analýza potřeby zaměstnanců s technickým zaměřením ve zlínském kraji

Analýza potřeby zaměstnanců s technickým zaměřením

ve Zlínském kraji

Úvod

Kovárna VIVA a.s. v roce 2013 iniciovala aktivitu šesti zlínských strojírenských firem a realizovala sběr dat týkající se analýzy stavu vzdělanostní struktury zaměstnanců, potřeby rekvalifikace a zejména odhadu budoucích potřeb zaměstnanců v jednotlivých profesích.

Prezentované výsledky se staly předmětem zájmu řady odborníků zaměřujících se na problematiku školství a jeho propojení s praxí, zástupců firem, škol i jejich zřizovatelů.

Významní zaměstnavatelé Zlínského kraje (+ společnost Třinecké železárny) pak projevili zájem se ke sběru dat připojit a vznikla tak aktualizovaná rozšířená verze dokumentu. Do sběru statistických dat se zapojily firmy:

DEZA, a.s. FATRA Napajedla FLOW TECH, s.r.o. GENICZECH – M, s.r.o. Kovárna VIVA a.s. MITAS a.s. VÚ Zlín + Otrokovice

ON SEMICONDUCTOR CZECH REPUBLIC, s.r.o.

TAJMAC – ZPS, a.s. Trimill, a.s. Třinecké železárny, a.s ZPS – FN a.s.

Vzdělanostní struktura firem 2013

NeznáméZŠ

Vyučen

SŠ

Vyšší

VŠ-Bc. VŠ

Zúčastněné firmy zaměstnávají téměř 12 000 zaměstnanců.

Absolventi odborných učilišť představují více než 52 % jejich zaměstnanců.

Rok Celkový počet zaměstnanců

Stupeň vzdělání v %

Neznámé ZŠ Vyučen SŠ Vyšší VŠ-Bc. VŠ

2013 11 720 0,70 6,07 52,41 30,54 0,27 7,45 2,55

Zaměstnanecká struktura, odhad budoucí potřeby zaměstnanců

Počet pracovních pozic, u kterých se předpokládá absolvování učebního oboru je v zúčastněných firmách celkem 8 774, z toho 7 397 (84%) připadá na technické obory.

Pracovních pozic, u nichž je požadavkem středoškolské či vysokoškolské vzdělání je 2 356, z toho 1 173 (50%) připadá na technické obory.

Následující tabulky uvádí souhrnný počet jednotlivých pozic včetně výhledu potřeby na dalších pět let. Výhled je rozdělen na předpokládanou „generační výměnu“ a očekávaný nárůst výrobních kapacit. Poslední sloupec pak uvádí výši potřeby příjmu nových pracovníků v příštích pěti letech při předpokládané průměrné fluktuaci ve výši 10 % u dělnických profesí a 5 % u technicko-hospodářských zaměstnanců.

Z tabulky je patrné, že jen těchto jedenáct firem bude v nejbližších letech na trhu práce hledat téměř 800 absolventů technických učebních oborů a více než 300 maturantů a vysokoškoláků.


Skupiny profesí CZ ISCO stav k 31.12.2013

Výhled do roku 2018

generační obměna

nárůst z důvodu rozšíření kapacit

potřeba zaměstnanců

SOU strojírenské obory 7 397 625 142 767

kontrolor jakosti a kvality, defektoskopie, strojírenský technik 3115. 339 32 8 40

strojní zámečník 72223 789 93 9 102

mechanik 7233. 80 6 10 16

strojírenský dělník 72224 94 10 8 18

brusič kovů, soustružník, frézař 7223. 94 15 5 20

obsluha CNC 7223. 251 13 35 48

strojní kovář 72210 90 1 25 26

Elektromechanik, provozní elektrikář 7412. 628 65 4 69

mechanik měření a regulace, opraváři elektronických přístrojů 7421. 37 5 0 5

obsluha zařízení na zpracování kovů (Třinecké železárny) 8121. 2 316 199 38 237

obsluha strojů a zařízení pro chemickou výrobu 8131. 223 9 0 9

obsluha strojů na výroby a zpracování výrobků z pryže (MITAS) 81410 1 082 78 0 78

obsluha strojů na výrobu a zpracování výrobků z plastu (FATRA) 81420 550 45 0 45

obsluha kotlů na vytápění, ohřívačů a výměníků (DEZA) 81822 45 3 0 3

montážní dělníci el. a energetických zařízení (ON SEMICONDUCTOR) 82121 777 51 0 51

SOU ostatní obory 1 377 6 0 6

manipulační dělník 9329155 6 0 6

ostatní 1 322 0 0 0



generační obměna



SŠ,VŠ technické obory 1 173 135 21 156

specialisté ve výrobě, stavebnictví a příbuzných oborech 214.. 19 1 0 1

chemičtí inženýři technologové, normovači 21453 14 2 0 2

specialisté v oblasti elektrotechniky, elektroniky a el. komunikací 215.. 10 3 1 4

specialisté v oblasti informačních a komunikačních technologií 25… 21 2 0 2

programátoři IS, operátoři výpočetní techniky 251.. 92 15 0 15

správce IS/IT 25220 24 2 2 4

elektrotechnik 31136 31 3 1 4

technici elektronici přístrojů, strojů a zařízení 31146 47 1 0 1

konstruktér 31152 73 4 11 15

technolog 31153 198 17 3 20

technik investic 31154 8 2 1 3

chemičtí technici pro technický rozvoj, výzkum a vývoj, dispečeři 3116. 61 10 0 10

technici ve výzkumu a vývoji v ostatních průmyslových oborech 31191 64 4 0 4

mistři v oblasti výroby, chemie gumárenství a plastikářství 3122. 337 59 2 61

operátoři velínů pro chemickou výrobu 31330 74 4 0 4

Řízení jakosti a testování výrobků 75430 100 6 0 6




generační obměna



SŠ,VŠ ostatní obory 1 183 177 11 188

odborní pracovníci v ekonomických a příbuzných oborech, účetní 331.. 73 13 0 13mzdová účetní 33132 40 4 1 5odborní pracovníci kalkulací 33137 7 0 0 0

odborní pracovníci v obchodní sféře, obchodní referent 33… 106 6 7 13

nákupčí 33230 42 6 2 8administrativní pracovník obchodu 33431 27 4 1 5ostatní 888 144 0 144


Požadavky na nová pracovní místa (výhled do roku 2018)

Ekonomické, administra-tivní a ostatní profese

17%

Technické profese83%

Nárůst počtu zaměstnanců technických profesí do roku 2018

Specialisté v oblasti in-formačních a komu-

nikačních technologií; 21

Technici ve fyzikálních a

průmyslových oborech; 130

Kovodělníci, stro-jírenští dělníci; 230

Pracovníci v oboru elektroniky a elektrotechniky; 76

Obsluha strojů a zařízení výroby z

kovů, plastů a pryže; 237

Ostatní - pra-covníci

chemického oboru; 230

Možnosti zaměstnavatelů k řešení situace

Rekvalifikace absolventů jiných oborů

Nedostatek technicky vzdělaných pracovníků nutí zaměstnavatele zajišťovat rekvalifikaci absolventů jiných oborů.

Nejvyšší počet rekvalifikací zajišťuje firma Mitas, kde nově přijatí zaměstnanci prochází zapracováním a zaškolením v systému MITAS na určitou profesi (konfekcionér, lisovač, kalandrista, oprava plášťů, kontrola výrobků…) následně pak i certifikací na jednotlivé profese. Firma tak „přeškoluje“ 66 % svých zaměstnanců.

Kovárna VIVA zaměstnává více než 80 strojních kovářů, v profesi, která v regionu nemá žádný učební obor a společnost tedy musí takto „přeškolit“ téměř 100 % svých zaměstnanců. Podobně jsou na tom i jiné, tzv. malé obory a profese.

U ostatních firem není procento rekvalifikovaných zaměstnanců vysoké, pohybuje se v průměru okolo 3 % - tyto firmy však kvůli svému zaměření nemohou v otázce kvalifikace přijímaných zaměstnanců dělat kompromisy. Třinecké železárny v Moravskoslezském kraji pak díky své velikosti mohou provozovat vlastní odborné učiliště, které jim zajišťuje dostatek kvalifikované pracovní síly.

Realizovaná rekvalifikace

Graf ukazuje, kolik procent absolventů „netechnických“ oborů bylo přeškoleno na jinou pozici.

1998 2003 2008 20130%5%

10%15%20%25%30%35%40%45%50%55%60%65%70%

Realizovaná rekvalifikovace v letech 1998 - 2013

FATRA ZPS-FN TRIMILL MITAS VIVA TŽ Celkem

Vlastní náklady na rekvalifikaci a zapracování u vybraných profesí

Rekvalifikace zaměstnanců se vzděláním v jiném oboru pochopitelně znamená zvýšené náklady pro firmy. Počet hodin potřebných k rekvalifikaci takového zaměstnance je třikrát vyšší, než u zaměstnance s požadovaným vzděláním.

zaměstnanec bez požadovaného vzdělání

zaměstnanec s požadovaným vzděláním

0

50

100

150

200

250

300

350

Potřebný čas pro zapracování (průměr v hodinách)

Do vlastních nákladů je zahrnuto: osobní náklady pracovníka, mzdové náklady, odvody, náklady sníženého výkonu, náklady na zaškolení, kurzovné, lektoři, materiál, pomůcky, cestovné.

zaměstnanec bez požadovaného vzdělání

zaměstnanec s požadovaným vzděláním

050000

100000150000200000250000300000350000400000450000

Průměrné náklady na zapracování (v Kč)

Vlastní náklady na rekvalifikaci a zapracování u vybraných profesí

Pět firem, které si vzhledem ke svému zaměření mohou dovolit přijímat i absolventy jiných oborů, vynaložilo 21,5 milionu korun na rekvalifikaci zaměstnanců, kteří jsou u nich v současné době v pracovním poměru. Jsou to prostředky, které firmy mohly věnovat do svého rozvoje.

Na druhé straně pak stojí další neúčelně vydané prostředky na podporu studijních oborů, které na trhu práce hůře hledají uplatnění. Průzkum Středního podnikatelského stavu mezi českými firmami z roku 2014:

Rozhodně souh-lasím30%

Spíše souhlasím40%

Spíše nesouhlasím23%

Rozhodně nesouhlasím7%

Nedokážu odpovědět1%

Nedostatek učňů je dán špatnou volbou učebního oboru (přebytkem v jiných oborech)

Dopady dnešního stavu technického školství do praxe

Absolventi technických oborů na trhu práce výrazně chybí. Počet absolventů v nejbližších pěti letech pokryje potřeby zaměstnavatelů ani ne z poloviny.

Obnova učňovského školství, které se v 90. letech téměř rozpadlo, je pomalá. Úroveň spolupráce s praxí je do značné míry závislá na schopnostech a přístupu ředitelů jednotlivých škol a podpoře zřizovatele.

Absolventi technických oborů jen málo splňují dnešní požadavky na znalosti a dovednosti. Kromě manuální zručnosti a znalosti oboru je dnes kladen vyšší důraz na znalosti v oblasti počítačových a komunikačních technologií či principy řízení jakosti.

Školský systém neklade většinou potřebný důraz na propojení s praxí, firmy ani školy nejsou motivovány k tomu, aby rozšiřovaly spolupráci. U firem se silným motivátorem dnes stává právě kritický nedostatek zaměstnanců se strojírenským vzděláním.

Firmy musí vynakládat vysoké částky na rekvalifikaci zaměstnanců, tyto prostředky pak nemohou vkládat do svého rozvoje. Komunikace ze strany zřizovatele s firmami téměř neexistuje. Ověřené zkušenosti z trhu práce a systému školství v zahraničí nejsou aplikovány, ani diskutovány. Chybí kvalitní platforma pro tuto komunikaci.

Náměty, připomínky

Spolupráce mezi školami, jejich zřizovateli, zaměstnavateli, hospodářskou komorou a dalšími institucemi na krajské úrovni je nezbytná.

Systém školní přípravy musí respektovat podmínky trhu, na kterém firmy realizují své zakázky. Ověřené způsoby přípravy učňů a studentů musí být prosazeny i v ČR.

Financování projektů vzdělávání musí být prováděno na podkladě relevantních údajů a dat a za účasti příjemců výsledků těchto projektů, zaměstnavatelů.

Nastavení systému a podpory vzdělávání pro tzv. malé obory Zvýhodnění zaměstnavatelů, kteří poskytují žákům možnost praktického výcviku a

spolupracují na dalším vzdělávání pedagogů. Potřeba společných projektů pro motivaci dětí na základních školách k technickému

vzdělání, spolupráce s výchovnými poradci na školách. Rekvalifikace výchovných (kariérních) poradců, definice role firem v této oblasti

Strategie zřizovatele v oblasti technického vzdělání srozumitelná pro firmy. Princip excelence v oblasti technického vzdělání.

analýza potřeby zaměstnanců s technickým zaměřením ve zlínském kraji

Documents