Účast Čr v kurzovém mechanismu erm ii – na asování ... · 4 erm & erm ii – stručné...
TRANSCRIPT
Účast ČR v kurzovémmechanismu ERM II – načasování,
předpoklady, důsledky
Luboš Komárek
Praha, Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. 24. října 2006
2
(I.) Institucionální aspekty
(II.) Stručná komparace zkušeností členských zemí EU před vstupem do eurozóny
(III.) Vybrané problémy nových členských zemí EU před vstupem do ERM II a eurozóny
(IV.) ČNB a ERM II
Obsah
Za mnohé komentáře a doporučení děkuji Janu Fraitovi z Českénárodní banky. Nicméně, názory vyjádřené v této prezentaci jsou mé
vlastní a nemusejí odrážet oficiální názor ČNB.
3
(I.) Institucionální aspkekty
4
ERM & ERM II – Stručné fáze historie kurzové politiky
• Fáze 1: (spuštění systému ERM v roce 1979 do konce roku 1983);– Cílové zóny trpěly nedostatkem kredibility a častými devalvacemi
centrálních parit.• Fáze 2a: (1984 - 1991)
– Růst kredibility systému (v souvislosti s možným formováním měnovéunie), výjimečné „ladění“ centrálních parit
• Fáze 2b: (1991 - 1993) – Série měnových krizí zemí zapojených v ERM. Významným faktorem
bylo sjednocení Německa a ekonomická recese v EU. Spekulativní atak v září 1992 přinutil Itálii a Velkou Británii k opuštění mechanismu. (V srpnu 1993 bylo fluktuační pásmo rozšířeno z ± 2,25 % na ± 15%)
• Fáze 3a: (1993 - 1998)– Značný pokrok byl učiněn v nominální a reálné konvergence mezi
zeměmi EU15. Makroekonomická stabilita, strukturální reformy a maastrichtský proces umožnily připravit vznik měnové unie.
• Fáze 3b: (1998 - 2000) “revalvační období“ (Irsko, Řecko)• Fáze 4 ????: (2004) pro nové členské země
5
ERM II
6
Vyhodnocení kurzové stability
Je kurzové kritérium jednoznačně, jednotně a transparentně formulováno?(interpretace dle Evropské komise a dle Evropské centrální banky)
7
Plnění kurzového kritéria během účasti v ERM II
Exchange rate criterion within ERM2 with fluctuation band +/- 15%
-30%
-25%
-20%
-15%
-10%
-5%
0%
5%
10%
15%
20%
Temporary fluctuations under (-2.25%) from central parity; evaluation upon discretion of the European authorities (amplitude; time etc.)
Exchange rate development consistent with criterion - (-2.25%,15%)
Exchange rate development inconsistent with criterion - infringement of the band (-15%)
Central Parity Revaluation - consistent with Exchange Rate convergence criterion
"forbidden" fluctuation
band consistent with ER criterion
"forbidden" fluctuation
Consistency with criterion upon evaluation
APRECIATION
DEPRECIATION
Zdroj: Čech a Komárek (2002).
8
4Q 1Q 2Q 3Q 4Q 1Q 2Q 3Q 4Q 1Q 2Q 3Q
Fulfilling the exchange rate criterion (ERM2 membership)
T - 2 T - 1 T
Fulfilling the government deficit criterion
Eurozone membershipMembership in the EMU with the derogation from the euro introduction
year T (1.1.)eurozone accession
reference period:fiscal
criteria
reference period:
monetarycriteria
Fulfilling the interest rate criterion
Fulfilling the public debt criterion
Fulfilling the inflation criterion
year T - 1 (2Q)decision of the EU
summit on the eurozone accession
year T - 2:the lattest date for the ERM2
accession (setting of the parity against euro and the width of the
fluctuation band)
Plnění kurzového kritéria
Zdroj: Čech a Komárek (2002).
9
Kurzové strategie neslučitelné s členstvím v EU
• Jednostranná euroizace– (i) znamenala by porušení postupu v integraci, – (ii) vytvořila by skupinu zemí, se kterou legislativa EU nepočítá a – (iii) mohla by snížit kredibilitu Hospodářské a měnové unie.
• Režimy nekompatibilní s ERM II: – (i) volně plovoucí kurz včetně řízeného floatingu, – (ii) systém posuvného zavěšení, – (iii) fixní kurz s referenční měnou jinou než euro …
viz EC (2000): Exchange Rate Regimes in the Accession Countries, DG ECFIN, November 2006
10
Oblíbenost kurzových režimů ve světě
0
10
20
30
40
50
60
70
80
1990
Q119
91Q1
1992
Q119
93Q1
1994
Q119
95Q1
1996
Q119
97Q1
1998
Q119
99Q1
2000
Q120
01Q1
2002
Q120
03Q1
2004
Q120
05Q1
2006
Q1
Num
ber o
f cou
ntrie
s(1) Exchangearrangem ent with noseparate legaltender(2) Currency boardarrangem ent
(3) Conventionalpeggedarrangem ent
(4) Peggedexchange rate withinhorizontal bands
(5) Crawling peg
(6) Crawling band
(7) Managed floatingwith nopredeterm ined pathfor the exchange rate(8) Independentlyfloating
Zdroj: Frait a Komárek (2006, příspěvek pro 4. Výroční konferenci ČSE), sestaveno na základě údajů IMF (s poděkování Martinu Čihákovi z IMF).
3
7 1
8
4
52
6
De Facto Classification of ER
11
(II.) Komparace zkušeností„starých“ členských zemí EU
před vstupem do eurozóny
12
Kurzová konvergence a segmentace zemí EU15
Poznámka: skupina A – země s úzkou vazbou na německou marku, skupina B – reálně konvergující(periferální) země, skupina C – země s relativně krátkou periodou působení v ERM/ERM2, skupina D –nečlenské země eurozóny;a)Uvedené rozdělení zemí podle kurzových zkušeností je pro účely následující analýzy pouze orientační, označující pouze základní rys kurzové politiky v procesu přistoupení k eurozóně (např. vstup Řecka do ERM/ERM2 sloužil jako nástroj makroekonomické stabilizace a zároveň jako kvalifikační předpoklad pro vstup do eurozóny). b)Lucemburský frank (LUF) tvořil již od roku 1921 měnovou unii s Belgií, která byla vytvořena na základě smlouvy známé pod zkratkou BLEU (The Belgium-Luxemburg Economic Union).
Nečlenské zeměeurozóny
ERM/ERM2 jako kvalifikační
předpoklad pro vstup do eurozóny
Kurzová politika jako nástroj
makroekonomické stabilizace;
posílenídesinflačního
procesu
Měnová a kurzová politika silně ovlivněnávazbou na DEM
CHARAKTERISTIKA KURZOVÉ
POLITIKY V PROCESU
PŘISTOUPENÍK EUROZÓNĚ
Dánsko Švédsko Velká
Británie
FinskoItálie
Portugalsko Španělsko
Irsko Řecko
Belgie Lucembursko
NizozemíFrancie
Rakousko
Skupina DSkupina CSkupina BSkupina A
ZEMĚ
13(+) revalvace, (-) devalvace centrální parity (%)
Itá lie P o rtu g a ls k o Ř e c k o R O K D a tu m
Irs k o Š p a n ě ls k o F in s k o
1 9 8 9 1 9 .VI *1 9 9 0 8 .I -3 ,7 51 9 9 2 6 .IV *
1 4 .IX + 3 ,5 -3 ,5 + 3 ,5 + 3 ,51 7 .IX x -52 3 .XI -6 -6
1 9 9 3 1 .II -1 01 4 .V -8 -6 ,52 .VIII
1 9 9 5 1 .I E U9 .I
6 .III -7 -3 ,51 9 9 6 1 4 .X *
2 5 .XI *1 9 9 8 1 6 .III + 3 *1 9 9 9 1 .I Za v e d e n í e u ra a p o č á te k fu n g o v á n í E R M22 0 0 0 1 7 .I + 3 .52 0 0 1 1 .I E u ro
Š íře flu k tu a č n íh o p á s m a : O z n a č e n í:± 2 ,2 5 % *… vs tu p d o k u rz o vé h o m e c h a n is m u
± 6 % x … výs tu p z k u rz o vé h o m e c h a n is m u
± 1 5 % + /-… re va lva c e /d e va lva c e c e n trá ln í p a rity (v % )
P o z n .: 2 3 .8 .1 9 9 3 d o š lo k ro z š íře n í flu k tu a č n íh o p á s m a E R M n a ± 1 5 % , s v ý jim k o u p ro N ě m e c k o a H o la n d s k o ,k te ré s o u h la s ily (m im o E R M ) n a d o d rž e n í b ila te rá ln íh o flu k tu a č n íh o p á s m a ± 2 ,2 5 % .
Kurzové parity a fluktuační pásma pro vybrané „staré“ země EU
Zkušenosti EU s kurzovým konvergenčním procesem
a) přizpůsobení centrálních parit ERM II bylo s blížícím se počátkem fungování eurozóny stále méně častým jevem
b) zkušenosti současných členů eurozóny ukazují, že úspěšné členství v ERM (ERM II) vyžaduje sladěnost hospodářského cyklu mezi zeměmi, které jsou vázány fixním kurzovým uspořádáním.
c) skupina zemí s vyšší ekonomickou úrovní („jádro eurozóny“) prováděla kurzovou politiku v konvergenčním procesu v užším fluktuačním pásmu. Naopak reálně konvergující země využívaly kurzovou politiku k dosaženíjiných cílů, zejména posílení dezinflačního procesu.
d) tržní kurz se v období cca 2 let před přistoupením k eurozóně pohyboval v blízkosti centrální parity nebo v apreciační polovině kurzového pásma (CP stanoveny opatrně, tj. „podhodnoceně“?)
e) „Černý podzim ERM II“ (1992) ukázal, že cíl ve formě kurzového pásma v rámci ERM / ERM II musí být podporován kredibilní domácí hospodářskou politikou.
15
(III.) Vybrané problémy nových členských zemí EU
před vstupem do ERM II a eurozóny
- a) stanovení centrální parity- b) volatilita- c) role měnových intervencí- d) středoevropský sentiment
16
Segmentace nových členských zemí EU a kandidátských zemí
země s pozvolným asociačním
procesem k EU
země s volnějším kurzovým
uspořádáním
země s fixním kurzovým
uspořádáním
Bulharsko*Rumunsko*
Turecko
Česká republikaMaďarsko
PolskoSlovenskoSlovinsko
EstonskoLitva
LotyšskoKypr Malta
skupina Gskupina Fskupina E
poznámka: Pro komplexnost pohledu je možné vyčlenit ještě další skupinu, pracovněnazývanou jako skupina H – jde o země, které verbálně či neformálně projevily zájem výhledově se do EU integrovat, ale které zatím nemají statut tzv. kandidátské země. Jedná se především o zbývající země bývalé Jugoslávie (zejména Chorvatsko), Albánii, Bělorusko, Moldavsko, Ukrajinu, případně další země bývalého Sovětského svazu, a země projevující snahy o bližší integraci s EU (některé severoafrické země, atd.). Alternativním členěním by bylo členění podle statistik Mezinárodního měnového fondu (International Financial Statistics).
17
ERM II – členové k dnešnímu dni:• Dánsko – 1982 (fixace k DEM, následně úžší pásmo k EUR, tj. +/-2,25 % od centrální parity).• Estonsko, Litva, Slovinsko – od 28. června 2004 • Kypr, Malta, Lotyšsko – od 2. května 2005• Slovensko – od 28. listopadu 2005
ERM II – nečlenové ze zemí EU (25 -12 – 8 = 5 zemí)V průběhu vývoje šlo rozpoznat rozpor mezi publikovanými plánovanými cíly a následnou skutečností, které byly uvedeny v Pre-accession economic programmes a Convergence programmes (nejméně kredibilní je Maďarsko, ČR se drží svých „slibů“).
Faktory ovlivňující kurzový pohyb během účasti v ERM II:- očekávaná délka účasti v ERM II (měnová politika, kredibilita centrálníparity, UIP) – ČR minimum (2 roky)- legislativní a institucionální uspořádání vzhledem k ERM II (odlišnéhodnocení pohybu v devalvačním a revalvačním pásmu?)- trajektorie nominálního a reálného měnového kurzu - strategie měnových intervencí- stanovení centrální parity
18
„When deciding on the central parity in the ERM II, the authorities should take into account estimates of the trajectory of the equilibrium real exchange rate and the likely path of the exchange rate within the ERM II.“ „ ECB (18th December 2003)
a) stanovení centrální parity
Fundamentální faktory ovlivňující vývoj ER, tj. i nastavenícentrální parity:a) Diferenciál v produktivitěb) Směnné poměryc) Reálný úrokový diferenciáld) Přímé zahraniční investice (FDI)
19
Měnové intervence ČNB (mld. CZK) a vývoj nominálního měnového kurzu
-10
-5
0
5
10
15
20
02/0
1/19
97
02/0
5/19
97
29/0
8/19
97
30/1
2/19
97
29/0
4/19
98
28/0
8/19
98
29/1
2/19
98
28/0
4/19
99
26/0
8/19
99
23/1
2/19
99
20/0
4/20
00
23/0
8/20
00
21/1
2/20
00
24/0
4/20
01
24/0
8/20
01
21/1
2/20
01
25/0
4/20
02
26/0
8/20
02
inte
rven
tion
-0.2
-0.15
-0.1
-0.05
0
0.05
0.1
0.15
0.2
exch
ange
ratePurchase of
CZK
Sales ofCZK
Zdroj: Komárek a Égert (2005)
b) měnové intervence
20
-20
-15
-10
-5
0
5
10
15
20
02/0
1/19
9723
/06/
1997
05/1
2/19
9701
/06/
1998
17/1
1/19
9807
/05/
1999
25/1
0/19
9911
/04/
2000
03/1
0/20
0023
/03/
2001
13/0
9/20
0106
/03/
2002
26/0
8/20
02
-0.002
-0.001
-0.001
0.000
0.001
0.001
0.002
volatility (squared changes in the exchange rate)
interventions
Intervence jsou znázorněny v absolutní hodnotěVolatilita je ukázána v čtvercích změn (squared changes in the NER, i.e.: (∆e)2
Měnové intervence (mld. CZK) a volatilita nominálního měnového kurzu (DEM, EUR)
Zdroj: Komárek a Égert (2005)
21
Mean Median Min Max SD Days of intervention
1997 Total 2.88 2.42 0.18 8.69 2.03 40 Sales 2.81 2.52 0.18 8.59 1.82 27 Purchases 3.03 2.13 0.95 8.69 2.49 13
1998 Total 1.94 1.46 0.19 10.75 2.26 37 Sales 1.95 1.46 0.19 10.75 2.38 33 Purchases 1.84 1.83 0.99 2.72 0.99 4
1999 Total 4.10 0.81 0.22 18.76 7.16 10 Sales 4.10 0.81 0.22 18.76 7.16 10 Purchases 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0
2000 Total 4.45 1.27 0.36 11.49 5.24 5 Sales 4.45 1.27 0.36 11.49 5.24 5 Purchases 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0
2001 Total 5.64 2.52 2.33 12.08 5.57 3 Sales 5.64 2.52 2.33 12.08 5.57 3 Purchases 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0
2002 Total 1.91 0.91 0.10 12.06 2.84 37 Sales 1.91 0.91 0.10 12.06 2.84 37 Purchases 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0
1997-2002 Total 2.56 1.43 0.10 18.76 3.24 132 Sales 2.53 1.42 0.10 18.76 3.37 115 Purchases 2.75 2.13 0.95 8.69 2.26 17
Měnové intervence – sumarizace, mld. CZK
Zdroj: Komárek a Égert (2005)
22
Makroekonomické fundamentály a volatilita (EU5) - I.
.00
.01
.02
.03
.04
.05
.06
.07
-.04 .00 .04 .08
Korelace hosp. cykl.
Kur
z. v
olat
ilita
Kernel Fit (Epanechnikov, h= 0.0136)
.00
.01
.02
.03
.04
.05
.06
.07
-50 -40 -30 -20 -10 0 10 20 30
Korelace pen. zásoby
Kur
z. v
olat
ilita
Kernel Fit (Epanechnikov, h= 10.908)
ER volatilita: směrodatná odchylka diference mezi aktuálním a průměrnou kvartální hodnotou (měsíční periodicita dat)Další fundamentály: diference mezi % změnou v každé zemi EU5 a EU12
Nadaraya-Watson regression
c) volatilita
Silněji zkorelované HC ⇒ nižšíkurzová volatilitaZdroj: Čech, Komárek a Horváth (2005)
23
.00
.01
.02
.03
.04
.05
.06
.07
-4 0 4 8 12 16
Infl. diferenciálK
urz.
vol
atilit
a
Kernel Fit (Epanechnikov, h= 2.4554)
.00
.01
.02
.03
.04
.05
.06
.07
-4 0 4 8 12 16 20
Úrok. diferenciál
Kur
z. v
olat
ilita
Kernel Fit (Epanechnikov, h= 2.5345)
Makroekonomické fundamentály a volatilita (EU5) - II.
Zdroj: Čech, Komárek a Horváth (2005)
24
d) středoevropský sentiment Výnosy měnových kurzů koruny a eura
-4
0
4
8
-.2
-.1
.0
.1
.2
1996 1998 2000 2002 2004
RER (CZK/EUR) HP_trend (CZK/EUR)
-4
0
4
8
-.4
.0
.4
95 96 97 98 99 00 01 02 03 04 05 06
CZK/USD_YCZK/USD_Y_HPEUR/USD_Y_HP
a) CZK/USD a EUR/USD b) CZK/EUR
Přístup předpokládá, že: pravděpodobnost přijetí jednotné měny je tím vyšší, čím vyššího korelačního koeficientu je mezi nominálními bilaterálními měnovými kurzy (kótovanými k jiné světové měně, tj. zde USD) dosaženo.
Zdroj: Komárková a Komárek (2006)
Zdroj: Komárková a Komárek (2006)
25
0.1
0.2
0.3
0.4
0.5
0.6
0.7
0.8
0.9
1.0
95 96 97 98 99 00 01 02 03 04 05 06
RHO_CZK/USD_EUR/USDRHO_HUF/USD_EUR/USDRHO_PLN/USD_EUR/USDRHO_SKK/USD_EUR/USD
Rolovaný korelační koeficient pro páry EU4/USD k EUR/USD
Zdroj: Komárková a Komárek (2006)Poznámka: rolované okénko 100 týdnůpři týdenní periodicitě dat.
26
(IV.) ČNB a ERM II
27
E
čas
I. a II. fáze IV. fáze V. fáze III. fáze
Globální pohled na kurzový vývoj v transformačním období
Zdroj: Horváth a Komárek (2003)
-22
-18
-14
-10
-6
-2
2
6
10
14
18
1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006
v %
depreciace
apreciace
cílování M2 a do května 1997 i kurzu cílování inflace
pásmo +/-0,5% 27.9. 1992 - 27.2.1996 úroveň kurzu
k bývalému měnovému koši
(65% DEM, 35% USD)
pásmo +/-7,5%28.2.1996 - 27.5.1997
Vývoj nominálního ER k bývalému měnovému koši
Zdroj: ČNB s poděkováním Jiřímu Böhmovi
29
Varianty konvergence nominálního ER k centrální paritě
Central parity - CP
Central parity - CP
Scenario III – depreciation followed by
Central parity
Scenario I – continuos depreciation trend Scenario II – continuous appreciation trend
Scenario IV – appreciation followed by
+
NER
NER
NER
announcement of the ERM2 entry
announcement of the ERM2 entry
announcement of the ERM2 entry
announcement of the ERM2 entry
Pre-ERM2 stageERM2 stage
Central parity - CP
Pre-ERM2 stage ERM2 stage +
+ +
-
-
-
-
NER
Zdroj: autor. Navržení scénářů rovněž prezentoval V. Kotlán.
Hypotetický průběh účasti v ERM II (CZK/EUR) při vstupu k 1.1.1999
Zdroj: ČNB s poděkováním Jiřímu Böhmovi
28
30
32
34
36
38
40
42
1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006
CZK/EUR
centrální parita = CZK/EUR k 1.1.1999
depreciační mez =centrální parita + 15%
apreciační mez = centrální parita - 15%
Hypotetický průběh účasti v ERM II (CZK/EUR) při vstupu k 2.1.2004
Zdroj: ČNB s poděkováním Jiřímu Böhmovi
27
29
31
33
35
37
39
1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006
CZK/EUR
centrální parita = CZK/EUR k 2.1.2004
depreciační mez =centrální parita + 15%
apreciační mez = centrální parita - 15%
Přínosy a rizika pobytu v ERM IIPevný kurz - převážně "vede„ vývoj ostatních veličin, tzn. že vnitřní vývoj a
hospodářská politika se musí přizpůsobovat požadavkům udržení daného kurzu. Úspěšné fungování režimu pevného kurzu není proto např. slučitelné s dlouhodobědeficitní fiskální politikou nebo růstem mezd nepodloženým odpovídajícím růstem produktivity.
Pružný kurz - naopak "následuje„ vývoj ostatních veličin a případně zmírňuje důsledky suboptimálních hospodářských politik. I pružný kurz však může v případěnekonzistentních hospodářských politik skokově reagovat na vznikající ekonomickénerovnováhy a tím násobit negativní důsledky takových politik.
A) stabilizační role ERM II pro kurzový vývojStabilizační role vlivem stanovení centrální parity, která by měla trhům
poskytnout vodítko vedoucí k omezení kurzových fluktuací.ČNB: (1) centrální parita podléhá možné změně, což snižuje její kredibilitu a
signalizační roli. V ekonomikách s dlouhodobě stabilní úrovní devizového kurzu (jako je např. Dánsko) není změna centrální parity přílišpravděpodobná a možnost revalvace parity tak nemusí oslabovat stabilizační roli mechanismu. U tranzitivních ekonomik, jejichž měny podléhají trendové apreciaci spojené s procesy reálné konvergence, však může kredibilita centrální parity v čase erodovat.
(2) standardní fluktuační pásmo ±15% umožňuje značnou volatilitu devizového kurzu a je tak sporné, zda bude hrát stabilizační roli.
Přínosy a rizika pobytu v ERM II
B) ERM II a konzistentnost makroekonomických politik –Účast v mechanismu ERM II jistě představuje účinný tlak vedoucí k urychleníkonsolidace veřejných financí a k odpovědným politikám.
ČNB: se však domnívá, že udržitelné fiskální a strukturální politiky by měly předcházet zavedení fixního kurzového režimu.
C) ERM II jako mechanizmus stabilizující inflaciFixní kurz pomáhá stabilizaci cen jak přímo prostřednictvím stabilizace dovozních cen, tak přes stabilizaci inflačních očekávání. Tato stabilizační role je ovšem v případě standardního fluktuačního pásma ±15%, které umožňuje výrazné výkyvy devizového kurzu (navíc je zde i možnost revalvace centrálníparity), jen omezená.
ČNB: může dojít k erozi srozumitelnosti měnové politiky s dopadem na kredibilitu centrální banky a efektivnost, s jakou provádí svou stabilizujícíčinnost. Tento problém je menší v případě, že bude účast v ERM II omezena jen na krátké období dvou let.
Stanovisko ČNB k ERM II
(a) ČR by se měla zapojit do mechanismu ERM II teprve po vytvoření předpokladů pro to, aby jí bylo umožněno v doběvyhodnocování kurzového kritéria (po dvou letech od vstupu do ERM II) přijmout jednotnou měnu euro.
(b) ČNB doporučovala zůstat mimo mechanismus ERM II po nějakou dobu po přistoupení ČR k EU (tak se i zatím děje…)
(c) ČNB dále doporučuje, aby ve strategii o přistoupení k eurozóněbyl zakotven mechanismus pravidelného vyhodnocování plnění(a perspektiv plnění) maastrichtských konvergenčních kritérií a vyhodnocování ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou.
Stanovisko ČNB k ERM IIK úspěšné účasti v ERM II může přispět zejména sladěnost s ekonomikou eurozóny a konzistence hospodářských politik.
Strategie doporučuje účast v ERM II pouze po minimální nutnou dobu 2 let, z čehož vyplývá, že „ČR by se měla zapojit do kurzového mechanismu ERM II teprve po vytvoření předpokladůpro to, aby jí bylo umožněno v době vyhodnocování kurzovéhokritéria (po dvou letech od vstupu do ERM II) přijmout měnu euro a poté bez problémů realizovat výhody z jejího přijetí“[1].
Vstup ČR do ERM II bude představovat ve srovnání se současným kurzovým režimem řízeného floatingu nový prvek, který může chování měnového kurzu významně ovlivnit. Jako klíčový problém přechodu na mechanismus ERM II se přitom jeví vhodné(udržitelné) nastavení centrální parity.
[1] Blíže viz společný materiál ČNB a vlády ČR „Strategie přistoupeníČeské republiky k eurozóněhttp://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/hs.xsl/eu_dokumenty_11297.html.
36
http://www.cnb.cz/cz/menova_politika/strategicke_dokumenty/Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou (pdf, 389 kB).Společný dokument Ministerstva financí, Ministerstva průmyslu a obchodu a České národní banky schválený vládou České republiky na jejím zasedání dne 23. listopadu 2005
Analýzy stupně ekonomické sladěnosti České republiky s eurozónou 2005 (pdf, 808 kB)
Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou (pdf, 369 kB). Dokument připravený Ministerstvem financí ČR, Ministerstvem průmyslu a obchodu a Českou národní bankou, schválen vládou ČR dne 12. ledna 2005
Inflační cíl ČNB od ledna 2006 (pdf, 127 kB) - březen 2004Strategie přistoupení České republiky k eurozóně (pdf, 172 kB),materiál schválený vládou ČR 13. října2003Kurzový mechanismus ERM II a kurzové konvergenční kritérium (pdf, 262 kB) - červenec 2003
Vliv přistoupení ČR k EU na spotřebitelské ceny v České republice (pdf, 224 kB) - květen 2003
Česká republika a euro - návrh strategie přistoupení (pdf, 152 kB) - prosinec 2002
Oficiální zdroje:
37
ČECH, Z. – KOMÁREK, L. (2002): Kurzová konvergence a vstup do eurozóny (I) - Existuje možnost volby pro kandidátské země? Finance a úvěr, 06/2002 na str. 322
ČECH, Z. – KOMÁREK, L. (2002): Kurzová konvergence a vstup do eurozóny (II) – Komparace zkušeností členských zemí EU. Finance a úvěr, 10/2002 na str. 522
ČECH, Z. – HORVÁTH, R. - KOMÁREK, L. (2005): Kurzová konvergence a vstup do eurozóny (III) –Komparace zkušeností nových členských zemí EU. Finance a úvěr, 9-10/2005.
FRAIT, J. – KOMÁREK, L. (2001): Na cestě do EU: nominální a reálná konvergence v tranzitivních ekonomikách. Finance a úvěr, 06/2001, ss. 314-330.
FRAIT, J. – KOMÁREK, L. (2006): Driving Forces behind Foreign Exchange Reserve Accumulation. 4th Annual Conference of the Czech Economics Society. Prague, 25th November 2006 (submitted).
HORVÁTH, R. – KOMÁREK, L. (2002): Teorie optimálních měnových zón: rámec k diskuzím o monetární integraci. Finance a úvěr, 07-8/2002 na str. 386
KOMÁREK, L et al. (2003): Optimum Currency Area Indices – How Close is the Czech Republic to the Eurozone? Czech National Bank Research Paper, No. 10
KOMÁREK, L. – ÉGERT, B. (2005): Official Foreign Exchange Interventions in the Czech Republic: Did They Matter? The William Davidson Institute at the University of Michigan Business School. Working Paper No. 760, March 2005
KOMÁREK, L. (2004): The Real Exchange Rate Misalignment of the Five Central European Countries –Single Equation Approach. European Central Bank, DG Research.
KOMÁREK, L. et al. (2003): ERM II Membership – The View of The Accession Countries. Czech National Bank Research Paper, No. 11
KOMÁRKOVÁ, Z. – KOMÁREK, L. (2006): Integrace devizových trhů vybraných nových členských zemíEU. (v oponentním řízení časopisu Politická ekonomie)
Další literatura:
39
Německo Nizozemí Lucembursko Itálie Portugalsko Finsko ROK Datum
Francie Belgie Irsko Španělsko Rakousko Řecko
1979 13.III * * * * * * *24.IX +2
1981 1.I EU23.III -65.X +5,5 -3 +5,5 -3
1982 22.II -8.5 -8.514.VI 4,25 +5,75 +4,25 -2,75
1983 21.III +5,5 -2,5 +3,5 +1,5 +1,5 -3,5 -2,51985 22.VII +2 +2 +2 +2 +2 +2 -61986 1.I EU EU
7.IV +3 -3 +3 +1 +14.VIII -8
1987 12.I +3 +3 +2 +21989 19.VI *1990 8.I -3,751992 6.IV *
14.IX +3,5 +3,5 +3,5 +3,5 +3,5 +3,5 -3,5 +3,5 +3,517.IX x -523.XI -6 -6
1993 1.II -1014.V -8 -6,52.VIII
1995 1.I EU EU9.I *
6.III -7 -3,51996 14.X *
25.XI *1998 16.III +3 *1999 1.I Zavedení eura a počátek fungování ERM22000 17.I +3.52001 1.I Euro
Šíře fluktuačního pásma: Označení:± 2,25 % *…vstup do kurzového mechanismu
± 6 % x…výstup z kurzového mechanismu
± 15 % +/-…revalvace/devalvace centrální parity (v %)
Pozn.: 23.8.1993 došlo k rozšíření fluk tuačního pásma ERM na ± 15 %, s výjimkou pro Německo a Holandsko, k teré souhlasily (mimo ERM) na dodržení bilaterálního fluk tuačního pásma ± 2,25 %.
40
Chart 2: Trend Appreciation of the Equilibrium Real Exchange Rate Q: level of the real exchange rate
1+µ - 1 - - PPP zone - - 1-µ
timeFEER,BEER, medium-term NATREX: 3-8 years
Long-run NATREX:5-15 yearsB-S effect and PPI-based real appreciation: 15-30 years
Purchasing Power Parity: 30-100 years
Source: Égert (2003), Chart 3, p. 55.
B-S effect: and PPI-based trendappreciation towards PPP targetbecause of speedy economiccatch-up
Undervaluation in termsof PPP, but fairly valuedin terms of levels ofproductivity
PPP zone corresponding to prevailingproductivity and price levels
A
Equilibrium realexchange rateB
C
A’’
Overvalued in terms of levels ofproductivity, but still undervalued interms of absolute PPP
Undervalued both interms of PPPand levels ofproductivity
Quick appreciationtowards equilibriumA’
Trend appreciation of the Equilibrium Real Exchange Rate
41
Equilibrium real exchange rate
CHEERsCapital Enhanced Measures of the Equilibrium Exchange Rates
BEERsBehavioral Equilibrium Exchange Rates
Balance of payments approach
The Internal-External Balance Approach
NATREXFEERs
Reduced form
Structural form
a)
„economics strategy“
“GARCH” type of analysis
PEERsPermanent and Transitory Decompositions of Real Exchange Rates
SVARsmodelling
42
„econometrics strategy“Equilibrium real exchange rate
Country by country analysis
Cross section analysis
Panel data analysis
“In sample approach”
ARDL approach
Johansenapproach
DOLSapproach
“Out of sample approach”
SVAR modelling
E-Gapproach
43
Figure 2: Real exchange rate misalignments of the Czech korunaa) total misalignment (+/- standard deviation) b) statistical approaches
-.15
-.10
-.05
.00
.05
.10
95 96 97 98 99 00 01 02 03-.08
-.04
.00
.04
.08
.12
95 96 97 98 99 00 01 02 03
M_CR_BP M_CR_HP
c) BEER (current levels of fundamentals) d) BEER (sustainable levels of fundamentals)
-.25
-.20
-.15
-.10
-.05
.00
.05
.10
95 96 97 98 99 00 01 02 03
M_CR_EGX M_CR_ARDLX
-.16
-.12
-.08
-.04
.00
.04
.08
95 96 97 98 99 00 01 02 03
M_CR_EG M_CR_ARDL
Source: Author calculations based on Eurostat and IMF-IFS data.Note: Misalignment = fitted – actual values. Positive values correspond to overvaluation.
overvaluation
undervaluation
44
Figure 3: Real exchange rate misalignments of the Hungarian forinta) total misalignment (+/- standard deviation) b) statistical approaches
-.12
-.08
-.04
.00
.04
.08
.12
95 96 97 98 99 00 01 02 03-.08
-.06
-.04
-.02
.00
.02
.04
.06
.08
95 96 97 98 99 00 01 02 03
M_H_BP M_H_HP
c) based on current level of fundamentals d) based on sustainable levels of fundamentals
-.12
-.08
-.04
.00
.04
.08
95 96 97 98 99 00 01 02 03
M_H_EGX M_H_ARDLX
-.10
-.08
-.06
-.04
-.02
.00
.02
.04
.06
95 96 97 98 99 00 01 02 03
M_H_EG M_H_ARDL
Source: Author calculations based on Eurostat and IMF-IFS data .Note: Misalignment = fitted – actual values. Positive values correspond to overvaluation.
45
Figure 4 - Real exchange rate misalignments of the Polish zlotya) total misalignment (+/- standard deviation) b) statistical approaches
-.12
-.08
-.04
.00
.04
.08
.12
.16
95 96 97 98 99 00 01 02 03-.15
-.10
-.05
.00
.05
.10
.15
.20
95 96 97 98 99 00 01 02 03
M_P_BP M_P_HP
c) BEER (current levels of fundamentals) d) BEER (sustainable levels of fundamentals)
-.12
-.08
-.04
.00
.04
.08
.12
95 96 97 98 99 00 01 02 03
M_P_EGX M_P_ARDLX
-.15
-.10
-.05
.00
.05
.10
.15
95 96 97 98 99 00 01 02 03
M_P_EG M_P_ARDL
Source: Author calculations based on Eurostat and IMF-IFS data .Note: Misalignment = fitted – actual values. Positive values correspond to overvaluation.
46
Figure 5: Real exchange rate misalignments of the Slovak korunaa) total misalignment (+/- standard deviation) b) statistical approaches
-.15
-.10
-.05
.00
.05
.10
.15
95 96 97 98 99 00 01 02 03-.12
-.08
-.04
.00
.04
.08
95 96 97 98 99 00 01 02 03
M_SR_BP M_SR_HP
c) BEER (current levels of fundamentals) d) BEER (sustainable levels of fundamentals)
-.3
-.2
-.1
.0
.1
.2
95 96 97 98 99 00 01 02 03
M_SR_EGX M_SR_ARDLX
-.12
-.08
-.04
.00
.04
.08
.12
95 96 97 98 99 00 01 02 03
M_SR_EG M_SR_ARDL
Source: Author calculations based on Eurostat and IMF-IFS data .Note: Misalignment = fitted – actual values. Positive values correspond to overvaluation.
47
Figure 6: Real exchange rate misalignment of the Slovenian tolar
a) total misalignment (+/- standard deviation) b) statistical approaches
-.05
-.04
-.03
-.02
-.01
.00
.01
.02
.03
.04
95 96 97 98 99 00 01 02 03-.04
-.03
-.02
-.01
.00
.01
.02
.03
.04
95 96 97 98 99 00 01 02 03
M_SL_BP M_SL_HP
c) BEER (current levels of fundamentals) d) BEER (sustainable levels of fundamentals)
-.05
-.04
-.03
-.02
-.01
.00
.01
.02
.03
.04
95 96 97 98 99 00 01 02 03
M_SL_EGX M_SL_ARDLX
-.04
-.03
-.02
-.01
.00
.01
.02
.03
.04
95 96 97 98 99 00 01 02 03
M_SL_EG M_SL_ARDL
Source: Author calculations based on Eurostat and IMF-IFS data .Note: Misalignment = fitted – actual values. Positive values correspond to overvaluation.