b.2 vyhodnocenÍ ÚzemÍ z hlediska ppo...tabulka . b2-1: dlouhodobé prmrné msíní a roní...

B.2 VYHODNOCENÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA PPO

Studie ochrany p�ed povodn�mi na území Zlínského kraje

B2 - 2

Obsah: strana: B2-

B.2 Vyhodnocení území z hlediska PPO................................................................3 B.2.1 Srážkoodtokové pom�ry území...................................................................... 3

B.2.1.1 Zhodnocení srážkoodtokových pom�r� v díl�ích povodích....................... 3 Oblast povodí Dyje ..................................................................................................... 4

B.2.1.1.1 Kyjovka – po obec Muchnice.......................................................... 4 Oblast povodí Moravy ................................................................................................ 5

B.2.1.1.2 Morava – od Krom��íže po profil pod Olšavou ............................... 5 B.2.1.1.3 Be�va po soutok s Juhyní .............................................................. 6 B.2.1.1.4 Mošt�nka – od obce �íkovice po soutok se Svodnicí ................... 22 B.2.1.1.5 Rusava – po soutok s Moravou.................................................... 23 B.2.1.1.6 Kotojedka – po soutok s Moravou ................................................ 24 B.2.1.1.7 D�evnice – po soutok s Moravou .................................................. 25 B.2.1.1.8 B�eznice – po soutok s Moravou .................................................. 26 B.2.1.1.9 Olšava – po soutok s Moravou..................................................... 27 B.2.1.1.10 Vlára po státní hranice ................................................................ 28

B.2.1.2 Srážkoodtokové pom�ry a jejich dopad na pr�b�h povodn� .................. 29 B.2.2 Stav ochrany p�ed povodn�mi ..................................................................... 30

B.2.2.1 Oblasti s urychleným odtokem srážkových vod a nedostate�nou mírou akumulace vody ........................................................................... 31

B.2.2.2 Vztah mezi srážkami a výškou odtoku.................................................... 32 B.2.2.3 Reten�ní schopnost stávajících vodních nádrží a rybník� ...................... 32 B.2.2.4 Místa omezující pr�to�nost koryt vodních tok� a údolních niv ................ 33 B.2.2.5 Kapacity koryt vodních tok�.................................................................... 38

B.2.3 Extrémní povod�ové situace........................................................................ 38 B.2.3.1 Historické povodn�................................................................................. 38 B.2.3.2 Povode� 1997........................................................................................ 40 B.2.3.3 Povode� 2006........................................................................................ 41

B.2.4 Historická protipovod�ová opat�ení ............................................................ 42 B.2.4.1 Protipovod�ová opat�ení na �ece Morav�............................................... 42 B.2.4.2 Protipovod�ová opat�ení na �ece Be�v�................................................. 43

B.2.5 Porovnání historických a aktuálních hydrologických dat QN..................... 43 B.2.6 Záplavová území (ZÚ) ................................................................................... 44

B.2.6.1 Legislativní p�edpisy p�i stanovování a vyhlašování ZÚ.......................... 44 B.2.6.2 Stanovená záplavová území ve Zlínském kraji....................................... 45

B.2.7 PPO na drobných vodních tocích ................................................................ 46 B.2.7.1 Zem�d�lská vodohospodá�ská správa ................................................... 46 B.2.7.2 Lesy �eské republiky, s.p. ..................................................................... 48

B.2.8 PPO z hlediska významných vodohospodá�ských spole�ností ................ 48 B.2.8.1 Zlínská vodárenská a.s. ......................................................................... 49 B.2.8.2 VAK Vsetín a.s....................................................................................... 50 B.2.8.3 VAK Krom��íž a.s................................................................................... 50 B.2.8.4 Slovácké vodovody a kanalizace, a.s. .................................................... 51

B.2.9 Vyhodnocení území z hlediska erozních proces�....................................... 51 B.2.9.1 Vodní eroze............................................................................................ 51 B.2.9.2 V�trná eroze .......................................................................................... 53


B2 - 3

B.2 Vyhodnocení území z hlediska PPO

B.2.1 Srážkoodtokové pom�ry území

Obsahem této kapitoly Studie je zhodnocení srážko-odtokových pom�r� ve 29 vybraných profilech (povodích) Zlínského kraje, vycházejícíc z analýzy t�icetiletého období (1961-90) režimu srážek a pr�tok� v síti stanic pobo�ek �HMÚ. Pro �ást zam��enou na vyhodnocení extrémních srážkoodtokových situací byly základním podkladem publikované zprávy o povodních v povodí �eky Moravy, p�edevším pak o pr�b�hu povodn� z �ervence 1997. Data a poznatky uvád�né v této kapitole se územn� týkají povodí zasahujících do území okres� Krom��íž, Uherské Hradišt�, Zlín a Vsetín.

Zpracování srážkoodtokových charakteristik území Zlínského kraje pro pot�eby této Studie

zadal její zpracovatel specializovanému pracovišti �eského hydrometeorologického ústavu (�HMÚ) - pobo�kám Brno a Ostrava v �len�ní: �HMÚ Brno

- díl�í �ásti povodí Kyjovky – po obec Muchnice, - Moravy - od soutoku s Hanou po soutok s D�evnicí, - Moravy - od soutoku s D�evnicí po soutok se Svodnicí - Rusavy, - D�evnice, - B�eznice - Olšavy po soutok s Moravou

�HMÚ Ostrava

- povodí Be�vy po soutok s Juhyní Zpracované hydrologické studie srážkoodtokových pom�r� pro jednotlivá díl�í povodí jsou

rovn�ž podkladem pro identifikaci oblastí s nedostate�nou mírou akumulace a urychleným odtokem srážkových vod. D�ležité výstupy jsou uvedeny v následujících kapitolách.

B.2.1.1 Zhodnocení srážkoodtokových pom�r� v díl�ích povodích

�eka Morava je z hlediska pr�to�ného množství (tedy vodnosti toku) nejvýznamn�jším vodním tokem na území Zlínského kraje . Podle standardního období (1931-80) �iní její pr�m�rný pr�tok p�i vtoku na území Zlínského kraje 49,6 m3/s a v profilu , kde �eka Morava opouští hranice okresu Uherské Hradišt� je pr�m�rný pr�tok z téhož období cca 59,4 m3/s . Všechny p�ítoky Moravy z území Zlínského kraje p�ispívají souhrnn� pr�m�rným pr�tokem cca 23,6 m3/s, což je asi 39,7 % pr�toku Moravy v profilu výtoku ze Zlínského kraje. Pr�m�rná srážka na tomto území (spadajícím do povodí Moravy) �iní cca 758 mm, pr�m�rný sou�initel odtoku �iní cca 23,5 %.

�eka Be�va je druhým nejvýznamn�jším tokem území je, Zlínský kraj opouští pod soutokem s Juhyní (u obce Choryn�). Hodnocené povodí po záv�rový profil má plochu 988,47 km2. Jejími hlavními zdrojnicemi jsou Vsetínská a Rožnovská Be�va, které se stékají u Valašského Mezi�í�í. Pr�m�rný ro�ní pr�tok pod místem, kde Be�va opouští Zlínský kraj, je 12,8 m3/s. P�i pr�m�rné ro�ní srážce na povodí S = 916 mm dosahuje v pramenných partiích pr�m�rný srážkový úhrn obou zdrojnic dokonce 1070 mm.

�eka Vlára má v hrani�ním profilu se Slovenskem (pod zaúst�ním p�ítoku Vlárka) pr�m�rný pr�tok 3,065 m3/s, p�i pr�m�rné výšce srážek na povodí S = 829 mm. Pr�m�rný sou�initel odtoku z tohoto povodí �iní 36,1 %.


B2 - 4

�eka Kyjovka má v profilu, kterým opouští okres Krom��íž pr�m�rný pr�tok cca 0,2 m3/s a pr�m�rná výška srážek na povodí k tomuto profilu �iní S = 655 mm. Pr�m�rný sou�initel odtoku z plochy povodí ke stejnému profilu �iní cca 14,3 % .

Rozložení pr�m�rných ro�ních srážkových úhrn� v dlouhodobých normálech je v regionu

Zlínského kraje velmi nerovnom�rné. Nejvíce srážek p�ipadá na horské oblasti v povodí Be�vy, nejmén� na jižní nížinatá území okresu Uherské Hradišt� v deš�ovém stínu okolních vrchovin a pahorkatin. Rozp�tí se pohybuje od pr�m�rných srážek ve výši 560 mm do hodnot p�esahujících 1100 mm. Z horských poloh na vrcholech h�eben� a poloh p�ilehlých náv�trných úbo�í existuje ale velmi málo stani�ních m��ení, takže úvahy o skute�n� nejvyšších pr�m�rných ro�ních úhrnech jsou zatíženy nejistotou plynoucí z reziduálního rozptylu v korela�ních vztazích mezi nadmo�skou výškou a pr�m�rnou ro�ní výškou srážek.

Oblast povodí Dyje

B.2.1.1.1 Kyjovka – po obec Muchnice

Povodí Kyjovky odvod�uje jihozápadní výb�žek území okresu Krom��íž do povodí �eky Dyje. Povodí až do profilu hráze VD Kory�any je p�evážn� zalesn�né. Pr�toky pod hrází VD jsou významn� ovlivn�né. Nejv�tší povodn� jsou deš�ové z letních p�ívalových srážek a vydatných dlouhodobých deš��. Vliv zalesn�ní na extrémní odtoky se projevuje málo, v d�sledku vysoké svažitosti terénu a nižší propustnosti podloží. Stoletý specifický odtok v profilu pod obcí Stupava (neovlivn�ný) dosahuje hodnoty 2,001 m3/s*km2.

Tabulka �. B2-1: Dlouhodobé pr�m�rné m�sí�ní a ro�ní charakteristiky za období 1961-1990 v povodí Kyjovky v Kory�anech pod p�ehradou

M�síc Charakteristika

I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. rok

Pr�tok [m3*s-1] 0,044 0,086 0,115 0,122 0,091 0,087 0,044 0,042 0,031 0,031 0,037 0,049 0,064

Specifický odtok [l*s-1*km2]

1,619 3,137 4,205 4,468 3,324 3,193 1,626 1,533 1,128 1,151 1,356 1,805 2,36

Podíl Pm/Pr [%] 6 6 5,2 7,3 11,2 14,2 10,9 10 7,3 6,7 8,1 7,1

Podíl Hom/Hor [%] 5,7 11 14,7 15,7 11,6 11,2 5,7 5,4 4 4 4,6 6,3

Podle ro�ního chodu pr�m�rných m�sí�ních pr�tok� jsou nejvodn�jšími m�síci b�ezen a duben. V dubnu odte�e 14,1% a v b�eznu 13,09 % z ro�ního odtoku. Nejmén� vody te�e v �ece v m�síci zá�í, je to pouze 4,1 % z ro�ního odtoku. Podle ro�ního chodu srážek p�ipadá na b�ezen 5,2 a na duben 7,3 % z ro�ního srážkového úhrnu. V m�síci zá�í pr�m�rn� spadne asi 7,3 % z ro�ního srážkového úhrnu. Nejvíce naprší v m�síci �ervnu, kdy spadne asi 14,2 % z ro�ního srážkového úhrnu.


B2 - 5

Graf �. B2-1: Podíl dlouhodobých m�sí�ních úhrn� srážek a odtok� k ro�ním za období 1961-1990 v povodí Kyjovky v Kory�anech pod p�ehradou

0.0

2.0

4.0

6.0

8.0

10.0

12.0

14.0

16.0

18.0

I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII.m�síc

podí

l m�sí�ní

ch o

dtok�

a s

ráže

k z

ro�ní

ch ú

hrn�

[%]

Podíl m�sí�ních úhrn�srážek z ro�ních

Podíl m�sí�ních odtok� zro�ních

Oblast povodí Moravy

B.2.1.1.2 Morava – od Krom��íže po profil pod Olšavou

Pro povod�ový režim na samotném toku Moravy je rozhodující vliv povodí Be�vy a p�ítok� Moravy z Jeseník�. P�i typickém pr�b�hu povodní p�edbíhá vlna z Be�vy vlnu z horního povodí Moravy a kulmina�ní pr�tok se v d�sledku rozliv� transformuje na nižší hodnoty od soutoku s Be�vou až po soutok s Dyjí. Je to ur�itá anomálie, která u jiných velkých tok� na daném území nebývá tak patrná. P�i jarních povodních s náhlým táním sn�hových zásob (bez p�edchozích oblev) ale bývá patrný nár�st kulmina�ního pr�toku s rostoucí plochou povodí (typické to bylo za povodn� na ja�e 2006). Stoletý specifický odtok na �ece Morav� ve Zlínském kraji se pohybuje v mezích od 0,122 m3/s*km2 (profil Krom��íž) až do 0,095 m3/s*km2 (profil Morava pod Olšavou).

Tabulka �. B2-2: Dlouhodobé pr�m�rné m�sí�ní a ro�ní charakteristiky za období 1961-1990 v povodí Moravy pod Olšavou

M�síc

Charakteristika I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. rok

Pr�tok [m3*s-1] 55,943 72,731 108,25 101,12 69,723 60,282 49,218 42,962 28,517 31,314 42,026 62,485 60,309

Specifický odtok [ l*s-1*km2] 6,396 8,316 12,376 11,561 7,972 6,892 5,627 4,912 3,261 3,58 4,805 7,144 6,895

Podíl Pm/Pr [%] 5,7 5,6 5,4 7,1 11 13,4 11,5 10,8 7,6 6,6 8,1 7,2

Podíl Hom/Hor [%] 7,7 10 15 13,9 9,6 8,3 6,8 5,9 3,9 4,3 5,8 8,6


B2 - 6

Graf �. B2-2: Podíl dlouhodobých m�sí�ních úhrn� srážek a odtok� k ro�ním za období 1961-1990 v povodí Moravy pod Olšavou

0,0

2,0

4,0

6,0

8,0

10,0

12,0

14,0

16,0


podí

l m�sí�ní

ch o

dtok�

a s

ráže

k z

ro�ní

ch

úhrn�

[%]



Velké povodn� z tání sn�hu obvykle trvají i déle než 1 m�síc a �asto p�echázejí do typu

povodní sn�ho-deš�ových. Vyzna�ují se velkými objemy odteklé vody a typický tvar povod�ové vlny mívá n�kolik kulmina�ních vrchol�. Letní povodn� jsou nej�ast�jší v m�sících �ervnu a �ervenci a jejich výskyt je vázán na n�kolikadenní vydatné dešt� s celkovým úhrnem deš�ových srážek, který v horních �ástech povodí významn� p�esáhne 100 mm. Velmi nebezpe�né jsou zejména tehdy, když dojde k opakování vydatných deš�� v dob�, kdy ješt� neopadnou vody z p�edchozí povodn� na normální hodnoty (tedy nap�íklad do týdne až 10 dn� po p�edchozí kulminaci). Srážky potom vypadnou do ješt� nasyceného povodí a i menší srážkový úhrn má výraznou odezvu ve vzestupu pr�tok�.

V profilu Morava pod Olšavou odte�e v nejvodn�jším m�síci (b�eznu) 14,9 %

z pr�m�rného ro�ního odtoku, b�eznový úhrn srážek však p�edstavuje pouze 5,4 % z ro�ního pr�m�rného úhrnu. V pr�m�rn� nejmén� vodném m�síci (zá�í) odte�e pouze 4,3 % z pr�m�rného ro�ního odtoku a spadne asi 6,6 % z pr�m�rného ro�ního úhrnu srážek. Na srážky nejbohatší je m�síc �erven, kdy spadne v pr�m�ru 13,4 % srážek z ro�ního pr�m�rného úhrnu. Ro�ní chod obou porovnávaných veli�in podle jednotlivých m�síc� je znázorn�n na grafu �. B2-2. V zimních a jarních m�sících je chod obou porovnávaných ukazatel� opa�ný, v lét� a na podzim má shodný trend. Podobné pr�b�hy výše uvedených ukazatel� jsou typické i pro ostatní díl�í povodí okres� Krom��íž, Uherské Hradišt� a Zlín.

B.2.1.1.3 Be�va po soutok s Juhyní

Be�va je se svým povodím ve Zlínském kraji nejvýznamn�jším p�ítokem Moravy. S ohledem na tento fakt byly srážkoodtokové pom�ry vyhodnoceny detailn�ji v porovnání s povodími dalších p�ítok� Moravy ve Zlínském kraji.

Pro zpracování povodí �eky Be�vy byly vybrány vodom�rné profily Vsetín na Vsetínské Be�v� a Valašské Mezi�í�í na Rožnovské Be�v�. Dále byly srážkoodtokové vztahy hodnoceny v nepozorovaných profilech v horních �ástech povodí Vsetínské Be�vy nad Jezerním potokem a Rožnovské Be�vy nad p�ítokem Kobylská. Záv�rovým hodnoceným profilem byl profil spojené Be�vy pod soutokem Rožnovské a Vsetínské Be�vy (Obrázek �. B2-1).


B2 - 7

Obrázek �. B2-1: Hodnocené profily v povodí Be�vy na podklad� reliéfní mapy

�eka Be�va je nejv�tším levostranným p�ítokem Moravy, hodnocené povodí po záv�rový profil má plochu 988,47 km2. Jejími hlavními zdrojnicemi jsou Vsetínská a Rožnovská Be�va, které se stékají u Valašského Mezi�í�í. Ob� pramení pod vrcholovou skupinou Vysoké (1024 m n.m.) v Hostýnsko-vsetínské hornatin�. Delší z obou zdrojnic je Vsetínská Be�va (57,8 km), která te�e nejprve k jihozápadu a tvo�í hranici mezi Javorníky a Hostýnskou-vsetínskou hornatinou. U Ústí se odklání v pravém úhlu k severozápadu. Nejv�tšími p�ítoky jsou zleva Senice a zprava Byst�i�ka. Údolí kratší zdrojnice, Rožnovské Be�vy (35,6 km), je zahloubeno do Rožnovské brázdy, tvo�ící hranici mezi Radhoš�skou hornatinou na severu a Vsetínskou hornatinou na jihu.

Srážkoodtokové vztahy v povodí v pr�b�hu povodní byly hodnoceny na základ�

pozorovaných povod�ových vln v hodinovém kroku a m��ených srážek ve srážkom�rných stanicích jednotlivých díl�ích povodí. Pro zpracování uvedených vztah� bylo využito jednotné období let 1981-2006, a to s ohledem na �asový prostor analýzy a na dostupnost údaj� o hodinových pr�tocích za povodní. V uvedeném období byly k dispozici povod�ové vlny, jejichž kulminace byla v�tší než tzv. p�lletá voda (dále jen Q1/2). Analýza byla provedena na základ� pozorovaných vln ve vodom�rných stanicích Velké Karlovice, Vsetín, Horní Be�va, Valašské Mezi�í�í a Teplice.

Nejv�tším problém analýzy srážkoodtokových vztah� v pr�b�hu povodní je ur�ení p�í�inné srážky. Byly využity m��ené údaje ze srážkom�rných stanic v jednotlivých díl�ích povodích. V letních obdobích byl p�í�inný déš� ve stanicích zachycen a k porovnání množství spadlé vody a odtoku povodní nic nebránilo, potíže však v n�kterých p�ípadech nastávaly za povodní podmín�ných táním sn�hu. Zde je obtížné ur�it množství vody ze sn�hové pokrývky, které se podílí na povod�ové vln�. Jednozna�n� to bylo možné ur�it za jarní povodn� 2006, kdy byly krom� deš�ových srážek spo�ítány i vodní hodnoty sn�hu k jednotlivým vodom�rným stanicím.

Za hodnocené období prob�hla významná (historická) povode� v �ervenci 1997. Doba opakování této povodn� se pohybovala od Q10 (H. Be�va) do Q100-200 (V. Mezi�í�í). P�ed rokem 1981 jsou v databázi �HMÚ uloženy n�které povod�ové vlny ze stanice Teplice. Z hlediska dosaženého kulmina�ního pr�toku byly p�ed hodnoceným obdobím ve 20. století nejvýznamn�jší povodn� z �ervence 1903, �ervence 1907, kv�tna 1911, �ervence 1919, srpna 1925, zá�í 1937 a �ervence 1939.


B2 - 8

Obrázek �. B2-2: Dlouhodobý pr�m�rný ro�ní úhrn srážky v povodí Be�vy za období 1961-1990

Operativní informace o vodních stavech a pr�tocích zpracovává pro stanice Vsetín,

Valašské Mezi�í�í a Teplice Regionální p�edpov�dní pracovišt� (RPP) pobo�ky �HMÚ v Ostrav�. P�edpov�di pr�tok� jsou pro profil Dluhonice (záv�rová stanice Be�vy) po�ítány srážkoodtokovým modelem Hydrog-S na 48 hodin dop�edu. Využívá se p�itom m��ených dat ze srážkom�rných a vodom�rných stanic a také radarových odhad� srážek. Údaje jsou mimo jiné zve�ej�ovány na internetových stránkách �HMÚ.

Povodí Vsetínské Be�vy nad Jezerním potokem o ploše 68,25 km2 zahrnuje pramennou

�ást toku. Má �lenitý hornatinný reliéf pat�ící ke geomorfologickému celku Javorníky. Pr�m�rná nadmo�ská výška povodí je 744 m n.m.. Nejvyšších výšek povodí dosahuje na jihovýchod� vrcholem Velký Javorník (1071 m n.m.). Pr�m�rný sklon povodí je 15. Pr�tokové charakteristiky byly vypo�teny z dat nam��ených ve stanici Velké Karlovice. Srážkov� je tato �ást povodí velmi bohatá. Dlouhodobý ro�ní úhrn srážek p�esahuje 1050 mm. Pokud jde o rozložení srážek b�hem roku, nejmenší úhrn byl zjišt�n v b�eznu, kdy spadlo pouze 6% z celoro�ního úhrnu. Naopak maximální dlouhodobý m�sí�ní úhrn se vyskytl v �ervnu (12,4% z celoro�ního úhrnu). Pom�r mezi maximálním a minimálním úhrnem srážky p�esahuje hodnotu 2, což znamená, že v b�eznu zde v pr�m�ru spadne mén� než polovina �ervnových srážek.

Vsetínská Be�va nad Jezerním potokem

Na rozdíl od rozd�lení srážek b�hem roku, nastal nejv�tší dlouhodobý Qm za hodnocené období v b�eznu a dubnu, kdy pr�toky p�esáhly o 80% pr�m�rný ro�ní pr�tok. P�í�inou takto vysokých hodnot pr�tok� je tání sn�hové pokrývky ve vyšších pásmech Javorník� a Hostýnsko-vsetínské hornatiny. Z celoro�ního množství odte�e za jarní m�síce (b�ezen-kv�ten) více než 38%, naopak na podzim (zá�í až listopad) pouze 16% s minimem v zá�í.


B2 - 9

Tabulka �. B2-3: Dlouhodobé pr�m�rné m�sí�ní a ro�ní charakteristiky za období 1961-1990 v povodí Vsetínské Be�vy nad Jezerním potokem



Pr�tok [m3*s-1] 0,865 1,16 2,06 2,12 1,18 1,12 1,08 0,874 0,6 0,724 0,934 1,3 1,17

Specifický odtok [ l*s-1*km2]

12,7 17,0 30,1 31,1 17,3 16,4 15,8 12,8 8,8 10,6 13,7 19,0 17,1

Podíl Pm/Pr [%] 7,5 6,5 6,0 6,4 9,0 12,4 10,9 9,6 7,4 6,5 8,6 9,5

Podíl Hom/Hor [%] 6,2 8,3 14,7 15,1 8,4 8,0 7,7 6,2 4,3 5,2 6,7 9,2

Pro analýzu díl�ího povodí Vsetínské Be�vy, které je omezeno p�ítokem Jezerního

potoka, byly využity údaje o povodních pozorovaných ve vodom�rné stanici Velké Karlovice. V rámci výše uvedeného období byly vybrány vlny, které p�esahovaly Q1/2 a sou�asn� byly zaznamenány i ve vodom�rné stanici Vsetín na témže toku. Celkem se jednalo o 24 vln, z nichž 13 prob�hlo v letní �ásti roku a 11 v zimní �ásti roku. Pr�b�h t�chto vln má pom�rn� prudký nástup i pokles. V�tšinou s jedním vrcholem, výjimkou byl rok 1997, kdy hlavní vlna m�la vrcholy t�i v závislosti na spadlých srážkách a odezv� povodí.

Z hlediska dosažené kulminace prob�hla nejv�tší povode� v roce 1996 (viz graf �. B2-5),

nejv�tší objem i p�í�innou srážku (v�etn� vodní hodnoty tajícího sn�hu) však m�la jarní povode� z roku 2006. Odtokové koeficienty se pohybovaly v rozmezí od 0,21 (�ervenec 2000) do 0,73 (b�ezen 1992). Z hlediska dosažených dob opakování kulmina�ního pr�toku (QN) bylo nejvíce z hodnocených vln v rozmezí Q1-Q2, kulminace z let 1996 a 1997 se blížily Q20.

Graf �. B2-3: Dlouhodobý pr�m�rný m�sí�ní pr�tok, srážka a odtok za období 1961-1990 v povodí

Vsetínské Be�vy nad Jezerním potokem

0

0.5

1

1.5

2

2.5

I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII.

m�síc

pr�

tok

[m3 .s

-1]

0

20

40

60

80

100

120

140

sráž

ka, o

dtok

[mm

]Srážka

Odtok

Pr�tok


B2 - 10

Graf �. B2-4: Podíl dlouhodobých m�sí�ních úhrn� srážek a odtok� k ro�ním za období 1961-1990 v povodí Vsetínské Be�vy nad Jezerním potokem

0.0

2.0

4.0

6.0

8.0

10.0

12.0

14.0

16.0


m�síc

podí

l m�

sí�

ních

odt

ok�

a s

ráže

k z

ro�

ních

úh

rn�

[%]

Podíl m�sí�ních úhrn� srážek zro�ních


Graf �. B2-5: Nejv�tší povod�ové vlny Vsetínské Be�vy ve Velkých Karlovicích (1981-2006)

0

5

10

15

20

25

30

35

40

45

50

55

60

65

1 25 49 73 97 121

145

169

193

217

241

265

289

313

337

361

385

409

433

457

481

Trvání [hod.]

Q [m

3 .s-1

]

6.-17.8.1985

25.-29.6.1987

4.-14.9.1996

4.-24.7.1997

23.-26.8.2005

Vzájemný vztah p�í�inných srážek a odtokové výšky povodní ukazuje ur�itou závislost odtoku vody na spadlých srážkách, i když výchozí podmínky v povodí mohou být u každé povodn� odlišné. U podobného vyjád�ení vztahu mezi spadlými srážkami a velikosti kulmina�ního pr�toku je relativn� veliký rozptyl hodnot. P�i tém�� stejné srážce m�žeme tedy


B2 - 11

o�ekávat r�znou hodnotu kulminace a nejv�tší p�í�inná srážka nemusí sou�asn� znamenat nejv�tší kulminaci, tak jak tomu bylo p�i jarní povodni 2006.

Vsetínská Be�va po profil vodom�rné stanice Vsetín

Vodom�rná stanice Vsetín se nachází zhruba ve st�ední �ásti toku. Povodí, které tato stanice uzavírá, má plochu 505,60 km2. Obdobn� jako u výše ležícího profilu nad Jezerním potokem se vyzna�uje �lenitým vrchovinným reliéfem s pr�m�rnou nadmo�skou výškou 608 m n.m. a pr�m�rným sklonem 14. V uvažovaném povodí se na levostranném p�ítoku Stanovnici nachází vodní dílo Karolinka. Hlavním ú�elem nádrže je akumulace vody pro vodárenský odb�r pro zásobování Vsetínska a Vlárska. Provozem této nádrže však hydrologický režim Vsetínské Be�vy, na úrovni pr�m�rných m�sí�ních a ro�ních pr�tok�, není výrazn� ovlivn�n. Svým celkovým objemem by nádrž byla schopna zadržet pouze 3,5% z celkového ro�ního odtoku z povodí po profil Vsetín.

Dlouhodobý ro�ní srážkový úhrn je zde o 14 % nižší než u výše posuzovaného profilu a

dosahuje nejmenší hodnoty ze všech hodnocených profil� v povodí Be�vy – 907 mm. D�vodem je srážkov� chudší oblast Moravsko-slovenských Karpat, ve které se nachází povodí levostranné p�ítoku Vsetínské Be�vy, Senice. Rozložení srážek b�hem roku je zde totožné s rozložením v horní �ásti povodí – maximum v �ervnu, minimum v b�eznu. Také zde je rozkolísanost srážkové �innosti, vyjád�ená pom�rem maximálního k minimálnímu úhrnu srážky, vysoká p�esahující hodnotu 2.

Nejv�tší Qm byly dosaženy v b�eznu, nejmenší v zá�í. Na rozdíl od horního povodí

Vsetínské Be�vy nad Jezerním potokem, zde došlo k posunu nejvodn�jšího m�síce z dubna na b�ezen. P�í�inou jsou zvýšené odtoky z tání sn�hové pokrývky ve st�edních a nižších nadmo�ských výškách, k nimž dochází d�íve než ve výše položených �ástech povodí. V nejvodn�jším období únor-duben odtéká tém�� 40% z celoro�ního množství, naopak v podzimním období (zá�í-listopad) pouze 14%. Pr�m�rný ro�ní specifický odtok je o 22% menší než u horní �ásti povodí. Tabulka �. B2-4: Dlouhodobé pr�m�rné m�sí�ní a ro�ní charakteristiky za období 1961-1990 v

povodí Vsetínské Be�vy v profilu vodom�rné stanice Vsetín



Pr�tok [m3*s-1] 5.65 7.71 12.9 11.1 6.75 6.58 5.67 4.67 2.95 3.53 5.04 7.88 6.70

Specifický odtok [ l*s-1*km2] 11.2 15.2 25.5 22.0 13.3 13.0 11.2 9.2 5.8 7.0 10.0 15.6 13.3

Podíl Pm/Pr [%] 6.9 6.3 5.9 6.7 9.5 12.3 11.4 10.1 7.4 6.6 8.5 8.7

Podíl Hom/Hor [%] 7.0 9.6 16.0 13.9 8.4 8.2 7.0 5.8 3.7 4.4 6.3 9.8

Zhodnocení srážkoodtokových vztah� v díl�ím povodí Vsetínská Be�va ve Vsetín� v

pr�b�hu povodní bylo analyzováno z dat nam��ených v tamní vodom�rné stanici. Byly použity stejné vlny jako v p�ípad� Velkých Karlovic.

Rozložení letních a zimních povodní z�stalo stejné, ale jejich pr�b�h se již odlišuje.

Jednoduché jednovrcholové vlny se sice také vyskytují, avšak typi�t�jší za�íná být rozeklání vrcholu hlavní vlny na díl�í nástupy a poklesy zp�sobené odezvou povodí na chod srážek a vlivem p�ítok� z mezipovodí, jak je tomu nap�. u vln z roku 1985 �i 1997. Krom� vlastního toku Vsetínské Be�vy se na tvaru vln ve Vsetín� mohou významn�ji podílet také její p�ítoky, zejména Senice. U vlny z roku 2006 je zachyceno st�ídavé zv�tšení odtoku p�es den a zmenšení odtoku v noci p�i poklesu teploty. Z hlediska dosažené kulminace prob�hla nejv�tší


B2 - 12

povode� v roce 1997 (viz graf �. B2-8), nejv�tší objem m�la jarní povode� z roku 2006, avšak nejv�tší p�í�inná srážka vypadla v �ervenci 1997. Odtokové koeficienty se pohybovaly v rozmezí od 0,24 (�ervenec 2000) do 0,74 (b�ezen 1992). Tedy v obdobném rozsahu jako u Velkých Karlovic. Z hlediska dosažených dob opakování kulmina�ního pr�toku (QN) bylo nejvíce z hodnocených vln v rozmezí Q1-Q2, kulminace z �ervence 1997 se blížila Q20.


Vsetínské Be�vy v profilu vodom�rné stanice Vsetín

0

2

4

6

8

10

12

14


m�síc

pr�

tok

[m3 .s

-1]

0

20

40

60

80

100

120

sráž

ka, o

dtok

[mm

]

Srážka

Odtok

Pr�tok

Graf �. B2-7: Podíl dlouhodobých m�sí�ních úhrn� srážek a odtok� k ro�ním za období 1961-1990 v povodí Vsetínské Be�vy v profilu vodom�rné stanice Vsetín

0.0

2.0

4.0

6.0

8.0

10.0

12.0

14.0

16.0

18.0


m�síc

podí

l m�

sí�

ních

odt

ok�

a s

ráže

k z

ro�

ních

úh

rn�

[%]




B2 - 13

Graf �. B2-8: Nejv�tší povod�ové vlny Vsetínské Be�vy ve Vsetín� (1981-2006)

0

20

40

60

80

100

120

140

160

180

200

220

240

260

280

300

320

1 25 49 73 97 121

145

169

193

217

241

265

289

313

337

361

385

409

433

457

481

505

Trvání [hod.]

Q [

m3 .s

-1]

6.-17.8.1985

26.-30.6.1987

4.-14.9.1996

3.-24.7.1997

25.3-15.4.2006

Závislost velikosti odtoku na množství p�í�inných srážek již není tak jednozna�ná jako u

Velkých Karlovic. V oblasti vyšších srážek jsou významné také okamžité fyzickogeografické podmínky povodí, zejména nasycenost p�dy. Podobné vyjád�ení vztahu mezi spadlými srážkami a velikosti kulmina�ního pr�toku ukazuje relativn� veliký rozptyl hodnot. P�i tém�� stejné srážce m�žeme tedy o�ekávat, tak jako tomu bylo v p�ípad� Karlovic, r�znou hodnotu kulminace. Je to dáno okamžitým stavem povodí v pr�b�hu povodn� (ro�ní doba, vlastnosti p�dy, intenzita srážky atd.).

Rožnovská Be�va nad p�ítokem Kobylská

Zájmové území pokrývá pramennou �ást povodí Rožnovské Be�vy o ploše 31,21 km2. Nedaleko nad hodnoceným profilem se nachází vodom�rná stanice Horní Be�va, ze které byly pr�tokové hodnoty odvozeny. Uvedené povodí má velmi �lenitý vrchovinný reliéf pat�ící k horské �ásti Západních Beskyd. Ty zde zastupují geomorfologické celky Moravskoslezské Beskydy (Radhoš�ská hornatina) na severu a Hostýnsko-vsetínská hornatina (Vsetínská hornatina) v jižní polovin� povodí. Hranici mezi ob�ma celky tvo�í Rožnovská brázda, do níž je zahloubeno údolí Rožnovské Be�vy. Nejvyšších nadmo�ských výšek dosahuje oblast Vsetínské hornatiny vrcholící na jihovýchod� kopcem Vysoká (1024 m n.m.). Pr�m�rná nadmo�ská výška povodí je 707 m n.m. a pr�m�rný sklon dosahuje 13,4. Na horním toku Rožnovské Be�vy je postaveno vodní dílo Horní Be�va, jehož hlavním ú�elem je nalepšování pr�tok� pro vodárenský odb�r v prameništi Rožnov a rekrea�ní využití. Kompenza�ní ovlivn�ní se projevuje p�edevším v obdobích minimálních vodností. V rozsahu pr�m�rných m�sí�ních a ro�ních pr�tok� je ovlivn�ní zanedbatelné (nádrž je schopna svým celkovým objemem zadržet pouze 3 % z celoro�ního odtoku).


B2 - 14

Tabulka �. B2-5: Dlouhodobé pr�m�rné m�sí�ní a ro�ní charakteristiky za období 1961-1990 v povodí Rožnovské Be�vy v profilu nad Kobylskou



Pr�tok [m3*s-1] 0.477 0.586 1.048 1.224 0.651 0.623 0.683 0.575 0.379 0.369 0.438 0.706 0.647


15.3 18.8 33.6 39.2 20.9 20.0 21.9 18.4 12.2 11.8 14.0 22.6 20.7

Podíl Pm/Pr [%] 7.1 6.5 5.9 6.3 8.9 12.2 11.1 9.8 7.3 6.3 8.6 9.0

Podíl Hom/Hor [%] 6.1 7.5 13.5 15.8 8.4 8.0 8.8 7.4 4.9 4.8 5.6 9.1

Hodnocené povodí z hlediska srážkových úhrn� dosahuje nejvyšších hodnot z celého

území povodí Be�vy. Je to dáno p�edevším vysokými úhrny v horském pásu Radhoš�ské hornatiny, kde dlouhodobá ro�ní srážka dosahuje ve vrcholových �ástech povodí až 1500 mm.

Pr�m�rný ro�ní srážkový úhrn na povodí je 1071 mm. Také zde se b�hem roku maximální m�sí�ní úhrny srážek vyskytly v �ervnu, minimální v b�eznu. Porovnání maximálního úhrnu (�erven) k minimálnímu (b�ezen) dává obdobné výsledky jako v p�edchozích povodích.

Také z pohledu odtok� pat�í pramenná �ást Rožnovské Be�vy k nejvýznamn�jším. Dlouhodobý ro�ní odtok zde dosáhl za období 1961-1990 hodnoty 666 mm, což je o 17% více než v pramenném povodí Vsetínské Be�vy nad Jezerním potokem. Pr�tokov� nejvodn�jším m�sícem v roce je b�ezen, minimální hodnoty Qm se vyskytly v �íjnu. Jejich pom�r (3,3) je nejnižší ze všech hodnocených povodí, což znamená, že odtok je zde nejvyrovnan�jší. Zatímco v jarních m�sících (b�ezen-kv�ten) odte�e 38%, na podzim (srpen-�íjen) pak 17% z celoro�ního množství. Hodnota pr�m�rného specifického odtoku je ve všech m�sících p�evážn� o dost vyšší než v ostatních hodnocených profilech. Jeho pr�m�rná ro�ní hodnota p�esahuje 20 l.s-1km2 což je o 17% více než v horním povodí Vsetínské Be�vy. Graf �. B2-9: Dlouhodobý pr�m�rný m�sí�ní pr�tok, srážka a odtok za období 1961-1990 v povodí

Rožnovské Be�vy v profilu nad Kobylskou

0.0

0.2

0.4

0.6

0.8

1.0

1.2

1.4


m�síc

pr�

tok

[m3 .s

-1]

0

20

40

60

80

100

120

140sr

ážka

, odt

ok [m

m]

Srážka

Odtok

Pr�tok


B2 - 15

Graf �. B2-10: Podíl dlouhodobých m�sí�ních úhrn� srážek a odtok� k ro�ním za období 1961-1990 v povodí Rožnovské Be�vy v profilu nad Kobylskou

0.0

2.0

4.0

6.0

8.0

10.0

12.0

14.0

16.0

18.0


m�síc

podí

l m�

sí�

ních

odt

ok�

a s

ráže

k z

ro�

ních

úh

rn�

[%]



Pro analýzu srážkoodtokových pom�r� díl�ího povodí Rožnovské Be�vy nad p�ítokem

Kobylská v pr�b�hu povodní, byly využity údaje o povodních pozorovaných ve vodom�rné stanici Horní Be�va. V rámci výše uvedeného období byly vybrány vlny, které p�esahovaly Q1/2 a sou�asn� byly zaznamenány i ve vodom�rné stanici Valašské Mezi�í�í. Celkem se jednalo o 30 vln, z nichž 19 prob�hlo v letní �ásti roku a 11 v zimní �ásti roku. Oproti Be�v� Vsetínské bylo na tomto toku zaznamenáno o 6 vln více, a všechny z nich prob�hly v lét�. Letní povod�ový režim na Rožnovské Be�v� p�evažoval. Pr�b�h hodnocených vln má pom�rn� prudký nástup i pokles. Hlavní vlna povodn� z roku 1997 m�la dva tém�� samostatné vrcholy. Jelikož stanice zaznamenává údaje v profilu pod vodním dílem (VD) Horní Be�va, jsou u n�kterých vln patrné manipulace na p�ehrad�. Z hlediska dosažené kulminace prob�hla nejv�tší povode� v roce 1985 (viz graf �. B2-10), nejv�tší objem m�la vlna z roku 1997, ale nejvyšší p�í�inná srážka (v�etn� vodní hodnoty tajícího sn�hu) byla zaznamenána p�i jarní povodni 2006. Odtokové koeficienty se pohybovaly v rozmezí od 0,27 (duben 2000) do 0,87 (srpen 1985). Z hlediska dosažených dob opakování kulmina�ního pr�toku (QN) bylo nejvíce z hodnocených vln v rozmezí Q1-Q2, kulminace z roku 1985 se blížila Q20.

A�koliv se jedná o horskou �ást povodí, není zde jednozna�ná závislost v množství spadlých srážek a jím vyvolaného odtoku vody za povodní. Je to zp�sobeno transformací vlny pr�chodem VD Horní Be�va a p�ípadnými manipulacemi na tomto VD. Podobné vyjád�ení vztahu mezi spadlými srážkami a velikosti kulmina�ního pr�toku ukazuje relativn� veliký rozptyl hodnot. P�i tém�� stejné srážce m�žeme tedy o�ekávat r�znou hodnotu kulminace. Krom� p�írodních podmínek povodí v dob� povodní se zde uplat�uje i ur�itý vliv VD na velikost dosažené kulminace.


B2 - 16

Graf �. B2-11: Nejv�tší povod�ové vlny Rožnovské Be�vy v Horní Be�v� (1981-2006)

0

2

4

6

8

10

12

14

16

18

20

22

24

26

28

30

1 25 49 73 97 121

145

169

193

217

241

265

289

313

337

361

385

409

433

457

Trvání [hod.]

Q [

m3 .s

-1]

10.-13.3.1981

6.-12.8.1985

26.-28.6.1987

5.-13.9.1996

4.-23.7.1997

Rožnovská Be�va po profil vodom�rné stanice Valašské Mezi�í�í

Vodom�rná stanice Valašské Mezi�í�í se nachází nad soutokem Rožnovské a Vsetínské Be�vy. Uzavírá povodí Rožnovské Be�vy o ploše 252, 40 km2. Pr�m�rná nadmo�ská výška povodí je 561 m n.m. a pr�m�rný sklon 11,5.

P�estože dlouhodobý srážkový úhrn (971 mm) p�evyšuje o 7% hodnotu v povodí Vsetínské Be�vy po profil Vsetín, v podzimním a zimním období jsou m�sí�ní úhrny tém�� vyrovnané. Maximální srážky se b�hem roku vyskytují v �ervnu, minima byla zaznamenána v b�eznu. Pom�r mezi maximálním a minimálním úhrnem srážky p�esahuje i zde hodnotu 2.

Tabulka �. B2-6: Dlouhodobé pr�m�rné m�sí�ní a ro�ní charakteristiky za období 1961-1990

v povodí Rožnovské Be�vy v profilu vodom�rné stanice Valašské Mezi�í�í



Pr�tok [m3*s-1] 2.97 3.58 6.26 5.64 3.97 3.77 3.93 3.23 1.71 1.83 2.45 3.91 3.60


11.8 14.2 24.8 22.4 15.7 14.9 15.6 12.8 6.8 7.2 9.7 15.5 14.3

Podíl Pm/Pr [%] 6.1 6.1 5.6 6.6 9.7 12.5 11.9 10.6 7.3 6.0 8.1 7.8

Podíl Hom/Hor [%] 6.9 8.3 14.5 13.0 9.2 8.7 9.1 7.5 4.0 4.2 5.7 9.0

Nejv�tší pr�m�rné m�sí�ní pr�toky byly zjišt�ny v b�eznu, což znamená, že podobn� jako

u Vsetínské Be�vy zde došlo oproti horní �ásti povodí k posunu maximální hodnoty Qm z dubna na b�ezen. Dlouhodobý ro�ní odtok se po sm�ru toku postupn� snížil o více než 30% na hodnotu 459 mm. Z tohoto množství odte�e v jarních m�sících (b�ezen-kv�ten) tém�� 37%, naopak na podzim (zá�í-�íjen) pouze 14%. Pr�m�rný specifický odtok zde dosahuje 14,3 l.s-

1km2, což je o 8% více než u profilu Vsetín. Avšak podobn� jako u rozložení srážek i u této hodnoty byly výrazn�jší specifické odtoky zaznamenány v letních m�sících. Ve zbývající �ásti


B2 - 17

roku jsou spíše vyrovnané, v zimních m�sících dokonce nižší než v povodí Vsetínské Be�vy k profilu Vsetín.


Rožnovské Be�vy v profilu vodom�rné stanice Valašské Mezi�í�í

0.0

1.0

2.0

3.0

4.0

5.0

6.0

7.0


m�síc

pr�

tok

[m3 .s

-1]

0

20

40

60

80

100

120

140

sráž

ka, o

dtok

[mm

]

Srážka

Odtok

Pr�tok

Rožnovská Be�va po profil vodom�rné stanice Valašské Mezi�í�í byla v rámci

srážkoodtokových vztah� v pr�b�hu povodní vyhodnocena z dat nam��ených v této stanici. Za výše uvedené období byly použity stejné povod�ové epizody jako v p�ípad� stanice Horní Be�va. Na pr�b�h vln již nemá VD Horní Be�va žádný vliv. �áste�n� m�že pr�b�h vlny ovlivnit n�který z p�ítok� Rožnovské Be�vy. Nástup vln je relativn� prudký, pokles již pozvoln�jší. Nejv�tší povode� zde prob�hla v lét� 1997. Hlavní vlna m�la t�i vrcholy. Dva podružné vrcholy byly krom� obnovené srážkové �innosti zp�sobeny i p�ítokem z mezipovodí.

Graf �. B2-13: Podíl dlouhodobých m�sí�ních úhrn� srážek a odtok� k ro�ním za období 1961-1990 v

povodí Rožnovské Be�vy v profilu vodom�rné stanice Valašské Mezi�í�í

0.0

2.0

4.0

6.0

8.0

10.0

12.0

14.0

16.0


m�síc

podí

l m�

sí�

ních

odt

ok�

a s

ráže

k z

ro�

ních

úh

rn�

[%]




B2 - 18

Z hlediska dosažené kulminace prob�hla nejv�tší povode� v roce 1997 (viz graf �. B2-14).

Tato povod�ová vlna m�la sou�asn� i nejv�tší objem a nejvyšší p�í�innou srážku. Odtokové koeficienty se pohybovaly v rozmezí od 0,31 (srpen 1984) do 0,85 (�ervenec 1997). Tedy v obdobném rozsahu jako u Horní Be�vy. Z hlediska dosažených dob opakování kulmina�ního pr�toku (QN) bylo taktéž nejvíce z hodnocených vln v rozmezí Q1-Q2, kulminace z roku 1997 však p�ekra�ovala stoletou vodu.

Graf �. B2-14: Nejv�tší povod�ové vlny Rožnovské Be�vy ve Valašském Mezi�í�í (1981-2006)

0

50

100

150

200

250

300

350

400

450

500

1 25 49 73 97 121

145

169

193

217

241

265

289

313

337

361

385

409

433

457

481

505

Trvání [hod.]

Q [m

3 .s-1

]

10.-18.7.1982

6.-15.8.1985

23.-31.5.1990

5.-14.9.1996

4.-25.7.1997

Závislost odtoku povod�ové vlny na p�í�inné srážce je lepší než v p�ípad� Horní Be�vy. Potvrzuje se tak domn�nka o vlivu VD Horní Be�va na odtok. Závislost velikosti kulmina�ního pr�toku na spadlé srážce je, stejn� jako u ostatních hodnocených profil�, sporná. Na vrchol vlny má krom� vlastní srážky vliv �ada dalších p�írodních �initel�, které mohou být p�i každé povodni jiné.


B2 - 19

Be�va po záv�rový profil pod soutokem Vsetínské a Rožnovské Be�vy

Povodí pod soutokem obou zdrojnic má plochu 988,47 km2. Celkový charakter reliéfu se pohybuje od hornatinného v horních �ástech povodí Rožnovské a Vsetínské Be�vy až po pahorkatinný v dolní �ásti obou povodí. Pr�m�rná nadmo�ská výška povodí je 562 m n.m., pr�m�rný sklon dosahuje 12,6. Na území zájmového povodí se nachází celkem t�i vodní díla (Karolinka, Horní Be�va a Byst�i�ka), která jsou sou�ástí vodohospodá�ské soustavy povodí Moravy. Jejich hlavním ú�elem je vodárenské využití. Všechny nádrže svými celkovými objemy jsou schopny zadržet cca 3% celkového ro�ního odtoku z uvedeného povodí Be�vy tzn. svým provozem ovliv�ují hydrologický režim Be�vy nepatrn�. Tabulka �. B2-7: Dlouhodobé pr�m�rné m�sí�ní a ro�ní charakteristiky za období 1961-1990 v

povodí Be�vy v profilu pod soutokem Vsetínské a Rožnovské Be�vy



Pr�tok [m3*s-1] 10.7 14.3 23.6 20.5 13.5 13.0 12.0 9.84 5.78 6.58 9.25 14.5 12.8

Specifický odtok [ l*s-1*km2] 10.8 14.5 23.8 20.8 13.6 13.2 12.2 10.0 5.9 6.7 9.4 14.7 12.9

Podíl Pm/Pr [%] 6.5 6.2 5.8 6.7 9.7 12.4 11.6 10.3 7.4 6.4 8.3 8.3

Podíl Hom/Hor [%] 7.0 9.3 15.3 13.4 8.8 8.5 7.8 6.4 3.8 4.3 6.0 9.5

Srážkové charakteristiky v tomto povodí vystihují srážkové pom�ry v povodích obou

zdrojnic. Dlouhodobý pr�m�rný ro�ní srážkový úhrn je, vlivem srážkov� bohatšího povodí Rožnovské Be�vy, vyšší než u výše položeného profilu Vsetín na Vsetínské Be�v�. Maximální srážky se vyskytují v lét� (�erven-srpen), kdy spadne tém�� 35% z celoro�ního úhrnu. V jarních m�sících (únor-duben) byly naopak zjišt�ny nejmenší srážky a to 19% z celkové ro�ní srážky. Pom�r mezi maximální srážkou v �ervnu a minimální v b�eznu je vyšší než 2.

Graf �. B2-15: Dlouhodobý pr�m�rný m�sí�ní pr�tok, srážka a odtok za období 1961-1990 v povodí Be�vy v profilu pod soutokem Vsetínské a Rožnovské Be�vy

0.0

5.0

10.0

15.0

20.0

25.0


m�síc

pr�

tok

[m3 .s

-1]

0

20

40

60

80

100

120

sráž

ka, o

dtok

[mm

]

Srážka

Odtok

Pr�tok


B2 - 20


povodí Be�vy v profilu pod soutokem Vsetínské a Rožnovské Be�vy

0.0

2.0

4.0

6.0

8.0

10.0

12.0

14.0

16.0

18.0


m�síc

podí

l m�

sí�

ních

odt

ok�

a s

ráže

k z

ro�

ních

úh

rn�

[%]



Pr�tokov� nejbohatším m�sícem je b�ezen, kdy odte�e více než 15% z celoro�ního

odtoku, jehož hodnota je 416 mm. Naopak v zá�í odteklo pouze 3,8% z celkového odtoku. Pr�m�rný specifický odtok celého povodí je pom�rn� vysoký a dosahuje tém�� 13 l.s-1km2.

Pro hodnocení srážkoodtokových vztah� v pr�b�hu povodní v míst� pod soutokem

Vsetínské a Rožnovské Be�vy byly využity pozorované vlny z vodom�rné stanice Teplice. Ta sice již leží ve v�tší vzdálenosti od soutoku, charakter povodní je však ur�en ob�ma výše uvedenými zdrojnicemi a p�ítok Juhyn� již na n� nemá podstatný vliv. Pro analýzu byly, obdobn� jako u výše uvedených profil�, využity povod�ové vlny, které p�esahovaly Q1/2 a které sou�asn� prob�hly také na Vsetínské nebo Rožnovské Be�v�. Bylo hodnoceno celkem 24 vln, z nichž 17 bylo letních a pouze 7 zimních. Letní povod�ový režim již pod soutokem zdrojnic dominoval. V hodnoceném období let 1981-2006 zp�sobil povode� na Be�v� pod soutokem ve v�tší mí�e p�ítok Rožnovské Be�vy. U vln zaznamenaných v Teplicích nastává vzestup relativn� prudce, ale na dalším pr�b�hu vln se již projevuje vliv transformace a výtok je pozvoln�jší než u zdrojnic.

Z hlediska dosažené kulminace byla nejv�tší povodní epizoda z �ervence 1997 (viz graf �. B2-17). Tuto povode� zp�sobila i nejvyšší p�í�inná srážka. Z hlediska dosažených objem� odtok� byly jarní povode� v roce 2006 a letní epizoda z roku 1997 tém�� shodné. Odtokové koeficienty se pohybovaly v rozmezí od 0,26 (srpen 1982) do 0,86 (b�ezen 2006). Z hlediska dosažených dob opakování kulmina�ního pr�toku (QN) bylo taktéž nejvíce z hodnocených vln v rozmezí Q1-Q2, kulminace z roku 1997 byla v�tší než Q100.


B2 - 21

Graf �. B2-17: Nejv�tší povod�ové vlny Be�vy v Teplicích (1981-2006)

0

50

100

150

200

250

300

350

400

450

500

550

600

650

700

750

800

850

900

950

1000

1 25 49 73 97 121

145

169

193

217

241

265

289

313

337

361

385

409

433

457

481

505

529

553

577

601

625

649

673

697

721

745

769

793

817

Trvání [hod.]

Q [m

3 .s-1

]

6.-17.8.1985

26.-30.6.1987

5.-14.9.1996

4.7.-1.8.1997

23.3.-26.4.2006

Krom� velikosti spadlých srážek mají na odtok vliv konkrétní p�írodní podmínky

jednotlivých povod�ových situací. Vyjád�ení vztahu mezi spadlými srážkami a velikosti kulmina�ního pr�toku ukazuje relativn� veliký rozptyl hodnot. Je to obdobné jako u výše hodnocených profil�. U významných povodní, které se rozlévají mimo koryto vodního toku, se projevuje vliv transformace vlny v inunda�ním území.


B2 - 22

B.2.1.1.4 Mošt�nka – od obce �íkovice po soutok se Svodnicí

Povodí Mošt�nky je p�íkladem typického povodí Zlínského kraje, náchylného p�edevším k povodním z letních p�ívalových deš��, pop�ípad� déletrvajících vydatných srážek vícedenních. Velmi rychlou odezvou na letní bou�ky je typická Byst�i�ka – levý p�ítok Mošt�nky. Byst�i�ka odvod�uje údolí pod Hostýnem a její povodí se vyzna�uje velkým relativním p�evýšením h�ebenových poloh nad údolím. Povodn� jarní jsou rozloženy na delší �asové období a mají nižší kulminace než povodn� letní – deš�ové. Stoletý specifický odtok pro profil nad ústím do Moravy �iní 0,555 m3/s*km2.

Podle tabulky pr�m�rných m�sí�ních procentních odtok� a úhrn� srážek je nejvodn�jším m�síc b�ezen (14 % ro�ního odtoku) a nejmén� vodným m�sícem je zá�í (asi 3,4 % ro�ního odtoku). V b�eznu spadne v pr�m�ru 5,4 % srážek z ro�ního úhrnu, v zá�í 7,4 %. Nejvíce srážek p�ipadá v pr�m�ru na m�síc �erven (13,5 % z ro�ního úhrnu srážek). Ro�ní chod obou pom�rných ukazatel� je stejný jako v ostatních povodích kraje.

Tabulka �. B2-8: Dlouhodobé pr�m�rné m�sí�ní a ro�ní charakteristiky za období 1961-1990 v povodí Mošt�nka nad ústím do Moravy



Pr�tok [m3*s-1] 2,64 2,148 2,951 2,183 1,991 2,067 1,286 1,588 0,71 0,849 1,074 1,589 1,756


7,512 6,114 8,398 6,213 5,664 5,882 3,66 4,52 2,019 2,415 3,057 4,52 4,997

Podíl Pm/Pr [%] 5,1 5,3 5,4 7,3 11 13,5 12,2 12,2 7,4 6,4 7,6 6,7

Podíl Hom/Hor [%] 12,5 10,2 14 10,4 9,4 9,8 6,1 7,5 3,4 4 5,1 7,5

Graf �. B2-18: Podíl dlouhodobých m�sí�ních úhrn� srážek a odtok� k ro�ním za období 1961-1990 v povodí Mošt�nky nad ústím do Moravy

0,0

2,0

4,0

6,0

8,0

10,0

12,0

14,0

16,0


podí

l m�

sí�

ních

odt

ok�

a s

ráže

k z

ro�

ních

úh

rn�

[%]




B2 - 23

B.2.1.1.5 Rusava – po soutok s Moravou

Také povodí Rusavy je náchylné na povodn� z letních vydatných deš��. Velmi rychlou odezvu na srážky má zejména v horní �ásti povodí (profil LG stanice Chomýž). Povodn� z tání odtékají déle a mají nižší kulminaci. Stoletý specifický odtok pro profil Holešov �iní 1,089 m3/s*km2.

V ro�ním chodu pr�m�rných m�sí�ních procentních odtok� a procentních úhrn� srážek je nejvodn�jším m�sícem v roce op�t b�ezen, kdy odte�e pr�m�rn� 13,3 % z ro�ního odtoku. Nejmén� vodný je �íjen, kdy odte�e necelých 4,3 % z ro�ního odtoku. V b�eznu spadne v pr�m�ru 5,2 % z ro�ního úhrnu srážek, v �íjnu 6,5 % . Nejvíce srážek je v m�síci �ervnu, kdy spadne v pr�m�ru 13,7 % z ro�ního pr�m�rného srážkového úhrnu.

Tabulka �. B2-9: Dlouhodobé pr�m�rné m�sí�ní a ro�ní charakteristiky za období 1961-1990 v povodí Rusavy profil Holešov



Pr�tok [m3*s-1] 0,404 0,554 0,735 0,694 0,599 0,512 0,355 0,382 0,242 0,234 0,321 0,474 0,458


Podíl Pm/Pr [%] 5 5,2 5,2 7,2 11 13,7 12,1 12,3 7,4 6,5 7,7 6,7

Podíl Hom/Hor [%] 7,3 10,1 13,3 12,6 10,9 9,3 6,4 7 4,4 4,3 5,9 8,6

Graf �. B2-19: Podíl dlouhodobých m�sí�ních úhrn� srážek a odtok� k ro�ním za období 1961-1990 v povodí Rusavy profil Holešov

0,0

2,0

4,0

6,0

8,0

10,0

12,0

14,0

16,0


podí

l m�

sí�

ních

odt

ok�

a s

ráže

k z

ro�

ních

úhr

n�

[%]


Podíl m�sí�níchodtok� z ro�ních


B2 - 24

B.2.1.1.6 Kotojedka – po soutok s Moravou

V povodí Kotojedky není situována žádná vodom�rná stanice, takže pr�m�rné m�sí�ní pr�toky byly odvozeny pouze hydrologickou analogií. Hlavní ohrožení p�edstavují povodn� deš�ové. Stoletý specifický odtok v profilu Kotojedy dosahuje hodnoty 0,516 m3/s*km2.

Podle ro�ního chodu pr�m�rných m�sí�ních pr�tok� je nejvodn�jším m�sícem v roce b�ezen, kdy odte�e 15,8 % z ro�ního odtoku. Nejmén� vodné je op�t zá�í s 3,5 % podílu na ro�ním odtoku. V b�eznu spadne pouze 5,1 % z ro�ního úhrnu srážek, v zá�í 7,6 %. Nejvíce srážek p�ipadá na �erven, kdy pr�m�rn� spadne asi 14,2 % ro�ního srážkového úhrnu.

Tabulka �. B2-10: Dlouhodobé pr�m�rné m�sí�ní a ro�ní charakteristiky za období 1961-1990 v povodí Kotojedky profil Kotojedy



Pr�tok [m3*s-1] 0,439 0,56 0,918 0,821 0,575 0,502 0,349 0,493 0,202 0,209 0,289 0,443 0,483


Podíl Pm/Pr [%] 5,1 5,4 5,1 7,4 11,8 14,2 11,4 11,6 7,6 6,7 7,7 6,1

Podíl Hom/Hor [%] 7,6 9,67 15,8 14,2 9,9 8,6 6 8,5 3,5 3,6 5 7,6


povodí Kotojedky profil Kotojedy

0,0

2,0

4,0

6,0

8,0

10,0

12,0

14,0

16,0

18,0


podí

l m�

sí�

ních

odt

ok�

a s

ráže

k z

ro�

ních

úhr

n�

[%]


Podíl m�sí�ních odtok�z ro�ních


B2 - 25

B.2.1.1.7 D�evnice – po soutok s Moravou

V povodí D�evnice a jejích p�ítok� jsou nej�ast�jší a nejnebezpe�n�jší povodn� zastoupeny p�evážn� povodn�mi z letních deš��. Významnou funkci v ochran� p�ed povodn�mi mají dv� reten�ní nádrže: VD Slušovice na toku D�evnice a VD Fryšták na Fryštáckém potoce. Z porovnání pr�tok� Q100 v profilu hráze a pod nádrží vyplývá snížení kulmina�ního pr�toku Q100

o 9,4 % u VD Slušovice a o 18,6 % u VD Fryšták. V p�ípadech jednotlivých konkrétních povodní však m�že být snížení kulmina�ního pr�toku i vyšší, v závislosti na aktuálních možnostech VD. Tok D�evnice prochází aglomerací Zlína, kde intenzivní hospodá�ské a dopravní využití údolní nivy nedovoluje rozší�it �í�ní koryto. �asté ohrožení vyb�ežením bývá sledováno médii i administrativními orgány. V minulosti také byly n�kolikrát významn� m�n�ny oficiální hodnoty N-letých pr�tok� vydávané �HMÚ pro pot�eby vodohospodá��. Hodnocení srážko-odtokových pom�r� je podáno pro profil LG stanice Zlín.

Stoletý specifický odtok dosahuje zde hodnoty 1,023 m3/s*km2. Podle ro�ního chodu pr�m�rných m�sí�ních pr�tok� a srážek je nejvodn�jším m�sícem b�ezen s 15,7 % z celkového pr�m�rného ro�ního odtoku. V pr�m�ru nejmén� vodným m�sícem v roce je zá�í s 5,5 % z pr�m�rného ro�ního odtoku. Obdobné proporce platí i pro p�ítoky D�evnice. Podle pr�m�rného ro�ního chodu srážek p�ipadá na b�ezen 5,3 % z pr�m�rného ro�ního srážkového úhrnu a na zá�í 7,6 % . Na srážky nejbohatší je m�síc �erven, kdy v pr�m�ru spadne 13,5 % z ro�ního úhrnu srážek.


v povodí D�evnice profil Zlín



Pr�tok [m3*s-1] 2,216 3,186 4,069 2,943 2,631 2,481 1,697 1,506 0,833 1,134 1,45 2,568 2,219


Podíl Pm/Pr [%] 5,6 5,3 5,3 7 10,7 13,5 10 11,3 7,6 6,4 8 7,4

Podíl Hom/Hor [%] 8,3 12 15,2 11 9,9 9,3 6,4 5,6 3,1 4,2 5,4 9,6

Graf �. B2-21: Podíl dlouhodobých m�sí�ních úhrn� srážek a odtok� k ro�ním za období 1961-1990 v povodí D�evnice profil Zlín

0.0

2.0

4.0

6.0

8.0

10.0

12.0

14.0

16.0


podí

l m�

sí�

ních

odt

ok�

a s

ráže

k z

ro�

ních

úh

rn�

[%]




B2 - 26

B.2.1.1.8 B�eznice – po soutok s Moravou

Také v povodí B�eznice bylo nutno odvodit pr�m�rné m�sí�ní pr�toky analogií, nebo� tu není žádná vodom�rná stanice. Hlavní povodn� se dostavují v letních m�sících. Stoletý specifický odtok v profilu Bílovice �iní 0,915 m3/s*km2. V d�sledku menší pr�m�rné nadmo�ské výšky povodí je tu i mén� srážek. Podle ro�ního chodu pr�tok� je nejvodn�jší m�síc b�ezen s 16,4 % z velikosti ro�ního odtoku. Nejmén� vodné je op�t zá�í (3,2 % z ro�ního odtoku). Srážek spadne v b�eznu 5,4 % z ro�ního úhrnu a v zá�í 7,7 %. Nejbohatší na srážky je �erven se 14 % z ro�ního pr�m�rného srážkového úhrnu.

Tabulka �. B2-12: Dlouhodobé pr�m�rné m�sí�ní a ro�ní charakteristiky za období 1961-1990 v povodí B�eznice profil Bílovice



Pr�tok [m3*s-1] 0,23 0,293 0,502 0,438 0,309 0,271 0,171 0,299 0,098 0,098 0,139 0,22 0,238


Podíl Pm/Pr [%] 5,2 5,3 5,4 7,2 11,5 14 11,9 10,8 7,7 6,5 8,1 6,5

Podíl Hom/Hor [%] 7,5 9,6 16,4 14,3 10,1 8,8 5,6 9,7 3,2 3,2 4,5 7,2

Graf �. B2-22: Podíl dlouhodobých m�sí�ních úhrn� srážek a odtok� k ro�ním za období 1961-1990 v povodí B�eznice profil Bílovice

0,0

2,0

4,0

6,0

8,0

10,0

12,0

14,0

16,0

18,0


podí

l m�

sí�

ních

odt

ok�

a s

ráže

k z

ro�

ních

úhr

n�

[%]




B2 - 27

B.2.1.1.9 Olšava – po soutok s Moravou

Povodí Olšavy je charakterizováno �ast�jším výskytem letních povodní. Nebezpe�né jsou ale i povodn� sn�ho-deš�ové v jarních m�sících nebo p�i zimních oblevách. Také v povodí Olšavy docházelo v minulosti k významným zm�nám v oficiáln� vydávaných datech o N-letých pr�tocích. V povodí je vybudováno n�kolik nádrží s kombinovanou funkcí ochrannou, akumula�ní a pop�ípad� vodárenskou. Jmenovit� jde o VD Luha�ovice, VD Kolela�, VD Ludkovice a VD Ord�jov. Významný ochranný ú�inek p�ed povodn�mi má zejména VD Luha�ovice, které chrání areál nejv�tších moravských lázní – Luha�ovic. V záv�rném profilu nad �ekou Moravou je specifický stoletý odtok Olšavy roven 0,542 m3/s*km2.

V ro�ním chodu pr�m�rných m�sí�ních pr�tok� je nejvodn�jším m�sícem b�ezen, kdy v pr�m�ru odte�e 15,6 % z celkového ro�ního odtoku. Nejmén� vodným m�sícem je zá�í, kdy odte�e jen 2,9 % z ro�ního odtoku. Podle ro�ního chodu srážek na b�ezen p�ipadne pouze 5,4 % z ro�ního srážkového úhrnu, v zá�í je to 7,7 % z ro�ního úhrnu a v pr�m�rn� nejdeštiv�jším m�síci �ervnu spadne asi 13,5 % srážek z jejich ro�ního úhrnu.


v povodí Olšavy nad Moravou



Pr�tok [m3*s-1] 2,58 4,149 4,682 3,414 2,719 2,757 1,823 1,586 0,88 1,21 1,488 2,802 2,498


Podíl Pm/Pr [%] 6 5,7 5,4 6,9 10,8 13,5 11,4 10,3 7,7 6,4 8,2 7,7

Podíl Hom/Hor [%] 8,6 13,8 15,6 11,3 9 9,2 6,1 5,3 2,9 4 4,9 9,3


povodí Olšavy nad Moravou

0,0

2,0

4,0

6,0

8,0

10,0

12,0

14,0

16,0

18,0


podí

l m�

sí�

ních

odt

ok�

a s

ráže

k z

ro�

ních

úh

rn�

[%]




B2 - 28

B.2.1.1.10 Vlára po státní hranice

Povodí Vláry a jejích p�ítok� odvod�uje jihovýchodní okraj Zlínského kraje do �eky Váhu. Vzhledem k nadmo�ským výškám v povodí mají rovnocenný význam povodn� z tání sn�hu (nebo sn�ho-deš�ové) i povodn� deš�ové. Stoletý specifický odtok v dolním profilu – Vlára-Vlárský pr�smyk dosahuje hodnoty 1,097 m3/s*km2. V ro�ním chodu pr�m�rných m�sí�ních pr�tok� je op�t nejvodn�jší b�ezen, který se podílí 16,6 % na celkovém ro�ním odtoku. Nejmén� vodným m�sícem je tu zá�í s 2,7 % podílu na ro�ním odtoku. V b�eznu spadne asi 5,7 % srážek z ro�ního úhrnu, v zá�í 7,6 %. Nejvíce srážek p�ipadá na m�síc �erven, kdy spadne asi 12 % z ro�ního srážkového úhrnu. Obdobné pom�ry platí i pro p�ítoky Vláry – �íku a Brumovku. Tabulka �. B2-14: Dlouhodobé pr�m�rné m�sí�ní a ro�ní charakteristiky za období 1961-1990

v povodí Vlára profil Vlárský pr�smyk



Pr�tok [m3*s-1] 3,252 4,689 5,64 3,612 2,825 2,5 1,965 1,582 0,931 1,33 1,999 3,561 2,815


10,801 15,571 18,728 11,996 9,383 8,302 6,526 5,254 3,092 4,416 6,639 11,825 9,349

Podíl Pm/Pr [%] 6,6 6 5,7 7,1 10,6 12 10,9 10 7,6 6,7 8,6 8,2

Podíl Hom/Hor [%] 9,6 13,8 16,6 10,7 8,3 7,4 5,8 4,7 2,7 3,9 5,9 10,5


povodí Vlára profil Vlárský pr�smyk

0,0

2,0

4,0

6,0

8,0

10,0

12,0

14,0

16,0

18,0


m�síc

podí

l m�

sí�

ních

odt

ok�

a s

ráže

k z

ro�

ních

úhr

n�

[%]




B2 - 29

B.2.1.2 Srážkoodtokové pom�ry a jejich dopad na pr�b�h povodn�

Vznik povodní, jejich �asový pr�b�h, tvar povod�ových vln i jejich kulminaci ovliv�uje �ada faktor�. Geologické, hydrogeologické, pedologické, vegeta�ní, geomorfologické, geonomické, lesnické, klimatické i hydrologické podmínky v pramenných oblastech do zna�né míry determinují charakter povod�ových jev� v zájmovém území. �eka Morava pramení v poho�í Kralického Sn�žníku, které je sou�ástí Jesenické podsoustavy �eské vyso�iny. �eka Be�va vzniká soutokem svých dvou zdrojnic Vsetínské Be�vy, též n�kdy zvané Horní a Be�vy Rožnovské, zvané Dolní u Valašského Mezi�í�í. Vsetínská Be�va pramení v poho�í Javorník�. V�tšina jejích pravostranných p�ítok� odvádí vody z Vsetínských vrch�. Mezi významn�jší pat�í tok Byst�ice, na které je vybudována vodní nádrž Byst�i�ka. Nejv�tším levostranným p�ítokem Vsetínské Be�vy je Senice pramenící také v Javorníkách. Mezi další levostranné p�ítoky pat�í Rokytenka, Ratibo�ka a Mikul�vka, které sbírají své vody v Hostýnských vrších. Rožnovská Be�va a její levostranné p�ítoky pramení ve Vsetínských vrších. V�tšina jejích pravostranných p�ítok� pramení v Moravskoslezských Beskydech.

Mezi klí�ové faktory p�i vzniku povodní v povodí Moravy a Be�vy je úhrn a intenzita srážek, délka jejich trvání a plošný rozsah jejich výskytu. 40 – 50 mm denního úhrnu deš�ových srážek znamená nebezpe�n� zvýšený odtok a hrozba povod�ových škod se zvyšuje s každými dalšími 50 mm b�hem téhož �i následujícího dne. Napjatou povod�ovou situaci signalizuje srážkový úhrn 100 mm a p�i dalším zvýšení p�estává již p�sobit reten�ní schopnost krajiny a to v závislosti na snižující se intenzit� vsaku v málo mocných propustných vrstvách i na zmenšující se vláhové pot�eb� rostlin, která se po stavu nasycení redukuje na minimum a deten�ní schopnost vegeta�ního pokryvu. Za vydatn�jších srážek voda obvykle velice rychle stéká po strmých svazích.

Relativn� vysokými srážkami ovliv�ujícími odtokový režim nejen Be�vy ale i st�ední Moravy bývají zasaženy Hostýnské vrchy v Karpatské soustav�. Karpatským povod�ovým režimem se nap�íklad vyzna�ují Mošt�nka, Rusava a p�edevším D�evnice. Srážky spadlé v Oderských vrších se do ur�ité míry mohou podílet na povodních v Be�v� (hlavn� na jejím dolním toku). Levostranné p�ítoky D�evnice dále Olšava a její p�ítoky bývají ovlivn�ny vydatnými srážkami spadlými ve Vizovických vrších a v Bílých Karpatech. Srážky zp�sobující povodn� v�tšinou spadnou v krajin� s nep�íznivými morfologickými a reten�ními podmínkami. V�tšinou se jedná o �lenitý a sklonitý terén, kdy sklony svah� jsou �asto v�tší než 20 – 25°, p�i�emž reten�ní schopnost krajiny se výrazn� snižuje již p�i sklonech terénu nad 5 – 7°. Pokud srážky spadnou v krajin� s p�ízniv�jšími podmínkami mívá povode� v�tšinou místní charakter nebo její d�sledky nejsou tak dalekosáhlé.

Dalším faktorem ovliv�ujícím vznik a pr�b�h povodn� jsou morfologické charakteristiky

území, p�edevším sklonitost terénu a sklon vodních tok�, charakter údolních niv a rozm�ry aluvií. Významným faktorem ovliv�ující pr�b�h povodn� je vegeta�ní doprovod podél vodních tok� a v inunda�ních územích, kapacita koryt, p�ítomnost vodohospodá�ských objekt� a za�ízení: nap�íklad poldry, nádrže, jezové zdrže, vodárenské zdroje atp., sídelní struktury a míra jejich ohrožení za povodní, dopravní infrastruktura, hospodá�ské objekty a za�ízení.

D�ležitou roli p�i povod�ových situacích hraje povrchový odtok. Ten je závislý p�edevším na pr�b�hu a intenzit� srážek, na dimenzích i hydraulických vlastnostech koryt a inunda�ních uzemí, na morfologických vlastnostech krajiny, náchylnosti p�d k erozi a na mí�e hydrotechnické vybavenosti v povodí (údolní nádrže, odleh�ovací kanály atp.). Ucpávání úzkých profil�, kterých je v povodí Moravy a Be�vy celá �ada, výrazn� tlumí povrchový odtok. Jedná se p�edevším o profily most�, propustk�, sout�sek i jiných zúžení, místa s hustou a vzrostlou vegetací, aj. Naopak protržení hrází nebo uvoln�ní dosud ucpaných profil� povrchový odtok zrychluje.

Podzemní odtok se m�ní v závislosti na �ase na kapacit� volných prostor� pod povrchem zem� a na mí�e nasycení hydrogeologických struktur. Tuto zm�nu m�žeme vyjád�it �asovým pr�b�hem pom�rných hodnot odtok�, tj. podílem podzemního p�ítoku a p�ítoku povrchového. B�hem zvyšování povrchového p�ítoku se hodnota tohoto pom�ru s ur�itým zpožd�ním snižuje, naopak po dosažení kulminace pr�toku pozvolna stoupá. Za zvláštních podmínek,


B2 - 30

nap�íklad p�i stavu, kdy jsou podzemní horizonty pln� nasyceny a kdy za�ínají rozlivy povrchových vod do inunda�ního území, dochází k transformaci hydrologických, hydraulických a filtra�ních podmínek. Podle daných podmínek pak dochází k místním "výron�m" podzemní vody v horních polohách údolních niv a k vznik�m jezírek i kaluží, k díl�ím oboustranným pohyb�m mezi systémy podzemního a povrchového odtoku, nebo k únik�m do volných prostor� pod povrchem terénu

Podíl infiltrace se v�tšinou p�i povod�ových stavech snižuje. Proces infiltrace a to p�edevším rychlost infiltrace je ovliv�ována fyzikálními vlastnostmi p�dy, vegeta�ním krytem p�dního povrchu, intenzitou a dobou trvání srážky, stupn�m nasycení p�dy vodou, stoupající hladinou rozvodn�ných tok� a mírou nasycenosti okolních ploch i svah�.

Retence vody v krajin�, neboli schopnost povodí akumulovat vody a snížit kulminaci se vyzna�uje v�tší �i menší prom�nlivostí v závislosti na odtokových pom�rech v toku, na intenzit� ronu, vsaku a stupni inundací, na plošných dimenzích inunda�ních území i dalších ploch, zadržujících a nadržujících vodu, na sklonitosti terénu, vegeta�ním krytu, na geologických a hydrogeologických strukturách. Podmínky nezbytné pro retenci vody v horské krajin�, se obvykle v niv� �eky Moravy výrazn� m�ní b�hem intenzivn�jších nebo déle trvajících srážek, kdy je žádoucí, aby bylo co nejvíce vody akumulováno a co nejmén� jí odteklo. Voda je b�žn� zadržována v opadu, lesní hrabance, p�d�, podzemních hydrogeologických a geologických strukturách a v biologických �ástech rostlin. Za nadm�rných deš�ových srážek, kdy je zapot�ebí, aby bylo co nejvíce vody akumulováno, nedochází od ur�itého okamžiku k vypl�ování podzemních dutin a pór� vodou a ani rostliny nemohou využívat svoji deten�ní schopnost a transpira�ní potenciál produktivn�. Jde o stav nasycení a veškerá voda tedy odtéká k nejbližšímu údolí a vodnímu toku. V inunda�ních územích údolních niv dochází za povodn� k retenci závislé na pr�tocích v tocích, na zm�n�ných charakteristikách aluvií a na mí�e rozliv� neboli inundací v daném území. Stupe� retence v niv� �eky Moravy a Be�vy se obvykle podstatn� zvyšuje sm�rem po toku a na dolních tocích se významn� projevuje �asový faktor – doba trvání rozliv�.

Výpar, který je závislý p�edevším na velikosti zaplavených ploch a do�asných mok�ad�, na teplot� vzduchu i vody se za povod�ových stav� více uplat�uje až ve st�edních a zejména dolních úsecích tok�, kde dochází k velkoplošným a dlouhodobým rozliv�m.

P�i jarních a zimních povodních, které jsou velmi �astým jevem v celém povodí Moravy a Be�vy hraje hlavní roli zásoba sn�hu v povodí. Pokud je oteplování doprovázeno deš�ovými srážkami a silným proud�ním vzduchu, m�že být pr�b�h povodn� obzvlášt� nebezpe�ný. Nejvíce sn�hu spadne v poho�ích Moravskoslezské Beskydy, které jsou pramennou oblastí pravostranných p�ítok� Rožnovské Be�vy, Králický Sn�žník, kde pramení Morava, Javorníky ( prameny Vsetínské Be�vy a Senice), Vsetínské vrchy (pramenná oblast Rožnovské Be�vy a n�kterých jejích p�ítok� i p�ítok� Vsetínské Be�vy, v�etn� Byst�ice - s nádrží Byst�i�ka) a Bukovohorská hornatina (kde pramení Moravská Sázava). Snížený výskyt t�chto povod�ových jev� lze p�i�ítat antropogenním zásah�m, zvlášt� vypoušt�ním odpadních vod a tepelnému zne�išt�ní tok�.

Horským povod�ovým režimem, který je dán byst�inným charakterem tok� a pom�rn� úzkými údolími se vyzna�ují D�evnice, Byst�i�ka (p�ítok Mošt�nky) a n�které další menší toky. Za povod�ových pr�tok� nedochází k rozsáhlým a dlouhodobým rozliv�m, ale hlavn� k dnové a bo�ní erozi. K rozsáhlejším inundacím dochází podél st�edního a dolního toku �eky Moravy a Mošt�nky. Rozlivy podél D�evnice (na jejím st�edním a dolním toku) jsou v�tšinou limitovány kapacitami koryt nebo sev�eností údolí u st�edních a dolních úsek� Vsetínské Be�vy, Senice a Rožnovské Be�vy jde potom o omezení daná tém�� vyhovující pr�to�ností koryt.

B.2.2 Stav ochrany p�ed povodn�mi

Ochrana p�ed povodn�mi má v povodí Moravy velmi dlouhou historii a i v posledních letech byly investovány významné finan�ní prost�edky do funk�ních a ú�inných opat�ení, zejména v souvislosti s povodn�mi v roce 1997 a 2002. N�které z t�chto opat�ení mohly být následn� prov��eny jarní povodní roku 2006. Ukázalo se, že jejich vliv je velmi významný a že povod�ové škody se poda�ilo snížit výrazným zp�sobem. Na druhou stranu se objevily n�které


B2 - 31

nové problémy, které souvisí p�edevším s návazností na další protipovod�ová opat�ení a které se projevily nap�íklad zp�tným vzdutím na p�ítocích Moravy a vyb�ežením v místech, kde k tomu donedávna nedocházelo. V následujících kapitolách budeme na základ� dostupných podklad� a informací analyzovat stav ochrany území p�ed povodn�mi a identifikovat kritická místa na vodních tocích, které se mohou negativn� podílet na povod�ových situacích.

B.2.2.1 Oblasti s urychleným odtokem srážkových vod a nedostate�nou mírou

akumulace vody

Z hlediska náchylnosti povodí ke vzniku nebezpe�ných povodní (zejména letních deš�ových) lze �íci, že nejvíce exponovaná jsou povodí levostranných p�ítok� Moravy a to jmenovit� povodí Mošt�nky (a zejména jejího levostranného p�ítoku Byst�i�ky), povodí Rusavy, povodí D�evnice a jejích p�ítok� a povodí Olšavy (územní p�sobnost �HMÚ Brno). V severovýchodní �ásti území je to pak p�edevším Rožnovská a Vsetínská Be�va (územní p�sobnost �HMÚ Ostrava).

V horních �ástech povodí jmenovaných tok� dosahuje stoletý specifický odtok hodnot nad 7 i 8 m3/s*km2. Sou�initel odtoku pro stoletou vodu se v t�chto malých povodích (o ploše n�kolika km2) pohybuje v rozmezí od cca 48 % do cca 60 % podle velikosti plochy povodí, sklon� povodí a intenzity srážek. Vliv zalesn�ní na tomto území na snížení povod�ových odtok� je p�ekrýván sklonitostí terénu a menší propustností podloží (tzv. karpatský flyš). Pr�m�rné specifické odtoky [l.s-1.km-2] dle povodí vybraných profil� ve Zlínském kraji (za období 1961 – 1990) jsou vyjád�eny v p�íloze E.1.5.

K mén� náchylným povodím m�žeme po�ítat povodí pravostranných p�ítok� Moravy. Totéž lze �íci o povodí B�eznice a povodích drobných vodních tok� v rovinách, pop�. nízkých pahorkatinách p�i �ece Morav�.

Obrázek �. B2-3: Pr�m�rné specifické odtoky [l/s.km2] dle povodí vybraných profil� ve Zlínském

kraji (za období 1961 – 1990)

Ve Zlínské aglomeraci p�sobí nep�ízniv� též zna�ný nár�st podílu zastav�ných a

zpevn�ných ploch. Výrazný, ale pouze lokální význam tu mají um�lé vodní nádrže, které


B2 - 32

významným zp�sobem snižují kulminace povod�ových vln (viz. Kapitola B.1.4.) V p�íloze E.1.5 jsou již tyto vlivy nádrží zohledn�ny.

B.2.2.2 Vztah mezi srážkami a výškou odtoku

V archivních záznamech pobo�ky �HMÚ v Brn� nejsou doklady o velikostech srážek spadlých na díl�í povodí p�i významných historických povodních. Jsou k dispozici pouze informace o srážkách v jednotlivých srážkom�rných stanicích, bez p�epo�t� na plochu povodí. Významným zdrojem informací je Souhrnná zpráva projektu Vyhodnocení povod�ové situace v �ervenci 1997. Z výsledk� a podklad� k této zpráv� byly pro Studii odvozeny regresní rovnice mezi srážkami a odtokovými výškami za povodn� 1997 podle povodí p�íslušných k vodom�rným stanicím v povodí �eky Moravy na území Zlínského kraje.

T�snost regresního vztahu je m��ena koeficientem determinace r2 = 0,902 . Jedná se tedy o dob�e p�iléhající regresní závislost, která je graficky dokumentována v p�íloze. Do korela�ního souboru bylo zahrnuto 27 vodom�rných profil�. Z hlediska extremality povod�ových pr�tok� i srážek, které je zp�sobily, se jednalo o pr�toky výjime�né. Doby opakování kulmina�ních pr�tok� této povodn� mnohde p�esáhly i 200 let. V povodí Olšavy, Vláry a Kyjovky ale nedosáhly kulminace velikosti stoletého pr�toku, takže soubor není homogenní, pokud jde o srovnávání pr�tok� se stejnou dobou opakování N. Totéž je možno �íci i o srážkách.

Graf �. B2-25: Závislost mezi výškou srážek a odtoku v m�sí�i �ervenci 1997 podle vodom�rných stanic v povodí Moravy na území Zlínského kraje

y = 0.0022x2 - 0.4171x + 66.299R2 = 0.9022

0

50

100

150

200

250

300

350

400

450

500

0 100 200 300 400 500 600

x = výška srážek spadlých na povodí v mm

y =

odto

ková

výš

ka v

mm

B.2.2.3 Reten�ní schopnost stávajících vodních nádrží a rybník�

Co se tý�e schopnosti stávajících vodních nádrží a rybník� akumulovat vodu p�i povod�ových pr�tocích, je jako ukazatel použita míra akumulace vod, což je pom�r mezi reten�ními objemy vodních nádrží a rybník�, v�etn� objem� inunda�ních území, ur�ených k rozlivu a ro�ním odtokovým množstvím z díl�ích povodí podle podklad� �HMÚ. Vzhledem k tomu, že nejvýznamn�ji bude tato hodnota ovlivn�na kapacitou území podél �eky Moravy, kde je možný bezpe�ný rozliv, a ke kterému v sou�asné dob� nedisponujeme všemi dostupnými podklady, je zde uvedena pouze hodnota p�edpokládané retence stávajících


B2 - 33

vodních nádrží a rybník� ve správ� Povodí Moravy, ZVHS a n�kterých dalších významn�jších vlastník�. V následující tabulce je uveden maximální reten�ní objem u vodních d�l s vymezeným reten�ním prostorem, u menších vodních nádrží a rybník�, kde tento prostor vymezený není, nebo nejsou dostupné podrobn�jší informace, je uvažováno s výškou maximální hladiny pro retenci v nádrži 0,5 m nad normální hladinou.

Tabulka �. B2-15: Reten�ní objemy vodních nádrží a rybník� ve Zlínském kraji dle jejich vlastník�

pop�ípad� správc�

�. vlastník / správce reten�ní objem [tis. m3]

1 Povodí Moravy 8 760 2 Zem�d�lská vodohospodá�ská správa 582 3 Rybá�ství P�erov 272 4 Arcibiskupství Olomoucké 113

Celkový reten�ní objem stávajících vodních nádrží a rybník� je tedy podle dostupných

podklad� tém�� 10 milion� m3. K této hodnot� je t�eba na základ� dalších jednání a dle dostupných podklad� p�i�íst nejen objem vymezených území vhodných k rozlivu, ale i reten�ní objemy jezer vzniklých t�žbou št�rku a št�rkopísku. Vodní plochy ve vlastnictví dalších subjekt� jsou z hlediska akumulace povod�ových pr�tok� zanedbatelné.

B.2.2.4 Místa omezující pr�to�nost koryt vodních tok� a údolních niv

Jako podklad pro stanovení míst omezujících pr�to�nost byly využity p�evážn� studie záplavových území a studie srážkoodtokových pom�r�, které byly z v�tší �ásti získány od Povodí Moravy s.p., ZVHS - Oblasti povodí Moravy a Dyje, Les� �R a Krajského ú�adu Zlínského kraje. Dalšími podklady byly p�ípadové studie po�izované obcemi, informace od referát� životního prost�edí obcí s rozší�enou p�sobností a poznatky z místních šet�ení. Povodí Dyje Kyjovka P�ehled pr�tokov� nevhodných objekt�1): Tabulky �. B2-16 až B2- 25: Místa omezující pr�to�nost koryt vodních tok� a údolních niv

Objekt Km �íslo h. p. K.Ú..

lávka 72,707; 74,450 4-17-01-68 Kory�any most ocelový s betonovou mostovkou 72,370; 73,900 4-17-01-68 Kory�any

most železobetonový 72,113; 72,290; 73,290; 73,320; 74,210; 77,840 4-17-01-68 Kory�any

lávka 79,540; 79,970; 79,995; 80,118; 80,368; 80,780; 80,890; 80,920; 81,029; 83,375; 83,403; 83,428; 83,803; 83,925; 84,400

4-17-01-68 Stupava

most železobetonový 79,217; 79,625; 79,812; 80,574; 82,238; 82,359; 82,568; 82,760; 83,110; 83,315; 83,705; 83,955; 84,123; 84,300; 84,490

4-17-01-68 Stupava

1) Pr�tokov� nevhodné jsou objekty, jejichž pr�to�ný profil je �len�n r�znými podp�rnými a d�lícími

konstrukcemi, na nichž se mohou zachytávat plovoucí p�edm�ty. Dále pak objekty, u nichž není dodrženo normové p�evýšení spodní konstrukce nad hladinou stoletého pr�toku.


B2 - 34

Povodí Moravy Vsetínská, Rožnovská a Spojená Be�va P�ehled stávajících nekapacitních mostních objekt�

Objekt Km �íslo h. p. K.Ú.

Spojená Be�va

lávka pro p�ší 57,506 4-11-02-007 Lhota u Choryn� zaúst�ní pravob�ežního p�ítoku Jasenický potok 58,134 4-11-02-005 Jurinka

jez Ju�inka I 58,212 4-11-02-005 Jurinka jez Ju�inka II 58,824 4-11-02-005 Jurinka zaúst�ní pravob�ežního p�ítoku �erný potok 59,034 4-11-02-003 Jurinka

silni�ní most 59,715 4-11-02-003 Jurinka soutok Rožnovské a Vsetínské Be�vy 61,308 4-11-02-003 Poli�ná

Vsetínská Be�va

silni�ní most 0,251 4-11-01-93 Valašské Mezi�í�í železni�ní most 0,711 4-11-01-93 Valašské Mezi�í�í silni�ní most 3,921 4-11-01-93 Valašské Mezi�í�í limnigrafická stanice Jarcová 3,967 4-11-01-93 Valašské Mezi�í�í

Rožnovská Be�va

železni�ní most 0,449 4-11-01-120 Valašské Mezi�í�í silni�ní most 0,501 4-11-01-120 Valašské Mezi�í�í lávka pro p�ší 0,717; 1,143; 1,636 4-11-01-120 Valašské Mezi�í�í silni�ní most 1,358 4-11-01-120 Valašské Mezi�í�í silni�ní most rychlostní komunikace 1,440 4-11-01-120 Valašské Mezi�í�í limnigrafická stanice Krásno 1,788 4-11-01-120 Valašské Mezi�í�í

Byst�i�ka (Be�va) P�ehled objekt� vyžadující rekonstrukci

Objekty pod VD Byst�i�ka Km �íslo h. p. K.Ú. silni�ní most v obci Byst�i�ka 0,242 4-11-01-90 Byst�i�ka I ocelová lávka 1,024 4-11-01-90 Byst�i�ka I silni�ní most 1,738 4-11-01-90 Byst�i�ka I silni�ní most 2,450; 4,079; 4,512 4-11-01-88 Byst�i�ka I hospodá�ský most 2,955 4-11-01-88 Byst�i�ka I ocelový mostek 3,408 4-11-01-88 Byst�i�ka I lávka 5,030 a 5,295 4-11-01-88 Byst�i�ka I

Objekty nad VD Byst�i�ka Km �íslo h. p. K.Ú. 12 most�, 8 mostk� a 17 lávek 8,445 – 18,912 4-11-01-86 Malá Byst�ice

- U výustních objekt� v koryt� toku Byst�i�ky v zastav�ných �ástech obcí lze doporu�it

osazení zp�tné klapky a stavítek v kanaliza�ních šachtách pro zabrán�ní nátoku vody do kanaliza�ní sít� p�ilehlé zástavby.


B2 - 35

Juhyn� Ve studii záplavového území (zpracované v roce 1989) nejsou místa omezující pr�to�nost

koryt, nekapacitní mosty, mostky, propustky, lávky a další objekty specifikována. Mošt�nka P�ehled nekapacitních objekt�


silni�ní betonový most 0,959 4-12-02-103 Krom��íž silni�ní betonový most 1,338 4-12-02-97 Krom��íž silni�ní betonový most 2,922 4-12-02-97 Chropyn� cestní betonový most 4,664 4-12-02-96/1 B�est silni�ní betonový most 8,126 4-12-02-94 Žalkovice cestní betonový most 33,167 4-12-02-72 Vítonice u Byst�ice pod Hos. betonový stupe�, náhon 33,317 4-12-02-72 Vítonice u Byst�ice pod Hos.

hospodá�ský betonový most 33,387 a 34,314 4-12-02-72 Vítonice u Byst�ice pod Hos.

silni�ní betonový most 35,073; 35,356 a 35,826 4-12-02-72 Vítonice u Byst�ice pod Hos.

betonová lávka 35,254 4-12-02-72 Vítonice u Byst�ice pod Hos. cestní betonová lávka 35,513 4-12-02-72 Vítonice u Byst�ice pod Hos. cestní betonový mostek 36,046 4-12-02-72 Vítonice u Byst�ice pod Hos. betonový mostek 36,156 4-12-02-72 Vítonice u Byst�ice pod Hos. ocelová lávka 36,216 a 36,347 4-12-02-72 Vítonice u Byst�ice pod Hos. d�ev�ná lávka 36,287 a 36,540 4-12-02-72 Vítonice u Byst�ice pod Hos. Byst�i�ka (Mošt�nka) V koryt� toku je z�ízena �ada objekt�, a to zejména prah�, stup�� a jez�, další jsou mosty a lávky (p�evážn� zahlcené, p�ípadn� p�elévané), které p�i zvýšených pr�tocích nejsou dostate�n� kapacitní. Rusava

- v km 3,93 – 3,981- nad jezem je snížena kapacita koryta na levém b�ehu, kde dochází k vyb�ežování pr�toku od Q….. Výrazn� horší je situace na pravém b�ehu nad jezem, kde rovn�ž dochází k rozlivu a vlivem ohrázování toku je zp�tný návrat Q100 složit�jší. Rozliv pokra�uje až do �.km 5,2.

- km 5,88 - m�stská tra� v Hulín�, kde dochází k jejímu zanášení - km 8,620 – most do Prav�ic, kde dochází k výraznému oboustrannému rozlivu Q100


B2 - 36

D�evnice P�ehled objekt� vyžadující rekonstrukci

Objekt Km �íslo h. p. K.Ú. silni�ní most 5,486 4-13-01-43 Te�ovice jez 9,398 4-13-01-39 Louky nad D�evnicí lávka a potrubí 9,946 4-13-01-39 Prštné silni�ní most 10,493 4-13-01-37 Prštné železni�ní vle�ka 10,717 4-13-01-37 Zlín silni�ní most 11,198 4-13-01-37 Zlín lávka 11,678 4-13-01-37 Zlín potrubní most 12,236 4-13-01-35 Zlín silni�ní most 13,133 4-13-01-35 Zlín lávka 13,291 4-13-01-35 Zlín silni�ní most 14,082 4-13-01-25 Zlín lávka 14,544 a 15,992 4-13-01-25 Zlín jez 16,125 4-13-01-25 P�íluky u Zlína silni�ní most 16,765 4-13-01-25 P�íluky u Zlína Lutonínka P�ehled nekapacitních objekt�


silni�ní most 6,680 a 6,850 4-13-01-16 Vizovice

B�eznice

- Na �ece B�eznici je evidováno 60 r�zných mostních konstrukcí a propustk� – p�edevším v obci B�eznice, které jsou velmi �asto nekapacitní

- V úseku ústí až zaúst�ní Buravy je pravob�ežní hráz snížena o 1,2 m takže p�i velkých vodách dochází k zaplavení p�íb�ežního prostoru – v�tšinou lesních pozemk� až k �ece Morav�

- V �. km 6,833 – 8,891 dochází k oboustrannému vyb�ežení pr�toku….., ší�ka rozlivu je zde dána konfigurací terénu - na pravém b�ehu 200 m, na levém potom 60 – 80 m.

- V �.km 12, 216 a 12, 840 jsou dva nekapacitní hospodá�ské mosty - v havarijním stavu Kolela� P�ehled nekapacitních objekt�


Q10

propustek pod silnicí 1,240 4-13-01-87 Bojkovice propustek pod požární nádrží 6,630 4-13-01-87 Host�tín

Q100

ocelová lávka 0,159 4-13-01-87 Bojkovice silni�ní most 0,360 4-13-01-87 Bojkovice propustek 1,240 4-13-01-87 Bojkovice silni�ní most 6,350 4-13-01-87 Host�tín


B2 - 37

Objekt Km �íslo h. p. K.Ú. mostek 6,530 4-13-01-87 Host�tín propustek 5,600 a 6,630 4-13-01-87 Host�tín Luha�ovický potok

- Ohroženy jsou veškeré mosty a lávky, u kterých dochází k jejich p�elití. P�ehled pr�tokov� nevhodných objekt�

Ozna�ení objektu Km �íslo h. p. K.Ú. M5 5,423 4-13-01-113 Polichno M11, M12, M13, M19, M23

9,800; 10,245; 10,586; 11,518; 11,955 4-13-01-105 Luha�ovice

M24, M25, M27, M29 12,300; 12,425; 12,796; 12,895 4-13-01-105 Pozlovice

M37 16,196 4-13-01-103 Pozlovice

M38, M39 17,139; 17,554 4-13-01-103 Dolní Lhota u Luha�ovic

M40, M41, M43, M46 18,344; 19,250; 19,383; 20,732 4-13-01-101 Sehradice

M47, M48, M49 20,839; 21,372; 21,496 4-13-01-101 Slopné M56, M57, M58 22,735; 23,810; 24,388 4-13-01-101 Lou�ka I Ludkovický potok P�ehled pr�tokov� nevhodných objekt�


žel. most 0,082 4-13-01-112 Biskupice u Luha�ovic most 0,473; 1.045 4-13-01-112 Biskupice u Luha�ovic lávka 1,180; 1,319; 1,552 4-13-01-112 Biskupice u Luha�ovic most 4,826; 5,262; 5,318; 5,472; 5,754 4-13-01-108 Ludkovice most 6,259; 8,323; 8,364; 8,764; 9,420 4-13-01-106 Ludkovice lávka 7,384 4-13-01-106 Ludkovice rozb.most 9,191 4-13-01-106 Ludkovice most 11,363; 11,809; 12,173 4-13-01-106 Provodov na Morav� mostek 11,964; 12,233 4-13-01-106 Provodov na Morav� lávka 12,202 4-13-01-106 Provodov na Morav� Brumovka, �íka a Vlára

Ve studii záplavového území nejsou vymezena místa omezující pr�to�nost koryt, nekapacitní mosty, mostky, propustky, lávky a další objekty . Studie vycházela pouze ze stru�ného popisu objekt�, geodetické podklady k objekt�m na tocích nebyly k dispozici.


B2 - 38

Litava P�ehled mostních objekt� vyžadujících rekonstrukci

Objekt Km �íslo h. p. K.Ú. silni�ní most Lísky 52,203 4-15-03-28 Zást�izly hospodá�ský most Zást�izly 53,149 a 53,455 4-15-03-28 Zást�izly silni�ní most Zást�izly 53,943 a 54,404 4-15-03-28 Zást�izly zaklenutí Zást�izly 54,628 4-15-03-28 Zást�izly mostek Zást�izly 54,942 a 55,323 4-15-03-28 Zást�izly B.2.2.5 Kapacity koryt vodních tok�

V p�íloze E.1.11 jsou uvedeny kapacity koryt vodních tok� tak, jak jsou popsány ve studiích záplavových území významných tok�. U p�ítok� Moravy a n�kterých dalších vodních tok� (zejména v jejich dolních �ástech), je patrný výrazný negativní vliv toku vyšší �ádu, který se projevuje zejména zp�tným vzdutím, v jehož d�sledku dochází k povod�ovým stav�m, které nejsou bezprost�edn� zp�sobeny povodní na vlastním toku, ale zvýšenou hladinou v koryt� toku, do kterého je p�ítok zaúst�n.

V této souvislosti je t�eba zd�raznit pot�ebu návaznosti protipovod�ových opat�ení na hlavních vodních tocích na ochranu na jejich p�ítocích, aby byla zajišt�na funk�nost celého systému. Jako jeden z p�íklad�, kdy dochází k povod�ovým situacím zp�sobených tokem vyššího �ádu, lze uvést nap�íklad úsek Dolní Kotojedky, která se vlévá zprava do �eky Moravy mezi Kvasicemi a Strážovicemi a zp�tným vzdutím a následným rozlivem jsou pravideln� ohrožovány pozemky na pravém b�ehu.

B.2.3 Extrémní povod�ové situace

B.2.3.1 Historické povodn�

Z hlediska pozorovaných historických povodní je t�eba zmínit historická fakta o vývoji krajiny v povodí Moravy v d�sledku osídlení, úprav a regulace koryt vodních tok� a zd�raznit tak vazbu mezi p�sobením lidské �innosti a vznikem extrémních povod�ových stav�. Povodn� se samoz�ejm� opakují bez ohledu na formu p�ístupu �lov�ka k životnímu prost�edí , ale jejich pr�b�h a ú�inek lze nesprávnými zásahy do území a nevhodnými technickými úpravami výrazn� zhoršit.

Aktuální podrobná data k historickým povodním jsou shrnuta v Generelu protipovod�ových opat�ení v povodí �eky Moravy. K základním a nejvýznamn�jším podklad�m v povodí Moravy dlouhodob� pat�í monitorované, verifikované i vyhodnocené údaje o pr�b�hu povod�ových a dalších souvisejících jev� (úhrn srážek, sou�initel odtoku aj.) ze t�í pracoviš� �eského hydrometeorologického ústavu (d�íve Hydrometeorologického ústavu): v Brn�, v Ostrav� (od roku 1980, kdy tato pobo�ka p�evzala od brn�nského pracovišt� odpov�dnost za povrchové vody v povodí Be�vy a v povodí Moravy nad soutokem s Be�vou) i v Praze (informace globáln�jšího charakteru).

Krom� základního dokumentu Hydrologické pom�ry �SSR (poslední III. díl z roku 1970, data se však vztahují nejdále k roku 1960) jde hlavn� o soubor hydrologických ro�enek �SSR (z období 1956 - 1975 v�etn�) a údaje ze soubor� informa�ního systému �eského hydrometeorologického ústavu (�HMÚ).

Mnohé cenné informace jsou �erpány z "m�sí�ních zpráv hydrologických", které za I. republiky od roku 1922 vydávala Hydrologická služba v Republice �eskoslovenské, a které navazují na podobné dokumenty z Rakouska-Uherska a po�átku první republiky (Jahrbuch k. k. hydrographischen Zentralbureaus - zpracováváno systematicky již od konce 19. století až do roku 1920).


B2 - 39

Hydrologická služba se však až do po�átku 20. let tém�� prioritn� zam��ovala na monitoring vodních stav� a zjišt�né údaje lze jen s obtížemi p�evést na hodnoty pr�tok�. Obecn� však lze o�ekávat, že podle možností budou postupn� dopln�ny i údaje, které v tabelárních sestavách chyb�jí.

Vedle hydrotechnických údaj� jsou cenným zdrojem popisných informací zejména o

pr�b�hu a rozsahu povodní místní kroniky. Podrobn�jší informace o historických povodních v hydrologických profilech, které jsou

dlouhodob� sledovány, lze nalézt v GENERELU PPO z roku 1998. V p�íloze E.1.7 je uveden p�ehled n�kterých monitorovaných historických povodní v zájmovém území a jejich hlavní zjišt�né charakteristiky (objem je vztažen k pr�toku Q1, doba trvání je vztažena cca k hodnot� Qa). V tabelárních sestavách jsou v�tšinou uvedeny kulmina�ní pr�toky a jen výjime�n� jde o maximální pr�m�rné denní pr�toky. N�kde mohlo omylem dojít i k zám�n�, ale v�tšinou jsou ob� hodnoty rozlišeny: bez specifického ozna�ení jde o maximální hodnoty, s ozna�ením � jde o maximální pr�m�rné denní pr�toky. Je z�ejmé, že u tok� menších (byst�inného rázu, v Karpatské oblasti atp.) se ob� hodnoty mohou výrazn� lišit, jak je patrné nap�íklad u lokalit Zlín a Uherské Hradišt�.

a) povodn� na �ece Morav�

Z �asové následnosti minulých povodní, která se opírá p�edevším o místní kroniky jsou z�ejmé p�ípady �asových kumulací povodní v relativn� krátkém �asovém údobí. Nap�íklad v letech

�� 1718 – 29 (p�t velkých povodní), �� 1830 – 45 (t�i povodn�), �� 1880 – 1897 (dev�t povodní, 1930 – 1941 (�ty�i výrazné povodn� na st�edním

toku Moravy – s kulminacemi vyššími než pr�tok 600 m3.s-1 - údaj �HMÚ Praha, 1997),

�� 1941 – 1997 (významné velké vody se na �ece Morav� nevyskytly). Nížinný úsek �eky Moravy má svá specifika, v Krom��íži se projevuje již "mísení" vod z Karpatské soustavy a z �eské vyso�iny, což se odráží v pom�rn� stejnom�rn�jším rozd�lení výskytu povodní - únor, b�ezen, duben - 43,5% a �erven, �ervenec, srpen - 27,5%.

Zajímavé je také zjišt�ní, jak �asto p�ispívají velké vody na p�ítocích k vzniku povodn� na �ece Morav�. V povodí Moravy nad soutokem s Be�vou jde nej�ast�ji o Moravskou Sázavu (80%), dále pak o T�eb�vku (70%), horní Moravu (v�etn� Krupé a Branné - 65%) a Desnou (60%). Velice významný je v tomto ohledu samoz�ejm� "p�ínos" samotné Be�vy, kde povod�ové pr�toky jsou �asto vyšší než v �ece Morav� nad soutokem.

b) povodn� na �ece Be�v�

Vodní toky na území Vsetínska mají kolísavé pr�toky, kulminující p�i jarním tání a b�hem roku p�i mohutn�jších p�ívalových srážkách, kdy mohou vznikat rozsáhlé povodn�. B�hem sta let postihlo vsetínský okres celkem p�t rozsáhlejších povodní – ze záznam� lze uvést povod�ové situace

�� v 19. století - 19. srpna 1854 (hladina Vsetínské Be�vy na Dolním nám�stí ve Vsetín� dosahovala do výše p�ibližn� 150 cm,

�� ve 20. století - 14. a 15. �ervence roku 1907, - 22. srpna roku 1919 (z dobových fotografií lze v obou p�ípadech odhadnout

srážkové úhrny p�ibližn� jako p�i povodních 1987 a 1997), - léto 1938 (27. �ervna 1987 postižen p�evážn� jen okres Vsetín, menší

rozsah než v roce 1997 - hladina Vs. Be�vy ve Vsetín� p�esto k 5 m). Toky, napájené v Moravskoslezských Beskydech, Javorníkách a Vsetínských vrších

(Rožnovská Be�va, Vsetínská Be�va, Senice, spojená Be�va), se vyzna�ují zcela


B2 - 40

charakteristickým povod�ovým režimem, kde se p�evážná �ást povodní vyskytuje v letních m�sících (�erven, �ervenec, srpen, zatímco v období zimního a jarního tání jsou povod�ové jevy mén� frekventované (únor, b�ezen, duben)

Podobné �asové rozložení charakterizuje povodn� v tocích, napájených v jiných poho�ích

Karpatské soustavy - v Hostýnských vrších, Vizovické vrchovin� a Bílých Karpatech (D�evnice, Olšava), kde se nejvíce povodní vyskytuje v letních m�sících (�erven, �ervenec, srpen - nejhojn�ji znova v �ervenci), zatímco v dob� zimních a jarních oblev (únor, b�ezen) jde o výskyt nižší.

B.2.3.2 Povode� 1997

Tato poslední a nejv�tší podrobn� zdokumentovaná povode� na území zlínského regionu nastala po mimo�ádném vývoji meteorologické situace v období od 4.7. do 8.7.1997. Stup�ující se vydatné a trvající srážky (na meteorologické stanici Lysá hora byl zaznamenán dne 6.7.1997 dosud nezaznamenaný denní srážkový úhrn 234 mm; v období 5 dn� spadlo na Prad�du v povodí Moravy 454 mm a na Lysé ho�e v povodí Odry 586 mm srážek) se promítly do vývoje odtokové situace, která se od 6.7.1997 výrazn� zhoršovala. Vysoké srážkové úhrny m�ly i níže položené stanice - nap�. Rožnov pod Radhošt�m 401 mm a Valašské Mezi�í�í 375 mm (povodí Be�vy).

Po prvním zaznamenaném rozlití povod�ových pr�tok� na Rusav� se postupn� projevily problémy na p�ítocích Moravy - Panenském potoce, Kotojedce, Š�ávnici a Olšav�. Následn� vyb�ežila ve Zlín� a následn� v Otrokovicích �eka D�evnice s pr�tokem 274 m3.s-1 (v�tší než stoletá voda).

P�esto, že od 8.7. se srážky za�aly omezovat co do plochy a od 9.7.ustávat i z hlediska intenzity, promítly se pr�toky na tocích nižších �ád� do vývoje povod�ové situace na toku �eky Moravy. Nástup povod�ové vlny byl velmi prudký - nap�. na Be�v� v Dluhonicích se v pr�b�hu 24 hodin zvýšil pr�tok z cca 20 m3.s-1 na 400 m3.s-1, kulminující pr�tok 838 m3.s-1 byl dne 8.7. p�í�inou zaplavení obce Troubky na P�erovsku (s katastrofickými následky).

�eka Morava kulminovala v Krom��íži dne 10.7.1997 standardn� nem��itelným pr�tokem p�es 900 m3.s-1 (Q100=725 m3.s-1).

Došlo k �ad� kritických událostí – nap�. v prostoru št�rkovišt� v katastru Kvasic, kde došlo k protržení levob�ežní hráze �eky Moravy a k následnému usm�rn�ní �ásti p�ívalových vod k sídl�m, na jezu B�lov, kde došlo k zatopení levob�ežní údolní nivy Moravy nad Otrokovicemi (vytvo�ilo se zde jezero s objemem tém�� 20 mil. m3) a následn� i obytné a pr�myslové zóny Otrokovic.

Velké rozlivy do krajin� zpomalily postup povod�ové vlny, povod�ové projevy však zasáhly dále u ramene Ko�ov protržením pravob�ežní hráze �eky Moravy s rozlivem do intravilánu Uherského Hradišt�, po protržení levé hráze Moravy nad Uherským Hradišt�m došlo 11.7. s, s postupným zaplavením celého m�sta.

Voda opadávala velmi zvolna a ješt� p�ed návratem do koryt došlo ve dnech 19 - 21.7. k druhé povod�ové vln�, která však již nedosáhla úrovn� p�edchozí.

Rozhodující p�í�inou povodní v roce 1997 byla velikost, intenzita a rozložení srážek.Meteorologický pohled na povode� z �ervence 1997 uvádí �ada materiál� �HMÚ, v p�edchozím textu jsou pouze shrnuty y podstatné faktory, které ovlivnily vznik extrémní povod�ové situace v �ervenci 1997.

P�í�iny extrémních srážek

Silné dešt� v postižené oblasti a jejich geografické rozložení m�ly tyto p�í�iny :

- dynamiku atmosféry, konkrétn�ji z postup tlakové níže z alpské oblasti k severovýchodu a její setrvání v oblasti Ukrajiny. Velmi d�ležitou roli hrála skute�nost, že tlaková níže


B2 - 41

vyvolávala nad Polskem a Moravou výrazné vzestupné pohyby ve st�ední troposfé�e (2-6 km nad mo�em), což je podmínka pro vznik trvalých vydatných srážek.

- vysoká vlhkost vzduchu v troposfé�e (která byla vyvolána stálými vzestupnými pohyby a srážkami), která v kombinaci s v�tší rychlostí proud�ní vyvolávala silné orografické zesílení srážek. Výstupné pohyby vzduchu na náv�trných svazích a v p�ilehlých vrstvách atmosféry (zhruba do 3 km) vyvolávala vznik obla�ných kapi�ek, které byly „vymývány“ kapkami dešt� z výše ležící deš�ové obla�nosti a tím ve vrcholové a náv�trné oblasti déš� podstatn� zesilovaly. Orografické zesílení srážek je závislé na intenzit� a charakteru dešt�, který „vymývá“ orograficky vzniklou obla�nost, dále na vlhkosti vzduchu a vektoru v�tru.

Hlavní p�í�iny povodní v roce 1997 P�írodní vlivy:

�� velikost, intenzita a rozložení srážek �� objem povod�ové vlny a její pr�chod údolní nivou (p�irozené inunda�ní území) �� obnova p�irozených tras n�kdejších koryt vodních tok� (pr�rvy) Antropogenní vlivy:

�� regulace vodních tok� �� stavby v záplavovém území usm�r�ující pohyb velkých vod z volné krajiny do zástavby �� absence pravidelné údržby existujících koryt vodních tok�, vodohospodá�ských staveb,

technických a biologických opat�ení �� um�lé vodní plochy �� snížená jímací schopnost p�d �� zm�ny vegeta�ního krytu

Specifický rys povodní:

�� velký objem vod tekoucích mimo koryta i mimo koryta �ek

B.2.3.3 Povode� 2006

Povodn� v roce 2006 se charakterem odlišovaly od povodn� v roce 1997. Vývoj povod�ové situace byl podmín�n mimo�ádnými zásobami sn�hu z dlouhé zimy 2005/6. Náhlým oteplením, doprovázeným deš�ovými srážkami na celém území (26.3.) došlo k velmi rychlému tání a následnému prudkému vzestupu hladin �ek - na n�kterých tocích byly zaznamenány jednotlivé stupn� povod�ové aktivity.

Vlivem dalších vydatných srážek (27.3.-29.3.) dále razantn� nar�staly pr�toky. Na v�tšin� sledovaných profil� na vodních tocích byly dosaženy III. stupn� povod�ové aktivity (dále SPA), jejichž hranice následné kulminace hladin vysoce p�esáhly. -hranice III. SPA byly dosaženy ve 32 sledovaných profilech.

Na �ece Morav� se extrémní projevy stup�ovaly sm�rem po toku. V Olomouci byl p�ekro�en 20-letý pr�tok, v Krom��íži 50 letý pr�tok (Be�va spole�n� s dalšími p�ítoky Moravy), ve Strážnici byl dosažen až 100 letý pr�tok (levostranné p�ítoky pod Krom��íží).

Podle p�edb�žné zprávy Povodí Moravy s.p. byly identifikovány na území Zlínského kraje rozlivy na tocích:

- Morava Lobodice, Kojetín, Chropyn�, Krom��íž, Kvasice, B�lov,

Napajedla, Staré M�sto, Kostelany nad Moravou, Nedakonice - Vsetínská Be�va v úseku nad ústím Byst�i�ky, v úseku Br�ov – Jarcová - Mošt�nka Krom��íž, Plešovec - B�eznice rozliv p�i vyúst�ní Moravy - Salaška - Luha�ovický potok Polichno, Biskupice, Luha�ovice - Olšava Kunovice, Podolí, Veletiny, Kostelany n.M


B2 - 42

Povodn� 2006 prov��ily protipovod�ová opat�ení realizovaná po roce 1997. Pozitivní

úlohu prokázala opat�ení v Krom��íži, Otrokovicích a i Uherském Hradišti, naopak slabým místem se ukázala realizace protipovod�ové ochrany na p�ítocích Moravy (nap�. Mojena v Tluma�ov�, Panenský potok a Kotojedka na k.ú. Kvasice, Žlutavský potok na k.ú. Napajedla a další). Podle s�ítání škod, provedeného krajským ú�adem, napáchala povode� ve Zlínském kraji v roce 2006 škody za tém�� 400 milion� korun. Nejpostižen�jšími obcemi se staly Napajedla (zvl. areál podniku Fatra), B�ez�vky (sesuv p�dy na komunikaci), dále Zádve�ice, Luha�ovice, Uherský Ostroh a další.

B.2.4 Historická protipovod�ová opat�ení

Údolní niva �eky Moravy je výsledkem tisícileté �innosti �eky Moravy a v posledních dvou tisíciletích i �innosti �lov�ka. Dnešní podoba údolní nivy je však pom�rn� mladá - �etné archeologické nálezy p�edslovanských i slovanských sídliš� v blízkosti toku na nevysokých vyvýšeninách, které jsou dnes zaneseny hlínami, sv�d�í o tom, že záplavy v tehdejších dobách nebyly tak �asté a mohutné. Zm�na nastala p�i kolonizaci horních �ástí povodí, která byla spojena se žá�ením les� a jejich náhradou agrokulturami. Tak došlo k narušení ustálených odtokových pom�r�, zvýšené odtoky provázela eroze spojená s odnosem p�dy z vyšších poloh a tvorbou mocných nános� hlín v dolních tratích tok�. Tento proces pokra�oval v n�kolika vlnách, spojených s rozvojem zem�d�lství. Hlavní vlny zvýšené sedimentace jsou dokumentovány z období : 750 - 850, 1333 - 1400, 1750 - 1850, a po roce 1952.

B.2.4.1 Protipovod�ová opat�ení na �ece Morav�

Snahy o regulaci Moravy po opakovaných záplavách jsou zaznamenány od za�átku 18. století (regulaci Moravy na�ídil v roce 1719 Císa� Karel VI.) Z kronik je z�ejmé, že byly z�izovány rybníky, ale i tzv. suché rybníky k zachycení p�ívalových vod, hrázové, tra�ové a silni�ní náspy byly opat�ovány zátopnými otvory, zpev�ovány a opravovány byly hráze, koryta �ek, rybníky, majitelé panství a obce byli zodpov�dní za dobrý stav jez�, splav�, b�eh� a hrází.

K nejvýznamn�jší regulaci Moravy došlo v první �tvrtin� 20.stol. V roce 1906 moravské

místodržitelství povolilo �áste�nou regulaci �eky Moravy u B�lova, Otrokovic, Napajedel, jako jednoho z úsek� projektovaného Dunajsko-oderského pr�plavu. Úpravy se m�ly uskute�nit na Morav� až po okresní most u Napajedel a na D�evnici od jejího ústí u Otrokovic až k železni�nímu mostu p�es D�evnici. Na katastru Spytihn�vi regulace nap�ímila tok k ochran� dolní �ásti obce. Projekt byl zpracován tak, aby byl v souladu s navrhovaným Labsko-Odersko-Dunajským pr�plavem. V areálu luk v Hejn� a Hlasov� byl postaven železný most (tzv. hospodá�ský most, dokon�ený v roce 1910), Mlýnský náhon (tzv. Morávka) a napajedelský jez byly zrušeny a kanály ústící do mlýnského náhonu byly svedeny do nov� vybudovaného betonového kanálu. �ást starého �e�išt� byla zasypána, v�tší �ást byla ponechána k zanesení pozvolnou náplavou. Po regula�ní úprav� tvo�ila �eka ostrý zákrut mezi mlýnem a kaplí, ve kterém se nanášený písek bagroval a používal ke stavbám. Mezi kaplí a mostem z�stalo �e�išt� v p�vodním stavu.

V roce 1935 byl budován jez ve Spytihn�vi, práce pokra�ovaly v letech 1935 - 1936 na stavb� závlahového a malého plavebního kanálu z Ba�ova do Hodonína (k doprav� uhlí a dalších materiál� z Ratíškovic do Otrokovic). Práce na vodních dílech byly ukon�eny v roce 1937.

Po povodních v 90. letech 19. stol a ve 20. a 30. letech 20. století byla na �ece Morav� a jejích p�ítocích realizována významná technická opat�ení k ochran� p�ed povodn�mi.

Nap�íklad k ochran� nov� vybudovaných pr�myslových závod� v Otrokovicích – Ba�ov� byl vybudován komplex odvod�ovacích kanál� a dalších doprovodných staveb. Od realizace t�chto opat�ení již žádné škody v d�sledku povodní nenastaly, což vedlo v d�sledku


B2 - 43

k zanedbání pé�e o vybudovaná za�ízení. Tento stav se výrazn� promítl do pr�b�hu povodní v roce 1997.

Obdobná protipovod�ová ochrana byla vybudována i nad dalšími m�sty, nap�íklad Krom��íží a Uherským Hradišt�m a u Moravy, D�evnice a dalších �ek bylo postupn� navyšováno ohrázování.

P�ehled hlavní regula�ních prací (podle Bu�ka):

Úsek: V�tší úpravy: km rok po�ízení Úpravy Moravy Rohatec – Vnorovy 121,500 – 135,422 1938 Úprava Moravy Vnorovy – Ostroh 135,422 – 144,950 1930 Úprava Moravy Ostroh 144,950 – 146,994 1930 Úprava Moravy Ostroh 146,994 – 149,850 1970 Úprava Moravy Nedakonice – Uh.Hradišt� 149,850 – 159,968 1931 Úprava Moravy Uh.Hradišt� – Napajedla 159,968 – 176,142 1920 Úprava Moravy Napajedla – Kvasice 176,142 – 184,900 1920 Úprava Moravy Kvasice – Krom��íž 184,900 – 195,970 1918 Úprava Moravy Krom��íž – Bezm�rov 195,970 – 199,250 1931

B.2.4.2 Protipovod�ová opat�ení na �ece Be�v�

K ochran� p�ed povodn�mi byla na �í�ce Byst�i�ce v letech 1908–1912 vybudována p�ehrada pro díl�í zásobování pr�plavu vodou, ale sou�asn� (na základ� zkušeností z katastrofální povodn� r. 1880) pro zadržení povod�ové vlny. Vodní díla Karolinka a Horní Be�va mají také výraznou transforma�ní funkci, ovšem pouze v úseku bezprost�edn� pod vodním dílem. Na povodn� v Be�vách však mají pouze minimální vliv.

Protipovod�ová ochrana na Be�vách spo�ívala v nahrazení do té doby používaných

d�ev�ných jez� a vegeta�ních opevn�ní mohutn�jšími a pevn�jšími kamennými konstrukcemi, ani tyto se však neukázaly jako dostate�né. Celá konstrukce protipovod�ové ochrany zde byla bezprost�edn� spjata s myšlenkou vybudování pr�plavu D-O-L. V �ad� obcí bylo po povodních v roce 1997 provedeno zkapacitn�ní koryt, vybudovány ochranné hráze (jako nap�íklad v Choryni) nebo protipovod�ové zdi.

V sou�asné dob� je technická ochrana tok�, zejména obnovení nebo výstavba nových vodních d�l na Be�vách zna�n� problematická z hlediska zájm� ochrany p�írody.

B.2.5 Porovnání historických a aktuálních hydrologických dat QN

Z hlediska návrhu a projektování protipovod�ových opat�ení jsou sm�rodatné hodnoty QN. Pro porovnání hydrolologických údaj� byly použity aktuální údaje zpracované �HMÚ (uvedené v p�íloze E.1.4) a údaje p�evzaté z publikace Hydrologické pom�ry �eskoslovenské socialistické republiky - III. díl z roku 1970, kde byly hydrologické údaje zpracovány na základ� znalostí a pozorování pr�tok� do roku 1960 ( u n�kterých profil� až 1966). V umíst�ní n�kterých srovnávaných profil� došlo b�hem let k nepatrným zm�nám, nicmén� minimální rozdíl ve velikosti p�íslušných povodí umož�uje jejich vzájemné porovnání.

V p�íloze E.1.8 je uvedeno procentuální porovnání aktuálních hodnot QN v daných

profilech v��i hodnotám uvedeným v publikaci Hydrologické pom�ry �SR. Jak je z výsledk� z�ejmé, hodnoty kulmina�ních pr�tok� s dobou opakování 1 až 20 let ( Q1-Q20) se v p�evážné v�tšin� porovnávaných profil� snížily a to u n�kterých profil� o více jak 50%. Výjimku tvo�í povodí Mošt�nky a Be�vy, kde došlo k nár�st�m v prakticky celé �ad� N – letých pr�tok�. Naopak stanovené hodnoty extrémních kulmina�ních pr�tok� Q50 a Q100 z�staly bu na podobné úrovni, nebo došlo k jejich nár�stu a to v n�kterých profilech významným zp�sobem. Výrazný nár�st hodnoty Q50 a Q100 je patrný zvlášt� u Mošt�nky, Olšavy a Be�vy. Samostatn�


B2 - 44

je t�eba zmínit povodí �eky Vláry s p�ítoky �íkou a Brumovkou, kde byly porovnány t�i m�rné profily a kde došlo k výraznému snížení v celé �ad� opakování kulmina�ních pr�tok� QN a to v �ádu desítek procent.

Význam porovnání aktuálních hydrologických údaj� s historickými je významný zejména pro posouzení sou�asné míry ochrany zastav�ných území, ve kterých byla p�ed obdobím posledních velkých povodní v roce 1997 a 2006 provedena protipovod�ová opat�ení. Tato míra ochrany, stanovená na základ� hydrologických údaj� dostupných v dob� navrhování t�chto opat�ení, nemusí být z hlediska dnešních požadavk� na ochranu dosta�ující. Vzniklý rozdíl ve velikosti N -letých pr�tok� aktuáln� stanovených a historických, je dán nejen mírou poznání a delší �adou pozorování, které byly v pr�b�hu 36 let pozorování navíc získány, ale také zm�nami, ke kterým v tomto období v rámci jednotlivých povodí došlo. Významným prvkem, který do t�chto statisticky vypo�ítaných hodnot vstupuje, jsou také klimatické zm�ny, které z�ejm� i �lov�k svými p�ístupy ovliv�uje a v budoucnu ovliv�ovat bude. Proto je nutné i nadále provád�t m��ení a vyhodnocování vzniku, pr�b�hu a následk� povodní tak, aby bylo možné najít efektivní míru ochrany p�ed extrémními hydrologickými jevy. B.2.6 Záplavová území (ZÚ)

B.2.6.1 Legislativní p�edpisy p�i stanovování a vyhlašování ZÚ

Dle zákona �. 254/2001 Sb., o vodách a o zm�n� n�kterých zákon�, ve zn�ní pozd�jších p�edpis� ( dále jen vodní zákon), jsou záplavová území administrativn� ur�ená území, která mohou být p�i výskytu p�irozené povodn� zaplavena vodou. Jejich rozsah je povinen stanovit na návrh správce vodního toku vodoprávní ú�ad. Vodoprávní ú�ad m�že uložit správci vodního toku povinnost zpracovat a p�edložit takový návrh v souladu s plány hlavních povodí a s plány oblastí povodí.

Institut stanovení záplavových území byl dán již zák. �. 138/1973 Sb., o vodách, ve zn�ní

pozd�jších p�edpis�. Podle zmín�ného zákona se jednalo o tzv. zátopová území, která byla na návrh správce vodního toku stanovována tehdy vodohospodá�ským orgánem dle § 13 odst. 2 zákona �. 138/1973 Sb.,o vodách.

Záplavová území (stanovená dle § 66 sou�asn� platného vodního zákona) v�cn� navazují

na zátopová území stanovována podle § 13 odst. 2 vodního zákona �. 138/1973 Sb. a proto dosud stanovená zátopová území se považují za záplavová území. Zp�sob a rozsah zpracovávání návrhu a stanovení záplavových území je dán vyhláškou 236/2002 Sb. o zp�sobu a rozsahu zpracovávání návrhu a stanovení záplavových území.

Novým institutem od 1. 1. 2002 je v sou�asn� platném vodním zákon� tzv. aktivní zóna

záplavového území. Dle § 66 stávajícího vodního zákona se aktivní zóna vymezuje v sou�asn� zastav�ných územích obcí, v územích ur�ených k zástavb� podle územn� plánovací dokumentace, p�ípadn� podle pot�eby v dalších územích, vymezí vodoprávní ú�ad na návrh správce vodního toku aktivní zónu záplavového území podle nebezpe�nosti povod�ových pr�tok�.

Omezení v záplavových územích stanovená vodním zákonem jsou hlavn� v aktivních

zónách (§ 67 vodního zákona), kde se nesmí umís�ovat, povolovat ani provád�t stavby, které nesouvisí s vodním tokem.

Výjimka je ud�lena nap�. pro úpravu vodního toku, p�evád�ní povod�ových pr�tok�, ochrana p�ed povodn�mi nebo pro stavby, které jinak souvisí s vodním tokem, zlepšují odtokové pom�ry, stavby pro jímání vod, odvád�ní odpadních a srážkových vod. Dále se do této linie �adí i nezbytné stavby dopravní a technické infrastruktury a z�izování chmelnic v katastrálních územích vymezených podle zák. �. 97/1996 Sb., o ochran� chmele, ve zn�ní pozd�jších p�edpis�.


B2 - 45

Pro nezbytné stavby dopravní a technické infrastruktury a chmelnice byla sou�asn� stanovena podmínka provedení takových opat�ení, která budou minimalizovat vliv t�chto staveb na zhoršení pr�b�hu povod�ové vlny.

P�ímo ze zákona jsou v aktivní zón� záplavového území zakázány tyto �innosti:

- t�žit nerosty a zeminu zp�sobem zhoršujícím odtok povrchových vod a provád�t terénní úpravy zhoršující odtok povrchových vod

- skladovat odplavitelný materiál, látky a p�edm�ty - z�izovat oplocení, živé ploty a jiné podobné p�ekážky - z�izovat tábory, kempy a jiná do�asná ubytovací za�ízení

Mimo aktivní zóny m�že vodoprávní ú�ad stanovit v záplavových územích omezující

podmínky a to z d�vodu ochrany p�ed povodn�mi a k ochran� vod p�ed p�ípadným zne�išt�ním a to vždy podle konkrétní situace daného ur�itého místa. B.2.6.2 Stanovená záplavová území ve Zlínském kraji

Krajský ú�ad Zlínského kraje, odbor životního prost�edí a zem�d�lství nechal zpracovat digitáln� veškerá záplavová území významných vodních tok�, která jsou na území správního obvodu Zlínského kraje stanovena. Podklady pro vypracování zadaného úkolu byly zákresy v mapách r�zných m��ítek a n�které i v digitální form�. Seznam stanovených záplavových území je uveden v p�íloze E.1.9. V následující p�íloze E.1.10 jsou pak uvedena záplavová území zpracovaná, ale nestanovená. Zpracovávání a stanovování záplavových území ovšem pr�b�žn� probíhá, proto doporu�ujeme tyto p�ílohy aktualizovat v odpovídajícím �asovém intervalu.

Záplavová území, jejichž podklady nebyly k dispozici v digitální podob� (byla to více než

polovina t�chto podklad�), byla p�ekreslena do Základní mapy �R v m��ítku 1:10 000. Zákresy v základní map� byly digitalizovány v prost�edí Topol a data p�evedena do formátu ArcGIS shapefile.

Data rozliv� vznikla interpretací údaj� ze zdrojových dokumentací do polohopisu a

výškopisu ZABAGED a je proto možné je využívat pouze do m��ítka odpovídajícího mapovému dílu – 1 : 10 000 s p�ihlédnutím ke skute�nosti, že �ada jev�, zejména liniového charakteru, je vyjád�ena nikoliv skute�ným rozm�rem jevu, ale pouze jeho zjednodušeným vyjád�ením formou kartografické zna�ky. P�i využívání dat rozliv� v m��ítcích v�tších než 1 : 10 000 je vždy nezbytné zákresy interpretovat do p�íslušného mapového díla a ne provést pouze prosté zv�tšení.

Digitalizovaná data a poskytnuté datové podklady byly verifikovány nad digitálním

mapovým podkladem (ZABAGED). P�i tom byly odstran�ny drobné nep�esnosti digitalizace a linie byly p�izp�sobeny mapovému podkladu.


B2 - 46

B.2.7 PPO na drobných vodních tocích

Drobné vodní toky, ale i n�které v�tší vodní toky, které nejsou ve správ� Povodí Moravy s.p., spravují zejména dva nejd�ležit�jší správci – Zem�d�lská vodohospodá�ská správa a Lesy �eské republiky, s.p. Ve Zlínském kraji je také �ada dalších správc�, zejména obcí a m�st, nicmén� z následující mapy je vid�t, že jejich podíl je menší než 10 procent. V p�íloze E.2.5 je uvedena podrobn�jší mapa správy vodních tok� dle jejich povodí ve Zlínském kraji.

Obrázek B2-4: Správa vodních tok� podle povodí

B.2.7.1 Zem�d�lská vodohospodá�ská správa

V pr�b�hu prací na Studii byla uskute�n�na jednání jak na Zem�d�lské vodohospodá�ské správ� – Oblasti povodí Moravy a Dyje v Brn�, tak na jednotlivých pracovištích Zem�d�lské vodohospodá�ské správy ve Zlín�, Valašském Mezi�í�í, Krom��íži, Uherském Hradišti a Vyškov�. Projednány byly aktuální problémy drobných vodních tok� z pohledu jejich správc�.

ZVHS Valašské Mezi�í�í

Do Studie byly zapracovány návrhy �ešení protipovod�ové ochrany na toku Lou�ce, levostranném p�ítoku Spojené Be�vy ve Valašském Mezi�í�í (poldr Polichno). U dalších v minulosti uvažovaných opat�ení (nap�íklad poldr Police) se p�i projednávání projektové dokumentace objevily majetkoprávní problémy, které dosud neumožnily jejich realizaci. Jednotný postup správce toku, obcí a dalších zainteresovaných organizací by mohl vést ke kompromisnímu �ešení, které by bylo p�ijatelné i pro vlastníky dot�ených pozemk�.

Krom� Lou�ky se objevují problémy i na Hážovce (Hážovický potok), ale jde vícemén� o situace, které souvisí s byst�inným proud�ním v upraveném koryt� v intravilánu – porušení


B2 - 47

konstrukcí zídek, prah�, opevn�ní dna z d�vodu velkého sklonu a velké rychlosti proud�ní, k výrazným rozliv�m a ohrožení p�ilehlých nemovitostí zde nedochází. ZVHS Zlín

Povod�ové stavy v území ve správ� zlínského pracovišt� p�sobí nejen povodn� na vlastních vodních tocích, ale dochází i povodním, které jsou vyvolané toky vyššího �ádu, zejména pak vzestupem hladiny v Morav�, D�evnici a dalších vodních tocích a následným zp�tným vzdutím. Tyto situace jsou charakteristické nap�íklad pro Mojenu a další p�ítoky Moravy. Napojení protipovod�ových hrází n�kterých p�ítok� na ohrázování Moravy je zapracováno do Studie.

Dále jsou nejen v p�sobnosti zlínského pracovišt� ZVHS vytipována místa, která jsou svou konfigurací terénu vhodná k využití jako �ízené inundace – nap�íklad v povodí �íky, Buravy a dalších. V t�chto územích k rozliv�m již dochází a i vícemén� drobné terénní úpravy by mohly potenciál území výrazn� zvýšit.

Negativn� se v území projevuje také urbanizace nových obecních a m�stských �ástí a nár�st rozsahu zpevn�ných ploch, ze kterých je voda bezprost�edn� odvád�na do recipientu. ZVHS Krom��íž

Podobná situace jako v území spravovaném pracovišt�m ve Zlín� je i na Krom��ížsku. Nejproblemati�t�jší se zdá zp�tné vzdutí zp�sobované Moravou na Dolní Kotojedce a Panenském potoce (pravostranné p�ítoky Moravy u Kvasic). Ohrázování Moravy a absence následných protipovod�ových úprav koryt t�chto dvou vodních tok� vyvolává opakovan� povod�ové stavy v okolí Kvasic a St�ížovic. V návrhové �ásti Studie jsou hráze výše uvedených p�ítok� Moravy navrženy v�etn� souvisejících vazeb na plánované využití území.

ZVHS Uherské Hradišt�

Problematika povodní v území v prostoru zaúst�ní Jarošovského potoka do Moravy je podobn� jako v p�edchozích p�ípadech spojena se vzdutím �eky Moravy. V sou�asné dob� je p�ipravena projektová dokumentace nahrazení dvojice nefunk�ních zp�tných klapek p�i vyúst�ní Jarošovského potoka do Moravy stavidlovým uzáv�rem, který by tuto situaci m�l výrazn� zlepšit. Ohrázování pr�myslového areálu p�i vyúst�ní Jarošovského potoka do Moravy na pravém b�ehu, navržené v této Studii, by pak m�lo zabránit zaplavení tohoto areálu vodou z Jarošovského potoka.

V povodí Dlouhé �eky dochází k povod�ovým stav�m v oblasti Medlovického a Polešovického potoka. D�vodem je p�edevším rychlý odtok ze zem�d�lsky využívaných pozemk� na p�dách, které nemají dostate�nou vsakovací schopnost. V povodí je navržena reten�ní nádrž nad Boršicemi, další profily lze doporu�it ke sledování na Medlovickém potoce, který ovšem protéká v�tšinu své trasy v soub�hu s komunikací do Osv�timan a ralizace t�chto opat�ení by znamenala mimo jiné i p�eložku této komunikace.

Na v minulosti upravených a odvodn�ných pozemcích se p�i intenzivních srážkách projevují problémy také u hlavních odvod�ovacích za�ízení (HOZ). Mezi tyto p�ípady se �adí nap�íklad HOZ Sady u Kunovic, kdy p�i zvýšení hladiny Olšavy musí být voda um�le do koryta Olšavy p�e�erpávána. Pokud není možné zajistit gravita�ní odvád�ní vody z takto upravených území, je d�ležité zajistit správnou a bezproblémovou funkci �erpacích stanic, zapracovat manipulace do povod�ových plán�, v�etn� signalizací poruch, a pravidelnou kontrolou p�edcházet možným povod�ovým situacím.

ZVHS Vyškov

P�sobnost pracovišt� ZVHS Vyškov zasahuje do severozápadní �ásti Zlínského kraje. Pro území je charakteristický vysoký stupe� využívání pozemk� k zem�d�lským ú�el�m, z �ehož vyplývají následné povod�ové problémy. Ty se projevují zejména v oblasti Strabenic v povodí Liten�ického potoka. V povodí nejsou významn�jší reten�ní nádrže a vzhledem k erozním proces�m a zanášení koryt vodních tok� musí navrhovaným opat�ením níže po toku (poldry


B2 - 48

Liten�ice a Kožušice na Litavce) p�edcházet stabilizace zem�d�lských pozemk� a snížení transportu sediment� a jejich p�ípadného ukládání v t�chto nádržích.

B.2.7.2 Lesy �eské republiky, s.p.

Ve Zínském kraji je �ada tok� spravována i Správou tok� Les� �R – oblasti povodí Moravy ve Vsetín�. Jedná se p�edevším o horní trat� vodních tok� situovaných p�evážn� v lesních pozemcích. U t�chto tok� se protipovod�ová ochrana zam��uje na zabrán�ní transportu sediment�, pláví a splavenin níže po toku. Jedná se tedy zejména o hrazení byst�in, výstavbu št�rkových p�ehrážek, stabilizace dna a b�eh� a n�která další opat�ení. Tomu odpovídá i orienta�ní seznam pot�ebných protipovod�ových opat�ení ve Zlínském kraji evidovaných v lét� roku 2006, jejichž navrhovatelem jsou Lesy �R, a kde jsou uvedena p�edevším opat�ení výše uvedeného charakteru.

Ve Studii jsou navrženy oblasti, kde by se m�la protipovod�ová opat�ení v horních �ástech povodí uplatnit výrazn�ji, zejména v souvislosti s omezením transportu sediment�, konkrétní návrhy však nejsou vzhledem k jejich minimálnímu ú�inku sou�ástí této Studie.

B.2.8 PPO z hlediska významných vodohospodá�ských spole�ností

Ve Zlínském kraji provozují v�tšinu ve�ejných vodovod� a kanalizací �ty�i nejvýznamn�jší vodohospodá�ské akciové spole�nosti. Zlínská vodárenská, Vodovody a kanalizace Vsetín, Vodovody a kanalizace Krom��íž a Slovácké vodárny a kanalizace zásobují pitnou vodou tém�� 80% obyvatel ve Zlínském kraji. Za�ízení k jímání, �erpání, doprav� a úprav� a k �išt�ní a doprav� odpadních vod bývají také obvykle více �i mén� ohrožena povod�ovými událostmi a je proto t�eba se zabývat i jejich protipovod�ovou ochranou. Základní charakteristiky vodohospodá�ských spole�ností jsou uvedeny v následující tabulce.

Tabulka �. B2-26: Vybrané charakteristiky nejvýznamn�jších vodohospodá�ských spole�ností

Název spole�nosti Hlavní zdroje pitné vody

Po�

et o

byva

tel

zá

sobe

ných

vod

ou

Dél

ka v

odov

odní

sí

t� (k

m)

Po�

et o

b. n

apoj

enýc

h

na v

e�. k

anal

izac

i

Dél

ka k

anal

iza�

ní

sít�

(km

)

Po�

et �

istír

en

od

padn

ích

vod

Zlínská vodárenská, a.s.

úpravny pitné vody Tluma�ov, Kle��vka, Štítná, Šanov, Karolinka 156 087 1013 136 387 551 10

VAK Vsetín, a.s.

úpravny pitné vody Karolinka, Valašské Mezi�í�í, Rožnov pod Radhošt�m prameništ� Vsetín -

Ohrada, Kel�

103 473 739 80 569 237 12

VAK Krom��íž, a.s.

prameništ� Hradisko, Postoupky, Mi��vky, B�estský les, Plešovec,

B�est, Hulín, Podzámecká zahrada 96 417 576 84 709 246 10

Slovácké vodovody a kanalizace, a.s.

úpravny pitné vody Ostrožská Nová Ves, Kn�žpole, Bojkovice, T�šnov 114 398 820.4 92 322 489.8 15


B2 - 49

Tabulka �. B2-27: Parametry nejvýznamn�jších zdroj� pitné vody ve Zlínském kraji

Úpravy vody (ÚV) K.Ú. Výkon

l/s Zdroje vody K.Ú Vydatnost zdroje l/s

Zlínská vodárenská, a.s. jímací území Tluma�ovský les Tluma�ov 100

ÚV Tluma�ov Tluma�ov 400 jímací území Št�rkovišt� Kvasice Kvasice 300

Otrokovice – Kapli�ka Otrokovice 15 Otrokovice -

ÚV Kle��vka Zlín 250 vodárenská nádrž Slušovice Slušovice - ÚV Štítná Štítná 25 vodárenská nádrž Štítná Štítná - ÚV Šanov Šanov 10 vodárenská nádrž Šanov Šanov - ÚV Ludkovice Ludkovice 25 vodárenská nádrž Ludkovice Ludkovice - VAK Vsetín, a.s. ÚV Karolinka Karolinka 250 vodárenská nádrž Stanovnice Karolinka -

ÚV Rožnov pod Radhošt�m

Rožnov pod

Radhošt�m 35

jímací území Rožnov pod Radhoštem; 14 jímacích studní,

1 sb�rná studna

Rožnov pod

Radhošt�m -

ÚV Val. Mezi�í�í Podlesí 80 voda z �eky Be�vy - - Jímací území Vsetín - Ohrada Vsetín 47 7 vsakovacích studní; 1 sb�rná

studna Vsetín -

Prameništ� Kel� Kel� 27 3 jímací studny, 1 sb�rná studna Kel� - VAK Krom��íž, a.s.

jímací území Podzámecká zahrada; 8 jímacích studní Krom��íž 35

jímací území Postoupky; 8 jímacích studní Postoupky

jímací území Hradisko; 9 jímacích studen Hradisko

jímací území Mi��vky; 6 jímacích studní Mi��vky

65

jímací území B�est; 10 jímacích vrt� B�est 60 jímací území Hulín; 8 jímacích studní Hulín 80 jímací území B�estský les; 5 jímacích

vrt� Chropyn� 35

ÚV

Kro

m��íž

Kro

m��í

ž

170

jímací území Plešovec; 3 jímací vrty Plešovec 25 Slovácké vodovody a kanalizace, a.s.

jímací území Nedakonický les; 9 vrtaných studní 140

1vrt 25 ÚV Ostrožská Nová Ves

Ostrožská Nová Ves 240

jímání vody z vodárenského zdroje

Ostrožská Nová Ves

100 ÚV Kn�žpole Kn�žpole 45 45 jímacích objekt� Kn�žpole -

vodní nádrž Kolela� Pitín 37 ÚV Bojkovice Bojkovice 45

vodní tok Olšava - 20 ÚV T�šov T�šov v sou�asné dob� mimo provoz slouží jako záložní zdroj

B.2.8.1 Zlínská vodárenská a.s.

Jediným z významných zdroj� pitné vody, které bývají zasaženy povod�ovými událostmi, je Tluma�ovský les, který dle stupn� zaplavení z�stává do ur�ité výšky v provozu, p�i zvýšení nad tuto hranici je zcela vy�azen. Obnovení zásobování z tohoto zdroje je možné zhruba do 14-ti dn�. Je t�eba zd�raznit, že odstavení nemá zásadní vliv na zásobování, výpadek lze


B2 - 50

nahradit ze zdroje v Kvasicích. U zdroje v Kvasicích a Kapli�ce byly po povodních v letech 1997 respektive 2006 zrekonstruovány elektro�ásti technologických celk� tak, aby i v p�ípad� zaplavení, nebylo ohroženo �erpání (elektro rozvad��e a další ovládací prvky p�emíst�ny nad záplavovou �áru). Zlínská vodárenská neuvažuje o dalším zvýšení ochrany t�chto zdroj�.

Z hlediska odvád�ní a �išt�ní odpadních vod pat�í mezi nejd�ležit�jší �istírny odpadních

vod ve správ� Zlínské vodárenské �OV Zlín, Napajedla a Luha�ovice. �OV Zlín - Kapacita koryta D�evnice v míst� �OV Zlín je v sou�asné dob� Q100. V roce 1997 došlo ke škodám p�evážn� na strojních za�ízeních a budovách, nicmén� po následných protipovod�ových opat�eních na D�evnici a Morav� se lokální ochrana �OV Zlín nep�edpokládá. �OV Napajedla se nachází v inunda�ním území Moravy, její kanaliza�ní sb�ra� je chrán�n p�ed Q100 systémem protipovod�ových hrází, st�n a uzáv�r�, který kon�í cca 800 m nad �OV. Samotná �OV není chrán�na, nad areálem se nacházejí plochy, které plní funkci inunda�ního území. �OV bývá vy�azena z provozu 1-2 dny dle rozsahu povodn� a s její protipovod�ovou ochranou provozovatel nepo�ítá. �OV Luha�ovice - kapacita koryta Luha�ovického potoka v míst� byla navržena a koryto upraveno na Q100 (26 m3.s-1). Po povodni v roce 1997, p�i které došlo k poškození koryta, je jeho kapacita pravd�podobn� nižší. Ve spolupráci provozovatele �OV se správcem toku by m�ly být provedeny takové úpravy, které by zaru�ily ochranu �OV p�ed návrhovým pr�tokem Q100.

B.2.8.2 VAK Vsetín a.s.

Mezi strategické zdroje pitné vody ve správ� VAK Vsetín pat�í zejména úpravna vody (ÚV) na VD Karolinka a úpravna vody Valašské Mezi�í�í. Pro ÚV Karolinka není dodávka surové vody ani její kvalita vyššími vodními stavy narušena, kvalita surové vody by mohla být ovlivn�na dlouhotrvajícími dešti (zákal) a táním. ÚV Valašské Mezi�í�í je mimo dosah povod�ových rozliv�, výroba pitné vody je regulována op�t p�i vysoké hodnot� zákalu surové vody dle provozního �ádu. V p�ípad� dalších vodních zdroj� (Vodní zdroj (VZ) a �S Ohrada, VZ a �S Hrachovec, VZ a ÚV Rožnov p.R., VZ a �S Kel�, VZ a �S Zašová, VZ Semetí) dochází k zaplavení I. PHO p�i cca desetileté vod�, objekty p�i cca dvacetileté vod�.

�istírny odpadních vod nejv�tších m�st regionu, které provozuje VAK Vsetín, mají

v�tšinou ochranu do cca Q50 (�OV Vsetín, �OV Valašské Mezi�í�í) nebo povod�ovými stavy ohroženy nejsou (�OV Zub�í, �OV Velké Karlovice, �OV Halenkov, �OV Vigantice a �OV Zašová). N�které další menší �OV mají vybudovanou protipovod�ovou ochranu do pr�toku cca Q20-50.

B.2.8.3 VAK Krom��íž a.s.

Strategickým zdrojem pitné vody je ÚV Krom��íž, do které je voda �erpána z n�kolika jímacích území. P�i povodních v roce 1997 byla zaplavena prameništ� Plešovec, Mi��vky – Postoupky a B�estský les, kde nejvíce hrozila kontaminace spodních vod a byla p�erušena dodávka pro Kvasicko a �ást obcí zásobovaných z vodojemu Barbo�ina v Krom��íži. Prameništ� v Rošt�ní, Tu�apech a Mrlínku po vydatných srážkách vykazovala zhoršenou kvalitu vody. ÚV Krom��íž však povodn� „p�ežila“ a poda�ilo se dokonce i zajistit zásobování ze zdroje Hulín.

Hodnotící zpráva z jarních povodní roku 2006, která byla zpracována na základ� podklad� vedoucích provoz� a pohotovosti je zam��ena p�edevším na �OV, o hlavní úpravn� vody v Krom��íži ani o nejd�ležit�jších jímacích oblastech se nezmi�uje.

Mezi �OV zasažené jarní povodní roku 2006 pat�í zejména �OV Kvasice, Plešovec a

Krom��íž. Dle vyhodnocení pr�b�hu povodní bylo u �OV Kvasice a Plešovec konstatováno, že nebyly v minulosti vyprojektovány a realizovány tak, aby byly dostate�n� chrán�ny p�ed povodn�mi. Není �ešen zejména obtok �OV p�i vzdutí hladiny ve vodním toku. U �OV Kvasice


B2 - 51

byly odhadnuty náklady spojené s ochranou p�ed povodn�mi do pr�toku Q100 v Morav� na cca 6 mil. K�. Náklady spojené s protipovod�ovou ochranou �OV Plešovec na Mošt�nce byly vy�ísleny na cca 0,5 mil. K�.

Dále byly poškozeny zejména �erpací stanice odpadních vod (�SOV) Letišt� Krom��íž a �SOV Kvasice, kanaliza�ní p�ivad�� Kvasice – B�lov a další objekty v�tšinou související s ochranou p�ed zp�tným zaplavením kanaliza�ních potrubí. Vý�et škod dále obsahuje �adu dalších p�ípad�, které ovšem svým charakterem p�esahují rámec této Studie. Protipovod�ovou ochranu výše uvedených objekt� a dalších významných za�ízení ve správ� VAK Krom��íž je nutné �ešit ve spolupráci majitel – provozovatel – správce p�íslušného vodního toku.

B.2.8.4 Slovácké vodovody a kanalizace, a.s.

Mezi nejd�ležit�jší zdroje pitné vody ve správ� SVaK Uherské Hradišt� pat�í jímací pole a úpravna vody Kn�žpole a úpravna vody Ostrožská Nová Ves, do které je surová vody �erpána z jímacího pole na levém b�ehu Moravy a z Vodárenského jezera na levém b�ehu potoka Bobrovec. Podstatné pro zásobování je práv� Vodárenské jezero, které je chrán�no levob�ežní hrází Bobrovce i p�ed rozlivem �eky Moravy. Ochranné hráze ovšem nejsou v dobrém technickém stavu, p�i povodních v roce 1997 došlo k protržení, p�i povodních v roce 2006 byly poškozeny, k zaplavení jezera však nedošlo.

V nedávné dob� byla provedena rekonstrukce zdroje v Kn�žpoli (�erpací stanice a vlastní studny). Zvýšení návrhové hladiny v d�ležitém inunda�ním území mezi B�eznicí, Buravou a Moravou by však pravd�podobn� tuto investici znehodnotilo.

Protože zásobování obyvatelstva je možno p�i extrémních situacích zajistit pouze vodou z Vodárenského jezera, bude z�ejm� t�eba rekonstruovat ve spolupráci se správcem toku levob�ežní hráz potoka Bobrovec ve stupni odpovídajícímu �ešení PPO v Uherském Hradišti.

Z �istíren odpadních vod ve správ� SVaK Uherské Hradišt� je nejohrožen�jší a

nejproblemati�t�jší �OV Uherské Hradišt�. V sou�asné dob� dokon�uje Hydroprojekt CZ a.s. závod Brno projekt, který �eší ochranu �OV a který bude navazovat na protipovod�ová opat�ení navržená v Uherském Hradišti a Starém M�st� (PÖYRY Environment a.s.). Problematické jsou ale i hlavní stoky, zejména na levém b�ehu Moravy, kde již v minulosti došlo k poruchám a do budoucna je v plánu SVaK Uherské Hradišt� rekonstrukce uzáv�r� na této stoce. Další �OV jsou bu ochrán�né nebo se na nich plánují drobné úpravy v souvislosti s PPO, v plánu je také zrušení �OV Kn�žpole a p�epojení do �OV Uherské Hradišt�, funk�ní má z�stat pouze �SOV.

B.2.9 Vyhodnocení území z hlediska erozních proces�

B.2.9.1 Vodní eroze

V d�sledku pom�rn� zna�ných objem� nános� sediment� nejen v koryt� Moravy, dochází ke snížení kapacity koryt a reten�ních prostor� vodních nádrží a tedy k negativnímu ovlivn�ní pr�to�nosti v p�ípad� vyšších povod�ových stav�. Proto byla p�i zpracování Studie pozornost zam��ena i na podrobné prošet�ení erozní ohroženosti pozemk� v �ešeném povodí a na ov��ení okolnosti, zda nedochází k nadm�rnému transportu p�dy z pozemk�, jejímu odnosu do recipient� a dalšímu transportu do p�ítok� Moravy a samotné Moravy.

Pro vymezení území ohrožených vodní erozí na zem�d�lských pozemcích byla použita

mapa erozní ohroženosti p�d v �R, poskytnutá Výzkumným ústavem vodohospodá�ským Tomáše G. Masaryka (VÚV TGM) v Praze v rastrové podob� (Obrázek B2-5).


B2 - 52

Obrázek �. B2 - 5: Výsledná mapa erozní ohroženosti v rastru 50 x 50 m - pr�m�rná ro�ní ztráta p�dy G [t.ha-1.rok-1].

Tabulka �. B2 - 28: P�ehled erozí nejvíce ohrožených katastrálních území

Okres Katastrální území

Boršice u Buchlovic Osv�timany Buchlovice Podlí nad Olšavou

Hav�ice Polešovice Hrad�ovice Popovice u Uherského Hradišt�

Jarošov u Uherského Hradišt� Prakšice Kn�žpole u Uherského Hradišt� St�íbrnice u Uherského Hradišt� Kunovice u Uherského Hradišt� Topolná

Ma�atice Traplice Medlovice u Uherského Hradišt� Tu�apy

Míkovice nad Olšavou Tupesy na Morav� Mist�ice I Uherský Brod

Nová D�dina Újezdec u Osv�timan O�echov u Uherského hradišt� Vážany u Uherského Hradišt�

Ostrožská Lhota Veletiny

Uherské Hradišt�

Ostrožské P�edm�stí Zlín Napajedla Žlutava

Lubná o Krom��íže Sob�suky Cvr�ovice u Zdounek T�šánky

Hoštice u Liten�ic Zdounky Lebedov Zlámanka

Krom��íž

Nová D�dina


B2 - 53

Získaná rastrová mapa s barevným rozlišením pozemk� dle množství ztráty p�dy, byla podložena pod vrstvy ZABAGED a byla ur�ena erozí nejvíce ohrožená katastrální území. P�ehled t�chto území udává p�edcházející tabulka.

Území nejvíce ohrožená plošnou vodní erozí se nacházejí zejména na svazích Ch�ibských

vrch�, na území bývalých okres� Uherské Hradišt� a Krom��íž. Samotné vrcholy poho�í jsou prakticky celé zalesn�né a tedy erozí málo ohrožené, ale svahy spadající na jižní a jihozápadní stran� sm�rem k �ece Morav� a na severní až severozápadní stran� do povodí Kotojedky, Litavy a Kyjovky pat�í na uzemí Zlínského kraje k erozn� nejohrožen�jším .

Druhou významn� erozn� ohroženou oblastí je oblast vymezená povodím Okluky a Olšavy (tedy celá východní �ást okresu Uherské Hradišt�, povodí Vláry je ohroženo v menší mí�e). V této �ásti je zvlášt� ohroženo území v okolí �eky Olšavy, v úseku mezi Uherským Hradišt�m a Uherským Brodem.

Podrobné charakteristiky vytipovaných profil� v�etn� tabelárních výstup� a návrh� opat�ení jsou uvedeny v kapitole C.

V kontextu s ro�ním transportem splavenin, tak jak je uveden v kapitole B.3.5, je patrné,

že v �ešeném území je t�eba v rámci protipovod�ové ochrany využít i návrh opat�ení ke snížení erozní ohroženosti zejména zem�d�lsky využívaných pozemk�. Podle dosavadních jednání se správci drobných vodních tok� budou ovšem tyto zm�ny obtížn� realizovatelné z hlediska uživatel� pozemk�, kte�í na t�chto pozemcích hospoda�í. Ekonomicky je totiž výhodn�jší obhospoda�ovat v�tší pozemky a p�stovat plodiny, které jsou momentáln� ekonomicky výnosn�jší, než rozd�lit pozemky na menší �ásti a dodržovat osevní postup vhodný pro konkrétní místo.

B.2.9.2 V�trná eroze

Zlínský kraj, a to zejména jeho jižní a západní �ást, pat�í mezi oblasti v �eské republice, které jsou výrazn� ohroženy v�trnou erozí. P�í�in tohoto ohrožení je mnoho, mezi ty hlavní pat�í klimatické pom�ry (stálý vítr), morfologie terénu a také skute�nost, že tato oblast je intenzivn� zem�d�lsky využívaná (cca 50 % území Zlínského kraje je zem�d�lsky využíváno).

V�trná eroze vzniká mechanickou �inností v�tru, který rozrušuje povrch p�dy, odnáší

uvoln�né p�dní �ástice a ukládá je na jiných místech. K v�trné erozi nej�ast�ji dochází v oblastech s p�evládajícími stálými v�try a nízkým úhrnem srážek (pr�m�rný ro�ní úhrn srážek nižší než 550 mm). Ohroženy jsou zejména rozsáhlá rovinatá území bez vegeta�ního pokryvu, na kterých se vyskytují dostate�n� suché a jemné p�dy (pís�ité a hlinitopís�ité p�dy nebo jemnozrnné jílovité p�dy – pokud došlo p�ed erozní událostí k jejich vyschnutí). V pr�b�hu roku je �ast�jší výskyt v�trné eroze p�i zvýšených teplotách a v�tru na ja�e a na podzim, kdy p�da není chrán�na vegetací. Vznik a intenzitu v�trné eroze ovliv�uje �ada faktor�. Jsou to:

- klimatické a hydrologické pom�ry – ur�ují klimatický ráz oblasti o vítr (ur�ujícími faktory je rychlost, doba trvání, �etnost, p�evládající sm�r) o srážky (zajiš�ují vláhu pro udržení p�dní vlhkosti a podporují odolnost proti

erozi) o teplota ovzduší (ovliv�uje vlhkost vzduchu, výpar) o evapotranspirace (výpar z p�dy a z povrchu vegetace)

- p�dní a geologické pom�ry o p�dní struktura – mechanická stabilita vyjad�uje odolnost p�dy proti rozpadu

vlivem mechanické síly (orba, abraze, v�tru); k erozi jsou nejnáchyln�jší lehké p�dy


B2 - 54

o velikost a tvar �ástic – podle velikosti se p�dní �ástice d�lí na erodovatelné a neerodovatelné (odolávají v�trné erozi), jejich pom�r v povrchové vrstv� p�dy pak udává stupe� erodovatelnosti

o vlhkost p�dy – podporuje tvorbu p�dních agregát� a tím i odolnost proti erozi, odolnost proti erozi podporují i kohezní síly

o drsnost p�dního povrchu – závisí na vlastnostech p�dních agregátech (jejich velikosti, tvar, rozmíst�ní), vegeta�ního krytu (délky, hustota, druh), mikroreliéfu (prostorové rozmíst�ní vln)

- územní pom�ry o délka pozemku ve sm�ru p�evládajících v�tr� – odnos p�dy stoupá s délkou

pozemku (do ur�ité vzdálenosti roste exponenciáln�, dále je konstantní) o sklonitost pozemku – sklonité pozemky jsou obecn� náchyln�jší k v�trné erozi

n�ž pozemky rovinaté; tento p�edpoklad je ale omezen délkou pozemku, u delších pozemk� se sklonitost na zvýšení erozní �innosti neprojevuje

- vegeta�ní pom�ry

o plošný vegeta�ní kryt (zp�sob využívání pozemku) – vegeta�ní kryt chrání povrch p�ed p�ímým nárazem v�tru a zárove� absorbuje �ást jeho síly, nejú�inn�jší protierozní ochranu mají hust� vysévané plodiny

o vegeta�ní bariéry (p�ekážky ze strom�, ke��, pásy plodin) – snižují rychlost v�tru na povrchu, zachycují nesené �ástice

Všechny tyto faktory se uplat�ují p�i výpo�tu intenzity v�trné eroze (ztráty p�dy vlivem

jejího p�sobení). Zjišt�nou hodnotu G je pak možné porovnat s p�ípustnou ztrátou p�dy zjišt�nou pro vodní erozi (1,4 t/ha*rok nebo 10 t/ha*rok podle mocnosti p�dy) a v p�ípad� p�ekro�ení navrhnout protierozní opat�ení.

Krom� výše uvedených faktor� v této oblasti zna�n� p�isp�ly k v�trné erozi i zm�ny ve

využití území a s tím spojené úpravy nap�. rozorání malých pozemk�, rušení mezí a malých rybník�, kácení remízk� a doprovodné vegetace podél vodních tok� a rybník� a následné scelování pozemk� do velkých blok�. Nep�ízniv� se projevuje také rozorání luk a jejich p�em�na na pole a nevhodn� volené osevní postupy. Zejména v oblastech Bílých Karpat pak kácení les� a vznik mýtin na svazích, které tak poskytují dostate�ný prostor pro vznik v�trného proud�ní.

V�trná eroze p�ináší mnoho negativních vliv�. V širším m��ítku nejsou tak patrné ale

v oblastech náchylných práv� k v�trné erozi je nutné jim zabra�ovat. Jedná se p�edevším o dopady na p�dy – odvátím p�dních �ástic dochází k zeslabování

orni�ní vrstvy, snižování její úrodnosti a celkové degradaci. Opa�ný vliv, tedy akumulace nesených �ástic, není tak �astý; k zesilováni orni�ní vrstvy v porovnání s jejím zeslabováním dochází jen minimáln�. Negativní vliv se v této souvislosti m�že projevit ohrožováním a zavátím polních kultur. P�ímým d�sledkem t�chto zm�n (odnos, akumulace p�dních �ástic) a dynamické sily v�tru jsou kvalitativní zm�ny p�dy – ztráta humusu, živin, zm�na chemismu, rozpad p�dních �ástic (tj. snížení jejich pr�m�ru a následná zm�na fyzikálních vlastností).

Všechny tyto vlivy se projevují ztrátami na zem�d�lské produkci – p�ímé vyvátí polních kultur nebo jejich zavátí na jiném míst�, pokles výnos� vlivem snížené úrodnosti p�dy. D�sledky v�trné eroze se projevují ale i v jiných odv�tvích než zem�d�lství. Mohou zp�sobovat zavátí vodních tok�, p�íkop�, komunikací, sídel nebo lokální zhoršení kvality ovzduší.

Ve Zlínském kraji jsou ohroženy p�edevším nížinné oblasti kolem toku Moravy, které jsou

využívány k p�stování náro�ných zem�d�lských plodin, ovoce a zeleniny. Další oblastí ohrožovanou v�trnou erozí je podh��í Bílých Karpat. Tato oblast není svými podmínkami typická pro v�trnou erozi, p�esto se zde projevuje ve zna�né mí�e. Jedná se o srážkov� pom�rn� bohaté území (pr�m�rný ro�ní úhrn srážek se pohybuje mezi 655 a 750 mm)


B2 - 55

s t�žkými p�dami. Hlavní podíl na v�trné erozi zde mají jižní a jihozápadní v�try fénového charakteru, které se sem dostávají p�es hlavní h�eben Karpat nebo horskými sedly. Vlivem úžinového efektu se zv�tšuje rychlost v�tru a vznikají tak charakteristické proudnice podél Bílých Karpat.

Podle mapy potenciální ohroženosti zem�d�lských p�d v�trnou erozí v �R jsou p�dy v této oblasti ozna�eny za náchylné až ohrožené (VÚMOP - podle p�íslušnosti ke klimatickému regionu a charakteristiky p�d).

b.2 vyhodnocenÍ ÚzemÍ z hlediska ppo...tabulka . b2-1: dlouhodobé prmrné msíní a roní...

Documents