archa 3/2014 - : prožitkem k výchově

5/26/2018 Archa 3/2014 - : Proitkem k vchov

1/24

fotoMichalaK.Rocmanov

slo 3/2014

Zpravodaj o vchov a vyuit volnho asu dt a mldee

Nae tma: Proitkem k vchov

Pedstavujeme: Benjamn Orlov

V ele RDM stoj nadle Ale Sedlek

Skauti obnovuj Starou Vodu

ARCHAARCHA


2/24

Z vchovy zitkem se stala vda

Za poslednch dvacet let se z vchovy

zitkem stala vda. Zitek se studujena vysokch kolch. Na toto tma vzni-kaj diplomov a disertan prce, p seodborn lnky do odbornch asopis.Jsou podny akreditovan vzdlva-

c kursy, vzniklo hnu Go, ada skupin sespecializuje na adaptan kursy a prevencisociln patologickch jev A ve totoje prezentovno kouzelnm zaklnadlem pedagogika zitku.

Cle a posln akce, dramaturgie, scn,clen hry a akvity a nsledn ohldnua rozbor v zvislos na vku, skupin a cl iakce Zitkov pedagogika je velmi efek-vnm nstrojem vchovy pro vechnyvkov kategorie i sociln skupiny. Zd semi vak, e pro vdu a soskovanost nm

asto unikaj zkladn a pirozen vci.Uvedu jeden z monch pklad:Jednm z cl nejenom adaptanch kursje vzjemn poznn astnk a navozenatmosfry dvry a spoluprce. Pejemesi, aby si astnci pomhali a mli se vevzjemn ct. Tohoto meme v rmciakce samozejm doshnout navozov-nm umlch situac, ale tak vyuim z-kladnch dennch ritul.Uklzm si po sob a mm ctu k prcia snaze druhch.

Pokud rozdlme mezi astnky pravi-deln sluby na klid jdelny, spolenchprostor a nsledn si rozdl koly na klidobjektu po skonen akce, vychovvme jek systmovos, pravidelnos a ct k pr-ci a snaze druhch. Kadmu pece vad,kdy m uklzet nepodek po nkom ji-

nm. Co nechci, aby bylo dlno mn,nebudu dlat jinm. klid svho jdelnhomsta by ml bt zkladnm bodem slu-nho chovn a rozdlen sluby na klidjdelny stavebnm prvkem tmov spolu-prce. Instruktoi by svou pirozenou au-

toritou mli sv astnky k tomuto uvao-vn koncepn vst. Vdy jestlie pijeduna stedisko do istho pokoje, nebudu jejodevzdvat ve stavu podobnm chlvku.Ani student ani instruktor nebo uitel byse nemli pi odjezdu podepsat pod neu-klizen prosted. Toto tma jsme nedvnoprobrali s jednm instruktorem adaptan-ho kursu. Prvn st jeho reakce byla prons pekvapiv: J beru jako standard,e ve uklid personl. Kdy se na to aledvm z druhho pohledu, mte v zklad-nm vchovnm psoben pravdu.

Vyuvejme pro pedagogiku zitku toho,co nm prosted nabz takovch pkla-d me bt cel ada a tma by bylo naseminrn prci. Jenom pr akvit a slovpro inspiraci: Sbrn bylin, nauka o nicha nsledn zpracovn (jitrocelov sirup,pampelikov med, aje), pe o zvata krlky, kozy, kon, dojen kozho mlkaa vroba sru, pprava jdla vaen, pe-en, nebo tak klid lesa, organizace kul-turn akceVe ve zmnn me bt sous zaj-

mav programov legendy, zale jen a jenna reisrovi... K vchov zitkem si po-tom meme pidat jet jeden pojem vchova k obansk angaovanos. A nento pouh przdn frze.

Iva Pudichov, Zem nezem, o.s.

FotoZemnezem,

o.s.

vodnk

ZpravodajRDM o vchova vyuit volnhoasu dta mldee

RegistraceMinisterstvemkultury: MK R 8135Temack skupina 13/A8,ISSN 1212 5016Podvn novinovch zsilekpovoleno eskou potou, s.p.,odtpn zvod Peprava,.j. 1259 / 99ze dne 29. 3. 1999

Redakce:Ji Majer vedouc redaktorAdresa redakce:esk rada d a mldee,Senovn nms 977/24,110 00 Praha 1tel.: 211 222 870e-mail: [email protected]: 68379439

Sazba a lito

Michala K. Rocmanov,akad. mal.Tiskne REFOS, PrahaFotograe z archivu RDMa jejch lenskch sdruen.

Toto slo vylov kvtnu 2014.

Foto na tuln stranMichala K. Rocmanov,Junk svaz skaut a skautek R

Zpravodaj Archa je nekomernskovinou, kter nen urenak prodeji.Podrobn informaceke zpravodaji Archa lze nalztna internetov adresearcha.crdm.cz

2


3/24

3

Nae tma

FotoS.K

aK.S.D

akota

Proitkem k vchov? Myslme si, e nae ekologick aktivita Szen stromkspad pod toto tma. Dti se szenm stromek u peovat o produ a taki trochu pracovat...

Szen stromk v Blskm lese v Ostrav

V sobotu 29. bezna 2014 nae oban-sk sdruen S. K. a K. S. Dakota ve spo-luprci s Ostravskmi mstskmi lesy

a zelen, s.r.o. uspodaly ji pt ro-nk Sazen stromk v Blskm lese.V osm hodin rno se 25 saze selou altnu v Blku, kam dorazil i panrevrnk lonc. Kdy jsme byli vich-ni pipraveni, zavedl ns k mstu, kdenae prce mla zapot. Pan revrnkpro ns ml nachytanch 180 vzrost-lejch stromk, je mly bt vysazenyv dubovm hjeku.Nejprve nm vysvtlil, pro je tato pr-ce dleit, a nsledn nm pedvedlsprvnou metodu szen, dky n se

stromky uchy a rostou. Po nzornukzce jsme se rozdlili do osmi skupina zaali jsme piln jako veliky szetstromky, pesn podle pokyn. I panrevrnk lonc obas piloil ruku k dlu,ale pedevm kontroloval sprvnostzvolenho postupu. Jeliko jsme pra-covali opravdu rychle a dobe, tak ses nmi po mal pauze pan revrnk ode-bral ke studnce u Koliby, kterou S. K.a K. S. Dakota dostala od Ostravskchmstskch les do patrontu. Tam

jsme provedli prvn a zrove jakse-pat razantn klid zmnnho zdrojepitn vody. Kad tden bude jedenn oddl chodit studnku ist a udr-ovat ji tak, aby byla k uitku vem, kte- ji budou cht vyut.Szen stromk i nsledn klid studn-

ky nebyla prce lehk, ale my jsme se jzhosli s rados a chu a myslme si,e jsme odvedli uitenou prci, kter

prospla lesu.Fotky a informace naleznete na adresewww.dakotaci.cz

Jet pr slov o ns

Samostatn kmenov a klubov svazDakota S. K. a K. S. Dakota je nezis-kovkou, kter se ji 13 let vnuje d-tem a mldei v Moravskoslezskmkraji, zejmna v Ostrav a pilehlmokol. O tom, e je nae prce prosp-

n a kvalitn, svd i to, e jsme zskalitul Ministerstva kolstv, mldeea tlovchovy Organizace uznanMMT pro prci s dtmi a mlde v le-tech 20112015.

Bhem kolnho roku vedeme krouky,v nich se d veho vku u tboro-vm dovednostem a poznvaj produ.V obdob letnch przdnin jezdme naletn tbory do Hustope nad Bevoua tak do Zpadnch Tater na Sloven-

sko. Tbory vdy provz celotborovhra. Letos u tvrtm rokem podmeNetradin pmstsk tbory v Ostra-v, kde d chod na vlety, hraj hrya navc mohou po cel tbor spt v in -dinskm stanu tp (nebo chodit nanoc dom). Velmi oblben je tbor pro

rodie s dtmi, kter mme tak v Z-padnch Tatrch.Mme rovn celou adu ekologickch

akvit. Nejvznamnj je v tomto roceu 10. ronk Soute ve sbru vekz PET-lahv, pi kter jsme v loskmroce nasbrali a pedali k recyklaci37 tun vek (to je cca 11 840 000 kusumlohmotnch uzvr)...! Kromtoho podme sout Mozaika, pin dtsk kolekvy skldaj z vek ob-rzky inspirovan urenm nmtem;v letonm roce je tma Cirkus.Mezi dal nmi podan akce nle- vkendy pro rodie s dtmi, brann

zvod Dakock azimut, Likvidacevnonch stromk, jarn a podzimntbory, akce ke Dnm Zem, karneval,country bl a spousta jinch.

Kateina Greov

2. podnelnice S.K. a K.S. Dakota


4/24

FotoarchivPL

Przdninov kola Lipnice je organizac,kter ji tvrtou dekdu zkoum, rozv-j, ale hlavn prakcky testuje a uplat-uje metodu zitkovho uen. Odvolnoasovch akvit a intenzivnchrekreanch pobyt s pozivnm, di-sidentsko-spikleneckm nbojem vakuplynula spousta vody, a od lipnickholomu a arelu se Przdninovka dosta-la k vzvm 21. stole.

Mezi ty hlavn vzvy samozejm spa-d hlav schopnost pesvdit pochy-bujc, e zitkov metoda i prostuen proitkem je osvden zpsob,jak pracovat s rznorodmi skupina-mi, zejmna mladmi lidmi nejen vekole. Zitkov vchova je to nejensous neformlnho vzdlvn, aletak populrn pomckou a nstrojemvyhledvanm na kolch.Nejedn se ovem o ky, studentya koly. Zitkov uen je nedlnousous innos vtiny sdruen pra-

cujcch s dtmi a mlde. Metodazitkovho uen vychz z prce s ne-formln skupinou, z pobyt v prod,sz na pejmn vzor a skupinovoudynamiku, se kterou um tvrn zach-zet. S jejmi principy tedy pracuje vt-ina z ns.

Jak zat sezitkovm uenm?Zitkov uen je reakc na tradin,

frontln formu vuky, kter u je pk-nou adu let pekonna. Biovn, leto-poty, data, fakta to ve se stv ne-zbytnou sous vzruujcho procesuuen, kter je na hony vzdlen fron-tln vuce, na kterou byli zvykl nairodie a prarodie. Zitkov uin je

dobrodrustvm, kter stav na rozvjenkompetenc tch, kte se maj nemunauit.Hon za kompetencemi se vedle dra-zu na celoivotn rozvoj stalo mantrou,tm posedlos vzdlvn 21. stole.A je to prv zitkov uen a jeho vy-zkouen praxe, kter nabzej nezmr-n potencil vyui. Prakcky se o tommohly pesvdit destky astnkautorskch kurz, kter Przdninovkakadoron vybr, pod a metodickyzasteuje. A kdokoliv se o tom me

pesvdit, pokud se pihls na Ote-ven metodick kurzy, nahldne douebnic a materil nebo prostudujemetodick portl nazvan Inspiromat(www.psl.cz/inspiromat).Nejde o znalos, kter dcka zskaj vekole, ale o to, jakm zpsobem komu-nikuji, jakm zpsobem jsem schopeneit problmy, jak funguji v socilnch

vztazch, jak m zajmaj vci okolo, jakdoku zasahovat do vc okolo m,k autorka projektu Klov rok Re-nta Trkov. Podstatou a principemmetody je to fze reexe, momentnezaujatho nazrn a vyhodnocen,kter nsleduje po njakm intenziv-nm zitku. Ten teprve me pomociusadit zkuenost a promnit ji ve zna-lost, kompetenci. Teprve pokud pocho-

pm, co jsem proil, mohu ci, e ncoumm, e jsem se nco dky zitku na-uil.

Zodpovdnostza prci s mladmiRole pedagoga, lektora nebo vedouchoskupiny volnoasovch akvit se v po-slednch dvou dekdch stala naprostoklovou. V dob pokroilch technolo-gickch monos, nepebern nabdkyuebnic, vukovch materil a podn-

t u nen v ppad vchovy mladchlid poteba bt pouhm vykladaem.Je nezbytn mlde zaujmout, strh-nout, pesvdiv mladm lidem vy-svtlit, k emu jim zskan dovednosa znalos budou. A prv to je velkoudevzou zitkovho uen, jeho rozv-jen se Przdninov kola Lipnice u tidestky let vnuje.Lektoi, instruktoi i uitel si astomlo uvdomuj, jak siln psob namladou generaci a jakou odpovdnost

maj za vsledky svho psoben na ni.V Przdninovce se sname toto vdo-m instruktorm i adeptm vtpovata tak dbt na to, aby prce za poui- zitkov metody byla systemack,mla zenou dramaturgii a jasn cle.A toho lze doshnout efekvn prv

Nae tma

4

Przdninov kola Lipnice je strcem uniktn metody zitkovho uena garantem jej metodiky. Lektoi a uitel pracujc s mladou generac semohou dky n dovzdlvat nebo se pmo zapojit a nauit se metod pmo

v legendrn Przdninovce.

Ume zitkem! Zn. Profesionln


5/24

FotoarchivPL

Nae tma

dky znalos prce se zitkovm ue-nm a zkuenostmi, k Luk ilc, v-konn editel PL.

Zitkov metodaa jej vsledkyPrzdninovka se o tyto dlouhodoba cenn zkuenos dl v publikacch,jako jsou Gymnasion, Zlat fond hernebo Przdniny se lehakou, ale takv metodickch materilech dostup-nch zdarma na webu. Dleitou po-zici v clech PL m ale zejmna vzd-lvn pracovnk s mlde v podobOtevench metodickch kurz. Po-kud by tyto kurzy nebyly dostaujcmvhledem do zitkovho uen, nejlepvariantou je stt se lenem PL a projttakzvanm internm vzdlvnm na in-

struktorskch kurzech a nvaznch me-todickch akcch, dodv ilc.Dkazem spchu prce instruktorPL jsou patrn v projektu Klov roka kurz Klen, kter PL realizovalav minulch letech. Cle kurz nezstalypouze u toho, e se ci nauili samo-statnos, schopnos spoluprce, se-behodnocen nebo krickmu mylen.Kurzy Klen szely na projektovou v-uku.Vsledkem tto prce jsou destky pro-

jekt, kter skuten ovlivn spolenostkolem nich a podmnky veejnho p-soben jedna skupina vyis potok,druh zveleb zchtralou autobusovouzastvku, te vytvo program pro za-baven senior v domov dchodca tvrt rozen zdravho stravovnna jejich kole. A je to prv dky kom-petencm, kter se v projektov vucenau.

Zitky ve kolch?Kurzy Klen se odehrvaly pevn

mimo koln budovy, v prod, v rekre-anch zazench. Forma intenzivnhopdennho zitkovho kurzu bylapnosn pro ky i uitele, ale teprvepo nvratu do bn vyuovac reality,zpt ve kole, se uke, nakolik jsouony osvojen kompetence udriteln.A zptn vazba ze kol dokazuje, e vy-trvalost znalos a dovednos, od ryzeprakckch a po sociln a osobnostn,se uchovvaj ve velk me.Vichni zjemci se mohou i po skonen

projektu bez obav obrt na pracovn-ky Przdninovky a vydat si sadu ma-teril, uebnic a publikac, kter jimpomohou v nesnadnm zatku a po-tenm tpn.Pestoe je rozvoj zitkov metody,kter mme akreditovn u Ministerstva

kolstv, mldee a tlovchovy, stleve vvinu, dky Otevenm metodickmkurzm (OMK) jsme schopni adekvtnvzdlvat uitele, volnoasov lektorya instruktory a stt si za vsledkem. Na-vc nae experimentln laborato v po-dob autorskch kurz umouje, aby

metoda nezastarala, neupadla v zapo-mnn v dynamicky se rozvjejc oblasneformlnho vzdlvn, dodv v-konn editel Przdninov koly LipniceLuk ilc.

Budoucnostzitkovho uenJak je mon, e se za skoro tyicetlet podailo vytrvale rozvjet metoduzitkovho uen, zajist nehasnouc

zjem o kurzy, samotnou zitkovoupedagogiku a uniktn pstup? Teoriea praxe zitkov metody a uen jsouddny a tradovny na samotnch kur-zech autorskch, metodickch i na za-kzku. asopis pro zitkovou pedago-giku Gymnasion, Zlat fondy her nebometodick publikace umouj mtneustle pi ruce brev her, informaca poznatk.Tm nejdleitjm faktorem konnu-ity a utuovn pospolitos jsou vaklid Przdninovka je zaloena na ko-

legialit, kolekvnm rozvoji, solidarita pomoci. Sbor vce ne stovky instruk-tor a len klubu ptel jsou zrukou,e tato tradin organizace nezmiz zescny a bude sous rozvoje zit-kovho uen i neformlnho vzdl-vn v budoucnos. Dkazem presea kvality prce naich lid je i vce nedvacelet lenstv ve spoleenstv or-ganizace Outward Bound, k PavelBednak, skov mluv a PR Przdni-nov koly Lipnice.

Mal slovnek pojmZitkov uen jde o uen vychze-jc z vlastnho jednn, hledn netra-dinch een a spolen pekonvnkol a vzev. Pednostmi zitkovhovzdlvn jsou rozvjen tvrch po-

stup, akvn zapojen astnk, lepvytven neformlnch vztah, pohybv novm (asto neznmm) prosteda pedevm intenzivn uen z proit-k namsto pouhho shromaovninformac. Probran ltka je ast-nkm takovch kurz dvkovna postech, pesto vak v kadm okami-ku v absolutnm kontextu. astnci sisami ze zitku vybraj pro n dleitzkuenos.

Klov rok je uren vem eskm z-kladnm kolm. Jeho jednotliv vuko-v programy podporuj jak pedagogy,tak ky. Celkem bylo do projektu zapo-jeno vce ne 1 600 k a 400 pedago-g. Dnes jsou kurzy nabzeny vem ko-lm a uitelm na zklad vyzkouenmetodiky a postup.

V projektu byly realizovny:- zitkov kurzy pro ky- interakvn portl se kovskmi t-movmi projekty- vukov program Projektov vyuov-n na kolch- vzdlvac kurzy pro pedagogy- metodick materily pro pedagogy

Klen Przdninov kola Lipnice, me-todick centrum zitkov pedagogiky,pichz s inovac v oblas zitkovch

kurz pro ky stejn jako u adapta-nch kurz v minulos jsou nyn irocevyuvan kolami v cel republice.V srii kurz Klen rozvjme jak klo-v kompetence mladch lid, tak i jejichakvn obanstv. Kurzy jsou ureny7. 9. tdm Z a odpovdajcm ron-km vceletch gymnzi.

Outward Bound, jeho je PL sousod roku 1991, je celosvtovou organi-zac vnujc se outdoorovm trnin-km a osobnostnmu rozvoji. Byla to

pvodn kola pei pro vojky brit-skho nmonictva. Na jejm zkladse etablovalo hnu pracujc s lidmi zapomoci hran her a pobytu v prod.Po vlce se tato organizace vnovalazejmna uovsk mldei, dnes tatoorganizace sdl ve Spojench sttecha zamuje se na prci s uiteli a kol-n mlde. Termn Outward Boundcharakterizuje v nmon anglin loopoutjc jistotu pstav a vydvajcse na moe s mnoha riziky. Metaforicky

se tak vyjaduje zkladn princip koly,jej hlavn moo zn: lovk me do-kzat mnohem vc, ne si mysl.

Pavel Bednak, P Lipnice

Vce informac o kurzech a materily kestaen naleznete na www.psl.cz.

5


6/24

FotoarchivJanaPenky

Skauti obnovuj Starou Vodu ji 20 let

Znovu jsme napusli zdevastovan ryb-nk za kostelem, postavili znien pomnkpadlch v prvn svtov vlce a zavsili

do kostela kopii oltnho obrazu z roku1700. Vysadili jsme nkolik destek stro-m do symbolick aleje esko-nmec-kho porozumn ke kostelu a Krlovskstudnce. Krom eskch skaut s nmipracovali tak skau z Polska, Kanady,Nmecka, USA, Holandska, Francie a Slo-venska. Za celou dobu od roku 1994 jsmezde odpracovali na 14 000 hodin, vkastnk pracovnch vkend byl v rozsa-hu deset a 80 let.V loskm roce jsme vysekvali nletov

koviny v okol rybnka a kltera, seklijsme trvu v arelu a optovn upravilihbitov a okol studnky. V kvtnu ns

pracovalo 72 a pijelo i 12 skaut z Ka-

nady a harcei z Polska. Ped pou v er-venci jsme vyjeli do Star Vody dvakrt na

jednodenn pracovn akci, a to na opravumstku ke klteru a pravu trosek kl-tera. V jnovm termnu se selo celkem51 pracant a vnovali jsme se zajitntorza kltern zdi vedle kostela. Upravili

jsme i chodnk ke kltern studni a pr-el trosek kltera. Pomhalo nm i ptdobrovolnk pmo z Libav.Mimo pracovn termny jsme tak vy-stavovali materily z historie Star Vody

a okol pi turisck akci Bl kmenv dubnu a srpnu, rovn i pi celostt-nm setkn pslunk PTP v ervnu.Nejvt akc ve Star Vod byla pou kesv. Ann v ervenci, na kterou pijelo na2000 poutnk a kde jsme pomhali pi

jejm zajitn.Dal n pracovn vkend je od 23. do25. kvtna 2014 a pijedou opt Kanaa-ni, Polci a rodci z Nmecka. V sobotu24. 5. veer od 18.30 hodin chceme uspo-

dat v kostele koncert a tradin svteln

prvod ke Krlovsk studnce. K vro20 let na prce jsme vydali turisckouznmku a pipravujeme novou pohledni-ci. Chceme zabudovat informan tabulik historii kltern koly, ve kter studovalnapklad Jan Evengelista Purkyn, strcLeoe Janka a dal vznamn osoby.

Do Star Vody je voln prjezd po traseDomaov Msto Libav Star Vodanebo se smru od Moravskho Berounaa Budiova nad Budiovkou.

Jan Penka

Junk svaz skaut a skautek R

Nae tma

6

Je to u slun dlouh as na prce na obnov historickhopoutnho msta. Za tu dobu se nm podailo obnovit kapliKrlovsk studnky, vyistit hbitov a trosky kltera.


7/24

FotoMatjChour

Jezdte s chut, ale opatrn a zodpovdn

Pekonat dnes dlouh vzdlenos za re-lavn krtk as je jednoduch. Autem.Tm kad ho m. Je to efekvn, mo-dern, prakck. S nm mete objevovatvzdlen kouty, kam byste se nikdy nedo-stali, mete vzt partu ptel a spolenvyrazit za hranice vednch dn, metemnoh nov. Za hranice a dl. Monsi odtamtud i nco pivezete recepty,suvenr, neobyejn vzpomnky Vdyale muste vdt, jak s m tykolovmkorem zachzet. Mli byste vdt, kdypidat plyn, jak zavekslovat s adc p-

kou, s m, kdy a kam dn pootoit a kdese spnaj strae, kdy nhle zane pret.Je poteba znt ve tak, abyste v pravas dokzali pidat vkon a vystelit kio-vatkou vped a tak jak zastavit. Zkrt-ka muste umt dit, jinak je neradno nasilnici vbec vyret.

Zitkov pedagogika je jako auto.

Je velmi modern (tedy dnes hlavn z-itkov pedagogika jako pojem) ka-

d progresivn mldenick sdruense k proudu zitkov pedagogiky hrdhls a s utenm vrnnm vysokoobsa-hovho motoru projd nves volnoa-sov veejnos, aby kad vdl, m se

i u nich jezd. Zitkov-proitkov motorbubl pod naletnou kapotou mnohaskupin a oddl a na dlnici trend tedy

jezd v levm, rychlejm pruhu. Zitko-v pedagogika je prost in, ale i inna prakck kdy sprvn selpnete pe-dl nasazen, zaadte rychlos ve sprv-nm sledu a dokete i spojku mezi kom-fortnm a smlm popoutt dostatenpozvoln, tak to opravdu jede. A skvle!Tam, kde jste chtli bt, jste s pasarydv a vidte spolen i mnoh jin, nov.A na vlastn ki! V dobr part tak ces-

ta pjemn ubh, ve funguje, jak m,a pokud vm technik ve sprvn vyladil,navigtor naplnoval a idi nezklamal vesvm umn, programov kola nadenzdolvaj kilometry spnch akc a z-itk. Ale bda, kdy nco nen tak, jakm. Pokud se navigtor nestar o cestu,nev kam a ani vlastn pro jedete, jemarn vechno hi-tech vybaven vozu.Pokud idi neum brzdit a vas i zasta-vit, je nets jen pouhou otzkou asu.A te si vezmte, e jako vedouc i lekto-

i nedte auto, ale pln autobus d.Nen teba rozvjet metaforu dle, jistjste pochopili, co bsnk chtl ci. Beznroku na pesvdovn o vlastnchpravdch a zkuenostech bych tak pouze

rd pedloil tento pmr k zamylen.K vlastn vaze, jak moc, jezdte-li (kdy

je to dnes tak bn a in), umte vlast-n se svm tmem vz dit zamylen,

jak mte pasary, co chtj, potebuja zda stejn, jako dovedete rozburcetmotor naden, umte i vas a bezpenbrzdit. Zda vte, koho na cestu berete,pro a kam s nm jedete a co vlastn d-lat, kdy se nkomu z pasar udl nacest patn.e zitek nemus bt pjemn, hlavn,kdy je siln zapomete, je to stejn

hloupost, jako co bol, to sl zkuste siskpnout prst do uplku.Zde, kdy jezdte rychlejm vozem, je z-sadn cl a vhodn prostedky prv proty, kter chcete zitkem formovat, obo-hacovat a rozvjet.

Zitkov pedagogika je jako auto. Jezd-te, uvejte jzdu, nabz mnoho novho.Ale jezdte opatrn. S estnm vdomm,e vichni pasai budou mt po nvra-tu dom mnoho onch zitk, ale z-

rove klid v dui, radost z by pospolua smv na lci.

Matj Chour

TOM Veverk, Brands nad Labem

Nae tma

Pekonat dnes dlouh vzdlenosti za relativn krtk as je jednoduch.Autem. Tm kad ho m. Je to efektivn, modern, praktick.

7


8/24

Dv teny astnk maj kolem dru-h hodiny hlad, protoe si svj plkra-jek u sndly, a vichni instruktoi

o sv svainky m pdem pichzej.O to vce je s podivem, e i kdy druhden rno zaznl pln stejn pokyn,necel polovina opt podnou svai-nu nemla. Napodruh u byli instruk-toi nesmlouvav. Vsledek? Kdo pielv nsledujcch dnech pozd na sndani,ml problm. ...A u nikdy si tato stnaich astnk nezapomene udlatsvainu v ppad, e se pedpoklddel program bez servrovanho jdla.

Zitkov pedagogika m koeny na

zatku 20. stole a nejvraznjmpropagtorem tohoto smru u nsbyla Przdninov kola Lipnice. Z pat-ncletho instruktorskho psobenprv v PL jsme si metody zitkovpedagogiky penesli a sname se je v-razn pouvat v naem sdruen ZemNezem, kter je prioritn zamenna d, mlde a rodiny.Na tborech, v jejich sestavenchprogramech, pouvme v maximlnme hru jako prostedek k dosae-

n cle celho tdne. K intenzivnmuzitku, proitku a vchov. A u sejedn o hry sportovn, komunikavn,psychologick, happeningy i poadymlo strukturovan. Kad z programm mt svj smysl a cl, ve scnch jeve skldno smyslupln tak, aby v-

sledn proitek z pestr mozaiky pro-gramu, a u vkendovho nebo tden-nho, ml sprvn dopad na tu kterouvkovou i sociln skupinu.

MotolaOdpoledne jsme hrli kouzelnickouMotolu. To prakcky znamen, e bylo15 rznch akvit, kter jsme plni-li po naich kolejch, ve kterch je 12student. Na celou Motolu jsme mlijednu hodinu. Akvity byly tk, na-pklad udlat lehnky okolo celhostatku. Nebo leh bylo tret se ptkrtdo famfrplov obrue. Nakonec tocel vyhrl Havraspr.

Klra Kotbov

Pe o kouzeln tvoryPed vee jsme se li projet na kouzel-nch konch. Je to odmna za starosto kouzeln tvory, kterou m na staros

kad rno jin slupina. Nejprve jsmedoli pro potebn vybaven a potjsme je osedlali. Uili jsme se, jak seke konm chovat a ist je. Vydali jsmese po poln cest do lesa a vrli jsme

se cestou kolem rybnk. Projka senm moc lbila.

Kaka Walderov a ma Krmsk

Prv jste doetli autenck ryvkyz Dennho vtce, kadodennch kou-zelnickch novin doruovanch z bra-davick koly do pbytk mudl, tedyrodi. Studenci je vdy veer vytv-ej sami a svm podpisem si nesouki na trh. Rodie jsou za zprvyvdn a hledaj pod pspvkem jm-

no svho dtka. D se u popisovat,co prv proily, a samy tvo noviny,kter jsou obratem distribuovny.Se vemi vdy program pedchozhodne probrme zpsobem vhodnm tkter vkov kategorii. m jsou ast-nci star, m vce se jich ptme na

FotoarchivZemnezem

Nae tma

8

Vchovu zitkemhledejme v tch nejobyejnjch vcechJet jednou opakuji, e hned po sndani odjdme a dalm jdlem bude

brzk veee, vichni si proto udlejte velkou svainu to je: tyi krajce

chleba, dva rohlky, tatranka, jablko, okurka, pit Poslouchejte mnevichni, kad si udl velkou svainku na cestu.


9/24

pocity z vlastnho chovn, psobencel skupiny, ze vzjemn spoluprce.Nejednou jsou prv u tch nejstarchpravidla akvit nastavena tak, aby seu ve nedalo jen hrt. V tchto oka-micch lovk me zjist to nejhlub- o sob i o svm okol. Aby z tchtomoment byl ten sprvn vstup, jepoteba znt zptnou vazbu od svhookol i nezvisl pohled shry, od ve-doucch poadu.

D jsou na naich tborech zvykl nalegendou veden, ale intenzivn zit-kov program. Nebojme se zaadit doscne osm a deset rznch poaddenn. Na druhou stranu jsou vel-mi vhodn programy trvajc nkolikhodin, tzv. mlo strukturovan. Jsouvhodn pro teenagery, aby v prbhu

nkolika hodin splnili zadn popsa-n jen v zkladnch rysech. Zbvajcstruktura je prv na nich a nkdy namonch konzultacch s instruktory. Tippravu a vyvrcholen programu s-nov vedou, ale vechny hlavn rolemaj astnci. spch programu jepak zsluhou jeho hlavnch protago-nist, astnk samotnch.Pihlky na tbory maj po roce as-to stejn jmna, na tbory se nmd vrac a u ns tak zvan objdi

pak vychovvaj instruktorsk tmyk ostraitos. Pro opakovan nvtv-nky chceme vdy vymyslet zcela novscn tak, aby se pokud mono opa-kovalo minimum akvit. Co zname-n pipravit na kad tden napklad35 a 40 do legendy zapadajcch zit-kovch akvit.D rznho vku, zvlt starobjdi u vd, e od ns mohouoekvat tm cokoli. Po veei jsmepro jednu skupinu pipravili napkladtzv. Abecedu. Jeden z instruktor od-

kval pochu abecedu a vybranastnk jej v libovolnou chvli zastavil.Na vyen psmeno si kad doneslbhem 40 vtein jednu vc. Tohle seopakovalo desetkrt. Hlavn psmenabyla samozejm pipravena pedem(B batoh, S spack, K karimatka,

M mikina, S svetr, F aka, L l-hev a podobn). e si ale d nosilykarty, matraci z postele, medvdka,sandly a rzn dal drobnos, tobyla oekvan skryt teka. Pot bylooznmeno, e kad m ped sebou z-klad putovn s noclehem, ve si musvzt s sebou a navc si mohou pibalitpouze ti vci.Prv tento veer byl pro mnoh sil-nm vnitnm proitkem, tkajcm sevlastnho rozhodnu. Velkm zkue-

nostnm impulsem vedoucm k v-chovnm clm. Kdybych se j nechalstrhnout skupinou a pinesl si matraci,blok, xy, karty, sandl ( jeden), lepidloa Mentos, pak bych si navdy zapama-toval, e mt ti monos na npravu jesakra mlo. Sice mm nakonec batohna vechny vci, karimatku a spack,ale pro mm s sebou nkolik kilome-tr vlet zpropadenou matraci z po-stele?Velkm pozivem pro ns je, e k nmse jezd bez mobil, pota a vech

dalch vymoenos elektronickhosvta. Kdy u nkdo s mobilem pije-de, mme mobiln schrnku na mobil-n telefony... Rodie dlouho dopeduv, e se nm mohou v danou dobuozvat a my jim o dtech ve rdi sd-lme (tedy kdy jich bhem hodiny ne-

vol 25). V tto souvislos pro ns bylaasi nejvtm vyznamennm chvle,kdy si stedokolci ve vku 1519 letsami vybrali nlov tma minikolyargumentace, kter je vechny prov-zela celm tdnem. To tma z jejichpera pak znlo: Je vhodn, nebo ne-vhodn tden v neekanm prosteds novmi lidmi bez mobilnho telefo-

nu? Tm vyznamennm byla chvle,kdy nikdo nechtl obhajovat ptom-nost mobilu. I bez elektroniky to obas

lze, e..?Asi deselet chlapec piel na stano-vit etapov hry, aby splnil dal drob-n kol. Vylosoval si zadn ekni nmnco veselho nebo vp. Odpov byasi odzbrojila kadho: J vpy ne-znm, j na to mm aplikaci.Ume d a mlde umn improviza-ce a reakce na neekan situace. Vevem jim mobil, by sebelep, nemepomoci.

Marcel Pudich,

Zem nezem, o.s.

V roce 2008 zaloili manel Pudicho-vi sdruen Zem nezem a od roku2010 jsou majitel a provozovateloutdoorovho stediska statek V-ce. Oba jsou driteli stbrnch listinstruktor Przdninov koly Lipnicea mj. pracovali tak jako instruktoiesk cesty OB. kaj: Vdy, kdy tvo-me programovou skladbu, mme n-kde hluboko uvnit uloenu mylenku:

Kdyby si alespo polovina astnktikrt v rznch ivotnch situacchuvdomila jo, nco velmi podobnhojsem u jednou zail, bylo by to pro nsvyznamenn. A kdy si navc vzpome-nou, e to bylo u ns, je to vznamnbonus navc.

FotoarchivZemnezem

Nae tma

9


10/24

10

Nae tma

zaila jsem tam toho nepopsatelnmoc. Vetn pocitu sounleitos a do-konalho ts, vyprvla jsem ka-mardovi na prochzce Prahou. A pokurzu jsem vystoupila z vlaku zpt dosvta plnho hluku, svtel, lid na Hlav-nm ndra a kala si, e je poteba za-t dlat nco v bnm ivot trochujinak. To jsem pesn zail po nvratuz intenzivnho msnho touln Kana-dou, pousml se. Cest, jak zskat inspi-

raci, nadhled a energii k dleitm roz-hodnum a potebnm zmnm, jakpoznat lpe sm sebe a jak pochopitmnoh, co v denn run zstv skry-to, je nkolik. Zitkov pedagogika jerozhodn jednou z nich.

Od nmonkdo vaeho nitraKdy ve vlench 40. letech 20. stolezakldal Kurt Hahn kolu pei pro vo-jky britskho nmonictva, asi netuil,

jakou lavinu mto krokem spus. Tatoprakck vcvikov stediska se zaalait po celm svt a stala se Mekkouzitkovho vzdlvn. Je to cesta,kter je do velk mry prokladem b-nho uen. Na zkladnch, stednchodbornch i vysokch kolch je tebaporozumt teorii a pak se, ji poueni,pust do praxe. Hezky zen, dle syla-b, vichni stejnou cestou a tempem,a hlavn nezapomenout oslovat prak-ck spchy i nespchy. Vka sla

je pak pmo mrn hodinm, kter jeoptovn poteba strvit nad teori.Zitkov pedagogika na to jde opa-n. Mn vdecky, o to vce pirozenkadmu lovku. V jejch kurzech sevytv ivn pda pro proitky. V rm-ci dobe promylen dramaturgie kur-

zu nabz hry a akvity a pou lidi doakce. Pracuje s emocemi, tmovousouhrou, nestandardnmi podmnkami,psychickmi a fyzickmi vzvami, Soi-nmi volbami, riskovnm a pohodlm,sebereex, hodnotami a mnoha dal-mi tmaty.

Puzzle jmnem kurzNejastjm a nejucelenjm zpso-

bem, jak se lid touto cestou mohouuit, hledat odpovdi na sv otzkya inspirovat se, jsou zitkov kurzy.Jejich dlka bv rzn, obvykle od jed-noho dne a po intenzivn desedennakce. m del, m se astnci vceotevraj, nechvaj se pohlt spdemhodin a dn, no se do hloubi a zavajvci, na n nen v kadodennm kolo-bhu as.Kurz nen pouze nahodilm shlukem za-jmavch akvit, ale je vdy vsledkemnkolikamsn prce organizanho

tmu, promlen cl a tmat, struk-tury, dynamiky, vytven a ladn hera jejich testovn. Jedinen drama-turgie kadho kurzu m do hloubkyv oblas cl, kter zasteuje. ast-nci se mnohokrt ocitnou v meznchsituacch. Zludn organiztoi je astovyvd ze zny komfortu. Teprve tam,kde kon pohodl, zan prostor prouvdomn, poznn.S astnky nen vdy zachzeno zrov-na v rukavikch. asto okou hranice

psychick, kdy jsou vystaveni nronmrozhodnum, priorizaci, pekonnsama sebe. Me to bt skok z vkydo neznma nebo teba nutnost jednatpi vypuknu improvizovan obanskvlky na Balkn a nsledn okamitevakuaci. Kdy nikdo nev, kolik hodin i

dn to bude trvat. Netu, co pijde dalminutu.astnci kurz si sahaj i na sv hranicefyzick. asto zjiuj, kolik energie sev nich jet skrv, kdy u dvno mys-leli, e nemou. Hladov, nevyspal b-haj po lese a penej kameny z ms-ta A do msta B. Nazvaj se horolezcia vyn materil do vkovho tbora.Nehraj si, m okamikem jsou skute-n soudrnou skupinou kdesi v nepl-

skch horch s touhou spn zdolatvysnn vrchol. I kdy sbraj poslednzbytky sil.

Uen s malou pmsmuenPro to, aby si astnci z akvit na kur-zu odnesli co nejvce, probh po tchvznamnjch z nich jejich zhodnoce-n. V rmci moderovan diskuse majmonost otevt tmata, kter pro nbyla siln, zpracovat je a zrove v rm-

ci sdlen svch posteh nabzet adudleitch mylenek, kter mohou mtpesah i do mimokurzovn reality.Jak funguje proces uen v oblas zit-kov pedagogiky, ble popsal na zat-ku 80. let David Kolb pomoc jednodu-chho cyklu:1. Na samm potku stoj zitky, kte-r astnci zskaj bhem her, putov-n krajinou, sout, een zapeklitchkol, bhem spoluprce s ostatnmia jinch pestrch akvit.

2. Na zklad intenzivnho zitku seastnci pod vedenm organiztora za-ml nad m, co prv proili, jak celakvita probhala, jak v n vnmali kl-ov momenty, nad m, co jim fungo-valo a co naopak mohli udlat jinak.3. Teprve ve chvli, kdy jsou pojmenov-

FotoarchivVelk

vz

Tam, kde kon pohodlPovz mi a zapomenu; uka mi a j si vzpomenu; ale nech mne se zastnita j pochopm. Konfucius


11/24

11

Nae tma

FotoarchivVladislavaSobola

V esku existuj i jin stavy ne Krl-

ky, kter se kvli napaden vychovatelped nedvnem staly hlavnm tmatemzpravodajstv. Napklad DD Bchory(nedaleko Kolna), kde se staraj o po-dobn d jako v Krlkch. Rozdl jev drazu na prevenci, resp. represi.

A jak to dlaj v Bchorech? Ekocent-rum Horka vybudovali a provozuj pr-v kluci a holky z DD Bchory. Nikdoje pitom nemus hldat, aby neuteklinebo nezatoili na vychovatele, nao-

pak se sami podlej na organizaci pro-gram pro mlad d.Posezen v indinskm tee-pee, mle- mouky a peen placek v chlebovpeci, stelba z luku, jzda na koni neboprohldka zvec farmy s kozami, ov-cemi i oslkem Matjem to ve ek

na nvtvnky Ekoncentra Horka, kte-

r provozuje sdruen Barry a spol. vespoluprci s dtmi z Dtskho domovaBchory. Ekocentrum, kter se nachzmezi obcemi Ovry a Bchory a d sedo nj dopravit tak Kolnskou epa-skou drkou, je ureno pedevm prod z mateskch a prvnho stupn z-kladnch kol.Na Horce si d v praxi vyzkou to, coznaj jen z uebnic a z televize, napkladrovn zlata, astronomii a urovnsvtovch stran, vrobu ozdob z korl-

k nebo prci v emesln dln. D po-stupn prochzej jednotliv stanovita na nich pln prakck koly. Programpro kolky a koly trv zhruba 2 a 3 ho-diny a je uzpsoben vku d.Ekocentrum Horka vybudovali se svmipedagogy chlapci a dvata z Dtsk-

ho domova Bchory v rmci projektu

Kmen mudrc. Promylen pracov-n innost d, tedy takov, kdy klucia holky vid uitek svho sil, je prons jednm ze zkladnch vchovnchprostedk. D na Horce pracovalys velkm nadenm, te k n maj doslo-va srdcov vztah a podlej se tak naprovozu a drb, ekl editel domovaAle Bure.

Ekocentrum Horka je pro koly a kol-ky v provozu kad pracovn den mimo

pondl.Objednvky pijm Darja vejdov netelefonu 777 761 373 nebo [email protected].

Vladislav Sobol

mediln zstupce DD Bchory

ny klov momenty, funkn a nefunk-n principy, si astnci sami vytvejteorii. Spolen ve skupin diskutujnad otzkami typu: Jak een muvyut v praxi / v p akvit? Stv semi to nkdy v ivot, vidm tam njakouparalelu? Co uitenho jsem si na tomuvdomil? Co si z toho odnm?4. Po tomto teoreckm zarmov-n opt pichz zelen strom praxe. Tame bt v podob dal akvity, p-padn paralely v bnm ivot. Tytoinspirace a postehy jsou o to cennj,e si je astnci uvdomili sami na z-klad vlastn zkuenos.I kdy tyto zitky nejsou vdy pjem-n, asto jsou velmi intenzivn a neza-pomenuteln. Dvaj vm pleitostzat s podobn ladnmi lidmi to, cobn realita nenabz. Ponoit se do

zkou sv due, kter jste po dlouhmsce i roky opomjeli. Stt se zno-

vu dttem a poct touhu po poznna chu objevovat vnitn i vnj svt.Tm organiztor zrove ru za to,e toto objevovn bude bezpen a esi astnci budou moci zpracovat p-jemn i nepjemn zitky do podobycenn zkuenos.

Pojete s nmiJedna z organizac, kter se zabvosobnostnm rozvojem a realizac z-itkovch kurz, je Velk vz. Sdruujekolem dvou destek instruktor a vcene dvou set len a ve sv historii mmnoho destek kurz.Na sv si pijde kad. Ve svm reper-toru m velk letn zitkovky zam-en na adu tmat, jako jsou napkladvzvy, sebevdom, hranice, i velk

zimn kurzy na snnicch i bkch.ifrovaky pro milovnky logickch ko-

l a pohled out of the box. Koovndivadlo, tanen veery, tvoiv a arte-leck kurzy pro lidi, kte maj blzkok umn a kreavit. Outdoorov zvo-dy a lezeck akce pro akn milovnkypohybu a prody. adu spoleenskchi atmosfrickch akc pedvnonho,silvestrovskho i velikononho ladn.Ekonomick vkendovky pro ty, co cht-j vce porozumt souvislostem nan-nho svta, ve kterm ij. A to zdalekanen ve.

Oblas, kter je monost prozkoum-vat, je mnoho. Pleitost je otevenskuten pro kadho. Pokud mtepocit, e by to mohl bt v lek kvy,budeme rdi, kdy si vyberete z pestrpalety zitk ten, kter chcete ochut-nat prv vy.

Lucie Popelkov

Netradin tip na vlet: Ekocentrum Horkaaneb Pask bez m


12/24

Mete krtce pedstavit v spolek?Benjamn byl zaloen v roce 1996 spjako lokln sdruen v rmci msta Or-lov a jeho okol. Svoji innost vyvjBenjamn Orlov na severn Morava pedevm ve Slezsku. Jeho hlavn n-pln je prce s dtmi a mlde: tbory,rzn soustedn a dal volnoasovakvity pro men d. Starm zjem-cm je uren napklad volejbalov tur-naj a setkn mldee, kter se jmenujeSAM Sjezd alternavn mldee

O jak irokou lenskou zkladnu se

Benjamn Orlov opr?

leny jsou vtinou dospl nebo do-spvajc, kte u se sami akvn zapo-juj do rznch organizanch innos.Vlastn program Benjamnu se zam-uje na d, kter vtinou nejsounaimi leny. To znamen, e vlastnlensk zkladna je pomrn zk: jens kolem dvace, tice. Spolupracu-jeme ale i s dalmi lidmi a tak dkynim poskytuje Benjamn svoje sluby

mnoha dtem z ad neorganizovanmldee.

Na svm spolkovm webu uvdte, e

se Benjamn Orlov sna se vych-

zet vstc rozlinm potebm mlad

generace a pomh j tyto poteby

naplovat hodnotnm zpsobem. Jak

konkrtn? Co mladm lidem tedy na-

bzte?

Pedevm smyslupln vyui volnhoasu. V Orlov mme teba k dispozicisportovn hit, kde pravideln prob-

haj jak rzn turnaje, tak tak sportov-n odpoledne. Zmnnch akc se ast-n d a mlde z okol, piem velkst jich pochz z romsk komunity,take to bv takov pestr. Ta dckasice nedochzej pravideln, ale vd,e kdykoliv chtj, tak prost moupijt, po domluv s nmi si vypjitsportovn nin a ten fotbal, orbalsi zahrt. V tom jsme ostatn vidlia vidme stle velk pnos: prosted,kter Benjamn vytv, je oteven provechny a v rmci sportovnch akc fun-

guj urit zkladn pravidla, kter sety d u dodrovat: pravidla fair-playa slunho chovn.

Dal akvity, kter nabzme, jsou klu-by napklad klub deskovch her pobytov akce a tbory. Tam d trvas hodnotnm zpsobem, v kolekvuvrstevnk a se zkuenmi vedoucmi,u se mnohm dovednostem a vnujse kreavn innos, piem velkoust dne trv venku a v prod.

Vznikem sdruen (podle novho ob-

anskho zkonku tedy spolku) se

opt cituji z vaich internetovch

strnek otevely irok monos

FotoarchivBenjamnOrlov

Spolek, kter vm chceme tentokrt pedstavit, se pvodn jmenovalKesansk sdruen BENJAMIN, poboka 04. S platnost novho obanskhozkonku pistoupilo jeho veden ke zmn nzvu na krat, a hlavn vitBenjamn Orlov. Vc o nm prozrad jeho zstupkyn Joanna Kubica.

Benjamn Orlov

Pedstavujeme

12


13/24

spoluprce s organizacemi, kter se

sice nedeklaruj jako kesansk, avak

maj zjem o to, aby ivot lovka ml

vysokou kvalitu a opral se o pevn z-

klady. S jakmi konkrtn?

Spolupracujeme nejvc asi se Slezskoucrkv evangelickou, velk st nalensk zkladny i pat do tto crkve,take nkter akce s n mme spole-n. A potom spolupracujeme napklads pionrskou skupinou Devtka Orlov,s organizac YMCA, s karvinskou Inicia-vou Dokon a s klubem Spirla, ktertak pod zajmav volnoasov ak-vity. To jsou nae hlavn partnerskorganizace, mm-li to tak ct. A pakse pochopiteln vdy rdi zapojme doakc podanch mstem Orlov, cobv kupkladu Dtsk den.

Jak mte zkuenos s podporou zestrany ad, veejnos, soukromn-

k? Mte njak sponzory?

Podporovatele a sponzory hledmekad rok a jsme vdn za ty, ktermme, kte nm pispvaj. Vtinoujsou to rmy orlovsk nebo z okol Or-lov, kde o na innos vd. Nebojde o rmy veden lidmi, jejich djezd na nae tbory a pochvaluj si je.A mme, ekla bych, dobrou spoluprcii s mstem Orlov mstsk ad nai

innost tak velmi podporuje. Za dobusv existence jsme si s orlovskou radni-c vytvoili dobr vztahy a vybudovali siu n i urit renom, eho si vme.

Putovn tbor, stanov tbor, volejba-

lov turnaj Benjamin Cup... Jak z lo-

skch akc byly podle Vs ty Nej..?

Myslm, e to je stanov tbor, na kterse vtina d u cel rok t a astotam jezd pravideln, a do svch zhru-ba patnc tbor podme pro dod es do trnc let. Bv zpravi-

dla v orlovsk farn zahrad, v areluu kostela, kde postavme stany. Kostelstoj pomrn stranou od msta, tudv okol je zele a je tam i dost prostoru,kde se mohou d jaksepat vydit.Tboru se pezdv Tbor pod v,protoe je u kostela, ale vtina d,kter tam pijdj, jsou z nevcchrodin pochopiteln se ovem tboraastn tak ty, kter do kostela chod.Pro star patnc pak podme Sjezdalternavn mldee. Je tydenn, kon

se vdycky v srpnu a formou se podobkomornmu fesvlku, v tom smyslu,e nabz rzn semine, workshopya koncerty. Je tam tak k dispozici polnajovna, co je oblben msto astn-k SAMu k odpoinku; jinak se mohouvnovat sportu, veer si ut koncerty,

divadlo a dvakrt denn se tam kona-j bohosluby. SAM je akc podanou

hlavn kesany a vtina nvtvnktak jsou kesan. Ale nejenom: jsmerdi, kdy na SAM pijedou lid z rz-nch spoleenstv, rznch vyznn,i nevc, kdy pijdou a najdou tamnco pro sebe. Vlastn je to takovoteven akce, hodn lid jezd na SAMteba jen na urit vybran program.Celkov jich zpravidla pivtme kolemdvou stovek; stlch nvtvnk, ktepijedou na celou dobu, pak me btnco kolem stovky.

Co m Benjamn Orlov pomysln za-

psno do die na rok 2014?

Te v nejbli dob by to byl pobytpro d ten jarn; vtinou bv jarna podzimn pobyt. Bv vtinou v Bes-kydech, nkde na chat, a tak tomubude i letos v kvtnu, jde o akci vken-dovou nebo a tydenn. Z pravidel-nch vjezdnch akc ns pak ek let-n tbor; putovn letos ale asi nebude.Nicmn opt pipravujeme obvyklSjezd alternavn mldee, no a pra-

videln se konaj ty sportovn turnaje,tak jednou msn: orbal, fotbal, pin-g-pong, stoln fotblek a deskov hry...Na jedn ze zkladnch orlovskch kol,kter spolupracuje s Benjamnem, le-tos to zaal fungovat nov krouek

deskovch her. A rozhodn nesmmzapomenout na Benjamn Cup vo-

lejbalov turnaj, kter bych taky jme-novala mezi tmi NEJ-akcemi. Letos seuskuten jej u osm ronk a svmvznamem vlastn pesahuje Orlovoua jej nejbli okol, nebo na BenjamnCup pijdj lid z Olomouce, z Opavyi z Brna. ast bv hojn, pijd est-nct tm po es, sedmi lidech, a je-t navc spousta rznch ptel. Je toamatrsk turnaj, ale velmi pjemnsvm prbhem.

Co byste Vy sama o Benjamnu Orlov

jet rda ekla?

Za osmnct let innos Benjamnu setoho hodn udlo, zskali jsme uritzkuenos, kter se sname zroit.Bhem asu se pirozen mnoh vcimn a chceme na to reagovat v rm-ci naich akvit. Napklad dve pro-bhaly hudebn akce, vetn provozuhudebn zkuebny a hudebnch work-shop o przdninch. V souasn dobtato oblast ustupuje do pozad, hlavnkvli asov vyenos odbornho ve-

den. Napro tomu Benjamn letos po-prv pod nkolik jinch akc, o kterji nyn stoup zjem a kter jsou ure-ny pro rodiny s dtmi.

Dkuji za rozhovor.

Ji Majer

FotoarchivBenjamnOrlov

Pedstavujeme

13

BenjamnOrlov, o. s.

Adresa:Petra Cingra 482

735 11 Orlov Msto

Telefon: +420 596 511 631

Web: www.benjaminorlova.cz


14/24

FotoJiMajeraarchii

vVitzslavaKrabiky

Z RDM

14

Ocenni Cenou Pstav RDM (2)

Ta ormovradn Krlovhradeckho kraje

1) Od dtstv jsem byla lenem Pionr-sk organizace. Jet jako nezlelecjsem absolvovala letn tborovu kolu(v roce 1970 myslm) kde jsem splnilakvalikaci vedoucho oddlu a s nkoli-ka vrstevnky jsme znovu zakldali pio-nrsk oddl. Vzhledem k vku jsem sepak na pr let stala vedouc druiny. Noa po V znovu oddlk, k tomu se pi-dalo podn letnch tbor, pozdjiveden cel skupiny a u tto prce jsem

zstala v Pionru dodnes. Vedu skupi-

nu, starme se o tborovou zkladnu,cca 32 let podme tbory, ... Zkrtkav Pionru jsem proila krsn dtstvdky dobrm vedoucm a to, co m oninauili, se snam pedvat dalm.Kdysi jsem si napsala do cancku tako-vou krakou bsniku. A tou se snamdit. Ani nevm kdo ji napsal.Jak podkovat lidem, co jdou svtemse sluncem smvu ve tvi a dobrmslovem zahvaj lhostejn srdce? Jakpodkovat za to, e jsou i blzko ma probouzej moji dui? Jak podkovat?

Snad nejlpe tak, e vezmeme tafeto-v kolk smvu a pobme s nm dl,e jiskrou dobrho slova zaplme dalohe rados.Pionr si proel tkm obdobm a jsemrda, e obhjil svoji existenci a m svnezastupiteln msto mezi dalmi or-ganizacemi.

2) Tak trochu jste m touto otzkouzaskoila. Ale asi takhle. Od zatkumho lenstv v zastupitelstvu KHKa vboru pro sport a volnoasov ak-

vity jsem mla pocit, e se zapomnna oblast volnoasovch nesportov-nch akvit. Pokud se diskutovalo o -nannch podporch o dleitos jednnebo druh oblas vdy vyhrval sporta ostatn bylo opomjeno. Myslm si, esoustavnm vysvtlovnm, pesvd-ovnm, upozorovanm se nakonecpodailo doshnout zmny. Podailo sepesvdit ty, kte o mnohm rozho-duj, e i Zlesk, Duha, Junk, Pionr,tanen i divadeln soubory, ... maj svnezastupiteln msto ve vchov na

budoucnos a i jim je poteba vnovatpozornost. Podailo se postupn nav-it nann stky uren na podporusportovnch i ostatnch volnoaso-vch dotanch program, kter nkraj vyhlauje, podailo se celkov zm-nit pstup k volnoasovkm. Nebylato jen moje zsluha, ale hlavn vechlen vboru, kte pozorn vnmalia na novch zmrech odvedli velikkus prce. Pat jim za to velik pod-kovn stejn jako vem, kdo se dtema mldei ve svm volnm ase vnuj.

Vtzslav Krabikahodonnsk zastupitel

1) Dlouholet zkuenos z dtskchsdruen nyn spolk mm od roku1975, kdy jsem nejprve pracoval jakoinstruktor v dtskm kolekvu, pozd-ji vedouc oddlu a v roce 1979 jsemzaloil Zkladn organizaci brannhopobytu v prod, v Hodonn, organi-

zovanou pod Svazarmem, po roce 1990pod Asociac vceelovch zkladnchorganizacch.Od potku do dnench dn tam pra-cuji s dtmi a mlde, s cca 60 lenydo 18 let, a to jako pedseda organiza-

ce i jako akvn vedouc, zejmna ste-leckch krouk.Dal bohatou zkuenost mm s oban-skch sdruenm, nyn spolkem Zle-sci pobyt v prod Hodonn, kterod roku 1998 pracuje celoron s cca80 dtmi a kadoron v lt pod5 letnch trncdennch tbor, kdeu dvou turnus vykonvm bezplatn

funkci hlavnho vedoucho. Navc jsemnelnkem tohoto spolku, ktermubyl udlen tul Ministerstvem kol-stv a mldee R Organizace uznanMMT pro oblast prce s dtmi a ml-de.

2) Od roku 1998 pracuji v samosprvmsta Hodonna, kdy asi cca 5 let jsembyl v rad msta Hodonna. Po dobuvkonu funkce zastupitele a radnhomsta Hodonna, jsem velmi inn

napomhal vem dtskch organizacmpsobcm v mst Hodonn, zejmnav oblas zskvn grant a dotac. Jakozastupitel msta Hodonna, asi jako je-din, jsem vechny sv odmny za funk-ce lena zastupitelstva, radnho a lenadozorch rad mstskch organizac v-noval obanskm sdruenm pracujcms dtmi, m jsem jim takt innpomhal tmito pravidelnmi msn-mi nannmi dary.

To je spolen jmenovatel osobnost, kter odpovdaly na dv otzky:1) zda maj njakou osobn zkuenost se spolky dt a mldee,a 2) kter ze svch poin na podporu dt a mldee by rdy pedstavily.


15/24

FotoJiMajeraarchiv

JihoPlka

Z RDM

15

Ji Plek

starosta Dolan

1) Mm mnohaletou zkuenost. Ujako dt jsem jezdil na letn tbory, od15 let pracoval jako instruktor a pakv LLM jako nelnk kmene Tate Osma-ka a woodcra se stal mim celoivotnmkrdem. Do toho organizace t ronkBambiridy v Jaromi, 12 let organiza-ce projektu pro neorganizovanou ml-de s nzvem Pro vechny a dal...

2) Bt lovkem a ukzat cestu, e i jako

polik na komunln rovni (starostaobce) me bt normln lovk, kterje tu pro lidi. Pak jde vechno lpe.

Nejde jen o to, pevdt penze dospolk, ale vlastnm piinnm a osob-n as pomhat pi akcch pro da mlde. Oblknout se za klaunaa udlat soute pro d na karnevalu.Zat tboen ve stylovm tp. Vyrazits bandou rodi a d na vkendovouakci na lye nebo na kolech. Nechatd navrhnout, kter hern prvky bu-

dou na dtskm hi. Pak je snadnjpesvdit instuce o pocvos vaehosmlen, a m i zskn nanc na pod-poru d a mldee.

Pipravila Michala K. Rocmanov

Petrailhnov Hajpilovvedouc odboru SV M Jarom

1) U od malinka jsem byla tvor spole-ensk, co moji rodie sprvn vyclia ji jako aka matesk koly jsemnavtvovala zjmov krouky (taneca hra na housle), as plynul a asi v pttd Z jsem se potkala s Domem da mldee Slunka dnes Ulita Broumov.Prvn zkuenost byla letn dtsk tbora propukla lska na prvn pohled!Asi v patnc letech jsem s Ulitou za-ala spolupracovat jako instruktorka,nsledn vedouc, zdravotnk zotavova-

cch akc, obasn modertorka kultur-nch akc a kolitelka. Po studiu V mnevtr zavl o nco hloubji do kraje a dorodnho Broumova u nen toliko asudojdt, abych se mohla spolupodletna konnuln innos Ulity.

Dnes jsem ji v roli fanouka, kter nadlku dr palec.

2) lovk se prost sna pomoci a pod-poit, mnohdy i z pozice ednka, neu-kodit a ono to sta.

Tuto otzku by mli spe zodpovdtnavrhovatel mho jmna na Cenu P-stav.

Pro mne jsou moje akvity spolu-podn tbora v rmci prevence kri-minality, podporovn innos NNOa napklad K, natolik samozejm,e vyzdvihovat nejdleitj neumm.Rda osobn pilom ruku k dlu a po-dlm se o zitky :-)


16/24

Rozhovor

FotoarchivRadkaHa

nue

16

Jeden takov nabz projekt K2, kterrealizuje ministerstvo kolstv spolus Nrodnm instutem pro dal vzd-lvn. V rmci jeho klov akvityAplikace nstroj zen kvality se vyvjtzv. on-line systm zen kvality OLINA(olina.nidm.cz). Jde o komplexn n-stroj, jak lpe dit organizaci, plno-vat vlastn innost, pracovat s lidsk-mi zdroji a rozvjet svoji innost. Prouivatele je k dispozici zdarma a byl

pizpsoben oblas prce s dtmia mlde. V souasn dob probh

jeho pilot, do kter se zapojilo zamsedm organizac poskytujcch zjmo-v a neformln vzdlvn. O tom,v em by jim mohlo uvn tohotosystmu pomoci, jsme hovoili s Rad-kem Hanuem z Obanskho sdruenLanov centrum PROUD.

Pociovali jste v minulos potebu n-

jakm zpsobem hodnot innost vaorganizace, nebo jste se m vbec ne-

zabvali?

U od vzniku obanskho sdruen La-nov centrum PROUD v dubnu roku2000 jsme eili, jak systmov hodno-t nai prci. Domnvm se, e kad,kdo pracuje v pmm kontaktu s lid-mi, potebuje co nejpesnj zptnouvazbu od lid, se ktermi a pro kterpracuje. Pro fungovn organizace jeto ovem jen st sledovanch tmat.Pokud chceme dlat svou prci dobe,

jako neziskovky orientovan pro prcis mlde, je dleit dit nae orga-nizace na rovni doby. Mli bychompracovat s viz, strategickm plnema cli organizace, nancemi, komunika-c uvnit i vn organizace, plnovanmrozvojem ns a naich lid, movanmsystmem a remn kulturou, atd.Kad, kdo chce dlat svou prci dobei vborn, dve nebo pozdji pijdena to, e jsou vci a tmata, kter byml implementovat do bn innos

organizace. A pirozen sem pat i jejhodnocen.

Kde jste se s on-line systmem OLINA

setkali poprv a co Vs vedlo k tomu,

e jste se zapojili do jeho pilote?

Poprv jsme se setkali s mto syst-mem v pedchozm projektu Klepro ivot, kter spolu s ministerstvem

kolstv realizoval dnes ji neexistujcNrodn instut d a mldee (jehonstupnickou organizac je od ledna2014 Nrodn instut pro dal vzd-lvn pozn. redakce). Napadlo ns,e to me bt systmov pomocnkna prce.

V em tkv podstata jeho uvn?

Myslm, e podstatou uvn on-linesystmu Olina je v uvdomovn si t-mat dleitch pro innost neziskov

organizace. Lid, kte se v kadoden-n prci vnuj dtem a mldei, jsou

ponoeni ve vlastn innos a opera-v. Nenapadne je pirozen ada vca tmat. e je ad hoc, tedy a na-stanou nebo se ukou jako problm.Systmovj pohled a mylen v naprci nm umouje dlat sprvnvci sprvn. K tomu je Olina dobr.

Je sloit projt vemi jeho nstroji,

kter nabz?

Pokud jste se systmov nezabvalipohledem na vai neziskovou organi-zaci, tak budete potebovat vce asuna zamylen. Pokud organizace znsvou vizi, cle, plny, poteby a um tovyjdit i seln a slovn, tak to sloi-t nen.

Domnvte se, e princip sebehodno-

cen, na kterm je vlastn postaven

on-line systm OLINA, vm pome

lpe porozumt vlastn organizaci, po-

tebm a kompetencm svch pracov-

nk, vaim klientm a povede k vy

kvalit nabzench slueb?

Princip sebehodnocen je postavenna tom, e do systmu vkldte struk-turovan informace. U ono vlastn

strukturovn je objevn (AHA efekt).Tyto vkldan informace se vm na

Konkurenn prosted v na spolenosti sl v kadm oboru a nevyhbse ani oblasti zjmovho a neformlnho vzdlvn. Chtj-li organizaceposkytujc tento druh vzdlvn v tomto prosted nejen uspt, ale udretse, musej hledat nov prostedky, jak tohoto cle doshnout.

Sebehodnocen je jednou z cest k spchu


17/24

Rozhovor

FotoMarekKraji

Bambirida je za dvemi

Skupina pro podporu dt a mladch lid

se specickmi potebami v RDM

17

konci promtnou v celistvm obrazua pehledn struktue. Pemleno kompetencch pirozen vede k sys-tmovjmu pohledu na nai prci.

Vznik podobnch elektronickch n-

stroj se vtinou neobejde bez po-

stupnho vychytvn chybiek, tzv. za

chodu. Pili jste bhem uvn OLINY

na njak, je co vylepovat?

Ano, pili. Na adu chybiek. Nedalise napklad koprovat a vkldat ve-psan s textu v on-line systmu,take jste to znovu a znovu museli vy-pisovat, nebo se zobrazovalo chybnvypracovan sdlen v jin poloce,atd. To je normln, e pi kontrole ar-chitektury systmu se objevuj nedo-statky. Sta si pedstavit paralelu, na-

pklad se stavnm domu. Jedna vcje architektonick nkres, druh vcje vlastn vstavba, te vc je zabyd-lovn a tou tvrtou, posledn, je ka-

dodenn ivot v dom. Pi prakckmzhmotovn pedstavy a zabydlovnpichzte na chyby i nutn zmny.Dleit je, aby lo o drobnos, a neo systmov nedostatky. U on-linesystmu Olina jde prv o tyto drob-nstky, kter lze snadno vylepovat.

Za rozhovor podkovala

Vlasta Kohoutov,

PR specialistka projektu K2, NIDV

Realiztory dvouletho projektu K2 kvalita a konkurenceschopnost v ne-formlnm vzdlvn (www.ka2.cz)jsou Ministerstvo kolstv, mldee

a tlovchovy a N-rodn instut prodal vzdlvn.Je koncipovn jakoindividuln projektnrodn v celkovvi 57 665 324 K

(spolunancuje jej Evropsk socilnfond a sttn rozpoet esk repub

-

liky). Jeho clem je podpoit kvalituorganizac a konkurenceschopnostastnk neformlnho vzdlvn.Smuje do oblas nesttnch nezis-kovch organizac pracujcch s dtmia mlde a kolskch zazen pro z-jmov vzdlvn.

Nepotrv to ji dlouho a znovu se ote-vou brny arelu, v nm se odehrajenov, 16. ronk znm pehldky in-

nos dtskch a mldenickch spol-k Bambirida 2014.Nejvt celorepublikov akce svhodruhu, podan v 15 mstech eskouradou d a mldee, si letos heslem

25 let svobodn podle svch pedstavpipomn as, kter uplynul od zm-ny reimu v na zemi z totalitnhov demokrack. Upozoruje tak na to,e d a mlad lid maj v dnen dobspoustu monos, jak mohou smyslu-pln trvit svj voln as a nzornmipklady zrove dokld sil a zjemvelkho mnostv dobrovolnk z nej-rznjch dtskch a mldenickchspolk o to, aby takov skvl ance

nezstaly bez povimnu.Slavnostn zahjen Bambiridy 2014se uskuten ve tvrtek 22. kvtnav 11 hodin na Vtznm nmsv Praze 6.

-red-

V RDM vznik skupina, kter se bude zabvat tmatem podpory d a mladch lid se specifckmi potebami vespolcch esk rady d a mldee.Mte-li zjem o spoluprci, chcete skupinu poslit nebo se jen dozvdt, jak problmy se zaleovnm d s nejrznj-

mi handicapy do oddl a skupin d a mladch lid e jinde, pihlate se na adrese:hp://shortlinks.crdm.cz/skupina-CRDM-specifcke-potreby


18/24

FotoAlenaPolkov

Ze sdruen

18

Tborov dobrodrustv

Svt pes hledek s oddlem TOM Slunko

Posledn norov vkend se na itboic-k zkladn kole konal prvn z ady fo-tokurz, kterho se mohli astnit jakzatenci, tak pokroil, majitel kom-pakt, ultrazoom, i zrcadlovek. Nazatku workshopu se probrala hlavnteorie fotograe, poui expozinchreim, blesku, kompozice a napkladi to, ve kterch programech a jak lze po-zenou fotograi upravit.

Nsledovala praxe, kde se fotografovalov ternu, v pohybu nebo jsme zkouelivytvoit portrt. Na zvr kadho fo-tografovn se vybralo TOP 10 snmk,kter jsme si za pomoc techniky spo-len ohodnoli a diskutovali o tom,

jak fotograi vylepit, ppadn jakmchybm se pt vyhnout.

Lektor kurzu Jan Novotn byl nejenvelmi ochotn odpovdt na jakkolivdotaz, ale tak pomoct s nastavenmfotoapartu. Kurz byl i co se osazen-stva te velmi rozmanit. Krom stu-dent se ho zastnil sedmilet Petr,ale napklad i uitel zkladn koly. Ve-er nechybla zbava: pobavili jsme seo potaovch pravch u bowlingu.

Po probuzen v klubovn TOM Slunkoitboice jsme se dky nedlnmu vyda-

enmu poas vydali tvoit na Plavu.Z fotokurzu jsme si odvezli nejenomnov znalos o fotoapartu a tom, jaks nm pracovat, ale tak vzpomnku napjemn strven as, zitky z hera stovky fotogra.Informace z kurzu si meme kdykoliv

osvit dky tnm brourkm, kterjsme si mohli vzt dom.

Vte, e podit dobrou a kvalitn fo-tograi nen tak tk, kdy vte, jak nato...

Alena Polkov, astnice kurzu

Organizujete jednodenn i vcedennakce i tbory? Prv pro vs je pipra-vena kniha Tborov dobrodrustvodIvo Skoka a Jiho Palta.

Kniha obsahuje podrobn nvody na

pt celotborovch her, pomoc nichmete sob a dtem pipravit nezapo-menuteln przdniny, je pln prakc-kch rad, movac a podrobnch nvo-d k jednotlivm hrm.Dopluje ji CD s dalmi podklady.Kad celotborovka pin novou ori-ginln movaci, zajmavou zpletkua neoekvan rozuzlen. Dohromadyse jedn o vce ne 50 dlch her, kterjdou vyut i samostatn.

Pohdkov krlovstv otkov usilujo znien e pohdek a je nutn je za-stavit. Dobro nakonec nad zlem zvtza v krlovstv opt zavldne klid a mr.

Holubinky V msteku Holubinky za-

n nov houbask sezna. Vichni set z novch houbovch prstk a v-nuj se mrn podivnskm akvitm.Sezna je ukonena senzanm odhale-nm zkostliv steenho Tajemstv.

Tbor s obrem Jeden z obyvatel obe zabloudil a usnul pmo na tboro-v louce. O obra je teba se postarata pomoci mu poskldat hodiny, kter sinese s sebou v bran.

Detekvn kola Ptrn po receptuna jahodov tolstolobik uvzlo na mrt-vm bod. Detekvn tmy maj k dis-pozici stroj, pomoc nho lze nahld-nout do minulos, a tak jet nen veztraceno.

Pesas Ubhlo ji mnoho vody odchvle, kdy byl uschovn neobvykl po-klad. Kad, kdo chce v ptrn po nmuspt, se mus nejprve dkladn sezn-mit s histori na zem od pravku a

po souasnost.

Knihu Tborov dobrodrustv vydalaAsociace turisckch oddl mldee,objednat si ji mete za na strnkchwww.taborovadobrodruzstvi.cz.


19/24

FotoJiMajeraDavidUrban

Ze zahrani

19

Konec dubna byl i koncem zajmavhomezinrodnho projektu, jen si kladlza cl seznmit skupinu mladch z echa Bavorska s profesionln pravou fo-togra a videa a skrze tato mdia vy-jdit svj pohled na EU. Cel projektnesl nzev Young European Perspe-cves a zvren workshop v Jihlav(25. 4.27. 4.) se zamil na metodyprezentace vstup celho projektui jednotlivch vtvor jeho astnk.Workshop probhal v inspirujcch pro-storch Oblastn galerie Vysoiny v Jih-

lav, kde zastnn tvoili metodikuprezentace svch vtvor v rmci pro-jektu. Jako podklad pro tuto prci jimslouila vynikajc pednka Davida Ur-bana Markeng a PR v NGO. Fotogra-e vsledn podoby prezentace eski nmeck skupiny najdete na FB strn-kch projektu Vm, pro volm. ast-nci to mli monost pijt s k natrh prv bhem kampan Vm, provolm on tour, je se konala v Jihlavna nms v sobotu 26. 4. Bavor

astnci prezentovali sv velkoform-tov plakty s temakou prezentujcemoce spojen s nadchzejcmi volba-mi do Evropskho parlamentu a eskskupina se zamila na prezentaci vides ambasadory kampan Vm, pro vo-

lm. Odpoledn akce se vyvedla; i pes-to, e jsme trochu zmokli, byli astncis vsledky celho dne spokojeni.Vstupy z akce (plakty, skvl videaa fotograe) najdete na strnkch vim-procvolim.cz a na webovch strnkch

Bavorskho kruhu mldee.Za vechny, kte se do akce zapojili,bych chtla podkovat za spoluprcipersonlu hotelu Milenium a pracov-nkm Oblastn galerie v Jihlav. Dou-fm, e nvtvnci kampan Vm, pro

volm on tour byli poteni mezinrod-nm rozmrem jihlavsk akce, zaujala jeprezentace pohledu mladch na Evrop-skou unii a uili si monost procviit svjazykov dovednos.

Michaela Cvachov

Projekt byl realizovn s podporou Mi-nisterstva kolstv, mldee a tlov-chovy.

Ve dnech 11. a 13. dubna 2014 pro-bhlo v Praze setkn nrodnch radmldee sdruench v rmci Evropsk-ho fra mldee v plaorm BBC+.Ppravy setkn i jeho programu seastnila tak nae polsk dobrovolni-ce EDS Magda Bieniak.Setkali se tu mlad lid z Nmecka, v-carska, Lucemburska, Irska, Holandska,Belgie, Rakouska, Maarska a eskrepubliky, aby se ped nadchzejcmmimodnm valnm shromdnmEvropskho fra mldee (konanmve dnech 25.26. 4. 2014) informo-vali o novinkch v innos rad, kter

zastupuj ,a diskutova-

li o obsahudokument,kter budouna shrom-dn projed-nvny.

Krom pipomnkovn tchto doku-ment, kter se tkaly se zejmna poli-ky mldee na evropsk rovni a priorit

Evropskho fra mldee na dal lta,si ptomn t sdlili sv postehy a do-savadn zkuenos s novm programemEvropsk komise na podporu mldeeErasmus+ nebo s prbhem strukturo-vanho dialogu v jednotlivch zastou-

pench zemch. Na zvr se astncivnovali krtkmu zhodnocen setkna prvotn pprav na to dal, je pro-

bhne na podzim v Luxemburgu.Magdalena Bieniak, Marek Kraji

Za spoluprci dkujeme hotelu ibis Pra-ha Old Town, v jeho pjemnch pro-storech se akce uskutenila.

S Bavorskm kruhem mldee v Jihlav

BBC+ aneb Nrodn rady mldee se sely v Praze


20/24

FotoJiMajer

Z RDM

RDM povede i v dalch letech Ale Sedlekeskou radu dt a mldee (RDM) povede i v nsledujcm tletmobdob jej souasn pedseda Ale Sedlek. V tajnm hlasovn o tom

jednomysln rozhodli delegti a delegtky 40. Valnho shromdn RDM,konanho 10. dubna 2014.

Nejvy orgn zmnn sten organi-zace zrove jmenoval PedstavenstvoRDM v jeho nov, opro pedchoz-mu obdob zs obmnn sestav.Jubilejn VS RDM mj. tak pijalo dvanov leny, jimi jsou esk debatnspolenost, o.s. a ZDrSEM prvn po-moc zitkem, z.s.

Moc dkuji, je to pro m velk oka-mik. Neabsolvoval jsem volbu ped-

sedy poprv, ale stejn je to pro mvdy siln zitek. A siln zvazek mtrespekt, kter snad pod jet v sobmm: snam se vdycky si pipomnat,e tou Radou jste vy a e jsme to my.Nechci, aby nkdy nastal stav, kdy bynkdo z vs ml pocit, e jste vy a n-kde nad vmi je Rada..., ekl ptom-nm bezprostedn po probhnuvvolb Ale Sedlek. Hlasovac lstkys jeho jmnem nabzely monos PRO,PROTI a ZDREL SE. Ze 63 rozdanch

lstk oznailo vech tiaedest hlasu-jcch nezvisle na sob prvn z variant.Jakkoliv souasn pedseda neml pro-kandidta, popsanm mechanismemtajn volby zskal nejsilnj monmandt.

Nov Pedstavenstvo RDM bude mtopro dosavadnm tinc nyn jede-nct len. Novmi tvemi v nm bu-dou Zuzana Vankov (Junk svazskaut a skautek R) a Vlasmil Jura(Projekt Odyssea). Z pedel sesta-vy budou v prci v pedstavenstvu po

boku Alee Sedlka (Liga lesn moud-ros) pokraovat: 1. mstopedsedaJan Cieslar (Junk svaz skaut a skau-tek R), mstopedseda Ondej ejtka(Asociace turisckch oddl mldee

R), Jan Burda (mluv Komory kraj-skch rad), Michaela Humlov (ELSAesk republika), Jan Husk (AFS Me-zikulturn programy), Ondej Chobot(esk tbornick unie), Marn Paclk(Rada d a mldee kraje Vysoina)a Miroslav Jungwirth (Rada d a ml-dee hl. m. Prahy).

Pokud jde o nov pijat sdruen, es-k debatn spolenost, o.s.je nesttn

neziskov organizace s celorepubli-kovou psobnos, zaloen v r. 2004,kter pod vzdlvac, debatn a jinakvity pro ky, studenty a irokou ve-

ejnost. Jmenovan spolek m aktuln93 len, z toho 88 ve vku do 26 let.Do RDM se DS podle vlastnho vy-jden hlsila s oekvnm rozenspoluprce s dalmi organizacemi pra-cujcmi s mlde, kterm mohou na-bdnout mj. know-how (kolen apod.)

i nap. organizan kapacity. Uvtajnaopak spoluprci v oblas dobrovol-nictv i poslen zbavn sloky jejichprogram a akc.ZDrSEM prvn pomoc zitkem, z.s.realizuje kurzy prvn pomoci zitko-vou formou pro irokou veejnost,stejnm kurzem je kurz ZDrSEM Stan-dard, co je kurz o dlce trvn tyia pl dne s rekvalikac MMT Zdra-votnk zotavovacch akc. Organizaceho realizuje i ve variant Horal/Vodk.Dle pod kurzy Mama (pro vechny,

kdo chtj umt poskytovat prvn po-moc dtem do 5 let), Pro (pro remnkolekvy), Basic (vkendov kurz prvnpomoci), kolitel (pro ty, kte chtjuit prvn pomoc). Do RDM se hlsilas oekvnm spoluprce s organizac,kter m dobr jmno. ZDrSEM mnyn 30 len, z toho tyi ve vku do26 let.Pro plnost: do RDM se bezspnhlsila jet organizace Pro zlepensvta, o.p.s.; chybly vak o n rele-

vantn informace a pmo na jednnVS RDM i jej zstupce.

Bhem thodinovho jednn v za-sedac mstnos SMOSK na praskmSenovnm nms, shli ptomnvyerpat vechny body navrenho

20

Mil lenov Pedstavenstva,kte jste byli, a u nejste leny,mrz mne, e v zvrenm shonu,kter nastal na Valnm shromd-n, jsem Vm neshl veejn podko-vat za prci, kterou jste pro eskou

radu d a mldee vykonali. Prolidi zvenku musm pipomenout,e dobrovolnickou. Byl jsem za Vaiast rd. Pomhali jste v rozhodnu-ch, kter nebyla vdy lehk, a i kdyjste se teba nemohli vem tmatmz asovch dvod vnovat vdy tak,jak byste chtli, pesto jste byli dle-itou korekc, asto onm povstnmjazkem na misce vah... Tento dkpat hlavn Tomi Navrlovi, kte-r byl lenem Pedstavenstva RDMpocvch devt let.

Ale Sedlek,staronov pedseda RDM


21/24

Ze zahrani

FotoCEV

21

Projekt SAFE e oceovn dobrovolnick prce

programu. Vyslechli zvren infor-mace Pedstavenstva RDM vetnhospodskch, seznmili se nvrhempriorit Rady pro leton rok, schvlili

vron a hospodskou zprvu za rok2013, jako i upraven rozpoet pro le-ton rok. V neposledn ad tak pro-diskutovali a odsouhlasili nov znn

stanov mj. proto, aby po provede-nch pravch odpovdaly podmnkmnovho obanskho zkonku.

Ji Majer

esk rada dt a mldee spustila v z 2013 za podpory Operanho pro-gramu Lidsk zdroje a zamstnanost nov projekt SAFE. e absenci me-todiky pro vcnou evidenci a ohodnocen dobrovolnick prce ve dvou oso-

bitch typech neziskovek v tch zamench na prci s dtmi a mldea tch clench na pi o produ a ochranu ivotnho prosted.

Podle nkterch studi a ti tvrny dobrovolnick prcev R funguje mimo reim zkona o dobrovolnick slub.Clem projektu SAFE je peliv zmapovat tuto oblast, najtpiny nedostaujc evidence a nabdnout een vhodnjak sttn sprvu, tak pro samotn NNO.

K spchu projektu je dleit vyui zahraninch zkue-nos. Proto jsme ve spoluprci s Evropskm centrem dobro-volnictv (CEV), zorganizovali vmnu osvdench postup,pln a nzor. Ta probhla 13. listopadu 2013 v sdle Ev -ropskho hospodskho a socilnho vboru (EHSV). Setk-n pedsedal len EHSV Pavel Tranna a zastnili se jej mj.zstupci RDM, CEV, Evropskho fra mldee, Svtov or-

ganizace skautskho hnu, Mezinrodn federace ervenhoke a ervenho plmsce a Nadace krle Bauduina.Ale Sedlek a Jlia Sokoloviov pedstavili esk projekt,Gabriella Civico z CEV zareagovala informacemi o zkuenos-tech z nkolika stt EU. Projekt zaujal i dal astnky, kteoteveli nkter tmata, napklad konancovn projekthodnotou dobrovolnick prce.Mezinrodn organizace prce na podzim 2013 zmnila de-nici prce, kam nyn pat i ta dobrovoln. Proto by mlo btmnohem jednodu pesvdit nrodn stasck ady kezmn metodiky eten, kter by dobrovolnictv zahrnovaly.Zvren obshl diskuse patila podmnkm, za nich n-

rodn stasck ady souhlas s provedenm przkum.Den pot probrala Sekce SOC EHSV nvrh stanoviska o m-en dobrovolnictv, je bylo schvleno v prosinci 2013. Po-pisuje vhody a zkuenos men dobrovolnictv, kter uprobhlo napklad v Polsku i Itlii. Dal monos, kde seinspirovat, byla lednov konference o dobrovolnictv konanv Berln. Za RDM se j zastnil Alee Sedlek, jen iv

diskutoval ve workshopu, kde zaznly pklady men z N-mecka, Itlie a Portugalska.Zahranin zkuenos nm pomhaj pi jednnch s eskm

stasckm adem. Prvn porada na S probhla pedVnoci a ze strany adu jsme cli skuten zjem o vyuivsledk projektu. Vme, e se nm poda zlepit sbr dato dobrovolnictv i v R, co se projev i pi uznvn hodnotydobrovoln prce jako konancovn dotac a grant.

Pavel Tranna, -red-


22/24

Z RDM

22

Dritel karty EYCA se mohou radovatz novch slev, pedevm v Koln a Te-bi! V prvnm ns movovala k zsknnovch partner skutenost, e jsmev minulm roce zapoali spoluprcis Gymnziem Koln. Vyrobili jsme a roz-dali studentm ipov karty se specil-n grakou, kter lze vyut jak ve kole,tak venku. Slevy nov zaalo poskyto-vat teba Outdoorcentrum Koln (de-set procent na nkup nebo zapjensportovnho vybaven) a tak Zverimexu divadla (deset procent na chovatel-

sk poteby a domcmazlky).Za pliv novch slevv Tebi vdmeRad d a mldeekraje Vysoina, kterje krajskm distri-

butorem karet EYCA a tyto monosvyjednala. Z ctyhodnho potu pat-nc novch mst zmime o 50 procentsnen vstupn do Muzea VysoinyTeb nebo deset procent v Outletovznakov obuvi Teb, dle slevy na

elektroniku, knihy, kvny, vybaven dobytu a to seznam stle nekon.Slevov msta se ovem roziuj i jin-de dritelm karet se o deset procentsniuje cena za pronjem drhy v Bow-lingu Radava v Praze i v s nad Or-lic.

Znte tak msta, kter byste chtli mla-dm lidem zpstupnit za ni cenu?Jakkoli vae npady uvtme na adre-se [email protected].

Kateina Bizubov

Ji loni na podzim jsme pedstavilikampa Vm, pro volm. Ta mladmlidem, zejmna prvovolim, pine-la informace o volbch do Poslanecksnmovny parlamentu R. Pro letonkvtnov volby do Evropskho par-lamentu jsme kampa rozjeli znovu,a jet ve vtm stylu. Pipravili jsmeto celorepublikov hudebn fesvalVm, pro volm On tour, kter prob-

hal v cel ad mst.Fesval Vm, pro volm On tour na-bzel koncerty populrnch kapel a in-terpret, a to rovnou ve trnc ms-tech R. A u lo o pten klubovakce nebo sobotn open-air, pinelypodnou dvku zbavy. Objevila se nanich takov jmna jako napklad Mem-phis, Voil!, Ready Kirken, Voxel a mno-ho dalch. Nvtvnci si mohli zdar-ma vychutnat nejen hudbu, ale i dalhry a soute. V informanm stanu se

mohli dozvdt ve, co je zajm o Ev-ropsk unii i volbch, prost si rznzajmavos a odnst materily, zamcod se mohly vnovat malovn.V dubnu se koncerty odehrly mj. v Pra-chacch nebo v Jihlav; v kvtnu nsle-dovala msta Teb, Znojmo a Praha.

Posledn koncerty zaznj nyn v eskLp (16. 5.) a v Jin (17. 5.).Novinku opro loskmu roku ped-stavovala monost popovdat si pmos kandidty do Evropskho parlamen-tu. Ti se, dle svch monos, fesvaluastnili a byli pipraveni diskutovato svm programu, plnech a o vem, covs v dan souvislos napadne. Kam-pa Vm, pro volm vm samozejm

nabz i vechny potebn informace kekvtnovm volbm na svm webu. Nastrnkch www.vimprocvolim.cz optnajdete veker dleit termny, pra-vidla, proly stran a dal dleit fakta,nyn s aktualizovanm seznamem vechkandidujcch stran.Tak nevhejte a kecejte i do evropskchvoleb!

Aneta Skebsk

Evropsk karty mldee s jarem pily nov slevy

Festival Vm, pro volm On tour fniuje

FotoD

avidUrban


23/24

FotoPetrMolka,

archivVeronikyKaovaMarnBuek

Anketa

23

Z jakho zitku z posledn doby jste si odneslipro sebe pouen?

Veronika Kaovredaktorka romskch periodikvedouc souboru Cikne have

No, kdy se zamyslm, tak urit z jed-n pveck soute z Mlnku, kdejsem zskala vechny poty v porota vyhrla jsem. Ale potom piel jedenmlad Rom a zazpval pln stejn dob-e jako j ale byl slep, ml pt da pochzel z chud rodiny... V t soutise to soutilo o pt sc korun. Pro-

st jsem potebovala penze, a protojsem se na tu sout pihlsila.... Alev tu chvli, kdy zazpval on, tak jsem siekla, e ty penze potebuje mnohemvc ne j! Mla jsem z toho takov div-n pocit, ale ne patn. Potom jsem siuvdomila, e jsou i takov lid lidv mnohem v horch situacch, ne jsembyla j. A zaslou si mnohem vc... Tak-e te u nic nepotebuji: nala jsemv sob to, co lovk hledal.

Marko ermkkresl, muzikant a posledn romank

Pouen? No, odnesl jsem si pouenz toho, e kdy se lovk vyle z n -

jakch zdravotnch po, kter jsouteba dost oemetn, tak m mnohemvt radost ze ivota...(Odpov byla pevzata s vdommM. . z rozhovoru pro server ADAM.cz)

Jaroslav Flejberksbratel hlavolam

Nae konky a zliby ns odliuj, ale

poliduj. Nvtva prvnho soukro-mho muzea hlavolam PUZZLEDOMmne nadchla. Zabvm se mechanic-

kmi hlavolamy vce ne dvacet leta myslel jsem si, e o nich vm skoro

vechno. Ale asn dv hodiny, str-ven v ptomnos majitele Stanisla-va Tvrdka, a jeho poutav vyprvnmne pouily o tom, e v tomto kon-ku jsem teprve na zatku. Vdomosnejsou od toho, abychom je vzjemnmili, ale jsou pohonem, kter nmzpjemuje ivot a mme bt vdyzvdav a nemyslet si, e u ve vme.To by mohl bt zatek nevnmn krsokolo ns.

Andrea Kalivodovopern pvkynslistka Nrodnho divadla Praha

V listopadu minulho roku jsme s mmptelem Radkem pili o miminko.Zhy na to zatkem nora jsemothotnla znovu a dnes jsem ji ve4. msci. Oba mme velikou radost.Uvdomila jsem si, jak vechno, coprovme, co do naich ivot pich-z, m svj nenahraditeln as, svojemsto i vznam. Pozivn mylenka

s dobrm myslem, kterou vylemedo vesmru, m pr tinctkrt vyschopnost pithnout to, co si peje-me, na rozdl od t negavn. J tomuvm a jsem astn.

Ze sdruen jednou vtou

Skau si na svm litomylskm Valnmsnmu z mnoha variant vybrali nzevJunk esk skaut; ten byl popr-v pouit prv ped 100 lety, na jae1914, avak podle novho obanskhozkonku dostane navc zkratku z.s. nakonci. www.junak.cz

V sobotu 29. bezna 2014 na Kantor-skm ble, ped plnm slem Nrod-nho domu na Smchov, po ocilnkorunovaci a blahopn ekl ministrkolstv, mldee a tlovchovy MarcelChldek Ivance Hjkov erstv vtz-ce ankety Zlat mos 2014, podan

Dtskou skovou agenturou e ji za-hrne do tmu svch poradc.

www.dta.cz

Divadeln krouek Salesinskho hnumldee v jezdu u Brna uvedl hry odeskho gnia Jry Cimrmana; kus zekolnho prosted Vyetovn ztrtytdn knihy a operetu Hospoda Na m-nce. www.shm.cz


24/24

24

Fotogalerie Archy

Z fesvalu Vm pro volm On tour, foto David Urban

archa 3/2014 - : prožitkem k výchově

Documents