Austrlie - Australsk spoleenstvHlavn msto:CanberraRozloha:7 692 030 km (6. na svt)Mount Kosciuszko (2228 m) je nejvy horou pevninsk sti Poet obyvatel:21 152 000 (52. na svt) - 2,75 ob. / km (224. na svt)Kontinent Austrlie, Tasmnie a mnostvm mench ostrov v Jinm, Indickm a Tichm ocenupobe je dlouh 25 760 kilometrSttn zzenkonstitun monarchieV Austrlii ij obyvatel pevn ve velkch pobench mstech jako Sydney, Melbourne, Brisbane, Perth, Adelaide a Darwin.

Historie1.ledna 1901 se est koloni stalo federac m byl vytvoen Australsk svaz. Od t doby v Austrlii funguje stabiln liberln demokratick politick systm podobn politickmu systmu Kanady a dalch zem. Jmno Austrlie je odvozeno z latinskho slova Australis znamenajcho na jihulidskho osdlen australskho kontinentu je odhadovno na 42 000 a 48 000 letmoeplavci: Willem Jansz (1606), James Cook (1770)objevy jeho expedice pak daly podnt k vytvoen trestaneck kolonie.

Austrlie je zem mnoha nrod.Pichzej sem lid tm z celho svta-hlavn z Asie. V Austrlii se vs nezeptaj odkud jste,ale kde mte sv koeny.Austrlie je est nejvt zem svta a zrove nejmenm kontinentem. Je tak nejne poloenm a nejsum svtadlem. Vce jak dv tetiny zemskho povrchu tvo pout a polopout, kter jsou soustedny pevn ve vnitrozem.Austrlie m pomrn mlo ek. Zem je sice protkna spletitou st koryt,ale ty se pln jen v obdob de.Austrlie neoplv ani pohomi, kter jsou soustedny pevn na vchod.kolstv:Zkladn a stedn vzdln je bezplatn a koln dochzka je povinn do 15 let.Mrn klima m pouze jihovchodn st kontinentu, pedevm podl pobe. V severn sti zem je klima tropick, vegetace se zde skld z detnch i obyejnch les a mangrovovch bain. Jako celek je klima velmi ovlivnno ocenen vetn jevu El Nio zpsobujcho pravideln sucha a seznnch systm tlakovch ni z nich vznikaj cyklny.Geografie

Velk psen pouErozn tvary na pouti

kol: Popite nsledujc kontinenty a oceny

Administrativn uspodnkol: Ve kolnm atlasu najdte tyto regiony a zakreslete do seitu.

Klimatick zny Austrliekol: Na map Biosfra uri a najdi tyto klimatick zny.

HospodstvAustrlie je vyspl prmyslov a zemdlsk stt s bohatmi zsobami a vznamnou tbou nerostnch surovinT se kvalitn ern uhl v Novm Jinm Walesu a Queenslandu, hnd uhl ve Victorii, elezn ruda v Zpadn Austrlii, dle bauxit, ropa, zemn plyn, olovo, zinek, cn, m, mangan, zlato (3. msto na svt, 10,1% svtov produkce), stbro, diamanty, nikl, platina, palladium, zirkon, rutil, ilmenit, sl, uran a oply. Mezi nejdleitj prmyslov odvtv pat hutnictv (surov elezo, ocel, barevn kovy a hlink), petrochemie (rafinrie ropy), chemie (plastick hmoty, kyseliny, superfosfty), strojrenstv (vroba aut), textiln a potravinsk prmysl. Nejdleitj prmyslov centra jsou v aglomeracch Sydney a Melbourne a tak ve velkch mstech Brisbane, Perth, Adelaide, Newcastle a Geelong. Vznamn je vroba elektrick energie.

Orn pda zaujm jen 6,5 %, louky a pastviny 54 % a lesy 19 % plochy zem. Sklz se penice, jemen, oves, re, cukrov ttina, bavlna, lutniny, brambory, sorgo, zelenina, ovoce, slunenice, epka, sja, vinn hrozny, chmel a tabk.

Nejdleitj pro ivoinou vrobu je chov ovc (produkce surov a pran vlny, ovch k), dle skotu, prasat, kon a drbee a rybolov.

T se devoZemdlstvZ dvodu rozlehlosti zem m velk vznam zejmna leteck a silnin doprava a tak eleznin.

Dleit je obchodn lostvo. Doprava

Fauna a flraNejznmj australsk fauna zahrnuje ptakoitn (ptakopyska a jeury), velk mnostv vanatc vetn klokan, koaly a wombata nebo ptk (napklad emu, ledci). Dingo byl do Austrlie zavleen austronsany obchodujcmi s pvodnmi obyvateli okolo roku 4000 p. n. l. Mnoho rostlin i ivoich vyhynulo brzy po zahjen lidskho osdlovn, mnoho dalch vyhynulo po pchodu Evropan (napklad vakovlk).

Cestovn ruchV Austrlii se nachz nejvt monolit na svt-jeho nzev je Ayers Rock, nebo domorod a asi znmj oznaen ULURU.Dnes u n do ve 348 metr,ale pedpokld se,e tm,jak vtr rozfoukv okoln zeminu,jeho vka neustle poroste.Hora ULURU se rozprostr na 3,3 kilometrech tverench.

Velk Barirov tes2600 kilometr dlouh etz korlovch ostrov,kter se thne podl pobe Austrlie od obratnku Kozoroha a na severu kon tam,co zan Papua Nov Guinea.Vzdlenost od pobe se pohybuje mezi 25-300 kilometry.Vlet k tmto tesm vm nabdnou v kadm pmoskm mst.tes je star pouze 600 000 let.

Opera v SydneyStavba se potkala s mnoha problmy, a u technickho, ale i politickho rzu. Sm Utzon se na stavb pestal podlet v roce 1966, pro neustl spory s vldou Novho Jinho Walesu. Stavba byla svena australskm architektm, kte ne vdy respektovali Utzonovy projekty, co se projevilo obzvlt na interirech. Pvodn rozpoet 7 000 000 australskch dolar byl mnohonsobn pekroen, nklady se vyplhaly a na 102 milin. Stavba byla dokonena v roce 1973

koly:Najdte dal turisticky zajmav oblasti Austrlie.Zjistte jak ivoin druhy ij v dan oblasti a pro se tyto druhy nerozily do ostatnch st svta.K jakmu elu byl tento kontinent pouvn za vldy Velk Britnie?Co je to Commonwealth?

Zdrojewww.wikipedia.czwww.australiaonline.cz/ zapadni-australiehttp://animals-blue-planet.blog.cz/en/1004/sucha-pousthttp://www.horice.org/cz/clanky/australie-diashow-leose-simanka/www.jindrichpolak.wz.cz

*