archa - 2012 / 5 - máme se o koho opřít?

7/31/2019 Archa - 2012 / 5 - Mme se o koho opt?

1/24f o t o M a r ek K r a j i

slo 5/2012

Zpravodaj o vchov a vyuit volnho asu dt a mldee

Nae tma: Mme se o koho opt?

3. ronk Kecejme do toho

Pedstavujeme: RADAMBUK

Rozhovor s pedsedou Letnho domu

ARCHAARCHA


2/24

Mme se o koho opt?

lovk celkem bn, v nejrznjch i-votnch situacch, hled oporu u sv rodi-ny, u svho partnera, u nejblich ptel,kamard zkrtka u lid, na kter se mespolehnout. Je to celkem pirozen. Vdy co dlat jinho, kdy jsme v njak ob nivotn situaci...?

A dtsk organizace?Co kdy se oddl dostane do situace, kdypotebuje pomoc a podporu? Kdo je jehorodinou, partnerem, nejblim ptelia kamardy kdo je zkrtka m, na kohose me spolehnout? Kde nachzej dtskorganizace zvlt ty men, bez zamst-nanc oporu?

Pirozen je hledat ji ve vlas m ranku.Proto se mal mstn organizace sdruu-

j v krajskch radch d a mldee. Tydnes funguj ve vtin kraj a postupnse profesionalizuj. Jejich prostednictvm jsou organizace zastoupeny i v esk radd mldee. Tato struktura stench or -ganizac dv jistou mru zruky potebnopory a nutno dodat, e ji organizace stleastji vyuvaj. Ne vdy a ve vech zlei-tostech to ale jde.Jak je to tedy s oporou nkde jinde? Obce,kraje, stt Posledn dobou se mi zd, etyto ins tuce nm ivot spe komplikuj,

ne aby nm byly oporou. Sniujc se obje-my dotac (vdy nejdv se vdy bere prvv oblas d a mldee) s rostouc nutnos administra vy, nkter zkony a vyhlky,kter nm ivot spe komplikuj a nkdyho i ohrouj. Kde je prce s dtmi a ml-de skutenou prioritou zastupitelstev

nebo ad? Myslm m skutenou prio-ritu podpoenou iny, usnesenmi a tebai nancemi, ne jen podporu deklarovanouve volebnch programech a prohlench.Ne, nen to tak zl. Vdy se najdou lid, kte- jsou ochotn pomoci a udlat nco i nadrmec vlastnch povinnos , aby pomohli.Se situac v kraji Vysoina i na mstskmadu v Tebi mm dobrou zkuenosta vlastn si nemm na co stovat. Dob- lid se najdou vude a vm, e i naostatnch krajch, obcch i ministerstvech.Je to ale pedevm opora jednotlivc,v ad ppad dlouhodob budovana vyjednan.Nemyslm, e bychom na tom jako dtskorganizace byly extrmn patn. To vbecne. Jen doufm, e se jednou dostanemedo situace, kdy budou vechny kraje a vt-

msta mt svoji koncepci prce s mlde,podpoenou nannmi prostedky. e selid nebudou dvat na dobrovolnky naichorganizac jako na polovin blzny. Tmse na stav, kdy rodie pochop, e pihlsitd do njakho oddlu nebo krouku jepro jejich dt to nejlep.To bude ta skuten opora. Opora, kternm vem skuten pome. Nepijde alesama. Je ped nmi spousta tvrd prce.

Drm nm vem palce, abychom nemuse-

li hledat oporu jen sami v sob, ve svmnaden, ve svch stench organizacch,ale abychom ji nachzeli na vech rovnchna spolenos . Vm, e se dokme

Jan BurdaRada d a mldee kraje Vysoina

www.janburda.cz

F o t o M i c

h a l a K

. R o c m

a n o v

vodnk

ZpravodajRDM o vchova vyuit volnhoasu dta mldee

RegistraceMinisterstvemkultury: MK R 8135Tema ck skupina 13/A8,ISSN 1212 5016Podvn novinovch zsilekpovoleno eskou potou, s.p.,odtpn zvod Peprava,.j. 1259 / 99ze dne 29. 3. 1999

Redakce:Ji Majer vedouc redaktorAdresa redakce:esk rada d a mldee,Senovn nms 977/24,116 47 Praha 1tel.: 234 621 210e-mail: [email protected]: 68379439

Sazba a litoMichala K. Rocmanov,akad. mal.Tiskne REFOS, PrahaFotogra e z archivu RDMa jejch lenskch sdruen.

Toto slo vylov listopadu 2012.

Foto na tuln stranMarek Kraji

Zpravodaj Archa je nekomern skovinou, kter nen urena

k prodeji.Podrobn informaceke zpravodaji Archa lze nalzt na internetov adresearcha.crdm.cz

2


3/243

Nae tma

F o t o A I E S E C Z l

n

Jeliko psobme ve vysokokolskm prosted, je pro ns podpora univerzity dleit. Univerzita Tome Bati ve Zln, pesnji Fakulta managementua ekonomiky nm poskytuje pro nai innost vborn zzem a meme

dky n uskuteovat sv plny a cle.

Bez univerzity si nekrtneme

AIESEC je studentsk globln nepoli c-k, ale tak neziskov organizace. Jakotakov samozejm nefunguje za e-lem zisku. Nam clem je pomoci v roz-voji mladm lidem na vysokch kolchprostednictvm zahraninch st ve

rmch nebo v kulturnch a rozvojovchprojektech.Nae organizace je pln zena studenty,co sice pin velkou pleitost k jejichosobnmu rozvoji, dky n maj monostvechno si sami osahat a vyzkouet,nkter vci vak mohou bt pli n-ron. Bez podpory silnho partnera sezkrtka ani my neobejdeme.Nam nejvtm partnerem je Fakultamanagementu a ekonomiky UniverzityTome Ba ve Zln. Jej podpora sa-

mozejm nespov v njakm omlou-vn z vuky ze cvien nebo semin- ; dky fakult mme prostory, kdememe plnohodnotn pracovat. Pod -poruje rovn stedn mylenku celna organizace, a prv dky tomuto

jejmu pstupu mme monost po -dat vzdlvac akce pro studenty podz tou fakulty na univerzitn pd.Opory, kterou nm fakulta poskytuje,si velmi vme a sname se ji oplcet, jak to jen v naich silch je. Nai le-nov pomhaj pi organizovn sezna-movacch pobyt pro studenty prvnchronk, zastujeme se tak tzv. Dnotevench dve. V souasn dob pi-pravujeme projekt Know-how, kter

pivede do Zlna kolem devades mla-dch lid ze stednch kol, aby poznali, jak univerzita funguje a jak vypad stu-dentsk ivot prv u ns.V rmci AIESEC Zln podme pro svleny vzdlvac konference. Jednavt se konala letos na konci ervencev maarskm Gyru za as zstupcstudentskch organizac z esk repub-liky, ze Slovenska, z Polska, z Rakouskaa z hos telskho Maarska.

Prv tam, v mezinrodnm prosted, jsme se tak jaksepat inili i v pro-pagaci na univerzity a fakulty a hrd jsme bhem spolench s progra -mu nosili trika Univerzity Tome Bave Zln.Fakulta managementu a ekonomikystla u zaloen poboky na student -

sk organizace ve Zln v roce 1993a od t doby je jednoznan namnejvtm partnerem. Jej podpory sivelmi cenme a tme se na spolenouoslavu 20. vro zaloen AIESEC Zlnv p m roce.

Tom Baura


4/24

F o t o V

l a s m i l J u r a s t .

Mikulovice, dky za podporu!

Jednm z takovch dontor je naemsto Mikulovice, kter se nachz na samm severu ech, ve luknov-skm vbku, na esko-nmeck hra -nici. Katastrem msta prochz i hra-nice Chrnn krajinn oblas Labskpskovce a nedaleko se rozpros r zn -m Nrodn park esk vcarsko.To vechno vznamn ovlivuje ivotv tto vsp esk republiky. Neza -mstnanost v regionu je znan, ivot -n prosted msta a jeho okol je vaktak hezk a neopakovateln, e semsmuje po cel rok velk mnostv tu -rist nejen z naeho vnitrozem, ale

i z blzkho Nmecka a dalch stt.

Lid, kte tu ij, se sna dlat vechnopro to, aby nm vedlo dobe. Kdy naeorganizace ped tymi lety pesdlilaz msta Varnsdorfu do Mikulovic,ihned tam zaala vyvjet svoji innost.Ve spoluprci s mstn zkladn kolouvznikl krouek mladch chovatel, kte-rm dosud prolo ji nkolik destekd .Prvn podanou akc ve mst bylav roce 2008 vstava zvat v dren mla-dch chovatel. Zatky byly sloit.I pes dobrovoln vstupn vstavu na -

v vilo jen nkolik destek divk. Vel-kou vzpruhou pro ns bylo ujitn e -ditelky zdej Z, pracovnk mstskhoadu a tehdejho starosty, e tak totady chod, ale e se nemme nechatodradit. Pomohlo nm i to, e prostorypro konn schzek krouku i na prvn vstavu nm msto poskytlo bezplat -n. Vy sklo nm i propagan plaktya poskytlo msto k propagaci v tehdej-m mstskm zpravodaji.

Od tchto zatk se mnoh zmnilo.Msto od nsledujcho roku nai orga -nizaci zaadilo mezi pravideln pjemcedotace na podporu innos a podn akc pro d a mlde. Organizace dlerozila ve mst svoji innost o akce,kter zde ji zskaly sv msto. Kad jaro otevrme v pedveer velikono-nch svtk soutn vstavu o nejkrs-nj Mikulovickou kraslici, kter jeoteven vem vkovm kategorim.lenov naeho chovatelskho krou -ku se zapojili do celosttn olympidymladch chovatel, kterou organizuje ji 45 let esk svaz chovatel. Nae

organizace zajiuje kadoron uspo- dn okresnho kola pro okres Dna nejlep z astnk se pak zastuj kola celosttnho. Letos takto soutiliv slavi a pro okres Dn vybojovali13.-14. msto, co je pro pedcho-zm ronkm slun pokrok: ve ru

Nae tma

4

V dnen dob ekonomick problmy dolhaj nejenom na ns jednotlivce,ale podobn i jet vce tak na podnikatelsk a dal subjekty. Je proto vc ne chvlyhodn, kdy se mezi nimi najdou takov, kter podporuj

dobrovolnickou a veejn prospnou innost, do kter se potme i my mlad chovatel zvat sdruen v eskm svazu chovatel.


5/24

F o t o V

l a s m i l J u r a s t

.

Nae tma

nad Szavou v roce 2009 byli dvac ,v Litomyli v roce 2010 se ums li na21 - 26. mst a roce loskm v Opavna 17. mst.

Letos poprv jsme se ak vn zastniliBambiridy v Liberci, co bylo pro nsnejbli msto jejho konn. Velk z- jem o nai expozici znamen, e se sa-mozejm zastnme i pt!

Stejn akc na organizace je samo-zejm letn stanov tbor. Letos mupedchzelo setkn bvalch tborn -k a vedoucch, protoe uplynulo 30let od konn prvnho tbora. Pro velkspch se setkn pamtnk uskute -n i v p m roce. Je to prima, kdy senaeho tbora zastuje u te gene -race tbornk z nkolika rodin, e...?

Nemalm spchem taky je, e jsme sipostupn vychovali u adu vedoucch,prak kanty nepotaje. Mnoz dal t-bornci jsou u ak vnmi leny naehosvazu, zastuj se vstav a vykonvaj funkce v chovatelskch organizacch(ale i jinde).Na zachovn fenomnu letnho tbo -ra nm moc zle; jedinen je m, e

si na nj mohou astnci vzt s seboudoma chovan zvata. Take jsme tammli koky, krlky, papouky, terarijn ivoichy (sklpkany), morata, potka-ny a dal drobn hlodavce, fretky, alenejvce psy. Pli bychom Vm se nae-ho tbora zastnit, take pokud jstei chovateli, od 7. do 27. 7. 2013 se naVs tme!

Zastujeme se samozejm i dalchakc, propagujeme nai innost a cho -vatelsk krouek na farmskch trzchve Varnsdorfu, jezdme na dal vstavyzvat do Prahy, do s nad Labem a naDnsko.Leton podzimn vstava by mla optpinst nco novho a pedstavit n -vtvnkm irokou paletu v naemmst chovanch zvat. Clem je tak

zskat do naich ad nov mlad i do-spl leny...Letos se poprv zapojujeme do akce72 hodin Ruku na to! a sname se,abychom ak vizovali i dal obany vemst. O pomoc jsme podali i ptele mlad chovatele z okolnch phrani-nch organizac v Nmecku, tak uvid -me, jak se nm to povede...

Uvedenou pestrou innost vykonv -me sice sami, ale bez ak vn podporymsta Mikulovice by to nelo. Proto jsme u loni nominovali na cenu RDMPstav pracovnka msta, kter nm odpotku vemon pomhal a pomh a proto mu byla cena tak udlena.Stejn jako nm to pomh i jinmak vnm organizacm ve mst. Ale narovinu: pokud by ns msto kadoro-n nepodpoilo i nann, asi bychomvechny citovan akce nezvldli pro-st bychom na n nemli. Nvtvncia astnci chovatelskch akc zdalekanepinesou do na pokladny tolik, kolikna vechno potebujeme.

Proto touto cestou vyjadujeme mstuMikulovice n dk i jmnem ostat -nch obanskch sdruen, kter u nss dtmi a mlde pracuj, jako jsounapklad hasii i turis ck oddl ml-dee.Vme, e vstcn postoj a podporaze strany msta nezeslbne, proto sebudeme snait za to i mstu nco od -vst.

Vlas mil Jura st.len V SCH

pedseda ZO SCH chovatel koek Varnsdorf

5

Obansk sdruen Boiizve na uniktn archeologickou vstavuV Nasavrkch probhla 21. jna vernis vstavy Keltov ve vchodnch echch. Jejm hlavnm clem je seznmit veej-nost s keltskmi koeny v naem regionu. Nvtvnci na n uvid uniktn soubor archeologickch nlez, kter zapjilamuzea z cel R a kter nebyly dosud nikdy vystaveny spolen.Vstavu pod obansk sdruen Boii o. s. ve spoluprci s Vchodoeskm muzeem v Pardubicch a dalmi partnery v rm-ci projektu Historie jinak. Vstava bude umstna ve 2. pate nasavrckho zmku a bude otevena a do 21. prosinceletonho roku. Pro nvtvnky jsme pipravili mnoho lkadel, k pedseda sdruen, Mgr. Luk Blaek. Krom ady ori-ginlnch nlez z celho naeho regionu bude k vidn napklad znzornn dlny na keltsk mlny pod Kun ckou horou,

gurny bojovnk a mnoho dalho. Krom toho jsme pro veejnost pipravili cyklus tema ckch pednek, kter povedoupedn e archeologov. Termny jet upesujeme, u nyn ale mohu ci, e tyto pednky budou opravdu stt za to,dodv Luk Blaek.Speciln program pipravilo sdruen tak pro koln vpravy ze zkladnch a stednch kol z celho Pardubickho kraje. Tyse mohou na vstavu pedem objednat a zastnit se j tak zcela zdarma. Pro ky jsou pipraveny pracovn listy, tema ckhry a dal didak ck ak vity.

Anna Frantalov Boii


6/24

F o t o C Y P R E S 2 0 1 2 a J a n H u s

k

V Niksii se jednalo o mldei v EU

Tmatem bylo zaleovn mladchlid, kte maj pvod mimo stty EU, alepesto zde ij, a ji dky svm rodim,studiu, nebo na zklad svho rozhod -nu . Tma se z rznch hl pohleduprobralo v debatch bhem tzv. work -shop a pi formlnch i neformlnchsetknch astnk. kolem celkemsedmi workshop bylo prodiskutovatzlepen situace v oblas zaleovn mldee a zejmna mladch lid z pro-sted migrant.

Mezi diskutujcmi se potkali zstupcimladch lid, mldenickch organizac,pedstavitel ministerstev zodpovd -nch za mlde a samotnch mladchlid, kte maj migrantsk koeny mimozemi, kter je vyslala. Jen dky sdlen pmch zkuenos mohou bt rozho-dovac procesy EU nastaveny tak, abydanm clovm skupinm opravdu po-

mhaly a nebyly rozhodovnm o nsbez ns.

Konkrtn tmata pokrvala celou klusituac a problema ckch oblas rolimdi, vzdlvn, pedsudky a mezi-kulturn dialog, rovn pleitos natrhu prce, nastaven poli k pro za -leovn, spoluast a podporu nezis -kovho sektoru.

Podklady pro prci byly pipraveny nazklad pedelch konzultac ve vech

lenskch sttech EU, vetn esk re-publiky. Popisovaly tak zkuenos mla-dch lid a neziskovch organizac pra-cujcch s dtmi a mlde z cel Unie.Vytvoit pouh dv doporuen z ka-dho tema cky zamenho worksho -pu se ukzalo jako pomrn nron,

Nae tma

6

Proslunn Kypr se stal ve dnech 11.13. z mstem, kde se uskutenilazvren konference aktulnho pedsednictv Evropsk uniea tzv. Strukturovanho dialogu EU s mlde.


7/24

F o t o z s k o v

k o n

f e r e n c e M i c

h a l a K

. R o c m a n o v

Projekt Kecejme do toho pokrauje

Mlad lid dali ve kolnm roce2012/2013 pehlednj sttn rmecprax a st, vt propojen vukys pracovn realitou skrze praxe ve ste -dokolskm a vysokokolskm stupnivzdlvn a uznvn neformlnhovzdlvn. Poadovali tak zapojen pracovnho prva do vuky na kolch,dotaen zkona o dobrovolnictv iuznvn dobrovoln prce jako pro -stedku spolu nancovn projekt promlde.

Kladli rovn draz na podporu dobro-volnictv a obansk angaovanos nakolch, zohlednn dobrovolnick in-nos v daovm a socilnm systmuv dob nezamstnanos mladch nebona podporu mezinrodnch programpro mlde. Vyslovovali se pro zpsnn dohledu na dodrovn prv ve vztahumajority a menin ve spolenos , prozlepen vuky na kolch o meninch, jejich vztahu k R, ale i jejich kulturnmpozad, pro een socilnho problmuve vztahu k nkterm meninm a jas-n uren odpovdnos ednk za jednn smujc pro prvm a povin-

nostem nkterch menin.

Projekt Kecejme do toho podporujepedevm demokra ck principy, rov-noprvn dialog a ak vn diskusi mla-dch s dosplmi. Clem projektu jepodpoit par cipaci mladch lid, tedy

jejich spoluast na veejnm ivot.Vstupy projektu jsou prbn mo -nitorovny a nzory mladch lid jsoupedkldny dotenm sttnm ins tu -cm.

V rmci projektu mohou astnci dis-kutovat na internetovch strnkchwww.kecejmedotoho.cz, pinet sv

tmata a hlasovat o tch, kter je za - jmaj. Zapojit se mohou i na Faceboo-ku nebo Twi eru i v rmci workshopa diskus po cel R. Mohou si tak vy-zkouet, co to znamen bt ak vnmobanem a pokusit se zmnit vci, kte -r se jim nelb.

V rmci projektu se v sobotu 6. jna2012 v Praze uskutenila Kecejme dotoho Ska party 2 (fotoreport z n simete v tto Are prohldnout).V P. M. Clubu mli zjemci monost na-vrhovat nov tmata k diskuzi, debato -vat a tak si ut pohodov koncert ka-pel Tleska, Discoballs a Tour de Bars.Projekt Kecejme do toho Strukturo-

van dialog mldee byl nann pod-poen z evropskho programu Mldev akci a Ministerstvem kolstv, mlde-e a tlovchovy.

Tiskov zprva projektu Kecejme do toho Strukturovan dialog mldee

pesto se bhem prac nabitch dn po -dailo vem astnkm dohodnout sena konenm znn shrnujcch zvr.

Demokra ck proces na evropsk rov-ni ne vdy doke zohlednit vechnakvalitn doporuen pro R; tak protozstv i na Ministerstvu kolstv, ml-dee a tlovchovy, aby dle pracova -lo s eskmi vstupy pi tvorb svchstrategickch rozhodnu a pi jednn s dalmi ministerstvy a ady v R.

Zvren doporuen na evropskrovni jsou k dispozici na internetovchstrnkch projektu Kecejme do toho(www.kecejmedotoho.cz).

Strukturovan dialog se opt osvdil

jako vhodn zpsob, jak pivst k dialo-gu mlad lidi, ednky a poli ky, kte o nich rozhoduj. V EU m za sebou jidruh rok a pl trvajc cyklus, kter bylzakonen prv touto kyperskou konfe -renc. V roce 2013 bude zahjen cykluste , kter se bude dle vnovat otz -km lepho zaleovn mladch lid do evropsk spolenos nejen v Bruse -lu, ale i na vech mstech, kter do EUpat, a to jak v oblas vzdlvn, trhuprce, tak i obanskho zapojovn.

Vstupy z kypersk konference budou ji tradin projednny Radou minis-tr zodpovdnch za otzky mldee;stane se tak na listopadovm zasedn.Doufejme, e i letos se nave na pe -del spchy a Rada ministr EU, slo-

en z ministr vech lenskch stt,pijme i letos doporuen z konferenceStrukturovanho dialogu a zapracuje jedo rozhodnu EU, kter by pot mlylensk stty zohlednit a uvdt v plat -nost.

Michaela Cvachov a Jan Huskprojekt Kecejme do toho

Strukturovan dialog mldee

Nae tma

Zan tet ronk projektu Kecejme do toho, kter vytv v esk republiceprostor pro mlad lidi k tomu, aby mohli odpovdajcm zpsobem vyjadovatsv nzory na vci, kter se jich pmo tkaj.

7


8/24

F o t o D a v i d U r b a n

Nae tma

8

SKA Party zahjila 3. ronk Kecejme do tohoSKA Party akce spojen koncerty v hudebnm stylu ska se konala 6. 10. 2012v Praskm P.M. Clubu na zahjen ji te ho ronku projektu Kecejme do toho(KDT). Na mst zahrly kapely Tour de bars, Discoballs, Tleska.Kad ze 490 nvtvnk ml mimo jin monost navrhnout tmata, ktermise v rmci te ho ronku KDT budeme zabvat, nebo nechat si na sknout logoprojektu na triko.

Jana Votavov

1. Zpvaka kapely Tleska 2. len kapely Discoballs3. Hvzdy veera plzesk kapelaTleska

4. Usmvav astnci Kecejme do tohoSKA Party v P. M. Clubu se t nakoncert 5. Na SKA Party byla monost si podit originln Kecejme do toho po sk natriko zadarmo6. astnci Kecejme do toho SKA Party

4

3

2

1

65


9/24

Hlavnm clem akce to byly prvvyrovnanj pleitos mezi vidcmia nevidommi. Tohle jsou samozejmhol fakta, kter se skrvaj v pozad samotn realita, kterou provali ast -nci, byla ponkud aknj.Nen divu, e po pr vodnch ak vitchse z nieho nic z astnk integran -ho kurzu ZAOSTENO stali nvtvncipijdjc na vhlasn lmov fes valZAOSTENO 2012.Po pekonn nkolika administra v-nch nstrah, jako teba shnn vstu -penek na lmy, potvrzen od lkae,ubytovn i penz z mluvcho banko-matu, se vichni zastnili slavnostnhozahjen fes valu. Nechyblo ani tra-

din pestihnu stuhy a vodn pro-slov editele.V nsledujcch es dnech ns kadrno navnadily reklamy na lmy, kte-r byly ten den na programu. Samotnpromtn lmu u pak v sob skrvalonjakou ak vitu vce i mn souvisej -c s danm lmem.

Mezi divcky spn snmky (progra-my na kurzu) patily pedevm lmypromtan ve stedu, kter si divcimohli vychutnat poslepu. Cel tentoden si vidc astnci mohli vyzkou-et, jak to je nevidt. Program byluzpsoben tak, aby byl zvldnutelni pesto, e vichni astnci neuvid,a zrove se snail odret nkter ty -pick momenty z kadodennho ivota

nevidomch (vznam slovnho popisu,ukldn a hledn vc v interiru, po-hyb v ternu aj.), nicmn snad jetdleitj ne pipraven program bylyv tento den ak vity mezi programov-mi bloky bn denn innos (jdlo,hygiena, hledn svch vc, pesuny namsto srazu).Oporou tm, kte se odhodlali denve tm prot, byli nevidom astnci kurzu, kte nenavn doprovzeli, vy -svtlovali a pomhali. Jak vidcm, tak i nevidomm pat zatento den velk obdiv, protoe ho vich -ni zvldli naprosto bez problm.K dalm zajmavm lmm patily na-pklad Horem pdem (workshop na

tma uprchlictv, kter pipravily ex-tern lektorky z Pedagogick fakultyMasarykovy univerzity a organizaceNesehnu ), Skafandr a motl astn -ci mli monost vt se do ke lovkaochrnutho od hlavy a k pat anebodo role jeho oetovatele, z komedi potom zabodovaly pedevm astncizjezdu (vlet do nedalekho pmo-skho letoviska Lelekovice), Cars (z-vod automobil, kter pedstavovalisami astnci) anebo Mareku, podej -te mi pero! (kdy astnci zjis li, e nejen Hlink se odsthoval).Na fes valu nechybly ani snmky za-men umlecky. Pi promtn lmuCo takhle dt si pent bylo monsi vyzkouet, e obrazy se daj tvoiti z ovoce a zeleniny, za mco Kocour

v botch nm umonil vyrobit si vlastn sandly, kter budou jist vjimenouvzpomnkou na tuto akci.K hlavnm vrcholm fes valu patil pe-devm pomrn akn a psychicky n-ron snmek Bl peklo (program, pikterm si astnci proili tk z gulagua zamysleli se nad m, co pro n zna-men svoboda).Po nronm promtacm programu sepedposledn den kurzu nesl ve zname -n pprav na galaveer. Nejprve bylopoteba vyrobit stroj asu, kter budeodmovat pl minuty, aby dkovnproslovy ocennch nebyly moc dlou-h. Hned pot se ti lmov tby vrhlyna naten vlastnho snmku, kterm

pispli do programu fes valu. Ve na-konec klaplo, dokonce pijela i velk l-mov hvzda lababa, a tak si astncii organiztoi uili slavnostn zakonen jaksepat.

Vme, e zitkov kurz ZAOSTENO2012 naplnil oekvn astnk a ese nm podailo prostednictvm pi -pravenho programu propojit svty ne -koukavch a koukavch mladch lid.Vce informac o cel akci vetn foto-galerie a videogalerie najdete na:www.zaostreno.zivotjinak.cz/galerieZa nann podporu dkujeme evrop -skmu programu Mlde v akci.

Mar n Suky Sukano. s. ivot trochu jinak

F o t o a r c h i v M a r n a S u k a n

h o

Nae tma

9

ZAOSTENO na dialog koukavch a nekou kavch

Koncem srpna se nedaleko Lelekovic u Brna konal integran zitkov kurz ZAOSTENO 2012. Obansk sdruen ivot trochu jinak tentokrtpojalo svou nabdku netradin clovou skupinou letnho kurzu byli mladlid ve vku 18 a 30 let a zmrn prv polovina z nich byli lid s tkmpostienm zraku.


10/2410

Nae tma

Jak se da Letnmu domu v roce pat -nctho vro jeho vzniku? Co Vmnejvc kabon mysl a z eho mte nej -vt radost? Nejvt radost mm asi z toho, e jeto fakt patnct rok, co tohle sdruen funguje a rozvj svj program. I kdyv Letnm dom jsem od roku 2006 a ne-zail jsem jeho zatky, zakladatele sa-

mozejm znm a velmi si jich vm.Jako editeli mn nejvc kal mysl pe-mlen o nann situaci: asi ped m-scem, ped dvma jsme nevdli, jestlipeijeme listopad, prosinec tohotoroku. Te to vypad, e ano... Myslm, eto je ale obecn vn stesk mnoha ne -ziskovek, e ve zan s kadm rokemvdy nanovo: stle dokola se mus -dat o nann podporu, a nikdy pitomnen jistota pokraovn, nemte nikdezarueno, e to znovu vyjde. A tak je toi s nmi. Na druhou stranu pipravuje -me pro p rok pln novou slubu.Dote jsme to vyvjeli ak vity pouzepro d z dtskch domov, nyn chys-tme i preven vn program pro rodinys dtmi, jim teba hroz jejich odebr -n; pemlme i o prci s pstounskmirodinami...

Letn dm byl a je oporou pro adu d z dtskch domov, kter doprovz na jejich nelehk cest k dosplos a osamostatnn. O koho se ale oprsamotn Letn dm?

Urit o lidi v nm i okolo nj. Jednak jeto kmenov tm, pak jsou to bval za-mstnanci, kte jsou s nmi v uritmkontaktu, a u jako dobrovolnci neboteba lenov vboru sdruen (sprvn rady). Kupkladu bval editelka a za-kladatelka sdruen Lucie Kokrdov,kter ped pr lety odela na mate -skou dovolenou, se k nm vr la a te tu pracuje na sten vazek. Pvod -n jsme vznikli jako ist dobrovolnickorganizace, co se nkdy v letech 2004,2005 zaalo peklpt do trochu pro -fesionlnj rovn, ale dobrovolncins vlastn stle zespodu vyivuj:vdy vtina naich zamstnanc bylapvodn dobrovolnky. Dobrovolnic-k tm u ns t okolo dvace , ticelid, co se samozejm ned srovnvat

s velkmi organizacemi, ale pro ns je to hodn siln zklad. Mm radostz tmu lid tady: jsou krea vn, pracovi-

, inspira vn a lovk se na n mespolehnout.

A pokud jde o Vai zkuenost s oporou zven ze strany sttn sprvy, sa -mosprvy...?

ady, ministerstva, magistrt a nadace jsou pro ns urit partnery na rovnidotanho a grantovho systmu a narovni metodick; v tomto ohledu sememe opt na zkonn rovni o to,co stt a samosprva garantuje a nab -z. Mme registrovanou sociln slubu,poven k sociln-prvn ochrand , registrovanou prci s dobrovoln -ky apod.To co ns asi nejvce pl je resortn roz-ttnost u tmatu d mimo svou bio -logickou rodinu, kter v R spad hnedpod tyi rzn ministerstva. V ttodob se nap. hovo o dvou zkon -nch novelch v Poslaneck snmovn(o sociln-prvn ochran a o stavn a ochrann vchov). Tyto novely nejsou vbec nijak provzny. Jednu pi-pravilo MPSV, druhou MMT.

Soud podle Vaich internetovchstrnek, fnann situace Letnho domu zatkem roku nebyla rov. Zd se, e jste si dokzali pomoci v podstatsami... Je ten dojem sprvn?

FotoJiMajeraarchivLetnhodomu

Krize provila n tmMgr. Cyril Zkora stoj v ele obanskho sdruen Letn dm, je programovpomh dtem z dtskch domov, i tm, kte ji stavn vchovu opustili.Nepli poetn, ale o to tvoivj sdruen letos prolo nronm obdobm,

v nm osvdilo svoji ivotaschopnost a tmovou soudrnost. Na lidi kolemsebe se mohu spolehnout, k editel Letnho domu.


11/2411

Nae tma

F o t o a r c h i v L e t n

h o

d o m u

Je to polovina pravdy. Jde o takzvancash- ow. Nemme to vytvoenoumoc velkou rezervu a bez n jsme schop-ni pet piblin prvn dva, ti mscenebo aspo v letonm roce tomu takbylo. A dotan systm mm te namysli hlavn MPSV funguje tak, e po-kud nm prvn penze na dan rok pi- jdou v beznu, tak je to velmi dobr... Toznamen, e jsme vlastn nuceni prvn ti msce pokrt z vlastnch zdroj. iliz toho, co jsme si naetili v loskmroce. Je to hodn velk nejistota, jakko -li potme s uritou nvaznos : existuje sice pedpoklad, e ns stt podpo znovu, ale nen to nikde garantovno.A prask magistrt vtinou vypisujegrantov zen a bhem ledna danhoroku, co je zase vzno na to, e tepr -ve koncem pedchozho roku je znma

ve pspvku ze sttnho rozpotu; toznamen, e prvn penze z magistrtunm pichzej nkdy v dubnu, v kvtnudanho roku, co je vzhledem k elu,pro kter jsou poskytovny, myslmhodn zvltn...

Dotace od sttu a od samosprvy tvo pes polovinu pjm naeho sdruen asi tak edest procent. Dalm zdro - jem nm jsou rzn nadace. Na zatkutohoto roku jsme se prv dozvdli, edv nadace, kter ns pravideln pod -porovaly, tentokrt penze nepolou.Tam vznikla ta nejvt nejistota, cobude dl. Penze shnme samozejmi od individulnch drc a od rem, totvo asi 15% naeho rozpotu.

V letonm roce se Vm podailo dva -krt uspodat dobroinn bazar Blek bez blech. Mete strun zhodno t, jak mly bazary pro Vaesdruen vznam? Odezva mezi lidmi ns hodn pekvapi-

la, byla obrovsk. Nejvt dk pat tm,kte pinesli obleen a dal vemonvci k prodeji. To byl jeden zklad sp-chu. Na druhou stranu jsme hodnvdn i Praze 2, kter nm zapjilafrekventovan nms Mru. Take abazar jako takov neml pli velkoupropagaci, spolhali jsme na to, e jaksism o sob vzbud pozornost nhod -nch kolemjdoucch. Co se tak stalo.Nats nm tak vylo poas, co jepi podniku tohoto druhu dleit. Ba -zary jsme podali kvli nannmu v-dlku, kter nm v ppad dubnovhobazaru partnersk Nadace Divok husy jet vrazn navila. I dky tomu m-eme zrealizovat podzimn pobyty prod z dtskch domov.

O jakou sumu lo?

Na dubnovm bazaru jsme za vci,kter se prodaly, utrili sami sedmde -st sc; dalch edest nm pidalaNadace Divok husy. Te v z jsmevydlali necelch osmdest pt sc povate: za vci, kter se vtinou

prodvaly za ceny okolo tyice , ede-s , osmdes korun. Nkter kusovvci se sice vjimen prodvaly i za tistovky, ale nikdy to nebylo o moc vc. Ztoho si mete spotat, e nakoupit sipilo pr sc lid. Nejvc se mi na tom-to konceptu lb, e bazar funguje dkynormlnmu trnmu mechanismu: liditam nechodili s m, e se pod dob -roinn akce a e jdou na ni pispt, onisi prost pili koupit nco, co jim bude

dl dobe slouit.

O co mli nejvt zjem? O obleen, jednoznan. Tak ho tambylo nejvc. Hodn zajmav na celtto akci bylo, myslm, i to, e lid siinformace o n pedvali vlastn sami.

Mli jsme jen malou reklamu v novi-nch Prahy 2 a v rozhlase, kde probhlodeset sponzorskch spot zdarma v tom smyslu, e kdo chce, me k nmpinst vci pro Blek... Mli jsme pakpln pln sklad, nevm u, jestli to bylotyicet nebo padest beden obleen a dalch vc darovanch k prodeji. Lidi je k nm nanosili bhem konce srpnaa v z. Informan kanly pitom v -cemn fungovaly na principu naiznm jejich znm znm jejich zn-mch, dn masivn reklamn kampase nekonala.

Pedpokldte, e by se Blek bezblech stal pravidelnou akc Letnhodomu? Plnujeme, e bychom bazar uspoda -li dvakrt do roka, na jae a na podzim

zle pochopiteln na postoji mstsks , kter nm prostranstv pro akcipjuje zdarma. Zprvu jsme dokonceuvaovali podobn jako nkter jinneziskovky i o stlm kamennmobchdku. Ale pak jsme si ekli, e ba-zar je efek vn prv z toho dvodu, e je svm zpsobem vzcn. Dvakrt doroka je tak akort i pro ns s ohledemna energii, kterou do jeho pprav d -vme.

Chtl byste zvrem nco dodat? Jako lovk zodpovdn za fungovn Letnho domu bych rd upozornil, ei v urit krizi, kter nastala, jsem senejvce opral o lidi, kte tu jsou. Vi-li mi, e to spolen njak zvldneme,a domlouvali jsme se i na tom, co budensledovat, kdy to nevyjde... Panovalamezi nmi vzjemn dvra a pesvd -en, e ta situace se tk ns vech,dohromady.Jet m napad, e docela asto e -me rzn dos o poskytnu dar zestrany rem, organizac i ins tuc, kte-r penn dary bn nedvaj. lovkm jaksi zait, e o nco dat, prosit, je nepjemn, e je to nco, co se ne -nos. Pipou m, e je to individul-n a zle na kadm lovku, jak mtohle v sob nastaven... Pekvapujem nicmn, e lid na druh stran,v tch rmch, jsou dost asto hodnpjemn pipraveni vyslyet, a kdyto jde, tak pomoci. Nen to tak, e byhned kali: Tady od ns mte, co po -

tebujete. Zrove ale vtinou nejdeo principiln odmtnu a nabdnutspoluprce se d dle rozvjet.

Dkuji za rozhovor.

Ptal se Ji Majer


12/24

RADAMBUK je konzultantem a oponen-tem vekerch pipravovanch i prob -hajcch innos a legisla vnch krokad smrem k dtskm sdruenm.

Zasteuje sdruen d a mldee Jiho-eskho kraje a psob jako jejich servis-n organizace. Svmi ak vitami pispvk rozvoji volnoasovho a neziskovhosektoru v Jihoeskm kraji. RADAMBUKpodporuje innost svch len, zejm -na snahou o vytven prvnch, hospo -dskch, spoleenskch a kulturnchpodmnek pro jejich innost. Zastupujesv leny vi domcm i zahraninmorgnm, organizacm a ins tucm. Od3. 4. 2003 je lenem esk rady d a mldee (RDM) a byl i jednm z ini-citor vzniku Komory krajskch rad piRDM (komora vznikla v roce 2010).Celkem RADAMBUK zasteuje 25 len-

skch sdruen reprezentujcch 8631len, z toho je 7508 mladch lid do26 let.

lenskmi sdruenmi RADAMBUKu jsou: 1. stedisko Zleska, 52. Pedn hldka Royal Rangers, Asociace turis-

ckch oddl mldee, AZIMUT, TU Velk rada oblas jihoesk, esko-budjovick kynologick spolenost,TU T.O. Desperado, Duha Husot, Jihoesk krajsk organizace Pionra,Kamardi otevench srdc, Konek,o.s., M Centrum pro mladou rodinu,o.s., M tes, Mysliveck sdruen Ob-ora Nov Dvr, o.s., Obansk sdrue-n Bezva przdniny, Obansk sdruen D epice, Obansk sdruen KADET

Centrum Orion, Pohodi VSKH, Przaa poezie, o.s., Rodinn centrum Ema-nuel, o.s., Rodinn centrum Rozrka,

RS Nadoraz, o.s., Salesinsk stediskomldee dm d a mldee . B.,Sdruen hasi MS Jihoeskho krajea Zkladn lnek hnu BrontosaurusForest Cassiopeia.

Nejvznamnj akceRADAMBUKuBambirida Rada d a mldee Jiho-eskho kraje je regionlnm poadate -lem celorepublikov akce, podanRDM. Hlavnm smyslem Bambiridy jesnaha o to, aby se pozornost veejnosalespo na pr dn zamila na innostdestek rozmanitch organizac a spol-k, kter se systema cky po cel rok za-bvaj mimokoln vchovou nejmlad

generace. V krajskm mst eskBudjovice je tato pehldka tradinmprojektem, kter pispv k roziovn

F o t o a r c h i v R A D A M B U K

V roce 2000 vznikla z iniciativy esk rady dt a mldee Rada dt a mldeeJihoeskho kraje RADAMBUK, jako partner ustavujcch se krajskchad. U ministerstva vnitra byla zaregistrovna 26. 1. 2001.

RADAMBUK

Pedstavujeme

12


13/24

F o t o a r c h i v R A D A M B U K

povdom veejnos o ak vitch d a mldee ve volnm ase. Bambiridam formu pehldky pod irm nebem,kde maj jednotliv sdruen sv stnky,sous msteka je vdy pdium. Celakce se v arelu u Sportovn haly v es-kch Budjovicch uskuteuje podz tou hejtmana Jihoeskho krajea eskobudjovickho primtora. Napodn Bambiridy 2012 se podlelo40 organiztor a tm 200 poadate -l soutnch discipln. Bhem t dnmohli divci zhldnout na pdiu 60 vy-stoupen, bhem nich se astnkmakce pedstavilo pes 600 inkujcchz 26 sdruen i soubor.Vce informac na www.bambiriada.cz

5. ronk soute Mal energe ckakademie prv zan zan. Sou-

t podan spolenos E.ON es-k republika, s.r.o. se rozila do tykraj (Jihoesk kraj, kraj Vysoina,Jihomoravsk a Zlnsk kraj. Organiz-tory soute v jednotlivch krajch jsoupslun krajsk rady d a mldee.Poslnm soute je rozen vdomos -

d a mldee o energe ce a eko -logii, osvojen si zsad zodpovdnhochovn k ivotnmu prosted, zven bezpenos d a v neposledn adoiven npln volnho asu mlad ge -nerace. Obsahovm zkladem nplnMal energe ck akademie je v rmcikolnho roku, kdy sout probh, za-pojit co nejvce d a mldee a spo- jit volnoasov ak vity dohromadyse vzdlvacm programem, kter z-bavnou formou pibliuje oblast ener -ge ky, bezpenos a ochrany zdrav a energe ckch spor. Souasn rozi - uje nabdku trven volnho asu d a mldee, kdy snahou je populrn v -deckm zpsobem rozit jejich vdo-mos , zrunost, komunikaci, mediln

schopnos i tmovou spoluprci. A to jak d organizovanch (oddly, drui-ny, tdy) nebo neorganizovanch (jed -notlivec, rodina, parta kamard).Podrobnos lze nalzt na strnkchwww.energe cka-akademie.czV minulm kolnm roce ve 4. ronkusoute Mal energe ck akademiebylo registrovno pes 800 sout -cch. Vtzov byli odmnni na akcch:Karneval, Objevrium, Hopsrium,Techmnia a Bambirida.

Jihoesk vzjemn vmna zkuenos - (JVVZ) je akc podporujc rozen

vdomos a npad pro pracovnkys dtmi.

JAK DL je akc setkn statutrnch

zstupc sdruen se zstupci Krajskhoadu Jihoeskho kraje, Statutrnhomsta esk Budjovice a esk radyd a mldee, kde spolen pipravuj spoluprci na dal obdob.Den otevench dve na Jihoeskm

le v Plan u . Budjovic Akce sekonala 23. 6. 2012, lensk sdruen RADAMBUKU pipravila pro d pocel den soute. Pro d bylo pipra -veno tm 30 soutnch discipln,ZOO koutek a ajovna. Na le bylypipraveny prohldky arelu le t,ukzky letadel a pedstavili se slokyintegrovanho zchrannho systmuJihoeskho kraje.

V rmci projektu RDM Stromy Ane-ky esk se stal RADAMBUK distri-butorem strom v rmci projektu proJin echy.

RADAMBUK navrhludlen ceny RDMPstav spolenos E.ON, s.r.o., kte-r dlouhodob podporuje ak vity or -ganizac pracujcch s dtmi a mlde v Jinch echch, na Vysoin a Jin Morav. Vedle podpory celosttn akceBambirida podporuje E.ON tak projekt Mal energe ck akademie. CenaPstav za vznamnou podporu mimo-

koln prce s dtmi a mlde byla spo-lenos E.ON udlena loni v jnu naStaromstsk radnici v Praze.

72 hodin Ruku na to! RADAMBUKpodporuje mylenku dobrovolnictv,a proto pijal funkci koordintora pro - jektu 72 hodin v Jihoeskm kraji. In-formoval sdruen o projektu, pomhal jim s ppravami akc, snail se zskatpodporu veejnos , propagoval projektv mstnch mdich a tak se sm do

projektu zapojil pipravovanou akc (vespoluprci se Statutrnm mstem es -k Budjovice) s nzvem klid areluSportovn haly a Stromovky v eskchBudjovicch. Akce probhla za pod-pory nmstka primtora pro kolstv a sociln vci Mgr. Petra Podholy a z-

astnili se j zstupci lenskch sdruen Rady d a mldee Jihoeskho kraje.Pispli jsme tak k istot arelu, v nmv kvtnu podme tradin pehldkuinnos sdruen Bambiridu.

PodkovnRada d a mldee Jihoeskho krajedkuje vem dobrovolnkm, organiz-torm, poadatelm, kte se podlej na pprav a prbhu spolench akc a t se na dal spoluprci.

Zpracovala Kateina Babickvedouc kancele RADAMBUK

Pedstavujeme

13

Rada dt a mldeeJihoeskho kraje

Sdlo:Lannova 63, 370 01 esk Budjovice

Kontaktn adresa:Husova 622/45,

370 05 esk BudjoviceTelefon:

775 644 003 (kancel)

775 644 101 (pedseda)E-mail:[email protected]

[email protected]:

h p://www.radambuk.cz


14/24

F o t o a r c h i v V e n

d u l y N o v o t n

Ze zahrani

Lidi na m vude koukali a volali: Miss,how are you? Dokonce kdy jsme bylina ohromnm trhu v Jakart, co jevelk civilizovan msto, dlala jsemtam rozhovor pro jejich nrodn televizi co je nco jako indonsk TV Nova,ale pro 200 000 000 lid...! Pravda je,e jsem za celou dobu pobytu potkala jenom pr Evropan, a z toho dnoublondnu.

Moje st probhala ve mst Bogor.Ubytovn bylo ze zatku trochu ok.Bydlela jsem s jednou holinou jm-nem Wina v mini pokojku, spala nazemi hned vedle kufru, ale dalo se to.Koupelna byla jenom jeden kohoutek,dra a kbl na polvn. Krom Winytu s nmi v tom lenm vedru bydle -lo a spalo asi tak milion komr a przatoulanch koek. Nakonec jsem si alecelkem zvykla a vlastn mi to pak anitolik nepilo. Prost jsem si ekla, ekdy tak ij ostatn, tak mu i j.Vichni tam byli hrozn mil a starost-

liv. Tamn ajseki jsou zodpovdn a fajn mlad lid kolem dvace let. Naprojektu se mnou byla ve skupin hol -ina z Vietnamu, ti z ny a dva kluci zPkistnu. Skoro vichni jsou muslimo-v. Mus se tedy ptkrt denn modlit(trv to chvilku, take se vdycky pizp-sobme), nemou pt alkohol a prostse chovaj tak, jak je psno v Kornu.Bylo to obas dost zvltn a museli jsme bt hodn tolerantn, jak na kohomeme shnout a kdy nememe.Teba polku si se mnou moc lid neza-tanilo, protoe se stydli m dret zabok. Chlapi jsou tu ale gentlemani a tobyla ohromn zkuenost.V rmci naeho projektu jsme uili ve

dvou odlinch kolch, jedna byla hnedvedle naeho bytu a druh ve vesnicivzdlen asi hodinu. Lidi tam odtud ilipln jin ivot. Tato kola mla jenom jednu mstnost, kterou postavili rodiepro svoje d . U tam pan s pnem,kte sami d nemaj; pracuj kad t-den od ptku do soboty. Dlaj to samo -

zejm zadarmo, iv se farmaenm...Kad den ve ti hodiny rno vstvaj a staraj se o rodu. Pot vyuuj. Maj pes sto padest d , rozdlench dot skupin podle vku. Vuka prak ckyvyluuje, aby se jen tak po akovaly povesnici. Nkter z nich ovem chod jendo tto koly, protoe na normln ko -lu nemaj penze. Cel vesnice se iv farmaenm, take zle na rod, koliktoho prodaj a kolik maj pro vlastn ob-ivu. Spousta d nikdy nebyla ve ms-t, take ze m byly opravdu uneen.Volaly a sahaly na m, fo ly se, bhalyza mnou. Sprchou je tam eka, jdlo jetakov, jak si vypstuj, obleen maj takov, jak podd, nboenstv je jas -n dan islm... Ale smv, ten tedykompenzoval ve.

Krom vyuovn se obas nael asi na poznvn mstn krajiny. Byli jsmese podvat i na mm vysnnm mst v Puncaku. ajov plante vude ko-lem, vodopd, prost ndhera...

Przdniny jsem se rozhodla strvit dky sdruen AIESEC Hradec Krlov na sti v Indonsii. Po nkolikahodinovm letu, kdy jsem upocen aunaven vystoupila na letiti v hlavnm mst Jakart a uslyela za sebouWow, so beauty, dolo mi, e o popularitu tu se svou blonatou hlavoumt nouzi tedy opravdu nebudu...

Przdniny v Indonsii

14


15/24

F o t o a r c h i v p r o j e

k t u P o s t a v m e

k o

l u v A

f r i c e

Ze zahrani

Dky esk skautsk sbrce stoj v Etiopii ji 14 kol

15

lovk v sni a Junk svaz skauta skautek R zrove zahjily devtronk sbrky Postavme kolu v Africe.Dva sce skautek a skaut tm vevech krajch esk republiky se vyda-lo do ulic tice eskch mst a sbraliprostedky na ji trnctou kolu, ktervyroste v e opskm Mesinchu.Novou kolu mm velmi rd, protoem hezk lavice a tabule. Nejsou rozbi-t jako ve starch tdch. Mohou semtak chodit moji kamardi, ped m tupro n nebylo msto, k trnc le-t Dasim Tesfaye z nov koly v DebreSin. Tak moji rodie jsou za novoukolu rdi, protoe pi stavb pomha -

li, dodv hoch, kter by se v budouc-nu rd stal pilotem.

Skau ze 39 oddl pipravili na podpo-

ru sbrky adu akc. V Praze se tak v prv-nm jnovm tdnu na ulicch vailae opsk kva, v Plzni mohli lid kromnvtvy koncert i postavit symbolic-kou stechu africk koly, v Brn se pro-bhla vstava fotogra , ve vihov sebhalo pro Afriku...

Nepotkali jste dn skauty s kasikou,kterm byste pispli?Podpote stavbu koly pspvkem nasbrkov konto 222444555/0300 iposlnm DMS AFRIKA na slo 87777(Cena DMS je 30 K)Vce informac na www.skolavafrice.cz

Junk svaz skaut a skautek R

lovk v tsni slavnostn otevel tinctou sbrkovou kolu ve mst DebreSina. ci ze koly Abiye zahjili nov koln rok v pti novch uebnch,kter budou navtvovat ti stovky dt.

Dalm zitkem pro m bylo, e jsemto konen dokzala a odhodlan dre -la ramadn. Nic horho m ale v ivotnemohlo napadnout: ve tyi jsme vsta -li, dali si sndani, li zase spt, no a paku jsem jen cel den potala hodiny,kdy u konen budu moct jst a pt.Nechtlo se mi pravidla ramadnu po -ruit, kdy u jsem s nimi zaala. Navc jsem si kala, e kdy mou oni, tak j taky (je ale pravda, e jsou k tomuveden od malika). Moc pjemn jsemale nebyla, to musm uznat. Mj alu-dek opravdu umral a posledn ti ho -diny do setmn jsem mla v puse pl -nou pou. V sedm jsme si konen daliveei, to u jsem ale hlad ani nemla,take jsem mla sp ovoce a pi .Po es tdnech strvench v mste -ku Bogor byla moje st u konce. Roz-

louen bylo pro nkter z ns velicesilnm zitkem. V prvn ad pro m,

ale nakonec i pro kluky, protoe jsemse na n vrhla a vechny je objala copro n byl nejin mnj zitek v ivota asi i zstane do t doby, ne se oen.Pot jsem se vydala na tden na ostrovSumatra do msta Padang, kde jsem

zstala u kamardky Winy. Bylo to mocpjemn, poznala jsem jej rodinu a ka-mardy, ochutnala dal jdla, poznalanovou kulturu, vidla vodopd, sopky, jezera. Tak jsme si uili moe, bylokrsn ist. Taky jsme si na den pjilisurfy...

Pi odletu z Jakarty jsem na le potka-la opt nkolik bloch a vbec turist.Sdleli jsme zitky a musm uznat, enkte z nich toho procestovali oprav -du hodn a napklad z Jvy vidli vcne j. Na druhou stranu, nikdo z nichnepoznal mstn ivot takov, jakopravdu je. A i kdy taky vidli mstn kulturu, nae zitky byly pomrn od-lin. Asi proto, e j jsem mstn kultu-ru nejenom vidla, j ji zaila!

Vendula Novotn

studentka 2. ronkuPedagogick fakulty Univerzity Hradec Krlov


16/24

Nae tma

Z s t u p c i

R D M

n a M

M T

z l e v a n

m s t e

k m i n i s t r a J a n K o c o u r e

k , J o s e

f V

p r a c h t i c k

,

m i n i s t r

k o

l s t v

P e t r F i a l a , T o m

N o v o t n

, P e t r H a l a d a . F o t o A l e S e

d l e k

RDM zaslala dopis ministru kolstv

16

Ven pane ministe,dovolte, abychom Vs pozdravili a navzali na rozpravu,

kterou jsme s Vmi vedli ve vcnm a ptelskm duchu dne 4. z 2012.Ve stejn den, kdy probhla Vae schzka s nmi, zstupci esk rady d a mldee, jste na skov konferenci pipus l,

e nekvalitn pipraven projekty a prodlevy mohou pipravit eskou republiku o nkolik miliard korun.To se tk napklad programu Vzdlvn pro konkurenceschopnost.

Vzhledem k tomu, e jde o operan program, ke ktermu mme dky dosavadnm zkuenostem blzko,z nho nkter sdruen sdruen v esk rad d a mldee spn erpaj prostedky na zdail projekty,

dovolujeme si vznst nsledujc apel.lensk zkladna naich spolk, tvoen tm vlun dobrovolnky, nm klade v kontextu s ve uvedenou obavou

oprvnn dotazy. Nabd ns k tomu, abychom se ve spoluprci s Vmi pokusili co nejak vnji pracovat pro to,aby alespo mal st prostedk, u kterch hroz, e nebudou smyslupln vyuity,

byla pouita prv pro oblast prce s dtmi a mladmi lidmi.Dobrovoln prce ve spolcch, lhostejno, zda klasickch turis ckch i tbornickch, jakmi jsou napklad Junk, Pionr,mlad hasii i Asociace turis ckch oddl mldee, nebo ve spolcch kesanskch, folklornch i sportovn zamench,

se dlouhodob potk s nedostatkem prostedk. Pitom prv v naich dobrovolncch vidme obrovsk potencil npad,energie, nezmiteln pnos pro vchovu, smysluplnou zbavu a vzdlvn mladch lid.

Prostedk z evropskch strukturlnch fond, kter jsme doufali zskat prv prostednictvm adu dnes Vmi spravovanho, nen zdaleka tolik, kolik jsme pedpokldali v minulos . Je teba ci, e Vai pedchdci nm v tomto smyslu

dvali opakovan nadji ta se vak vtinou nepromnila v realitu.Nronost projekt, skrz kter se k evropskm prostedkm dostvme, je znan.I tak jsou, jak jsme uvedli ve, nkter spolky alespo dlm zpsobem spn.

Ven pane ministe,

esk rada d a mldee je pipravena s Vam adem vstoupit v tto vci okamit v kontakt.Dlouhodob spolupracujeme s odborem pro mlde. Vme, e v jeho editeli najdeme vhodnho partnera.

Apelujeme tedy na Vs, kterho jsme za krtkou dobu poznali jako uvlivho, ale dostatek rozhodnho ministra, abyste se pes vechny peripe e s m spojen pokusil prorazit sloit pedivo, kter (nejen) na Vaem adu komplikuje jednoducherpn evropskch prostedk. esk rada d a mldee je v tom pipravena ihned pomoci a kooperovat s Vam adem

na vci i v budoucnu. Zasame se, prosme, spolen o to, aby tolik potebn prostedky neskonily bez uitku.Vme, e ance jet existuje.

Za eskou radu d a mldeeOndej ejtka

Mstopedseda RDM

Tom Novotn Pedseda Asociace turis ckch oddl mldee R

Mar n Blohlvek Pedseda Pionra

Praha 13. 9. 2012

Ale Sedlek, v.r.

Pedseda RDM

Josef Vprach ck Starosta Junka svazu skaut a skautek R


17/24

Z RDM

F o t o T o m

H u r t

, J i M a j e r a M a r e k K r a j i

Nateme. Vyistme. Vylepme. Strhme. Pomete nm?Silnou vrstvu neleglnho vlepu a posprejovan zdi na prask Florenci ve dru-hm jnovm tdnu zdobily i trochu jin letky ne obvykle. Upozorovaly kolemjdouc na blc se klidovou akci nazvanou 72 hodin Ruku na to!a vyzvaly je zrove ke spoluasti na n. V ptek 12. jna se tam objevilidobrovolnci, kte si vzali za sv, e zanedn okol Florence trochu vyist.

72 hodin Ruku na to!

17

1. Pidaj se...?

2., 4. a 5. ern vlep bylo teba strhat,odmet a sekrabat...

3. Modelka Barbora Vida Kolova herec Filip Cl, patroni 72 hodin

1

3

4

2

5


18/24

F o t o J i M a j e r a a r c h i v N P D M

Nae tma

18

Mme se na koho obrtit

Monost potkat se s pan doktorkouVankovou a navzat s n spoluprcise nm naskytla ve ve zmnnm v-boru pro dtsk prva. Zjis li jsme, en Nrodn parlament d a mldee(NPDM) e v podstat velmi podob-n tmata jako ona, a tak jsme zaalispolupracovat na konkrtnch projek -tech. Podme-li diskuze ohledn

dtskch prv, pan doktorka je nammilm hostem a odbornkem v jednosob. V dob, kdy byl ministrem prolidsk prva a meniny Michael Kocb,pomohla nm uspodat s nm beseduna tma Listopad 1989. Se svmi stu-denty medicny pro ns na nai dostpipravila workshopy na tma sexuln vchova a mezilidsk vztahy. Spolupra-covali jsme s n na sbru dat pro dvavzkumy zamen na oblast prevencensil na dtech a na publikaci kolaptelsk dtem (bude poktna 29.listopadu 2012 na III. Lkask fakultUniverzity Karlovy. Mme tedy za to,e nae spoluprce je velmi konkrtn a vznamn. A navc, v pan doktorceVankov mme fundovanho a vstc-nho lovka, na kterho se memeobr t v otzkch tkajcch se dt-skch prv i prevence, co je pro nsvelmi hodnotn.

Byla oblast d , dtskch prv a jejichochrany vdy m, co Vs lkalo, nebo jste si k n hledala cestu dle? Mj zjem o d , jejich podporui ochranu jsem nasla od sv babiky,kter byla uitelkou v matesk kolea bvala vdy u d tou nejoblbenj pro svoji frovost a respektovn ka-dho dtte. Pro celou moji rodinu byltypick pozi vn pstup k dtem a re-spektovn jejich prv. Napklad v ro-din mho otce tlesn tresty nemlyv dn generaci sv msto a nedovedusi pedstavit, e by moji rodie o mn

cokoli rozhodli beze mne.

Co Vs na Va prci bav nejvc, co Vsnapluje? Bav m rozpltn osudu kadho dt -te a hledn cesty, jak pomoci jeho pl -nmu rozvoji. Pistupuji-li ke kadmu

dt s respektem a ctou, pln miped oima rozkvete. To je nejkrsnj odmna, jakou znm. Bav m hledatcestu, jak zlu zabrnit.

Co na sv prci naopak rda nemte? Setkvte se napklad s pedsudky ohledn vznamu ochrany dtskch prv? Nemm rda administra vn, byrokra-

ck pstup, kter neumouje tvr pstup. S pedsudky se pmo nesetk-vm, ale velice m rmou spoleenskklima, pro kter je stle typick pod-ceovn d , kter mimo jin vychz z nepochopen loso e mluvy o pr-vech dtte. To je nae velk slabina.

Registrujete v poslednch letech nja -

k zmny, a u pozi vn i nega vn, pokud jde o prva d a jejich ivotaobecn? Je v dan oblas esk re - publika v nem vrazn naped nebo pozadu...? Urit lze konstatovat jist posun; ale-

spo formln se da prva d za -leovat do rznch strategi apod.Z posledn doby lze za pozi vn oznaitak vitu kancele ombudsmana, kte -r zavedl linku pro d . Jde sice jeno jednostrann rozmr, tkajc se speochrany d ne par cipace a zven hlasu d ve spolenos , ale v na spo-lenos zejm nelze oekvat zsadn

prlom. Pozadu je R v lidskoprvn v-chov v evropskch zemch je bn,e o prvech d se neu jenom dve kolch, ale jsou edukovni jejich ro-die svmi zamstnavateli, prva d jsou bnou sous celho veejnhoprostoru.

Zaalo z, d opt usedly do lavic Jak na sv koln lta vzpomnte Vy? Vr la byste se znovu do koly? A ra-dji do t dnen, nebo do t sv? Na kolu vzpomnm rda, a protoemm hezk vzpomnky, chtla bych sevr t do t sv. Ve kole mi d pezd -valy ochrnce prv d a ps, protoe jsem nesnela nespravedlnost. Na ne -spravedlnost vi svmu spolukovi jsem okamit reagovala a nikdy jsemza to nebyla ze strany pedagog pesko-vna. Dtem jsem sama vysvtlovala,e mme prvo na estnost a prvo seobhajovat, vysvtlovat vci a upozoro-vat na pko. Tehdy poprv m spolu-ci o mn hovoili jako o ochrnci prvd a nemohli pochopit, kde jsem seto dozvdla... A jsem zptky u svchrodi a babiky... asem si zastnn uvdomili oprvnnost mho jednn a ocenili ho. M spoluci vdli, e stej-n reaguji na patn zachzen se psy.

MUDr. Eva Vankov, CSc. vystudovala Lkaskou fakultu Univerzity Karlovy. Je odbornic v oblasti sociln pediatrie, zabv se problematikounsil na dtech a dtskmi prvy. Psobila jako pedsedkyn Vborupro prva dtte v Rad vldy pro lidsk prva a nrodnostn meniny.Spolupracuje se Svtovou zdravotnickou organizac (WHO), s UNICEFema dalmi organizacemi.


19/24

F o t o Y o u t h

f o r u m

. o r g

Nae tma

19

Kdy u se bavme o dtech, jak dt jste byla Vy? Hodn, zlobiv, ak vn,rozumn? Velmi spontnn, ak vn a zvdav dv-ka, kter obas pro sv vysok nadn narela na nepochopen okol. Do ko-ly jsem se nikdy nemusela uit, a tak jsem mla spoustu asu na sv zjmy od baletu pes hran divadla, hry napiano, malovn, ciz jazyky, plavn, tu-ris ku, gymnas ku a ke ten, recitacia rzn prodovdn krouky.

asto spolupracujete i s NPDM. V em je pro Vs tato prce pnosn? Jak v -bec vnmte mldenick samosprvy a jejich roli v dnenm svt? NPDM vnmm jako pirozenho part-nera v oblas prv d a tak v oblas

vzkumu. Snam se podporovat a roz-iovat doporuen Vboru OSN proprva dtte i Rady Evropy, e d maj par cipovat na vzkumech, kter se jich obsahov dotkaj. Mldenick sa-mosprva je pro d velmi vznamn,u je sdlen odpovdnos za veejnprostor a ovlivovn vc, kter se jichbezprostedn dotkaj.

Je nco, co byste vzkzala i poradiladnenm mladm lidem a dtem? Nebt se bt sm sebou, nic si nenalh -vat a bt vdy pipraven pomoci druh -mu.

ZpracovalyJana Votavov a Aneta Skebsk

NPDM

Nedostatek souznn pro prva mladch lid nakonferenci ministr v Petrohrad

Ve dnech 24. 25. z 2012 se v Pe-trohrad v Rusk federaci uskutenilav poad ji 9. Konference ministr zod-povdnch za mlde lenskch sttRady Evropy. Tyto konference jsou po- dny jedenkrt za tyi roky a ped-chz jim celoevropsk setkn mladchdelegt, kte se v rmci Youth Eventupipravuj k diskusm se zstupci vldlenskch stt Rady Evropy na dantma.Tmatem 9. konference byl pstupmladch lid k prvm v kontextu rozvo- je inova vnch poli k mldee. Vyst-nm konference mlo bt pije Dekla-race o pstupu mladch lid k prvm,kterou vak nmstek ministra kolstv a vdy poadatelsk zem odmtl po -depsat z dvodu nepijatelnho poa -davku v deklaraci na po rn diskrimi-nace a poruovn prv mladch lid z dvodu sexuln orientace a gende -rov iden ty. Rusk strana neshledvu tto skupiny mladch lid dnou dis-

kriminaci a v odkazu na jejich potebyv Deklaraci vid propagandu homose-xuality, bisexuality a zmny pohlav. Odroku 1985 se tak stalo poprv, e dekla -race ministerskch konferenc Rady Ev-ropy v oblas mldee nebyla pijata.Belgick ministr a vdsk ministryn

mldee v zvru konference vyjdiliznepokojen nad nepije m deklaracea podpoili prva mladch lid na po-

rn diskriminace i v oblas sexuln orientace a genderov iden ty.Samotn jednn konference bylo po -znamenno blcm se soudnm pro-cesem s trojic punkovch ruskch

zpvaek Pussy Riot, jejich prva nasvobodn vyjden nzoru podpoilimlad deleg konference chm pro-testem ve stoje pi vodnm projevuprezidenta Evropskho fra mldeePetra Matjaie s nasazenm symbo -lickch oranovch masek v duchu

vystoupen Pussy Riot koncem norav hlavnm moskevskm chrmu s poli-

ckou psn.Zdena Makov a Youthforum.org

Zdroj: www.youthforum.orgVideo:h p://www.youtube.com/watch?v=a -

HrxLg-lYQw

Evropsk frum mldee (YFJ) je me-zinrodn organizac, kter sdruuje 89nrodnch rad mldee a mezinrod -nch nevldnch organizac mldee.www.youthforum.org

Zklamn a marnost. To byly hlavn pocity na 9. Konferenci ministrzodpovdnch za mlde lenskch stt Rady Evropy pot, co se nepodailodoshnout obecn shody v spolench zvrech... Tak zan lnek o konferenci na webu Youthfora.


20/24

F o t o Z d e n k H r a b i c a

Ze sdruen

Jednou vtou

Zpvci a Slvici znovu zvtzili

Na mst, kde byla na zem tehdejhoProtektortu echy a Morava 14. z 1944 vysazena paraskupina Wolfram,se 68 let pot konal ji 6. ronk brannhry, kterou podali ve spoluprci Pod -beskydsk lesn kola, oldskau Morav-skoslezskho kraje, Krajsk vojenskvelitelstv Ostrava, Rota ak vnch zlohJosefa O ska a eskoslovensk obec le-gionsk.

www.skaut.suchaloz.cz

Formou prezentan akce u pleitososlav 20. vro zaloen Kolpingova dlaesk republiky byly odpoledne a veer5. 10. v Mstskm divadle ve e nadSzavou vnovny dtem a mldei;

s muziklovm zvrem vystoupili stu-den Biskupskho gymnzia.

www.kolping.cz

Deset let innos Vodckho oddluPlavek (Sdruen Klubko), to je u vel-k dvod k oslav Plavci se do toho

pus li s velkou vervou a tak pro rodiea ptele byl 21. z v tlocvin soko-lovny v pten podveer pipraven vel-kolep program, vstava innos a lod,videa, fotky a tenikou na dortu bylskuten dort ve tvaru tbora, kter Pa -lavci sami upekli.

www.klubkofm.cz

Asociace debatnch klub pivtala po-tkem jna svho historicky prvnhozamstnance, lpe eeno zamstnan -kyni stala se j Irena Ko kov ze spo-lenos Google, kter do ADK pichz dky podpoe projektu Nadace Vodafo -ne kRok jinak.

www.debatovani.cz

V pli z probhla pobl Tmova vr-chu u esk Olen u Jindichova Hrad-ce paintballov sout Kota X, j sespn zastnily i tmy eskobudjo-vickho stediska Zlesku.

www.1strediskozalesak.cz

Smyslupln zapojit ky a kyn z-kladnch stejn jako studenty a stu -dentky stednch kol po cel R jesmyslem novho projektu nazvanhoTlocvikida 2012-13, s nm sdruen DC (Dancing Crackers) pivtalo novkoln rok.

www.tancujanedrob.cz

Od z se opavsk d mohou opttit na (pondln) Klub deskovch herv prostorch Elimu kesansk spole-nos pro evangelizaci a diakonii; vstup-n do klubu je pro d do 15 let zdar -ma, pro dospl je za 20 K otevenove stedu.

www.elimopava.cz

Obansk sdruen Altus uspodalo8. a 9. jna pro veejnost Pardubickhokraje odbornou exkurzi na tma Nakl-dn s odpady.

www.osaltus.cz

20

V programu koncertu Zpvek Slvik 2012 vystoupilinejspnj zpvci letonho ronku obou sout spolus vtzi folklornch sout a fes val z nkolika dalch zem.Modertor Zdenk Vrba pedstavil divkm postupn vechnypveck hvzdy, ktermi byli Patrik Havlk (Zlat Zpvek),Patrik Hradeck a Sra Kokeov (Stbrn Zpvci), TomHarvnek a Tereza Kachlov (Bronzov Zpvci), Hana Paue-lov a Marianna uchtov (Zla Slvici Slovenska), Julian EnrikSmoliga (lauret Slvika Slovenska), Ivelina Denkova (Bulhar-sko), Karolina Kontek (Polsko), Larisa Sokolova (Rusko), Roxana

Siciu (Rumunsko) a Arman Barar (rn).Vyzrlm projevem, citem pro regionln charakter psnikya pedevm obdivuhodnmi pveckmi vkony dokzali mal interpre lidovch psniek ve vku 8 15 let uthnoutdvouaplhodinov koncert.

Folklorn sdruen R

O budoucnost lidovch psn se nemusme bt. kaly to nad-en tve nvtvnk koncertu Zpvek Slvik 2012,kter se konal 12. jna v Mar nickm palci na Hradanskmnms v Praze.

Obrovskm aplausem odmovalo peplnn hledit slu je-dinen hlasy dtskch zpvk, kte se stdali u mikrofonuza doprovodu profesionlnch hudebnch tles Brnnskhorozhlasovho orchestru lidovch nstroj s primem Fran-

kem ernm a cimblov muziky VUS Ondr pod vedenm

prime Lubomra Gra eho.Folklorn sdruen esk republiky a Ppravn vbor SlvikSlovenska po jedenct uskutenili spolen koncert vtznrodnch postupovch sout v esk a Slovensk republi-ce ve zpvu lidovch psniek, kter kadoron objevuj novdtsk talenty.


21/24

Ze sdruen

F o t o O n

d e j e j t k a

Jihoesk Jarmil 2012Letos jsme se vydali ji pojedenadvact na nae tboit u Blatn v Jinchechch. Tet dekdu svch letnch tbor jsme zahjili celotborovkouJihoesk Jarmil 2012. Ptte se, kdo to ten Jarmil je?

Jarmil byl znm jihoesk reisrpopulrnch lm a po nm je tak po - jmenovan lmov fes val JihoeskJarmil. No, a protoe jsme tomci zv -dav a nieho se nebojme, vdy jsmez Prahy, e, tak jsme se rozhodli, evem mstnm lmam vyplme ryb-nk a natome vlastn snmky, kter dosoute pihlsme.

Inspirace ArnotemMrkvikouNae ttdenn putovn za lmovmiveledly jsme zaali zhldnu m lmuPodivuhodn pbh Arnota Mrkviky,kter poslze poslouil jako nmt ketem vzniknuvm snmkm. Bylo tozvltn, kdy na naem tboe, kdeelektrika nen a nikdy nebyla vtan,se najednou objevilo pltno, projektora uprosted les vyrostlo hezk mini -kino....!

Kad den jsme bojovali s eskmi lmy,kad den poznvali jednu z lmaskchprofes, kad den se z ns stvali lep a lep lmai. Ve tbu ml kad svmsto, kad to zastval dleitou po-

zici, a tak se po loukch prohnlo plnoreisr, kostymrek, skript, scnristapod. Nejnronj pi tvorb naichsnmk byla patrn skladba scne,nejdleitjho dokumentu, podlekterho se nsledn natelo. Tytotm pro materily mme stleuchovan a jist je asem nabdnemeSpielbergovi, Trokovi nebo Hebejkovik nahldnu . Je zde to popis scn,lokace pro naten, dialogy, no zkrt-ka ve, co m sprvn scn, vedouc k lmaskm metm, mt.

Klapka...Kamera jede... Akce!

Na konci tbora jsme se pus li dotoho zsadnho, a sice do samotnhonaten. Ti kamery lapaly jeden jedin natec den na 110% a vichnisi vyzkoueli, jak to je b na place.Den to byl vskutku nron, ale to jetnikdo nevdl, co ek ty nejstar,

tedy reisra se scnristou: stih. Zamto nenpadnm slvkem se to

skrvalo p a dese hodinov non vysedvn u potae a nln prava

lmu.Pro jsme tak spchali? No protoeJihoesk Jarmil byl ji za dvemi a kinov Blatn ji netrpliv ekalo na naeveledla. A tak jednoho krsnho dnena konci ervence postvala asi tictkamalch tomk ped kinem a ekala,co se bude dt. A dlo se! JihoeskJarmil zaal, ctn divctvo se pobaviloa nejlep lmai byli ocenni malmkeramickm Jarmilem, kter jim budepipomnat toto lto ped kamerou.Tbor je za nmi a j mohu s potenmkonstatovat, e se opt povedl, poas

bylo uchzejc, doktora jsme ani jednounav vit nepotebovali (co bylo dobe,nebo hdat se kvli nejasnostem sesouhlasy rodi jsme vn nechtli),vytvoili jsme ti cca dese minutov

lmy a bylo nm prost dobe.Ondra ejtka, TOM S.T.A.N. 21


22/24

Z RDM

22

V dubnu 2012 jsme se zastnili celo-sttn soute nazvan Bambirida Kouzlo starch pbh. Toto literrn kln jsme vyhrli a za odmnu jsme21. z odcestovali do Prahy, kde jsmemli pleitost bhem exkurze nahld -nout do zkulis Le t Praha. Pot prons byla pipravena v prostorch Novo-mstsk radnice tema ck Neviditelnvstava, na n jsme si mohli na vlastn ki vyzkouet, jak se ije nevidomm.Celou hodinu jsme strvili v absolutn tm, doprovzeni nevidommi prvod -ci. Vyzkoueli jsme si orientaci v byt,na run ulici i v lese, dokonce jsme si

dopli oberstven v baru. Zjis li jsme,e nen vbec jednoduch poslepu za -pla t... Tato vstava v ns zanechalahlubok dojem.

Pak jsme se jet odebrali na krtkouprohldku naeho hlavnho msta.

Zhldli jsme nejznmj historicka kulturn pamtky, proli jsme se poKarlov most, vystoupali jsme po Sta-rch zmeckch schodech k Praskmuhradu, kde zrovna dochzelo k vm-n hradn stre. Pro nkter d bylapremirou tak jzda metrem, kter nsdopravilo na Vclavsk nms , kden celodenn vlet skonil.

Dkujeme mto vtkovskm senio-rm, kte si na ns v dubnu udlali asa umonili nm prot tento nevedn

zitek. Nemal dk pat tak MstuVtkov a rm Seven Sport za nann pspvek na dopravu. A v neposledn ad dkujeme pan Blance Likov,projektov manaerce Bambiridy, zasrden pije v Praze a za jej zsluhuna tom, e vbec takov soute exis -tuj. Nensilnm zpsobem ns mo -vuj k citlivjmu vnmn kadodenn reality ivota.

Tm d ze Z Vtkov vtz bambiridn soute

Vtzov bambiridn literrn soutesi vybrali odmnu

F o t o J i M a j e r

Evropsk karty mldee EYCA pokrauj

Projekt Evropskch karet mldeeEYCA se dle rozvj. Nedvno byla na-pklad sputna nov webov prezen -tace (www.eyca.cz), kter mimo jinobsahuje i interak vn mapu vechslevovch a distribunch mst. Na ttowebov strnce lze zskat veker ak-tuln informace o projektu. Na pod -strnce www.eyca.cz/crdm lze paknalzt informace uzpsoben pmopro lensk sdruen RDM. Jsou zdeinformace o specilnch monostechvyui a pizpsoben karet na mrusdruenm pracujcm s dtmi a ml-de (napklad jako lensk karty)

a speciln slevov nabdky vyjednan jen pro leny RDM. Jednou z nabdek je napklad speciln tarif RDM (vizrmeek). Pro objednn tarifu nebopro vce informac pite na e-mailovouadresu [email protected]

Miroslav Jungwirth


23/24

F o t o z a r c h i v

J a n a B

r t y

, G r a c i

n a S v a i n y a J i

M a j e r

Anketa

Kde hledte oporu ve chvlch, kdy se obrazneeno potebujete o nkoho nebo o nco opt?

23

Jan Brta editel humanitrn organizace ADRA

Mm obavy, e m odpov nebudeznt ani trochu originln. Oporu hle-dm u tch, kterm mohu dvovat,kte m znaj nejen z tch spolenproitch svtlch chvil, ale i z as,kter znamenaly nepze a trpen.Neodvr li se ode mne.Mm-li bt konkrtnj, pak zcela uri-t takovmi lidmi, jim dvuji a o nse smm opt, jsou moji brati Vt a Pa-vel a mj syn Jan. Nkte lid, jakkolivnm nabzej oporu v tkch chvlch,bvaj v pokuen vyut na zvislos-

na jejich podpoe a pomoci k jaksiform edukace i manipulace s nmik svmu obrazu. Ti ve jmenovan takovmu pokuen nikdy nepropad -li. I kdy jsem se do po a problm

dostal svou vlastn vinou, nikdy nemli

potebu mi to pedhazovat, ale stali sebeze zbytku tou stnou, o kterou jsemse mohl s dvrou opt.

Gracin Svaina freportr asopisu Zmeek

Kdy je mi nejh a nejradji bych pra-l do stolu a odjel nkam daleko, abych

nemusel eit problm nebo tkou situ -aci, kter nastala, jedu za svmi bratry.Dlouho jsem pemlel o tom, o kohose mu opt a vdt, e m nepod -raz nebo neuhne. O to vc m t, e jak j, tak moji dva sourozenci jsme je-den pro druhho TOU oporou, kteroupesn potebujeme. U jen tohle v -dt je moc dleit, uvdomil jsem si,e mu jt do veho, co si usmyslm,

naplno. To proto, e kdykoliv se mm

o koho opt.

Lubomr Kupk mal a ilustrtor

Jedna z takovch mch opor vlastntak trochu souvis i s mou prac: mmna mysli monost zaboit se do ilustro-vanch knek s nmty typu fantazie,etnogra e, lozo e prodnch nroda vbec prody jako takov. To sampla , kdy si pus m lm s podobnoutema kou. A samozejm je fajn, kdym lovk kolem sebe stejn duchovnvybaven lidi, ptele se stejnm ct -nm jako je pro m moje ptelkynIvanka. Zkrtka: ptelstv a citliv lskaspojen se vm, co m pro mne v -znam, je mi tou nejlep oporou.

Krtce z RDMV ter 16. jna do kancele RDM zavtali studentia studentky Husitsk teologick fakulty, oboru Sociln pedagogika. Bhem hodiny se dozvdli fakta o innostiRDM i o prci jednotlivch sdruen dt a mldee.Exkurze, kterou studenti konaj v rmci sv praxe, v RDMprobhla ji po nkolikt. Zjmu nkterch profesoro fungovn sten organizace dtskch a mldenickchspolk si veden RDM velmi cen.

Ve tvrtek 8. listopadu 2012 probhne 37. Valnshromdn RDM. Jeho delegti se sejdou k jed-nn v 16.30 v sdle RDM na praskm Senovnmnmst.

Pedstavenstvo RDM schvlilo posun termnu prouzvrku nominac na Cenu RDM Pstav. Nominacena udlen ceny RDM Pstav mete zaslat ado15. listopadu 2012.Od roku 2011 mete navrhovat na Cenu Pstav krom

zstupc veejn sprvy a samosprvy tak kandidtyz ad podnikatel psobcch na mstn a regionln rovni. Navrhovat kandidty psemn mohou obansk

sdruen dt a mldee, domy dt a mldee (stediskavolnho asu). Podmnky: www.crdm.cz/pristav.

Tradin akce Setkn a pedn Ceny RDM Pstavletos probhne v Lobkovickm palci, jedinmsoukromm objektu v arelu Praskho hradu, a tov ptek 7. prosince od 10 hodin. Dky vstcnosti majitelse letos setkme v tchto historickch prostorchs asnm vhledem na Prahu.

editel Odboru pro mlde MMTMichal Urban pijalpozvn RDM k setkn se zstupci lenskch sdruen esk rady; beseda byla naplnovna na 29. jna t. r.K (pedpokldanm) okruhm projednvanch tmatnleely podrobnosti nov dotan metodiky MMT, pra-covn skupiny ke koncepci sttn politiky vi mldei,mimodn dotan vzvy v r. 2013, situace kolem ev-ropskch projekt realizovanch ministerstvem kolstv i budoucnost NIDM.


24/24

Fotogalerie Archy

Ped akc 72 hodin rozeslka triek a tk (foto Michala K. Rocmanov)Zahjen 72 hodin v Praze na Florenci itn ileglnch vlep (foto Tom Hurt)

archa - 2012 / 5 - máme se o koho opřít?

Documents