tak samice kladou bhem soumraku i pfii patnm poas. Imaga
asto zaltvaj daleko od vody, a tak osidluj nov biotopy.
Nroky na stanovit
A. cyanea je euryekn druh osidlujc tmfi vechny typy
stojatch vod a vyvjejc se tak v pomalu tekoucch vodch. Hojn
obv rzn typy vodnch biotop antropogennho pvodu, kanly,
pfikopy vetn dlnch odkali, zahradnch bazn i tn a obv
i doasn plytk tn vznikl na lesnch cestch. Druh se vyskytuje
rovn ve vech typech raelinitnch vod, a to i v horskch
vrchovitch s velmi kyselou vodou. Nachz se i v siln zneitnch
vodch. Chyb pouze v rychleji tekoucch vodch, avak i u tch je
mon zaznamenat vskyt imag. Tento druh pfies nzk nroky
na charakter biotopu dv pfiednost mezotrofnm plytkm vodm
s bohatmi porosty vegetace, napfi. Carex sp. nebo Juncussp., Typha
latifolia, T. angustifolia.
A l e D o ln , D a n B r t a e t a l . V k y e sk r e pu b l i k y D r ag o n fl i es o f t h e C z ec h R e pu b l i c
Vskyt podle nadmofisk v ky vzhledem k pomrnmu zastoupen hypsometrickch stup na celkov ploe R.Distribution compared to see levels with regard to proportional representation of hyspometric degrees in the CR.
Sezonn fenologie lhnut (uvnitfi) a letov aktivita (vn).Seasonal fenology emergence (inside) and flying activity (outside).
Log procentulnho zastoupen hyps. stup.Log relative occurrence of hypsometric zones.
370
Tak vzhledem k nadmofisk vce je tento druh eurytopn, vyskytuje se
od nejnich poloh, napfi. Dn, Labe (130 m n. m.), po nejve poloen vodn
biotopy na zem R, jakmi jsou psk raelinit (1420 m n. m.) a dal raelinn
i jin biotopy v Krkonoch i ostatnch nejve poloench horch. V Alpch
se objevuje tak ve vkch a po 2080 m n. m.Larvy ij mezi ponofienmi stmi submerznch a emerznch rostlin. Jsou
velmi pohybliv, proto se asto pohybuj i po dn. Exuvie se nachzej
na vynofiench stech rostlin v pfibfiench partich nad vodn hladinou nebo
na kmenech strom u bfieh, obvykle ve vce do 50 cm, nebo ve vzdlenostech
do nkolika decimetr od bfiehov ry. V nkterch pfipadech se nachz
nkolik exuvi vedle sebe.
-
8/14/2019 Odonata Leaflet
15/17
1990 - 2007
1950 - 1989
< 1949
100 km
20 km
38 39 404 1 42 434 4 45 464 74 8 4950
73 74 75 76 77 78 79
51 52 5354 55 5657
58
5960 61
62 6364
65 66 6768
69 7071 72
49
50
51
52
53
54
55
56
57
60
61
62
63
71
72
73
74
64
65
67
68
69
70
66
58
59
Arel
Evropsk druh, jeho arel zahrnuje zpadn a stfiedn Evropu, na vchod zasahuje a po Ural. Na zpad se arel thne
od Portugalska a panlska, zabr celou Anglii, jin Skotsko, na severu jin Norsko, jin tfietinu vdska a jin polovinu
Finska. Na jihu zasahuje a po severn Siclii, na jihovchod vybh na Balknsk poloostrov do Srbska a zpadnho Bulharska
a zaujm pfievnou st zem Rumunska. Samostatn arela se nachz v evropsk sti a v severn sti Turecka. Izolovanpopulace jsou znmy ze severnho Alrska.
Rozfien v R
Vudypfitomn druh, kter se vyskytuje ve vech stech esk republiky. Jedna z naich nejhojnjch vek.
Ohroen
Druh nen na zem R ohroen a nevyaduje dnou zvltn ochranu.
ASKEW 2004; DIJKSTRA & LEWINGTON 2006; MERRITT et al. 1996; RAAB et al. 2006; WILDERMUTH et al. 2005.
I n s e c t a O d o n a t a A n i s o p t e r a A e s c h n i d a e A e s h n a A e s h n a c y a n e a ( O t a k a r H o l u a )
poet nlez/number of findings 3539 poet lokalit/number of localities 1696 poet kvadr t /number of quadrates 397celkov podl/total share 60,2 % podl z pokryt/coverage share 66,9 %
371
19902007
19501989
< 1949
-
8/14/2019 Odonata Leaflet
16/17
Aeshna cyanea
-
8/14/2019 Odonata Leaflet
17/17
395
Aeshna cyanea
top related