zaklady prace s termokamerou
Post on 04-Jun-2015
1.029 Views
Preview:
DESCRIPTION
TRANSCRIPT
Základy práce s termokamerou
Ing. Jan Sova, Centrum termografie
Základy práce s termokamerou
Obsah
Ovládání a konstrukce termokamery
Měřicí funkce termokamery
Chyby měření
Základy termografie, tepelné záření
Software pro tvorbu zpráv (FLIR TOOLS)
Technické normy ČSN EN 18434-1 a ČSN EN 13187
Základy práce s termokamerou
Ovládání a konstrukce termokamery
Základy práce s termokamerou
Ovládání termokamery
Hlavní menu:
• měřící funkce a jejich nastavení
• nastavení parametrů měření
• nastavení termokamery, servisní menu
• režim zobrazení, měřící rozsah
Hlavní menu
termokamery v rámci
kterého probíhá veškerá
práce s termokamerou.
Základy práce s termokamerou
Rozložení obrazovky
Měřicí funkce oblast
Nastavení
kamery
Hodnoty
měřících funkcí Stupnice
zdánlivých
teplot
Izoterma
Základy práce s termokamerou
Nastavení parametrů
• Pět parametrů, které zásadním
způsobem ovlivňují výsledky měření
• Emisivita
• Odražená teplota
• Vzdálenost objektu
• Relativní vlhkost
• Atmosférická teplota
• Vliv těchto parametrů na přesnost
měření podrobněji probereme dále
Základy práce s termokamerou
Měřící funkce a jejich nastavení
• Měřící funkce termokamery jsou
následující
• Bod (měření teploty v bodě)
• Obdelníková oblast
• Izoterma
• Teplotní profil
• Delta funkce
• Podrobnějšímu popisu jednotlivých
měřicích funkcí a jejich využití se
budeme věnovat dále
Základy práce s termokamerou
Měřící funkce a jejich nastavení
• Každou z použitých měřících funkcí lze
nastavit:
• poloha
• rozměry
• zobrazení minima, maxima
• apod.
• Zde je například možnost nastavení
měřící funkce „oblast“ nebo též
„pravoúhelník“.
Základy práce s termokamerou
Další nastavení termokamery
Základy práce s termokamerou
Další nastavení termokamery
Základy práce s termokamerou
Servisní menu
Základy práce s termokamerou
Anotace snímků
Hlasové anotace (je potřeba připojit mikrofon), textové
anotace (nezbytné tam, kde je hluk).
Základy práce s termokamerou
Anotace snímků
Poznámky se stávají trvalou součástí snímků (jsou
uloženy v metadatech příslušného .JPG souboru)
Textová
poznámka
Možnost
přehrání
hlasových
poznámek
Základy práce s termokamerou
Teplotní rozsah
Rozsah (zdánlivých) teplot,
který je termokamerou měřen s
uvedenou přesností.
Pokud je zdánlivá teplota
předmětu větší (nebo větší) než
je maximální hodnota v
intervalu, nastane v daném
místě k saturaci.
Základy práce s termokamerou
Blokové schéma termokamery
Optika
Detektor záření
Obvody pro zpracování obrazu
Základy práce s termokamerou
Mikrobolometrické pole (FPA)
Mikrobolometrické pole
je složeno z 2D matice
mikrobolometrů, dnes
až 1024 x 768 u
termokamery Infratec
VarioCam HD.
Základy práce s termokamerou
Teplotní citlivost, NETD
NETD (Noise-Equivalent Temperature Diference) –
„teplotní rozdíl, který vyvolá signál, který je dostatečně
velký, aby byl větší než vlastní šum detektoru“. NETD
vypovídá o vlastním šumu celého IČ měřícího systému.
Závisí především na detektivitě detektoru, kvalitě použité
optiky a přesnosti A/D převodníku či nábojového
zesilovače.
Dnes typicky 100 mk (nejzákladnější modely) až 10 mK
(velmi drahé kamery s polovodičovým detektorem)
Základy práce s termokamerou
Teplotní citlivost, NETD
S rostoucí hodnotou NETD je výsledný termogram více „zašuměly“.
K „čistému“ termogramu se přičte šum o větší (střední) hodnotě.
Základy práce s termokamerou
Měřicí funkce
Základy práce s termokamerou
Přehled měřicích funkcí
Měření teploty v bodě
Měřicí funkce oblast
Měřicí funkce teplotní profil
Delta funkce (rozdíl teplot)
Izotermy
Základy práce s termokamerou
Měření teploty v bodě
• Funkce pomáhá stanovit teplotu v
jednom bodě (ve skutečnosti jde o
malou oblast o rozměru několik pixelů).
• Lze postupně přidávat další měřící
body.
• Měřicí body lze prakticky libovolně
posouvat po obrazovce a měnit jejich
polohu.
Jednotlivé měřící
body
Základy práce s termokamerou
Měřicí funkce oblast
• Funkce umožňuje stanovit
• průměrnou teplotu v oblasti
• maximální teplotu v oblasti
• minimální teplotu v oblasti
• Tyto informace mohou či nemusí být
zobrazeny na obrazovce termokamery.
• Lze postupně přidávat další měřící
oblasti.
Jednotlivé měřicí
funkce, tj. „oblasti“
Základy práce s termokamerou
Měřicí funkce teplotní profil
• Funkce umožňuje stanovit rozložení
teploty na horizontální přímce.
Stupnice teplot
Teplotní profil
Přímka na které
je stanoven
teplotní profil
Základy práce s termokamerou
Delta funkce (rozdíl teplot)
• Funkce pomáhá stanovit rozdíl hodnot
měřicích funkcí.
Nastavení měřicí funkce
„Delta funkce“. Měření
teplotního rozdílu mezi bodem
a průměrnou teplotou v
obdélníkové oblasti
Základy práce s termokamerou
Izotermy
• Příklad „izoterma nad“, přičemž jako
hraniční hodnota je nastavena teplota
35.0 °C.
• V menu si lze vybrat izotermy:
• nad,
• pod a
• interval.
Základy práce s termokamerou
Izoterma „teplota nad“
• Izoterma „teplota nad“ signalizuje
místa, kde byla překročena jistá hranice
maximálních přípustných hodnot.
V tomto případě jsou „funkcí izoterma“
identifikována místa na parovodu, kde
vlivem poškození tepelné izolace došlo
k intenzivnímu nárůstu povrchové
teploty. Dochází k nezanedbatelným
tepelným ztrátám. Podobné nálezy
nejsou na starších horkovodech žádnou
výjimkou a dochází k nim především
vlivem stárnutí izolace (degradace
materiálu, sesunutí vlivem navlhnutí,
prověšení apod.) či špatným
provedením izolace již na začátku.
Základy práce s termokamerou
Izoterma „teplota pod“
• Izoterma „teplota pod“ signalizuje
místa, kde byla překročena jistá hranice
minimálních přípustných hodnot.
Například v případě budov je podstatné,
aby nebyl porušen tzv. „teplotní faktor
vnitřního povrchu“, který stanovuje
norma ČSN 730540-2. Teplotní faktor
se stanovuje především s ohledem na
vyloučení vzniku plísní, přičemž za
hranici vzniku plísní je pokládána
relativní vlhkost vnitřního povrchu 80%.
Pokud je povrchová relativní vlhkost
nižší, vznik plísní je prakticky vyloučen.
Při vyšší relativní vlhkosti je naopak
riziko velmi značné.
Základy práce s termokamerou
Izoterma „interval“
• Izoterma „interval“ zobrazuje pouze ty
hodnoty v termogramu, které se
nacházejí v jistém intervalu teplot.
Používá se tam, kde předem víme,
v jakém rozsahu teplot se bude
nacházet hledaný jev.
• Vlevo je termogram kompenzační
tlumivky. Jedná se o tepelně značně
odolný výrobek, který může být
bezpečně provozován i v teplotách nad
180°C. Nejcitlivější součástí instalace
jsou přívodní vodiče. Jde o klasické
CYA s pryžovou izolací s vysokou
emisivitou, které jsou dimenzovány pro
teplotu do 70°C. Pomocí izotermy jsou
filtrovány nižší i vyšší teploty, které
nejsou v tuto chvíli zajímavé a
zobrazeny jsou tak tepelně přetížené
vodiče.
Základy práce s termokamerou
Izoterma – jako stupeň závady
• S pomocí více izoterm lze stanovit
stupeň závady. Stupni je přiřazena jistá
barva.
• V termogramu jsou pak touto barvou
identifikována místa, kde bylo podle
naměřených hodnot dosaženo tohoto
stupně.
• Na termogramu vlevo jednotlivé barvy
zobrazují místa s relativní povrchovou
vlhkostí 70% až 80% (žlutá), 80% až
90% (modrá) a nad 90 % (červená).
stupeň relativní vlhkost barva
I. stupeň 70% až 80%
II. stupeň 80% až 90%
III. stupeň 90% a více
Základy práce s termokamerou
Chyby měření
Základy práce s termokamerou
Chyb měření
Zdánlivá odražená teplota
Emisivita
Vlastní vyzařování a útlum atmosféry
Chyby interpretace
Nevhodná volba měřicí techniky
Nevhodné podmínky měření
Nejzásadnější
zdroje chyb Vyplývají z
rovnice
termografie
Způsobeno nevhodným
postupem při měření,
měřicí technikou,
interpretací výsledků
apod.
Základy práce s termokamerou
Chyby měření
Termografické měření je zatíženo třemi hlavními zdroji
chyb, které vycházejí z rovnice termografie:
• emisivita – nejproblematičtější zdroj nejistot, může způsobovat
chyby o velikosti desítek a více procent
• odražená zdánlivá teplota – také velmi problematická, naštěstí
méně pro materiály s vysokou emisivitou (stavební)
• vliv atmosféry – lze často úplně zanedbat
• vlhkost
• teplota
• vzdálenost
Základy práce s termokamerou
Zdánlivá odražená teplota
Bod [°C]
Sp1 20.0
Sp2 18.6
Sp3 20.8
Osoba odrážející se ve skle (váš lektor). Jak
uvidíte dále, sklo není (pro někoho možná
překvapivě) zdaleka nejlepším „odražečem“
(a jeho emisivita je poměrně vysoká).
Základy práce s termokamerou
Zdánlivá odražená teplota
Oblast [°C]
Ar1 27.0
Ar2 12.2
Ar3 20.8
Bod [°C]
Sp1 12.2
Sp2 27.0
Toto je již praktický příklad. Lesklá kovová plocha vodovodního potrubí snadno
odráží tepelné záření, které vyzařuje motor (má vysokou odrazivost).
Průměrná teplota
v oblasti
Základy práce s termokamerou
Vliv emisivity
Bod [°C]
Snímek vlevo (ԑ = 0.95) 32.3
Snímek vpravo (ԑ = 0.30) 56.5
Nevhodně nastavená emisivita může mít
velmi zásadní vliv na přesnost měření.
V tomto případě způsobuje zcela
nepřijatelnou chybu.
ԑ = 0.95 ԑ = 0.30
Základy práce s termokamerou
Přenos atmosférou
Přenos atmosférou je ovlivněn především množstvím
molekul vody a oxidu uhličitého, které pohlcují
infračervené záření v různých vlnových délkách.
Atmosféra je navíc plynné těleso o jisté teplotě, které
vyzařuje tepelné záření.
V praxi proto měříme:
• relativní vlhkost,
• tloušťku atmosférického sloupce mezi termokamerou
• teplotu atmosféry.
Základy práce s termokamerou
Chyby interpretace
„Ofuk“ způsobený netěsností v
okenní spáře - stavební závada.
Snížený tepelný odpor. Vedení
tepla okenní mříží – důsledek
konstrukčního řešení.
Základy práce s termokamerou
Nedostatečné rozlišení
I nedostatečné
rozlišení vzhledem k
velikosti měřeného
detailu může vést ke
značným chybám
měření.
Základy práce s termokamerou
Nevhodné podmínky měření
Na výslednou „kvalitu“ má vliv i řada dalších
okolních vlivů. Při nesprávné volbě okolních
podmínek mohou právě tyto vlivu způsobovat
největší „chybu měření“.
Bod [°C]
Sp1 4.4
Sp2 -3.8
Sp3 -10.4
Základy práce s termokamerou
Základy termografie, tepelné záření
Základy práce s termokamerou
Termografie
Bezdotykové měření teplotních polí – snaha o více či
méně přesné určení teplotních polí na povrchu předmětů
(velký problém vzhledem k nejistotám měření, viz dále)
Srovnávací termografie – vyhodnocování rozdílů
„zdánlivých teplot“ u stejných objektů různého stavu za
stejných podmínek, někdy může být požadavek i na
přibližné stanovení teplot (90 % procent aplikací
termografie)
Základy práce s termokamerou
Způsoby přenosu tepla
Vedení (kondukce) – v pevných látkách, kapalinách a v
plynech. Teplo se takto šíří v látkách všech skupenství.
Proudění (konvekce) – v kapalinách a v plynech. Jedná
se o přenos tepla usměrněným pohybem částic.
Sálání (radiace) – není nutná přítomnost látkového
prostředí a nezáleží na tom, zda teplota prostředí je vyšší
nebo nižší než teplota zdroje. Záření vydává každé
těleso jehož teplota je větší než absolutní nula.
Základy práce s termokamerou
Způsoby přenosu tepla
Základy práce s termokamerou
Tepelné záření
Vystavíme-li své tělo slunečnímu záření, cítíme
intenzivně jeho tepelné účinky a dokonce i se
zavázanýma očima jsme schopni poměrně přesně určit
polohu Slunce. Stejné pocity v nás vyvolává např. zářeni
nahřátých kamen. Vnímáme, že záření kamen je stejně
„tepelné“ jako to sluneční.
Tělesa všech skupenství s teplotou vyšší než je absolutní
nula vyzařuji elektromagnetické záření, které má původ v
tepelných (termických) pohybech nabitých částic, z nichž
jsou tato tělesa složena. Vzhledem k tomu, že příčinou
zářeni je teplo, nazýváme jej tepelným zářením, v
angličtině pak hovoříme o thermal radiation.
Základy práce s termokamerou
Tepelné záření
Proč k tepelnému záření dochází?
Fyzikální tělesa vyzařuji tepelné záření, neboť obsahují
velké množství elektricky nabitých částic s nenulovou
kinetickou energií.
Tepelné zařeni je statistickým vysledkem velkeho
množství událostí, při nichž v blízkosti povrchu objektu
vzniká elektromagnetické záření zapříčiněné chaotickým
pohybem elektricky nabitých částic.
Základy práce s termokamerou
Tepelné záření
Tepelné záření černého tělesa je plně popsáno
Planckovo vyzařovacím zákonem, který byl objeven Max
Planckem v roce 1900.
Tento zákon popisuje rozdělení celkové vyzářené energie
černým tělesem do jednotlivých vlnových délek.
Planckův vyzařovací zákon si lze představit jako funkci
vlnové délky, přičemž parametrem je teplota černého
tělesa.
Základy práce s termokamerou
Planckův vyzařovací zákon
Základy práce s termokamerou
Vztah mezi zákony
Planckův vyzařovací zákon je obecný zákon, který
vyčerpávajícím způsobem popisuje vyzařování černého
tělesa, tj. vyzářenou energii jako funkci vlnové délky.
Wienův posunovací zákon je derivací Planckova
vyzařovacího zákona podle vlnové délky. Vyjadřuje
vlnovou délku na které těleso dané teploty vyzařuje
maximum energie.
Stefanův-Boltzmannův zákon je integrací Planckova
vyzařovacího zákona podle vlnové délky. Vyjadřuje
celkovou energii, které těleso dané teploty vyzáří
prostřednictvím tepelného záření na všech vlnových
délkách.
Základy práce s termokamerou
Stefanův-Boltzmannův zákon
Sem zadejte rovnici.
Základy práce s termokamerou
Wienův posunovací zákon
Základy práce s termokamerou
Wienův posunovací zákon
Se zvyšující se teplotou se maximum vyzařování
posouvá směrem ke kratším vlnovým délkám.
Se zvyšující se teplotou vyzařují předměty maximum
tepelného záření od infračervené oblasti k viditelnému
světlu.
teplota [K] zdroj λmax
310 člověk 9,3 µm
500 vařič 5,8 µm
2000 žárovka 1,45 µm
cca 6000 Slunce 0,55 µm
Základy práce s termokamerou
Elektromagnetické spektrum
long wave
(dlouhovlnné)
middle wave
(středněvlnné)
short wave (krátkovlnné)
Základy práce s termokamerou
Emisivita
Reálná tělesa vyzařují méně energie, které by emitovalo
absolutně černé těleso při stejné teplotě. Poměr mezi
energií M vztaženou na jednotku plochy, kterou při dané
teplotě vyzáří černé těleso MČT a reálné těleso MRT se
nazývá emisivita:
𝜀 =𝑀𝑅𝑇
𝑀Č𝑇
< 1
Protože černé těleso při dané teplotě vyzáří maximum
energie, je emisivita pro reálná tělesa menší než jedna.
Základy práce s termokamerou
Názorný vliv emisivity
Povrchová teplota zatepleného panelového domu je přibližně homogenní. Na
termogramu se však zdá, že místa s nápisem jsou až o 5°C chladnější. Tato chyba
měření je způsobena rozdílnou emisivitou barev nápisu oproti barvám zdiva.
Základy práce s termokamerou
Názorná ukázka vlivu emisivity
Těleso s menší emisivitou, než je nastavena v IČT kameře se zdá být
chladnější, než ve skutečnosti je – „měřící systém od něj očekává více
energie pro danou povrchovou teplotu“. Těleso s větší emisivitou než je
nastaveno v IČT kameře se zdá být teplejší než ve skutečnosti je –
„měřící systém od něj očekává méně energie pro danou povrchovou
teplotu“.
Plocha s menší emisivitou
se zdá být chladnější.
Základy práce s termokamerou
Tabulka emisivit při 25 °C
Materiál emisivita
azbestová deska 0,96
beton neopracovaný 0,97
cihla, červená normální 0,93
cihla, šamot 0,85
omítnutá zeď 0,95
dřevo 0,98
hliníková fólie, nezoxidovaná 0.04
chrom, leštěný 0,10
měď, leštěná 0,02
měď, oxidovaná 0,60
Tabulka je pro vlnové délky 8μm až 14μm. Orientační hodnoty emisivit pro různé
materiály. Všimněte si vysoké emisivity stavebních materiálů a nízké emisivity
neoxidovaných kovů.
Pozor! U každé tabulky
emisivit musí být určeno,
pro jakou vlnovou délku
(či rozsah vlnových délek)
a teplotu (či rozsah teplot)
je stanovena. Bez tohoto
údaje tabulku nelze
použít.
Základy práce s termokamerou
Závislost emisivity na vl. délce
Se změnou teploty se povrch tělesa z daného materiálu může stát pro danou
vlnovou délku záření pohltivější či naopak méně polhtivý.
Základy práce s termokamerou
Závislost emisivity na úhlu
Vzdálenější FV panely se zdají být
zdánlivě chladnější, ale ve
skutečnosti zde hraje vliv závislost
emisivity na úhlu.
Doporučený odklon od
normály je 5° až 15°!!!
Základy práce s termokamerou
Zaostření a jeho vliv
Při nesprávném zaostření (rozostření) se objekty zdají být chladnější než
skutečně jsou!
Porovnání různě zaostřených termogramů A jsou zaostřené
obrazy, B zaostřeno před objekt, C zaostřeno za objekt.
Základy práce s termokamerou
Odražená zdánlivá teplota
Aby bylo možné změřit odraženou zdánlivou teplotu
objektu, jsou potřeba následující zařízení:
• kalibrovaná kvalitní IČT kamera, která umožňuje
termodiagnostikovi zadávat hodnoty odražené zdánlivé teploty a
emisivity
• odražeč (infračervený reflektor) jakým je např. „zmačkaná“ a
opětovně narovnaná lesklá hliníková fólie, která se připevní na
rovnou desku lesklou stranou nahoru
Základy práce s termokamerou
Odražená zdánlivá teplota
Aby bylo možné změřit odraženou zdánlivou teplotu
objektu, jsou potřeba následující zařízení:
• kalibrovaná kvalitní IČT kamera, která umožňuje
termodiagnostikovi zadávat hodnoty odražené zdánlivé teploty a
emisivity
• odražeč (infračervený reflektor) jakým je např. „zmačkaná“ a
opětovně narovnaná lesklá hliníková fólie, která se připevní na
rovnou desku lesklou stranou nahoru
Základy práce s termokamerou
Odražená zdánlivá teplota
Tepelné zář. z okolí (2) dopadá na povrch předmětu (3), odtud se
od odráží do IČT kamery (1). V detektoru kamery je toto
odražené záření přičteno k tepelnému záření detektoru a vede k
chybě měření.
Základy práce s termokamerou
Nepřímá metoda
Postup pro stanovení odražené zdánlivé teploty metodou
odrazu (nepřímá metoda):
a) v IČT kameře se nastaví emisivita na hodnotu 1, vzdálenost na
hodnotu 0
b) IČT kamera se umístí do požadovaného místa a vzdálenosti
objektu, který se má měřit, IČT kamera se zaměří na měřený
objekt
c) reflektor se umístí do zorného pole IČT kamery tak, že musí být
umístěn před objektem a jeho plocha musí být rovnoběžně s
plochou měřeného objektu; pracuje se v bezpečné vzdálenosti
od jakýchkoliv potenciálně nebezpečných objektů!
d) bez změny pozice se IČT kamerou změří odražená zdánlivá
teplota na reflektoru; takto zjištěná je v podstatě tou hledanou
od objektu se odrážející zdánlivou teplotou
Základy práce s termokamerou
Nepřímá metoda
e) pro větší přesnost se postup uvedený v bodech b) až d)
zopakuje nejméně třikrát a z naměřených hodnot se udělá
průměr
f) odražená zdánlivá teplota se kompenzuje vložením
zprůměrované hodnoty odražené zdánlivé teploty do vnitřního
software IČT kamery
Základy práce s termokamerou
Měření odražené teploty
Zdroj tepelného záření
o teplotě 45 °C je
zakryt. Průměrná
povrchová teplota v
oblasti Ar1 při emisivitě
0,95 je 25,2 °C. Teplota
v místnosti je 20 °C.
Na plochu působí zdroj
tepelného záření o
teplotě 45 °C. Průměrná
povrchová teplota v
oblasti Ar1 při emisivitě
0,95 je 25,6 °C.
Před tělesem je
umístěn IČ odražeč. Na
něm je při emisivitě 1
naměřena hodnota
43,7 °C. To je hodnota
odražené zdánlivé
teploty, kterou jsme
chtěli změřit.
Základy práce s termokamerou
Metody stanovení emisivity
„Stanovení“ emisivity tabulkou
Kontaktní metoda
• „aniž se hýbá IČT kamerou, mění se nastavení hodnoty emisivity v
kameře tak, aby teplota vyhodnocené kamerou byla stejná jako
teplota změřená kontaktně“
Metoda využívající materiál s referenční emisivitou
• „při zastavení obrazu se mění hodnota emisivity tak dlouho, až má
měřená teplota stejnou hodnotu, jaká byla hodnota bezkontaktně
změřené teploty na upraveném povrchu“
Metoda s použitím černého tělesa
Metoda využívající fázový přechod
Základy práce s termokamerou
Potřebná technika
Pro měření emisivity objektu je doporučováno následující
vybavení:
• kalibrovaná IČT kamera s možností vkládání hodnoty odražené
zdánlivé teploty a emisivity
• zdroje tepla či chladu, které umožňují upravit teplotu
objektu/vzorku tak, aby byla větší nebo menší nejméně o 20°C
oproti odražené zdánlivé teplotě, kdy teplota objektu/vzorku je
stabilní a blízká teplotě měřeného objektu
• kalibrovaný kontaktní teploměr nebo
• vzorek natřený barvou nebo opatřený páskou, která má ve
vlnovém rozsahu měřeném použitou IČT kamerou známou
vysokou emisivitu
Základy práce s termokamerou
Kontaktní metoda
Postup při stanovení emisivity kontaktní metodou:
a) IČT kamera se umístí do požadovaného místa a vzdálenosti od
objektu, který se má měřit
b) změří a vykompenzuje se odražená zdánlivá teplota od objektu
c) IČT kamera se zaměří a zaostří na měřený objekt
d) pomocí vhodné měřící funkce se stanoví teplota měřeného
bodu nebo oblasti ve středu obrazu kamery
e) bez změny polohy IČT kamery, mění se nastavení hodnoty
emisivity v kameře tak, aby teplota vyhodnocená kamerou byla
stejná jako teplota změřená kontaktně
f) takto určená hodnota emisivity je emisivita měřeného objektu při
této jeho teplotě a ve vlnovém pásmu kamery
Základy práce s termokamerou
Kontaktní metoda
g) větší přesnosti se dosáhne, jestliže se postup uvedený v
bodech b) až f) zopakuje nejméně třikrát a z hodnot emisivity se
spočítá průměr
h) emisivita se vykompenzuje tak, že její průměrná hodnota se
vloží do vnitřního software IČT kamery
Základy práce s termokamerou
Vhodný dotykový teploměr
Měřicí rozsah: -50 až +350
°C
Rozlišení: 0,1 °C
Přesnost: ±(1 °C +1% z
nam.h.)
Životnost bat.: cca. 1000 h
Princip měření:
termočlánek
Cena: 2 149 Kč bez DPH
Základy práce s termokamerou
Měření emisivity
Stanovte emisivitu
těchto povrchů
1. Nejprve stanovte odraženou
zdánlivou teplotu.
2. Odhadněte parametry
atmosféry (vzdálenost, vlhkost,
teplotu)
3. Pomocí dotykového teploměru
stanovte teplotu obou povrchů
4. Ze znalosti teploty povrchů
určete jejich emisivitu
Emisivitu stanovte postupnou
změnou emisivity, dokud se
nepodaří termokamerou změřit
takovou hodnotu, která byla předtím
stanovena dotykovým teploměrem.
Základy práce s termokamerou
Software
Základy práce s termokamerou
Software
Software slouží především k:
• úpravě a analýze snímků (poskytuje obvykle více funkcí než
samotná termokamera)
• vytváření uživatelských reportů (zpráv) o měření (ve formátě PDF)
• analýze trendů (vývoj teplot v čase)
• export dat (Excel, AVI apod.)
• atd.
Základy práce s termokamerou
FLIR TOOLS
Základní software pro termokamery FLIR, je zdarma
Tvorba jednoduchých protokolů z předdefinovaných
šablon – export do PDF
Automatické aktualizace přes Internet
Základní analýza snímků, možnost radiometrického videa
(USB propojení s termokamerou)
Základy práce s termokamerou
FLIR TOOLS+
Uživatelská tvorba šablon, prakticky libovolný vzhled,
omezený pouze možnostmi MS Wordu
Většina myslitelných funkcí pro analýzu snímků
Funkce teplotní prolnutí (thermal fusion), MSX, obraz v
obraze apod.
Záznam a analýza radiometrického videa
Export dat ve formátu Excelu
Není zdarma
Základy práce s termokamerou
Přehled snímků
Přehled
dostupných snímků
řazený dle
1) souborů
2) data pořízení
Přehled
vytvořených zpráv
v PDF
Aktuálně vybrané
snímky na základě
zvoleného souboru
či data pořízení
Základy práce s termokamerou
Možnosti
• V záložce MOŽNOSTI lze
• editovat záhlaví a zápatí
zjednodušené PDF zprávy
• nastavit jednotky (Kelvin, Celsius,
….)
• změnit jazyk
• změnit některé „drobnosti“ při
ukládání radiometrického videa
• „studený a horký bod“
• knihovna
• Nejdůležitější záložka je právě
knihovna, která vám umožňuje přidání
či odebrání souborů, ze kterých jsou
načteny snímky do přehledu snímků
Základy práce s termokamerou
Nápověda
• Záložka NÁPOVĚDA
kupodivu obsahuje:
• uživatelskou příručku
(v PDF)
• registrace (online na
webu)
• možnosti licence
(tools/tools+)
• vyhledání
aktualizace
• informace (verze
SW, sériové číslo)
Základy práce s termokamerou
Úprava termogramů
Tato nabídka se
otevře po dvojkliku
na libovolný
termogram, se
kterým chcete
upravovat.
Nastavení se uloží
po stisku tlačítka
„Uložit a zavřít“
Manuální volba
teplotního rozsahu
Nastavení konkrétního
manuálního rozsahu
teplot
Volba
automatického
rozsahu teplot
Základy práce s termokamerou
Úprava termogramů
Měřicí funkce (bod, oblast, delta funkce) a
další funkce (izoterma, paleta)
Informace o
snímku a měřicí
funkce
Základy práce s termokamerou
Úprava termogramů
Použitá měřicí technika, datum,
S/N apod.
Hodnoty měřicích funkcí
Parametry měření
Textová anotace snímku
Základy práce s termokamerou
Vytvoření zprávy
Vybrané snímky, z nichž bude vytvořena zpráva, FLIR
TOOLS doporučuji pro zprávy do 10 stran, vytváření
obsáhlejších zpráv je značně nekomfortní a doporučuji
přejít na FLIR TOOLS+.
Základy práce s termokamerou
Vytvoření zprávy
Jednotlivé stránky zprávy
Jednotlivé snímky zprávy
Základy práce s termokamerou
Vytvoření zprávy
Vkládání nových listů zprávy z
předem vytvořených šablon
(včetně titulní stránky)
Základy práce s termokamerou
Vytvoření zprávy
Editovatelný obsah
zprávy.
Komentáře, šipky,
měřicí funkce a
parametry měření.
Editují se jednotlivé
stránky výsledné
PDF zprávy.
Základy práce s termokamerou
Vytvoření zprávy v TOOLS+
Plugin pro Word, který je součástí FLIR TOOLS+
Umožňuje tvorbu zpráv, jejichž vzhled a obsah je omezen
pouze možnostmi MS Wordu.
Při větším počtu snímků může být SW pomalý, pro
rozsáhlé reporty doporučuji SSD disk a větší operační
paměť (ideálně 4 GB RAM)
Základy práce s termokamerou
Vytvoření zprávy v TOOLS+
Jednotlivé stránky zprávy/protokolu jsou pak samostatné
stránky ve Wordu a lze je libovolně editovat.
Základy práce s termokamerou
Radiometrické video
Vývoj povrchové
teploty v čase. Živý či zaznamenaný
obraz z termokamery Parametry a hodnoty
měřicích funkcí.
Základy práce s termokamerou
Radiometrické video
Umožňuje sledování vývoje hodnot měřících funkcí v
čase (teplota v bodě, průměrná teplota v oblasti apod.)
Ve verzi FLIR TOOLS bez možnosti záznamu, ve verzi
FLIR TOOLS+ záznam i pozdější analýza.
Pozdější analýza snímků umožňuje měnit všechny
parametry snímku, včetně emisivity, odražené teploty
apod. Lze samostatně exportovat jednotlivé snímky ve
formátu radiometrického .JPG, i celou sekvenci ve
formátu AVI.
Grafy naměřených hodnot lze exportovat ve formátu
EXCELu.
Základy práce s termokamerou
Uložení dat a provázání dat
Data jsou u řady termokamer ukládána na SD kartu.
Fotografie jsou přes název souboru provázány s
termogramy
Základy práce s termokamerou
Normy
Základy práce s termokamerou
ČSN EN 13187
ČSN EN 13187 – Tepelné chování budov – Kvalitativní
určení tepelných nepravidelností v pláštích budov –
Infračervená metoda
Je národní verzí mezinárodní normy EN 13187:1998
Norma stanovuje kvalitativní metodu pro určení tepelných
nepravidelností v pláštích budov pomocí termografické
zkoušky. Metoda se používá k určení šíře odchylek v
tepelných vlastnostech, včetně vzduchotěsnosti,
jednotlivých prvků obvodového pláště.
Základy práce s termokamerou
ČSN EN 18434-1
ČSN ISO 18434-1 – Monitorování stavu a diagnostika
strojů – Termografie – Část 1: Všeobecné postupy
Je národní verzí mezinárodní normy ISO 18434-1:2008
Norma je návodem pro použití infračervené termografie
(IČT), jako součásti programu pro monitorování stavu
strojů a jejich diagnostiku.
top related