pohled na svět dalekohledem a mikroskopem

Pohled na svět dalekohledem

a mikroskopem

Vzdálenost hromádky listí na zahrádce.

100

1 metr

Ještě možná uvidíme i jednotlivé listy.

101 10 metrů

Na tuto vzdálenost vidíme konec lesa i obrysy budov.

102

100 metrů

Zaměníme metry za kilometry.

Z této výšky můžemeskočit padákem.

103

1 km

Město ještě vidíme, ale domy už nejsou k rozeznání.

104

10 km

Z této výšky poznáme, že město je na Floridě.

105

100 km

Typický pohled z družice.

106

1 000 km

Severní hemisféra Země a část Jižní Ameriky.

107

10 000 km

Země už je úplně malá.

108

100 000 km

Země a oběžná dráha Měsíce označená bíle.

109

1 milión km

Část oběžné dráhy Země kolem Slunce v modré barvě.

1010

10 miliónů

km

1011

100 miliónů

km

Oběžné dráhy Venuše a Země.

Oběžné dráhy Merkuru, Venuše, Země, Marsu a Jupitera.

1012 1 bilión

km

Z této výšky můžeme pozorovat sluneční soustavu a oběžné dráhy planet.

1013

10 biliónů km

1014

100 biliónů

km

Sluneční soustava je už úplně malá.

Uprostřed tisíce hvězd je Slunce jen malá hvězda.

1015

1 trilión

km

Ze vzdálenosti jednoho světelného roku je Slunce nepatrnáhvězda.

1016

1 světelný rok

Tady už Sluncenení vidět.

1017

10 světelných let

…už jen hvězdy a skupiny hvězd.

1018

100 světelných

let

1019

1000 světelných

let

V této vzdálenosti začíná náš výlet po Mléčné dráze.

Pokračujme na cestě po Mléčné dráze.

1020

10 000

světelných let

Přiblížili jsme se k okraji Mléčné dráhy.

1021

100 000

světelných

let

Z této nesmírné vzdálenosti bychom mohli vidět celou Mléčnou dráhu i ostatní galaxie.

1022

1 milión

světelných let

Odtud vypadají všechny galaxie malé v porovnání s prázdným prostorem mezi nimi.

Mohli bychom dále cestovat v naší představivostí, ale vraťme se rychle zpátky.

1023

10 miliónů

světelných let

1022

1021

1020

1019

1018

1017

1016

1015

1014

1013

1012

1011

1010

109

108

107

106

105

104

103

102

Na tomto výletě do makrosvěta jsme došli až ke 23. mocnině čísla 10.

101

Nyní nás výlet povede do záporných hodnot , abychom se pokusili pochopit složitost mikrokosmu.

Přistáli jsme tam, kde jsme začali a máme vše na dosah rukou.

100

Přiblížením na vzdálenost 10 cm, můžeme studovat detaily listu.

10-1

10centimetrů

Odtudje možné pozorovat složení listu.

10-2

1 centimetr

Ukazuje se buněčná struktura listu.

10-3

1 milimetr

Vidíme buněčné stěny.

Je možné vidět i podobnost buněk.

10-4

1 micron

Začínáme naší cestu uvnitř buňky.

10-5

10 micronů

Je vidět jádro buňky.

10-6

100 micronů

Ještě jednou jsme změnili měřítko do minusové stupnice měření.

Můžeme vidět chromozomy.

10-7

1 angstrom

V tomto miniaturním Vesmíru je vidět řetěz DNA.

10-8

10 angstromů

...je možné studovat kostky nebo špalíky chromozomů.

10-9

100 angstromů

Vypadá to jako obláčky elektronů...

Jsou to uhlíky atomů formující náš svět.

Mikrokosmos se začíná podobat makrokosmu.

10-101 miliangstrom

Můžeme pozorovat elektrony obíhající kolem atomů.

10-11

10 pikometr

Úžasně veliký, volný prostor mezi jádrem a oběžnou dráhou elektronů.

10-12

100 pikometrů

V této neuvěřitelně malé velikosti můžeme pozorovat jádro atomu.

10-13

1 fotometr

Uvidímejádro uhlíkového atomu.

10-14

10 fotometrů

Tady už jsme na poli sci-fi, tváří v tvář protonům.

10-15

100 fotometrů

To jsou nejmenší částice! Nikam dál se už jít nedá.

Jsme na hranici současného vědeckého zkoumání.

Toto je hmota, ze které je stvořeno vše .

10-16

100 atometrů

Do mikrokosmu je možné jít jen do vzdálenosti mínus 16ª na 10 a dosáhnout tak hranice hmoty.

Do makrokosmu jsme ale šli až do vzdálenosti plus 23ª na 10 a zastavili jsme se.

Co se skrývá za těmito hranicemi?

Jsou vůbec nějaké hranice?

2008autor neznámýzdroj internet

upravilocentrum pro katechezi biskupství ostravsko-opavskéwww.cpk-ostrava.archa.info

doporučeno pro potřeby výuky předmětu náboženství v 5. ročníku ZŠ