zrakový handicap |problematika komunikace|

PROBLEMATIKA KOMUNIKACE se slabozrakými a nevidomými

segregace zrakové handicapovaných – nerespektování identity TZP lidí

postupné přehodnocování postojů k TZP lidem

moderní dobu charakterizuje systém a instituce. TZP člověk

absolvoval speciální výchovně vzdělávací systém a speciální

instituce

komunikace lidí uprostřed systému - uprostřed lidského společenství

ideálem oboustranné komunikace je partnerský dialog

„Integraci definujeme jako spolužití postižených a nepostižených při

přijatelně nízké míře konfliktnosti vztahů těchto skupin“ (Jesenský,

1992).

„Sociální integrací rozumíme završení vrůstání jedince do společnosti“.

(Jesenský, 1992). K motivaci může přispět vzájemné akceptování

obou skupin.

Písmo

prostředky komunikace nevidomých s vidomými

kancelářský psací stroj, magnetofon, telefon, osobní počítač

speciální prostředky pro komunikaci lidí se zrakovým handicapem

slepecký psací stroj

televizní lupa pro slabozraké

čtecí zařízení pro nevidomé (hmatové)

Pichtův psací stroj

osobní počítač

Běžná komunikační zkušenost nevidomého

člověka v setkání s vidícím:

kolemjdoucí se v dosahu jeho sluchu a hmatu nevyskytuje

kolemjdoucí z různých důvodů nereagují

kolemjdoucí, který zareaguje, komunikuje s nevidomým nevhodně

kolemjdoucí na otázku nevidomého odpoví a odejde, nepociťuje

dále za svoji informaci zodpovědnost, TZP nekontroluje

kolemjdoucí, který zareagoval a nevidomého vede, s ním

komunikuje sporadicky, vede ho prostorem, který nekomentuje;

nevidomý je vystaven riziku

vidomý může v komunikaci s nevidomým upadnout do rozpaků

mezi vidomými je málo rozšířená informace o tom, jak správně vést nevidomého

vidomí se při vzájemném dialogu spoléhají na zrak. Nevidomí zaznamenávají

jemné změny hlasu mluvčího

Vidomí by měli v komunikaci s nevidomým více mluvit a informovat o tom, co sami

vnímají vizuálně

vidomí mívají tendenci s nevidomým manipulovat dřív, než je slovně upozorní

vidomí mohou nepříjemné zvuky identifikovat i zrakem, a tím si uvědomit,

přináší-li tyto zvuky pro ně samotné nebezpečí. Vidomí mohou zapomenout

dát informaci nevidomému o tom, co tyto zvuky způsobuje

Vidomý by měl první pozdravit známého nevidomého člověka a k pozdravu by měl připojit svoje jméno.

Vidomý člověk by se měl při setkání představit první.

Vidomý nemůže používat některá slova, aniž by je nedoprovodil další informací .

Vidomý by měl nevidomého upozornit, když vstupuje do místnosti, kde se nevidomý nachází. Taktéž by měl nevidomého informovat o tom, že z místnosti odchází.

Vidomý, který doprovází nevidomého delší dobu by měl nevidomého informovat o prostředí, kterým procházejí.

V prostředí, kde se vyskytuje hodně lidí registruje nevidomý jenom ty lidi, kteří mluví, nebo do kterých nechtíc narazí.

Nevidomý se může dotazovat člověka , který sedí nebo stojí nevidomému nejblíže, ale nebude se zřejmě dívat člověku do tváře.

nevidomí jsou normální lidé

chovejte se přirozeně a nenuceně

vyvarujte se projevům soucitu

pozdravte jako první

dejte se zřetelně poznat

nejednejte s průvodcem nevidomého

pomoc, která se hodí

choďte první do dopravních prostředků

pomoc při příchodu do restaurace aj.

popisujte hlavní rysy okolí

nevyrušujte vodícího psa v jeho práci

nesahejte na vodícího psa

nevolejte k sobě vodícího psa

nekrmte psa bez vědomí majitele

oslovujete nejprve nevidomého

nemanipulujte se psem

nedovolte, aby váš pes obtěžoval vodícího psa

mějte vašeho psa na vodítku při styku s vodícím psem

dáváme přednost člověku se psem při vstupu do dopravního prostředku

uvolníme místo v dopravním prostředku

Jirka Mádl & Vojta Kotek – Youtube

Klip vznikl na podporu projektu Centra podpory pro zrakově

postižené žáky.

jeho cílem je seznámit teenagery se speciálními počítačovými

pomůckami pro zrakově postižené a vzkázat jim, že i nevidomý a

slabozraký může žít téměř plnohodnotný život.

MIROSLAVA MIKUŠKOVÁ |mikuskova@kmo.cz|

BLANKA GETVERTOVÁ |zvukova.knihovna@kmo.cz|

MARCELA TRÝSKOVÁ, Mgr. |tryskova@kmo.cz|