společné okamžiky ruské a české historie
Post on 18-Mar-2016
41 Views
Preview:
DESCRIPTION
TRANSCRIPT
Společné okamžiky ruské a české historie
Společné okamžiky ruské a české historie
Struktura projektu
- Dotazník
- Historické mezníky a období
- Nástěnka
- Diskuse
Společné okamžiky ruské a české historie
DOTAZNÍKOVÁ ANKETA
Společné okamžiky ruské a české historie
Účast: 37 osob, z toho 48% žen a 52% mužů
Průměrný věk: 44 let
Vzdělání: 54% vysokoškoláci
Společné okamžiky ruské a české historie
Profil respondentů
Pohlaví, vzdělání
51%
49%
mužiženy
54%
46%
VŠostatní
Učili jste se ve škole rusky?
ano 86%
ne 14%
86%
14%učili se ruskyneučili se rusky
38%
62%
chtěli by se učit rusky nynínechtěli by se učit rusky nyní
Chtěli byste se ruštinu učit nyní?
ano 38%
ne 62%
Výsledky dotazníku
Společné okamžiky ruské a české historie
Byli jste v Rusku?
ano 38%
ne 62%
38%
62%
byli někdy v Ruskunikdy nebyli v Rusku
43%
57%
zná osobně nějaké Rusynezná osobně žádné Rusy
Znáte osobně nějaké Rusy?
ano 43%
ne 57%
Výsledky dotazníku
Společné okamžiky ruské a české historie
22%
70%
3%3%3%
za národního obrozeníza 2. sv. války a těsně po ní1910-35za 1. republikyza 1. sv. války
Kdy si myslíte, že si v dějinách byli Rusové a Češi nejblíže?
za Národního obrození 22%
za 2. světové války a těsně po ní 70%
1910 – 1935 3%
za 1. republiky 3%
za 1. světové války 3%
Kdy si myslíte, že si v dějinách byli Rusové a Češi nejdále?
odpovědělo 33 respondentů, z nich:
po roce 1968 85%
od roku 1989 až dosud 12%
před rokem 1700 3% 85%
12%3%
po r. 1968od r. 1989 až dosudpřed r. 1700
Výsledky dotazníku
Společné okamžiky ruské a české historie
Víte, že obrozenci navrhovali přechod na azbuku?
ano 14%
ne 86%
14%
86%
vímnevím
Znáte nějaká slova, která přejala čeština z ruštiny?
nejčastěji slova: vodka, kosmonaut, kosmos, družba, perestrojka, vzduch, příroda, hovořit
Výsledky dotazníku
Společné okamžiky ruské a české historie
Traduje se ve vaší rodině historka / vyprávění o roce 1945?
ano 41%
ne 59%
Jaké?radost z osvobození, obyčejní vojáci byli hodní, často opilí; obchodování Čechů s Rusy, ale i krádeže a znásilňování
41%
59%
tradujenetraduje
… babička pro sovětské vojáky někdy vařila...
… maminka vzpomíná na ruské vojáky, kteří koncem války tábořili v lese blízko její rodné vsi, na oslavy konce války, kdy se pořádaly veselice a tancovačky, ale i na to, jak vojáci kradli a i znásilňovali...
… za dědou přišel ruský voják, namířil samopal, vzal mu koně a ujižděl k západní hranici. Pak přišel ruský důstojník, namířil pistoli, vzal si koně, vojáka dojel a přivezl ho na svém koni zastřeleného. Při obsazování vesnice znásilnili dva ruští vojáci na návsi české děvče. Přišel ruský důstojník a všechny zastřelil. Při obsazování Stupna byla obsazena i škola a v kabinetu s živočichy naloženými v lihu vypit všechen líh...
… byli docela hodní, příjemní, často opilí a dost primitivní...
„Davaj časy za osvobožděnije!“
… setkání s ruskými důstojníky – tatínek uměl rusky z obchodní školy. V době jejich pobytu v Hořicích, kde jsem tenkrát žili, několikrát navštívili naši rodinu, sestře darovali trofejní jízdní kolo bez brzd...
… babička vyprávěla o výměnách surovin mezi vojáky a místními a o jejich táboře u Žehuně...
… o osvobození naší obce sovětskými vojáky, které nadšení vítali obyvatelé...
Výsledky dotazníku
Společné okamžiky ruské a české historie
Traduje se ve vaší rodině historka / vyprávění o roce 1968?
ano 32%
ne 68%
Jaké?všechny negativní, popisují konflikty s okupanty a strach z nich
32%
68%
tradujenetraduje
… osobně jsem zažil průjezd tanků vesnicí 21.8., nebyl to krásný pohled...
… 20. srpna 1968 jsme odjeli se školou vlakem na chmel daleko od domova a ráno jsme s hrůzou vstávali a poslouchali zprávy o okupaci. Nevědělo se pak, zda zůstaneme, protože chmel bylo třeba sklidit a vlaky nejezdily a nebo máme jet domů. V nejistotě jsme prožili na chmelnici celé dopoledne a odpoledne se rozhodlo, že jedeme domů. Rychle jsme se sbalili a narychlo přistavené autobusy nás odvezly domů. Cestou jsme projížděli kolem obsazených kasáren. Byl to smutný pohled. Naši vojáci v oknech a Rusové se zbraněmi před kasárnami. My jsme ale dostali nařízení, že se nesmíme hlasem ani pohybem nijak projevovat.A další vzpomínka ze školy – hodiny ruštiny zůstaly ale zrušily se hodiny konverzace a profesorka ruštiny nám začala vykat! ...
... tanky na bývalé tř. 1. máje v Plzni (dnes Klatovská)...
Výsledky dotazníku
Společné okamžiky ruské a české historie
... při cestě do školy na nás ruští vojáci mířili zbraněmi, pak už jsme si zvykli. Babička jim ale nosila jídlo!...
... šok 21. srpna v Praze, kde jsem přesvědčovala posádku tanku na Václavském náměstí, že u nás není kontrarevoluce...
... v roce 1968 navštívili závod sovětští vojáci, kteří vykonávali tříletou vojenskou službu v NDR a která jim měla končit. Moc se těšili domů, což se jim asi z důvodu okupace naší země nevyplnilo...
... můj otec byl na základní vojenské službě v Maránských Lázních, když spojenci v srpnu oblehli kasárna. Důstojníci, kteří měli chodit do práce na 7:00, strachy vůbec nepřišli a nechali tam záklaďáky „bránit“ vojenské zařízení. Přišel jen jeden, čestný chlapík nižší šarže, který jako jediný přikázal otevřít muniční sklady a rozdat zbraně. Bohužel se zjistilo, že nejvíce potřebné protitankové střely potřebují k odpálení 9V baterie, které ale byly všechny vybité. Obrana proti ruským tankům tak byla nulová a v případě reálného střetu by byla situace českých vojáků zcela beznadějná...
Výsledky dotazníku
Společné okamžiky ruské a české historie
Pamatujete si, kde ve vašem okolí byly posádky sovětské armády v období let 1968 - 1991?
Milovice
Míšov
Třemošná
Plzeň
Kaznějov
Hostouň
Škarmanka
Hradiště u KV
Aš
Strašice
Praha
Vysoké Mýto
Olomouc
0 1 2 3 4 5 6 7 8 9
8
4
3
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
tolik lidí vědělo o těchto posádkách
Výsledky dotazníku
Společné okamžiky ruské a české historie
Díváte se jinak na německou a ruskou okupaci Československa?
ano 86%
ne 14%
Ti, kteří to specifikovali, uvedli, že1. cílem německé okupace byla likvidace národa, cíl ruské byl politický – rozšíření vlivu SSSR a komunismu a potlačení svobody v ČSSR2. při německé zahynulo více lidí, ale ruská byla delší
86%
14%anone
Výsledky dotazníku
Společné okamžiky ruské a české historie
Co si vybavíte, když se řekne Rusko?
velká země, příroda (zima, Sibiř, nerostné bohatství), kultura (jazyk, literatura, architektura, města, Mrazík), jídlo (vodka), politika (Lenin, Putin, mafie, roztahovačnost politiků, stalinismus), srdečnost prostých lidí
Jak myslíte, že jsou u nás Rusové přijímáni nyní?
spíše pozitivně 24%(mladší lidé již nemají předsudky, osobní zkušenost s obyčejnými Rusy)
spíše negativně, převážně negativně 57%(kvůli roztahovačnosti zbohatlíků, neschopnosti přizpůsobit se, kvůli okupaci v r. 1968)
neutrálně, záleží na okolnostech 19% 24%
57%
19%spíše pozitivněspíše negativněneutrálně
Výsledky dotazníku
Společné okamžiky ruské a české historie
Otázka 20 – Jaký je váš názor na Rusy žijící u nás?
pozitivní, převážně pozitivní 14%(milí, vážení, skromní, svědomití a pracovití lidé – většinou nějací konkrétní Rusové)
negativní, převážně negativní 27%(majetničtí, roztahovační, mafie, okupanti)
smíšený 24%(jsou mezi nimi slušní lidé i hulváti, záleží na konkrétních lidech)
žádný, neutrální, nevadí mi 35%
14%
27%
24%
35% pozitivní, převážně pozitivnínegativnísmíšenýžádný, neutrální, nevadí mi
Otázka 21 – Vadilo by vám mít Rusy za sousedy?
ano 11%
ne 89%většina lidí ale podmiňuje odpověď množstvím(maximálně jednotlivci nebo jedna rodina)nebo požadavkem na spořádanost a přátelskost
89%
11%
neano
Výsledky dotazníku
Společné okamžiky ruské a české historie
Myslíte si, že Rusko pro naši republiku představuje v současnosti nebo do budoucna nějakou hrozbu?
ne, spíše ne 54%
ano, spíše ano 41%(ruská mafie a zbohatlíci, politická rozpínavost, závislost na ruských surovinách)nevím 5%
54% 41%
5%neanonevím
Myslíte si, že Rusko pro naši republiku představuje v současnosti nebo do budoucna nějaký přínos?
ano 89%(zejména ekonomická spolupráce a obchod,dále suroviny, kultura a turistika)
ne, nevím 11%89%
11%
anone
Výsledky dotazníku
Společné okamžiky ruské a české historie
Co si myslíte, že si Rusové myslí o nás?
Mnoho lidí neví, ostatní mají tyto konkrétní názory:
14% z pozice mnohem většího souseda, jako bývalou, současnou, případně budoucí kolonii
11% vůbec nás nevnímají11% obyčejní Rusové nás vnímají jako Západ, že se máme lépe než oni14% mají nás rádi5% kultura, pivo, hokej
Výsledky dotazníku
Společné okamžiky ruské a české historie
HISTORICKÁ OBDOBÍ A MILNÍKY
Společné okamžiky ruské a české historie
Časová osa
Společné okamžiky ruské a české historie
Národní obrození
70. léta 18. století - 1848
Společné okamžiky ruské a české historie
• národní buditelé – inspirace Ruskem
• Rusko = symbol velikosti, státnosti, slovanství
• názory na Rusko:
nekritické rusofilství x kritické rusofilství• slavistika, panslavismus (panrusismus),
austroslavismus
Národní obrození
Společné okamžiky ruské a české historie
Národní obrození
Josef Dobrovský (1753-1829)
-působení na univerzitě v Petrohradě-cesty do Ruska – průvodce hraběte Šternberka
Antonín Jaroslav Puchmajer (1769-1820)- Mluvnice ruštiny- Pravopis rusko-český
Národní obrození
Společné okamžiky ruské a české historie
Josef Jungmann (1773-1847)
- překlady z ruštiny (Slovo o pluku Igorově)- Slovník česko-německý (výpůjčky z ruštiny) - motto: „Český jazyk poslovanštiti, kde odslovanštěl.“ - návrh přijetí ruštiny včetně azbuky
Pavel Josef Šafařík (1795-1861)
Slovanské starožitnosti (historie slovanských národů) – základní učebnice slavistiky
Národní obrození
Společné okamžiky ruské a české historie
- „Váceslav Váceslavič“
- styky s vysokou ruskou byrokracií- myšlenka přijetí ruštiny (včetně azbuky)
Václav Hanka (1791-1861)
Ján Kollár (1793-1852)
- O literárnej vzájemnosti mezi kmeny a nářečími slávskými (vyjádření myšlenky slovanské vzájemnosti)- propagace ruské literatury
Národní obrození
Společné okamžiky ruské a české historie
František Ladislav Čelakovský (1799-1852)
- Ohlas písní ruských (inspirace tradičními ruskými bylinami)- boj o místo knihovníka v Rusku
Karel Jaromír Erben (1811-1870)
- Sto prostonárodních pohádek a pověstí slovanských v nářečích původních (mj. ruské pohádky)
Karel Havlíček Borovský (1821-1856)- vychovatel v Moskvě- Obrazy z Rus (špatné poměry a zaostalost Ruska)- Křest sv. Vladimíra (témata – absolutismus, náboženství)
Národní obrození
Společné okamžiky ruské a české historie
Rusové působící u násOsip Maximovič Bodjanskij (1808 – 1877)- spolupráce s J. Jungmanem, J. Kollárem- práce pod vedením Šafaříka, volný překlad jeho myšlenek - idealizace obrazu Ruska u nás
Michail Petrovič Pogodin (1800 – 1875)- Idealizace obrazu Ruska u nás- v kontaktu s P. J. Šafaříkem
Ivan Sergeevič Aksakov (1823 – 1886)- „Češi nemohou být pravými Slovany.“ - liberalismus a katolictví Čechů = překážka všeslovanské jednoty
Národní obrození
Společné okamžiky ruské a české historie
1. světová válka
Společné okamžiky ruské a české historie
První světová válka
• 1914 - příprava založení československého státu slovenskou inteligencí při osvobození státu Rusy
• Masaryk v exilu v Londýně – přednášky o „slovanských záležitostech“
• Rusko a Evropa
Společné okamžiky ruské a české historie
1. světová válka
• první významná bitva legionářů u Zborova 1917
• legie - jediná skutečně organizovaná vojenská síla na území Ruska
• stahování legionářů z Ruska přes Vladivostok zpět do vlasti - až do září 1920
Společné okamžiky ruské a české historie
1. světová válka
Československé legie
Emigrace 1917-1945
Společné okamžiky ruské a české historie
Emigrace 1917-1945• začátek emigrace ruského obyvatelstva již v roce
1917
• největší vlna v letech 1920-1921
• 1938-1945 - četní někdejší ruští emigranti na pražských barikádách
• 1945 - tragický konec ruské emigrace v Československu
Emigrace
Společné okamžiky ruské a české historie
Emigrace
Společné okamžiky ruské a české historie
Co je zde za dokumet?
Cesta emigrantů k nám
• 1920 – spojení s evakuací Československých legií z Ruska
(odhad 56 000 osob)• emigrace především z Ukrajiny a jižního Ruska,
ale také Sibiře• běženci z okrajových evropských území Ruska, a
to hlavně přes jeho jižní část a Ukrajinu, Pobaltí a Polsko
• útěk před bolševickým režimem
Emigrace
Společné okamžiky ruské a české historie
Pomoc ČSR ruským emigrantům
• dokončení vzdělání - do roku 1928 - více než 2000 osob
• spolky na pomoc těmto občanům• mezinárodní výbor pro pomoc Rusku • „Ruská akce“
Emigrace
Společné okamžiky ruské a české historie
Pozvánka na setkání k ročnímu výročí univerzity
Emigrace
Společné okamžiky ruské a české historie
Významné osobnosti
T. G. Masaryk – prezident
• K. Kramář – předseda vlády
• J. A. Ljackij - literární historik
• V. A. Francev - slavista
Emigrace
Společné okamžiky ruské a české historie
• B. V. Jakovenko - filosof
• R. O. Jakobson – profesor čeho? (PLK)
• A. S. Lomšakov – profesor čeho?
Emigrace
Společné okamžiky ruské a české historie
Významné osobnosti
Emigrace
Společné okamžiky ruské a české historie
Co je zde za dokumet?
Z Prahy do gulagu
• závěr války - vstup Rudé armády do ČSR spolu s NKVD
• zatčení a odsun ruských emigrantů do SSSR
Emigrace
Společné okamžiky ruské a české historie
Období mezi válkami
Společné okamžiky ruské a české historie
Období mezi válkami• 1935 - spojenecká
smlouva se Sovětským svazem (Beneš)
• smlouva = reakce na po příchod Hitlera k moci (1933)
• diskreditace smlouvy přijetím Paktu o neútočení mezi Německem a SSSR v srpnu 1939
Společné okamžiky ruské a české historie
Období mezi válkami
2. světová válka
Společné okamžiky ruské a české historie
Nová spojenectví • 1941 – československá
exilová vláda uznána Sovětským svazem
• 1943 - nová smlouva se Sovětským svazem
• jaro 1945 - návrat Beneše z Londýna s mezipřistáním v Moskvě - setkání se Stalinem
Společné okamžiky ruské a české historie
2. světová válka
Osvobození Prahy Rudou armádou 9.května 1945
Společné okamžiky ruské a české historie
2. světová válka
Československo 1948-1989
• Československo – součást „východního bloku“
• SSSR jako vzor• 50. léta – metody stalinismu• povinná ruština ve školách
Společné okamžiky ruské a české historie
2. světová válka
Rok 1968
Společné okamžiky ruské a české historie
ČSSR v 60. letech• rozpor mezi realitou a sliby
komunistů• volání po lepší a
efektivnější socialistické společnosti
• naděje na lepší zítřky na východě i na západě
• 1968 - vrchol uvolnění a nadějí na „socialismus s lidskou tváří“
Společné okamžiky ruské a české historie
Rok 1968
• československý experiment - ohlasy po celém světě
• reformní komunisté ČSR - vzor pro země východního bloku
• naděje Rusů na reformních snah i do
SSSR
Předzvěst okupace
Společné okamžiky ruské a české historie
Rok 1968
Okupace• v noci z 20. na 21. srpna
1968 - vojska pěti zemí Varšavské vstup přes hranice bývalého Československa
• násilná okupace = konec společenské reformy, morální devastace národa
Společné okamžiky ruské a české historie
Rok 1968
Oběti okupace
do konce roku 1968: - 108 mrtvých- 500 těžce zraněných- stovky lehce zraněných
Společné okamžiky ruské a české historie
Rok 1968
Ukázka z filmu Pelíšky
• Pelíšky- hlášení, česká hymna
Společné okamžiky ruské a české historie
Rok 1968
• 6 300 tanků• půl milionu mužů• vojáci Maďarska, NDR,
Bulharska a Polska - rychlé stažení z Československa
• sovětské jednotky - pobyt 22 let a 10 měsíců
• odchod posledního vojáka - konec června 1991
Společné okamžiky ruské a české historie
Rok 1968
Vojenská síla okupantů
Úryvek z filmu Pelíšky
Společné okamžiky ruské a české historie
Rok 1968
Ruský pohled na rok 1968
• 60. léta - tzv. "Živagovy děti“ - mladá liberální inteligence toužící po svobodě
• nástup Brežněva - „utahování šroubů“• reformní hnutí v ČSR - povzbuzení pro mladé
liberální Rusy • okupace = obrovské zklamání, hanba a ztráta
naděje pro část ruského národa
Společné okamžiky ruské a české historie
Rok 1968
„Ta neobyčejná formulace – socialismus s lidskou tváří – to byla naprostá trefa do černého! Tak výstižné, tak blízké tomu, co jsme sami chtěli. Československo byla slovanská země, takže se to dalo dobře sledovat. Mnozí z nás uměli nebo se začali učit česky. Kupovali Rudé právo, Literární listy a další československé noviny, všechno četli a překládali…“
Ljudmila Alexejevová
Společné okamžiky ruské a české historie
Rok 1968
Ruský pohled na rok 1968
Společné okamžiky ruské a české historie
Rok 1968
Co je zde za dokumet?
Ukázka z dokumentu „Invaze 1968- ruský pohled“
Společné okamžiky ruské a české historie
Rok 1968
Ruští vojáci na území Československa po roce 1968
Společné okamžiky ruské a české historie
• po srpnu 1968 – snaha udržet pořádek na našem území
Společné okamžiky ruské a české historie
Ruští vojáci na území ČSSR po roce 1968
Účel pobytu
Střední skupina vojsk • vojenské uskupení
Sovětské armády v Československu
• 24.8.1968 - 21.6.1991
• 1 500 tanků, 650 děl, 90 raketometů a 300 letadel
• celkem 1 milión sovětských vojáků
Společné okamžiky ruské a české historie
Ruští vojáci na území ČSSR po roce 1968
Život vojáků
• celodenní cvičení, volno pouze v neděli
• povolení k návštěvě SSSR jako odměna
• důstojníci s rodinami – panelové domy, vlastní obchody
• otázka umístění jaderných hlavic
Společné okamžiky ruské a české historie
Ruští vojáci na území ČSSR po roce 1968
Sovětské posádky v ČSSR (ČSFR)
• 83 míst, 67 v Čechách, 16 na Slovensku
• kasárna, nemocnice, sklady, vývojová centra…
• Vysoké Mýto - 10 000 lidí, z toho 6 000 Rusů
• Milovice –vojenský prostor, zcela nové město
Společné okamžiky ruské a české historie
Ruští vojáci na území ČSSR po roce 1968
Odchod vojsk z území Československa
• první zmínka o odchodu - 1988
• poslední Milovice (19.6.1991)
• poslední velitel gen. Eduard Vorobjov
• nutnost pyrotechnického vyčištění terénu
Společné okamžiky ruské a české historie
Ruští vojáci na území ČSSR po roce 1968
Použitá literatura• http://zpravy.idnes.cz/dnes-je-to-videt-zcela-jasne-prazske-jaro-1968-bylo-pokusem-o-nemozne-105-/
kavarna.aspx?c=A100817_111727_kavarna_chu• http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/192727-socialismus-s-lidskou-tvari-lide-nezapomneli/• http://www.ceskatelevize.cz/ct24/svet/133270-jaky-byl-21-srpen-z-ruske-perspektivy/
webová stránka: cgv.org.ru – založena v roce 2004
Zdeněk Horák Invaze 1968 – Ruský pohled
Společné okamžiky ruské a české historie
Děkujeme za pozornost.
Společné okamžiky ruské a české historie
top related