anna frankova cs version finale - rvp · 2014. 3. 6. · konference ve wannsee, kterou naplánoval...

50

některé státy, jako například Velká Británie a Francie,

se snažily Hitlerově agresivní

zahraniční politice ustupovat.

Další, jako například

nizozemí, doufaly,

že je zachrání jejich neutralita.

Jsme

v bezpečí?

Myslím, že

pro teď ano.

Kdybych tak

mohl začít

podnikat

v Anglii.

V srpnu a v září 1939

se situace rapidně

zhoršila.

dne 1. září

německo napadlo

Polsko,

které bylo následně

rozděleno mezi

německo

a Rusko…

Dne 23. srpna

podepsalo

nacistické

německo

se Sovětským

svazem Pakt

Ribbentrop-

-Molotov

o vzájemném

neútočení, a rozdělily

si mezi sebou sféry

vlivu.

nedokázali si představit,

že by byli rozděleni.

…a 2. září do války

vstoupily Velká Británie

a Francie, které vyhlásily

válku německu.

Otto znejistěl

a napsal o svých obavách

své sestřenici Milli

Stanfieldové do Londýna.

Ale drahý,

jak bychom to bez

nich vydrželi?

nabízí nám, že se o Anne

a Margot postará.

V dubnu 1940 píše Margot

dopis Betty Ann Wagnerové,

americké kamarádce,

o svých obavách…

„německá

armáda

postupuje

v norsku…“

„Často si

pouštíme

rádio…

nizozemí je

malá země

a sousedí

s německem.

necítíme se

v bezpečí…“

Otto překládal dopisy pro Juanitu, se kterou si

dopisovala Anne. Jejich témata byla veselejší.

„…Přikládám

pohlednici Amsterdamu…

Mám jich asi osm set.“

Pošlu

tuhle

s kanálem!

Dopisování se

zanedlouho

náhle přeruší.

Anna frankova_CS version finale.indd 50Anna frankova_CS version finale.indd 50 10.4.2013 9:18:2210.4.2013 9:18:22

51

Tati… Mami…

nemohu spát…

Co je to za

hluk?

Ráno 10. května

1940…

německá letadla…

Anne, situace je

vážná…

V dubnu 1940 německo napadlo

Dánsko a norsko

a 10. května 1940 vpadlo do

nizozemí,

Belgie a Lucemburska.

Po devastujícím

bombardování centra

Amsterdamu se

nizozemská armáda

15. května vzdala.

nacisté

jsou tady.

„Dohoda o kapitulaci byla

podepsána…“

Miláčku, jsme

v pasti!

Jedna skupina obyvatel

je nadšeně vítala:

nizozemští nacisté.

Aspoň, že jsme

všichni spolu.

V květnu 1940 byl zřízen koncentrační tábor Osvětim,

který se nacházel v okupované části Polska. Stal se

součástí systému táborů, jenž začal fungovat v roce

1933 v německu, a který se postupně rozšiřoval, když

německo připojovalo a dobývalo další území.


52

V prvních dnech nacistické okupace se někteří

Židé pokusili o útěk, další byli tak zoufalí,

že spáchali sebevraždu…

nic, Anne…

Slyšel jsi

o tom páru…

Co??

V květnu 1940 Arthur Seyss

Inquart, německý Říšský komisař

pro nizozemí, prohlásil:

My němci jsme nepřišli

okupovat tuto zemi…

ani proto, abychom zde

zavedli náš politický

systém.

I po obsazení Ottovo podnikání

pokračovalo jako dříve. Pektin a koření se

stále prodávaly.

Dobré zprávy…

držíme se nad

vodou!

namísto spojeneckého vítězství, v které Otto doufal,

německá armáda rozprášila francouzskou armádu a v červnu

1940 byla Francie nucena podepsat kapitulaci…

S těžkým srdcem

vám musím oznámit,

že je třeba ukončit

všechny boje.

Dne 1. prosince se společnost přestěhovala

na novou adresu: Prinsengracht 263.

Skvělé!

Konečně můžeme mít všechny

stroje

na mletí koření v přízemí.

Ano,

a navíc

je to ohromná

budova.

A má dokonce

zadní trakt…


53

Jednalo se o tři sta let starou budovu nedaleko kanálu. Sklad se

nacházel v přízemí, kanceláře byly v prvním patře a další skladové

prostory ve druhém a třetím patře.

Část zadního traktu byla pronajata

lékárníkovi Arthuru Lewinsohnovi,

Ottovu příteli. Zbývající část a půda

zadního traktu byly prázdné.

Anne občas chodila do kanceláře,

někdy i s Hanneli nebo jinými kamarádkami.

Telefonovala nebo

si hrávala s psacím strojem.

Ani

náhodou!

Slečnu

Goslarovou,

prosím…

Vsadím se, že

jsem rychlejší

než ty…

…nebo

lila z okna

vodu…

Ticho,

Hanneli…

Cha

cha!


54

Její chichotání bylo nakažlivé, bylo

těžké se na ni za její rošťárny zlobit.

Anne,

neměla bys…vzdávám

to!

nacisté brzy začali vydávat represivní nařízení,

jejichž cílem bylo Židy izolovat:

5. října 1940 – všichni státní úředníci musejí

doložit, zda jsou či nejsou Židé.

22. října 1940 – firmy, které vlastní nejméně

z 25% Židé, musejí být evidovány.

7. ledna 1941 – Židé nesmějí navštěvovat kina.

15. dubna 1941 – Židé musejí odevzdat rádia.

31. května 1941 – Židé nesmějí navštěvovat

pláže, koupaliště, parky, lázně a hotely.

V říjnu 1940 musely být židovské podniky evidovány.

Otto ve snaze udržet kontrolu nad firmou převedl

svůj podíl na své loajální zaměstnance Johannese

Kleimana, Viktora Kuglera a Jana Giese.

Samozřejmě,

že tajně

zůstal ve

vedení on.

nacisté moje

podniky

nedostanou…

na začátku roku 1941 nacisté provokovali bitky

s amsterdamskými Židy: 11. února byl zabit jeden

nizozemský nacista a v únoru byli napadeni němečtí

policisté. nacisté odpověděli zatčením 427 židovských

mužů a jejich deportací do koncentračního tábora.

Zanedlouho jejich rodiny dostaly zprávu, že jejich

manželé, otcové či synové „zemřeli“…


55

Koncentrační tábory

První koncentrační tábor byl založen 22. března 1933 v Dachau,

necelých 20 km od Mnichova.

Byl určen pro odpůrce Hitlera

a pro nacistickému režimu nepohodlné skupiny obyvatel.

Vězni byli rozlišováni barevnými

trojúhelníky na uniformách.

Političtí vězni měli červený; kriminálníci

zelený; „asociálové“ černý;

homosexuálové růžový; Svědci Jehovovi

fialový; emigranti modrý

a Židé žlutý.

Počet koncentračních táborů rostl s počtem vězňů: 1936

Sachsenhausen, 1937 Buchenwald, 1938 FlossenbÜrg

a Mauthausen (Rakousko), 1939 RavensbrÜck.

Podmínky

tam byly otřesné

a zacházení s vězni

brutální. Po roce 1938 – obzvláště po

křišťálové noci – bylo v Rakousku

a německu zatýkáno stále více

a více Židů. Vězni byli používáni pro

otrocké práce.

V prvních letech války

likvidovaly Židy na nacisty okupovaných územích

východní Evropy vražedná komanda nazvaná

Einsatzgruppen.

Od roku 1941 byly na okupovaném území

Polska budovány vyhlazovací tábory:

Chelmno, Belzec, Sobibor, Treblinka, Osvětim –

Březinka a Majdanek. První experimenty s vražděním

v plynové komoře se odehrály na podzim 1941

v Osvětimi.


56

Mých také.

Tři z nich

jsou mrtví.

několik našich

známých bylo mezi

zatčenými.

ne mrtví,

zavraždění.

na protest proti zatýkání byla

v Amsterdamu a několika dalších místech

uspořádána stávka.

Tisíce lidí přestaly pracovat, ale německé

síly brzy a rázně zakročily.

Frankovi a jejich známí byli zasaženi

a vystrašeni událostmi z února 1941…

Se stále vzrůstajícími obavami o rodinu

kontaktoval Otto v dubnu 1941 svého

dávného spolužáka ze studií nathana Strause

juniora a Juliuse a Waltra Holländerovi,

bratry Edith.

Kdo jiný než

oni by nám mohl

pomoci dostat

se do Spojených

států?

Dne 22. června 1941 nacistické německo zahájilo operaci

Barbarossa: s více než třemi miliony vojáků vpadlo na

území Sovětského svazu. Rozlehlá území rychle upadala

do německých rukou…

…a miliony židovských mužů,

žen a dětí bylo zastřeleno

komandy Einsatzgruppen.

Otto se snažil

zorganizovat útěk do

Ameriky přes Kubu, ale…

Získat pět

povolení k výjezdu

je nemožné…

Jak bychom

se jen mohly

osvěžit?

Já bych

tak ráda šla na

koupaliště…

Anne

a

Margot

si

nebyly

vědomy,

co

rodiče

tak

trápí.

německo

čechy

polsko

ukrajina

švédskonorsko

franciemaďarsko rumunsko

lotyšsko

sovětský svaz

slov.


57

Dne 16. července se konala radostná událost:

svatba Miep a Jana Giese.

Druhý den pro ně

Otto Frank uspořádal oslavu.

Anne přinesla stříbrný tác,

dar od Frankových a kolegů

z kanceláře…

…a servírovala

na něm nápoje

a občerstvení.

To je škoda,

že Margot a babička

jsou nemocné

a máma s nimi musela

zůstat doma.

Ano!

Už mi to

jde líp!

Krátce po svatbě odjela Anne se Sanne a jejími

rodiči do Beekbergenu vzdáleného asi 50 km

od Amsterdamu, kde si Sannina teta se strýcem

pronajali výletní domek.

Ale pak začalo

pršet a pršet…

Anne napsala:

„Hodně čtu,

je to škoda,

že nemůžeme

jít ven, je tu

takový klid…“Aspoň nás tu nic

neruší.

na venkově totiž

nebyly neustálé

letecké poplachy.

Drahoušku,

máš ale tolik práce…

Pořád však pršelo.

Anne napsala otci:

„nemohl bys mne přijet

někdy navštívit?

To by bylo skvělé.“


58

Taťko, ten hotel

je tak krá-á-ásný!

Ano a je tu

takový klid…

Možná proto, aby mu Anne odpustila,

že ji nepřijel navštívit do Beekbergenu,

vzal ji Otto na pár dnů v září 1941 na venkov,

do hotelu Groot Warnsbrot

nedaleko Arnhemu.

Anne s Ottou nalezli Amsterdam plný

nápisů zakazujících Židům vstup

na různá veřejná místa.

To nevadí,

pustíme si filmy

doma.

Taťko,

jsou

všude.

Snažili se

sžít se všemi

těmi zákazy.

V té době Anne a Margot začaly

navštěvovat hodiny judaismu

u rabína Mehlera…

…a Margot se

stala členkou

sionistické

mládeže.


59

Židovskou

školu?

nacisté ale šli dál: všechny židovské děti

musí navštěvovat…Ano,

jenom pro

židovské

studenty

s židovskými

učiteli.

To bude

divné…

Bude mi chybět

paní učitelka

Kuperusová.

V září 1941 se Anne

s paní učitelkou

rozloučila.

Je mi

to líto,

Anne…

nikdy jsem si

neuvědomila, kolik

židovských žáků jsem

měla ve třídě.

nicméně děvčatům se v židovské škole

líbilo. Učitelé ve snaze vytvořit

důvěrné prostředí s žáky úzce

spolupracovali.

Ti,

kterým se

podařilo

přežít válku,

na toto

období

s radostí

vzpomínali.


60

„Všechno je v pořádku,“ napsala Anne

v dopise babičce.

„nejprve jsme často bývaly

ve společnosti chlapců…“

„…ale teď naše vztahy trochu ochladly,

protože jsou vážně otravní.“

Prosím, můžu

s tebou ven?

ne,

já!

ne,

vem

mě!

Hanneli a Anne chodily do stejné třídy…

Dost,

Anne! napíšeš mi sloh

na téma „ukecánek“!

…stejně jako Jacqueline van

Maarsenová, Annina nová kamarádka.

Anne a Jacqueline se potkaly

hned první den v židovské škole.

Ty také

jezdíš tudy?

Ano!

Tak to

můžeme

jet společně.

Já bydlím

v Merwedeplein.

nechceš

přijít

k nám

domů?

moje sbírka

filmových hvězd. mám

i spoustu pohlednic

s královskou rodinou!

Ano! Jen musím

zatelefonovat

rodičům a říct jim,

že jsem tady.

napíšeme

společně

úkoly?

Brzy se z nich

staly nejlepší

kamarádky.


61

V zimě 1941 bylo Židům zakázáno bruslení,

jež Anne tolik milovala.

To

není fér! Zrovna

když mi to

začalo jít.

Její

bratranec

Buddy Elias

byl výborný

krasobruslař…

…Anne snívala o tom, že by mohli

vystupovat společně …

Jen Moortje, kočička, kterou dostala na

konci roku 1941, jí přinášela radost.

Budu se

o tebe starat.

A

starala

se.

Dne 7. prosince 1941

napadlo

423 japonských

letadel americký

přístav Pearl Harbor

na Havaji. Útok

způsobil rozsáhlé

škody a zapříčinil

smrt 2.402 osob.

Dne 8. prosince

vyhlásily Spojené státy a Velká

Británie válku Japonsku.

O tři dny později vyhlásily

německo

a Itálie válku Spojeným státům.

Teď už nemáme

šanci se do Ameriky

dostat, ani přes Kubu,

ani jinudy.


62

Mapa: Válčíc

í strany (19

42)

Spo

jenci a s

tát

y O

sy p

o ú

to

ku

na P

earl H

arbo

r, který e

vro

pský

ko

nflik

t z

měnil n

a k

onflik

t

světo

vý.

Západní spo

jenci

Západním

i spo

jenci

okupo

vaná ú

zemí

Výcho

dní spo

jenci

Osa

Území o

kupo

vaná O

so

u

včetně v

ichis

tic

ké F

rancie

neutrální stát

y


63

Hitler a nacisté považovali Židy za své největší nepřátele.

V druhé polovině roku 1941 Hitler rozhodl o vyvraždění

všech evropských Židů. na prosinec bylo naplánováno tajné

setkání, kde měly být dohodnuty podrobnosti, ale kvůli

útoku na Pearl Harbor bylo odloženo. Až 15. ledna 1942

se ve vile u berlínského jezera Wannsee sešlo 15 vysoce

postavených nacistických představitelů. na konferenci bylo

rozhodnuto o „konečném řešení“ tzv. židovské otázky.

Konference ve Wannsee, kterou naplánoval a vedl Reinhard

Heydrich, šéf Hlavního úřadu říšské bezpečnosti,

trvala jen necelou hodinu a půl.

Konference ve Wannsee Adolf Eichmann, pohlavár Gestapa a jeden z účastníků

konference, sepsal počty Židů v evropských státech,

kterých se to mělo týkat.

jednalo se o 11 milionů osob,

nejvíce v Sovětském svazu,

Polsku a Maďarsku.

Heydrich na počátku sdělil, že ho říšský maršál Hermann

Göring jmenoval pověřencem pro přípravu konečného řešení

židovské otázky v Evropě. Pak prohlásil: „Židé se mají posílat

po dobu konečného řešení na práce na východ pod příslušným

vedením…“ „…přičemž jich bezpochyby velká část zmizí

přirozeným úbytkem.“

nakonec dodal: „Se zbytkem… se bude muset vhodně naložit,

protože půjde o nejodolnější z nich… při propouštění na

svobodu je třeba na ně pohlížet jako na zárodek nového

židovského rozmachu.“

V roce 1960 Adolf Eichmann ke konferenci dodal:

„Po konferenci jsme se Heydrich, Müller a moje

maličkost pohodlně usadili u krbu…“

„Pak jsme si společně poseděli, ale ne proto, abychom

hovořili o pracovních záležitostech, ale abychom si po

hodinách námahy trochu odpočinuli.“

nebylo pochyb o tom, že formulace „zmizí

přirozeným úbytkem.“ a „vhodně naložit“

odsoudily veškeré evropské Židy ke smrti.


64

nový rok 1942 začal pro Frankovi smutně. 29. ledna

zemřela babička Holländerová na rakovinu a byla

pohřbena na židovském hřbitově za Amsterdamem.

Zvěstí o tom, že Židé mají odjet do

pracovních táborů, přibývalo.

Hermanne, musíme být připraveni.

Zadní trakt bude dobrým místem

pro úkryt…

…a dostatečně

velikým pro sedm lidí.

Musíme to probrat

s Kuglerem

a Kleimanem.

Johannes Kleiman a Viktor Kugler souhlasili.

Kleiman a jeho bratr během následujících týdnů

nanosili tajně a po pracovní době do zadního traktu

nábytek a jídlo.

na konci dubna nacisté vydali nařízení, že všichni

nizozemští Židé starší šesti let musí nosit

židovskou hvězdu.

Anne, pamatuj si,

že musí být stále vidět…

Ano,

mami…

nizozemí nebylo jedinou zemí pod

nacistickou vládou, kde museli

židé nosit hvězdy.

Když Ottovi zaměstnanci viděli hvězdu

na jeho kabátě, chovali se, jako by tam

nebyla.

Dobré ráno,

pane Franku.

Dobré

ráno,

Otto.


65

Jednoho dne ráno zavolal Otto

do své kanceláře Miep…

Miep, musím ti říct něco

opravdu důležitého.

Je to vlastně

tajemství.

Chystáme se tady ukrýt.

Chtěla bys nám pomáhat,

zásobovat nás jídlem?

Ano,

určitě.Miep, postihy za

pomoc Židům jsou

těžké: vězení,

možná i…

Řekla jsem

„určitě“

a tak

to myslím.

Stejnou otázku Otto

položil Bep Voskuijlové.

Vy víte, že to

udělám, pane

Franku.

nejtěžší

ale

bylo…

…nedat na sobě znát obavy před

Margot a Anne.

Ano, vloni

byla babička

v nemocnici...

Letos

konečně oslavíme

tvoje narozeniny,

Anne.

…a předloni

zrovna

němci vpadli

do Holandska.

Babičko moje……jak moc mi

chybíš…

Pomůžeme ti na to

zapomenout!


anna frankova cs version finale - rvp · 2014. 3. 6. · konference ve wannsee, kterou naplánoval...

Documents