archa - 2011 / 1 - nejen podsady a kotlík

8/7/2019 Archa - 2011 / 1 - Nejen podsady a kotlk

1/24


2/242

Spektrum aktvit a innos, kterm sednes mlad lid mohou ve svm vol-nm ase vnovat, nebylo snad nikdypestej. Stle astji se potkvms pteli, kte hned po kole spcha- do klubu mladch manaer, pot

na setkn se svmi spoluky v rmciejich studentsk spolenost a veer

teba zajdou na pednku o street-artu, kterou pro n zprostedkovalosdruen, jeho jsou leny. Krom tohose minimln jednou ron astnmezinrodn mldenick vmny sesvmi vrstevnky z cel Evropy, kdevdy navou nov ptelstv, zska- pleitost poznat zajmav msta

a seznmit se s mstn kulturou. Neo-ceniteln zitky a zkuenost z tchtoaktvit jsou pak asto zdrojem mot-vace k tomu, aby se pustli do ppravvlastnho projektu, a dali tak monostobjevovat svt dalm mladm lidem.

kola vechno

nenauJako len organizace, kter pravidelnpipravuje obdobn akce na nrodni mezinrodn rovni, jsem za-stncem aktvit, kter mladmlidem pomhaj s rozvojem jejich do-vednos a schopnos. Pedevm pak

takovch, kter se ve kole ani v rodinnemaj monost nauit. Zptn vazba(nejen) od naich astnk nm dvna vdom, jak pozitvn vliv na nmlapartcipace na tchto akcch. Velmi in-spirujc jsou rovn osobn rozhovorys pedchozmi astnky, pi kte-rch se dozvte, jak je ptomnostv danch organizacch obohatla.

Jsou vak rovn mezi nmi sdru-en, kter svm psobenm, a upmo nebo nepmo, podporuj za-mstnanost mldee a uplatovnabsolvent na trhu prce. Jist nennovinkou, e stle mnoho mladchlid m velk poe pi hledn pr-

ce a el vysok rovni ekonomic-k nejistoty. astm dvodem ne-ochoty zamstnavatel pijmat naurit pozice mlad kandidty jezejmna nedostatek zkuenos nebochybjc jazykov vybavenost.

Bonus prozamstnn

zde vak me vrazn pomo-ci innost organizac, vnujcch se

ladm lidem, kte maj zjemo dan profesn obor a jsou ochotnivnovat svj as a energii sebezdoko-

alovn a zskvn zkuenos. A use jedn o spolky sdruujc technolo-gick nadence, projekty na podporu

nann gramotnost, iniciatvy pod-orujc mlad lidi se zjmem o podni-n nebo sdruen vyslajc studentya ste do zahrani, jejich innoste vraznm zpsobem pomociladm lidem uplatnit se v danm

oboru. ada astnk, kte proliednm z naich projekt na podporu

talentovanch mladch lid se zjmemo internet a potae, dnes pat mezipikov odbornky, zamstnance me-zinrodnch spolenosnebo spninternetov podnikatele.

Jsem velmi rd, e i tyto organizacea jejich projekty zskvaj pozitvnohlasy jak ze strany len, tak ze stra-

y rodi a irok veejnost. Podporaeformlnho vzdlvn, mezinrod- spoluprce v oblast mldee nebo

aktvity na zvyovn ekonomick gra-otnost obyvatelstva formou projek-

t pro mlde jsou dnes tak progra-ov sloky mnoha insttuc a jejich

aplovn pat do priorit rznchsvtovch organizac.

okud se i vy rozhodnete, e budetest svho volnho asu vnovat po-dobnm innostem, uritm pisp-ete ke svmu osobnmu, a mon poz-

dji i profesnmu rozvoji.Kamil Zeman

Autor je lenem pedstavenstva RDM

IlustranfotoH

vzdrnaaradioklublzeskhomstaKarlovyVary

Nejen podsady a kotlk

vodnk

ZpravodajRDMo vchov

a vyuitvolnho asu dta mldeeRegistrace Ministerstvem

kultury: MK R 8135

Tematick skupina 13/A8,

ISSN 1212 5016

Podvn novinovch zsilek

povoleno eskou potou, s.p.,

odtpn zvod Peprava,

.j. 1259 / 99 ze dne 29. 3. 1999

Vychz 6x za rok . Toto slo vylo

v beznu 2011.

Zpravodaj Archa je nekomern

tiskovinou, kter nen urena

k prodeji.

Redakce:

Ji Majer vedouc redaktor

Adresa redakce:

esk rada dt a mldee

Senovn nmst 977/24,116 47 Praha 1

tel.: 234 621 210

e-mail: [email protected]

IO: 68379439

Graf. prava a sazba:

David Urban

Tiskne REFOS, Praha

Fotografie z archivu RDM

a jejch lenskch sdruen.

Podrobn informace ke zpravoda-

ji Archa lze nalzt na internetov

adrese archa.crdm.cz

ARCHA


3/243

Fotoarchivauto

ra

Nae tma

omsk debatn liga je vzdlva-c program organizovan Asociacdebatnch klub, o. s. za podporyOpen Society Institute New Yorka Open Society Fund Praha.

V nvaznosti na nejlep tradici vzd-vn prostednictvm soutn de-

aty navazuje na stejn spn pro-gram Debatn liga, uren zejmnastudentm stednch kol.

Soutenm se astnci nensilnouformou u obhajovat sv nzorya prezentovat je na veejnosti, vy-

ledvat, zpracovvat a pouvatinformace, vcn oponovat. St-vaj se sebevdommi a znalmi.

pitom je to zbava! Dlouhodobzkuenosti ze zahrani ukazuj, e v-uka prostednictvm debaty podpo-uje uen zahrnutm prvk volnoa-

sov aktivity a zejmna soutivosti.

Debata (nejen) v Romsk debatn lizem pesn dan jednoduch pravidla.Proti sob nastoup dva dvoulen-n tmy, jejich kolem je v danmtmatu najt a pojmenovat problma navrhnout jeho een. To se paknsledn pokus obhjit v konkurencieen druhho tmu. Tmata vybr-me v bezprostednm okol, v bnmivot kadho z astnk soute.

Samotn debat samozejm ped-chz zakolen i faktick pprava.Nejspnj jsou v Romsk debatnlize podobn jako v ostatnch de-batnch soutch ti debati, ktena svm zlepovn dlouhodob samipracuj i mimo organizovan ligovturnaje.

Odmnou za snaen celosttnhokoordintora a necel destky st-

lch lektor dobrovolnk Asocia-ce debatnch klub je zlepen spo-leenskho uplatnn absolventprogramu. Jen mloco pot vce,ne zjitn, e mezi trojic finalistv nominacch na ocenn Gypsy Spi-rit za nejlep volnoasovou aktivitu

pro romskou mlde pro rok 2010byl vedle Asociace debatnch klubs Romskou debatn ligou rovn je-den z bvalch absolvent tohotovzdlvacho programu.

Vlastimil Waic

Autor je editelem sout Romsk debatn ligy

PR konzultantem Asociace debatnch klub, o. s.

Kotlky a podsady vnmm jako tma letnch przdnin. Ji ped lety jsemvyenil msto mezi vedoucmi v jednom turistickm oddlu v rmciPionra, pesto vak tbornick dovednosti identifikuji vce se zbavou,

ne s pnosem k ivotu v sou

asn spole

nosti. B

hem kolnho roku tedyzstvm vrn prci s mlde, ale namsto vuky obsluhy dvoumun pily

se vnuji vuce soft-skills komunikanch a spoleenskch dovednost roz-vjench nejen u talentovanch stedokolk, ale i u mldee romskv rmci Romsk debatn ligy.

Nco uitenho do ivota

esk republikyasociace debatnch klub

Poslnm Asociace debatnchklub, o. s. je podporovat mravn,sociln a intelektuln rozvoj dta mldee. Svho cle dosahu-jeme organizac mezinrodnhoDebatnho programu Kar-la Poppera. V duchu Poppe-rovy teorie falzifikace ne-

hledme debatou odpovdi,a u vbec ne kompromisy.Spe se sname uit klst otzky,a piblit se tak pravd. Pod-porujeme oteven myle-n a otevenou spolenost.Zdroj: www.debatovani.cz


4/244

fotoFrantiekFr

a

Co me bt na Velikonocch zajma-vho? Vdy je to jen e, e (bl-to), pak vkend a pak trochu erve-n (myleno pondl) Doufm, eastnci naich tradinch velikono-nch setkn si toto ji nemysl, stejnako jsem j kdysi zmnila nzor. Fajn

parta, to je pedpoklad spchu ka-

d akce. Ovem zait vlastn ritul,smyslem naplnn zvyky, ze kterchse vytvo tradice to je kapitl sku-piny, kter vrv zitky do pamtia thne do budoucna. Velikonocesou v tomto vzvou.

Prvn velikononsetknJako dve jsem si svoje prvn ve-likonon setkn uvala, ovems obavami, co pijde nakonec. Ne-sem z kraje, kde by se mrskut n-ak zvl proval, tak m netr-

pily pedstavy njak eby. Spstrach, e si m ani nikdo nevimne.

Pro opan ppad jsem si pivezlaz domu njak okoldov vaj-ka, abych nemla przdn ruce.Pekvapilo m, kdy na Blou so-botu organiztoi vypochodovaliz kuchyn s platy uvaench vajec.Nastalo spolen holi barvena zdoben vajec. Bylo hezky, tak-e u stol venku. Parda! Tedy prom bylo parda hlavn se dvat nadruh, protoe jsem poprv vid-la zdoben voskem a dvat se bylosnaz, ne to zkouet. Taky se barvilov mnoha nlevech, tolik by se mi jichdoma nechtlo ani rozdlvat. Vajecbylo neskuten mnostv, take seke konci pipojili i kluci. Pletli si mezi-

tm pomlzky.

Proutn ritulHa, tou dobou jsem to vnmala jenako njakou formalitu. Ale pozor.

To jsem si neuvdomovala, jak jeto ritul! Holky tady nepotebu-em Star kluci si u dvno pedem

lmou hlavu, kde sehnat vhodn

routky. Nesm se podcenit vasnamoen. Po spolenm chlapskmsil plavou v kdi s vodou dest-y hrdch exempl od snad de-

seticentimetrovch a po giganty(za ta lta u vm, e nejnebezpe-j jsou spe prmry) a eka-

na pondl. Podivovala jsem se,ro je kluci tak klidn opoutj

vdy nen nic snazho, ne pomlz-y zaantroit, a tak je odzbrojit!

Vlastn dodnes nevm, pro si to d- z ns nedovol.

Jak probh pondlek, nebuduozepisovat. Ani skandl, ani nuda;

dn dvka nen ani znien, anizapomenut. Ostatn kad roke troku jin. Myslm, e to nena Velikonocch to nejdleitj.

Znte to moudro, e s km si

o Velikonocch vymnte kousek va-ka (my to realizujeme pi brun-chi podobn sndani v nedli rno),s tm se za rok zase shledte?

Marie Lukasov

vedouc ze Stediska Radost, o. s.

Jako jsou letn przdniny v prbhu roku kolka slem jedna, tak je i letntbor vinnosti naeho sdruen (Stedisko Radost, obansk sdruen).Ale vce u o kotlkch ani slovo, neborok m 12 msc a kadas sv

pleitosti n

co zat a poznat. Jako t

eba o Velikonocch

Co je na Velikonocch radostn?

Nae tma


5/245

fotoMartinSuka

naTJ

Zahjenpobytunaerve

nmHrdkumlooficilnrz

N

aSilvestranastane

poutnlampiontstkadsimepipsatneb

onamalovatsvpn

Ternnhraskolyseprothlaa

doveera...

J

ednoduchpavuinatojeprozd

ravhobrnkaka,pronevidomhov

zva...

Nae tma

Experiment Do dna!Ve dnech 28. prosince a 1. ledna a letech 20102011 se uskutenil vdeckexperiment, majc za cl dret skupinu zhruba dvou destek jedincv nezvyklch podmnkch a pozorovat jejich reakce.

ento pokus dostal kryc podnzevSilvestr jinak alias Do dna. V neplisterilnm prosted skautsk zkladnyv ervenm Hrdku u Sedlan vznik-a navzdory nepznivm podmnkmaborato, v n se po nkolik dn m-

sily rzn lidsk povahy a osobnosti.

Vsledn sms vykazovala harmo-ickou vni a barvu. Objevovaly sezn reakce jednotlivch prvk nazn podnty nkdo si piel na

sv pi venkovnch pohybovch akti-vitch, jin pi vyrbn svek, dis-

uzch i zpvu. Pokud je mi znmo,dn z reakc nebyla tak mocn, e

y dan jedinec vypnil. Jak by tak

mohl, kdy nad vemi od zatku ado konce bdl velk Kekel...

Nov rok byl nakonec pivtn la-boratorn pipravenm koktejlempodvanm ve velkch zkumavkchz toho, co si kad vypreparoval.Vstup do roku 2011 ml tedy rznpchut, doufejme, e nkter z-stanou pouze symbolick (jako tebakyselost octa).

Vm, e mluvm i za ostatn lenyvzkumnho tmu u se tme nadal experiment!

Eva Svobodov

ivot trochu jinak

Sdruen ivot trochu jinak pipravu-je rzn integran aktivity nejen prosv leny, ale i pro dal mlad lidise zrakovm i tlesnm postienmi bez nj z cel republiky. Vcesnmk najdete ve fotogalerii nawww.zivotjinak.cz.


6/246

fotoAlenaTum

ov

fotoLiborLepk

Zatmn Slunce jsme v ter4. ledna 2011 pozorovali i v Kltercinad Oh. Nkte mli speciln br-le, jin star diskety. Tdy maj oknaprv na jihovchod, take jsme ne-museli ani ven. Nejdve Slunce bylopod velkm mrakem, ale kolem pldevt u zaalo vykukovat a bhemdeseti minut bylo vidt a do pl je-denct velice pkn. Zkouela jsemzatmn i fotit, bohuel jsem nemlafiltr. Nakonec jsem pi prohlen fo-tek zjistila, e na fotkch je dky lomusvtla na oce pevrcen obraz za-tmn Slunce, take pece jen fotkydo koe nepjdou...

Klub Slunka PetvaldSice nemme dn fotky, ale takSlunka z Petvaldu pozorovala krs-n zatmn. Ani jsme nemuseli ven,sme na poschod, tak jsme tento

ndhern kaz pozorovali pmo ze

tdy s ostatnmi kamardy. Nemlisme sice dn speciln stnidla, aleprotoe debruji si v vdy rady, oby-ejnou svkou jsme si zaernili ne-holav vko z krabiky a hotovo.Pozorovali jsme cel prbh kazu.Samozejm, e s pestvkami, nae

oika by to nezvldla. Myslm, enkte dosplci nm urit zvidli:nic nevidli.

Klub FreeDek Frdek-MstekPozoruhodn sten zatmn Slun-ce 4. ledna 2011 jsme ve Frdkusledovali v dopolednch hodinch.Slunce vylo v 7 hod 43 min 25 s.V maximln fzi dosahovalo zatmnvelikosti kolem 79 procent, a to ne-

vysoko nad jihovchodnm obzorem.Msc Slunce zakrval shora (zpravadoleva) a pes filtry jsme vidli sr-pek Slunce natoen svou oblou stk obzoru.

Sv pozorovn jsme ukonili kolemedenct hodiny (konec zatmn ve

Frdku 10 hod 57 min 58 s). Debruj-i pipravili pro astnky pozorovndiskety, tmav sklka, a tak zatmnSlunce mohlo zhldnout na schodech

koly nad ulic Ciheln kolem 250 dta student .

Alena Tumov, Ilona Kikov,

Libor Lepk

Asociace malch debrujrR

Zatmn slunce a debruji

Nae tma

esk ligarobotiky FLLV roce 2005 byla Asociace ma-lch debrujr R inicitoremprvnho ronku mezinrodnsoute v robo-tice First LegoLeague. Dkyvrazn pomo-ci DDM PrahaDejvice a nadencmz gymnzia v Jesenku probhlv minulm roce u pt ronka pro rok 2011 je pipra-vovn est. Aktivist a or-ganiztoi uplynulch ro-nk se seli 30. 9. 2010v dstojnch prostorch sd-la MMT; na programu jejichjednn byla podrobn analza

vvoje Lego Ligy u ns, a pe-devm hledn cest a een,jak podpoit dal rozkvt ttozajmav technick discipl-ny v esk republice. Asi nej-dleitjmi zvry vce nedvouhodinov diskuse je pev-n organizan struktura, defi-novn jednotlivch oblast, nakter je teba se co nejdvezamit, a v neposledn adi stanoven konkrtnch kol

a zodpovdnost za jejich pl-nn. Byla zaloena ESKLIGA ROBOTIKY FLL jakosamostatn soust AMDR s vlastnm podtema organizanm tbem.Informace na: http://www.debrujar.cz


7/247

fotoarchivPetra

Zapletala

Slovo debrujr me znt lec-

omu mlo srozumiteln. Kam si

vlastn mal debrujry maj te-

i, kte o nich teba jet ani

eslyeli, zaadit? Jak vlastnos-

ti a dovednosti mohou novci

u malch debrujr rozvjet?

estoe Asociace malch debru-r psob v esk republice od

22. 9. 1992, nen jet zcela plo- znm. Systm jsme pevzali

z Kanady, kde v osmdestch le-tech zjistili, e zjem dt a mlde-e o technick obory siln opad,a hledali nov formy prce s dtmi,

obvykle ve vku 6 18 let. Nen tovlastn nic novho, takov kola

rou po vzoru naeho Jana Amoseomenskho. Dti za pomoci jedno-

duchch materil a pomcek dla- snadn a efektn pokusy, sna se

objevovat svt kolem sebe, kladousi otzky, na kter potom spolens vedoucm hledaj odpovdi dalmexperimentovnm.

Slovo debrujr pochz z francouz-tiny a m adu vznam jako nap.

t ikovn, vdt si rady. Slova jakoikula i objevitel nevystihujesn vlastn podstatu pojmu. Na-onec jsme ponechali nzev obdobn

tomu, jak pouv tm padestkadebrujrskch organizac po celmsvt, sdruujc se v Mezinrodn fe-deraci malch debrujr (FIPD). Vetvlastnost by vydal za slun seznam,ale tou nejvt hodnotou je nespor- rozvoj samostatnho mylen. Dti

se u hledat a definovat problm

a nsledn tak jeho een.

Vedouc debrujrskch klub

pochzej asto z uitelskho pro-

sted. Kantoi nejsou, jak znmo, ve

sv profesi prv peplceni... m je

tedy k dobrovoln mimokoln prci

s dtmi motivujete, kdy ani dky n

si domc rozpoet nijak nevylep?

Je to mon neuviteln, ale v ka-d dob, a to i v t souasn, plnist pedagogick apatie, existuje

spousta nadench, klasickch kan-tor. Nemyslm si, e kvalita dobr-o pedagoga roste nebo pad s v

eho vplaty. Dobrm pedagogemulovk je, narod se tak a poteb- kvalifikace si teba dopln, aneboen a nezsk je ani akademickmi

tituly. Tm prvnm nesta pouze na-bzen kolsk systm, ale maj zjemo roziovn znalost svch svenc.

Vnuj se jim i mimo povinn hodinyve kole, pedvaj jim sv nadena znalosti a ocennm jim bv prvta spontnnost a zjem neformlnutvench kolektiv. Jsem velice rd,e takovto zzem nachzej prvu na Asociace malch debrujrR.

Podle nedvnho statistickho pr-

zkumu firmy Henkel se do rznch

zjmovch krouk tak pr kvli

finann situaci nkterch rodin

hls mn dt ne ped pti lety.

U dtskch a mldenickch spolk,

vedench dobrovolnky zdarma, to

ale mon neplat... Jak je v tomto

ohledu situace ve vaem sdruen?

Mn dt ve spolcch a sdrue-nch? To je snad mon vzhledemke klesajc dtsk populaci a n-ronosti nkterch specifickch in-nost. Nicmn na pobyty v prod,finann nenron aktivity, mezi

kter se adme i s debrujry, dnmimodn prostedky nepotebuje-te. V tom problm nevidm. Z letitpraxe tak vm, e dti ve vku od cca6 do 14 let se nadchnou skoro provechno. Otzkou je, kdo je dokepodchytit a jejich zpal vyuije a dlerozvj. V tto oblasti vidm problmzsadn, bez dosplch vedoucch toprost nejde.

Jak nov leny zskvte?

V minulch letech jsme realizova-li docela nron systm semin- a prezentac s clem vykolennovch vedoucch. Netrvalo plidlouho, abychom zjistili, e aso-v i finann investice tmto sm-rem nepin tm dn spch.

Na zajmav semine pichzel vcei mn zajmav poet astnk,ale nov kluby nevznikaly. Kad si

posedl, poslechl, ppadn odneslnov informace, ale do pravidelninnosti se u nezapojil.

Po tm dvactce let innosti jsmezjistili, e vtina naich klub, kterinnost nejen zahj, ale v dalch le-tech v n pokrauje, vznik nezvislena naich organizovanch kolench.

Jeden pklad za vechny. Kadoronpodme veejnosti otevenou sou-

t debrujr. Vedle klub se j ast-n i nkter skupinky dt s vedoucm,kter nejsou u debrujr organizov-ny. Bhem plnn kol zjist, e majvlastn skvlou zbavu a po ukonenronku se pihls k dnmu len-stv a zalo si vlastn klub. Pan ui-telka, pan uitel nebo jin vedouc,se potom zmn o svch zkuenostechmezi kamardy, znmmi. Na repub-likovch setknch vedoucch klu-b se potom nov zjemci setkvajs tmi stvajcmi. Vmna zkue-nost, starost, pracovnch i osob-nch problm postupn utvzvltn komunitu pozvolna se roz-iujcho kolektivu vedoucchA dti? Nebojte se, na ty jsem ne-zapomnl. Pod plat star hes-lo Kdo ho zapl. A na kohomyslte, e se dti samy naleplpe ne na podn zaplenhovedoucho?

Pipravil -maj-

Nae tma

Na slovko s prezidentem AMD RPetrem Zapletalem


8/248

FotoJosefMirovsk

Nae tma

Nic z toho by nebylo bez pomoci vel-kho potu lid, kte se zdarma po-dlej na ppravch a prbhu akce.Jejich odmnou je radost ze setkn,ze spoluprovn obnoven tradice.

Pr tdn ped masopustem prob-haj v prostorch sdruen ppravndlny. Je poteba opravit star maskya nat nov. Fundus, tajc dnes ji

skoro ti stovky masek, vznikal po-stupn za pomoci roztockch dobro-volnk, mezi ktermi najdete nejenvtvarnky, ale pomocnky vech pro-fes i vku. Masky stap, medv-d, konk a smrtek sice vychzejz tradic, ale nejsou jen folkloristickoukopi. Makary se vyvjej, odr svtvrce, souasnost i minulost, nivot. Proto mete v prvodu po-tkat vedle tradinch masopustnchmasek tak dobrho vojka vejka,

mosk panny, indiny, ale tebai Barbie.

Ke sprvnmu masopustu pat dob-r jdlo. Spolen peeme zelky,koblihy a jin dobroty.

Za dobrou nladuvldn slovoMasopust zan ji v ptek pedPopelen stedou podveern ob-chzkou. Mal prvod s hudbouobchz roztock domcnosti. Ma-kary pinej do dom pn, zpva tanec. Za to jsou odmnny dob-rm jdlem, pitm nebo dobrm slo-

vem. Kad rok m obchzka do jinsti msta.

V sobotu propuknou hlavn oslavy.Velk prvod se shromd na ndvo- roztockho zmku, kde je zvolenakrlovna masopustu, nsleduje vy-stoupen roztoskch onglr MixTrix a dalch sptelench kejkla komediant .

Prvod masek se pesune na nms-

t a pot z msta ven, vozy smremk Holmu vrchu, kter se rozkldna hranici sousedcch obc Roztokya ntice. Zde se prvody z obouobc setkaj a po spolenm kolovmtanci se vydaj do ntic, kde prob-

vesel a do rannch hodin.

okud se chcete dozvdt vceo naem masopustu, doporuu-eme lnek v norovm vydnational Geographic esko. O v-

onm destm masopustu bylatoen dokumentrn film, kte- si u ns mete objednat. Video

z minulho masopustu najdete na

ttp://vimeo.com/19142338. A ijeasopust!

Jitka echov

ce na www.roztoc.cz

Konec zimy je v Roztoi ve znamen Masopustu, nejvt akce podannam sdruenm, jak do potu astnk, tak nronosti pprav.

Masopustn obdob zan den po svtku T krl a vrchol ped Popelenstedou, kterou zan velikonon pst. Po stalet byly masopusty v naichzemch soust lidovch tradic. Ped tincti lety jsme zaali tuto tradiciobnovovat u ns v Roztokch. Od potk, kdy prvod tal pr lid, se poetastnk rozrostl na nkolik tisc.

Masopust ije! Jedna fotografick vstavaa jeden velk prvod v Roztokch

Dvanct let sleduje roztock maso-pust fotografa Markta Luskaov.Stedoesk muzeum v Roztokchpipravilo ve spoluprci se Sdru-enm Rozto v masopustn dobvstavu jejch fotografi O konch,

o smrt a jinch lidech. K vsta-v byl vydn katalog fotogra-fi se stejnojmennm nzvem.Vstava trv do 20. bezna 2011v arelu Stedoeskho muzeav Roztokch.


9/249

Jak kompetence zamst-navatel potebuj

Mezilidsk vztahy i umn jednat s lidmi Praktick dovednosti a znalost praxe Schopnost prezentace a sebeprezentace Komunikan schopnosti Samostatnost Loajalita k zamstnavateli Schopnost eit stresov situace Empatie

(Podle vsledk studie Poteby zamstnavatel a pi-pravenost absolvent kol souhrnn pohled, NOV,2008; v dotaznkovm eten bylo osloveno 5974firem, odpovdlo 950 oslovench v sekundrn, tercir-n a kvartrn sfe.)

IlustranfotoVelkvz

ned od potku letonho roku pokrauje i srie od-bornch setkn se zstupci zamstnavatel a vzdlava-tel v rmci projektu Kle pro ivot Rozvoj klovchkompetenc v zjmovm a neformlnm vzdlvn.

ruh odborn setkn k tmatu uznvn neformlnhovzdlvn v rmci tohoto projektu se uskutenilo dne

0. ledna 2011 v prostorch Evropskho domu v Praze.

Rok 2011 je Evropskm rokem dobrovolnictv, covelmi dobe koresponduje i se snahami projektu Kl-e pro ivot. Ten se toti sousteuje na pracovnkys dtmi a mlde, kte svou innost vykonvaj vti-nou dobrovoln, ve svm volnm ase. Evropsk rokdobrovolnictv je proto pleitost, jak vyzdvihnoutkompetence, kter dky sv innosti zskvaj a mohouuplatnit i v zamstnn jako svou pidanou hodnotu,ekl na setkn vedouc Zastoupen Evropsk komisev Praze Jan Michal.

Co je clem?Clem odbornch setkn je nalzt podporu uznv-n neformlnho vzdlvn ze strany zamstnavatela vzdlavatel, seznmit odbornou veejnost s p-nosem a monostmi praktickho vyuit kompetenca zkuenost zskanch v rmci neformlnho vzdlvnlidmi, kte pracuj s dtmi a mlde. 2. odborn setk-n bylo vnovno zejmna diskusi o procesech vbruzamstnanc a jak je mon pi nich vyut vstupy pro-ektu.

astnci se seznmili s pklady uznvn neforml-nho vzdlvn v zahrani (bavorsk Kompetenzna-

chweis) a s kartami typovch pozic zpracovanmipro nkter pozice v organizacch pracujcch s dtmia mlde, je by mly obohatit Nrodn soustavu kva-lifikac a Nrodn soustavu povoln a zajistit certi-fikaci znalost nabytch neformlnm uenm. Samisi tak mohli vyzkouet jeden ze sebeevaluanch(evaluace = vyhodnocen, pozn.) nstroj pro vedou-c kolektiv dt a mldee, pochzejc z Francie.Ocenili jej pitom jako velmi uitenou pomcku, dkyn mohou zejmna mlad lid zhodnotit sv kompeten-ce zskan dky sv mimokoln innosti, pevst je doazyka zamstnavatel a zvit sv ance na pracovnm

trhu.

Zejmna s ohledem na vysokou nezamstnanost mla-dch lid v tomto krizovm obdob jde o vtanou inici-ativu.

Pavel Trantina

Autor stl vele esk rady dt a mldee v letech 2004-2007

Diskuse nad uznvnm neforml-nho vzdlvn pracovnk s dtmi

a mlde pokrauje i v Evropskmroce dobrovolnictv 2011.

Kle pro ivot v rukoudobrovolnk

Nae tma

Smysl pro odpovdnost, samostatn jednn i schopnost pracovatv tmu to jsou jen nkter z vlastnos, kter lze v dobe vedenmdtskm i mldenickm sdruen nabt a rozvjet je. Velmiastoformou sout a her.

Jak kompetence sdruennabzejKad z ns se v prbhu svho ivota nau velkmnostv vc, zsk mnoho kompetenc mimo kol-n (formln) vzdlvn. Klov kompetence jsoudefinovny jako obecn penositeln a pouitelnsoubory kvalit osobnosti (zahrnujc vdomosti, inte-

lektov dovednosti, postoje, hodnotov orientace),kter kad lovk potebuje k tomu, aby mohl plno-hodnotn t v souasnm svt. Mohou bt vyu-vny tm u kad prce bez ohledu na odbornost,a proto pispvaj k lep zamstnatelnosti jejich nosite-l.

V dobrm oddle, klubu i krouku m mlad lovkmonost rozvjet se, zskvat dobr nvyky pro i-vot, prakticky si vyzkouet vdomosti nabyt ve ko-le, nauit se pracovat v tmu, pebrat zodpovdnostza druh. Nemus ani vdt, e se nco u, ale kad

aktivita m vchovn smysl. Tak vedouc a dal dob-rovolnci a profesionlov pracujc ve sdruench dta mldee i jinde se na tuto innost pipravuj, absol-vuj rzn vzdlvac kurzy, u se od druhch. I onitak zskvaj dleit kompetence pro svou innost,a nejen pro ni.


10/2410

FotoarchivVlastim

ilaJuryst.

Pedstavujeme

Rozhovor s Vlastimilem Jurou st.,lenem stednho vboru eskhosvazu chovatel a pedsedou jehostedn komise pro prci s dtmia mlde

Mete krtce pedstavit vae sdru-

en?

esk svaz chovatel (SCH) je ob-ansk sdruen a neziskov or-ganizace, kter psob na zemcel esk republiky. Regionlnse dl na krajsk sdruen, okres-n (mstsk i oblastn) organizace

a zkladn organizace (ZO). Nejv-ce je pochopiteln ZO, kter psobv mstech, kde se sdruilo nejmndeset zjemc o chovatelstv.

Koho pod vvsnm ttem eskho

svazu chovatel vlastn nalezneme?

SCH sdruuje ve svch adch ze-mna chovatele drbee, krl-

k, okrasnch a uitkovch holu-b, potovnch holub, okrasnhoa exotickho ptactva, kanr, ko-ek, koeinovch zvat, akvarij-nch rybek, terarijnch ivoich,drobnch hlodavc, koz, ovc, psa jinch domcch a v zjmovchchovech chovanch zvat. Alei pouh zjemce o chovatelstv, ktez jakchkoliv dvod sami nechovaj

dn zvata.

O jak irokou lenskou zkladnu seSCH opr?

Podle posledn evidence m SCHcelkem 17 300 len, z toho je2 458 len do 26 let a z nich 1343od esti do 18 let. V poslednchletech se lensk zkladna svazu

stabilizovala, pedevm dky na-stupujcm mladm lenm, kte- postupn pebraj dc funkcev jeho organizanch slokch. Bez

ovch len, kte k nm prbnvstupuj, by svaz asem vymel.

am sahaj koenySCH?

svaz jako jednotn chovatel-sk organizace byl zaloen v roce

957 v tehdejm eskoslovensku.hem tch vce ne 50 let pro-

el mnohmi zmnami, rozdlil sev rmci federalizace sttu v roce

968, rozrostl se o dal chova-telsk odbornosti, jako napklado akvaristy a teraristy, chovateleoek a chovatele drobnch hlo-

davc. Ve svazu jsou ale i organiza-ce, kter maj svoji historii del ne

00 let! Se stoletou jubilantkou jsem

Nkte z nich obdivuj neomyln let potovnch holub, jin rdi no zadu-man pohled do tich vody akvria a dal nedaj dopustit na svho krlka,keka, more anebo inilu, kterm dvrnkaj vlastnmi jmny...

Kdy na podzim 2010 pibyl k

lenskm sdruenm

esk rady d

ta mldee esk svaz chovatel, pod stechu rady s nm tak pilo

i dalch bezmla dva a pl tisce mladch lid. Vyhledvanou npln jejichvolnho asu se stal zjem a pe o rozmanit druhy fauny.

Pesky, podsada, upiny a letky


11/2411

Pedstavujeme

se naposledy setkal loni v Litomylii konn celosttnho kola olympi-

dy mladch chovatel.

zce mldenickho pohledu jevak nejvznamnjm milnkemijet SCH do esk rady dt

a mldee (RDM) v loskm roce.

oposud jsme byli na nai mldesami; nyn patme do irok rodi-

y tch, kte si vzjemn pomhaja pedvaj zkuenosti.

Jak mte zkuenosti s podporou ze

strany ad, veejnosti, soukromn-

?

S ohledem na zamen nae-o svazu mme nejvt vazbu nainisterstvo zemdlstv a Sttn

veterinrn sprvu. Organizan slo-

y ale spolupracuj pmo s orgnyveejn sprvy ve svch regionech.

v zsad si na n nemohou sto-vat: Je naprosto bn, e poda-

akce se konaj pod jejich ztitoua jsou jimi podporovny. Stejn taksi lze jen tko pedstavit podnvstav bez sponzor, i kdy jimi vel-

i asto bvaj sami nai lenova funkcioni. Vznamnou podporu

me od vrobc a prodejc krmiva chovatelskch poteb, pro ktersme souasn dleitmi partnery

a odbrateli.

Se ktermi spolky, organizacemi

a sdruenmi nejeji spolupracuje-

te?

at mezi n tradinesk zahrd-sk svaz, esk svaz vela a dal-

podobn zjmov organizace,ter stoj na stejn bzi jako n

svaz. Z odbornho hlediska neje-i spolupracujeme s mezinrodnmichovatelskmi organizacemi, ve kte-ch jsme aktivnmi leny a samozej- nm partnerskm Slovenskm

zvzom chovatelov. Nyn jsme se za-ojili do ji zmiovan RDM a oe-

kvme od lenstv v Rad vznamnkvalitativn posun pi prci s dtmia mlde.

Co vechno se mohou mladlenov

SCH u vs nauit, m jste pro n

zajmav?

Ve sv innosti vychzSCH z odbor-

nch zjm svch len chovatela aktivn psob na rozvoj chovatel-sk zliby. Co je vlastnm poslnmsvazu, podrobnji uvdj nae sta-novy ve svm tincteru.

Pro dti a mlde je n svaz zajma-v pedevm innost krouk mla-dch chovatel pi jednotlivch ZO,kolch i DDM. Tyto krouky pro svleny podaj vlastn vstavy zvat,soute, vlety na vstavy a dalakce. Pedevm z jejich ad se re-krutuj astnci Olympid mladchchovatel, kter n svaz kadoro-n pod u 43 let a sedm let m

i mezinrodnst, spolen s mldeze Slovenska. Celosttnch i mezin-rodnch kol se kadoron zastujekolem 200 soutcch. Mnoz z nichse rovn zastuj letnch a zim-nch chovatelskch tbor, kter majv naem svazu tradici u 28 let a na

tch letnch (ttdennch) je samo-zejmost, e tbornci maj s seboui sv doma chovan zvata, o kterse bhem tbora sami staraj. Nejenpro n jsou ji po mnoho let po-dny korespondenn vdomostnsoute v asopise Chovatel, jen je

vydvn nam svazem.

I kdy je to proti zdravmu rozu-mu, objevilo se v posledn dobve svazu nkolik jednotlivc, kte- nai vnitrosvazovou prci s dt-mi a mlde a existenci samo-statn stedn komise pro prci

s mlde povauj za socialistickpeitek, kter by bez odpovdaj-cch dotac od sttu neml mt mstov obanskm sdruen. Dle nichpe o dti a mlde pslu pe-devm sttnm organizacm, kterfunguj z dan poplatnk. Paradoxnpitom je, e prv ze sttn dotacen svaz financuje hlavn akci pro

dti a mlde, kterou je kadoro-n Olympida mladch chovatel.A je s podivem, kdo tmto nkolikaedincm se zjmem naslouch. My,

kte s mlde ve svazu soustavn,dlouh lta pracujeme, ale nedo-pustme, aby se takovto nzoryu ns prosadily.

Co byste Vy sm na adresu SCH je-

t rd dodal?

esk svaz chovatel se t navechny dti a mlad lidi, kte majzjem o chovatelstv, a dosud k nmnenalezli cestu.

Za rozhovor podkoval Ji Majer

Kontakt:

esk svaz chovatelMakova 3

182 53 Praha 8tel. 284 684 148

e-mail: [email protected]: www.cschdz.eu (cz)


12/2412

Fotoarchivautora

.Zleva:PetrHalada(Pionr),BoekS

lunko(Junk),

pedsedavldyPe

trNeasaAleSedlek(LLMapedsedaRDM

fotoMarekKraji

Z kancele RDM

V prvnm prosincovm vkendu uspodala esk radadt a mldee v Beroun Sovac setkn zstupcrznch sdruen k nadchzejcmu Evropskmu rokudobrovolnictv 2011.

Bhem prosince pznivci a spolupracovnci RDM

pispli spolen na studia adoptivnho syna Prashan-tha z Indie, kter letos kon stedn kolu.

S tdennm pedstihem zavtal mezi zamstnance,spolupracovnky a leny pedstavenstva Jeek a po-dlil je drobnmi dreky; zpvalo se pak a pojdalovnon cukrov dlouho do veera.

Sedm zvdavc vyrazilo v ter ped vnonmi svt-ky za hustho snen na toulky starobylmi ulikamiPrahy hledat Rychl py a kochat se romantikou Sta-rho Msta a Mal Strany.

esk rada dt a mldee dkuje tmto destkmsdruen i jednotlivc, kte do kancele poslali svpn do roku 2011.

Ale Sedlek se stal oficilnm zstupcem sdruendt a mldee v projektu Evropskho roku dobro-volnictv; astnil se pak nkolika uch pracovnchsetkn napklad nad tvorbou webu Dobrovolnik.cz.

Lednov pedstavenstvo RDM odsouhlasilo zm-nu statutu Ceny Pstav napt je mono ocenitnejen zstupceveejn sprvya samosprvy, alei dal fyzick a prv-

nick osoby tedyi podnikatele a fir-my a nominace jemono letos zaslata do 30. ervna.

Do Izraele se moh-li zjemci podvatalespo na ho-dinku 2. nora pipromtn a vy-prvn astnktrojstrann vm-

ny mldee esko-Nme c ko - I z r a e lpodan RDM.

f nrodn rady uvedl schzku pedstavenm aktivitRDM, spolk v n sdruench a konstatoval, e schzkanavazuje na podepsan memorandum o podpoe prceneziskovch organizac z podzimu loskho roku.V rozprav s pedsedou vldy se pracovn skupina dotklaotzek financovn, nerovnoprvnch podmnek, ktermaj spolky dt a mladch lid pi spravovn majetkunkdejho SSM ve srovnn s jinmi subjekty, na kterbyl svazck majetek tak peveden.Hovoili jsme o nekonenmpbhu zkona o dobrovol-nictv, kter po dlouhmspnku na ministerstvu vnit-ra pechz, zd se, pod ges-

ci ministra kolstv, hovoilisme i o tom, e chystan z-

kon o veejn prospnchorganizacch je v navrhova-n podob pro RDM nepi-ateln, nebo znamen n-

rst byrokracie a spolkm prakticky nepomh.Premir chpav reagoval na nai podporu zzen veej-nho rejstku spolk a sdruen.Petr Neas ujistil zstupce esk rady dt a mldee, ev souvislosti s vyhlaovanmi tendry ve spolenosti LesyR nebudou omezeny aktivity, kter ve veejn pstup-

nch lesch provozuj stovky dtskch oddl, a vysvtliltak, e innost Rady vldy pro nesttn neziskov orga-nizace bude kontinuln pokraovat.Ministersk pedseda ocenil dobrovolnou prci sdruendt a mladch lid a prostednictvm pracovn skupinyStt vzkzal pozdraven a uznnlenm naich spolk.

Tom Novotn

Ministersk pedseda PetrNeas pijal ve tvrtek 20. lednatylennou deputaci esk radydt a mldee ve sloen AleSedlek, Petr Halada, TomNovotn a Boek Slunko.

Skupina Stt eskrady dt a mldeeu premira

Z RDM


13/2413

Fotozloskhoro

nkuBambiridy:MarekKraji

U potinct se letos v kvtnuskuten Bambirida 2011, tra-

din celorepublikov pehldkainnosti dtskch a mldenickchsdruen, dom dt a mldeea center volnho asu. Zjemci se

a ni budou moci vypravit v dobod26. do 29. kvtna do nkterho zesedmncti mst na republiky. Orga-

iztoi pro letonBambiridu zvoli-i motto me se o co podlit; heslo

svm obsahem rezonuje s poselstvmEvropskho roku dobrovolnictv, je-

o oficiln akc v oblasti mldee seambirida stala.

Mme se o copodlit

odle editele Bambiridy 2011lee Sedlka, pedsedy poada-

telsk esk rady dt a mldee(RDM), vybran motto dobe po-ukazuje na to, e lensk sdruenRDM vyvjej svoji innost na dob-

ovoln bzi. Odhadujeme, e vesdruench funguje dvacet est tiscdobrovolnk, kte pracuj s dtmia mlde. Tito dobrovolnci se pitom se svmi svenci o cosi dl:o svj voln as, kter jim vnuj,o svoje vdomosti, kter jim pedva-

j, a tak o duchovn bohatstv, ktermaj,k Ale Sedlek.

Zjemci se budou moci na Bambiri-du vydat do nkterho z nsleduj-cch mst: esk Budjovice, Frdek-Mstek, Cheb, Chomutov, Chrudim,Ivanice, Jihlava, Liberec, Milovice,Nchod, Ostrava, Plze, Praha, Rych-nov nad Knnou, Tinec, Zbeh naMorav a Zln. Poadatel jim tamnabdnou iv ukzky programovnpln rozmanitch dtskch spolka mldenickch organizac. Pest-r nabdka jejich inorodch akti-vit, sout a her me pro nkohoznamenat teba jen odpov naotzku, co s naatm vkendem,jin vak me zaujmout i jako ce-loron smyslupln alternativak zjmovm kroukm a sportovnmoddlm.

Pozornosti nvtvnk hlavn ro-di s malmi dtmi se v bambiri-dnch arelech t prezentace in-nosti napklad Sdruen hasiech,Moravy a Slezska, Junka svazuskaut a skautek R, Pionra, Asoci-ace turistickch oddl mldee, Aso-ciace malch debrujrR, Mldeeeskho ervenho ke, Ligy lesnmoudrosti, Royal Rangers a mnohadalch spolk. Letos k nim ve vtin

mst patrn pibude tak prezentacenkolika projekt RDM. Jde nap.o projekt Kecejme do toho, za-men na strukturovan dialogs mlde, projekt Kamchodit.cz,open o interaktivn mapu vyhled-vajc informace o monostech volno-

asovch aktivit v danm mst neboo projekt zaclen na propagaci regio-nu Chrudimsko-Hlinecko.

Evropsk rokdobrovolnictvRok 2011 byl radou EU vyhlenEvropskm rokem dobrovolnictv(ERD) pedloni. Rada ministr zod-povdnch za kulturu tehdy pijalarozhodnut, podle nho se letoekstv Evropskm rokem dobro-volnch innost na podporu aktiv-nho obanstv. Smyslem aktivitkonanch v rmci ERD je nastavitpzniv podmnky pro dobrovol-nictv v Evropsk unii a tento feno-mn v obansk spolenosti dlepropagovat. Leton Bambiridu lzez tohoto hlu pohledu vnmat i jakomodelov pklad dobe fungujc

akce open o nezitnou pomoc tis-c dobrovolnch pomocnk.

Tiskov zprva RDM

Vce o akci najdete nabambiriada.cz

Bambirida 2011 probhne jako oficiln akceEvropskho roku dobrovolnictv

Z RDM


14/2414

FotoarchivZuzany

Brzobohat

V ivotopise uveejnnm na Vaich

webovch strnkch uvdte mezi

svmi zjmy dobrovolnickou prci

s dtmi a mlde, volnoasov ak-

tivity a zitkovou pedagogiku. M-

ete tyto sv zlibytenm Archy

trochu piblit?

V roce 1990 jsme spolu s dalmi ka-mardy zaloili zkladnlnek HnutBrontosaurus v Tinov, kter se za-muje na volnoasov aktivity dtkolnho vku, take jsme brontosau- dtsk oddl BRO. Celch 21 letfungujeme pouze jako dobrovolnci,dnes mme 60 len, vlastn tbo-rovou zkladnu a innost se skldz tdennch schzek, msnch v-prav a kadoronho ttdennhotbora. No a nai nejmen jezd natdenn tbor rodi s dtmi. Mojerole v oddle od samho potku je

hospod, take se starm o finance,fundraising, hospodaen. Dve jsemi aktivn vedla jednu druinu, ale po-stupem asu jezdm jen na tbor, kdese snam zajistit provoz, obas takyvam t cel smece na kamnech.

Oddl se zamuje na ekologickouvchovu a poznn proitkem, co jebrontk m vlastn.

Vae jmno lze na internetovch

strnkch Hnut Brontosaurus na-lzt v sekci vnovan Klubu pzniv-

c. Ten je uren pro drce, kte se

rozhodli zmnn sdruen podpoit

v rmci tzv. Adopce Brontosaura.

Jak tato adopce konkrtn u Vs

probhla?

Na Dortu pro Brontosaura na Vele-hrad m kamardi oslovili s toutomylenkou; myslm, e je to dobrnpad, jak zapojit stari bval le-ny do podpory dneninnosti Bron-tosaur.

Jakkoli model adopce jist nen

pvodn, myslm, e v prosted

dtskch spolk lze jeho uplat-

nn Hnutm Brontosaurus ozna-

it za vcelku prkopnick in. Do-

poruila byste ho k irokohlmu napodoben i vem dalm ne-

ziskovm organizacm zame-

nm na mimokoln vchovu dt

a mldee, nebo je podle Vs vhod-

n jen pro urit typ tchto spolk?

Adopce je urit velmi vhodn zp-

sob doplkovho financovn nezis-ovch organizac. Myslm si, e je

vhodn u organizac, kde pvodnlad lenov dorostou, zanou bt

ekonomicky aktivn a mohou pispta innost spolku, kde zaili spoustu

zajmavho. Urit pak ocen zasl- novinek z innosti, pozvn na

setkn star gardy apod. Druhouskupinou mohou bt rodie dt, kte-

jsou souasnmi leny oddlu. Or-ganizace ale mus mt adopci zvld-

utou i administrativn, tedy pievzet daru mt pipravenou smlou-

vu, doklad apod. Neprofesionln p-stup v tto oblasti me odradit oddal adopce.

okud jde o praxi v oblasti podpo-

Rozhovor s europoslankyn Ing. Zuzanou Brzobohatou (SSD)

Podporujte svho Brontosaura

Rozhovor


15/2415

Adoptujte Brontosaura!

Za jeden rok stihli brontosaui odpracovat tm50 000 hodin pm dobrovolnick prce, vyszet stovkystrom a ke, pokosit na 40 ha chrnnch luk, pomocidrobnm pamtkm atd. Ani dobrovolnick prce vaknen zadarmo! Pokud m prce mladch dobrovolnkpinet vsledky, potebuje pro svou realizaci kvalitnzzem...

A to ve nco stoj. Ale stoj to za to!

Zhruba 80 K umon jednodenn ast jednoho dobro-volnka na nkter z naich akc.

Jak na to?1. Prosme, vyplte formul na webov adrese

www.adopce.brontosaurus.cz2. Pi vyplovn zvolte stku, kterou chcete ron

pispvat: 365 749 K ron (cca min. 30 K m-sn), 750 1499 K ron (cca min. 65 K ms-n), 1 500 2 999 K ron (min. 125 K msn),nad 3 000 K (min. 250 K msn).

3. Zvolte zpsob hrady.4. Vykejte na n kontaktn e-mail (dopis), ve

kterm obdrte variabiln symbol a pokynyk platb. Uleh nm to identifikaci va platbya komunikaci s vmi.

5. Zadejte pkaz k hrad i zalete pspvek slo-enkou.

Zdroj: www.brontosaurus.cz

y mldenickch sdru-

en, jak vidte situaci

u ns ve srovnn s jin-

i zemmi EU? Setkala

jste se teba bhem sv

poslaneck prce s nja-

ou zahranin legislativ-

normou, kterou byste

v naem prvnm proste-

velmi rda vidla?

Urit bychom se mohlipouit, jak maj nkterzem EU definovno, coe veejn prospn in-

nost. Nemusm ten mtohoto asopisu zdrazovat, e dobr definice je nut-n, protoe z n vyplvaj urit dal specifika, a ji veveden etnictv, danch, monosti podpory atd. Protosem v listopadu minulho roku uspodala ve spolupr-

ci s ANNO semin v Brn, kde jsme se pokusili otevt

debatu k definici veejn prospnosti.

ok 2011 je Evropskm rokem dobrovolnictv. Jak

podstatnj zjitn by na jeho sklonku mlo pod-

e Vs utkvt v povdom veejnosti prv ve vztahu

prci s dtmi a mlde?

e lid, kte ve svm volnm ase pracuj s dtmia mlde, si zaslou nae ocenn (a myslm morln,nikoliv finann) a nikoliv posmch, e by mli dlatnco ekonomitjho. A e zamstnavatel nebudouvidt ve vedoucm, kter chce jet s dtmi na tbor, jenlovka, kter se chce ult z prce. e aktivity, kter d-tem ukazuj, e se d t aktivn, e voln as nen jen se-zen u potaovch her a socilnch st, bez glorifikacepouze konzumu, maj smysl a zaslou si podporu jak narovni sttu, tak i municipalit.

Za rozhovor podkoval Ji Majer

Rozhovor

p r oda pam tk y dobrovo ln i c t v z i t k y


16/2416

Fotoautor

Pod pojmem dobrovolnk si podleJakuba Konka spousta lid vybavteba nasazen nadenc pomhaj-cch pi povodnch nebo peujcch

o nemocn. To je samozejm v po-dku a je to super. Ale u si tebanepedstav vedoucho, kter na ka-d tden pro dti pipravuje schzkya o vkendu jezd na vpravy, doplnilJakub Konek. Jeho sdruen protozmnnou kampa pipravilo jako in-teraktivn, zaloenou na komunikacia zskvn nzor na to, jak vlast-nosti by lokln hrdinov dt-t vedouc mli mt. Pionr by zapomoci veejnosti tak rd hledal anael symbol, kter by dobrovolnkyv tto oblasti dobe vystihoval a kte-r by pak mohli teba nosit na klop.

Bereme kampai s humoremPrvn fze kampan byla naasovnana obdob od 4. nora (kdy soubns tradin pionrskou vkendovou akcLedov Praha probhl koncert Dtidtem) a potrv do zahjen Bambiri-dy 27. kvtna. Bhem prvn fze bu-

dou pioni sbrat nzory na vlastnos-ti dobrovolnk dtskch vedouccha nvrhy pro jejich emblm. Bylibychom rdi, aby to lidi brali i s hu-morem; aby mezi jejich vlastnos-

ti nezahrnovali jen to, e vedoucmus bt kvalifikovan, zodpovdna mt rd dti, ale aby nm napsalii rzn vtpky, jako e mus mt tyiruce, aby vechno stihl, oi na teme-

ni, aby mu nic neuniklo a tak podob-n, rozvedl mylenku Jakub Konek.Ve druh fzi bude pehled dobrovol-nickch vlastnost uveejnn a Pionrse zam na nvrhy konkrtnch lo-klnch hrdin...Komunikanm centrem popsa-n kampan je internetov adresawww.umackanidetmi.czPedseda Pionra Martin Blohl-vek v tto souvislosti pipomnl

i hrav prvek kampan: Koncemloskho roku jeho sdruen ve spo-luprci s eskou uni karikaturis-t oslovilo adu vtvarnk soutv kreslench vtipech s danou temati-kou. Zareagovala jich cel ada.

S glejtemdobrovolnkaS poukazem na trval zjem Pionrao problematiku dobrovolnictv pak

upozornil jet na dal dv aktivi-ty. Prvou je pipravovan semink otzce podpory dobrovolnk vefirmch, druhou certifikt (pionr-skho) dobrovolnka.

Jde nm teba o to, aby firmy pi-

aly mylenku, e v rmci kolektivn-o vyjednvn a kolektivn smlou-

vy by mlo bt samozejmost,e uvoln vedouc jedouc na tbor,e jim budou vytvet podmnky proto, aby mohli odejt jeden den zezamstnn dve a mohli pracovats dtmi, piblil prvn aktivitu Mar-tin Blohlvek. To vechno nmv souasn dob zkony dovoluj, aleli se to neuplatuje, dodal. Pi-

out sice, e jde o bh na dlouhotra, Evropsk rok dobrovolnictvvak podle nj vytv prostor proeho zrychlen.

artin Blohlvek mn, e certifikt,dosvdujc vzdln jeho dritelv oblastech pedagogicko-psychlo-gick, bezpenosti prce, poskyto-vn prvn pomoci, prvnho minimaa jinch, by je vznamn kvalifikovali pro lecjakou dal prci. Na trhu pr-

ce jsou vak na tom podle nj do jistry h ne ostatn.Ji Majer

Pivst lidi k zamylen nad pozic dobrovolnk pracujcch s dtmi,vnovat jim vt pozornost a na pkladech vytipovanch jednotlivc

poukzat na jejich vjimenost, je si zaslou nae uznn. Zhruba tak by sedal charakterizovat cl kampan Umakni dtmi, pedstaven 2. nora2011 na tiskov konferenci sdruen Pionr. Kampa je soust aktivit,kter Pionr vyvj nebo hodl vyvinout bhem letonho Evropskho rokudobrovolnictv.

Pionr: Kampa Umakni dtmi chce zvitpresti vedoucch dtskch oddl

Ze sdruen


17/2417

Fotoarchivautor

Neznte jetLedovho Leoe?

V nedli 12. prosince se v Kulturnm zazen ve Vala-skm Mezi uskutenil tvrt ronk festivalu dtskch

a studentskch amatrskch film Ledov Leo. Festivalnavzal na pedchoz spn ronky, kter se tilyvelkmu zjmu filma i divk. Do soute se pihlsilo42 film od mladch amatrskch tvrc z Valaskho

ezi a irokho okol. Nejlep z nich byly uvedenyna hlavnm veeru.V rmci veera bylo promtnuto est porotou vybra-nch snmk. V ka-tegorii do 15 let tobyly filmy Modrz nebe, Pbh jed-n pltnky a Boss

a jeho pomocnci.V druh soutn ka-tegorii 15 a 26 letfilmy Beruky, editelka a Genius loci.Veerem provzeli konferencii Ji a Martin Paltovia vystoupil hudebn soubor valaskomezisk ZU Jaz-zuk. V porot, kter udlila celkem 18 soek Ledovcheo v devti kategorich, zasedl Martin Frantik (re-

isr a umleck editel divadla Petra Bezrue, Ostra-va), Lucie tpnkov (vedouc dramatickho oboru naZU, Ronov pod Radhotm), Eva Jirskov (Gymnzi-um Frantika Palackho, Valask Mezi), Jan Camfrla(nestor projektu, Valask Mezi) a Michal Geryk (TV

eskyd, Valask Mezi).Clem festivalu bylo zprostedkovat dtem a mldeisvt filmov tvorby z druh strany. Za vyuit forem tzv.zitkov pedagogiky piblit zastnnm, jak to jestt za kamerou i ped n, dt jim monost vyzkouet siroli dramaturga, scnristy, stihae, technika, zvukae,reisra, osvtlovae i kameramana. Mlad tvrci pra-covali pod odbornm dohledem, ale ten ml pouze zakol pomhat jim doclit vsledk, kter si sami urili.Stle zstvaj jedinmi autory film.

Ivo Skoek

TOM Zlat py

Alchymick dlnamistra Bukna

lenov klubu malchdebrujr pichystali15. 12. 2010 u plei-tosti Dne otevenchdve na velkopavlovic-km gymnziu alchy-mistickou dlnu mistra

Bukna. V n nejprvepedvedli sv chemick umn, pak pod jejich vedenmmohli nvtvnci skldat alchymistick zkouky, a zskattak certifikt mladho alchymisty.

Marie mdov

vedouc debrujrskho klubu Velk Pavlovice

Nejen 18. prosince rozveli a rozdvali zstupciJunka po cel republice Betlmsk svtlo jako symbolmru, ptelstv a vnon pohody.

www.skaut.cz

Veer svtel s vyhlenm ptrn po Rychlch pech,ukrytch na nkterm staromstskm balkon, podala17. prosince prask poboka Sdruen ptel JaroslavaFoglara.

www.bohousek.cz

Koncem prosince bylo rozeslno posledn osmslo loskho onku zpravodaje Archa s tmatemV Evrop jsme doma.

www.archa.crdm.cz

Sdruen ivot trochu jinak podalo na pelomu rokuexperimentln akci Do dna, j se astnili lenovi jejich kamardi se zdravotnmi hendikepy i bez nich.

www.zivotjinak.cz

Hodina H, nevelk sdruen z Vysoiny, bilancovalo bo-hat a pestr program pro mlad dobrovolnky za uply-nul rok.

www.hodinah.cz

Jedinen zatmn slunce pozorovali Mal debruji4. ledna 2011 v rznch koutech republiky.

www.debrujar.cz

Ve ztemnlch malostranskch ulikch v Praze se8. ledna zjevovala straidla ji po sedmadvact a soutcm velk mstsk hry pedvala ifrovanzprvy.

www.strasidla.net

Folklorn sdruenR se v polovin ledna jako kadoro-n astnilo mezinrodnho veletrhu turistickch mo-nost v regionech REGIONTOUR v Brn.

www.folklornisdruzeni.cz

Ve druh polovin ledna zaala regionln kola anketyZlat mos o nejoblbenjho uitele.

www.zlatyamos.cz

Sdruen dt a mldee vyslala sv zstupce na jed-nn s panem premirem Neasem stalo se tak20. ledna 2011.

www.crdm.cz

22. ledna oslavili tomci 20 let trvn spolku (A-TOM)komponovanm veerem v praskm Divadle ABC za

asti mnoha ptel i vlastnch vedoucch a inovnk.www.a-tom.cz

Jednou vtou zesdruen

Ze sdruen


18/2418

FotoPavlnaJaroov

HlasovntomkajejichpznivcvDivadleABC;vhlavnroliveverkJoachym

StylovvzdobavDivadleABC-trikaztomckchakc

Odobrounladus

epostaralaiivhudba

Od vodn psn Rozvjej se, poupt-ko, umn oiven npaditou anima-c, a po zvren tny esk hym-ny ubhly zhruba tyi hodiny. Za tudobu se po prknech jevit prolaa postla na nich cel ada zajma-vch host: vdkyn a bval ped-sedkyn Akademie vd R HelenaIllnerov, nkdej vysoce postaven

politik a pedseda Klubu eskch tu-rist Jan Strsk, emeritn pedsedaKT Jan Havelka, mstopedsedkynSentu Alena Gajdkov, nmst-

kyn ministra kolstv Eva Bartoova mnoz dal. Nechybly pochopitel-n ani osobnosti zosobujc AsociaciTOM, jej tv a tradici, jako jsou fA-TOM Tom Novotn, vtvarnk Ji

Chour, tvrce ji bezmla kultovnhokomiksu o veverkovi Joachymovi zespolkovho asopisu Tomk a jin.V hlediti pak bylo mono zahld-nout tve zstupc ministerstvakolstv, Nrodnho institutu dta mldee, partnerskch turistickchorganizac ze zahrani i sptelenchtuzemskch spolk, vetn na or-

ganizace sten esk rady dta mldee jejm lenskm sdrue-nm Asociace TOM je.

Divk v hlediti by lo napotatcelkem asi tyi stovky. A bylo nanich znt, e se dobe bav. Hudeb-n produkci, vesel scnky, zdravicehost i krtk vzpomnn pamt-nk odmovalo vnmav publi-kum potleskem (pi udlen Zlathohoce Tomi Novotnmu vstoje);

poslouchalo skotsk dudy, hous-le i trubku, sloventinu, anglitinu,nminu i rutinu to pi vystou-pen vyslance turistick mldee zevzdlenho eljabinsku a nechalona sebe zapsobit jejich slova dki pn do budoucnosti. Ta uren

zamylen i ta na leh noteku.

eeno TomemNovotnm:Dvacet let se d obtn mit vy-

lapanmi kilometry, kdybychom

vedli sebelep vkaznictv. Dvacetok se d ale urit dobe popsat

v kronikch, oddlovch asopi-sech, d se pevst do fotek nebo

do filmovho psu. Dvacet rok mada z ns dobe uchovanch v mys-i. V milch vzpomnkch na vhry

i prohry osobn, oddlov, na msta,ter jsme navtvili, na lidi, se kter-i jsme se za tu dobu potkali, se kte-

mi jsme spolupracovali, kte nm

Netypicky uprosted zimy 22. ledna 2011 vykvetl hoec, velk prv tak,aby byl dobe patrn i z dlky. K popsanmu kazu dolo na jeviti Divadla

ABC, kde modr totemov kvt Asociace turistickch oddl mldee(A-TOM) ozdobil enick pult. Bylo toti o em hovoit. VdyAsociaceTOM tu slavila dvacet let sv existence, respektive innosti zamen nazslunou mimokoln prci s mlde a dtmi. Nelo vak zdaleka jen oproslovy: tomci v divadle vystihli celoveern komponovan psmo plnzbavy, vtipn a noblesn i jak to oni zkrtka umj se petkou sebeironie.

Oslava vro 20 let trvn Asociace TOMnechala vykvst hoec v Divadle ABC

Ze sdruen


19/2419

omhali, se ktermi jsme se moneli, ale urit jsme s nimi zaili ne-

edno dobrodrustv.

Vidm, e dvacetilet se tady lehcecul. Usmvaj se i ticetilet. Montrochu posmutnle se usmvme myzralej...

Ohldnut za 20roky

dyby animovan hoec ve skvlznlce Jiho Palta mohl chrlit jetdle, vidli bychom z nj jet po-drobnji vyletovat tbory, puky,zahranin expedice, tuln klubov-

iky se stran vysokm njemnm,divokou vodu, ob postele pro celoddl, tborov koly, brigdy dob-

ovoln i nedobrovoln, tborovatrny, hezk uasl oi tborovchovk, velkolep etapov hry, do-

etm roznnl vrazy hygieniek...Vidli bychom radost z turistickchzvod, respektive z jejich vtzstv,vidli bychom tuny projekt pija-tch, a tak nemlo zmarnnch.Vidli bychom mezinrodn olym-

idy, letn srazy, turistick pocho-dy, dobroinn sbrky, pozoruhod-

ou innost vtvarnou, pekvapenz toho, e tborov kamna kou a ev noci na hldkch je tma a zima. Vi-dli bychom naden dt a mon tua tam zklamn v och vedoucch vechvli, kdy nkte rodie po trnctidnech tborovho klopocen neum-i ani podkovat.

Co ns ek?il ptel, dvejme se ale hlavntomu, co ns ek. Jsem si jist, e

v ad hlav zde sedcch je u bez-

vadn tborov scn. Vm, e adazvod m ji dvno narsovn svj

recizn zvodnick seril. Vm, eada oddl pole sv dospvaj-c leny na tborov koly, vm, jak

lopotn se touhle dobou zanajshromaovat penzky na zahranin

expedice. Vidm vylepenou Kamn-ku, tuto mekku moravskoslezsk-

ho tomctva. Vidm v lt otevranOprensk mln s klidnm, irocea slovansky se usmvajcm Bocma-nem na zpra, tebae mln je v Su-detech... A tevn: Vidm mil hos-ty ze Saska a mezi nimi i ty, kte byliz mlna v tkch asech roku tyicetpt vyhnni a te se na znovuvzk-

en svho nkdejho domova pije-dou znovu, ptelsky a rdi podvat.I tohle je nae Asociace. Je mi jasn,e na Salze se letos v lt bude zasekiet a hromovat; to tehdy, kdyobraty lod budou pli nemotorna nklony vodk ln. Zd se mi takzcela jist, e pes jist remcn bu-

dou tomci astni na ad Bambi-rid a v jinch podnicch esk radydt a mldee, kterou zde ptomnnelnk Ale (Sedlek) vede dobea podle naich pedstav. A to myslmod srdce. Konen a to jsem nev-dl, jak dostaneme dar! (nmst-

kyn ministra kolstvEva Bartoov pedtmpedala Tomi No-votnmu na velk rolipapru sbrku pomoc-

nch rukou: obtae-nch kontur dlan adyministerskch edn-k, pozn.) konen,pu zde, vidm i pevnoua spravedlivou rukuv Karmelitsk ulici (sdlo

MMT, pozn.), kter nm pipisuje nakonto smysluplnou sumu, umoujc

nm vechny nae radovnky realizo-vat. Vc, jen vc... podobnch podni-k, vprav a veho dalho.

To nejlepnakonecMil kolegov vedouc, je mi jas-n, e prce pro spolek je mnoh-dy na kor osobnho asu, rodi-ny, pohodl, e je asto nevdna velmi asto nedocenn. Chci vsale, mil kolegov, poprosit, abys-te neumdlvali. Tahle prce je pecitak zdrojem inspirace, je to prce,kter ns uspokojuje a obohacuje.

Jinak bychom ji urit neprovozovali.ada z ns se se svou prac, myslm,celoivotn identifikovala. A to je,myslm, ta zprva nejlep.

Ji Majer

TomNovotn(

uprosted)ukazujedrekslovenskch

turist

PedsedaRDMAleSedlek(vlevo)

avtvarnkJiC

hourzAsociaceTOM

Zleva:aka

demikaHelenaIllnerov,pedsedaasociaceTOMTom

NovotnamstopedsedkynSentuAlenaGajdkov

Chvledstojnvnostistd

alyveselscnky

Ze sdruen


20/24


21/2421

Fotoautor

Ze zahrani

Na devadest minutve Svat zemi

Vzor mladho zerbjdn-ce: ekonomicky fungujclovk

ovinkou v nabdce Centra Maryam je tmsn rekva-ifikan kurz v oborech jako sve, plynai elektrik.rogram tak reaguje na nedostatek manulnch profes

a jejich silnou poptvku na trhu. Uovsk obory majtak podporu ze strany sttu, kter vylenil pes jeden

ilin eur na jejich rozvoj. K velkmu pekvapen vakln hrazen kurz dokonili pouze dva astnci a to je-

t s velkm pemlouvnm. Zjem nezvil ani vzornklad jednoho z absolvent, kter po dokonen kurzu

zskal prci, ve kter si piel na slun penze. Vydlalsi sice ti sta eur za pr hodin, ale musel pracovat!, znlargument jednoho z potencilnch uchaze.ento pklad jasn ukazuje, kdo je vzorem mladchzerbjdnc: lovk fungujc na omezen provoz.Nem prci, je tedy doma, nklady na spotebu jsou

tak minimln. Mlo j, protoe nem dn pohyb,dodv s nadszkou tefan. V hodnotch mldee se tak

s tradice s rychlost doby. Co se cen nejvc, je image.enalenou slenu v obyejnm obleen by tu lovkohledal, stejn jako mladka, kter nem v kapse po-

sledn verzi mobilnho telefonu a neprohn se po mstv drahm BMW.Vysokokolsk vzdln? Ano ale pokud mono bez vel- nmahy. Koupit si diplom i idisk prkaz je snadn,

sta mt dostatek penz.V zerbjdnu vak nejdou pehldnout ani dal fakto-y. Alarmujc je napklad stoupajc rozvodovost, kter

tato muslimsk spolenost el. Nesezdan souit jsoueakceptovateln, a pokud spolu mlad lid zanou cho-

dit, svatba nsleduje obvykle velmi brzy. Novomane- vtinou zstvaj t v rodin manela, samostatnydlen je luxus. Jist tolerance k musk polygamii,yneformln uznan, je na Kavkaze oekvateln. V-

sledkem jsou pak asto osaml matky s vce dtmi, bezrce, v lepm ppad ijc v dom vlastnch rodi.leitost pln rodiny, odpovdnost za vlastn ivot,

a kvalitn vzdln je to, co se Charita zerbjdn, zaomoci dalch evropskch charit, vetnesk a Slo-

vensk republiky, sna mladm zerbjdncm pomo-ci najt.

Kateina Zezulkov

Charita esk republika

V komornm prosted zasedac mstnosti esk radydt a mldee (RDM) v budov na praskm Senov-

nm nmst si naveer 1. nora 2011 skupinka zjemco cestovatelsk vyprvn vyposlechla poutav podanzitky astnk losk vpravy do Izraele. Povdno vzdlen zemi, jejch obyvatelch, historii, pamti-hodnostech, exotick poutn krajin i v kontrastu k nmodern, zpadoevropsk tvi tamnch velkomstdokreslilo promtn a komentovn fotografi. Cestamladch lid z na republiky do Svat zem se uskute-nila na podzim 2010 v rmci trojstrannho esko-n-mecko-izraelskho vmnnho projektu Objevovat his-torii rozumt souasnosti tvoit budoucnost.Marek Kraji, Lenka Dvokov a Jana Makov se vevzpomnkch vrtili k nvtv zkladny moskchskaut z Jaffy, znovu se potkali s rhnem na jejichplachetnici bhem spolen plavby podl pobea znovu se nechali nadnet na hladin Mrtvho moe.Znovu tam poctili neekan pchod levnho deti prudk zvan psen boue, znovu na sebe nechali za-psobit tivou atmosfru muzea holocaustu Jad Vaema znovu se rozhleli z ruin stedovk pevnosti Masada.Opt couvali podle obyeje pozptku od Zdi nk, kampedtm uschova-li do trbin mezikamennmi blokysv pn napsan

a kousek papru;zase si pochutn-vali na pokrmechneobvyklch chu-t a jet jednouusmlouvali pr e-kel v zapadlchkrmcch orientlnch prodejc suvenrPl druh hodiny s jejich vyprvnm ubhlo pekva-piv rychle. Posledn dotaz byl zdrn zodpovzen, pro-jekn plocha ztmavla a msto tyiceti ve stnu bylo ven-ku zase mnus deset.

Pro zjemce a zjemkyn z ad lenskch spolkRDM,kte by se podobn akce jako oni rdi zastnili, majpednejc nicmn povzbudivou zprvu: Letos setahle ance naskytne znovu nejsp jako dvojstrannesko-izraelsk projekt mldenick vmny.

Ji Majer


22/2422

Letos jsou tu dv NOVINKY!1) Nyn mete navrhovat na Cenu Pstav krom z-stupc veejn sprvy a samosprvy tak kandidtyz ad podnikatel psobcch na mstn a regionlnrovni2) Nominace poslejte letos do 30. ervna.

Doposud bylo mono nominovat na tuto cenu dobro-voln a profesionln zstupce veejn sprvy a samo-

sprvy na mstn a regionln rovni, kte se vznamnzaslouili o podporu mi-mokoln innosti. Novme bt Cena udlenaak fyzickm, tak i prv-

nickm osobm.Navrhovat kandidty p-semn mohou obansksdruen dt a mlde-e, domy dt a mldee(stediska volnho asu).

Pesn podmnky najdete na www.crdm.cz/pristavMichala K. Rocmanov

Cena Pstav, kterou udlujekadoronRDM tm, kdopodporuj innost sdruen dt

a mldee, m rozen monostinominace!

Cena Pstav

fotoarchiv

Dobrovolnci dajzmnu zkonao dobrovolnictv

V Beroun se v ptek a v sobotu 3. a 4. prosince 2010,v pedveer Mezinrodnho dne dobrovolnictv, se-la stovka zstupc neziskovch organizac i stt-

nch instituc, aby se na Sovacm setkn domluvili,jak bude vypadat Evropsk rok dobrovolnictv 2011v esk republice. Jednoznanm poadavkem vt-iny ptomnch je novelizace zkona o dobrovolnslub, kter dlouhodob neodpovd potebm dob-rovolnk ani jejich organizac. Novelu dlouhodobkritizovanho zkona m z rozhodnut vldy pedlo-it ministerstvo vnitra, avak jeho aktivita od volebv tomto smru ustala.

Zkon v souasn podob nezahrnuje hlavnst dob-rovolnk, kte jsou leny svch organizac, naopak, vy-luuje je ze vech benefit. Nedostatene podmn-ky pro zahranin dobrovolnky. Neumouje vykazovathodnotu dobrovoln prce jako kofinancovn k rznmgrantm. To ve se sname ji nkolik let zmnit a ptrok, kter je vyhlen Evropskm rokem dobrovolnictv,je pleitost chyby v zkon napravit, k Ale Sedl-ek, pedseda esk rady dt a mldee a jeden z orga-niztor berounskho setkn.

astnci Sovacho setkn se soustedili nejen nanvrhy zmn v oblasti legislativy, ale i na propagacidobrovolnictv i na vzjemnou vmnu dobr pra-xe. V tematickch pracovnch skupinch pak pipra-

vovali plny aktivit na rok 2011, a to zejmna v tch-to oblastech: dobrovolnictv v socilnch slubch,ve zdravotnictv, ve sportu, v prci s dtmi a mlde,v mimodnch a krizovch situacch, v mezinrod-nm a rozvojovm dobrovolnictv, v ochran ivotn-ho prosted, v kultue, firemn dobrovolnictv, dob-rovolnictv komunitn a v zjmovch organizacch.Rada ministr lenskch stt EU vyhlsila rok 2011Evropskm rokem dobrovolnictv v listopadu 2009.Ten byl zahjen 8. ledna 2011 v Budapeti a je ko-ordinovn Evropskou komis, v jeho rmci probhneada aktivit i velk kampa. Nrodnm koordintorem

v esk republice je Ministerstvo kolstv, mldeea tlovchovy, kter zdilo meziresortn koordinantm a vylenilo na ppravu a prbh roku finann pro-stedky i lidsk kapacity.

Tiskov zprva RDM

Vce informac lze zskat na http://europa.eu/volunteering.

Z RDM


23/2423

Anketa

Lejla Abbasov,modertorka:Vzhledem k tomu, e mm svj

adan fond Asante Kenya, pi-spvm. Podporuji 13 projektv Keni. Veker prostedky, kterv echch zskm, rozdlm mezi

rojekty. Nklady na cestu a pobytsi hradm ze svho. Do Keni jezdmdvakrt do roka, take moje osobnspvky jsou docela velik:)

Ivan Hlas,kytarista, zpvka skladatel:

no, pispvm, ale snam sei jinak. Napklad jsem byl u vzni-

u akce Pomozte dtem v esk

televizi, sloil pvodn znlkovoupse a deset let se pravideln naVelikonon pondl akce zast-oval. Krom toho jsem to dopra-coval do sprvn rady obecn pro-spn spolenosti J. J. Pestallozihov Chrudimi. Jde o dlouholet pro-jekt zamen hlavn na zapojendt, kter opoutj dtsk domovya podobn zazen, do normlnhoivota. Vte, maj to velice tk,a tak pro n vznikly tzv. domy a bytyNa pli cesty, u se tam zklad-n vci, u se, jak t samostatn.Krom toho souasn b mnohoprogram, nap. pro obti dom-cho nsil a ve s tm spojen, psy-chologick poradna atd. Myslm, edky asn inorodmu panu e-diteli se nm i v tto tk dob docela da. A vsledky jsou. Jinak

ako muzikant hraju na rznch ak-cch pro potebn, v noru se chys-tm na ples mentln postiench

v Hodonn a vtinou neodmtm,protoe z toho mm dobr pocit.A nemusm se tm ani chlubit v tele-vizi, rdiu nebo rznch asopisech.

Heidi Jank,zpvaka:Neznm lovka, kter by nepsp-val! J nejsem vjimkou. Krom toho,e bhem roku zpvm hodn nacharitativnch akcch bez nroku nahonor, zapojuju se i do takovhobnho a anonymnho pispvn.Nejastji to jsou penze poslan p-mo na et nkter u renomovanorganizace jako lovk v tsni apod.

Pispvte na charitu?(DMS, sbrky do kasiek, adopce na dlku apod.)

FotoJiMajer

FotoMichalMouka

FotozarchivuBlankyLikov

Hebenovka

(V tajence se skrv nzev jednoho zlenskch sdruen

RDM)

1 2 3 4 5 6 7 10 11 12 13 14

K K K K K K K

A A A A A A A

1. Posilovac cvik. 2. Zvtovac sklo. 3. Kukain hlas. 4. Nouze. 5. Drb. 6. Vysokokolsk posluchrna. . Slavn nmeck filosof a etik (Immanuel). 8. Velik kopec. 9. Poben tes. 10. Panovnk starobyl e v Peru.

11. belv bratr. 12. Psen pesyp. 13. Hovor. kva 14. Autoresk me vnon. (maj)


24/24

Fotogaler ie Archy

Foto Jana B lohlvkov (AFS Mezikulturn programy)

Foto Vlast imi l Waic (Asoc iace debatnch k lub )

archa - 2011 / 1 - nejen podsady a kotlík

Documents