Anatomie a fyziologie kardiovaskulárního systému

Alena Volčíková

Interní kardiologická klinika FN Brno

Koronární jednotka

Rozdělení oběhového ústrojí

SRDCE CÉVNÍ SOUSTAVA

Srdce hmotnost 230 – 340 g

má tvar nepravidelného kužele

PS a PK jsou orientovány dopředu a doprava

LS a LK jsou vzadu, orientovány doleva a dolů

velká část dolní stěny leží na bránici

přední stěna PK a část LK naléhá na hrudní stěnu (dolní část sterna a část žeber vlevo), prekordium

Srdce dělíme na

pravostranné a levostranné srdeční oddíly

pravostranné oddíly pumpují krev do malého (plicního) oběhu

levostranné vypuzují krev do velkého (systémového) oběhu

Srdce

LK

1,5cmPK

Srdce – chlopně

trojcípá – trikuspidální

dvojcípá – mitrální

pulmonální

aortální

Vrstvy srdce

endokard – tenká lesklá blána vystýlající nitro srdce, tvoří srdeční chlopně (cípaté chlopně)

myokard – svalová vrstva tvořená příčně pruhovanou svalovinou, základní stavební jednotkou jsou kardiomyocyty

epikard – povrchový obal srdce, výstelka tvoří viscerální list perikardu

perikard – vazivový obal srdce, skládá se ze dvou listů – vnitřní serózní blánu, která tvoří výstelku perikardiální dutiny a epikard přímo naléhající na myokard

myokardendokard

epikard

perikard

Krevní oběh

Funkce krevního oběhu

Hlavní životně důležitá funkce krevního oběhu je transport krevních plynů, především O2do orgánů a tkání.

transport látek a buněk, významných pro odolnost organismu

transport hormonů a dalších tkáňových působků

transport destiček a krevních faktorů, významných pro srážení krve

podíl na termoregulaci

podíl na udržování rovnováhy vnitřního prostředí

Srdeční výkonZa normálního stavu vypudí levá i pravá komora stahem za časovou jednotku

jedné minuty do oběhu stejný objem krve.

Klinicky se sleduje běžně výkon levého srdce a pod jednotlivými pojmy se rozumí hodnoty levé komory.

Systolický objem – je objem krve vypuzené do oběhu jedním srdečním stahem

u dospělých 70 ml

Srdeční výdej (minutový výdej) – je množství krve, které srdce přečerpá za 1 minutu (CO – cardiac output, MV- minute volume)

u dospělého člověka asi 5,5 l/min., při zátěži 20 – 25 l/min., trénovaní jedinci při fyzické námaze až 35 – 40 l/min.

Srdeční index – minutový objem srdeční vztažený na 1m2

tělesného povrchu a normální hodnota je 3,4l/min./m2

je závislý na věku, pohlaví, trénovanosti jedince atd.

Distribuce krve

Krev vypuzovaná z LK je rozdělována do jednotlivých orgánů a tkání podle jejich významu pro správný chod celého organismu a podle její momentální aktivity, nikoli podle její hmotnosti.

Přednostní zásobení má za všech podmínek mozek a myokard. Ostatní orgány mají relativní přednost vždy v období zvýšené aktivity (trávení, svalová činnost apod.)

Za fyziologických podmínek je minutový ♥ objem rozdělován:

Mozek 15%

Srdce – věnčité tepny 5%

Ledviny 20%

Slezina + trávicí trubice 30%

Kosterní svalstvo 15%

Kůže, kostra a ostatní 15%

Průtok krve v jednotlivých orgánech

Srdce 250 ml/min.

Mozek 750 ml/min.

Plicní tkáň 100 ml/min.

Ledviny 1100 ml/min.

Játra 1300 ml/min.

Slinivka

břišní

500 ml/min.

Svaly 750 ml/min.

Kosti 250 ml/min.

Kůže 300 ml/min.

Štítná žláza 50 ml/min.

Nadledviny 25 ml/min.

Redistribuce krve

Za patologických stavů – při krevní ztrátě, v šoku apod. se rozdělení krve změní – omezené množství krve je využíváno pro centrální orgány, rozhodující o přežití.

Nejdříve se omezí prokrvení v kůži (bledost), poté v kosterním svalstvu (pocit zimy a únavy), dále v trávicí trubici (zástava vstřebávání, ileozní příznaky), a v ledvinách (oligurie).

Teprve při zhroucení oběhu se významně sníží prokrvení srdce a mozku.

Cévní zásobení srdcePravá věnčitá tepna

Arteria coronaria dextra – ACD

Levá věnčitá tepna

Arteria coronaria sinistra - ACS

Ramus

circumflexus - RC

Ramus

interventricularis

anterior - RIA

Pravá věnčitá tepnaACD

zásobuje PS a PK, velkou část el. převodního systému, dolní stěnu LK

v 85% je ADC uzavřená při AIM DS

Ramus posterolateralis dexter –RPLD

Ramus interventricularisposterior – RIVP

Levá věnčitá tepna

RIA zásobuje velkou část LK, přední stěnu

a mezikomorovou přepážku

uzávěr RIA – AIM PS

RC zásobuje boční stěnu LK

uzávěr RC – AIM boční stěny

Ramus diagonalis – RD

Ramus marginalis sinister- RMS

Srdeční kolaterály

Pokud dochází k postupnému uzavírání velkých koronárních tepen, má srdce schopnost vytvářet tzv. kolaterály – drobné tepénky a vlásečnice, které postupně přebírají funkci velké cévy.

Vliv nervového systému na srdce a cévy

Automatická ♥ činnost podléhá vlivu CNS především cestou autonomního, vůlí neovlivnitelného, vegetativního nervstva.

Spojení ♥ s CNS zajišťují dráhy sympatické a parasympatické.

Aktivita obou systémů autonomního centra se mění v průběhu dne.

Vlákna vagu Vlákna sympatiku

Farmakologické ovlivnění vegetativního systému receptory v tkáních reagují nejen na uvolnění

specifického mediátorů, ale i na léky, které mají podobnou strukturu

léky napodobující účinky sympatiku se nazývají sympatomimetika a ty, které působí podobně jako parasympatikus, nazýváme parasympatomimetika

léky, které naopak blokují působení vlastních mediátorů, nazýváme blokátory (sympatolytika či parasympatolytika).

Převodní srdeční systém

SA uzel primární centrum srdeční automacie

tvoří nejrychleji podnět o frekvenci

60 – 100/min. i rychleji je široký 2 mm a umístěn mezi ústím HDŽ

a stěnou pravé síně

AV uzel rozměry 3x2x2 mm

umístěn na pravé straně mezisíňové přepážkypřed koronárním sinem, nad septálním cípem trojcípé

chlopně

fyziologicky zpožďuje vedení vzruchu ze síní na komory

filtruje nadměrný počet vzruchů při

síňových tachyarytmií funguje jako sekundární (náhradní) centrum

automacie, kdy v tzv. junkční oblasti se tvoří vzruchy

o frekvenci 40 – 60/min.

Převodní srdeční systém

Hisův svazek

odstupuje z dolní části AV uzlu

jediné místo, kde se převádí vzruch ze síní na komory

Tawarova raménka

pravé a levé raménko

pravé – uloženo pod endokardem, prochází mezikomorovou přepážkou a z ní přechází na přední stěnu PK

levé – větvení podobné, septem přechází na LK

Purkyňova vlákna

zprostředkovávají styk s komorovou svalovinou

Náhradní vzruchy v komorách

o frekvenci 20 – 40/min.

Vznik EKG křivky

Cévní soustava

Arterie

Kapiláry

Žíly

Arterie - tepny

vedou krev směrem ze srdce

stěny jsou velmi silné a pružné

vedou okysličenou krev a živiny (výjimku tvoří plicní oběh)

uloženy hluboko mezi svaly nebo v tělních dutinách

nemají chlopně

artérie v řečišti organismu tvoří vysokotlaký systém

obsahují krev bohatou na O2, jasně červenou a chudou na CO2

malé artérie – arterioly mají svalovinu, která svým napětím a tím cévním odporem určuje TK a prokrvení jednotlivých orgánů a tkání

Složení cévní stěny

1. Povrch tepen – adventicia

- je složena z kolagenní hmoty, hlavní opora cévní stěny

- oslabení – ateroskleroza

2. Střední vrstva – media

- kruhovitě uspořádaná hladká svalovina

- mezi bb je elastin a kolagen

3. Vnitřní vrstva – intima

- hlavními složkami je endotel a bazální membrána

- endotelové bb jsou vysoce metabolicky aktivní, slouží k transportu látek mezi krví a cévní stěnou

- neporušená endotelová výstelka vytváří nesmáčivou plochu, která zabraňuje shlukování trombocytů a vzniku trombu

Kapiláry

tenké cévy, tvoří spoje mezi tepnami a žílami

stěnu tvoří jediná vrstva endotelových buněk

tvoří velmi rozsáhlou síť

mají cílovou funkci celého krevního oběhu – výměnu s tkáněmi

proud v nich je pomalý, tlak nízký

kapilární prokrvení nejvíce trpí za šoku

je nerovnoměrné, kapiláry se plní špatně nebo naopak v nich krev stagnuje

tenká stěna se snadno poruší, uvolněnými póry snadno unikají do okolní tekutiny

Žíly - veny

poslední úsek, který svádí postupně krev až do pravé nebo levé síně

stavba podobná jako u tepny, stěny jsou tenčí, mají méně svaloviny, v dolní polovině těla jsou opatřené chlopněmi

je v nich nejnižší tlak

žíly systémového řečiště obsahují krev chudou na O2, tmavě červenou a bohatší na CO2

žíly plicního řečiště jsou naplněny krví opačného složení

do systémových žil ústí lymfatické cévy a hrudní mízovod

Lymfatický systém

absorbuje přebytečné tekutiny a zajišťuje jejich návrat do krevního řečiště

odstraňuje jedovaté zplodiny vznikající v průběhu metabolických procesů v organismu nebo toxické látky, které do organismu vstupují z vnějšího prostředí

Lymfatický systém je složen:

lymfatické kapiláry, cévy, uzliny,

mízovody, orgány

Lymfatický systém je nedílnou součástí imunitního systému člověka.

Lymfatický systém

má počátek v lym. kapilárách vedoucích podél tepen a žil

lym. kapiláry se spojují v lym. cévy, které mají chlopně bránící zpětnému toku lymfy

lym. uzliny najdeme v průběhu lym. cév, které se podílejí na tvorbě lymfocytů a protilátek imunitního systému, filtrují protékající lymfu a zadržují toxické látky

lym. cévy se spojují do dvou velkých lym. mízovodů, které ústí do hlavopažních žil

největší je hrudní lymfatický mízovod

Lymfa

je bezbarvá tekutina kolující v lymfatickém systému

sbírá se z celého těla a vrací se do krve

složení lymfy je podobné krevní plazmě

denně se vytvoří 2 – 3 litry

její funkce je odvod přebytečné tekutiny, odvod tuků a ochrana organismu

Funkce jednotlivých složek krveKrev tvoří náplň oběhového ústrojí.

celkový objem nikdy zcela nekoluje, za klidových podmínek je vždy část uskladněna

objem kolující krve je významný klinický ukazatel, protože svědčí o kvalitě prokrvení

za fyziologických podmínek je nejnižší v klidu, stoupá při tělesné námaze

za patologických situací (šok) se krev zadržuje v rozšířených kapilárách, kde se městná a neúčastní se účinné výměny

složení krve: 55% krevní plazma, 45% krevní elementy

Červené krvinky - erytrocyty

jsou nejpočetnější složkou krve

transport dýchacích plynů – O2 a CO2

udržují stálé pH krve

hlavní stavební složkou je hemoglobin

celkový objem se nazývá hematokrit

jsou bezjaderné – nemohou se dále dělit

obsahují nejvíce Fe ze všech bb těla

tvoří se v kostní dřeni

zanikají ve slezině

životnost je 120 dní

za dobu svého života urazí v krevním oběhu asi 1000 km

Sedimentace červených krvinek

necháme-li stát nesrážlivou krev ve zkumavce, rozdělí se její součásti podle své hustoty

zvýšení rychlosti sedimentace je známkou probíhajících chorobných stavů v organismu

muži 2 – 5 mm/hod.

ženy 3 – 8 mm/hod.

Bílé krvinky – leukocyty

účastní se obranných reakcí organismu, pohlcují částice, které jsou tělu cizí – fagocytóza

pravé bb, obsahují buněčné jádro

krev je pro ně pouze transportní prostředí

obsaženy v krvi, míze, tkáňovém moku i ve tkáních (brzlík, slezina)

délka života je různá –od několika hodin (neutrofily) po 100 dnů (T-lymfocyty)

Krevní destičky – trombocyty

jsou nejmenší, bez buněčného jádra

jsou to úlomky buněk kostní dřeně

mají význam při srážení krve

vznikají v kostní dřeni

životnost je 12 dní

Krevní plazma

slámově zbarvená, lepkavá tekutina bez krevních buněk je tekutou složkou krve mají vazebnou schopnost je důležitým obsahem bílkovinKrevní sérum krevní plasma bez fibrinogenu,

tzn. krevní plasma, která vznikla po srážení krve v krevním séru

se stanovují koncentrace iontů, enzymů…

Děkuji za pozornost