sucho a desertifikace

Čurnová, Hojdarová, Poláková, Robenhauptová

Je rozšiřování již vzniklých pouští NEBO degradace půdy v suchých a polosuchých oblastech vytrácejí živiny → není možný život

Příčiny: Příčinou vzniku pouští nejsou jen klimatické změny ale zejména člověk a jeho nešetrné zacházení s přírodními zdroji, odlesňování, vykořisťování přírodních zdrojů, to vše urychluje postup pouště

NEJVÍCE POSTIŽENÉ OBLASTIČína, Nové Mexiko (USA), oblast Sahel (Afrika), Austrálie (nejsušší světadíl), jižní Afrika (Kalahari), jih Jižní Ameriky

Pouště zabírají 28.5 % povrchu pevniny (včetně polárních pouští), tedy 42 milionů km2šířením pouští je ohroženo 29% pevniny

Nejznámějším příkladem desertifikace je oblast Sahel, vytvářející souvislý pruh území napříč africkým kontinentem, který zahrnuje země: Senegal, Gambii, Mauritánii, Niger, Mali, Burkinu, Čad a zasahuje do Súdánu, Etiopie a Somálska.

Dítě trpící nedostatkem vody a hladem

žijící v Sahelu

pokles hladiny pozemních vod → ohrožení rostlin, živočichů

snížení produkce potravin → hladomor půda se zasoluje → rychleji eroduje migrace obyvatel (opouštějí takto

postižená místa) pokles ekonomiky (mínus 42 miliard

dolarů ročně)

Následkům desertifikace čelí více než miliarda lidí ve 100 zemích světa

Aridní- Pouštní step. Má rozlohu 33 miliónů km2. Přílišné spásání vegetace a vypalování lesů eroze půdydesertifikace

Semiaridní- Území zarůstající nepoživatelnými rostlinami, důvodem bývá také přílišné spásání

pěstování rostlin, které nenarušují hladinu živin v půdě (fazole, datle, len, kiwi…)

úpravy terénu proti erozím (zavlažování, terasování – čajové plantáže v Číně)

Diskutuje se o vybudovaní zelených hrází (finančně náročné)- stromy a lesní valy které by měly šíření pouště zabránit, Izraelci vysazují kaktusy ktere mají velmi malou spotřebu vody, Egypťané zase přemýšlí o zavlažovacích kanálech.

Je také důležité, aby byli rolníci vyškoleni a uměli s půdou správně zacházetvznikají Národní akční programy, které rolníky školí