athénská pokladnice v delfách
TRANSCRIPT
Ročníková práce
Klasická archeologie
Téma: Athénská pokladnice v Delfách
Jméno: TomášPříjmení: ŠtěpánekUČO: 262993Datum: 28. 5. 2011
Historické pozadí Athén
Doba v níž Athénská pokladnice v Delfách vznikala, byla plná změn a překvapení. Jeden
z nejmocnějších městských států starověkého Řecka se nazýval Athény. Jako všechna okolní
města si i Athény prošli dlouhou a trnitou cestou ke svému úspěchu. Jedním z prvních kroků
bylo vyhnání tyranů.
V polovině 6. století př. n. l. se chopil moci Peisistratos. Ten ponechal Solónovu ústavu1
formálně v platnosti, avšak všechny úřady ve státě byly vykonávány členy jeho rodiny nebo
důvěrníky. Během jeho více než dvacetileté vlády zažily Athény značný hospodářský,
kulturní a také zahraničně-politický mocenský rozmach. Peisistratův syn Hippiás byl však v
roce 510 př. n. l. vyhnán lidovým povstáním, které přivedlo k moci aristokrata Kleisthena. Jím
uskutečněné reformy v letech 509 až 507 př. n. l. znamenaly zrod athénské demokracie.
V roce 500 př. n. l. povstaly řecké obce v Iónii v Malé Asii proti perské nadvládě.
Povstání získalo jistou podporu i v obcích pevninského Řecka především v Athénách a v
Eretrii, což poskytlo perskému králi králů Dáreiovi I. záminku k útoku na Řecko. Toto iónské
povstání se tak stalo roznětkou řecko-perských válek, dlouhotrvajícího konfliktu mezi Helény
a Peršany. V roce 494 př. n. l. Dáreios porazil a potrestal iónské Řeky. Mílétos, jenž stál v
čele vzpoury, byl Peršany srovnán se zemí a ostatní města se Peršanům rychle poddala. Nato
Dáreios poslal do Řecka emisary, kteří jeho jménem žádali podrobení Řeků perské nadvládě.
Když Sparta a Athény odmítly, nechal svým loďstvem v roce 490 př. n. l. zničit nejprve
Eretrii a poté podnikl výpravu proti vzpurným Athéňanům. Na planině poblíž místa jménem
Marathón v Attice však třikrát silnější perské vojsko podlehlo athénským hoplítům pod
velením Miltiada.
To posílilo pozici Athén v Řecku a také toto nečekané vítězství pomohlo Řekům
definovat sama sebe. Z obrovské kořisti, kterou se podařilo po bitvě nashromáždit, se dalo
financovat mnoho veřejných staveb, soch a chrámů na počest řeckého triumfu. Jelikož
vítězství bylo v jistém slova smyslu božím darem,2 dostaly se Delfy se svou svatyní do
popředí tohoto zájmu.
Delfy
1 Solón – řecký zákonodárce a básník žijící v 7. a 6. století př. n. l. Poté, co se dostal k moci, odstranil šlechtická privilegia a zapojil do řízení státu také nižší vrstvy společnosti. Rozhodující pro podíl na řízení státu nebyl nyní původ, nýbrž majetek. Občané byli podle velikosti svého jmění rozděleni do čtyř tříd: nejbohatší pentakosiomedimnoi, hippeis (jezdci), zeugítai (těžkooděnci) a thétes (nádeníci), přičemž prvně jmenovaní byli nejbohatší vrstvou s nejvíce politickými právy, ale současně i s nejvíce povinnostmi. Tento krok však vyvolal politický třídní boj. Dále vydal Solón zákon, dle kterého se kterýkoli občan mohl odvolat proti rozhodnutí jakéhokoli úřadu, a to k soudu. Takový zákon neměl do té doby precedens. Zřídil nový nejvyšší soud (Hélaia) z porotců volených losem. Nově stanovil složení lidového sněmu podle starých tradic, kterého se mohli zúčastnit všichni občané Athén, a který měl právo rozhodovat o všech věcech a volit všechny úředníky.2 Asi jen málokdo věřil v takto velké a oslnivé vítězství.
2
Město nacházející se ve Fókidě, které je dodnes proslulé svoji věštírnou. Zde měl Apollon
svůj chrám, ve kterém příchozím věštila Sibylla. Díky proslulosti a mnohdy také pravdivosti
těchto věšteb, se staly Delfy velice slavné. Postupem času se ustanovuje na jejich ochranu tzv.
Delfská amfiktyonie3. Účelem takového spolku bylo pořádání kultu, ochrana svatyně4 a
uchování míru mezi členy spolku.
Jednotlivá města jako například Korint, Sikyón, Klazomeny, začínají stavět u svatyně
svoje pokladnice na uchovávání votivních darů. Začátek 5. století př. n. l. znamenal
přelomové chvíle – perský vpád. Delfští kněží vedli obojakou politiku, nejdříve „stranili“
útočníkům, ale poté se jejich postoj změní. Po bitvě u Marathonu staví Athéňané Apollónovi
svoji pokladnicí pro votivní dary z perské kořisti a budují zároveň velkou skupinu soch při
Svaté cestě. Další města nechtějí zůstat pozadu a počet uměleckých skvostů v Delfách roste.
V areálu Delf se nacházelo několik posvátných okrsků – Apollónův Hieron5, Marmaria6 a
samotné Město.7
Od roku 1893 se prováděli v Delfské lokalitě archeologické vykopávky pod vedením
Francouzské archeologické školy. Tyto výzkumy mimo jiné prokázaly pravdivost
Pausaniových cest po Řecku. Někteří vědci8 pochybovali o autentičnosti Pausaniova díla a
domnívali se, že v místech, která popisuje, nikdy nebyl, nýbrž jen parafrázuje starší cestovní
spisy. Francouzští archeologové tak svými nálezy definitivně potvrdili to, že Pausanias
opravdu navštívil většinu míst, která ve svém díle popisuje.
Athénská pokladnice
Jak již bylo zmíněno, pokladnice se nachází v Apollónově Hieronu na dolním úseku tzv.
Svaté cesty. Zde se také nachází o trochu starší pokladnice Sikyonská, Siphnijská a další
mnohdy mladší stavby Megarských, Thébských, Etrusků nebo Syrakúských.9 Umístěná je ve
výšce 550 m nad mořem, tedy o 11,5 m výš, než je vchod do okrsku. Takto vysoko a šikovně
umístěná stavba musela být všem návštěvníkům na očích a vzbuzovat v nich patřiční dojem10.
3 Z řeckého amfiktyones, ti, kteří žijí kolem4 Což se dokonale ukázalo při vypuknutí tzv. Svatých válek proti Fókajským.5 Zde se nachází Apollónova svatyně, Svatá cesta vedoucí ke svatyni a obklopená mnoha uměleckými skvosty (několik pokladnic – např. Sikyónská, Thébská, Athénská, Etruská, Poseidonův a Dionýsův temenos, spousta pomníků a jiných votivních darů), divadlo, sloupořadí atd. 6 „Mramorové“ jedná se o území, kde se uctívala Athéna Pronaios (Prozřetelná). Nachází se zde také tzv. Svatá cesta, pokladnice, tolos, bohynina svatyně.7 Rozkládalo se na jih, východ a západ od hieronu. Nacházel se zde Gymnasion, Kastalia (slavný pramen), Stadion a další.8 Pokud se tak dají již v 18. a 19. století nazvat.9 Francouzští archeologové jich identifikovali 23, přičemž o 13 z nich se zmiňují antičtí autoři.10 Bohužel není známo, podle jakého klíče si jednotlivé státy místa pro své pokladnice vybírali. Jestli jim byla přidělena? Nebo odkoupena? Nebo se budovali postupně?
3
To bylo jistě Athénským cílem. Vždyť prakticky pouze oni, bez výraznější pomoci okolních
měst, dokázali Peršany porazit. A právě v Delfách bylo ideální místo, kde by se toho dalo
patřičně využít.
Antické pokladnice, neboli „thêsauroi“, byli malé chrámovité stavby s jednou místností,
většinou se sloupy před vchodem. Dedikovali je jednotlivá města jako „národní“ pokladnice,
trezor pro dokázání zbožnosti a uchovávání votivních darů. Nejvíce se jich nachází v Delfách
a konkurenční svatyni v Olympii. Jejich počátek můžeme hledat již v archaické době.11
V případě námi popisované stavby se jedná o čtverhranný dórský prostylos12 in antis
s dvěma sloupy v předsíni (které snad mohly být původně dřevěné), opírající se o
trojúhelníkovou terasu. Na jeho výstavbu byl podle výzkumů použit mramor z ostrova Paru.
Samotná budova je 10 m dlouhá a široká 6m. Architekt postavil pokladnici na vysokém
piedestalu, znemožňující snadný přístup. Dekorativní element se u pokladnice nachází na
metopách, kterých je 30. 9 na delších stranách a 6 na kratších. 27 z nich se nám dochovalo do
dnešních dnů, i když pouze v částech a některé nelze blíže určit. I tak se, však jednalo o první
„kompletní“ pozůstatek metop z pevninského Řecka.
V čase francouzských vykopávek mezi lety 1893 – 1894 byl objeven dostatek
zachovaných částí konstrukce. Takže se pokladnice mohla „jednoduše“ v letech 1903-1906
zrekonstruovat do původní podoby. Čemuž dostatečně pomohlo to, že architekt pokladnice
„vyřezal“ každý jednotlivý blok kamene zvlášť a tak vždy pasuje jen na jedno místo. Dodnes
je tedy možné ji vidět „in situ“13, kromě metop, které byly přesunuty do muzea v Delfách. Na
pokladnici jsou umístěny věrné kopie těchto metop. Dodnes tedy řadíme Athénskou
pokladnici k nejlépe prozkoumaným stavbám tohoto typu.
Datace
Velké problémy dělalo vědcům stáří objektu. Pausanias nás informuje o tom, že pokladnice
byla postavena bezprostředně po bitvě u Marathonu, jako jakýsi památník vítězství. Čemuž by
odpovídal nález nápisu na bázi, kde stojí: „ΑΘΕΝΑΙΟΙ Τ[Ο]Ι ΑΠΟΛΛΟΝ[Ι ΑΠΟ ΜΕΔ]ΟΝ
ΑΚ[ΡΟΘ]ΙΝΙΑ ΤΕΣ ΜΑΡΑΘ[Ο]ΝΙ Μ[ΑΧΕ]Σ.“ 14 Problém je ovšem v tom, že báze a
samotná pokladnice pravděpodobně netvoří homogenní masu. Je tedy možné, že terasa je
starší než pokladnice. Jsou zde tedy další dvě logické možnosti: obě dvě stavby jsou stejně
staré, nebo pokladnice předcházela stavbě terasy. To nám dává 4 varianty datování 1) 11 9 – 6 století př. n. l.12 Typ řeckého chrámu se sudým počtem sloupů (obvykle 4–6) pouze v průčelí. V našem případě se jedná tedy o distylos (chrám se 2 sloupy)13 Na původním místě.14 „Athéňané (dedikují toto) Apollónovi, jako dary z bitvy u Marathonu, vzaté Médům.“
4
Pokladnice byla vztyčena někdy dříve a terasa ihned po bitvě u Marathonu 2) Obě stavby byli
vztyčeny současně a to po bitvě 3) Pokladnice byla postavena ihned po bitvě a terasa k ní byla
později připojena 4) Nebo terasu i pokladnici postavili dlouho po bitvě. První variantu přijímá
většina vědců (z Německa, Británie a Ameriky). Naopak verzi číslo 2 přijali archeologové
z Francie a trvají tedy na správnosti Pausaniova tvrzení. Další dvě jsou sice možné, ale málo
pravděpodobné.
Diskuze nad tímto problémem stále pokračují a i při výzkumy metop – jejich rozdělení
na Archaické, Mix a Klasické, podle anatomických detailů a stylů draperie bohužel také
nepřineslo definitivní rozhřešení.15 Nezbývá nám než konstatovat, že Athénská pokladnice
byla postavena někdy mezi lety 510 – 480 př. n. l.16
Výzdoba
Na pokladnici se nachází 30 metop vysokých cca 67 cm a širokých 62 – 64 cm, 9 se jich
nachází na delší straně (severu a jihu) a 6 na kratší straně (východě a západě). Na metopách se
vyskytuje tématika mytologických hrdinů Herakla (na severní a západní straně) a athénského
Thesea (na straně jižní), což je dobře využitá propaganda vítězství nad Peršany a demokracie.
Východní (přední) část pokrýval souboj Amazonek (stejně tak akroteria), ovšem nevíme, jestli
s Heraklem, Theseem či někým jiným. Postavy jsou vytesány ve velmi vysokém basreliéfu
s dobrými anatomickými detaily. Zařadit by se dali do archaického až klasického sochařského
stylu. Autor metop je neznámý, ale je pravděpodobné, že to byl nějaký athénský umělec.
Níže se nachází „bezpečně“ identifikované metopy17 (podle obrázku číslo 9 v příloze).
Théseův cyklus
1. Theseus přivazuje zloděje Sinisa k jeho borovici (stromu)
2. Theseus a zbojník nosící zvířecí kůži
3. Theseus a zápasník Kerkyon
4. Theseus bojující se Skironem, který ho škrtí
5. Theseus a Athéna
15 Klidně je možné, že výzdoba některých metop byla dokončena až „dlouho“ po dostavění celé budovy.16 Poslední výzkumy provedené Univerzitou v Chicagu (profesorem R. Sneerem) v 80. a 90. letech dvacátého století potvrzují Pausaniovu verzi. 0,3 metru široká římská ze základů pokladnice, která se nachází pouze na jižní straně, pomáhá podporovat „marathonskou“ terasu. Mělo by být tedy prokázáno, že terasa i základy jsou integrální a k jejich výstavbě (stejně jako pokladnice) muselo dojít po bitvě u Marathonu (490 př. n. l.)17 Boardman, J., Greek sculpture. The archaic period. Thames and Hudson Ltd. London: 1978, pic. 213.
5
6. Theseus svazující Marathonského býka
7. Theseus a Minotaur
8. Theseus a Amazonka
Amazonomachie
9. Amazonka natahující luk a další střílející šíp
10. Amazonka na koňském hřbetě
11 – 14. Amazonky versus Řekové
Herakleův cyklus
15. Herakles a lev (jeho nejužívanější zbraň – kyj – visí za ním)
16. Herakles a Kentaur
17. Herakles a Diomedův kůň
18. Závod (Herakles a Apollo s tripodiem?)
19. Herakles a jelen (pravděpodobně mu láme parohy)
20. Herakles a Atlas (?)
21. Herakles a Kyknos (Herakles má lví hlavu jako helmu)
22. Herakles a Amazonka
Herakleův a Geryonův cyklus
23 – 5. Geryonův dobytek
26. Herakles a smrt psa Orthrose
27. Geryon jako válečník se třemi těly (jedno zvedá kopí, druhé natahuje luk a třetí se kácí
k zemi)
Bylo navrhnuto (Hoffelnerem), že metopy 15, 16, 19, 22, 17 a 21 byly na východě (tedy u
vstupu) a Amazonomachie na severu.
Zajímavosti
Kniha s názvem Delfy od Kazimerze Michalowskiho udává velice zajímavý objev:
„Na jižní stěně pokladnice byl učiněn velice zajímavý objev. Na povrchu kvádrů jsou vytesány dva
hymny na Apollóna z let 138 a 128 př. n. l., které mají mezi řádky textu hudební znaky v podobě trochu
6
pozměněných písmen. Pomocí antických literárních pramenů z oblasti teorie hudby se podařilo
zrekonstruovat notový zápis celé melodie.“18
Ostatní stěny této budovy pokrývají další nápisy týkající se athénských delegací vysílaných na
pythijské slavnosti, věnci, honorofikační dekrety a nařízení amfiktyionií. Je také velice
pravděpodobné, že pokladnice byla uvnitř vymalována nějakými náboženskými motivy.
Závěr
Závěrem je potřeba konstatovat, že budova Athénské pokladnice v Delfách postavená
v dórském stylu je jednou z mála budov tohoto druhu dochovaných až do dnešních dnů. I
když bylo nutné ji částečně zrekonstruovat, nachází se na stejném místě jako před téměř 2500
lety. Samotná stavby vznikala jako „reklama“ na athénské vítězství nad Peršany u Marathonu.
Pomocí tohoto thesauru mohli všem návštěvníkům (kterých bylo bezpochyby hodně) ukázat
kořist (které také bylo určitě moc), kterou Peršanům uloupili. Šířili tak svoji „image“
ochránců svobody Řecka a co víc, to všechno dokázali ne pod nadvládou tyranů, ale za vlády
lidu - demokracie. Výzdoba metop je proto charakteristická – athénský hrdina Theseus a
„všeřecký“ Herakles měli být typickým symbolem hrdinného boje proti barbarské přesile.
Díky kořisti, kterou se vítězové obohatili, mohly být financovány stavby mnoha chrámů
po celém Řecku. Delfy jako náboženské centrum (spolu s Olympií) nezůstalo nové výstavby
ušetřeno. A když o 10 let později hrozí znovu perské nebezpečí, většina řeckých měst najde
společnou řeč, zažene vzájemné nepřátelství, a postaví se společnému nepříteli.
18 Michalowski, K., Delfy. Tatran. Bratislava: 1977, s. 13 a 16.
7
Obrazová příloha:
Obr. č. 1 - Rekonstruovaná Athénská pokladnice v Delfách. Zde je dobře vidět trojúhelníkovitá přístupová terasa postavená podle Pausania po bitvě u Marathonu
8
Obr. č. 2 – Detail jižní strany Athénské pokladnice
9
Obr. č. 3 – Athénská pokladnice. Pohled na zadní stranu
10
Obr. č. 4 - Detail metopy - Theseus a Minotaur
Obr. č. 5 – Detail metopy – Herakles bojující s Kyknosem
Obr. č. 6 – Detail metopy - Theseus s Amazonkou Antiopé
11
Obr. č. 7 – Rekonstrukce Athénské pokladnice
Obr. č. 8 – Rekonstrukce Athénské pokladnice
12
Obr. č. 9 – Dochované pozůstatky metop z Athénské pokladnice
13
Obr. č. 10 – Půdorys Athénské pokladnice
14
Obr. č. 11 – Plán Apollónova posvátného okrsku Hieron v Delfách. XI označuje Athénskou pokladnici
15
Obr. č. 12 – Detail nápisu před severozápadním rohem obsahující Apollóna s cytharou
16
Obr. č. 13 – Rekonstrukce svaté cesty v Delfách.
17
Použitá literatura:
Prameny
Herodotos. Dějiny. Přeložil, J. Šonka. Odeon. Praha: 1972.
Pausanias. Cesta po Řecku II. Přeložil, H. Businská. Svoboda. Praha: 1974.
Monografie
Boardman, J., Greek sculpture. The archaic period. Thames and Hudson Ltd. London: 1978.
Bouzek, J., Ondřejová, I. Řecké umění. Praha: 2004.
Bouzek, J., Ondřejová, I. Úvod do klasické archeologie. Karolinum. Praha: 2006.
Michalowski, K., Delfy. Tatran. Bratislava: 1977.
Burian J., Oliva, P. Civilizace starověkého středomoří. Praha: Svoboda. 1984.
Petiška, E., Staré řecké báje a pověsti. Státní nakladatelství dětské knihy. Praha: 1958.
Svoboda L. Encyklopedie antiky. Praha: Academia. 1973.
Zamarovský, V., Řecký zázrak. Mladá fronta. Praha: 1972.
Odborné články
Cooper, F. 1990. "Reconstruction of the Athenian Treasury at Delphi in the Fourth
Century B. C." AJA 94: 317-18.
Dinsmoor, W. B. 1946. “The Athenian Treasury as Dated by its Ornament.” AJA 50: 86-121.
Neer, R. T. 2004. “The Athenian Treasury at Delphi and the Material of Politics.” ClAnt
23: 63-94.
Obrazová příloha:
Obrázek číslo 1
http://1.bp.blogspot.com/_GyRaggBKUkI/TDKD4a3b_tI/AAAAAAAAHco/hgktOeanbn4/
s1600/Black+Sea+1197.JPG
Obrázek číslo 2
http://www.coastal.edu/ashes2art/delphi2/images/sanctuary_thumbs/athenTres/athenTres8.jpg
Obrázek číslo 3
http://www.coastal.edu/ashes2art/delphi2/images/sanctuary_thumbs/athenTres/athenTres6.jpg
Obrázek číslo 4, 5, 6 http://riccardi.intrasun.tcnj.edu/images/Theseus%20and%20Minotaur,
%20Athenian%20Treasury%20Metope.jpg
http://www.beazley.ox.ac.uk/CGPrograms/Cast/image/A020.jpg
18
http://farm1.static.flickr.com/30/63302719_3951e0f07a.jpg
Obrázek číslo 7, 8
http://farm2.static.flickr.com/1300/5187435532_904dce4212.jpg
http://farm3.static.flickr.com/2573/4019141507_7ab4fc04fa.jpg
Obrázek číslo 9
http://www.beazley.ox.ac.uk/sculpture/ashmolean/image/AthenianTreasuryA020.jpg
Obrázek číslo 10, 11
http://images.perseus.tufts.edu/images/1990.33.1/1990.33.0164a
http://images-mediawiki-sites.thefullwiki.org/10/4/1/0/72857061607359262.gif
Obrázek číslo 12
http://images.perseus.tufts.edu/images/1992.12.1/1992.12.0149
Obrázek číslo 13
http://www.awesomestories.com/images/user/45dfd67cd5.jpg
19