protialkoholickÝ obzor · 2019-12-10 · zdravotníctva a predseda ov csck mudr. ziak. predseda...
Post on 19-Jan-2020
2 Views
Preview:
TRANSCRIPT
PROTIALKOHOLICKÝ OBZOR
SPRÁVY
25.1990. l. s. 58-64
.. KTO CHCE ZAPAĽOVAŤ. MUSÍ SÁM HORIEŤ ..
5. celoslovenský zjazd socioterapeutických A-klubov. Turčianske Teplice. 19. -21. 5. 1988
J edinečnú príležitost' potvrdii pl atnost' svojho hesla dostali členovia najstaršieho slovenského doliečovacieho A-klubll v Martinc . ktorý po dlhoročnej prestávke úspešne obnovil svoju činnosi . S odbornou po mocou prim . MUDr. Novotného z Bratislavy. a ko aj s morálnou . materiálno u a inou podporo u popredných pred s taviteľov o kresu Martin a mesta Turčianskc Teplice (riaditeľ OÚNZ MUDr. Zibolen. predseda ONV dr. Hanko. ved. odb. zdravotníctva a predseda OV CSC K MUDr . Ziak. predseda MsNV Ing. Nemec. zástupcovia Jednoty Turčian ske Teplice a ďal š í obetaví jedinci) boli martinskí klubisti hlavn ými o rganizá tormi tohto nadmieru prospešné ho podujatia, ktoré tak nadviazalo na predchádzajúce zjazdy: r. 1980 Brezová. r. 1982 Hume nné. r. 1984 Brenzo. r. 1986 Nitra .
Zjazdu sa zúčast nilo 222 osôb. vrátane hostí z českých klubov. z Maďarska. Juhoslávie a Poľska (medzi nimi boli aj zást. šéfreda ktora poľských Problemov alkoholizmu A. Socha a tajomník nedávno založe nej Fedcrúcie abstinentských klubov R . Margie l), ako aj niekoľko akútne lieče ných pacientov z PL Kremnica . Po hymne humenského KLUSu. ktorá sa už stáva tra dičnou úvodnou znelkou slove nských abs tinenčných zjazdov (v slúvnostnc j atmosfé re ju zaspieval ~O-č l e nný dievčenský zbor pri Pedagogickej škole v Turčianskych Tepliciach pod vedením prof. Krajčovej) privítali účastníkov MUDr. Zibolen. riadi tel' OÚNZ Martin. tajomník ONV Martin s. Dulík a sa mozrejme jeden z hlavných protagonistov martinského A-klubu. jeho predseda MUDr. Tadjan. Za Sekciu AT pozdravil prítomných v zastúpe ní
58
jej predsedu MUDr. Miššíka. CSc .. PhDr. Csáde r , ktorý zdôraznil poslanie .. pomáhaj úcej ruky .. socioterapeutických klubov ako jedné ho z najúčinnej š ích faktorov úzdravy a pripomenul pozi tívne skúse nos ti zo sveta so zapájaním laických terapeutov do doliečovacieho pôsobenia (USA. Anglicko. Maďa rsk o) .
Primera ne skúse nostiam z minulosti sa organizátori zjazdu usilova li o to , aby program v čo n ajväčšej miere pripravova li účastníci sa mi . Cieľom bo lo odbúrai siahodlhé odborné referáty a poskytn út' odbornú profesio nálnu pomoc naj mä v podobe tcra peutmi vede ných 12 osobit ných sk upín . kde sa rozobe rali jednotlivé problémy klubov . vera napovedajú už samo tné témy týchto skupín: Co možno považoYai za .. chronické klubové problé my .. (terapeutka MUDr. Kro kkerová). Považuj e te vziah alkoholika a a lkoho li čky za 1i10žný" (MUDr. Gažíková). Ako n aplniť myšlienku .. Po môž iným. pomôžeš sebe .. v klubovej čin
nosti (MUDr. Min á riková). V čom sú adaptačné problémy členov klubu a ako ich riešite vy (MUDr. Novotný). Ako pristupovai ku .. ge neračným ko nflikto m .. medzi kratšie a dlh ~ie abstinujúcimi v klube (MUDr. Š ťastn ý). Prečo klubista čas to nevie zverejnii svoj u recidívu alebo recidívu svojho kolegu (MUDr. Gábriš). Zmena osobnosti - základ úspechu trva lej a dôslednej abstinencie (PhDr. Csáder). Po moc členom v kríze bez profesionálneho terapc uta (PhDr. Bútora) . Ako pritiahnui rodinných príslušníkov k spolupráci s klubo m (PhDr. Annerová). Co s recidívami v klube- vylúčit '1 ponechať? ako úalej (PhDr . Komadová) . Kedy je pacit:nt vhodn~' stai sa klubisto m (PhDr. Ca-
l . Pohlad na predsednícky stôl 5 . zjazdu slovenských sociotc rapcutických A-klubov
2. Hodinm·)· kultúrny program pripravili č l enovia b ra ti s l av~ké ho A-klubu
vojská). Utvorenie ce loslovenského koord inačného výboru klubistov, vydáva nie časopisu A-klubov, prijímani e nového č l ena klubu (PhD r. Šulák). Skupiny pracovali inte nzívne a živo. zdá sa. že takáto práca v malých skupinách s problémovou orientáciou rozširuje po-
dujatie typu zjazdu (t. j. klasický scenár odborných referátov plus kultúrno-spoločenského programu) o užitočnú terapeutickú dimenziu a posúva účastníkov z po lohy pasívnych príjemcov, konzumentov do roly ak tívnych spolutvorcov . Vďaka členom A-klubu Brati-
59
slava aj časť veče rného programu bola dielom tých najzainteresovanejších.
To neznamená, že by sa A-klub Martin nebol postaral o príťažlivé vyplnenie voľného času. Naopak. účastn íci si prezre li pamätihodnosti Martina (s odborným výkladom) , jeden veče r sa zúčastnili vynikajúceho a na tematiku zjazdu priam .,vyšitého" divade lm!ho predstavenia ., Eniki , beniki ... " v podaní Divadla SNP Martin (ide o dramatizáci u známeho diela Let nad hniezdom kukučky , presláveného aj Fo rmanovým filmom), na ktoré ve ľmi ci tlivo a živo reagovali. a napokon, hneď prvý večer sa roztancovali na zábave, kde k dobrej nálade prispe la skupina Geologického prieskumu (charakte ristický je výrok vedúceho hudobnej sk uP.iny: .. Kedy som to nevidel, neuveril by som, že sa dá dobre zabaviť aj bez alkoho lu" . Aj to je propagácia na ve rejnosti ).
Program zjazdu priniesol mnohým cenné a nezabudnuteľné zážitky , podporu v tvorivej abstinencii : vzpruhu do ďalšieho života , no aj odborné poznatky a recepty ,.ako na to'·. Poduj atie spropagovala te levízi a i rozhl as (rozhovory s MUDr. Tadj anom, MUDr. Novotným a ďalšími). V priebehu zjazdu sa zišiel Koordinačný výbor pre prácu sociote rapeutických
klubov pri slovenskej a českej Sekcii AT, kde sa o. i. hovorilo o pripravovaných odborných pomôckach pre činnosť klubov (PhDr. Kredátus o sociálnom učení na pôde klubu a MUDr. Novotný - klubový manuál) , o výcvi ku laických terapeutov (PhDr. Csáde r) , ako aj o najbližších poduj atiach : 8 . celoštátne stre tnutie zástupcov klubov na j eseň 1989 v Bratislave (spojené s oslavami 750. stretnutia bratislavského A-klubu a 1 5-ročnej činnos ti bratislavskej ambulancie AT- sem budú pozvaní v zásade dvaja zástupcovia za každý klub) , ako aj nas ledujúci 6. zjazd lovenských socioterapeutických klubov v máji 1990, kto rý sa poduj ali zorganizovať klubisti a terapeuti z Nových Zámkov.
Štafeta abstinencie a dôstojného života tak po desiatich rokoch príde do Nových Zámkov . Treba pogratulovať Martinčanom (okrem predsedu aj kolegom Ing. Paulinimu . Ing. Dzudzíkovi , manželom Rišianovcom, ďal ej p. Krošlákovi , Ovčarymu , Vilaudovi, Jadroňovi ,
Bie lemu a ďalším - zo všetkých vyžarovalo nadšenie a ochota). že štafetu pevne držali v rukách a splnili ná ročné poslanie klubu v rehabilitáci i.
PhDr. M. Bútora. sociológ
ZP ÚSOB PRÁCE N~KTERÝCH AMB U LANTNÍCH A LÚŽ.KOVÝC H ZARÍZENÍ AT V NSR A VE FRANCII
V dobe od 8. do 17. IO . 1988 jsem mel možnost. d íky pozvání organizacc abstinentu Vi e libre v Pafíž i a Klubu abstinujících v Augsburgu. navštívil nč kte rá specializova ná oddé len í pro l éčbu osob závislých na alkoho lu v NSR a ve Franci i.
V NSR jse m se seznámil predevším s ústrední nemocnicí v Augsburgu (Ze ntralkl inikum ). Tato mode rní nemocnice , tvorená dvčma dvanáctipodl ažními bloky . byla postavena a!. i pred osmi roky. Jsou zde umístčna všechna nemocniční odde lení. od plastické a srdeční chirurgie až po psychi at rii . Oba bloky jsou spo jeny spol eč n ým .. krčkem'· . kde jsou zafíze ní sloužící vse m. napr. restaurace. kavárna. biograf. dobre zásobená samoobsluha , poš ta. ba nka. sporitelna . kapie. centrá lní pfíjem apod. Každý blok má deset rychlovýtahu . Ce lá nemocnice je fíze ná počítačem. počínaje napr. stravovacím provozem až po chorobopisnou dok umenlaci. jejíž vyhledání. včetnč všcch nálezu ze všech prcdchozích hospitalizací. je velmi rychlé. Nemocnice má moderne vyb;,•:enou labora-
60
toL která provádí všechna vyšetrení v nepretržitém provozu (včetne vyšetrení toxi ko logických) do 24 hod . a v akutních pfípadech ihned . K mezioddé lenskému styku slouží potrubní pošta, která dopraví zásilky béhcm nékolik a minut.
Psychiatrické oddelení je umísténo v 8. poschod í. Je tricctiiUžkové. koedukované a jsou tam pfijímáni nemocní se vše mi psychiatrickými diagnózami , včetne osob závislých . Prumérný počet prírustk u je 2-3 denné. Na odde lení pracuje primár (Chefarzt) . 2 se kundári (Oberarzt und Arzt) a 8 stredních zdravotnických pracovníku. Pobyt nemocných je obvykle krátkodobý, do dvou més ícu; u osob závislých bývá po byt nejvýše més íč ní. Je- li nutná da lší hospitalizace, pak je nemocný pre ložen do príslušné psychiatrické l éčebny. Pokoje jsou jedno a dvouhižkové, okna bez mríží. všude nerozbitná skla . U každého pokoje je WC. koupelna. skríň se zá kl adním vybavením osobními po trebami jako napi'. noční prádlo . župan . trepky na jedno použití. ložní prádlo,
ručníky, věc i osobní potřeby.-vče tně dámských hygienických vlože k a kalhoiek na jedno použití , potřeby k holení (žiletka se strojkem na jedno použití) . V pokojích je i telefón, radio a možnost připoj it televizi. Poste l je po propuště ní nemocného celá . i s ložním prádlem , odveze na do zvláštního sani tá rního bloku v příze mí , kde se dezinfikuje a č i s té převlečená se vrací zpě t , takže střední zdravotnický personál na odděl ení s ní nemusí vůbec manipulovat. Vizita je dvakrát denně. Pacienti závislí na alkoholu jsou l éčeni spolu s ostatn ími psychicky nemocnými , ale vytvářejí samostatnou skupinu s cí lenou psychote rapií , na kterou se klade nejvě t ší dů raz . Antabus se podává. ne však paušálně . Apomorfin považují za obsoletní, Esperal nedávají. Případy akutn í intoxikace se l éč í na oddělení ARO, odkud je nemocný teprve po detoxikaci přeložen na l éčebné odděle ní. Záchytné stanice v naše m slova smyslu v NSR neexistují. Opilý je buď v péč i po licie na policejní stanici. odkud je po vystřízlivění
(pokuty apod. ) propuštěn , nebo je-li tak silně intoxikovaný, že potřebuje léka řskou péči , je do vystříz livění umíst ěn na oddě le ní ARO . Teprve potom je obvykle překládán k dalšímu l éče n í na odborné psychiatrické oddě len í.
Na oddě le ní dvakrát t ýdně docházejí č-l e n ové abstinentního klubu . kt eří hovoří s l éčený
mi pacienty a získávají je jednak pro trvalou abstinenci. jednak pro spolupráci s klubem. Těchto klubů je ce lá řada a všechny pracují samost a tně , na sobě nezávisle. ovšem se stejným cílem. Jen v Augsburgu jsou to nap ř . tyto orga nizace. které se zaměřuj í na léčbu osob závislých (Némecký charitativní svaz. Němec
ký červen ý kříž. Německý modrý kříž- protestantská o rganizace, Německý řád Dobrých Templářú . Svaz kříže, Spolek pro pomoc závislým, A kce pro ochranu mládeže aj.) .
Vlastní protialkoholní léčba na tomto oddě-1-:ní trvá 3- 4 týdny. pak je nemocný předán do ambul antní péče. Pokud léčba neprobíhá úspěšně, je ne mocný pře l ožen do příslu šné psychiatrické l éčebny (pro město Augsburg je to léčebna v Kaufbeuren). Tam trvá pobyt 4-6 týdnů. Exist ují ovše m i specia lizované AT léčebny . kde probíhá v pods t a t ě naše protialkoholní léčba v dé lce 3-6 měsíců. Takovýto specia lizovaný ústav pro muže je např . v Hirtenste in a pro ženy ve Furth im Wald . hlízo čs. hranic. Léčení osob závislých pl atí nemoce nská po
j i š ťovna. (V souča né době se projednává zákon, aby si každý poji š t ě nec p řipláce l 5 DM na jakéko liv l éče n í v jakékoliv nemocnici). Léčbu dlouhodobou. ve specializovaných ústavech
platí rovněž poji šťovna . ale v tomto případě je však třeba schválení ně kolika l ékařů a odborníků. kteř í musí toto l éčen í doporuč it a vyj ád řit
se k jeho e fe ktiv itě. Stejný postup se vyžad uj e i u opakovaných l éčeb - recid iv. Celkem výjimečně se schvaluje druhé l éče ní a zce la zřídka t ře t í. (Ne mocenská poj i š ťovn a odm ítá plat it a poskytovat prostřed ky za zbytečné pobyty, za které ve vč t š in e případů považuj í již druhou l éčbu ) .
Psychia trická léče bn a Kaufbe uren leží as i 70 km j ižn ě od Augsburgu. Byla postavena před osmdesáti le ty a dnes je kompl etně přebudova
ná a zmodernizovaná. Má 700 l ůžek rozdě l e ných do 35 oddě lení . z nichž vě t š in a je koedukovaných. Na tento poče t nemocných je asi 750 zaměstnanců. Z toho 423 středních a pomocných zdravotnických pracovníků . 200 hospodá řských pracovníků , dě lníků a administrativy . 40 vysokoško l áků (l éka ři a psychologové) a 10 sociálních pracovnic . Léčebna si vychovává své střední zdravotnické pracovníky. kte rých je nyní I 60 .
AT primariát má 3 oddělení po 30 l ůžkách , 2 oddě l e ní jsou koedukovaná a jedno slouží pro degradované alkoholiky - muže. Léčba: 7 - 10 dn ů tzv. detoxi kace . pak 3 - 6 týdnů vlastní pro tialkoholní l éčen í. jehož cílem je získat náhled ne mocného na jeho pití. motivova t jej k další abstinenci a provést jeho ce lkovou rehabilitaci. Základem l éčby je psychoterapie spojená s ko mpletní roborací o rganismu . Provádí se osvě ta. sportování. vodoléčba, sauna. Léčba prací se neprovádí . Psychoterapeutické skupiny jsou dvakrát de nně. jen výjimečně se provádí i l éčba déletrvající a vždy jen se souhlase m poji š ťovn y. Dlouhodobé pobyty se u skutečňují v l éčebn ě Hirtenste in . Léčba stoj í de nně 14 1 DM , tedy tříměs íční léčení stojí 12 700 DM . Dvakrát t ýdně docházejí na oddělení č le nové abstinentních skupin AA . Modrý k ř íž. Charitas apod .
Ambul a n t ní l éč b a a dol éčová ní v A u g s bu r g u . Jak ji ž bylo výše uvedeno . existuj e v Augsburgu celá řada organizací . které se věnují vyhledávání a do léčování osob závislých. Provádějí rovněž i ambulantní l éčbu . Mě l jsem možnost navštívit Charitasverband . kde se věnují jak osobám závislým na alkoholu . tak i závislým na jiných drogách. Pokud pacient souhlas í. je napřed odeslán k týdenní hospitalizaci. kde se provede detoxikace. Jestliže ji odmítne. začne se s ambulantním l éčením ihned v ambulanci. Základním prvkem je opě t psychoterapie. jak individuáln í. tak skupinová . Provád í se zde také joga. autogenní trénink a k za říze ní patř í i keramická dílna .
61
Antabus se podává výjimečně . je n na phí ní nemocné ho . Za ří ze ní je v provozu de nně. ocl rúna clo pozdních večerních hodin . V kterouko liv dobu exi stuj e možnost te lefonické ho kontaktu . Nové návštěvy je nutno předem o bjedn at. Po kud v so uvislosti s l éčbou vznikno u něj a ké mimořádné výlohy. např . výlety. plat í si ncmocní vše sami . Skupiny a lkoho lik ů jsou oddě l e né od t oxikomanů . Za říze ní úzce spolupracuj e s AA . kteří tam jednou t ýdně přicházejí . podobně ja ko skupin y ALA NONm ALATEE N nebo Droge nhilfe - kde pracují s t ě mi . kt eří užívaj í tzv ... tvrdé drogy" . V uvede ném zař íze ní pracuj e l psycho log. 6 sociálních pracovnic. kt c Í"Í jsou všichni zapoje ni do psychote rape utických skupin. Když ambulant ní l éčba nemá efekt. je nabídnuta l éčba ústavní. Nc mocn\' má dvě možnosti: I. l éčbu na psychiatrick0m oddě lení ncmocnicc. č i v psychi atrické l éč·cbn č v dé lce maximáln ě 6 t ýdnů. nebo 2. l éčbu na specializova ném oddě l e ní AT v dé lce 4 - 6 měs íců. Na přij e tí se čeká asi 3 týdn y. Po kud se nedobrovo lných l éčeb týče. ex istu jí v SR pouze tzv . l éčby ochranné. nařízené soude m. T yto se vša k provádějí přímo ve věznicích bčhem výko nu trestu . Příp ady dcgradova ných a ncléč ite ln ých ncmocných se řeší zbave ním své právnos ti a jejich umís t ěním v psychiatrických léčebnách . na oddě l e ní pro chro niky. Domovy duchodců podo bné nemocné odmítají p ř i j mout. ale existují údajně zvláš tní do movy důchodcú pro tyto osoby. Návštěvu A T zařízení ve Fra ncii jsem .začal
na předmčs t í Pa říže . ve všeobecné nc mocnici Centre Hospitalicr Emile Ro ux v E AUBÓN NE. Pro tialkoho lní l éčení se zde provád í na inte rním oddě ic'ní. kde mají nemocní vyčl eně ný svůj po koj o sedmi l ůžkách . Hlavním důvode m je s kutečnos t. že na l éčbu závislých jednak specia lizova né A T ústavy nes t ač í a jednak to. že řada ne mocn ých také pre feruj e l éčení na běžném inte rním oddě le ní před specializovaným ústave m. Léčbu vede primář- inte rni s t a. Celá l éčba trvá 14 dn ů . Provede se de toxik ace. celková roborace ncmocného a přeruší se p ř í vod alkoho lu do organismu . Hlavně se provádí psychote rapie. a to de nně. Dále jsou odborné přednášky o problematice alkoholu a ne mocní jsou v ko ntaktu s abstinenty . kte ří na oddě lení pravide lně docházejí. Klubů abstinujících je ve Francii ce lá řada . n apř. La croix blcue. La crois ďor. Vie librc. A A apod. Spo lupráce ; absti ne nty a odléčenými pacie nty se jev í jako nejdů l ežitějš í a nejhodnotn ější. Lé ka ři oddělení se pa k snaží správně nasměrovat nemocného k trvalé abstine nci a do klubu. Tvrd í. že
62
asi 30 % tak to odléče ných pacic nt ú úspěšně
abstinuj e. Léče ní osob závislých na alko ho lu spo lu s
pacie nt y interního oddě l e ní ne ní ve Francii ž:.ídnou výj imko u. Prakticky stejně se léč í i ve všeobecné nc mocnici v Décisez (as i 30 km západ ně od NE VE RS ).
Psychiatrická l éčebn a La Cha rité sur Lo ire. Vzhlede m k to mu . že se ve Francii upustilo od starého názvu psychi atrická l éčeb na . je dnešní o fi ciální n;ízev tohoto zař íze ní Ce ntre hospitalic r spécialisé e n psychia trie La Cha rit ě sur Loire . Obhospodařuj e spádovou o bl ast 250 000 obyvatel + měs to Ncve rs s 50 000 obyva teli . Léče bna má 500 lúžc k rozdě l e n ých do šestnácti pav ilonú. přičemž dva pav ilo ny jsou uzav ře ny pro nedostatek ne mocných. Celá spádová oblas t se geogra ficky dě lí na 4 se kto ry a to mu odpovídají 4 primari áty - každý pro jede n se kto r. V čel e stojí prim á ř . dále zde pracují 2 léka ři as istenti . I vrchní sestra. 4 s t a ni ční a další s t řední zdravotni čtí pracovníci. kte r)'ch je však obecně nedostate k. zv l ášt ě na psychiatrii . Každý primariát má 4 pavilony a o rganizačně je dě l e n ta kto: pav ilo n pro psychotiky. pavilo n pro chro niky. pavilo n pro ge ronto psychi atrii a pavilon pro defe kt y intele ktu . AT péče se provádí na psychotické m pavilonu . Vy tvá řej í se skupin y as i po dese ti (ve ktcrýcň jsou i psychotici) . kde se provádí psycho te rapie. podává se Ant abus. Espc ra l podávají výjimečně. Apomo rfin se ne provádí ně kolik le t. Léčba prací v našem slova smyslu vúbec neexistuj e. Na přímý dotaz mi bylo vysvě tl e no.- ic odbo ro vé o rganizace s pracovní terapií ne mocn ých nesouhl así. Razí zásadu : . .J e-li č l ově k ne mocc n. ne má pracovat. .. Francouzští ko legové. včetně ře dit e l e ústavu nám naše možnosti v pracovní terapii závidě li . AT l éčba dobrovolná trvá 3-4 týdny. pak je opě t ne mocný předán k do l éčo
vání o rganizacím abstin e ntů. Mimo l éčbu dobrovo lnou existuj e j eště tzv.
pl acement ďoffi cc (umíst ění z moci úřední ). kte ré může nařídit napL policejní pre fe kt. starosta apod . Existuje ta ké l éčba na říze ná soudem. tzv. placc mcnt judiciaire. kte rá je vždy dlouhodobá. ně kolik aměs íč ní a kte rá se vykonává na psychotických oddě l eních . Je-li nemocný ne léč it e ln ý . je umístě n na oddě l e ní chronické m. O propuš t ě ní z placc me nt ďoffi
cc rozhoduj e l é k ař" oddě le ní sám. kter)' je n o ukončení l éčby uvědomí nařizujíc í orgán. U soudních léčeb rozhoduje o propuště n í pochopi t e lně soud . Náklady na l éče n í v této státní léčebně čin í 1200 F denně na jednoho pacienta. Zaj ímavé bylo zj i š t ě ní. že náklad na léčení v
psychia trické ne mocnici soukro mé. je n ně kolik kilo me trtJ vzdá lené. byl 420 F na osobu a de n. Dle vyjádře ní vede ní je provoz psychi atri cké l éčebny La Cha rit ě ztrá tový.
C linique psychiatrique du Tre mblay (vzdá lená od La Ch a rit ě as i 20 km ). Je to soukro mn á psychi atrická klinik a _ pa t ř ící ne mocenské poj i š ťovně. kte rá je umístě n á v zámečku upros třed rozsáhlého anglické ho pa rku . emá spádovou ob la> t. pí-ijímá nemocné. kt e ří jsou u da né poj ištovny pojiš t ě ni. Má 80 l ůžek . po ko je jsou jedno a nejvýše dvoulůžkové . Pracují tam 3 prim á ři . 3 l é k aři. Oddě l e ní jsou koedukovaná a na každém p rima riá t č jsou umís t ě n y všechny druhy diagnóz . tzn .. že i AT l éčba se provádí spo l ečně s l éčbou os ta tních nemocných . Je n je-li závislých v íce. vy tvoi'í se z nich 'amosta tná te rape utická skupin a. Z á klad l éčby je psycho te rapie . osvě t a. de tox ik ace a ce lková robo race . Podává se Antabus. ne vša k pa ušá l ně . Jed no u t )1dnč ,e ko naj í skupiny s abstinující mi . AT l éče ní trvá maximá lně 3 týdn y a pok ud možno pa k ješ t ě měnč. Maj ite l l éčeb
ny se snaž í. aby nákl ady na oše třovací de n byly co ncjmen\í a sna2í se také o to . a by i l éčba trva la co nejk ra tš í dobu . Ná klady na po byt č i n·í -no F na hlavu a de n. Pracovní te rapie se ncprovád í.
Ce ntre des soins pour malades a lcooliqu cs C ha tea u de Ia Bré ho ni c re. As tillé (200 km západně ocl Pa ríže) . Jde o specia lizova ný ústav pro l éčbu a lko ho lismu pro muže i že ny. umíst ě ný." býva lé m zá mku u p rostřed pě t i h e ktarové ho pa rku. Kapacita ústavu je 32 luže k . dél ka l éčby 2 - 3 měsíce . V če l e stoj í řed i t e l (psychia tr) . kt e rý má k dispozici 19 zaměstnanců . Jsou to I l é k ař. I psycho log. 3 zdravo tní sestry. I re ha bilit ační pracovnice . I sociá lní pracovnice. 3 p racovníci p ro vedení díle n . I sek re t ářka . 3 kuchařky . 2 uk l ízečky. 2 nočn í strážní a 1 účetní . T e rapeutický tým se schází vždy v úte rý ráno a řeš í pracovní a provozní problé my.
Ús tav je u rče n pro l éčby dobrovo lné. Program : vlastn í odvykací l éčba prob íh á je n dopoledne . Zahrnuje: a) l éčbu medikame ntózní (podává n í vi ta min ů. hydra tace o rga nismu . použ ívají se v malých dávkách anxio lytik a. in j . Calcia. Magnesia apod): b) psycho tcrapii . k te rou provádí p,ycho log : c) l é k a řs k é vizi ty: d ) sk upiny: e) osvě tu za pomoci audi ovizuá lní technik y. Jed no u t ýd ně prob íh ú komunita. na kte ré se plánuje či nn ost ne mocnýeh na ce lý týden a hod notí se t~· cle n uplynul ý. D ále se nemocní zúčastúuj í re h ab ilitačn ích cv iče n í. relaxace . autogenního t rénink u . spo rtovn í tera-
pie a gymn astik y. Odpo ledne. v době od 14 clo 17 hod .. je zájmová te rapie- model ářs ká dílna. malba na sklo. na hedvábí. je možnos t plete ní. prac í v zahradě. dá le pak práce zednické . s tolářsk é. péče o zv ířa t a apod . Ocl 17 hod . je osobní vo lno. Pac ienti mo hou provozova t spo rt . mají možnost navštívit ústav ní kavárnu apod . Mají také prav ide lné sch ůzky s abstinuj ícími nejrt1 z n ějš íc h o rganizací . a provozním chodu ústavu se spo lu s vedením podílí tzv . ko mise ne moených . kte ré čás t ečně mohou zasa hova t clo dě ní ústavu . n a př . ko mi se pro příjem nových nc mocných . pro kavárnu. pro zábavu . pro spo rt . pro ses tavová ní j íde lního lístku apod. Pac i e nt ům je každ ý týde n umožně n výjezd na sobo tu a nedě li . Provádí se také manže lská a rodinná te rapie. T e rape uti se snaží. aby po byt v tomto za řízení sloužil nemocným k ujasn ě ní ce lé pro blematik y. k rozhodnutí se pro trva lou abstine nci a k vypracování nové ho a zdravé ho modelu života. Cht ějí. aby se .. nc mocný l éčil a kti v ně a ne aby se jen léč it necha l".
a do léčová ni a ambul antní péči pa rticipuj e celá řada do brovoln ých o rga nizací napf'. AA . La c ro ix cl'o r (Zla tý kříž- o rga nizace kato lická) . La cro ix blcue (Modrý kříž- o rga nizace pro testantská). Vic librc (svobodný život ). Sa nté-solida rit é (zdrav í a solida rit a) aj . Mč l
jsem možnost navštívit středi s ko Vie libre v Pa říž i a h ovo řit s jeho vedoucími funkc i 9n á ři. Všechny uvede né o rga nizace ce ntrá ln ě vede Co m i té na tio na le de Ia dé fé ncc contrc a lcoo lisme (Národ ní výbor o bra ny pro ti a lko ho lismu ). Ve lké podnik y jako SNC F (stá tní že leznice). PTT (pošta a te legra f) nebo i ve lké firm y jako Peugeot mají vlastní a samostatné o rga nizace zaměřené na boj pro ti a lko ho lismu a jiným závisloste m . E xistuj e také Ce ntre ďhyg i ěne a liment a irc e t a lcoolique (CHAA - stře di sko hygie ny výž ivy a a lko ho lu ). kte ré se snaž í o koordin aci činnos t i uvede ných o rga nizac í. T o to s t ře di s ko rovněž provádí a mbulantní l éčbu .
nebo odesíl á pac ient y clo specia lizova ných AT zař íze ní.
f'rancic má 55 milio ni'1 o byvate l a z toho to počtu se odhaduj e a> i 2 milio ny závislých + 3 miliony pij ák ů. Problematika a lko ho lu se týká rovněž asi jedno ho milio nu že n a připomíná
se. že poče t pij ících že n tedy stá le stoupá . podo bné jako sto upá i krimin a lit a žen. A si 10 % po pul ace má problé my s nacluŽíváním a lko holu .. Roénč umíní na dg. 303. event. na jej í somatické ko mpl ikace asi 120 000 Francouzú a ta to di agnóza figuruje na druhém m ís t ě v pohldí p ř íč in smrti . Alko ho lismus je ted y jedním
63
ze závažných spo leče nsk ých problémů současné Francie.
Pokud se konkré tně o rganizace Vic libre týče . č ít á asi lH 000 členů. Centrum sídlí v Pař íži. V če le stoj í 24 place ných funkcionářů. Rozpočet o rganizace je dotová n z jedné tře tiny p říspěvky ne mocenských poj i š ťove n . z jedné t řetiny příspěvky č l e nů a různých dobrovolných dárců a jednu třetinu si musí členové získat sami svou prací. např. vydáv<íním a prodejem časopisu. osvě tovými přednáškami apod. Základ ní jednotkou je .. L'équipe" (družstvo) s šesti až deseti č le n y. kteří se scházej í obvykle mezi sebou v rodinách . tráv í spo l ečně volný čas. diskutují apod . Několik družstev tvoř í .. section '· (se kci) . kte rá mívá obvykle 50- 60 č l enů . Aby se kce mohl a vzniknout . musí vykazovat nejméně dva roky akt ivní činnosti . Sekce spo lupracují nejen s lékaři (většinou l ékaři nepsychiatry). s nemocnicemi . ale i s úřady . které ~e o jejich činnos t obvykle aktivně zajímají a také ji podporují. V čele stojí Comité sectio n (výbor se kce). 2 sekce pak vyt vářej í Conceil départemental (rada départementu) a 2- 3 tyto rady vytvářej í pak Comité régio na l. Ten potom vysílá po jednom zástupci do tzv. Comité national (výbor celonárodní) . Má-li regionální se kce více než 800 č l e n ů. má možnost vyslat do tohoto výboru dva zástupce. Ja k j iž bylo řečeno. o rganizaci vede 24 pl ace ných funkcionářů -všichni ostatn í funkcion ář i pracují zdarma. Sekcí je celkem 350. o rganizací v départe me ntech 40. o rganizací regionálních je
64
16. Vzhledem k vlastní práci se vyžaduje. abv každá sekce vykázala denně a l espoň jednu akci. např . n úvštčvu v rodině. Mimo to jsou se kcím určeny wké dlouhodobé úkoly. mezi nčž patří např . pravidelné návštěvy nemocných a pohovory s l éčenými pacienty. Sekce má svůj finanční rozpoče t. jehož výše zúlcží na tom. kolik mú čle nů a jak jsou aktivní. kolik získá příspěvků od ve řej nos ti . od místních úřadí1 . od různých podniků apod. Jejich činnost je různorodú a pe~trá- dělají plakáty. reklamy. přednášky . výstavy (např . pojízdná výstava umís t ěná ve t řech vagonech na železnici. která postupně objíždě la všechna vč t ší města Francie). vydávají časopis. píší do novin , mají přednášky v rozhlase. v místním rozhlase ve mčstč , vedou linku důvěry (SOS par télephon). obracejí se na veřej né činit e l e. starosty. poslance. dokonce se obrát ili i na presidenta republiky F . Mitte~anda. který jim odpovědě l a veřejně tak podpořil jejich činnost. Jeho dopis byl také uveřejněn v denním tisku.
Do ce lé činnosti o rganizace jsou pochopitelné zapojeny i manželky č l enů a event. i další rodinní přís lu š níc i . Členové Vie libre uvítali náš zájem o svou
práci a chtěli by také s našimi kluby abstinujících blíže spolupracovat. Do mnívá me se. že podobné získávání zkušeností naš i prác i obohacuj e a zkvalitňuje. zej mé na možnosti srovnávat různé přístupy i terapii a doléčování.
MUDr. V. Srastný. CSc.
top related