sluneční soustava jako celek

Sluneční soustava jako celek

Druhá prohlídka – vlastnosti velkých těles a „toho smetí“

PlanetyMERKUR

nejrychlejší planeta (vp = 47,87 km.s-1)

úhlový průměr 5´´ až 15´´

sluneční den dvakrát delší než rok

největší teplotní rozdíly: -185 °C až +430 °C

pozorování fází, přechod slunečního kotouče (7/5/2004)

M = 0,055 Mz

R = 0,38 Rz = 5430 kg.m-3

T = 58 d 15 hg = 3,7 m.s-2

PlanetyMERKUR

1974 – první fotografie sondou Mariner 10 („jako Měsíc“, magnetické pole – 1 % zemského)

prakticky žádná atmosféra (2.10-7 Pa, CO2, H2O, He)

M = 0,055 Mz

R = 0,38 Rz = 5430 kg.m-3

T = 58 d 15 hg = 3,7 m.s-2

PlanetyVENUŠE

zdánlivý průměr 10´´ až 64´´

objevení fází Venuše 1609 (Koperník má pravdu?)

nemá magnetické pole

nejpomalejší rotace

retrográdní rotace (?)

M = 0,815 Mz

R = 0,95 Rz = 5240 kg.m-3

T = -243 dg = 8,9 m.s-2

PlanetyZEMĚ

CO O TOM

ŘÍKAT???

M = Mz

R = Rz = 5520 kg.m-3

T = 23 h 56 mg = 9,8 m.s-2

Planety

M = 0,107 Mz

R = 0,53 Rz = 3940 kg.m-3

T = 24 h 37 mg = 3,7 m.s-2

MARS

teploty kolem -130 až +30 °C

podobný sklon osy jako Země

někdy 4. nejjasnější těleso na naší obloze

PlanetyJUPITER

velmi zkoumané těleso

formováno jako hvězda (vyzařuje 2x tolik co dostává od Slunce)

pod atmosférou je vodíkový oceán

jádro pravděpodobně kamenné

Galileovské měsíce

M = 318 Mz

R = 11,21 Rz = 1330 kg.m-3

T = 9 h 55 mg = 23,1 m.s-2

PlanetySATURN

poslední viděná okem

prstence zkoumány

M = 95,3 Mz

R = 9,45 Rz = 700 kg.m-3

T = 10 h 39 mg = 9,0 m.s-2

PlanetyURAN

retrográdní rotace

sklon osy 98° !!!

M = 14,5 Mz

R = 4,01 Rz = 1300 kg.m-3

T = -17 h 14 hg = 8,7 m.s-2

systematické pozorování dalekohledem

dříve zapisován jako hvězda

PlanetyNEPTUN

M = 17,2 Mz

R = 3,88 Rz = 1760 kg.m-3

T = 16 h 7 mg = 11,0 m.s-2

Johann Gottfried Galle – 25.9.1846

předpovězeno nebeským mechanikem Urbainem J. Leverrierem

Planetky

M = 0,003 Mz

R = 0,19 Rz = 2000 kg.m-3

T = -6 d 9 hg = 0,6 m.s-2

PLUTO

Planetky

CERES (1025 km)

asteroidy (podobné hvězdám)

od 1000 km po meteoroidy

nejvíce mezi Marsem a Jupiterem (do 19m asi 40000) (skupiny Amor, Apollo, Aten se přibližují Zemi)

Trojané = dráha Jupitera

Centauri = více planet

transneptunická tělesa

Měsíce

každou chvíli nové měsíce – Jupiter, Saturn, Uran, Neptun

Kometydo 16. st. – víry atmosféry

po 1577 – neměřitelná paralaxa komety (Galilei)

směs ledu, plynů, silikátových a metalických částí

Meteoroidyrozměry metrů až milimetrů

eliptické dráhy kolem planet

jméno poloha radiantu při maximu

doba aktivity poznámky

Quadrantily mezi souhvězdími Herkula, Pastýře a Draka

kolem 3. až 4. ledna jeden ze tří nejaktivnějších rojů v roce, jasné meteory

Lyridy jihozápadní okraj souhvězdí Lyry

mezi 16. až 25. dubnem

ostrá maxima v délce desítek minut, někdy i v podobě deště

Perseidy v blízkosti hvězdy Per

polovina července až polovina srpna

max. 12. až 13. srpna, nejznámější, aktivita až 60 za hodinu

Orionidy souhvězdí Orion mezi 21. a 22. říjnemaž 15 meteorů za hodinu

Leonidy v blízkosti hvězdy Leo

polovina listopadu každých 33 let se opakuje velká aktivita (i 20 meteorů za s)

Geminidy souhvězdí Blíženců polovina prosince dostatek jasných, často barevných meteorů