att3 - sádrovcový lom kobeřice

SDROVCOV LOM KOBEICEV Y S O K K O L A B S K - T E C H N I C K U N I V E R Z I T A O S T R A V A F A K U L T A S T A V E B N K A T E D R A A R C H I T E K T U R Y 2 0 1 2 / 2 0 1 3

ATT 3V E D O U C P R C E : I N G . A R C H . J O S E F K I S Z K A S T U D E N T I : T O M B A B O R , D O M I N I K E R M K , D E N I S A H R B K O V , A N D R E A K A D R O V

SDROVCOV LOM KOBEICE

TOM BABOR DOMINIK ERMK DENISA HRBKOV ANDREA KADROV

VYSOK KOLA BSK - TU OSTRAVA FAST KATEDRA ARCHITEKTURYATT3 VEDOUC ATELIRU: ING. ARCH. JOSEF KISZKA 2012/2013 OBSAH

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12

13

14

15

16

17

18

19

20

21

22

23

24

25

26

27

28

29

30

31

32

33

Tituln strana

Obsah

Prvodn zprva

Prvodn zprva

Prvodn zprva

Poloha:

Poloha v Evrop

Poloha v R

Poloha v Euroregionu Silesia

Obce v Euroregionu Silesia

Poloha v kraji

Poloha v blzkm okol

Historick vvoj:

Historie zem

Velkomoravsk e

msk e

Panstv krle Pemysla Otakara II.

Stt Vclava II.

Zem koruny esk za vldy Karla IV.

Podunajsk soustt

Habsbursk monarchie

Rakousko - Uhersko

Prvn republika

Protektort echy a Morava

Prbh osvobozovn

SSR

R

Analzy:

Klimatick podmnky R

zemn analytick rozbory



Podl zemdlsk pdy

34

35

36

37

38

39

40

41

42

43

44

45

46

47

48

49

50

51

52

53

54

55

56

57

58

59

60

61

62

63

64

65

66

Podl orn pdy

Podl prodn krajiny

Mra nezamstnanosti

Podl uchaze o zamstnn

Poet pracovnch mst

Podl pracovnch mst v PS

Podl pracovnch mst v SS

Podl pracovnch mst v TS

Podl dojdjcch osob

Podl vyjdjcch osob

Prstek / bytek obyvatel

Dokonen byty

Dostupnost lkask prvn pomoci

Podmnky pro hospodsk rozvoj

Soudrnost spoleenstv obyvatel

Pzniv ivotn podmnky

Nejvce pzniv podmnky

Nejmn pzniv podmnky

Vodstvo, lesy

Chrnn zem

Poddolovan zemn plocha

Dobvac prostory

Chrnn loiskov zem

Nerostn suroviny

Vsledky analz

Lokalita:

Dopravn dostupnost

Dopravn dostupnost - Opava

Dopravn dostupnost - Hlun

Dopravn dostupnost - Ostrava

Dopravn dostupnost - eleznice

Dopravn dostupnost - autobusy

Dopravn dostupnost - cyklotrasy

67

68

69

70

71

72

73

74

75

76

77

78

79

80

81

82

83

84

85

86

87

88

89

90

91

92

93

94

95

96

97

98

99

Obec Kobeice

Obec Kobeice

Obec Kobeice

Obec Kobeice

Obansk vybavenost v okol

Sdrovec

Topografick mapa - 1: 20 000

Ortofotomapa 2009 - 1: 20 000


Topografick mapa - 1: 5 000




Fotodokumentace

Fotodokumentace

Fotodokumentace

Fotodokumentace

Fotodokumentace

Vkres limit

Koncept

Prce

Proda

toit

Postup tby loiska sdrovce

Loiska nerostnch surovin v okol

Pesunut tby sdrovce

Doprava

Biokoridory v okol

Rekultivace lomu

Rekultivace stvajcho lomu

Rekultivace stvajcho lomu

Navren situace

Vrobn arel

Popis

Veden sdrovny s prodejnou

Vroba svtidel

Vroba sdrokartonu

Veden vroby plench taek

Vroba plench taek

Ndra a infocentrum

Popis

Ndra a infocentrum

Komunitn centrum

Popis

Komunitn centrum

Vizualizace

Leteck pohled

Leteck pohled z jihu od Kobeic

Leteck pohled ze severu

Leteck pohled na vrobn arel



Pjezd do vrobnho arelu

Pohled z vrobnho arelu

LP na rekultiv. lom a kom. centrum

Pohled od jezera ke kom. centru

Pohled od kom. centra k rekul. lomu

Pohled na komunitn centrum

Pohled od hlavn silnice

LP na vrob. arel a komun. centrum

Pohled z ve kostela v Kobeicch

Fotografie modelu

Pvodn stav

Pvodn stav

Navren stav

Navren stav

100

101

102

103

104

105

106

107

108

109

110

111

112

113

114

115

116

117

118

119

120

121

122

123

124

125

126

127

128

129

130

131

132

str. 2



VYSOK KOLA BSK - TU OSTRAVA FAST KATEDRA ARCHITEKTURYATT3 VEDOUC ATELIRU: ING. ARCH. JOSEF KISZKA 2012/2013 PRVODN ZPRVA

7. Popis vlivu stavby na ivotn prosted a ochranu zvltnch zjm

7.1. een vlivu stavby, provozu nebo vroby na zdrav osob nebo ivotn prosted, pop.

proveden opaten k odstrann nebo minimalizaci negativnch ink

7.2. een ochrany prody a krajiny nebo vodnch zdroj a lebnch pramen

7.3. Nvrh ochrannch psem a bezpenostnch psem vyplvajcch z charakteru realizovan

stavby

8. Nvrh een ochrany stavby ped negativnmi inky vnjho prosted

8.1. Povodn

8.2. Sesuvy pdy

8.3. Poddolovn

8.4. Seismicita

8.5. Radon

8.6. Hluk v chrnnm venkovnm prostoru a chrnnm venkovnm prostoru stavby

9. Civiln ochrana

9.1. Opaten vyplvajc z poadavk civiln ochrany na vyuit staveb k ochran obyvatelstva

9.2. een zsad prevence zvanch havri

9.3. Zny havarijnho plnovn

Obsah

1. Popis stavby

1.1. Zdvodnn vbru stavebnho pozemku

1.2. Zhodnocen stavenit

1.3. Zsady urbanistickho, architektonickho a vtvarnho een

1.4. Zsady technickho een (dispozinho, stavebnho, technologickho a provoznho)

1.5. Zdvodnn navrenho een stavby z hlediska dodren pslunch obecnch poadavk

na vstavbu

1.6. U zmn stvajcch staveb daje o souasnm stavu, zvry stavebn technickho przkumu,

ppadn stavebn historickho a vsledky statickho posouzen nosnch konstrukc

2. Stanoven podmnek pro ppravu vstavby

2.1. daje provedench a navrhovanch przkum, znm geologick a hydrogeologick

podmnky stavebnho pozemku

2.2. daje o ochrannch psmech a hranicch chrnnch zem dotench vstavbou

2.3. Uveden poadavk na asanace, bourac prce a kcen porost

2.4. Poadavky na zbory zemdlskho pdnho fondu a pozemk urench k plnn funkce lesa

s uvedenm rozlohy a rozlienm, zda se jedn o zbory doasn nebo trval,

2.5. Uveden zemn technickch podmnek dotenho zem a podmnek koordinace vstavby,

zejmna z hledisek na zdroje vody a energi a odvodnn stavebnho pozemku

2.6. daje o souvisejcch stavbch, bilancch zemnch prac a z toho vyplvajcch poadavcch

na psun nebo felonie zeminy, poadavky na venkovn a sadov pravy

3. Zkladn daje o provozu, pop. vrobnm programu a technologi

3.1. Popis navrhovanho provozu, ppadn vrobnho programu

3.2. Pedpokldan kapacity provozu a vroby

3.3. Popis technologi, vrobnho programu, pop. Manipulace materilem, vnitnho i vnjho

dopravnho een, systmu skladovn a pomocnch provoz

3.4. Nvrh een dopravy v klidu

3.5. Odhad spoteby materil, surovin

3.6. een likvidace odpad nebo jejich vyuit (recyklace apod. een likvidace splakovch

a deovch vod)

3.7. Odhad poteby vody a energi pro vrobu

3.8. een ochrany ovzdu

3.9. een ochrany proti hluku

3.10. een ochrany stavby ped vniknutm nepovolanch osob

4. Zsady zajitn porn ochrany stavby

4.1. een odstupovch vzdlenost a vymezen porn nebezpenho prostoru

4.2. een evakuace osob a zvat

4.3. Navren zdroj porn vody, pop. jinch hasebnch ltek

4.4. Vybaven stavby vyhrazenmi porn bezpenostnmu zazenmi

4.5. een pstupovch komunikac a nstupnch ploch pro porn techniku,

4.6. Zabezpeen stavby i zem stavbou porn ochrany, pokud to odvoduj poadavky

na zchrann likvidan prce na ochranu obyvatelstva

5. Zajitn bezpenosti provozu stavby pi jejm uvn

6. Nvrh een uvn stavby osobami s omezenou schopnost pohybu a orientace

str. 3




2.2. daje o ochrannch psmech a hranicch chrnnch zem dotench vstavbou

Ochrann psma stvajcch inenrskch st jsou respektovna (vodovod, elektronick komunikace

nadzemn i podzemn, plynovod a kanalizace), v ppad jejich naruen je pslun technick een

odsouhlaseno s pslunm sprvcem technick infrastruktury.

Chrnn a pamtkov zem se v dan lokalit nenachz.

2.3. Uveden poadavk na asanace, bourac prce a kcen porost

V objektu se nebudou konat.

2.4. Poadavky na zbory zemdlskho pdnho fondu a pozemk urench k plnn funkce lesa s

uvedenm rozlohy a rozlienm, zda se jedn o zbory doasn nebo trval

Pozemky pro stavbu vrobnch st a budovy ndra jsou umstny na ostatn ploe, tud zbor

zemdlsk pdy ani lesn pdy nebude provdn. Krom komunitnho centra, kter se nalz na zemdlsk

pd a zbor zemdlskho pdnho fondu bude u tohoto objektu provdn.

2.5. Uveden zemn technickch podmnek dotenho zem a podmnek koordinace vstavby,

zejmna z hledisek na zdroje vody a energi a odvodnn stavebnho pozemku

Poadavky zemnho plnu jsou dodreny. Na potku stavby je nutno nejdve vybudovat vjezd

z komunikace, dle ppojky vody a elektrick energie.

2.6. daje o souvisejcch stavbch, bilancch zemnch prac a z toho vyplvajcch poadavcch na

psun zeminy, poadavky na venkovn a sadov pravy

V prbhu vstavby objekt nebude v okol realizovna jin stavba.

Ped vlastn vstavbou objektu bude nejdve vykcena nletov zele. Vykopan zemina ze zklad bude

dle sloen bu pouita na dosypn ternu a ozelenn zbylho pozemku nebo pebytek odvezen

k recyklaci.

V sti pozemk bude provedena vsadba vzrostlch strom jakoto optick i hlukov clona.

3. Zkladn daje o provozu, pop. vrobnm programu a technologi

3.1. Popis navrhovanho provozu, ppadn vrobnho programu

Provoz vrobnho programu se dl na st: - zpracovn sdry ze sdrovce

- vroba stench taek

3.2. Pedpokldan kapacity provozu a vroby

Kapacita provozu a vroby, firma Gypstrend, a. s. 80 lid

rozen: 20 lid ve vrob stench taek

40 lid ve vrob sdrovch pedmt

3.4. Nvrh een dopravy v klidu

Na navren zpevnn ploe pilehl k vrobnmu sektoru vymezen dostaten prostor

pro parkovn pro zamstnance, nvtvnky. Kapacita je stanovena dle normy na parkovacch stn.

3.5. Odhad spoteby materil, surovin

Spoteba nen omezena dodvkami, v ppad vt poptvky meme tit vt mnostv.

3.6. een likvidace odpad nebo jejich vyuit (recyklace apod. een likvidace splakovch a

deovch vod

Bn komunln odpad smsn do kontejneru a zajitn smluvnm oprvnnm partnerem jeho

odvoz a likvidace. Splakov vody a deov vody potrubm do revizn achty a ppojkou sveden do

jednotn kanalizace.

1. Popis stavby

1.1. Zdvodnn vbru stavebnho pozemku

Umstnn a takt i vbr stavebnho pozemku bylo soust zadn koln prce. Skld se z arelu,

ve kterm se nachz sdrovcov lom. Soust parcel dan lokality je provozn a vrobn st objektu.

1.2. Zhodnocen stavenit

Arel se nachz v Kobeicch. Je svahovho charakteru, pi podln dlce cca 1625m a dosahuje

peven zhruba 60m.

Arel obsahuje znan poet staveb, kter neoplvaj kulturn nebo architektonickou hodnotou.

V arelu se nachz spousta strom a zelen. Bude probhat tak zsadn zmna charakteristiky

nkterch ploch, tzv. Zmna elu, nap. Pemstn Blho potoka, z dvod podmen pdy a jeho hrozba

sesunut v aktulnm umstn.

1.3. Zsady urbanistickho, architektonickho a vtvarnho een

Dle zemnho plnu se stavebn pozemky arelu nachz v zastaviteln ploe a nezastaviteln ploe.

Urbanistick nvrh pot s umstnm vroby na zpad, m doclme odlenn od zastavnho zem. Je

zde navren oddlujc ps zelen. Nad lomem v oblasti se bude nachzet zna pro bydlen - komunitn

centrum.Arel lomu se nachz vedle vrobnch komplex. Hlavn vstupy do arelu jsou z jihu od cesty

. I/46. Parkovn je eeno parkovacmi msty ped vrobnm arelem. Pstup do zrekultivovanho lomu

pmi cestami z jihu od Kobeic.

1.4. Zsady technickho een (dispozinho, stavebnho, technologickho a provoznho)

Dan tma nen npln tohoto semestru.

1.5. Zdvodnn navrenho een stavby z hlediska dodren pslunch obecnch poadavk na

vstavbu


1.6. U zmn stvajcch staveb daje o souasnm stavu, zvry stavebn technickho przkumu,

ppadn stavebn historickho a vsledky statickho posouzen nosnch konstrukc


2. Stanoven podmnek pro ppravu vstavby

2.1. daje o provedench a navrhovanch przkumech, znm geologick a hydrogeologick podmnky

stavebnho pozemku

Podklady:

snmek pozemkov mapy

kopie mapy katastru nemovitost, M 1:2000, M 1:1000

prohldka stavenit a jeho dokumentace

vyjden sprvc inenrskch st

Przkumy:

hydrogeologick przkum

przkum geologickch pomr

stavebn technologick przkum

geodetick zamen pozemku

men radonu a hlunosti

Przkumy jsou realizovny kvalifikovanou firmou.

str. 4




7.3. Nvrh ochrannch psem a bezpenostnch psem vyplvajcch z charakteru realizovan stavby

Charakter realizovan stavby nebude mt nroky na dn ochrann a bezpenostn psma.

8. Nvrh een ochrany stavby ped negativnmi inky vnjho prosted

8.1. Povodn

Nenachzme se v zplavov oblasti.

8.2. Sesuvy pdy

Hrozilo podmen stav, eenm pesunut Blho potoka, toto nebezpe minimalizujeme.

8.3. Poddolovn

zem nen poddolovno.

8.4. Seismicita

Jedn se o oblast s minimlnmi vlivy seismicity, a v tomto ppad nen nutno eit.

8.5. Radon

Byl zpracovn radonov przkum lokality. Radonov index pozemku: nzk.

8.6. Hluk v chrnnm venkovnm prostoru a chrnnm venkovnm prostoru stavby

Nepedpokld se zven hlunost prosted.

9. Civiln ochrana

9.1. Opaten vyplvajc z poadavk civiln ochrany na vyuit staveb k ochran obyvatelstva

9.2. een zsad prevence zvanch havri

9.3. Zny havarijnho plnovn


3.7. Odhad poteby vody a energi pro vrobu


3.8. een ochrany ovzdu

Dan provozy objekt nebudou zdrojem zneitn krom emis z dopravn obsluhy objekt.

3.9. een ochrany proti hluku

Intenzita hluku provozu v objektech nebude mt na okol dn vliv. Zdrojem hluku budou pouze

automobily pijdjcch nvtvnk, obyvatel a zamstnanc. Z dvodu zalenn objekt do krajiny

nebude pozemek kolem stavby oplocen.

3.10. een ochrany stavby ped vniknutm nepovolanch osob

Objekty budou uzamykateln s pouitm bezpenostnho kovn, pedpokld se instalace

elektronickho bezpenostnho systmu.

4. Zsady zajitn porn ochrany

4.1. een odstupovch vzdlenost a vymezen porn nebezpenho prostoru

4.2. een evakuace osob a zvat

4.3. Navren zdroj porn vody, pop. jinch hasebnch ltek

4.4. Vybaven stavby vyhrazenmi porn bezpenostnmu zazenmi

4.5. een pstupovch komunikac a nstupnch ploch pro porn techniku

4.6. Zabezpeen stavby i zem stavbou porn ochrany, pokud to odvoduj poadavky na

zchrann likvidan prce na ochranu obyvatelstva

Podrobn popsno v samostatn zprv pornho specialisty, odstupov vzdlenosti vyhovuj, nen

poteba zizovat zvltn opaten protiporn ochrany.

5. Zajitn bezpenosti provozu stavby pi jejm uvn


6. Nvrh een uvn stavby osobami s omezenou schopnost pohybu a orientace

Objekty obansk vybavenosti budou vyhovovat pro pohyb osob s omezenou schopnost pohybu

i orientace. Bydlen bude sten vyhovovat pro bezbarirov vyuit.

Sociln zazen je eeno dle vyhlky . 369/2001 o obecnch technickch poadavcch zabezpeujcch

uvn staveb osobami s omezenou schopnost pohybu a orientace.

7. Popis vlivu stavby na ivotn prosted a ochranu zvltnch zjm

7.1. een vlivu stavby, provozu nebo vroby na zdrav osob nebo ivotn prosted, pop. proveden

opaten k odstrann nebo minimalizaci negativnch ink

Nepedpokldaj se dn vlivy na ivotn prosted.

7.2. een ochrany prody a krajiny nebo vodnch zdroj a lebnch pramen

Zmr vstavby nem vlivy na povrchov a podzemn vody, nem vlivy ani na pdu. Provozem

zmru nedochz ke zmnm geologickch podmnek a horninovho podlo. Posuzovan zmr nem

vrazn vliv na faunu, flru nebo ekosystmy.

str. 5



VYSOK KOLA BSK - TU OSTRAVA FAST KATEDRA ARCHITEKTURYATT3 VEDOUC ATELIRU: ING. ARCH. JOSEF KISZKA 2012/2013

POLOHAstr. 6



VYSOK KOLA BSK - TU OSTRAVA FAST KATEDRA ARCHITEKTURYATT3 VEDOUC ATELIRU: ING. ARCH. JOSEF KISZKA 2012/2013 POLOHA V EVROP

1 : 10 000 000

Okoln stty

esk republika

Lom Kobeice

100 km 500 km 1500 km 3000 km

str. 7



VYSOK KOLA BSK - TU OSTRAVA FAST KATEDRA ARCHITEKTURYATT3 VEDOUC ATELIRU: ING. ARCH. JOSEF KISZKA 2012/2013 POLOHA V R

1 : 1 500 000

Moravskosl. kraj

Okres Opava

Lom Kobeice

10 km 150 km 450 km50 km 250 km 350 km

str. 8

Euroregion

Silesia

WOJEWDZTWO

OPOLSKIE WOJEWDZTWO

LASKIE



VYSOK KOLA BSK - TU OSTRAVA FAST KATEDRA ARCHITEKTURYATT3 VEDOUC ATELIRU: ING. ARCH. JOSEF KISZKA 2012/2013 POLOHA V EUROREGIONU SILESIA

1 : 1 500 000

Moravskosl. kraj

Okres Opava

Lom Kobeice

10 km 150 km 450 km50 km 250 km 350 km

str. 9

Euroregion

Silesia / PL

Lom Kobeice

Euroregion

Silesia / CZ



VYSOK KOLA BSK - TU OSTRAVA FAST KATEDRA ARCHITEKTURYATT3 VEDOUC ATELIRU: ING. ARCH. JOSEF KISZKA 2012/2013 POLOHA V EUROREGIONU SILESIA

1 : 500 000

Moravskosl. kraj

Obce v euroregionu Silesia

PL

Baborw

Branice

Gubczyce

Gorzyce

Kietrz

Kornowac

Krzanowice

Krzyanowice

Kunia Raciborska

Lubomia

Lyski

Marklowice

Mszana

Pietrowice Wielkie

Pszw

Racibrz

Rudnik

Rydutowy

Wodzisaw lski

CZ

Bolatice

Branka u Opavy

Brumovice

Budiov n. B.

Budiovice

avisov

ermn ve Slezsku

Doln Beneov

Doln Lhota

Doln ivotice

Fulnek

Hj ve Slezsku

Hlavnice

Hluboec

Hlun

Hnvoice

Holasovice

Horn Beneov

Horn Lhota

Horn ivotice

Hrabyn

Hradec n. M.

Chlebikov

Kobeice

Kozmice

Kravae

Krnov

Kyjovice

Litultovice

Mel

Mikolajice

Mokr Lazce

Neplachovice

Nov Sedlice

Nov jin

Odry

Oldiov

Opava

Ostrava

P

Pust Polom

Rohov

Slavkov

Sluovice

Sosnov

Star Heminovy

Stboice

Strahovice

Sudice

ilheovice

ttina

Tkovice

Uhlov

Velk Polom

Velk Heraltice

Velk Hotice

Vtkov

5 km 25 km 75 km 150 km

str. 10



VYSOK KOLA BSK - TU OSTRAVA FAST KATEDRA ARCHITEKTURYATT3 VEDOUC ATELIRU: ING. ARCH. JOSEF KISZKA 2012/2013 POLOHA V KRAJI

1 : 100 000

Obce

Lesy

Vodstvo

Sttn hranice

eleznice

Dlnice

Silnice I. tdy

Silnice II., III. t.

Ostatn silnice

Lom Kobeice

OPAVA

Hlun

OSTRAVA

Hnvoice

Kobeice

Tebom

Sudice

Rohov

Strahovice

Bolatice

Kravae

tpnovice

ciborzyce

Wielkie

1 km 5 km 15 km 30 km

str. 11



VYSOK KOLA BSK - TU OSTRAVA FAST KATEDRA ARCHITEKTURYATT3 VEDOUC ATELIRU: ING. ARCH. JOSEF KISZKA 2012/2013 POLOHA V BLZKM OKOL

1 : 25 000

Obce

Lesy

Vodstvo

Sttn hranice

eleznice

Hlavn silnice

Vedlej silnice

Ostatn silnice

Lom Kobeice

Hnvoice

Kobeice

Rohov

Strahovice

ciborzyce

Wielkie

Sluovice

200 m 7,5 km500 m 3,5 km

str. 12




HISTORICK VVOJstr. 13



VYSOK KOLA BSK - TU OSTRAVA FAST KATEDRA ARCHITEKTURYATT3 VEDOUC ATELIRU: ING. ARCH. JOSEF KISZKA 2012/2013 HISTORIE ZEM

SlezskoNa prahu historickho obdob se zem, kter je dnes nazvna Slezskem, ocitla v prvn polovin 1.

tiscilet naeho letopotu. Nejasn a asto jen obtn lokalizovateln daje antickch historik a geograf

tkajc se neklidnho obdob tzv. sthovn nrod naznauj, e zem dnenho Slezska i jeho st snad

obval germnsk kmen Siling, od nj, podle nzoru zejmna nmeckch historik, pochz i

pojmenovn Slezsko pro zem lec na hornm a stednm toku eky Odry. Jin hypotzy odvozuj zase

pojmenovn Slezska od posvtn hory lzy i od stejnojmenn ky v centrln sti dnenho Slezska. A

u tomu bylo jakkoliv, prvn skuten spolehliv zprvy o slovanskch kmenech osdlujcch horn a stedn

Pood (pili na tato zem nkdy kolem 5. stolet n. l.) pochzej a z posledn tvrtiny 9. stolet z dla tzv.

Geografa Bavorskho, kter mezi etniky ijcmi severn od Dunaje uvd poprv Slezany a nkter dal

slezsk kmeny Opolany, Ddoany, Holasice a ponkud zhadn Lupiglaa.

Slezan obvali centrln st dnenho Slezska v okol posvtn hory lzy, zvedajc se z okolnho

ternu nedaleko souasnho hlavnho msta Slezska Vratislavi. Centrum Ddoan bylo v okol mst

Hlohova a Krosna, Opolan snad v krajin, v n le dnes msto Opol.

Kmen Holasic dodnes pipomn v hornm Pood nzev obce Holasovice na Opavsku. V t dob

bylo, jak dosvduj archeologick nlezy, zem Slezska soust Velkomoravsk e i alespo pod jejm

kulturnm a politickm vlivem. Po jejm pdu pod nporem Maar se na pelomu 9. a 10. stolet

pravdpodobn na teritoriu Slezan a Ddoan snad utvoil jaksi celek (kmenov svaz), jeho

nadregionlnm kultovnm mstem byla hora lza, emu nasvduje rozen nzvu Slezsko na zem

vrazn pekraujc teritorium obvan pvodnm etnikem Slezan.

Dky tradinmu katolicizmu zstaly obce na Hlunsku a do dvactho stolet obydlen pedevm

pvodnm slovanskm obyvatelstvem hovocm tzv. moravtinou. Proto bylo prv toto zem bez

plebiscitu piknuto mocnostmi v rmci novho uspodn Evropy po prvn svtov vlce nov vznikajc

eskoslovensk republice. O Hlunsku se tedy hovo od obdob let 1918-1920. Hlunsko jako pojem dky

specifick historii petrvv a do dvactho prvnho stolet. zem m tvar trojhelnku, severn hranici

tvo sttn hranice s Polskem, jin eka Opava a vchodn eka Odra.

Hlunsko bylo a do roku 1742 soust zem Koruny esk. Marie Terezie byla nucena po prohranch

slezskch vlkch postoupit znan zem Prusku. Soust tchto zem bylo i Hlunsko. Do roku 1920

patila sprva oblasti Hlunska k tehdy nmeck Ratiboi, msto Hlun a jeho okol nemlo vtho

sprvnho, i politickho vznamu. Obyvatelstvo hovoilo tzv. moravtinou, vyznvalo katolickou vru a bylo

clen germanizovno. Germanizace se do potku 20. stolet nezdaila, moravtina jako komunikan jazyk

petrvala, nmina byla mstnm obyvatelstvem uvna jen v pracovnm a ednm styku.

V roce 1920 (Ha a P a v roce 1923) pipadlo Hlunsko bez plebiscitu nov vzniklmu eskoslovensku.

eskoslovensko nebylo schopno nabdnout oblasti Hlunska ekonomick ani politick i nrodnostn

vlenn. Dolo naopak k odstedivmu vvoji, nebo obyvatel Hlunska si uvdomili svou odlinost od

esk spolenosti a na vlastn ki poctili nezjem, odmtn a poven chovn ze strany eskch ednk

i esk inteligence. Nmecko naopak nadle o sv bval zem projevovalo obrovsk zjem. Hlunsko,

stejn jako dal oblasti nmeckho zjmu v Evrop, se stalo clem nmeck podpory v ekonomickm,

politickm i nrodnostnm smyslu. Odstediv tendence pak vyvrcholily pipojenm Hlunska jako tzv.

Altreichu k Nmecku Mnichovskou dohodou roku 1938. Obyvatel Hlunska se tak do roku 1945 stali

skmi obany se vemi prvy a povinnostmi z toho vyplvajcmi. V roce 1945 vak na zem Hlunska

nedolo k hromadnmu odsunu. Dvodem byl slovansk pvod obyvatel.

A do roku 1989 byli obyvatel Hlunska vedeni jako rizikov oban socialistickho sttu. Velmi tvrd to na

sob poctili pedevm v padestch letech, kdy ada obyvatel byla vznna jako vojci wehrmachtu na

rznch mstech Evropy a tehdejho SSSR. Ze strany eskch ad byl na mstn obyvatele vyvjen neustl

ntlak ve snaze rozbt tradin hlunskou spolenost. Pesto dolo od 60. let 20. stolet k zaleovn

hlunskho obyvatelstva do ir esk spolenosti. Postupn se vytrc mstn ne a s ekonomickm

rozvojem zanik i tradin spolenost. Mlad lid pebraj evropsk ivotn styl a odtahuj se od ivotnho

stylu svch pedk. Pesto zstvaj jist specifika zachovvna.

HlunNejstar djiny msta je teba hledat na listinch o hradu Landeku, nebo msto v tchto nejstarch

dobch k tomuto hradu nleelo. Pedpokld se, e zakldac listinu vydal esk krl Pemysl Otakar II. K

zaloen msta Hluna dolo pravdpodobn v roce 1256, kdy esk krl pijel na Opavsko, aby se zastnil

v Opav obecnho snmu (v msci ervnu a ervenci roku 1256), na kterm se mino jin t eily

pohranin spory mezi Moravou a knectvm opolskm. Nezachoval se vak dn psemn doklad.

Nejstar dochovan listina je a z 28. ledna 1303, kter jasn dv najevo, e Hlun je mstem, e m svho

fojta, prvo vlastn a emeslnky. V tto listin landeck pn, pn naeho msta Siegfrid (ibid) Baruch

potvrzuje mstu vlastnictv pastvin pi ece Opavici, zvanch "Granysyna = Hraniina", kter ji dve krl

Pemysl Otakar II. mstu daroval.

str. 14



VYSOK KOLA BSK - TU OSTRAVA FAST KATEDRA ARCHITEKTURYATT3 VEDOUC ATELIRU: ING. ARCH. JOSEF KISZKA 2012/2013 VELKOMORAVSK E 833 - 906

1 : 10 000 000

Uzem knete

Rostislava

zem knete

Svatopluka

Zvisl zem

Velkomoravsk e

Velkomoravsk e z 9. stol. vznikla v oblasti Moravy, Slovenska a Dolnch Rakous. Byl to

rann stedovk tvar, kter je mono na zklad jeho vlivu zaadit po bok Byzantsk a Bulharsk

e. Vznikla v letech 830 833, a to spojenm oblast slovenskho nitranska a soustavy hradi

Starho msta na Morav. Hlavnmi sdly se stal moravsk Velehrad a Dvn u Bratislavy.

Na dolnm toku Moravy se v t dob formuje jdro sttnho tvaru, pro kter historikov

nejastji pouvaj nzev Velkomoravsk e. Prvnm znmm velkomoravskm panovnkem byl

Mojmr I., kter po roce 833 pipojil ke svmu teritoriu Nitransko, lec na zem dnenho jinho

Slovenska. V tchto asech ji psobily v mojmrovsk i kesansk misie, pichzejc pedevm z

Bavorska a Salcburska. Nejvtho zemnho rozsahu doshla Velk Morava za Mojmrovch

nstupc, k pvodnmu centru a k jinmu Slovensku vzala slovansk kmeny v echch, v Panonii a

v okol eky Visly na zem dnenho Polska. Centry politickho, kulturnho a nboenskho ivota

byla jihomoravsk hradit Mikulice a Star Msto (u nynjho Uherskho Hradit).

V roce 863 jsou k nm vyslni brati (nejen duchovn, ale i pokrevn) Konstantin a Metodj, z

oblasti Solun Theslie. Vytvoili jazyk hlaholici, a tu zde uplatovali, jejm prostednictvm

christianizovali Velkomoravskou i. Po Metodjov smrti nboensk a duchovn tradice na Velk

Morav kon. Men st jeho k odchz na zpad do ech.

V dob zniku velkomoravsk duchovn tradice ji vldli Svatoplukovi nstupci, kte neili

ve shod a tm zemi oslabovali. Po letech boj Velkomoravsk e kolem roku 907 maarskm

njezdnkm podlehla. Maai vak jdro moravskho zem neobsadili, ale sthli se zpt do

rozlehlch nin kolem ek Tisy a Dunaje. Tm v Evrop skonilo obdob sthovn nrod.

100 km 500 km 1500 km 3000 km

str. 15



VYSOK KOLA BSK - TU OSTRAVA FAST KATEDRA ARCHITEKTURYATT3 VEDOUC ATELIRU: ING. ARCH. JOSEF KISZKA 2012/2013 MSK E 11. STOLET

1 : 10 000 000

esk stt

Nmeck krl.

Burgundsko

Italsk krlov.

msk e

Svat e msk (latinsky Sacrum Romanum Imperium) je nzev zanikl e, kter se

rozkldala ve stedn Evrop a zahrnovala Nmeck krlovstv, esk krlovstv, Italsk krlovstv,

Burgundsk krlovstv a stovky knectv, vvodstv, hrabstv, svobodnch skch mst a jinch

oblast.

Od vrcholnho stedovku nleely ke Svat i msk vedle Nmecka dnen stty

Nizozemsko,Lucembursko, vcarsko, Rakousko, Slovinsko a esk stt, oblast dnenho polskho

Slezska, bval Zadn Pomoansko a Nov Marka (dnes v Polsku), severn Itlie (Lombardie),

Alsasko,Lotrinsko a st Burgundska (dnes Francie), jin kraje Dnska a konen i vt st

belgickhozem. Nizozemsko a vcarsko pestaly bt soust e po vestflskm mru,

frankofonn kraje ovldla spolu s Alsaskem do konce 17. stolet Francie. Naopak nkdej nmeck

Vchodn Pruskonikdy k i nepatilo.

Zlat bula sicilsk roku 1212 potvrdila Pemyslovci Pemyslu Otakarovi I. ddinou

krlovskou hodnost a dal privilegia eskho krlovstv. esk panovnk ml bt napt

osvobozen od vech povinnost vi Svat i msk a na ast na skch snmech. Karel IV. byl

prvn esk krl, kter se stal svat msk csa (1355), pot i vldcem vech krlovstv Svat e

msk. Tak byl autorem Zlat buly, kter potvrzovala vjimen a nezvisl postaven v rmci e.

100 km 500 km 1500 km 3000 km

str. 16



VYSOK KOLA BSK - TU OSTRAVA FAST KATEDRA ARCHITEKTURYATT3 VEDOUC ATELIRU: ING. ARCH. JOSEF KISZKA 2012/2013 PANSTV KRLE PEMYSLA OTAKARA II. 1253 - 1278

1 : 10 000 000

zem Pemysla

Otakara II.

Panstv krle Pemysla II. Otakara

Pemysl Otakar II. byl jako druhorozen uren pro crkevn drhu. Po smrti bratra propadl jeho otec

Vclav I., jako u nkolikrt, do depres. esk lechta ho proto v roce 1248 zvolila mladm krlem a

spoluvladaem.Tuto vzporu si odpykal krtkm uvznnm. V roce 1251 bojoval s uherskm krlem Blou IV.

O rakousk zem. Rakouskm vvodou byl zvolen n Pemysl Otakar II. po satku s 50-ti letou ddikou

Marktou. Blovi IV. penechal v mrovch smlouvch st trska. Po smrti svho otce Vclava I. v r. 1253 se

ujm vldy v eskch zemch jako ddic eskho krlovstv a korunovat se nechv a 1261 se svou 2.

manelkou v bazilice sv. Vta. V roce 1254 vythl na kovou vpravu proti pohanskm Prusm. Pi tto

vprav zaloil na Baltu msto Kaliningrad. V roce 1260 se opt rozho boj s Blou IV. Mrov smlouvy a

zemn nroky opt stvrdil satkem. Po rozvodu s Marktou Babenberskou si bere 15-ti letou vnuku

uherskho krle Bly IV., Kunhutu Uherskou. Nsleduj slavn roky jeho vldy, kdy se stal nejmocnjm

muem stedn Evropy, podpoen nlezem stbra v Kutn Hoe. zem rozil a k Jadranu, stal se 1.

reformtorem v zemi, kdy ustanovil zemsk snm, zemsk soudy, zaloil veobecn zemsk desky a zakldal

nov msta.

Jako prvn esk vldce ml monost zskat titul mskho csae, ale jeho moci se bla sk knata,

proto zvolili bezvznamnho hrabte Rudolfa z Habsburskho. Pemysl Otakar II. s novm csaem

nesouhlasil a chtl si vojenskou silou prosadit svoji vli. V tomto stetnut ho nepodpoili nkte et

lechtici, mezi jinmi Vtkovci v ele se Zviem z Felkentejna. Vojensky oslaben Pemysl musel ustoupit a

uznat novho csae. Csa mu vzal vechny jin zem a dovolil vldnou pouze v echch a na Morav.

Pemysl myslel na odvetu. K rozhodujcmu stetnut dolo 1278 na Moravskm poli u vesnice Durenkrut,

kde byl mocn Pemyslovec zavradn. Neptel Pemysla obklili, svlkli mu (pr zlat) brnn a 17 ranami

do nahho tla ho usmrtili. Nejvnj byla rna do hlavy, kter mu rozala lebku ve dv. Csa Rudolf

Habsbursk nechal jeho tlo pevst do Vdn, kde ho nabalzamovali, oblkli do bohatho roucha a 30

tdn vystavovali na march po kostelch, aby se mohli vichni na vlastn oi pesvdit, e obvan krl

elezn a zlat je mrtev.

Tlo mrtvho nechtl vydat, dokud vdova Kunhuta a et pni nebudou souhlasit se spojenm rodu

Pemyslovc a Habsburk. Tak se v Jihlav konala dvoj svatba: nslednk eskho trnu Vclav II. si bral

Habsburkovu dceru Gutu a jej bratr Rudolf II. Habsbursk se oenil s Anekou, sestrou Vclava II.Mlad

Habsburky si otec odvezl zpt do Vdn a nslednk eskho trnu el do zajet svho porunka Oty

Braniborskho. V echch dili braniboi a na Morav Habsburkovo vojsko. Nsledovaly nejkrutj roky

pro nae pedky, kdy se k povlenmu rabovn zem pidala jet neroda a hladomor v letech 1281/82.

Ostatky krle Pemysla Otakara II. byly nejprve pohbeny ve Znojm a do Prahy pevezeny a v roce 1296 a

provizorn pohbeny v kltee na Frantiku. Nyn spovaj v Sask kapli chrmu sv. Vta na Praskm hrad.

Jeho srdce zstalo u minorit ve Vdni a dnes u nikdo nev, kde bylo uloeno.

100 km 500 km 1500 km 3000 km

str. 17



VYSOK KOLA BSK - TU OSTRAVA FAST KATEDRA ARCHITEKTURYATT3 VEDOUC ATELIRU: ING. ARCH. JOSEF KISZKA 2012/2013 STT VCLAVA II. KOLEM ROKU 1303

1 : 10 000 000

Stt Vclava II.Stt Vclava II.

esk a polsk krl Vclav ll. se narodil 27.9.1271, jako syn Pemysla Otokara II. a Kunhuty

Halisk. Po otcov smrti pevzal jeho vchovu porunk Ota Braniborsk na Bezdzu. Jeho matka z

Bezdzu uprchla a Vclav zde trpl psychickm i fyzickm strdnm. V kvtnu 1283 se vrtil do

ech, usmil se s matkou a pijal jejho druha Zvie z Falkentejna. Po njak dob dal Vclav

svolen k jejich satku. Falkentejn se stal dominantn osobou u dvora. Nedlouho po smrti Kunhuty

byl popraven. Vclav ll. se v roce 1287 enil s dcerou Rudolfa Habsburskho, Jitkou (Gutou).

Otevela se mu tm monost k expanzi do Polska. V roce 1291 zde zskal rozshl zem (Opolsko,

Krakovsko, Malopolsko). Tm zskal pedpoklady pro zskn polsk koruny. Pozdji zskal tak

velkou st Saska.

V roce 1297 byl Vclav korunovn krlem eskm a v roce 1300 krlem polskm. Rok pot

vymel uhersk rod Arpdovc. Svatotpnsk koruna byla nabdnuta Vclavovu synovi Vclavu

III., kter uritou dobu v Uhrch vldl. Tm Pemyslovci zskali v Evrop vznamn postaven.

Vclav ll. onemocnl tuberkulzou a 21.6.1305 zemel. Bhem sv vldy nechal zaloit klter

cistercik na Zbraslavi, jako nov pohebit eskch panovnk.

Vclav sice neuml st a pst, ale podporoval vzdlanost. Uvaoval o vydn zemskho

zkonku a pokusil se zaloit univerzitu. Ani v dosplosti ho vak neopustila psychick labilita

zskan neastnm dtstvm. Vclav ll. by dvakrt enat. Jeho prvn enou byla Jitka (Guta)

Habsbursk se kterou ml deset dt: Pemysla (Otokara), Vclava, Aneku, Eliku, Gutu, Jana (po

narozen zemel), dalho Jana, Marktu a znovu Gutu (zemela po narozen) a Annu. Druhou enou

se stala Elika Rejka. S n ml Vclav dceru Aneku. Ml tak nemanelsk dti, nejznmj je Jan

Volek, budouc panovnk vyehradsk a biskup olomouck.

100 km 500 km 1500 km 3000 km

str. 18



VYSOK KOLA BSK - TU OSTRAVA FAST KATEDRA ARCHITEKTURYATT3 VEDOUC ATELIRU: ING. ARCH. JOSEF KISZKA 2012/2013 ZEM KORUNY ESK ZA VLDY KARLA IV. 1345 - 1378

1 : 10 000 000

Zem Koruny

esk

Zem Koruny esk za vldy Karla IV.

esk a nmeck krl, msk csa Karel IV. se narodil 14.5.1316 v Praze, jako nejstar syn

Jana Lucemburskho a Eliky Pemyslovny. Karel IV byl vychovn na francouzskm dvoe. Po

francouzskm krli Karlu IV Slinho, kter byl jeho kmotrem, pijal jmno Karel.

Jet jako hodn mlad se Karel oenil se stejn mladou Blankou z Valois. Jejich satek byl pedem

domluven. Ve Francii a v Lucembursku strvil Karel sedm let. Pot spravoval severoitalsk dravy

svho otce.

esk lechta poadovala v roce 1333 po Janu Lucemburskm, aby se Karel ujal vldy v zemi.

Krl jim vyhovl a synovi udlil titul moravskho markrabte. Svho syna pli v lsce neml, bl se

jeho siln konkurence.Po svm pchodu do ech se Karel setkal se zuboenm krlovstvm.

Prask hrad se nedal obvat. Til se na setkn s matkou, kterou od dtstv nevidl. Ta vak

zemela ped Karlovm nvratem do ech. Dky funkci sprvce byl Karel dobe pipraven vldnout

zemi. V ervenci 1346 byl zvolen za nmeckho krle a 26. listopadu v Bonnu korunovn. V roce

1346 padl jeho otec v bitv u Kresan a on se ujal vldy. O rok pozdji byl korunovn na krle. Pi

korunovan jzd do ma byl zde 5. dubna Karel korunovn na mskho csae ve Svatopetrsk

bazilice. Karlovi se podailo najt kompromis mezi panovnickou moc a politickmi nroky lechty,

poslil tm centralizovanou monarchii. V roce 1344 zaloil arcibiskupstv prask. Tm eskou crkev

osvobodil od nmeckho dikttu. Praha se za jeho vldy stala sdelnm mstem a centrem eskho

krlovstv. Jeho plnohodnotn ivot byl zmaen zlomeninou v krku lev nohy. To ho upoutalo na

lko. Jeliko se prakticky nemohl hbat, dostal zpal plic a 29.11.1378 zemel. Byl mu vystrojen

honosn poheb. Pi nm byl oznaen za otce vlasti a tak je mu kno dodnes. Jeho ostatky byly

uloeny do krlovsk hrobky u chrmu Sv. Vta na Praskm hrad.

Zsluhy Karla IV.:

Ovlivnil osud esk zem i cel stedn Evropy. Praha se dky nmu stala politickm centrem

a sdlem vzdlanosti. Upravil vztah eskho sttu k i zlatou bulou /1356/, kter mimo jin

stanovovala prvo svobodn volby eskho krle pro ppad, e by panovnick rod vymel. Karel

tak zaloil novou sttn instituci- zem esk Koruny. Ta byla nadazena eskmu krli i stavovsk

obci. Za svj ivot dal Karel IV. vybudovat nov krlovsk palc, zaloil Nov Msto v Praze, zadil

pokraovac prce na chrmu Sv. Vta, nechal postavit Karlv most a hrad Karltejn, zaloil adu

klter. Jeho zsluhou vznikla v Praze prvn univerzita ve stedn Evrop / Karlova univerzita 1348/.

Karel IV. dovedl svm vladaskm umnm hospodstv eskch zem k prosperit.

100 km 500 km 1500 km 3000 km

str. 19



VYSOK KOLA BSK - TU OSTRAVA FAST KATEDRA ARCHITEKTURYATT3 VEDOUC ATELIRU: ING. ARCH. JOSEF KISZKA 2012/2013 PODUNAJSK SOUSTT 1576

1 : 10 000 000

Podunajsk

soustt

Tureck zbor

Podunajsk soustt

Po smrti Maxmilina I. roku 1519 pevzal v habsburskch dravch vldu vnuk Karel V., jen

ovem wormskou smlouvou (1521) a bruselskmi dohodami(1522) penechal vldu nad

rakouskmi zemmi penechal Ferdinandovi I., jen rzn potlail stavovskou a manskou

opozici, vydal nov mincovn d a s pomoc nkterch lechtickch rod potlail selsk povstn

roku 1525.

Roku 1526 padl v bitv u Mohe esk a uhersk krl Ludvk Jagellonsk a Ferdinand I. zaal

uplatovat ddick nroky sv manelky Anny Jagellonsk. V eskch zemch byl nakonec

skuten zvolen, v Uhrch si ovem vtina lechty zvolila za krle Jana Zpolskho a pouze st

uznala za krle Ferdinanda I. V Uhrch tak nastalo dvojvld: Ferdinand ovldal tzv. krlovsk Uhry

(vetn chorvatskho krlovstv), zatmco Jan Zpolsk vldl v Sedmihradsku a stal se spojencem

osmansk e.

Ji roku 1529 musel Ferdinand elit osmanskmu vpdu do Rakouska, vt podporu proti

Osmanm ovem zskal a pot, co se roku 1531 stal mskm krlem. Roku 1533 si sice vynutil

uzaven doasnho mru, roku 1541 vak nov osmansk taen a vznik budnskho paaliku

znamenalo konec Ferdinandovch nadj na zskn zbytku Uher.

100 km 500 km 1500 km 3000 km

str. 20



VYSOK KOLA BSK - TU OSTRAVA FAST KATEDRA ARCHITEKTURYATT3 VEDOUC ATELIRU: ING. ARCH. JOSEF KISZKA 2012/2013 HABSBURSK MONARCHIE 1526 - 1740

1 : 10 000 000

Habsbursk

monarchie

Habsbursk monarchie

Po vymen esko-uhersk vtve Jagellonc si esk lechta zvolila za krle Ferdinanda I.,

manela Anny Jagellonsk. Dvodem byl pedevm alostn stav krlovsk pokladny a tureck

nebezpe. Ferdinandem I. se na ptch 400 let dostal v echch k moci rod, kter se hlavn

satkovou politikou vypracoval mezi pedn panovnick dynastie vbec, v eskch zemch vak

Habsburkov zstali spe symbolem zptenictv a nrodnho tlaku.

Lesk dokzal pinejmenm Praze vrtit Rudolf II., po jeho smrti ale dochz k rozkolu mezi

katolky a protestanty. Protestantsk esk stavy si zvolily za krle Fridricha Falckho, kter ale

neml potebn vlastnosti vdce. Bohat lechta sice mohla zabezpeit nezvisl echy, zstvala

ale nejednotn. Po bitv na Bl hoe nastv obdob, kter pozdji obrozeneck djepisectv ne

pln sprvn hodnot jako dobu temna. Protestantsk esk lechta a zemanstvo byly

zdecimovny, jejich statky byly dny eskm i cizm, nejastji rakouskm, nmeckm a italskm

katolickm rodm a na poddan bvaly koncem 17. stolet asto uvreny nepomrn vy robotn

povinnosti, kter pak vedle dalch faktor zapiovaly povstn, je bvala nsiln potlaovna.

Od eskch zem byly odtreny ob Luice, kter byly Habsburky postoupeny Saskmu spojenci.

Pokraovala rekatolizace zem, kter vedla k tomu, e ve dve nboensky rozdlench

eskch zemch vzniklo homogenn katolick prosted. ast nedostatek pramen z tto doby

pozdj historiografy asto svdl k interpretaci historickho obdob jako celkov velmi

padkovho ("doba temna"), bylo tomu tak ale jen v uritch smrech a do urit mry. Ve

skutenosti vak od 2. poloviny 17. stolet dolo ke stabilizaci politick situace a optovnmu

ekonomickmu rozvoji eskch zem. Monumentem doby a v rozporu s tez o kulturnm padku je

ada baroknch literrnch dl, baroknch kostel na venkov i ve mstech a vrcholn stavby

eskho baroka vybudovan pevn v 1. polovin 18. stolet. Citelnou ztrtou byla emigrace

pvodn lechty, ciz lechta ovem do eskch zem pichzela u dv.

100 km 500 km 1500 km 3000 km

str. 21



VYSOK KOLA BSK - TU OSTRAVA FAST KATEDRA ARCHITEKTURYATT3 VEDOUC ATELIRU: ING. ARCH. JOSEF KISZKA 2012/2013 RAKOUSKO - UHERSKO 1867 - 1918

1 : 10 000 000

Rakousko -

Uhersko

Rakousko - Uhersko

Rakousko-uhersk monarchie sttn tvar ve stedn Evrop, kter vznikl z rakouskho

csastv po rakousko-uherskm vyrovnn1867. Vytvoeny dva sttn celky: Pedlitavsko

(Cislajtnie), zahrnujc rakousk csastv (oficiln nzev Krlovstv a zem na sk rad

zastoupen) aZalitavsko (Translajtnie), zahrnujc krlovstv uhersk. Vznik Rakouska-Uherska ml

zabrnit rozpadu habsbursk e.

Zahranin zleitosti, obrana a finance byly spravovny spolenmi ministerstvy. Vedle

spolench ozbrojench sil Rakouska-Uherska mlo Rakousko i Uhersko sv vlastn ozbrojen sly,

kter byly zeny jejich vlastnmi ministerstvy. V obou stech monarchie zstaly zachovny

dosavadn historick sttoprvn celky korunn zem s vlastnmi snmy. Spolen ady mly

oznaen c. a k. (csask a krlovsk), pedlitavsk c. k. (csask krlovsk), zalitavsk k. (krlovsk). 1.

svtov vlka vedla k rozpadu Rakouska-Uherska v roce 1918. Na sti jeho zem vznikly

nstupnick stty: eskoslovensko, Rakousko a Maarsko; ostatn zem pipadlo Krlovstv SHS,

Polsku, Rumunsku a Itlii.

100 km 500 km 1500 km 3000 km

str. 22



VYSOK KOLA BSK - TU OSTRAVA FAST KATEDRA ARCHITEKTURYATT3 VEDOUC ATELIRU: ING. ARCH. JOSEF KISZKA 2012/2013 PRVN REPUBLIKA 1918 - 1938

1 : 10 000 000

Prvn republikaPrvn republika

Prvn republika je oznaen pro eskoslovensko v obdob od jeho vzniku v roce 1918 do

Mnichovsk dohody roku1938; nsledujc obdob a do okupace zbytku republiky se oznauje

jako druh republika. Toto nzvoslov bylo odvozeno od Francie, kde jsou republiky slovny od

Velk francouzsk revoluce. Nezvislost eskoslovenska byla prohlena 28. jna

1918eskoslovenskm nrodnm vborem v Praze. Do sttu bylo zalenno nkolik etnickch

skupin s rznmi historickmi, politickmi a ekonomickmi tradicemi.

Prezidentem byl zvolen Tom Garrigue Masaryk. Mrov konference v Pai z ledna 1919

uzavela vtinu zemnch spor. eskoslovenskou delegaci vedli Karel Kram a ministr zahrani

Eduard Bene. Konference schvlila vyhlen eskoslovensk republiky, rozprostrajc se na zem

historickch zem Koruny esk (ech, Moravy a Slezska) a stiHornch Uher (Slovensko a

Podkarpatsk Rus). Luice, kter Bene nrokoval na zklad pslunosti eskmu krlovstv do

ticetilet vlky zstaly nmeck. Dohoda stvrzujc konferenci byla podepsna 10. z 1919.

Problmem byly samotn hranice sttu. S Nmeckem a Rakouskem se vt st prbhu hranic

vyeila na zklad historickho vvoje. S Maarskem vak dn historick hranice neexistovaly.

Hranice proto urila zmiovan konference v Pai na zklad Beneovch 7 memorand. I pes

potvrzen smlouvy v Trianonu z roku 1920 musela na zem zashnout eskoslovensk a

Rumunsk armda. Vznikl i spor o zem Tnska. Z pohledu historickho prva nleelo cel

Tnsko k zemm Koruny esk, nrok si na nj z etnickch dvod ale inilo i nov vznikl Polsko.

Po krtkm eskoslovensko-polskm vojenskm stetnut bylo Tnsko rozhodnutm

mezinrodn arbitre ve Spa rozdleno mezi oba stty. Posledn spor byl ohledn prmyslov

zaostal Podkarpatsk Rusi, kterou si nrokovala krom eskoslovenska tak Sovtsk Ukrajina a

Maarsko. Situaci opt musela eit eskoslovensk armda.

Dal problmy nov vniklho sttu byly tak vrazn hospodsk a sociln rozdly mezi

historickm zemm (echy, Morava, Slezsko) a Slovenskem resp. Podkarpatskou Rusi. Na

Slovensko odchzeli et lkai, uitel a ednci. Roku 1919 byla zaloena Bratislavsk univerzita,

1920 Slovensk Nrodn divadlo. Stle se vak samotn Slovci nectili soust eskoslovensk

republiky a narstaly tak vnitn spory.

100 km 500 km 1500 km 3000 km

str. 23



VYSOK KOLA BSK - TU OSTRAVA FAST KATEDRA ARCHITEKTURYATT3 VEDOUC ATELIRU: ING. ARCH. JOSEF KISZKA 2012/2013 PROTEKTORT ECHY A MORAVA 1938 - 1939

1 : 10 000 000

Protektort

echy a Morava

Slovensk stt

Pipojeno k

Maarsku

Pipojeno

k Nmecku


Na zklad mnichovsk dohody v z 1938 bylo nuceno eskoslovensko postoupit

pohranin oblasti obvan nmeckm obyvatelstvem Nmecku. Druh svtov vlka byla za

dvemi. eskoslovensk republika a protektort echy a Morava. Po skonen prvn svtov vlky a

vzniku eskoslovenska se musel nov stt vypodat s mnoha problmy. Druh svtov vlka mla

na hospodsk ivot nemn zniujc dopad. V beznu 1939 dolo k obsazen zbytku eskch

zem (po odtren oblast tzv. Sudet) nmeckou armdou a byl vytvoen Protektort echy a

Morava. Na Slovensku vznikl formln nezvisl klerofaistick stt, kter byl ve skutenosti

nmeckm satelitem. Hospodsk ivot v protektortu byl siln ochromen. Nejen odtren

Slovenska, ale pedevm Sudet zpsobilo neekan ekonomick problmy. V nmeckm

pohrani bylo soustedno mnoho vznamnch prmyslovch podnik a vnitrozem nhle

nemohlo bt sobstan. Nezanedbatelnm faktorem byla rovn arizace (zabrn) vekerch

majetk patcch idm. V pedvlenm eskoslovensku hrlo idovsk etnikum

nezastupitelnou lohu. Na zem eskoslovenska ilo podle nkterch odhad a nkolik set tisc

id, zsti asimilovanch, kte hrli dleitou lohu nejen v oblasti kultury a vdy, ale podleli se i

na hospodskm ivot republiky. Nad vznamnmi prmyslovmi podniky byla ustanovena

protektortn sprva a skuten vlastnci byli odsunuti mimo jakkoli rozhodovn, pokud nebyli

rovnou poslni do koncentranch tbor.


V beznu 1939 dolo k obsazen zbytku eskch zem (po odtren oblast tzv. Sudet)

nmeckou armdou a byl vytvoen Protektort echy a Morava. Na Slovensku vznikl formln

nezvisl klerofaistick stt, kter byl ve skutenosti nmeckm satelitem. Hospodsk ivot v

protektortu byl siln ochromen. Nejen odtren Slovenska, ale pedevm Sudet zpsobilo

neekan ekonomick problmy. V nmeckm pohrani bylo soustedno mnoho vznamnch

prmyslovch podnik a vnitrozem nhle nemohlo bt sobstan. Nezanedbatelnm faktorem

byla rovn arizace (zabrn) vekerch majetk patcch idm. V pedvlenm eskoslovensku

hrlo idovsk etnikum nezastupitelnou lohu. Na zem eskoslovenska ilo podle nkterch

odhad a nkolik set tisc id, zsti asimilovanch, kte hrli dleitou lohu nejen v oblasti

kultury a vdy, ale podleli se i na hospodskm ivot republiky. Nad vznamnmi prmyslovmi

podniky byla ustanovena protektortn sprva a skuten vlastnci byli odsunuti mimo jakkoli

rozhodovn, pokud nebyli rovnou poslni do koncentranch tbor.

100 km 500 km 1500 km 3000 km

str. 24



VYSOK KOLA BSK - TU OSTRAVA FAST KATEDRA ARCHITEKTURYATT3 VEDOUC ATELIRU: ING. ARCH. JOSEF KISZKA 2012/2013 PRBH OSVOBOZOVN 1945

1 : 10 000 000

Dotyk. hranice

spojenec. vojsk

Vchodn

fronta - nor

Zpadn

fronta - bezen

Zpadn

fronta - leden


Osvobozen eskoslovenska nebylo jen zleitost vojenskch operac spojenc, nbr i pedmtem

politickho zjmu velmoc. Skutenost, e v pedstavch J. V. Stalina plnila Rud armda v eskoslovensku

nejen funkci osvobozovac, nbr i roli politickou, byla jasn patrn ji z jednn sovtskch vojenskch

orgn na zem Podkarpatsk Rusi. Stalin si vyloil Beneovu ochotu uspodat pomry na Podkarpatsk

Rusi na zklad vle obyvatelstva jako souhlas s anex tohoto zem Sovtskm svazem. eskoslovensk

vlda se se situac na Podkarpatsk Rusi i s jejm odtrenm smila. Vydala si pouze formln odloen jejho

pipojen k sovtsk Ukrajin na dobu povlenou, nebo se obvala precedentu poruen hranic

pedmnichovskho eskoslovenska. Postoje eskoslovenskch politickch pedstavitel v zleitosti

Podkarpatsk Rusi ukzaly, jak se prohloubila zvislost eskoslovenska na SSSR, co bylo patnm

znamenm pro budoucnost. Podobn i na Slovensku vystupovaly orgny sovtsk armdy proti zjmm

eskoslovensk vldy a v ad ppad zasahovaly do vnitnch zleitost eskoslovenska. Sesazovaly a

ustanovovaly nrodn vbory, zatkaly a odvlkaly eskoslovensk obany do sovtskch tbor. Situace na

Slovensku byla komplikovna tm, e se zde ujala vldy Slovensk nrodn rada, kter zbavila jakchkoliv

pravomoc vldnho delegta eskoslovensk vldy a zaala prosazovat program socilnch reforem

vypracovan Komunistickou stranou Slovenska. Vkonnou moc pebraly nrodn vbory, program SNR

pedpokldal proveden pozemkov reformy a znrodnn podnik klovho vznamu. Zdrazoval, e

obnoven eskoslovensko je sttem dvou rovnoprvnch nrod, v praxi se vak Slovensk nrodn rada

neohlela na londnskou vldu.

V situaci, kdy pozice eskoslovensk vldy v Londn byla oslabena udlostmi na Podkarpatsk Rusi

i na Slovensku, dolo v beznu 1945 v Moskv k jednn o sestaven nov vldy s ast komunist a pijet

jejho programu. Na zem SR uskutenila Rud armda celkem est tonch operac. Pes nezjem

spojenc o podporu jakhokoliv vtho povstn v posledn fzi vlky vypuklo 1. kvtna 1945 v eskch

zemch spontnn povstn proti okupantm. Zaalo v Perov a ilo se rychle do dalch mst a obc. Do

Prahy dorazily rno 9. kvtna 1945 tankov jednotky Rud armdy a vyistily ji od zbytk neptel. Lide

esk! esk nrodn rada jako pedstavitelka revolunho hnut eskho lidu a jako zmocnnec vldy s.

republiky v Koicch, ujm se dnenm dnem moci vldn a vkonn na zem ech, Moravy a Slezska. Pod

dery hrdinnch spojeneckch armd a pod dery aktivnho odporu eskho lidu zanikl tak een

protektort echy a Morava, kter nm byl Nmci vnucen, a tm zanikla veker sprvn moc, vykonvan

protektortn vldou a nmeckmi ady... esk nrodn rada se obrac v tto historick chvli k eskmu

obyvatelstvu s vzvou, aby bylo v bojov pohotovosti a ekalo na dal pokyny a opaten esk nrodn

rady.

100 km 500 km 1500 km 3000 km

str. 25



VYSOK KOLA BSK - TU OSTRAVA FAST KATEDRA ARCHITEKTURYATT3 VEDOUC ATELIRU: ING. ARCH. JOSEF KISZKA 2012/2013 SSR 1945 - 1992

1 : 10 000 000

SSRSSR

19601970: Demokratizace a okupace vojsky Varavsk smlouvy

eskoslovensk socialistick republika vznikla zmnou nzvu[eskoslovensk republiky novou

stavou (viz stava eskoslovensk socialistick republiky. V n byly stanoveny nov sttn symboly, pevn

zakotven socialismus a vedouc loha Ks. Po obdob stalinismu a tuhho reimu v letech padestch

nastala jist zmna; krtk obdob tn v Sovtskm svazu v polovin edestch let vedlo i k uvolnn v

tehdej SSR. Dolo k povolen mnohch tehdejch regul, rehabilitovni byli nkte odsouzenci z

politickch proces. Hospodsky se zemi tak dailo, 60. lta vbec jako cel lze charakterizovat obdobm

ekonomickho rstu v cel Evrop, vchodn blok nevyjmaje. Postupn uvolovn pomr vedlo nakonec

a k Praskmu jaru v roce 1968. Pln demokratickho socialismu, ne nepodobn Gorbaovovperestrojce

vak vzbudil podezen z kontrarevoluce mezi konzervativnmi komunistickmi kruhy v Moskv. Nadje na

socialismus s lidskou tv tak Sovtskm svazem rzn ukoneny invaz stt Varavsk smlouvy, oficiln

nazvanou bratrsk internacionln pomoc. Tehdej eskoslovent politici (Alexander Dubek a dal)

museli ntlaku ustoupit. Nsledn okupace vedla k velkmu odporu veejnosti, kter vak nevystil v dn

vsledky; eskoslovensko se muselo smit s ptomnost vojsk SSSR. Srpnov okupace zmnila zcela pohled

eskoslovensk veejnosti na Sovtsk svaz; nyn byli Sovti vnmni jako okupanti; ne ji osvoboditel.

eskoslovensko-sovtsk ptelstv, tolik oficiln proklamovan, se do jist mry stalo przdnou frz,

charakterizujc tehdej dobu. 1. ledna1969 se eskoslovensko stalo federac dvou svrchovanch stt,

esk socialistick republiky a Slovensk socialistick republiky. V dob po roce 1968 odela tet vlna

emigrace. S nstupem Gustva Huska do ela KS nastalo definitivn obdob normalizace. Nsledujc dv

desetilet jsou oznaovna za vldu ed zny, vldu konformismu.

19701980: Normalizace a stagnace SSR

V 70. letech byl normalizan reim velmi siln. Dochzelo k mnohm istkm, hospodstv upadalo.

eskoslovensko vak doshlo jistch spch. Zaala se budovat dlnin s,metro, pehrady, velk

panelov sdlit a v roce1978 letl prvn eskoslovensk kosmonaut,Vladimr Remek, na palub sovtsk

kosmick lodi, do vesmru. Dal dleitou otzkou se stalaindustrializace Slovenska na vchod republiky

se budovaly rozshl prmyslov komplexy, z hospodskho hlediska vak pro ekonomiku SSR

neudriteln. Ve vrob hrl velkou rolitk prmysl, pipraven na monou vlenou vrobu.

Rostl vliv disentu a nevldnch organizac, mezi kter patila napklad Charta 77. Ta poukazovala na

poruovn lidskch prv v zemi, k nim se vlda SSR zavzala na mezinrodnch konferencch. Reim proti

tmto organizacm bojoval, napklad vytvoenm anticharty, co bylo sdruen umlc, kte oficiln tmto

vyjdili podporu tehdejmu reimu. Reim pedstavitele opozinch sil rznm zpsobem umloval,

zavral do vzen aj.

100 km 500 km 1500 km 3000 km

str. 26



VYSOK KOLA BSK - TU OSTRAVA FAST KATEDRA ARCHITEKTURYATT3 VEDOUC ATELIRU: ING. ARCH. JOSEF KISZKA 2012/2013 R 1993 - souasnost

1 : 10 000 000

RR

esko je geografick oznaen zem vnitrozemskho sttu esk republika lecho ve

stedn Evrop. Soused na zpad s Nmeckem (dlka hranice 810 km), na severu s Polskem (762

km), na vchod se Slovenskem (252 km) a na jihu s Rakouskem (466 km). Rozkld se na zem t

historickch zem (ech, Moravy a sti Slezska) na ploe 78 867 km2. V roce 2012v esku ilo

piblin 10,5 milionu obyvatel. Administrativn se dl na 14 samosprvnch kraj. Hlavnm

mstem je Praha. esk republika je demokratick prvn stt s liberlnm sttnm reimem[8] a

politickm systmem zaloenm na svobodn souti politickch stran a hnut. Hlavou sttu je

prezident republiky, vrcholnm zkonodrnm orgnem je dvoukomorov Parlament esk

republiky. esko je lenem OSN, NATO, OECD, WTO, Rady Evropy, OBSE, EEA, Evropsk celn unie,

EU, Schengenskho prostoru a Visegrdsk skupiny.

100 km 500 km 1500 km 3000 km

str. 27




ANALZYstr. 28

4,1 - 6,4



VYSOK KOLA BSK - TU OSTRAVA FAST KATEDRA ARCHITEKTURYATT3 VEDOUC ATELIRU: ING. ARCH. JOSEF KISZKA 2012/2013 KLIMATICK PODMNKY R

1 : 3 000 000

Prmrn ron teplota vzduchu v letech 1961 - 1990 [C] Prmrn ron hrny srek v letech 1961 - 1990 [mm]

9 - 10

8 - 9

5 - 6

4 - 5

0 - 3

3 - 4

7 - 8

6 - 7

> 1200

1000 - 1200

600 - 700

500 - 600

< 400

400 - 500

800 - 1000

700 - 800

3Nejvy 24hodinov koncentrace PM v roce 2010 [g/m ]10

11,5 - 13,9

9,0 - 11,4

4,1 - 6,4

6,5 - 8,9

14,0 - 19,7

3Ron prmrn koncentrace PM v roce 2010 [g/m ]10

4,1 - 6,4

11,5 - 13,9

9,0 - 11,4

4,1 - 6,4

6,5 - 8,9

14,0 - 19,7

4,1 - 6,4

20 km 300 km 900 km100 km 500 km 700 km

str. 29

Mra registrovan nezamstnanosti k 31. 12. 2010 [%]

11,5 - 13,9

9,0 - 11,4

4,1 - 6,4

6,5 - 8,9

14,0 - 19,7

21 000 - 21 999

20 500 - 20 999

19 450 - 19 999

20 000 - 20 499

30 028



VYSOK KOLA BSK - TU OSTRAVA FAST KATEDRA ARCHITEKTURYATT3 VEDOUC ATELIRU: ING. ARCH. JOSEF KISZKA 2012/2013 ZEMN ANALYTICK ROZBORY

1 : 3 000 000

Hrub domc produkt na 1 obyvatele v roce 2010 [tisc K] Prmrn hrub msn mzda fyzick osoby [K]

320 - 340

300 - 320

260 - 280

280 - 300

777

Trby za prodej vlastnch vrobk a slueb na 1 zamstnance v roce 2010 [K]

3 000 - 3 600

2 500 - 2 999

1 666

2 000 - 2 499

4 200 - 5 459

20 km 300 km 900 km100 km 500 km 700 km

str. 30

Prstek obyvatelstva na 1 000 obyvatel (prmr let 2006 - 2010) []

0,01 - 1,50

1,51 - 8,76

74,0 - 74,9

73,0 - 73,9

71,0 - 71,9

72,0 - 72,9

75,0 - 76,0




1 : 3 000 000

Nadje doit en pi narozen (prmr let 2006 - 2010) [roky] Nadje doit mu pi narozen (prmr let 2006 - 2010) [roky]

80,5 - 80,9

80,0 - 80,4

77,4 - 78,9

79,0 - 79,9

81,0 - 81,3

Neumstn uchazei o zamstnn na 1 voln pracovn msto k 31. 12. 2010

30,0 - 39,9

20,0 - 29,9

4,5 - 9,9

10,0 - 19,9

20 km 300 km 900 km100 km 500 km 700 km

str. 31

Prmrn dlka trvn 1 ppadu pracovn neschopnosti v roce 2010 [dny]

40,0 - 44,9

30,0 - 39,9

13,7 - 19,9

20,0 - 29,9

55,0 - 59,1




1 : 3 000 000

Komunln odpad na 1 obyvatele [kg] Zjitn trestn iny na 1 000 obyvatel v roce 2010

310 - 342

300 - 309

239 - 289

290 - 299

416

Podl orn pdy na zemdlsk pd [%]

75,0 - 84,5

65,0 - 74,9

35,3 - 40,0

60,0 - 64,9

85,0 - 88,7

50,0 - 54,9

45,0 - 49,9

20 km 300 km 900 km100 km 500 km 700 km

str. 32

60,0 - 64,9 %

65,0 - 76,9 %

Lom Kobeice

> 77,0 %



VYSOK KOLA BSK - TU OSTRAVA FAST KATEDRA ARCHITEKTURYATT3 VEDOUC ATELIRU: ING. ARCH. JOSEF KISZKA 2012/2013 PODL ZEMDLSK PDY NA ROZLOZE OBCE V ROCE 2007

1 : 100 000

< 33,0 %

33,0 - 45,9 %

46,0 - 59,9 %

OPAVA

Otice

Slavkov

Branka

u Opavy

Hradec nad Moravic

Oldiov

Hnvoice

KobeiceSluovice

Tebom

Sudice

Rohov

Strahovice

tpnovice

Bolatice

Bohuslavice

Zvada

P

Vesina Ha

ilheovice

Hlun

Dhylov

Ludgeovice

Markvartice

OSTRAVA

Bohumn

KozmiceDoln Beneov

Dobroslavice

Hj ve Slezsku

Velk Polom

Doln

Lhota

Hrabyn

BudioviceHorn

LhotaPust Polom

Kyjovice

Mokr

Lazce

Kravae

Velk

Hotice

Hluboec

Radu

Vrovice

ttina

Chucheln

Bl

1 km 5 km 15 km 30 km

str. 33



VYSOK KOLA BSK - TU OSTRAVA FAST KATEDRA ARCHITEKTURYATT3 VEDOUC ATELIRU: ING. ARCH. JOSEF KISZKA 2012/2013 PODL ORN PDY NA ZEMDLSK PD V OBCI V ROCE 2007

1 : 100 000

OPAVA

Otice

Slavkov

Branka

u Opavy

Hradec nad Moravic

Oldiov

Hnvoice

KobeiceSluovice

Tebom

Sudice

Rohov

Strahovice

tpnovice

Bolatice

Bohuslavice

Zvada

P

Vesina Ha

ilheovice

Hlun

Dhylov

Ludgeovice

Markvartice

OSTRAVA

Bohumn

KozmiceDoln Beneov

Dobroslavice

Hj ve Slezsku

Velk Polom

Doln

Lhota

Hrabyn

BudioviceHorn

LhotaPust Polom

Kyjovice

Mokr

Lazce

Kravae

Chucheln

Velk

Hotice

Hluboec

Radu

Vrovice

ttina

> 87,0 %

Lom Kobeice

20,0 - 44,9 %

45,0 - 69,9 %

70,0 - 77,9 %

Bl

1 km 5 km 15 km 30 km

str. 34

> 90,0 %

Lom Kobeice



VYSOK KOLA BSK - TU OSTRAVA FAST KATEDRA ARCHITEKTURYATT3 VEDOUC ATELIRU: ING. ARCH. JOSEF KISZKA 2012/2013 PODL PRODN KRAJINY NA ROZLOZE OBCE

1 : 100 000

OPAVA

Otice

Slavkov

Branka

u Opavy

Hradec nad Moravic

Oldiov

Hnvoice

KobeiceSluovice

Tebom

Sudice

Rohov

Strahovice

tpnovice

Bolatice

Bohuslavice

Zvada

P

Vesina Ha

ilheovice

Hlun

Dhylov

Ludgeovice

Markvartice

OSTRAVA

Bohumn

KozmiceDoln Beneov

Dobroslavice

Hj ve Slezsku

Velk Polom

Doln

Lhota

Hrabyn

BudioviceHorn

LhotaPust Polom

Kyjovice

Mokr

Lazce

Kravae

Chucheln

Velk

Hotice

Hluboec

Radu

Vrovice

ttina

60,0 - 89,9 %

< 14,9 %

15,0 - 39,9 %

40,0 - 59,9 %

Bl

1 km 5 km 15 km 30 km

str. 35



VYSOK KOLA BSK - TU OSTRAVA FAST KATEDRA ARCHITEKTURYATT3 VEDOUC ATELIRU: ING. ARCH. JOSEF KISZKA 2012/2013 MRA NEZAMSTNANOSTI K 31. 12. 2010

1 : 100 000

6,0 - 10,4 %

10,5 - 14,9 %

21,1 - 29,2 %

29,3 - 45,4 %

Lom Kobeice

OPAVA

Otice

Slavkov

Branka

u Opavy

Hradec nad Moravic

Oldiov

Hnvoice

KobeiceSluovice

Tebom

Sudice

Rohov

Strahovice

tpnovice

Bolatice

Bohuslavice

Zvada

P

Vesina Ha

ilheovice

Hlun

Dhylov

Ludgeovice

Markvartice

OSTRAVA

Bohumn

KozmiceDoln Beneov

Dobroslavice

Hj ve Slezsku

Velk Polom

Doln

Lhota

Hrabyn

BudioviceHorn

LhotaPust Polom

Kyjovice

Mokr

Lazce

Kravae

Velk

Hotice

Hluboec

Radu

Vrovice

ttina

15,0 - 21,0 %

Chucheln

Bl

1 km 5 km 15 km 30 km

str. 36



VYSOK KOLA BSK - TU OSTRAVA FAST KATEDRA ARCHITEKTURYATT3 VEDOUC ATELIRU: ING. ARCH. JOSEF KISZKA 2012/2013 PODL UCHAZE O ZAMSTNN VE VKU 50 A VCE LET K 31. 12. 2010

1 : 100 000

OPAVA

Otice

Slavkov

Branka

u Opavy

Hradec nad Moravic

Oldiov

Hnvoice

KobeiceSluovice

Tebom

Sudice

Rohov

Strahovice

tpnovice

Bolatice

Bohuslavice

Zvada

P

Vesina Ha

ilheovice

Hlun

Dhylov

Ludgeovice

Markvartice

OSTRAVA

Bohumn

KozmiceDoln Beneov

Dobroslavice

Hj ve Slezsku

Velk Polom

Doln

Lhota

Hrabyn

BudioviceHorn

LhotaPust Polom

Kyjovice

Mokr

Lazce

Kravae

Velk

Hotice

Hluboec

Radu

Vrovice

ttina

6,7 - 23,5 %

23,6 - 31,3 %

39,5 - 53,4 %

Lom Kobeice

31,4- 39,4 %

Chucheln

Bl

1 km 5 km 15 km 30 km

str. 37



VYSOK KOLA BSK - TU OSTRAVA FAST KATEDRA ARCHITEKTURYATT3 VEDOUC ATELIRU: ING. ARCH. JOSEF KISZKA 2012/2013 POET PRACOVNCH MST NA 100 EAO ZAMSTNANCH BYDLCCH V OBI (K ROKU 2001)

1 : 100 000

OPAVA

Otice

Slavkov

Branka

u Opavy

Hradec nad Moravic

Oldiov

Hnvoice

KobeiceSluovice

Tebom

Sudice

Rohov

Strahovice

tpnovice

Bolatice

Bohuslavice

Zvada

P

Vesina Ha

ilheovice

Hlun

Dhylov

Ludgeovice

Markvartice

OSTRAVA

Bohumn

KozmiceDoln Beneov

Dobroslavice

Hj ve Slezsku

Velk Polom

Doln

Lhota

Hrabyn

BudioviceHorn

LhotaPust Polom

Kyjovice

Mokr

Lazce

Kravae

Chucheln

Velk

Hotice

Hluboec

Radu

Vrovice

ttina

100,0 - 119,9

< 25,0

25,0 - 49,9

75,0 - 99,9

Bl

120,0 - 199,9

Lom Kobeice

50,0 - 74,9

1 km 5 km 15 km 30 km

str. 38



VYSOK KOLA BSK - TU OSTRAVA FAST KATEDRA ARCHITEKTURYATT3 VEDOUC ATELIRU: ING. ARCH. JOSEF KISZKA 2012/2013 PODL PRACOVNCH MST V PRIMRNM SEKTORU (K ROKU 2001)

1 : 100 000

OPAVA

Otice

Slavkov

Branka

u Opavy

Hradec nad Moravic

Oldiov

Hnvoice

KobeiceSluovice

Tebom

Sudice

Rohov

Strahovice

tpnovice

Bolatice

Bohuslavice

Zvada

P

Vesina Ha

ilheovice

Hlun

Dhylov

Ludgeovice

Markvartice

OSTRAVA

Bohumn

KozmiceDoln Beneov

Dobroslavice

Hj ve Slezsku

Velk Polom

Doln

Lhota

Hrabyn

BudioviceHorn

LhotaPust Polom

Kyjovice

Mokr

Lazce

Kravae

Chucheln

Velk

Hotice

Hluboec

Radu

Vrovice

ttina

25,0 - 34,9 %

< 5,0 %

5,0 - 9,9 %

15,0 -24,9 %

Bl

35,0 - 44,9 %

Lom Kobeice

10,0 - 14,9 %

1 km 5 km 15 km 30 km

str. 39



VYSOK KOLA BSK - TU OSTRAVA FAST KATEDRA ARCHITEKTURYATT3 VEDOUC ATELIRU: ING. ARCH. JOSEF KISZKA 2012/2013 PODL PRACOVNCH MST V SEKUNDRNM SEKTORU (K ROKU 2001)

1 : 100 000

OPAVA

Otice

Slavkov

Branka

u Opavy

Hradec nad Moravic

Oldiov

Hnvoice

KobeiceSluovice

Tebom

Sudice

Rohov

Strahovice

tpnovice

Bolatice

Bohuslavice

Zvada

P

Vesina Ha

ilheovice

Hlun

Dhylov

Ludgeovice

Markvartice

OSTRAVA

Bohumn

KozmiceDoln Beneov

Dobroslavice

Hj ve Slezsku

Velk Polom

Doln

Lhota

Hrabyn

BudioviceHorn

LhotaPust Polom

Kyjovice

Mokr

Lazce

Kravae

Chucheln

Velk

Hotice

Hluboec

Radu

Vrovice

ttina

45,0 - 54,9 %

< 15,0 %

15,0 - 24,9 %

35,0 - 44,9 %

Bl

55,0 - 64,9 %

Lom Kobeice

25,0 - 34,9 %

> 65,0 %

1 km 5 km 15 km 30 km

str. 40

> 70,0 %



VYSOK KOLA BSK - TU OSTRAVA FAST KATEDRA ARCHITEKTURYATT3 VEDOUC ATELIRU: ING. ARCH. JOSEF KISZKA 2012/2013 PODL PRACOVNCH MST V TERCIRNM SEKTORU (K ROKU 2001)

1 : 100 000

OPAVA

Otice

Slavkov

Branka

u Opavy

Hradec nad Moravic

Oldiov

Hnvoice

KobeiceSluovice

Tebom

Sudice

Rohov

Strahovice

tpnovice

Bolatice

Bohuslavice

Zvada

P

Vesina Ha

ilheovice

Hlun

Dhylov

Ludgeovice

Markvartice

OSTRAVA

Bohumn

KozmiceDoln Beneov

Dobroslavice

Hj ve Slezsku

Velk Polom

Doln

Lhota

Hrabyn

BudioviceHorn

LhotaPust Polom

Kyjovice

Mokr

Lazce

Kravae

Chucheln

Velk

Hotice

Hluboec

Radu

Vrovice

ttina

50,0 - 59,9 %

20,0 - 29,9 %

40,0 - 49,9 %

Bl

60,0 - 69,9 %

Lom Kobeice

30,0 - 39,9 %

1 km 5 km 15 km 30 km

str. 41



VYSOK KOLA BSK - TU OSTRAVA FAST KATEDRA ARCHITEKTURYATT3 VEDOUC ATELIRU: ING. ARCH. JOSEF KISZKA 2012/2013 PODL DOJDJCCH OSOB NA CELKOVM POTU PRACOVNCH MST (K ROKU 2001)

1 : 100 000

OPAVA

Otice

Slavkov

Branka

u Opavy

Hradec nad Moravic

Oldiov

Hnvoice

KobeiceSluovice

Tebom

Sudice

Rohov

Strahovice

tpnovice

Bolatice

Bohuslavice

Zvada

P

Vesina Ha

ilheovice

Hlun

Dhylov

Ludgeovice

Markvartice

OSTRAVA

Bohumn

KozmiceDoln Beneov

Dobroslavice

Hj ve Slezsku

Velk Polom

Doln

Lhota

Hrabyn

BudioviceHorn

LhotaPust Polom

Kyjovice

Mokr

Lazce

Kravae

Chucheln

Velk

Hotice

Hluboec

Radu

Vrovice

ttina

50,0 - 64,9 %

< 25,0 %

25,0 - 32,9 %

40,0 - 49,9 %

Bl

> 65 %

Lom Kobeice

33,0 - 39,9 %

1 km 5 km 15 km 30 km

str. 42



VYSOK KOLA BSK - TU OSTRAVA FAST KATEDRA ARCHITEKTURYATT3 VEDOUC ATELIRU: ING. ARCH. JOSEF KISZKA 2012/2013 PODL VYJDJCCH OSOB NA POTU EAO ZAMSTNANCH V OBCI (K ROKU 2001)

1 : 100 000

OPAVA

Otice

Slavkov

Branka

u Opavy

Hradec nad Moravic

Oldiov

Hnvoice

KobeiceSluovice

Tebom

Sudice

Rohov

Strahovice

tpnovice

Bolatice

Bohuslavice

Zvada

P

Vesina Ha

ilheovice

Hlun

Dhylov

Ludgeovice

Markvartice

OSTRAVA

Bohumn

KozmiceDoln Beneov

Dobroslavice

Hj ve Slezsku

Velk Polom

Doln

Lhota

Hrabyn

BudioviceHorn

LhotaPust Polom

Kyjovice

Mokr

Lazce

Kravae

Chucheln

Velk

Hotice

Hluboec

Radu

Vrovice

ttina

75,0 - 84,9 %

< 40,0 %

40,0 - 59,9 %

65,0 - 74,9 %

Bl

> 85 %

Lom Kobeice

60,0 - 64,9 %

1 km 5 km 15 km 30 km

str. 43



VYSOK KOLA BSK - TU OSTRAVA FAST KATEDRA ARCHITEKTURYATT3 VEDOUC ATELIRU: ING. ARCH. JOSEF KISZKA 2012/2013 PRSTEK / BYTEK OBYVATEL V LETECH 2005 - 2010

1 : 100 000

-7793 - -6

-5 - +5

6 - 49

50-199

200 - 499

Lom Kobeice

OPAVA

Otice

Slavkov

Branka

u Opavy

Hradec nad Moravic

Oldiov

Hnvoice

KobeiceSluovice

Tebom

Sudice

Rohov

Strahovice

tpnovice

Bolatice

Bohuslavice

Zvada

P

Vesina Ha

ilheovice

Hlun

Dhylov

Ludgeovice

Markvartice

OSTRAVA

Bohumn

KozmiceDoln Beneov

Dobroslavice

Hj ve Slezsku

Velk Polom

Doln

Lhota

Hrabyn

BudioviceHorn

LhotaPust Polom

Kyjovice

Mokr

Lazce

Kravae

Velk

Hotice

Hluboec

Radu

Vrovice

ttina

Chucheln

Bl

1 km 5 km 15 km 30 km

str. 44



VYSOK KOLA BSK - TU OSTRAVA FAST KATEDRA ARCHITEKTURYATT3 VEDOUC ATELIRU: ING. ARCH. JOSEF KISZKA 2012/2013 DOKONEN BYTY NA 1000 OBYVATEL (PRMR LET 2006 - 2010)

1 : 100 000

OPAVA

Otice

Slavkov

Branka

u Opavy

Hradec nad Moravic

Oldiov

Hnvoice

KobeiceSluovice

Tebom

Sudice

Rohov

Strahovice

tpnovice

Bolatice

Bohuslavice

Zvada

P

Vesina Ha

ilheovice

Hlun

Dhylov

Ludgeovice

Markvartice

OSTRAVA

Bohumn

KozmiceDoln Beneov

Dobroslavice

Hj ve Slezsku

Velk Polom

Doln

Lhota

Hrabyn

BudioviceHorn

LhotaPust Polom

Kyjovice

Mokr

Lazce

Kravae

Velk

Hotice

Hluboec

Radu

Vrovice

ttina

0,1 - 1,9

2,0 - 4,9

11,0 - 28,0

Lom Kobeice

5,0 - 10,9

Chucheln

Bl

1 km 5 km 15 km 30 km

str. 45



VYSOK KOLA BSK - TU OSTRAVA FAST KATEDRA ARCHITEKTURYATT3 VEDOUC ATELIRU: ING. ARCH. JOSEF KISZKA 2012/2013 DOSTUPNOST LKASK PRVN POMOCI V KM

1 : 100 000

OPAVA

Otice

Slavkov

Branka

u Opavy

Hradec nad Moravic

Oldiov

Hnvoice

KobeiceSluovice

Tebom

Sudice

Rohov

Strahovice

tpnovice

Bolatice

Bohuslavice

Zvada

P

Vesina Ha

ilheovice

Hlun

Dhylov

Ludgeovice

Markvartice

OSTRAVA

Bohumn

KozmiceDoln Beneov

Dobroslavice

Hj ve Slezsku

Velk Polom

Doln

Lhota

Hrabyn

BudioviceHorn

LhotaPust Polom

Kyjovice

Mokr

Lazce

Kravae

Chucheln

Velk

Hotice

Hluboec

Radu

Vrovice

ttina

20 -25

< 5

5 - 10

15 - 20

Bl

25 - 30

Lom Kobeice

10 - 15

1 km 5 km 15 km 30 km

str. 46



VYSOK KOLA BSK - TU OSTRAVA FAST KATEDRA ARCHITEKTURYATT3 VEDOUC ATELIRU: ING. ARCH. JOSEF KISZKA 2012/2013 PODMNKY PRO HOSPODSK ROZVOJ

1 : 100 000

OPAVA

Otice

Slavkov

Branka

u Opavy

Hradec nad Moravic

Oldiov

Hnvoice

KobeiceSluovice

Tebom

Sudice

Rohov

Strahovice

tpnovice

Bolatice

Bohuslavice

Zvada

P

Vesina Ha

ilheovice

Hlun

Dhylov

Ludgeovice

Markvartice

OSTRAVA

Bohumn

KozmiceDoln Beneov

Dobroslavice

Hj ve Slezsku

Velk Polom

Doln

Lhota

Hrabyn

BudioviceHorn

LhotaPust Polom

Kyjovice

Mokr

Lazce

Kravae

Chucheln

Velk

Hotice

Hluboec

Radu

Vrovice

ttina

Zhoren

Velmi dobr

Dobr

Prmrn

Bl

patn

Lom Kobeice

Zlepen

Velmi patn

1 km 5 km 15 km 30 km

str. 47



VYSOK KOLA BSK - TU OSTRAVA FAST KATEDRA ARCHITEKTURYATT3 VEDOUC ATELIRU: ING. ARCH. JOSEF KISZKA 2012/2013 SOUDRNOST SPOLEENSTV OBYVATEL

1 : 100 000

OPAVA

Otice

Slavkov

Branka

u Opavy

Hradec nad Moravic

Oldiov

Hnvoice

KobeiceSluovice

Tebom

Sudice

Rohov

Strahovice

tpnovice

Bolatice

Bohuslavice

Zvada

P

Vesina Ha

ilheovice

Hlun

Dhylov

Ludgeovice

Markvartice

OSTRAVA

Bohumn

KozmiceDoln Beneov

Dobroslavice

Hj ve Slezsku

Velk Polom

Doln

Lhota

Hrabyn

BudioviceHorn

LhotaPust Polom

Kyjovice

Mokr

Lazce

Kravae

Chucheln

Velk

Hotice

Hluboec

Radu

Vrovice

ttina

Zhoren

Velmi dobr

Dobr

Prmrn

Bl

patn

Lom Kobeice

Zlepen

Velmi patn

1 km 5 km 15 km 30 km

str. 48



VYSOK KOLA BSK - TU OSTRAVA FAST KATEDRA ARCHITEKTURYATT3 VEDOUC ATELIRU: ING. ARCH. JOSEF KISZKA 2012/2013 PZNIV IVOTN PODMNKY

1 : 100 000

OPAVA

Otice

Slavkov

Branka

u Opavy

Hradec nad Moravic

Oldiov

Hnvoice

KobeiceSluovice

Tebom

Sudice

Rohov

Strahovice

tpnovice

Bolatice

Bohuslavice

Zvada

P

Vesina Ha

ilheovice

Hlun

Dhylov

Ludgeovice

Markvartice

OSTRAVA

Bohumn

KozmiceDoln Beneov

Dobroslavice

Hj ve Slezsku

Velk Polom

Doln

Lhota

Hrabyn

BudioviceHorn

LhotaPust Polom

Kyjovice

Mokr

Lazce

Kravae

Chucheln

Velk

Hotice

Hluboec

Radu

Vrovice

ttina

Zhoren

Velmi dobr

Dobr

Prmrn

Bl

patn

Lom Kobeice

Zlepen

Velmi patn

1 km 5 km 15 km 30 km

str. 49




1 : 100 000

OPAVA

Otice

Slavkov

Branka

u Opavy

Hradec nad Moravic

Oldiov

Hnvoice

KobeiceSluovice

Tebom

Sudice

Rohov

Strahovice

tpnovice

Bolatice

Bohuslavice

Zvada

P

Vesina Ha

ilheovice

Hlun

Dhylov

Ludgeovice

Markvartice

OSTRAVA

Bohumn

KozmiceDoln Beneov

Dobroslavice

Hj ve Slezsku

Velk Polom

Doln

Lhota

Hrabyn

BudioviceHorn

LhotaPust Polom

Kyjovice

Mokr

Lazce

Kravae

Chucheln

Velk

Hotice

Hluboec

Radu

Vrovice

ttina

Hospodsk

rozvoj zem

ivotn

prosted

Bl

Lom Kobeice

Soudrnost

spoleenstv

obyvatel

NEJVCE PZNIV PODMNKY PRO1 km 5 km 15 km 30 km

str. 50




1 : 100 000

OPAVA

Otice

Slavkov

Branka

u Opavy

Hradec nad Moravic

Oldiov

Hnvoice

KobeiceSluovice

Tebom

Sudice

Rohov

Strahovice

tpnovice

Bolatice

Bohuslavice

Zvada

P

Vesina Ha

ilheovice

Hlun

Dhylov

Ludgeovice

Markvartice

OSTRAVA

Bohumn

KozmiceDoln Beneov

Dobroslavice

Hj ve Slezsku

Velk Polom

Doln

Lhota

Hrabyn

BudioviceHorn

LhotaPust Polom

Kyjovice

Mokr

Lazce

Kravae

Chucheln

Velk

Hotice

Hluboec

Radu

Vrovice

ttina

Hospodsk

rozvoj zem

ivotn

prosted

Bl

Lom Kobeice

Soudrnost

spoleenstv

obyvatel

NEJMN PZNIV PODMNKY PRO1 km 5 km 15 km 30 km

str. 51



VYSOK KOLA BSK - TU OSTRAVA FAST KATEDRA ARCHITEKTURYATT3 VEDOUC ATELIRU: ING. ARCH. JOSEF KISZKA 2012/2013 VODSTVO, LESY

1 : 100 000

Obce

Lesy

Vodstvo

Sttn hranice

Lom Kobeice

OPAVA

Hlun

OSTRAVA

1 km 5 km 15 km 30 km

str. 52



VYSOK KOLA BSK - TU OSTRAVA FAST KATEDRA ARCHITEKTURYATT3 VEDOUC ATELIRU: ING. ARCH. JOSEF KISZKA 2012/2013 CHRNN ZEM

1 : 100 000

Obce

Lesy

Chrnn

zem

Sttn hranice

eleznice

Dlnice

Silnice I. tdy


Ostatn silnice

Lom Kobeice

OPAVA

Hlun

OSTRAVA

Vodstvo

Hnvoice

Kobeice

Tebom

Sudice

Rohov

Strahovice

Bolatice

Kravae

tpnovice

1 km 5 km 15 km 30 km

ciborzyce

Wielkie

str. 53



VYSOK KOLA BSK - TU OSTRAVA FAST KATEDRA ARCHITEKTURYATT3 VEDOUC ATELIRU: ING. ARCH. JOSEF KISZKA 2012/2013 PODDOLOVAN ZEMN PLOCHA

1 : 100 000

Obce

Lesy

Poddolovan

zemn plocha

Sttn hranice

eleznice

Dlnice

Silnice I. tdy


Ostatn silnice

Lom Kobeice

OPAVA

Hlun

OSTRAVA

Vodstvo

Hnvoice

Kobeice

Tebom

Sudice

Rohov

Strahovice

Bolatice

Kravae

tpnovice

1 km 5 km 15 km 30 km

ciborzyce

Wielkie

str. 54

Dobv. prostory

neten



VYSOK KOLA BSK - TU OSTRAVA FAST KATEDRA ARCHITEKTURYATT3 VEDOUC ATELIRU: ING. ARCH. JOSEF KISZKA 2012/2013 DOBVAC PROSTORY

1 : 100 000

Obce

Lesy

Dobvac

prostory ten

Sttn hranice

eleznice

Dlnice

Silnice I. tdy


Ostatn silnice

Lom KobeiceOPAVA

Hlun

OSTRAVA

Vodstvo

Hnvoice

Kobeice

Tebom

Sudice

Rohov

Strahovice

Bolatice

Kravae

tpnovice

1 km 5 km 15 km 30 km

ciborzyce

Wielkie

str. 55



VYSOK KOLA BSK - TU OSTRAVA FAST KATEDRA ARCHITEKTURYATT3 VEDOUC ATELIRU: ING. ARCH. JOSEF KISZKA 2012/2013 CHRNN LOISKOV ZEM

1 : 100 000

Obce

Lesy

Chrnn

loiskov zem

Sttn hranice

eleznice

Dlnice

Silnice I. tdy


Ostatn silnice

Lom Kobeice

OPAVA

Hlun

OSTRAVA

Vodstvo

Hnvoice

Kobeice

Tebom

Sudice

Rohov

Strahovice

Bolatice

Kravae

tpnovice

1 km 5 km 15 km 30 km

ciborzyce

Wielkie

str. 56



VYSOK KOLA BSK - TU OSTRAVA FAST KATEDRA ARCHITEKTURYATT3 VEDOUC ATELIRU: ING. ARCH. JOSEF KISZKA 2012/2013 NEROSTN SUROVINY

1 : 100 000

Obce

Lesy

Sdrovec

Sttn hranice

eleznice

Dlnice

Silnice I. tdy


Ostatn silnice

Lom Kobeice

OPAVA

Hlun

OSTRAVA

Vodstvo

Hnvoice

Kobeice

Tebom

Sudice

Rohov

Strahovice

Bolatice

Kravae

tpnovice

1 km 5 km 15 km 30 km

Cihlsk

surovina

Psky sklsk a

slvrensk

trkopsky

Droba

Psek,

trkopsek

ern uhl

ciborzyce

Wielkie

str. 57



VYSOK KOLA BSK - TU OSTRAVA FAST KATEDRA ARCHITEKTURYATT3 VEDOUC ATELIRU: ING. ARCH. JOSEF KISZKA 2012/2013 VSLEDKY ANALZ

VELK PODL ZEMDLSK PDY DOBR DOPRAVN DOSTUPNOST VELK POET VCCH

VYSOK NEZAMSTNANOST NEDOSTATEK PRACOVNCH MST PRSTEK OBYVATEL VLIVEM SUBURBANIZACE

str. 58




LOKALITAstr. 59

DOPRAVN DOSTUPNOST1 : 1 500 000SDROVCOV LOM KOBEICE



Moravskosl. kraj

Dlnice

Rychlost. silnice

Silnice I. tdy

Racibrz

Gliwice

RybnikKatowice

SosnowiecPrudnik

Opava

Krnov

Ostrava

Frdek-Mstek

Olomouc

Brno

Plze

Hradec Krlov

Pardubice

50 km

25 km

100 km

Msta

Lom Kobeice

Letit

Praha

10 km 150 km 450 km50 km 250 km 350 km

str. 60



VYSOK KOLA BSK - TU OSTRAVA FAST KATEDRA ARCHITEKTURYATT3 VEDOUC ATELIRU: ING. ARCH. JOSEF KISZKA 2012/2013 DOPRAVN DOSTUPNOST - OPAVA

1 : 10

att3 - sádrovcový lom kobeřice

Documents