sociÁlnÍ psychologie mgr. michal Šafář , ph.d

SOCIÁLNÍ PSYCHOLOGIE

Mgr. Michal Šafář, Ph.D.

Sociální psychologie I

Obsah přednášky I Sociální psychologie –místo v systému,

základní přístupy, geneze Sociální percepce – efekt primarity, self-

efficacy, afiliace, atraktivita, láska Postoje - definice postoje, složky, předsudky,

změna postojů – kognitivní disonance Jedinec a skupina– dyáda, malá sociální

skupina, pozice, role, status, dynamika, vývoj, typy vedení, sociální facilitace a zahálení, sociální polarizace a deindividuace

Sociální komunikace pojem, druhy, formy, empatické naslouchání, zpětná vazba.

Sociální psychologie - geneze vzniku Proč je potřeba sociální psychologie ?

"Kdyby psychologie, která se zabývá vlohami, pudy, motivy a záměry

jednotlivého

člověka včetně jeho jednání a vztahů k bližním, vyřešila všechny tyto souvislosti,

ocitla by se před zcela novým úkolem. Musela by vysvětlit překvapující

skutečnost,

proč toto individuum, které se pro ni stalo srozumitelným, za určité podmínky cítí,

myslí a jedná zcela jinak, než jak by se to dalo od něho očekávat. Tou podmínkou

je

zařazení do lidské skupiny nebo davu“

S. Freud 1921

Sociální psychologie - geneze vzniku

Norman Triplet 1898 - Sociální facilitace

Theodor Schjelderup-Ebbe 1922 - Klovací řád

Jacob Levi Moreno 1924 - Psychodrama, sociometrie

Elton Mayo 1927 - Hawthornský experiment

Kurt Lewin 1930 - Styly řízení sociálních skupin

Sociální Ψ – experimentální milníky Solomon Asch (1951 – 1956)

Sociální vliv, sociální konformita

„Test zrakového vnímání“, porovnání délek čar na kartičkách

Sedm testovaných osob, dvanáct kartiček

Šest spolupracovníků experimentátora odpovídalo v některých případech špatně – 75 % testovaných osob reagovalo konformně– odpověděli jako ostatní i když byli přesvědčeni, že je to špatně.

http://www.youtube.com/watch?v=DKivdMAgdeA&feature=related

http://www.youtube.com/watch?v=DKivdMAgdeA&feature=related

Sociální Ψ – experimentální milníkyStanley Milgram (1963)

Poslušnost (obedience) Experiment s učením Účastníci obdrželi finanční odměnu (4 $) Vylosován učitel a student (spolupracovník

experimentátora) Za špatnou odpověď elektrický šok Informace, že šoky bolí, ale nezpůsobují

poškození a neohrožují studenta.

Sociální Ψ – experimenty

http://www.youtube.com/watch?v=jcXb1aQruwI

http://www.simplypsychology.pwp.blueyonder.co.uk/milgram.htm

Sociální Ψ – experimentální milníky Philipe Zimbardo (1971)

Standfordský vězeňský experiment Inzerát - 15$ denně za účast na 14 denním

pobytu v simulovaném vězení. Na inzerát se přihlásilo 70 zájemců, na základě

psychotestů vybráno 20 psychicky nejodolnějších, náhodně rozděleni na dozorce a vězně.

Po pěti dnech musel být experiment předčasně ukončen, kvůli vystupňovanému sadismu dozorců a špatnému psychickému stavu vězňů.

Sociální Ψ – experimentální milníky

http://www.youtube.com/watch?v=2o0Nx31yicY&feature=related

Sociální Sociální psychologiepsychologieVymezení: se pokouší porozumět a vysvětlit, jak je naše

prožívání a chování ovlivněno aktuální, implikovanou (nepřímou, podmíněnou) nebo imaginativní přítomností ostatních

zkoumá všechny způsoby, jak je naše prožívání a chování ovlivněno druhými

Sociální psychologie v Sociální psychologie v systému vědsystému věd

Základní psychologické disciplíny

Speciální psychologické disciplíny

Aplikované psychologické disciplíny

obecná psychologie *

patopsychologie * pedagogická psychologie *

vývojová psychologie *

psychodiagnostika psychologie sportu *

sociální psychologie *

zoopsychologie klinická psychologie *

psychologie osobnosti *

neuropsychologie psychologie zdraví *

psychopatologie biopsychologie psychologie práce

experimentální psychologie psychohygiena vojenská psychologie

psychologická metodologie psychometrie inženýrská psychologie

dějiny psychologie diferenciální psychologie poradenská psychologie

Sociální psychologie v Sociální psychologie v systému vědsystému věd

Kulturní antropologie

SociologieSociální psychologie

Sociální Sociální psychologiepsychologie

Základní přístupy:

Psychoanalytický přístup Behaviorální přístupy Kognitivní přístup Humanistický přístup

- Věda pre-paradigmatická (nemá jednotnou teorii, metodu, předmět zkoumání)

Psychoanalytický Psychoanalytický přístuppřístup

S. Freud, T. Adorno, E. Fromm, K. Horney Z ranné dětské zkušenosti a z pudových sil v

nevědomí lze odvodit a interpretovat sociální chování.

Zaměření na: psychologii davu vůdcovství autoritářskou osobnost totalitní společnost (fašisimus a komunismus) neurotickou potřebu lásky, vysvětlení lidské

agresivity, ...

Autoritářská Autoritářská osobnostosobnost

Jedná se o osobnost, jež má dispozice k předsudkům (rasovým, etnickým)

Silný vztah k moci – submisivní vůči autoritě a současně nepřátelský a opovržlivý vztah vůči lidem s nižším postavením.

Špatně snáší nejistotu a je konvenční a nepřizpůsobivá.

Silná tendence kategorizovat ostatní lidi do skupin MY a ONI a svou vlastní skupinu (MY) chápe jako nadřazenou

Autoritářská Autoritářská osobnostosobnost

Drsná a pedantská výchova v dětství Rigidní obraz, černo-bílé vidění světa Silné nevědomé pocity nenávisti vůči rodičům

přetransformované do nepřátelského chování vůči „slabším odlišným“ ve svém okolí.

Příčiny:

Behaviorální Behaviorální přístupypřístupy

B. F. Skinner, J. B. Rotter, A. Bandura Sociální chování lze vysvětlit z teorií učení

Příklady teorií: místo kontroly (LOC) observační učení

Obsáhly celou oblast sociální psychologie z pohledu teorie učení

Osobnostní charakteristika vztahující se k zvládání náročných životních situací

Internalisté - vnitřní místo kontroly pocit že řídí a ovládají svůj život, odpovědnost,

předpověditelnost

Externalisté - vnější místo kontroly vnímají vliv osudu, náhody, štěstí, neznámých sil

Náročné životní situace lépe zvládají internalisté

Místo kontroly (LOC)

Kognitivní přístupyKognitivní přístupyE. C. Tolman, F. Heider, H. A.

Simon „Jak si lidé vytvářejí dojem o jiných lidech a

sobě samých?“ Důraz na kognitivní procesy, subjektivní

vnímání a hodnocení reality. Příklady teorií:

kognitivní mapy atribuční teorie

Dlouhodobě nejlepší student napíše čtvrtletní písemnou práci na nedostatečnou.

Ve Velké Pardubické vyhraje kůň s nejhorším kurzem (outsider)

Kauzální atribuce

Obecná tendence přisuzovat příčiny jevům (úspěchům a selháním) v našem životě

Kauzální atribuce

Interní

Externí

Stabilní

SCHOPNOSTI

NÁROČNOST

Variabilní

MOTIVACE

NÁHODA

Humanistické Humanistické přístupypřístupy

C. Rogers, A. Maslow Svobodná vůle, individuální zkušenost,

seberealizace Důraz na prožívání, vnitřní zkušenost, život

jedince v jeho přirozeném prostředí

Kvalitativní metody, zakotvená teorie

Sociální percepce - efekt primarity Pro výsledný dojem ze situace má zásadní

význam v jakém pořadí jsou informace prezentovány.

Pennigton (1982) – „Falešný soud“ Pořadí argumentů ovlivňovalo rozsudek poroty

Další výzkumy Prvního dojmu se neradi vzdáváme – zejména

pokud je negativní U pozitivního prvního dojmu je změna snazší

Sociální percepce – self-efficacy Důvěra ve vlastní zdatnost (self-

efficacy) je zásadní charakteristikou ovlivňující okolí a v důsledku i vlastní výkon (A. Bandura, 1989)

Experiment – Porovnání fyzické síly mužů a žen Falešná zpětná vazba – zvyšovala self-

efficacy u žen a snižovala ho u mužů

Výsledek – ženy dosahovaly v testu síly stejné výsledky jako muži

Sociální percepce – self-efficacy Ovlivňuje a působí prostřednictvím:

Myšlení (vysoká sebeúčinost = vysoké

cíle)

Motivace (vysoká sebeúčinost = vytrvalost a odolnost vůči neúspěchu)

Emoce (vysoká sebeúčinost = nižší stres a

úzkost)

Sociální percepce - atraktivita

Atraktivita – tendence vyhledávat přítomnost druhého, spojená s pozitivními pocity.

Faktory atraktivity expozice podobnost (postojů, socioekonomických

charakteristik, preference volnočasových aktivit) komplementarita interpersonálního stylu

(submise X dominance)

Sociální percepce - láska

Láska – kladný, silný emocionální vztah k jiné osobě

Druhy lásky (Lee, 1988) eros – láska erotická, důraz na fyzickou krásu a

přitažlivost,

ludus – hravá láska, bez svazku nebo žárlivosti

storge – láska kamarádská s malým důrazem na vášeň

pragma – racionální láska řízená osobním prospěchem

mania – volná láska založená na uspokojení sexuální potřeby

agapé – altruistická, zaměřená na péči o druhého

Sociální percepce - láska

Teorie lásky podle Sternberga (1988) Intimita (důvěrnost) – míra emoční

blízkosti, důvěry s níž se svěřujeme druhému Touha (vášeň, pobláznění) – stupeň

intenzivní emoční a sexuální přitažlivosti pociťované ke druhému

Závazek (oddanost) – stupeň úmyslu, rozhodnutí setrvat ve vztahu s druhým

PostojeVymezení:

hodnotící vztah sklon ustáleným způsobem reagovat na předměty,

osoby, situace a sebe sama

připravenost reagovat určitým způsobem na motivačně závažný podnět

naučená přednastavení k celkově příznivé nebo nepříznivé reakci na daný objekt, osobu či událost

poznatky, city a tendence jednat ve vztahu k rozličným předmětům a jevům ve světě individua

PostojePostojeCharakteristika:

uspořádávají svět do přehlednější struktury (to co nám někdy uškodilo - záporný postoj - v budoucnu se tomu vyhneme a naopak)

patří do struktury dynamiky osobnosti- motiv (pomoci babičce přes cestu- cítit se

slušným člověkem),- postoj (slabším a nemohoucím se má pomáhat )- vlastnost (altruismus)

jsou naučené v průběhu života - v rodině a od tzv. významných druhých

PostojeStruktura:

Postoj má tři složky:1. Kognitivní (informace a vědomosti o

předmětu postoje)

2. Afektivní (- + a intenzita postoje)

3. Behaviorální (připravenost jednat určitým, typickým

způsobem)

Postoje Dodnes se vede spor zda skutečně má postoj

tři složky

- Lapier (1934) - experiment s Američany čínské národnosti při

ubytování v hotelech - chování není v souladu s postoji

- Ajzen (1988) - lidé se chovají v souladu se svými postoji - ty se

však liší svou globálností a konkrétností

Změna postojeAno Ne

Podporujete trest smrti ?

Změna postojeAno Ne

Podporujete trest smrti ?

Změna postojeAno Ne

Podporujete trest smrti ?

Změna postojeCharakteristika postoje ve vztahu k jeho změně

Extrémnost – čím je postoj extrémnější, tím je odolnější ke změně

Multiplexita – množství faktů které podporují postoj Více faktů – lze snáze měnit intenzitu Méně faktů – lze snáze změnit v protiklad

Konzistence – soulad postojů (čím vyšší konzistence, tím odolnější vůči změně)

Síla a množství uspokojovaných potřeb – čím více, tím vyšší odolnost vůči změně

Centrálnost x periférnost – čím je postoj centrálnější (vztažený k důležitější hodnotě) tím je odolnější vůči změně

Změna postoje – kognitivní disonance Kognitivní disonance (myšlenkový

nesoulad) Objevuje se, když se naše postoje dostanou

do rozporu Pokud se dostaneme do stavu kognitivní

disonance, tak: změníme některý z rozporných postojů nebo přidáme nový postoj, který umožní

reinterpretaci situace

Festinger, Schachter – výzkum u Apokalyptické sekty

„Konec světa nenastal díky našim motlitbám“

Specifické postoje – předsudky a stereotypy

Předsudek – silně emočně nabitý, kriticky nezhodnocený postoj utváří se na základě náboženské víry či

ideologického přesvědčení, nezávisí na aktuální situaci a neopírá se o porozumění

Stereotyp – souhrn postojů o osobnostních charakteristikách celé skupiny lidí hodnocení jedince podle vlastností

přisuzovaných skupině

Sociální skupina Sportovní tým, školní třída, klienti na kurzu = malá sociální skupina

1. komunikující tváří v tvář 2. mající vytvořeny důvěrné vzájemné vztahy 3. se společnými normami, zájmy a cíli 4. pocit skupinové identity - MY

Členění skupin Podle vzniku primární x

sekundární Podle spontánnosti formální x neformální

Podle členství vlastní x nevlastní x

referenční

Struktura sociální skupiny I Pozice Status Role dlouhodobé, situační

Typy rolí ve skupině:

formální Vůdce

neformální socioemocionální

problémový

Struktura sociální skupiny II Jiné členění

alfa - imponující vůdce beta - expert gama - pasivní, přizpůsobiví, konformní omega - okraj skupiny P - typický protivník

Konflikt rolí inter a intra rolový

Struktura sociální skupiny IIISociální normy

závazný způsob chování členů

skupiny

sankce a odměny

institucionální, voluntaristické,

evoluční

Skupinová dynamika I

Skupinová koheze

uspokojováním osobních potřeb společný cíl přátelská atmosféra sympatie členů skupinový deviant (outsider,

gama) soutěžení s jinou skupinou vnější nepřítel

Skupinová dynamika II

Mírné napětí pro sportovní tým může být přínosem

Ve škole a při volnočasových aktivitách spíše NE - důraz na důvěru a bezpečí ve skupině

Skupinová tenze

Skupina v zátěžiMírná zátěž

Zvyšuje se skupinová koheze Zvyšuje se orientace na cíl Zvyšuje se komunikace Autoritativnější vedení Menší ohled na potřeby jednotlivých

členů Náznaky konfliktů

Vysoká zátěž Klesá koheze, zvyšuje se tenze Klesá kooperace, rozpory v motivaci Nepřátelská atmosféra, agresivní

komunikace Zkreslování situace

Skupina v zátěži

Jedinec v nové skupině

Pocity jedince v nové skupině nejistota z neznámého pocity úzkosti, nedostatečnosti, obavy,

agrese nedůvěra

Typické chování pozorování ostatních

vyčkávání, co se bude dít

nízká aktivita

HLEDÁNÍ

DOSAHOVÁNÍ KONFLIKT

CÍLE

KOOPERACE

Čtyři etapy rozvoje skupiny

Hledání závislost na vedoucím - on nejlépe ví, jak a

co se má dělat každý jednotlivec se soustředí na sebe jak se zařadit jak mnoho mám síly a moci co se ode mne očekává zdvořilé testování být ve střehu a opatrný nejistota, obrany

Konflikt, protest zesilují osobní pocity

zvyšuje se zájem o ostatní

potřeba sebeprosazení, hledání svého

místa

objeví se první konflikty

frustrace

Kooperace a utváření norem

vztahy nadřízenosti a podřízenosti

přijaty

skupina se stává organizovanou

vytvářejí je týmové dovednosti

ustanovují se postupy a systémy

orientace na výkon a cíl

Dosahování cíle dospělost skupiny každý má svoji roli lidé cítí vzájemnou závislost blízkost flexibilita, efektivnost vzájemná podpora sdílení, tolerance

Skupina a výkon jedince

Přítomnost druhých zvyšuje motivaci zvyšuje výkon

snižuje výkon

(Zajonc 1976)

Sociální zahálení Čím více jedinců se podílí na činnosti, která

má pouze jeden výsledek, tím nižší úsilí každý jedinec vynakládá.

Sociální facilitace Pouhá přítomnost druhých zvyšuje výkonnost

jedince (1898 Triplet, 1937 Cher)

Skupinová polarizace Skupinové rozhodnutí bývá rizikovější, než

rozhodnutí kteréhokoliv z jejich členů samostatně. (J. A. F. Stoner, 1961) rozdělení odpovědnosti navozuje větší počet

bezpečí, difuzi odpovědnosti

Moscovici, Zavaloni (1969) – skupinová rozhodnutí jsou někdy konzervativnější

Nejde o riziko, ale skupinovou polarizaci – skupina generuje extrémnější, radikálnější názory v kterémkoliv směru

Deindividuace Člověk ve skupině, za určitých podmínek:

smyslové přetížení anonymita zvýšená aktivace

snížené sebeuvědomování

Ztrácí zábrany a chová se v rozporu se svými vnitřními hodnotami a normami (svědomím) zvyšuje se agresivita, impulsivnost, krutost