UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI

FAKULTA ZDRAVOTNICKÝ VĚD

Ústav porodní asistence

Jana Novotná

Informovanost žen o endometrióze, jejich

projevech a důsledcích

Bakalářská práce

Vedoucí práce: Mgr. Eggová Petra

Olomouc 2011

Anotace

Název práce:

Informovanost ţen o endometrióze, jejich projevech a důsledcích

Název práce v AJ:

Women`s awareness of endometriosis, its symptoms and consequences

Datum zadání: 2011-1-25

Datum odevzdání: 2011-05-09

Vysoká škola, fakulta, ústav: Univerzita Palackého v Olomouci

Fakulta zdravotnických věd

Ústav porodní asistence

Autor práce: Jana Novotná

Vedoucí práce: Mgr. Petra Eggová

Abstrakt v ČJ:

Bakalářská práce je zaměřena na informovanost ţen znojemského okresu

o problematice endometriózy, jejich projevech a důsledcích. Práce je rozdělena na dvě

části, teoretickou a praktickou. Teoretická část přibliţuje etiologii, diagnostiku a léčbu

endometriózy. Praktická část zpracovává a srovnává výsledky, které byly získané

v dotazníkovém šetření.

Abstrakt v AJ:

The Bachelor Thesis is focused on women’s awareness of endometriosis, its symptoms

and consequences in the Znojmo Region.

The Thesis is divided into two parts, the theoretical and practical one.

The theoretical part is approaching aetiology, diagnostics and treatment

of endometriosis.

The practical part is elaborating and comparing the results acquired in the questionnaire

survey.

Klíčová slova v ČJ:

Endometrióza, chronická bolest, dysmenorea, imunologie, neplodnost, laparoskopie,

hormony.

Klíčová slova v AJ:

Endometriosis, chronic pain, dysmenorrhea, immunology, infertility, laparoscopy,

hormones.

Rozsah: 70 s., 6 příloh

Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně a uvedla v ní

veškerou pouţitou literaturu i ostatní zdroje.

Souhlasím současně s uţitím práce ke studijním účelům.

V Olomouci dne 30. dubna 2011 ...................................................

podpis

Děkuji Mgr. Petře Eggové a MUDr. Martinu Kaliskému, za obětavé vedení,

odborné a cenné rady a připomínky při vypracovávání této závěrečné práce.

Obsah

ÚVOD .......................................................................................................................... 9

1 TEORETICKÁ ČÁST ...................................................................................... 10

1.1 ANATOMIE ...................................................................................................... 11

1.1.1 Děloha .............................................................................................................................11

1.2 FYZIOLOGIE ................................................................................................... 13

1.2.1 Hypotalamo-hypofyzární-ovariální osa ....................................................................13

1.2.2 Ovariální cyklus ............................................................................................................14

1.2.3 Endometriální cyklus ...................................................................................................14

1.3 DEFINICE ENDOMETRIÓZY ....................................................................... 16

1.4 KLINICKÝ OBRAZ ......................................................................................... 17

1.4.1 Bolest ...............................................................................................................................17

1.4.2 Sterilita ............................................................................................................................18

1.5 ETIOLOGIE ..................................................................................................... 20

1.5.1 Implantační teorie .........................................................................................................20

1.5.2 Imunologická teorie ......................................................................................................20

1.5.3 Teorie luteinizovaného neprasklého folikulu (LUF syndrom) ............................21

1.5.4 Metaplastická teorie .....................................................................................................21

1.5.5 Transportní teorie ..........................................................................................................21

1.6 KLASIFIKACE ................................................................................................. 22

1.6.1 Klasifikace podle lokalizace .......................................................................................22

1.6.1.1 Genitální endometrióza ........................................................................ 22

1.6.1.2 Extragenitální endometrióza ................................................................ 23

1.6.2 Klasifikace podle stupně závaţnosti .........................................................................24

1.7 RIZIKOVÉ FAKTORY .................................................................................... 25

1.7.1 Věk ...................................................................................................................................25

1.7.2 Rasa ..................................................................................................................................25

1.7.3 Tělesná hmotnost ..........................................................................................................25

1.7.4 Kouření............................................................................................................................26

1.7.5 Uţívání alkoholu ...........................................................................................................26

1.7.6 Hormonální faktory ......................................................................................................26

1.7.7 Dědičnost ........................................................................................................................26

1.8 DIAGNOSTIKA ................................................................................................ 27

1.8.1 Anamnéza .......................................................................................................................27

1.8.2 Gynekologické vyšetření .............................................................................................27

1.8.3 Laboratorní vyšetření ...................................................................................................28

1.8.4 Zobrazovací metody .....................................................................................................29

1.9 TERAPIE .......................................................................................................... 30

1.9.1 Medikamentózní léčba .................................................................................................30

1.9.1.1 Farmaka ovlivňující endogenní hormonální prostředí ........................... 30

1.9.2 Chirurgická léčba ..........................................................................................................33

1.10 PROGNÓZA ................................................................................................. 34

1.11 PREVENCE................................................................................................... 35

2 PRAKTICKÁ ČÁST ......................................................................................... 36

2.1 Informovanost žen o endometrióze ................................................................... 37

2.2 Cíle výzkumného šetření ................................................................................... 37

2.3 Metodika výzkumného šetření .......................................................................... 37

2.4 Organizace dotazníkového šetření .................................................................... 38

2.5 Soubor respondentů .......................................................................................... 38

2.6 Zpracování dat .................................................................................................. 38

2.7 Výsledky výzkumného šetření .......................................................................... 39

2.8 Diskuze............................................................................................................... 58

ZÁVĚR ..................................................................................................................... 63

SEZNAM TABULEK ............................................................................................... 65

SEZNAM GRAFŮ .................................................................................................... 66

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ...................................................................... 67

SEZNAM ZKRATEK ............................................................................................... 70

SEZNAM PŘÍLOH ................................................................................................... 70

9

Úvod

Endometrióza byla poprvé popsána, profesorem C. Rokitanskym rodákem

z Hradce Králové v roce 1860. Tehdy pouţil názvu cystosarcoma adenoides uterinum.

Slovo endometrióza pouţil poprvé J. A. Sampson, který formuloval v r. 1927 teorii

vzniku endometriózy – tzv. implantační teorii. Následovaly postupně další doplňující

teorie (KUČERA, 2008).

Endometrióza patří mezi nejčastější gynekologické onemocnění, postihující

zejména ţeny v reprodukčním období. Endometrióza není zhoubné onemocnění,

ale můţe velmi negativně ovlivnit kvalitu ţivota ţeny. Způsobuje ţenám mnoho potíţí,

které je mohou omezovat i v běţném ţivotě (KUČERA, 2008). To můţe být pro ţeny

velmi stresující. Endometriózu, bychom měli chápat jako nemoc, která vyţaduje

komplexní péči. V České republice byla zřízena centra pro diagnostiku a léčbu

endometriózy, která spolupracují i s jinými pracovišti, včetně center asistované

reprodukce. Tak je zajištěna včasná a účinná léčba (www.zena-

in.cz/clanek/endometrioza-a-jeji-vliv-na-plodnost/kategorie/zdravi).

I přes velký a intenzivní zájem o endometriózu je kolem tohoto onemocnění

stále mnoho nejasností, co se etiologie, diagnostiky a léčby týká.

Tato bakalářská práce se zabývá problematikou endometriózy. Cílem bakalářské

práce je analýza projevů onemocnění a zmapovat podíl porodních asistentek

v informovanosti ţen o problematice endometriózy na znojemském okrese. Pomocí

kvantitativní dotazníkové metody byla zjišťována míra znalostí ţen postiţených

endometriózou a jejich spokojenost s přístupem porodních asistentek během léčby.

Teoretická část bakalářské práce je rozdělena do 11-ti kapitol, které přibliţují

problematiku endometriózy, její etiologii, diagnostiku a léčbu.

Výzkumná část zpracovává a srovnává výsledky, které byly získané v

dotazníkovém šetření u ţen znojemského okresu postiţených endometriózou.

10

1 Teoretická část

11

1.1 ANATOMIE

Ţenské pohlavní orgány dělíme na zevní a vnitřní. Zevní rodidla jsou uloţena

kolem poševní předsíně. Vpředu se stýkají s krajinami hypogastria, vzadu

prostřednictvím hráze (perineum) s krajinou řitní, laterálně je ohraničují genitofemorální

rýhy, které je oddělují od stehen (ROZTOČIL, 2001).

Zevní rodidla tvoří hrma – mons pubis, velké stydké pysky – labia majora

pudendi, malé stydké pysky – labia minora pudendi, poštěváček – clitoris, panenská

blána – hymen, malé a velké předsíňové ţlázy – glandulae vestibulares minores

et majores, bulbus vestibuli – párové erektilní těleso, které leţí pod spodinou labia

majora pudendi kolem stěny poševní (KUDELA, 2004).

Vnitřní rodidla tvoří pánevní dno – diaphragma pelvis, diaphragma urogenitale,

vaječník – ovarium, vejcovod – tuba uterina, děloha – uterus, pochva – vagina

(ČECH, 2006).

1.1.1 Děloha

Děloha (uterus, hystera, metra) je dutý svalový orgán vystlaný mukózou (KUDELA,

2004). Má hruškovitý tvar, její zúţení směřuje kaudálně a na horním konci je vytaţená

v rohy děloţní. Je uloţena v malé pánvi mezi močovým měchýřem a rektem a je zavzata

do ligamentum latum uteri (ČÍHÁK, 2002).

Zevní tvar dělohy

Děloha se skládá ze tří částí:

1. corpus uteri – tělo děloţní. Kraniálně nejširší, kde se vyklenuje ve dno děloţní –

fundus uteri, který vybíhá laterálně v rohy děloţní – cornua uteri (HOLIBKOVÁ,

2006).

2. cervix uteri – hrdlo děloţní, které je úponem pochvy rozděleno na portio

supravaginalis a portio vaginalis (čípek děloţní) (HOLIBKOVÁ, 2006).

3. isthmus uteri – zúţený úsek mezi corpus a cervix uteri. Mimo dobu těhotenství je

úzký, bez funkčního významu. Je důleţitý v těhotenství, kdy se postupně přeměňuje

v dolní děloţní segment (HOLIBKOVÁ, 2006).

12

Stavba stěny dělohy

Stěna dělohy se skládá ze tří vrstev:

1. endometrium – sliznice,

2. myometrium – skládá se ze snopců hladké svaloviny. Obsahuje krevní

a lymfatické cévy a autonomní nervy.

3. perimetrium (peritoneum) – serosní vrstva (HOLIBKOVÁ, 2006).

Endometrium vystýlá dutinu děloţní. Během menstruačního cyklu se vlivem hormonů

mění tloušťka, struktura i funkce endometria.

Endometrium se skládá z epitelu

a slizničního vaziva, do kterého se zanořují tubulózní ţlázy (glandulae uterinae), které

zasahují aţ do myometria. Epitel endometria je jednovrstevný cylindrický a nasedá

na lamina basalis. Skládá se ze sekrečních buněk a z buněk s řasinkami. Na obvodu

ostium uteri přechází endometrium v mnohovrstevný dlaţdicový epitel čípku (ČÍHÁK,

2002). Z hlediska funkčního má endometrium dvě vrstvy, stratum basale – srůstá

s myometriem a při menstruačním krvácení se neodlučuje a stratum functionale –

povrchová vrstva, která prodělává cyklické změny závislé na hormonech, označované

jako endometriální cyklus (ROB, 2001, 2008).

13

1.2 FYZIOLOGIE

1.2.1Hypotalamo-hypofyzární-ovariální osa

CNS ovlivňuje řízení menstruačního cyklu, které probíhá přes hypotalamus autonomně.

Hypotalamus je prostřednictvím tzv. portálního oběhu spojen s předním lalokem

hypofýzy. Produkuje a do hypofýzy dodává látky zvané spouštěcí (releasing) hormony

(RH) i látky inhibující hormonální činnost. LH-RH a FSH-RH mají identický účinek,

proto se pokládají za jeden hormon, tzv. GnRH – gonadoliberin. V hypotalamu se dále

tvoří vasopresin, ovlivňující tubulární resorpci vody a oxytocin, který vyvolává

kontrakce hladkého svalstva dělohy (ČÍHÁK, 2002).

Hypofýza se dělí na přední část – adenohypofýzu, zadní část – neurohypofýzu a střední

část. Adenohypofýza produkuje gonadotropiny FSH a LH pod vlivem releasing

hormonů. Dále zde vzniká TSH, GH (růstový hormon) a ACTH (adrenokortikotropní

hormon). FSH stimuluje růst a zrání folikulů, LH umoţňuje prasknutí folikulu.

Ovarium pod vlivem gonadotropinů produkuje sexuální steroidy a inhibin. FSH

stimuluje růst a zrání folikulů, indukuje receptory LH ve ţlutém tělísku a stimuluje

steroidogenezi estrogenů aktivací aromatázy v buňkách granulky (KUDELA, 2004).

Vlivem estrogenů regeneruje a proliferuje sliznice děloţní, po ovulaci se vlivem

progesteronu sekrečně změní – zkypří, ţlázky se rozšiřují a vyplní hlenem. Při zániku

ţlutého tělíska vlivem poklesu hormonálních hladin, dochází k přechodné kontrakci

spirálních arteriol endometria, s následnou ischemií a odlučováním funkční vrstvy

sliznice. Nekrotická sliznice odchází spolu s průvodním krvácením z rodidel

(menstruace). Jde o endometriální cyklus označovaný jako bifázický, který je nutnou

přípravou pro přijetí oplozeného vajíčka. Je-li endometrium pouze pod vlivem

estrogenů (anovulační cyklus), dochází k proliferaci endometria, ale chybí sekreční

transformace (ROB, 2001, 2008). Znázorněno v příloze číslo 4.

14

1.2.2Ovariální cyklus

Má dvě fáze:

Fáze folikulární

Růst a zrání vajíčka. 1. - 14. den cyklu – rostoucí folikuly produkují estrogeny, z nichţ

hlavní je estradiol. Estrogeny zpětně působí na hypofýzu (na tvorbu a vydání FSH),

uvolňování FSH z hypofýzy působí na zrání folikulu. Zvyšující se hladina estrogenů

v krvi v době zrání folikulu inhibuje produkci FSH a podnítí v hypofýze tvorbu

luteinizačního hormonu (LH) (ČÍHÁK, 2002).

Fáze luteální

14. – 28. den cyklu - LH vyvolá ovulaci, působí na dozrání oocytu a řídí tvorbu a funkci

ţlutého tělíska, které produkuje progesteron. Zvyšující se hladina progesteronu působí

zpětně na hypofýzu a inhibuje produkci a výdej LH z hypofýzy. Pokud nedojde

k oplození vajíčka hladina progesteronu prudce poklesne. Ztráta stimulace z hypofýzy

vede k zániku ţlutého tělíska a k nástupu dalšího folikulu k dozrávání (ČÍHÁK, 2002).

1.2.3Endometriální cyklus

Je závislý na průběhu ovariálního cyklu, probíhá ve čtyřech fázích.

1. Fáze menstruační (deskvamační), probíhá 1. – 4. den cyklu je sliznice stratum

functionale odloučena a odplavena menstruační krví z dělohy vaginou navenek

(ČÍHÁK, 2002).

2. Fáze proliferační (folikulární, estrogenová), probíhá od 5. – 14. dne pod vlivem

estrogenů z rostoucího a zrajícího folikulu ovaria. Z konců ţláz v stratum basale

regeneruje epitel. V dalších dnech sliznice roste a zvyšuje se (ČÍHÁK, 2002).

3. Fáze sekreční (luteální, progesteronová), trvá od 15. do 28. dne pod vlivem LH.

Sliznice se zvyšuje, ţlázy rozšiřují a naplňují se hlenovitým sekretem a glykogenem.

Tato fáze začíná jako příprava sliznice na přijetí oplozeného vajíčka (ČÍHÁK, 2002).

4. Fáze ischemická (premenstruační), slizniční vazivo je infiltrováno leukocyty

a lymfocyty. Dojde ke kontrakci arteriol v endometriu, tím vznikne nedokrvenost –

15

ischemie. Po několikahodinové ischemii kontrakce arteriol povolí, vznikne náhlé

překrvení, stěny cév praskají, vznikají výrony krve do sliznice a nastává nová fáze

menstruační a s ní nový cyklus (ČÍHÁK, 2002). Endometriální cyklus znázorněn

v příloze číslo 5.

16

1.3 DEFINICE ENDOMETRIÓZY

Endometrióza je benigní, estrogen dependentní progresivní onemocnění.

Jde o loţiska funkčních endometriálních ţláz a stromatu, která jsou přítomna mimo

děloţní dutinu. Endometrióza byla poprvé popsána rodákem z Hradce Králové,

profesorem C. Rokitanskym v roce 1860. Tehdy pouţil názvu cystosarcoma adenoides

uterinum. Slovo endometrióza pouţil poprvé J. A. Sampson. Endometrióza patří mezi

nejčastější gynekologická onemocnění. I přes velký zájem o toto onemocnění vedou

často jak teoretické, tak i klinické poznatky k protichůdným názorům i nejasnostem

v etiologii, diagnostice a léčbě. Převaţují důkazy, ţe jde o multifaktoriální onemocnění

ovlivněné genetickými, hormonálními, imunologickými a anatomickými faktory.

Endometrióza byla zjištěna ve všech tkáních lidského těla, kromě srdce a sleziny.

Postihuje ţeny

v reprodukčním věku s maximálním výskytem mezi 30 – 40 lety. Velmi vzácný je její

výskyt před první menarché. Po menopauze její výskyt klesá. Endometrióza můţe být

přechodným jevem, který se objeví v průběhu fertilního období ţeny a spontánně

se vyhojí. U některých ţen však progreduje do závaţných forem s charakteristickými

příznaky (KUČERA, 2008). Endometrióza je benigní onemocnění s určitými rysy

nádorového chování, jako je estrogendependentní, progresivní a invazivní růst

(www.zdn.cz/postgradualni-medicina/endometrioza-285069). Riziko maligního zvratu

je poměrně nízké, uvádí se kolem 1%. Endometrióza má po chirurgické

a medikamentózní terapii významnou rekurenci, která můţe dosahovat aţ 70%. Terapie

má být včasná a také dostatečně agresivní. V řadě případů se ukazuje nutnost

individuálního přístupu s ohledem na přání pacientky. Rozdílná symptomatologie

a patologické nálezy vyţadují odlišné diagnostické i léčebné postupy (KUČERA, 2008).

U endometriózy rozlišujeme tři základní typy ložisek:

1. červená ložiska – s hemoragickým obsahem, vzhledu plamene, ve kterých probíhá

neovaskularizace.

2. černá ložiska – loţiska vzhledu střelného prachu, modré a černé barvy.

3. bílá ložiska – bílé jizvení (www.zdn.cz/postgradualni-medicina/endometrioza-

285069). Viz. foto v příloze číslo 1 a 2.

17

1.4 KLINICKÝ OBRAZ

Endometrióza můţe způsobovat řadu klinických příznaků a stavů, mezi nejčastější patří

pánevní bolest a infertilita (KUČERA, 2008).

1.4.1Bolest

Endometrióza je častou příčinou pánevní bolesti, která se můţe lišit ve své intenzitě.

Bolest obvykle začíná jako cyklická a vyvíjí se do chronicity. O chronické bolesti

mluvíme, pokud se jedná o obtíţe trvající déle neţ 6 měsíců. „Chronická bolest je

silným stresorem. Pacientka můţe být psychicky alterovaná, má zhoršené ţivotní

funkce, zhoršenou kvalitu ţivota, a ne vţdy se daří chronickou bolest úplně odstranit“

(KUČERA, 2008, s. 42). U endometriózy je bolest nociceptivní, vlivem moţného

přímého postiţení nervových vláken také neuropatická. Kaţdý typ endometriózy

způsobuje bolest odlišným mechanismem. Čerstvá loţiska endometriózy produkují

zvýšené mnoţství prostaglandinů a je tak spojena spíše s cyklickou funkční bolestí –

dysmenoreou. Naproti tomu starší a hluboká loţiska vyvolávají mechanickou stimulací

okolních struktur spíše organický typ bolesti, např. dyspareunie. Intenzita bolesti souvisí

s hloubkou invaze a stranová lokalizace bolesti odpovídá lokalizaci léze. Bolest můţe

být tak silná, ţe nedovoluje pacientce vykonávat běţné denní činnosti. U endometriózy

vyvolává nadměrná koncentrace cytokinů a prostaglandinů zvýšenou citlivost

nociceptorů, kdy bolesti způsobí i malý podnět (KUČERA, 2008).

1. Dysmenorea (algomenorea) je cyklická bolest, typická pro endometriózu, která

předchází 24 aţ48 hodin menstruaci a přetrvává i během menstruace

(www.gyne.cz/clanky/2001/601cl5.htm). Bolesti jsou vnímány v podbříšku,

v zádech a kříţi. Křeče v podbříšku mohou být provázeny někdy i nevolností

s nucením na zvracení. U ţen s dysmenoreou jsou produkovány prostaglandiny

ve větším mnoţství a způsobují větší stahy dělohy neţ obvykle. Dysmenoreu

dělíme na primární a sekundární. Primární dysmenorea je typická pro

adolescentní dívky a po porodu obvykle vymizí. Sekundární dysmenorea vzniká

kdykoliv v průběhu ţivota

(www.praktickelekarenstvi.cz/pdfs/lek/2010/05/04.pdf).

18

2. Dyspaurenie je spojena nejčastěji s postiţením rektovaginálního septa nebo

sakrouterinních vazů. Během koitu vyvolává bolesti napětí a pohyby

sakrouterinních vazů (www.gyne.cz/clanky/2009/309cl7.htm).

3. Dysurie málo častý příznak, spojený s cyklickou bolestí při močení s negativním

laboratorním nálezem v moči (www.gyne.cz/clanky/2009/309cl7.htm).

4. Bolestivá defekace je příznakem endometriózy postihující rektosigmoideum.

Můţe být spojená se zácpou nebo průjmem. Můţe být cyklická, ale i chronická.

Loţiska endometriózy lokalizovaná na kličkách tenkého střeva mohou způsobit

i střevní obstrukci (www.gyne.cz/clanky/2009/309cl7.htm).

5. Chronická pánevní bolest je nejčastějším příznakem, který je spojený

s endometriózou. U 40 – 60% ţen podstupující laparoskopickou operaci pro

chronickou pánevní bolest nalézáme loţiska endometriózy. Soubor příznaků

nekoreluje s počtem loţisek, ale s jejich lokalizací a hloubkou postiţení

(www.gyne.cz/clanky/2009/309cl7.htm).

1.4.2Sterilita

U těţkých forem endometriózy spočívá příčina neplodnosti ve změněných

anatomických poměrech při postiţení malé pánve a adnex. Význam minimální a mírné

formy endometriózy na plodnost je velmi diskutabilní. Existuje několik funkčních

změn, které s poruchou plodnosti mohou souviset, ale ţádná ji jednoznačně

nevysvětluje. Významnou roli hraje peritoneální tekutina, která vzniká převáţně jako

ovariální exsudát, s vysokou koncentrací steroidních hormonů ovariálního původu. Dále

obsahuje buněčné elementy a nízkomolekulární faktory (cytokiny, růstové faktory,

angiogenní faktory atd.). Neplodné ţeny s endometriózou mají řadu kvantitativních

i kvalitativních změn v peritoneální tekutině, jejichţ význam je předmětem studií

s kontroverzními závěry (KUČERA, 2008). U endometriózy je pozorován značně vyšší

výskyt syndromu luteinizovaného neprasklého folikulu (LUF). Příčinou můţe být

nepřiměřený vzestup LH uprostřed cyklu nebo poruchy dozrávání folikulu.

19

Zvýšená koncentrace prostaglandinu (PG) v peritoneální tekutině můţe způsobovat

desenzibilizaci dozrávajícího folikulu, na jehoţ ruptuře se fyziologicky podílejí. Dále

má zvýšená koncentrace PG vliv na děloţní a tubární motilitu, včetně pick-up procesu.

Důsledkem postiţení ovaria můţe být sníţená kvalita oocytů v okolí endometriomu

(KUČERA, 2008).

20

1.5 ETIOLOGIE

Vznik endometriózy není dosud zcela jednoznačně objasněn. Bylo formulováno několik

teorií. Klinická ani experimentální pozorování ţádnou z teorií nevyvracejí a ani

nevylučují jejich kombinace (KUČERA, 2008).

1.5.1Implantační teorie

Vysvětluje vznik loţisek endometriózy mimo dutinu děloţní v důsledku retrográdní

menstruace, kdy menstruační krev neodtéká jen do pochvy, ale i zpětně vejcovody

do břišní dutiny a způsobuje implantaci endometriálních buněk v malé pánvi. Tuto teorii

podporují i fakta, ţe endometrióza se vyskytuje u ţen s prodlouţenou menstruací nebo

u ţen se ztíţenou moţností odtoku menstruační krve z děloţní dutiny v důsledku

mechanické překáţky (stenóza děloţního hrdla, deviace a hypoplazie dělohy)

(www.endometrioza.estranky.cz/clanky/jak-endometrioza-vznika.html).

1.5.2Imunologická teorie

Menstruační krev v dutině břišní způsobuje zánětlivou odpověď se zvýšenou

koncentrací imunocytů. Úlohou obranné zánětlivé reakce je eliminace refluxních buněk.

U většiny ţen s normální imunitní odpovědí k implantaci endometriálních buněk

nedochází, neboť jsou zničeny peritoneálními buňkami. I přes zvýšenou imunitní

odpověď nemusí být některé implantáty eliminovány, přeţívají, progredují a vedou

ke vzniku endometriózy. V loţiscích endometriózy lze imunohistochemicky prokázat

ve srovnání s normálním endometriem zvýšený podíl T lymfocytů a makrofágů.

Opakovaně bylo prokázáno, ţe narušená funkce makrofágů přispívá k růstu ektopického

endometria produkcí cytokinů a růstových faktorů. Počet a aktivita makrofágů

v peritoneální tekutině jsou u ţen s endometriózou zvýšené, loţiska endometriózy

neeliminují, ale naopak mohou k jejich růstu přispívat. U ţen s endometriózou můţeme

prokázat vyšší výskyt autoimunitních onemocnění a to v důsledku dysbalance

pomocných lymfocytů Th1 ve prospěch lymfocytů Th2. Lymfocyty Th2 nadměrně

21

produkují interleukin, který tlumí aktivitu buněčné imunity v organismu ţen

s endometriózou. Dispozice můţe být ovlivněna geneticky (KUČERA, 2008).

1.5.3Teorie luteinizovaného neprasklého folikulu (LUF syndrom)

Následkem LUF syndromu je nízká koncentrace estrogenů a progesteronu

v peritoneální dutině, to usnadní implantaci endometriálních buněk. Vysoké

koncentrace těchto steroidů během ovulace naopak rozvoji endometriózy zabraňují

(ROB, 2001, 2008).

1.5.4Metaplastická teorie

Vysvětluje vznik endometriózy přeměnou coelomového epitelu na endometriální ţlázy

a stroma. Tato přeměna můţe být vyprovokována impulzy, jako jsou zvýšená hladina

ţenských pohlavních hormonů nebo opakované záněty v pánvi. Tato teorie je postavena

na předpokladu, ţe buňky coelomového epitelu jsou takové změny schopny – jsou tzv.

pluripotentní (www.endometrioza.estranky.cz/clanky/jak-endometrioza-vznika.html).

1.5.5Transportní teorie

Předpokládá přenos endometriálních buněk cévní a lymfatickou cestou (ROB, 2001,

2008).

22

1.6 KLASIFIKACE

1.6.1Klasifikace podle lokalizace

Dle lokalizace rozlišujeme genitální a extragenitální endometriózu (ROB, 2001, 2008).

1.6.1.1 Genitální endometrióza

Endometriosis genitalis externa

Postihuje ovarium, vejcovod, závěsný aparát vnitřního genitálu, vaginu, vulvu.

1. Ovariální endometrióza vzniká buď implantací endometriózy do funkční

ovariální cysty, endometriální metaplazií coelomového epitelu na povrchu

ovaria, nebo kombinací adhezivního procesu s ovariální lézí. Většina

endometriomů jsou pseudocysty s čokoládovým obsahem v důsledku

menstruačního krvácení. Vlivem anatomických poměrů predisponuje levé

ovarium k častějšímu postiţení. To je podpořeno fixací sigmoidea k pánevní

stěně a jeho uloţení v blízkosti levých adnex.

I vlivem obleněné cirkulace peritoneální tekutiny, která vytváří prostředí

umoţňující nahromadění refluxní menstruační krve a usnadňuje tak vznik

loţisek endometriózy (KUČERA, 2008).

2. Vznik peritoneální endometriózy vysvětluje teorie retrográdního refluxu. Jedním

z hlavních rizikových faktorů vzniku nemoci je prodlouţená a silná menstruace

spojená s retrográdním krvácením (KUČERA, 2008).

3. Hluboká rektovaginální endometrióza má obvykle charakter adenomyotického

uzlu, který je uloţen v rektovaginálním septu. Uzly vznikají tvorbou hladké

svaloviny a vaziva v okolí endometriózních ţlázek. U ţen s hlubokým

postiţením je patrná redukce hloubky Douglasova prostoru (KUČERA, 2008).

23

Endometriosis genitalis interna

1. Adenomyóza – v r. 1860 popsal Rokitansky dva typy vztahu endometriálních

ţlázek a stromatu. Ţlázky prorůstající směrem do děloţní svaloviny a v opačném

případě rostoucí do děloţní dutiny s tvorbou polypů. Pojem adenomyóza poprvé

pouţil v roce 1896 Cullen. Adenomyóza je zřídka izolovaným nálezem.

Vyskytuje se současně s leiomyomy, endometriální hyperplazií a peritoneální

endometriózou. Nejčastěji je postiţena zadní stěna dělohy a fundus děloţní.

Při vyšetření NMR byla objevena endometriální junkční zóna. Jde o oblast, která

je charakteristická nízkým signálem, endometrium má vysokou intenzitu signálu

a myometrium střední. Junkční zóna je pod vlivem ovariálních hormonů, není

tak vyjádřená před menarche a v postmenopauze. Hormonální substituční terapie

vede k znovu vytvoření junkční zóny. Na vznik adenomyózy má vliv několik

faktorů: dědičnost, trauma a hlavně hyperestrogenémie. Fetální primordiální

uterus vzniká spojením obou Mülerových vývodů. Z této vrstvy vycházejí

u netěhotné dělohy v průběhu menstruačního cyklu kontrakce děloţní svaloviny.

Vývoj adenomyózy můţe souviset se zvýšenou peristaltikou dělohy

v neonatálním období, která způsobuje dehiscenci ve svalové vrstvě, do které

pronikají buňky bazální vrstvy endometria. Dehiscence v této oblasti můţe

vzniknout i sekundárně, kyretáţí, ablací endometria, myomektomií

nebo císařským řezem. Na endometriálních buňkách adenomyózy jsou steroidní

receptory. Hlavně během gestace a terapii exogenními progestiny, probíhá

sekreční transformace ţlázových buněk, včetně stromální decidualizace. Loţiska

uloţená hluboko v myometriu prodělávají deciduální přeměnu.

Tato transformovaná loţiska mohou děloţní stěnu oslabit, způsobit atonii,

rupturu nebo vést k poruchám placentace (KUČERA, 2008).

1.6.1.2 Extragenitální endometrióza

Postihuje střeva, močový trakt, plíce, pooperační jizvy, aj. (MACKŮ, 1995).

24

1.6.2Klasifikace podle stupně závažnosti

Nejvíce je akceptovaná revidovaná klasifikace Americké společnosti pro plodnost

(r-AFS – American Fertility Society) z roku 1985. Podle rozsahu postiţení

reprodukčních orgánů rozděluje endometriózu na čtyři stadia I. – IV.:

1. Stádium I. - minimální (1 – 5 bodů)

2. Stádium II. – lehké (6 – 15 bodů)

3. Stádium III. – střední (16 – 30 bodů)

4. Stádium IV. – těţké (31 – 54 bodů) (ROB, 2001, 2008).

Klasifikace se ovšem týká především pacientek s neplodností (ROB, 2001, 2008).

V roce 2003 navrhla skupina odborníků zabývajících se endometriózou nové hodnocení

hluboké infiltrující endometriózy, tzv. klasifikaci ENZIAN. Tato klasifikace připomíná

staging onkologických diagnóz. (KUČERA, 2008)

25

1.7 RIZIKOVÉ FAKTORY

1.7.1Věk

Endometrióza je typickým onemocněním reprodukčního věku ţeny. Platí,

ţe endometrióza je vzácná před menarché, vrcholu dosahuje kolem 40. roku ţivota a její

výskyt klesá po menopauze. Předpokládaný vztah mezi věkem a rozsahem

endometriózy není potvrzený. Je však známý fakt změny charakteru pelvických

endometriózních lézí z aktivních hormonálně senzitivních na neaktivní hormonálně

rezistentní s postupujícím věkem ţeny (TURKOTA, DEDINSKÁ, 1999).

1.7.2Rasa

Nejvyšší výskyt endometriózy byl prokázán u asiatek a bělošek s vyšším

socioekonomickým postavením. Nejniţší výskyt byl pozorován u afroameričanek

(KUČERA, 2008).

1.7.3Tělesná hmotnost

Díky periferní přeměně androgenů na estrogeny v tukové tkáni mají obézní ţeny vyšší

hladinu estrogenů. Vyšší výskyt endometriózy v této skupině ţen zatím nebyl dokázaný.

Pravidelné intenzivní cvičení spojené s hypoestrizmem riziko vzniku endometriózy

sniţuje (TURKOTA, DEDINSKÁ, MIKULAJ, 1999).

26

1.7.4Kouření

Mezi kouřením a endometriózou je nepřímý vztah vyplívající ze změny metabolizmu

estrogenů vlivem kouření. Kuřačky jsou takto v relativní estrogenové deficienci.

Všechny nepříznivé účinky kouření však vysoko převaţují jeho jakýkoliv přínos

ve vztahu k endometrióze ( TURKOTA, DEDINSKÁ, MIKULAJ, 1999).

1.7.5Užívání alkoholu

Ţeny, které konzumují alkohol mají vyšší riziko onemocnění oproti abstinujícím.

Mechanismem je pravděpodobně zvýšení hladiny estrogenů a moţný negativní vliv

na imunitu (TURKOTA, DEDINSKÁ, MIKULAJ, 1999).

1.7.6Hormonální faktory

Studie prokázaly, ţe uţívání hormonální kontracepce má ochranný účinek a sniţuje

riziko výskytu endometriózy. Efekt spočívá v blokádě ovulace a sníţení intenzity

menstruačního krvácení. Hormonální kontracepce endometriózu neléčí, ale způsobuje

atrofii perzistujících loţisek (KUČERA, 2008).

1.7.7Dědičnost

Endometrióza se častěji vyskytuje u ţen, jejichţ matky nebo sestry jsou tímto

onemocněním postiţeny. Podobné riziko existuje i v případě jednovaječných dvojčat.

Dědičnost je u endometriózy nejspíše polygenního charakteru (KUČERA, 2008).

27

1.8 DIAGNOSTIKA

Smyslem vyšetření na gynekologii je posoudit anatomii a funkci reprodukčního systému

se zřetelem na stav celého organismu a obtíţe, které ţena udává (ROB, 2001, 2008).

Klinické projevy jsou u endometriózy variabilní. To souvisí s odlišnou velikostí,

hloubkou a typem lézí (KUČERA, 2008).

1.8.1Anamnéza

Kaţdé vyšetření pacientky na gynekologii je zahájeno podrobnou anamnézou

(MACKŮ, 1995). Údaje získané od pacientky jsou členěny do následujících oblastí

(ROZTOČIL, 1998).

Rodinná anamnéza je zaměřena na získání zdravotních údajů od pokrevních příbuzných

pacientky (ROZTOČIL, 1998).

Osobní anamnéza je chronologickým záznamem údajů, týkajících se nemocnosti, léčby,

návyků a sociální situace. Získávání údajů má vztah ke gynekologické povaze

onemocnění (ROZTOČIL, 1998).

Gynekologicko-porodnická anamnéza údaje bývají v přímé souvislosti se současným

stavem pacientky (ROZTOČIL, 1998).

Nynější onemocnění popis probíhajícího onemocnění zachycuje chronologicky potíţe

pacientky od jejich vzniku (ROZTOČIL, 1998).

1.8.2Gynekologické vyšetření

Vyšetření se provádí pohledem (inspekce), pohmatem (palpace) (ROB, 2001, 2008).

Při mírném postiţení gynekologické vyšetření nemusí odhalit ţádnou patologii

(KUČERA, 2008).

Vyšetření břicha

Při vyšetření břicha pohledem můţe být zjištěna endometrióza lokalizovaná v jizvě.

Při palpačním vyšetření se zaměřujeme na polohu, citlivost a velikost dělohy

(ROZTOČIL, 1998). Při adenomyóze můţe být děloha palpačně citlivá

(KUČERA, 2008).

28

Vyšetření vnitřních rodidel

Při vyšetření pochvy v zrcadlech můţeme diagnostikovat cervikální nebo i vaginální

postiţení endometriózou (ROZTOČIL, 1998). Obvykle je tato oblast bez specifického

nálezu (KUČERA, 2008).

Bimanuální vyšetření

Následuje po vyšetření v zrcadlech. Podmínkou je prázdný močový měchýř pacientky.

Přední klenbou poševní palpujeme močový měchýř, přední děloţní stěnu a fundus

děloţní. Postranními poševními klenbami palpujeme krajiny adnex. Zadní klenbou

poševní palpujeme zadní děloţní stěnu, případně rezistence v Douglasově prostoru

(MACKŮ, 1995). Při lokalizaci endometriózy v oblasti sakrouterinních vazů

a rektovaginálního septa je častým palpačním nálezem ztluštění a citlivost v oblasti

sakrouterinních vazů, retrocervikálního a Douglasova prostoru. Lépe prokazatelné jsou

tyto změny v období menstruace (KUČERA). Závěsný aparát děloţní vyšetřujeme

pohyby čípkem. Nemělo by chybět kombinované rektovaginální vyšetření (MACKŮ,

1995).

1.8.3Laboratorní vyšetření

Dosud není k dispozici spolehlivý screeningový test (KUČERA, 2008).

K vyloučení příčin pánevní bolesti – leukocyty, CRP, vyšetření moče, stěry z pochvy

a hrdla (www.gyne.cz/clanky/2009/309cl7.htm).

Ca-125 v séru je membránový glykoprotein. Patří do skupiny antigenů produkovaných

buňkami orgánů, které pocházejí z coelomového epitelu (endocervix, endometrium,

tuby, peritoneum, pleura a perikard) nebo Mülerových vývodů. V případě mírné

endometriózy má špatnou senzitivitu (senzitivita 28%, specificita 90%)

(www.gyne.cz/clanky/2009/309cl7.htm).

TNFα - stimulací matrixmetaloproteinázy (MMP) se spolupodílí na adherenci

endometriální tkáně k peritoneálnímu mezotelu, aktivuje makrofágový systém

(www.zdn.cz/clanek/postgradualni-medicina/endometrioza-285069).

29

PP-14 – placentární protein. U endometriózy je jeho sérová i peritoneální koncentrace

vyšší jen v pozdní luteální fázi, po zbytek cyklu jsou jejich koncentrace porovnatelné

se zdravými ţenami. Senzitivita 69% (www.gyne.cz/clanky/2009/309cl7.htm)

TATI – tumor-associated trypsin (KUČERA, 2008).

IL-1, -6, -8, -12, 13 – interleukin (KUČERA, 2008).

CA 19-9 – onkofetální antigen (http://lekarske.slovniky.cz/pojem/ca-19-9).

Zvýšení hodnot koreluje s rozsahem onemocnění

(www.gyne.cz/clanky/2009/309cl7.htm).

1.8.4Zobrazovací metody

UZV- zejména transvaginální, který je schopný odhalit loţisko endometriózy

od velikosti 2cm. Vyšetření je vhodné časovat do období menstruace. Při podezření

na střevní postiţení se vyuţívá transrektální sonografie (KUČERA, 2008).

NMR - diagnostikuje jiţ malá hemoragická loţiska (KUČERA, 2008).

Diagnostická laparoskopie – invazivní chirurgická diagnostika endometriózy.

Charakteristickým laparoskopickým nálezem endometriózy jsou drobné červené nebo

tmavě hnědé uzlíky a bílé jizvení (CHLUMSKÝ, 1983).

Hysteroskopická diagnostika – hysteroskopie umoţňuje optické vyšetření dutiny

děloţní. Pro přehlednost dutiny děloţní je nutné její naplnění a distenze médii

(ROZTOČIL, 1998). Mezi uţívaná tekutá média patří – fyziologický roztok, 5%

glukóza, Glycin, manitol, aj. Mezi plynná média patří – kysličník uhličitý, dusný.

Výhodná je kombinace optické metody s odběrem tkáně na histologické vyšetření

(www.casopisendoskopie.cz/pdfs/end/2010/02/02.pdf).

30

1.9 TERAPIE

V léčbě endometriózy se vyuţívá chirurgická a medikamentózní léčba. Podmínkou

zahájení léčby endometriózy je prokázání endometriózních lézí přímou vizualizací př i

laparoskopii nebo její histologický důkaz. Léčba závisí na specifických symptomech

ţeny, závaţnosti příznaků a lokalizaci lézí (www.gyne.cz/clanky/2009/309cl7.htm).

Cílem léčby je odstranit bolestivé symptomy, při sterilitě navodit fertilitu, destruovat

endometriózní léze a zabránit rekurenci onemocnění (KUČERA, 2008).

1.9.1Medikamentózní léčba

Je zaloţena na přítomnosti estrogenových a progesteronových receptorů v ektopickém

endometriu (www.medicina.cz/odborne/clanek.dss?s_id=7537&s_ts=40223,609375).

Vychází z předpokladů, ţe se endometrióza vyskytuje ve většině případů u nullipar.

Endometrióza je estrogendependentní tkáň, také ektopické endometrium má citlivost

k estrogenům. Tyto předpoklady vedly k hormonální terapii, která upravuje menstruační

cyklus a navozuje hypoestrogenní, gestagendominantní nebo pseudogravidní stav

(www.zdn.cz/clanek/postgradualni-medicina/endometrioza-285069). U konzervativní

léčby je nevýhodou velmi častý výskyt recidiv (KUČERA, 2008).

1.9.1.1 Farmaka ovlivňující endogenní hormonální prostředí

1. Gestageny – při léčbě gestageny dochází k deciduální transformaci a atrofizaci

endometriálních loţisek, jde o princip pseudogravidity. Mezi přípravky

podávané per os patří např. lynestrenol, dydrogesteron, norethisteron.

Neţádoucími učinky léčby jsou – krvácení z průniku, napětí v prsou, váhový

přírustek. Pseudograviditu navodí i estrogen gestagenní směs (hormonální

kontraceptiva) (www.gyne.cz/clanky/2001/601cl5.htm).

2. Antagonisté gonadotropinů – jejich cílem je navodit hypoestrinní stav. Mezi

přípravky patří např. Danazol, Gestrinon. Danazol působí pokles estrogenních

receptorů, ovlivňuje aromatázu, imunitu, blokuje působení gonadotropinů

na ovaria, zvyšuje testosteronovou frakci v séru. Gestrinon blokuje uvolnění

31

gonadotropinů z adenohypofýzy, působí antiandrogenně a gestagenně. Mezi

neţádoucí účinky patří tvorba akné, retence tekutin, návaly, emoční labilita

(www.gyne.cz/clanky/2001/601cl5.htm).

3. Agonisté gonadoliberinů – mají vysokou afinitu ke GnRH receptorům. Během

prvních pěti dnů způsobí vyplavení gonadotropinů, tzv. flare up efekt. Poté

nastupuje inhibice produkce gonadotropinů s útlumem steroidogeneze

v ovariích. Neţádoucí účinky hypoestrinního stavu jsou např. vegetativní

klimakterický syndrom (noční pocení, návaly), deprese, metabolické změny,

osteoporóza (www.gyne.cz/clanky/2001/601cl5.htm).

4. Antagonisté GnRH – pracují obdobně jako agonisté. Léčba trvá 6 měsíců.

V loţiscích endometriózy dochází během léčby ke zvýšení apoptózy. Pouţívané

preparáty – Orgalutran inj., Cetrotide inj (KUČERA, 2008).

5. Antiprogestiny – progesteron je steroidní hormon, který je sekretován ţlutým

tělískem. Podílí se na různých fyziologických funkcích, jako je proliferace

endometria, regulace motility vejcovodu a sekreční aktivity. Antiprogestiny

se váţí na progesteronové receptory a zabraňují jejím biologickým účinkům

(www.old.medik.cz/medik/onkologie/hormonterapie.ppt). Antiprogestiny

v experimentálním uţití, jako Mifepriston, Ornipreston nejsou u nás dosud

registrovány. Dle zahraničních pramenů mají efekt srovnatelný s efektem léčby

antagonisty GnRH, ale bez výrazných vedlejších účinků

(www.gyne.cz/clanky/2001/601cl5.htm).

6. Inhibitory aromatázy – aromatáza zajišťuje konverzi androgenů v estrogeny.

Částečným inhibitorem aromatázy je i danazol

(www.gyne.cz/clanky/2001/601cl5.htm). Znázorněno v příloze číslo 3.

7. Inhibitory syntézy prostanoidů (prostaglandinů) – zvýšená produkce prostanoidů

je u endometriózy pravidlem (www.gyne.cz/clanky/2001/601cl5.htm).

Prostaglandiny jsou mediátory bolesti

(www.medicina.cz/odborne/clanek.dss?s_id=7537&s_ts=40223,609375).

32

8. Hormonální kontracepce – je rozšířenou metodou první volby, především

v léčbě mladých ţen s pánevní bolestí s podezřením nebo prokázanou

endometriózou. Principem této terapie je navození pseudogravidity (KUČERA,

2008).

9. Ve fázi experimentů jsou:

- angiostatiny - sniţující angiogenezi v endometriu

- inhibitory matrixových metaloproteináz, které ovlivňují remodelaci

extracelulární matrix

(www.medicina.cz/odborne/clanek.dss?s_id=7537&s_ts=40223,609375).

- TNF-alfa inhibitory (www.zdn.cz/clanek/postgradualni-medicina/endometrioza-

285069).

33

1.9.2Chirurgická léčba

Pouze medikamentózní léčba je neefektivní, zvlášť u závaţnějších forem zůstává

základním způsobem léčby chirurgické řešení (www.zdn.cz/clanek/postgradualni-

medicina/endometrioza-285069). Chirurgická terapie je cytoredukční a paliativní, ale ne

úplně kurativní (KUČERA, 2008).

Konzervativní chirurgická terapie – spočívá v maximální redukci viditelných loţisek

a v maximálním zachování reprodukčních funkcí, především u mladých ţen a ţen

léčících se s neplodností (KUČERA, 2008). Konzervativní chirurgie zahrnuje excizi

a elektrokoagulaci endometriálních loţisek, laserovou vaporizaci, exstirpaci ovariálních

cyst, rozrušení srůstů. U neplodných ţen je nutné vyuţívat mikrochirurgické principy.

Většinou se všechny výkony provádí laparoskopicky (ROB, 2001,2008). Prevencí

adhezivního procesu po operaci je správná chirurgická technika a aplikace

antiadhezivních roztoků do malé pánve (KUČERA, 2008).

Definitivní radikální řešení – hysterektomie s oboustrannou adnexetomií. Ta je

indikovaná především u ţen s těţkými příznaky, nereagující na konzervativní terapii

a které neplánují graviditu (KUČERA, 2008). Po takovém zásahu u ţen v reprodukčním

věku je nutná prevence vzniku osteoporózy, atrofické kolpitidy a předčasných změn

kardiovaskulárního systému estrogenní substituční terapií (HOLUB, KUŢEL, 2005).

Radikální řešení – hysterektomie s oboustrannou adnexetomií a resekcí všech

hmatných i viditelných loţisek endometriózy, včetně výkonů na střevu, močovodech aj.

(HOLUB, KUŢEL, 2005).

34

1.10 PROGNÓZA

V současné době moţnost trvalého vyléčení endometriózy neexistuje. Podle americké

společnosti pro reprodukční medicínu r-ASF by měla být endometrióza posuzována,

jako chronické onemocnění, které vyţaduje celoţivotní terapeutický plán, mající za cíl

maximální vyuţití farmakologického přístupu a omezení opakovaných chirurgických

výkonů (www.zena-in.cz/clanek/endometrioza-a-jeji-vliv-na-plodnost).

35

1.11 PREVENCE

Primární prevence tohoto progresivního onemocnění je vzhledem k její rozmanité

etiologii velmi obtíţná (ROB, 2001, 2008). Prevencí v širokém slova smyslu

je nepodceňovat potíţe a zároveň pečlivě vyšetřovat ţeny, které trpí chronickou pánevní

bolestí a sterilitou. V České republice byla zřízena centra pro diagnostiku a léčbu

endometriózy. Ta slouţí jako konzultační pracoviště a jako chirurgická pracoviště

vyššího typu, která mají moţnost mezioborové spolupráce s jinými pracovišti (urologie,

chirurgie, centrum asistované reprodukce) (www.zena-in.cz/clanek/endometrioza-a-jeji-

vliv-na-plodnost).

36

2 Praktická část

37

2.1 Informovanost žen o endometrióze

Praktická část bakalářské práce je zaměřena na informovanost o onemocnění

endometrióza u ţen na znojemském okrese, které jsou jiţ touto nemocí postiţeny.

2.2 Cíle výzkumného šetření

Cílem praktické části bakalářské práce bylo zjistit informovanost ţen o endometrióze,

jejich projevech a důsledcích.

1. Cílem bylo zjistit informovanost respondentek ţijících na znojemském okrese

o problémech endometriózy.

2. Cílem bylo zmapování výskytu potencionálních příznaků onemocnění

endometriózy u respondentek ţijících na znojemském okrese.

3. Cílem bylo zjistit podíl porodních asistentek na informovanosti respondentek

o problematice endometriózy.

2.3 Metodika výzkumného šetření

Pro výzkumné šetření byla vybrána anonymní nestandardizovaná dotazníková metoda.

Dotazník umoţnil získat informace i bez přímého kontaktu s respondentem. V úvodu

dotazníku (příloha 6) byly respondentky poţádány o jeho vyplnění. Dále byly

seznámeny se zaměřením dotazníku i s pokyny pro vyplnění dotazníku.

Celkem bylo v dotazníku poloţeno 18 otázek – z toho 14 otázek uzavřených, které

dotazované dávají k dispozici určitý výčet odpovědí. 2 otázky polytomické výčtové

s moţností výběru několika variant odpovědí. 1 otázka dichotomická s volbou odpovědi

ano – ne a 1 otázka otevřená, na kterou dotazované zcela volně odpovídají.

Poloţky: 5, 7, 8 a 9 se věnovaly cíli 1, který byl zaměřen na informovanost ţen

o problémech endometriózy.

Poloţky: 1, 2, 3, 4, 6, 10 a 11 se věnovaly cíli 2, který byl zaměřen na příznaky

onemocnění endometriózy.

Poloţky: 13, 14, 15 a 16 se věnovaly cíli 3, který byl zaměřen na podíl porodních

asistentek v informovanosti ţen o problematice endometriózy. Plné znění dotazníku

je obsaţeno v příloze číslo 6.

38

2.4 Organizace dotazníkového šetření

Připravená verze dotazníku byla předloţena Mgr. Petře Eggové a následně 10 náhodně

vybraným ţenám pro ověření správnosti a srozumitelnosti jednotlivých poloţek.

Po kladném zhodnocení všech poloţek bylo přistoupeno k dalšímu kroku realizace

výzkumného šetření.

Šetření bylo započato v únoru 2011 a ukončeno v dubnu téhoţ roku. Dotazníky byly

rozdány prostřednictvím porodních asistentek v gynekologických ambulancích

a na gynekologickém lůţkovém oddělení ve Znojmě. Získaná data byla uloţena

do příslušné uzavřené schránky. V období měsíce dubna probíhalo třídění a zpracování

dat.

Celkem bylo na ambulancích rozdáno 45 dotazníků, zpět jich bylo vráceno 29.

Na lůţkovém oddělení bylo rozdáno 15 dotazníků, z toho se vrátilo 11 vyplněných

dotazníků.

Celková návratnost všech dotazníků tak činí 66,7%.

2.5 Soubor respondentů

Dotazník byl rozdán respondentkám, které jsou postiţeny onemocněním endometrióza

na znojemském okrese.

2.6 Zpracování dat

Po získání vyplněných dotazníků byl kaţdý dotazník očíslován. Údaje z vyplněných

dotazníků byly postupně zaneseny do definovaného souboru do počítače. Po kontrole

správnosti dat bylo provedeno jejich zpracování. Získaná data byla zpracována

prostřednictvím tabulkového programu Microsoft Excel. Ke grafické úpravě tabulek

a grafů bylo pouţito počítačového programu Microsoft Word počítačového systému

Microsoft Windows Vista.

39

2.7 Výsledky výzkumného šetření

Návratnost dotazníků

Tab. 1 – Návratnost dotazníků

Návratnost dotazníků n* %*

Vyplněné 40 66,7%

Nehodnotitelné 13 21,7%

Nevrácené 7 11,6%

Celkem 60 100,0%

n – absolutní četnost

% - relativní četnost

Bylo rozdáno celkem 60 dotazníků, z toho činila návratnost 40 (66,7%) správně

vyplněných dotazníků. Na znojemských ambulancích bylo rozdáno celkem 45

dotazníků, z toho 29 správně vyplněných, 11 nehodnotilelných a 5 nevrácených.

Na znojemském lůţkovém gynekologickém oddělení bylo rozdáno 15 dotazníků, z toho

11 správně vyplněných, 2 nehodnotitelné a 2 nevrácené.

Graf 1 – Návratnost dotazníků

40

Položka číslo 1 – Jak silně krvácíte během menstruace?

Analýzou dat bylo zjištěno, ţe 20 (50%) respondentek krvácí během menstruace středně

silně, 12 (30%) respondentek krvácí během menstruace slabě, 8 (20%) respondentek

krvácí během menstruace silně.

Tab. 2 – Menstruační krvácení

Otázka č. 1 *n *%

Slabé krvácení 12 30,0%

Střední krvácení 20 50,0%

Silné krvácení 8 20,0%

Celkem 40 100,00%

n – absolutní četnost

% - relativní četnost

Graf 2 – Menstruační krvácení

41

Položka číslo 2 – Trpíte bolestivou menstruací?

Analýzou dat bylo zjištěno, ţe 16 (40%) respondentek trpí během menstruace bolestmi,

13 (32,5%) respondentek trpí občasnou bolestí během menstruace, 11 (27,5%)

respondentek netrpí bolestmi během menstruace.

Tab. 3 – Bolestivá menstruace

Otázka č. 2 n %

Ano 16 40,0%

ne 11 27,5%

Občas 13 32,5%

Celkem 40 100,00%

n – absolutní četnost

% - relativní četnost

Graf 3 – Bolestivá menstruace

42

Položka číslo 3 - Cítíte bolesti při pohlavním styku?

Analýzou dat bylo zjištěno, ţe 17 (42,5%) respondentek bolesti při pohlavním styku

necítí, 13 (32,5%) respondentek bolesti při pohlavním styku cítí, 10 (25%) respondentek

bolesti při pohlavním styku cítí jen občas.

Tab. 4 – Bolesti při pohlavním styku

Otázka č. 3 n %

Ano 13 32,5%

Ne 17 42,5%

Občas 10 25,0%

Celkem 40 100,00%

n – absolutní četnost

% - relativní četnost

Graf 4 – Bolesti při pohlavním styku

43

Položka číslo 4 – Trpíte bolestmi v podbříšku nejasného původu?

Analýzou dat bylo zjištěno, ţe se u 15 (37,5%) respondentek vyskytují bolesti

v podbříšku nejasného původu, u 13 (32,5%) respondentek se vyskytují bolesti

v podbříšku jen občas a u 12 (30%) respondentek se bolesti v podbříšku nevyskytují.

Tab. 5 – Bolesti v podbříšku nejasného původu

Otázka č. 4 n %

Ano 15 37,5%

ne 12 30,0%

Občas 13 32,5%

Celkem 40 100,00%

n – absolutní četnost

% - relativní četnost

Graf 5 – Bolesti v podbříšku nejasného původu

44

Položka číslo 5 – Kde jste se seznámila s pojmem endometrióza poprvé? (Možnost

více odpovědí)

Analýzou dat bylo zjištěno, ţe 24 (41,4%) respondentek bylo s pojmem endometrióza

seznámeno u svého gynekologa, 13 (22,2%) respondentek se s pojmem endometrióza

seznámily prostřednictvím internetu, 9 (15,6%) respondentek se s pojmem

endometrióza seznámily prostřednictvím časopisu nebo jiné literatury, 7 (12,2%)

respondentek uvádí, ţe se s pojmem endometrióza seznámily záhy po operaci od svého

ošetřujícího lékaře na gynekologickém nebo chirurgickém oddělení, 5 (8,6%)

respondentek se s endometriózou seznámily prostřednictvím své kamarádky.

Tab. 6 – Seznámení s pojmem endometrióza

Otázka č. 5 n %

U svého gynekologa 24 41,4%

Od kamarádky 5 8,6%

Z internetu 13 22,2%

Z časopisu, jiné literatury 9 15,6%

Jiné 7 12,2%

Celkem 58 100,00%

n – absolutní četnost

% - relativní četnost

Graf 6 – Seznámení s pojmem endometrióza

45

Položka číslo 6 – Léčila jste se již v minulosti s endometriózou?

Analýzou dat bylo zjištěno, ţe 25 (62,5%) respondentek se v minulosti s endometriózou

neléčilo a 15 (37,5%) respondentek se v minulosti s endometriózou jiţ léčilo.

Tab. 7 – Léčba endometriózy v minulosti

Otázka č. 6 n %

Ano 15 37,5%

ne 25 62,5%

Celkem 40 100,00%

n – absolutní četnost

% - relativní četnost

Graf 7 – Léčba endometriózy v minulosti

46

Položka 7 – Jak myslíte, že se endometrióza diagnostikuje (zjišťuje)?

Analýzou dat bylo zjištěno, ţe 34 (82,9%) respondentek si myslí, ţe se endometrióza

diagnostikuje při operačním zákroku, 4 (9,8%) respondentky neví, jak se endometrióza

diagnostikuje, 3 (7,3%) respondentek si myslí, ţe se endometrióza diagnostikuje

na RTG, UZV. Ţádná z respondentek si nemyslí, ţe se endometrióza diagnostikuje

laboratorním vyšetřením krve.

Tab. 8 – Diagnostika endometriózy

Otázka č. 7 n %

Nevím 4 9,8%

Na RTG, UZV 3 7,3%

Z krve 0 0,0%

Při operačním zákroku 34 82,9%

Celkem 41 100,00%

n – absolutní četnost

% - relativní četnost

Graf 8 – Diagnostika endometriózy

47

Položka 8 – Jak myslíte, že se léčí endometrióza?(Možnost více odpovědí)

Analýzou dat bylo zjištěno, ţe 33 (60%) respondentek si myslí, ţe se endometrióza léčí

hormonální léčbou, 17 ( 30,9%) respondentek si myslí, ţe se endometrióza léčí

operačně, 4 (7,3%) respondentek neví, jak se endometrióza léčí, 1 (1,8%) respondentka

si myslí, ţe se endometrióza léčí dietou.

Tab. 9 – léčba endometriózy

Otázka č. 8 n %

Nevím 4 7,3%

Operačně 17 30,9%

Hormonální léčbou 33 60,0%

Dietou 1 1,8%

Celkem 55 100,00%

n – absolutní četnost

% - relativní četnost

Graf 9 – Léčba endometriózy

48

Položka 9 – Může endometrióza způsobit neplodnost?

Analýzou dat bylo zjištěno, ţe 35 (87,5%) respondentek si myslí, ţe endometrióza můţe

způsobit neplodnost, 5 (12,5%) respondentek neví, zda můţe endometrióza způsobit

neplodnost a ţádná z respondentek si nemyslí, ţe by endometrióza mohla způsobit

neplodnost.

Tab. 10 – Může způsobit endometrióza neplodnost

Otázka č. 9 n %

Ano 35 87,5%

Ne 0 0,0%

Nevím 5 12,5%

Celkem 40 100,00%

n – absolutní četnost

% - relativní četnost

Graf 10 – Může způsobit endometrióza neplodnost

49

Položka 10 – Měla jste potíže s otěhotněním?

Analýzou dat bylo zjištěno, ţe 20 (50%) respondentek ještě nebylo těhotných, 8 (20%)

respondentek nemělo potíţe s otěhotněním, 8 (20%) respondentek mělo potíţe

s otěhotněním, ale děti má, 4 (10%) respondentky potíţe s otěhotněním nemělo,

ale přesto ţádné děti nemá.

Tab. 11 – Potíže s otěhotněním

Otázka č. 10 n %

Neměla 8 20,0%

Neměla, ale děti nemám 4 10,0%

Měla, ale děti mám 8 20,0%

Nebyla jsem těhotná 20 50,0%

Celkem 40 100,00%

n – absolutní četnost

% - relativní četnost

Graf 11 – Potíže s otěhotněním

50

Položka 11 – Vyskytla se endometrióza u někoho ve Vaší rodině?

Analýzou dat bylo zjištěno, ţe u 19 (47,5%) respondentek se v rodině endometrióza

nevyskytuje, 18 (45%) respondentek neví o tom, ţe by se v její rodině endometrióza

vyskytla, 3 (7,5%) respondentky uvedly, ţe se v jejich rodině endometrióza jiţ vyskytla.

Tab. 12 – Výskyt endometriózy v rodině

Otázka č. 11 n %

Ano 3 7,5%

ne 19 47,5%

Nevím o tom 18 45,0%

Celkem 40 100,00%

n – absolutní četnost

% - relativní četnost

Graf 12 – Výskyt endometriózy v rodině

51

Položka 12 – Zajišťuje Vám gynekologickou péči lékař spolu s porodní

asistentkou?

Analýzou dat bylo zjištěno, ţe u 24 (60%) respondentek nezajišťuje lékař

gynekologickou péči společně s porodní asistentkou, u 10 (25%) respondentek zajišťuje

lékař péči vţdy s porodní asistentkou, u 6 (15%) respondentek zajišťuje lékař péči

někdy i s porodní asistentkou.

Tab. 13 – Péče gynekologa společně s porodní asistentkou

Otázka č. 12 n %

Vţdy 10 25,0%

Někdy ano 6 15,0%

Nikdy 24 60,0%

Celkem 40 100,00%

n – absolutní četnost

% - relativní četnost

Graf 13 – Péče gynekologa společně s porodní asistentkou

52

Položka 13 – Máte možnost obrátit se s dotazem ohledně problematiky

endometriózy k porodní asistentce ve Vašem okolí?

Analýzou dat bylo zjištěno, ţe 18 (45%) respondentek nemá moţnost obrátit

se s dotazem týkajícím se endometriózy k porodní asistentce, 12 (30%) respondentek

neví, zda mají moţnost se obrátit s dotazem k porodní asistentce, 10 (25%)

respondentek mají moţnost se obrátit s dotazem k porodní asistentce ve svém okolí.

Tab. 14 – Možnost obrátit se s dotazem na porodní asistentku

Otázka č. 13 n %

Ano 10 25,0%

ne 18 45,0%

Nevím 12 30,0%

Celkem 40 100,00%

n – absolutní četnost

% - relativní četnost

Graf 14 – Možnost obrátit se s dotazem na porodní asistentku

53

Položka 14 – Poskytuje Vám porodní asistentka dostatek informací ústně,

či formou brožurek?

Analýzou dat bylo zjištěno, ţe 15 (41,7%) respondentek uvedlo, ţe porodní asistentka

poskytuje dostatek informací jen někdy, 9 (25%) respondentek uvedlo, ţe porodní

asistentka podává dostatek informací, 9 (25%) respondentek uvedlo, ţe porodní

asistentka nemá v této problematice dostatečné znalosti, 3 (8,3%) respondentek uvedlo,

ţe na ně nemá porodní asistentka čas. 4 respondentky uvedly, ţe s porodní asistentkou

nemluvily, nebo nemají důvod se spojovat s porodní asistentkou, respektive nemají

tušení, jak spolupracuje porodní asistentka při léčbě endometriózy, vlastně ani neví,

ţe porodní asistentka podává informace.

Tab. 15 – Poskytuje Vám porodní asistentka dostatek informací

Otázka č. 14 n %

Ano 9 25,0%

Někdy ano 15 41,7%

Ne, nemá na mě čas 3 8,3%

Ne, nemá dostatečné znalosti v

této problematice 9 25,0%

Celkem 36 100,00%

n – absolutní četnost

% - relativní četnost

Graf 15 – Poskytuje Vám porodní asistentka dostatek informací

54

Položka 15 – Během léčby Vám porodní asistentka:

Analýzou dat bylo zjištěno, ţe 15 (41,7%) respondentkám poskytla porodní asistentka

informace i psychickou podporu, 12 (33,3%) respondentek odkázala porodní asistentka

na lékaře a neodpověděla na otázky, 9 (25%) respondentkám nevěnovala porodní

asistentka pozornost, neměla na ně čas. 4 respondentky na tuto otázku neodpověděly

a to vzhledem k názoru na předchozí otázku.

Tab. 16 – Jednání porodní asistentky s klientkou

Otázka č. 15 n %

Poskytla mimo informací i

psychickou podporu 15 41,7%

Nevěnovala mi zvláštní

pozornost, neměla čas 9 25,0%

Na mé otázky neodpověděla,

odkázala mě na lékaře 12 33,3%

Celkem 36 100,00%

n – absolutní četnost

% - relativní četnost

Graf 16 – Jednání porodní asistentky s klientkou

55

Položka 16 – Jaký je Váš věk?

Analýzou dat bylo zjištěno, ţe 14 (35%) respondentek je ve věku 26 -30 let, 11 (27,5%)

respondentek je ve věku 31 – 35 let, 9 (22,5%) respondentek je ve věku 21 – 25 let,

6 (15%) respondentek ve věku 36 – 40 let.

Tab. 17 – Věk respondentek

Otázka č. 16 n %

21 – 25 let 9 22,5%

26 – 30 let 14 35,0%

31 – 35 let 11 27,5%

36 – 40 let 6 15,0%

Celkem 40 100,00%

n – absolutní četnost

% - relativní četnost

Graf 17 – Věk respondentek

56

Položka 17 – Vaše nejvyšší dosažené vzdělání?

Analýzou dat bylo zjištěno, ţe 21 (52,5%) respondentek má nejvyšší dosaţené vzdělání

středoškolské s maturitou, 9 (22,5%) respondentek má nejvyšší dosaţené vzdělání

vysokoškolské, 4 (10%) respondentek má nejvyšší dosaţené vzdělání středoškolské bez

maturity, 4 (10%) respondentky mají nejvyšší dosaţené vzdělání vyšší odborné, 2 (5%)

respondentek má nejvyšší dosaţené vzdělání základní.

Tab. 18 – Vzdělání respondentek

Otázka č. 17 n %

Základní vzdělání 2 5,0%

Středoškolské bez maturity 4 10,0%

Středoškolské s maturitou 21 52,5%

Vyšší odborné 4 10,0%

Vysokoškolské 9 22,5%

Celkem 40 100,00%

n – absolutní četnost

% - relativní četnost

Graf 18 – Vzdělání respondentek

57

Položka 18 – Co by Vás o endometrióze zajímalo a informace jste nikde

nenašla/nebyly Vám sděleny?

31 (77,5%) respondentek na otázku neodpovědělo.

9 (22,5%) respondentek odpovědělo takto:

Zda vyoperování vaječníků a dělohy vyřeší problém endometriózy a jaká jsou případná

rizika.

Jak předejít endometrióze, čeho se vyvarovat.

Co je příčinou onemocnění.

Na kolik procent je moţné otěhotnět bez větších komplikací.

Vše.

Tab. 19 – Vyjádření respondentek

Otázka č. 18 n %

Zodpovězena 9 22,5%

Nezodpovězena 31 77,5%

Celkem 40 100,00%

n – absolutní četnost

% - relativní četnost

Graf 19 – Vyjádření respondentek

58

2.8 Diskuze

K vyhodnocení výsledků výzkumného šetření bylo pouţito celkem 40 správně

vyplněných dotazníků. V dotazníku bylo respondentkám poloţeno 18 otázek.

Bylo rozdáno celkem 60 dotazníků, z toho činila návratnost 40 (66,7%) správně

vyplněných dotazníků. Na znojemských ambulancích bylo rozdáno celkem

45 dotazníků, z toho 29 správně vyplněných, 11 nehodnotilelných a 5 nevrácených.

Na znojemském lůţkovém gynekologickém oddělení bylo rozdáno 15 dotazníků, z toho

11 správně vyplněných, 2 nehodnotitelné a 2 nevrácené.

Poloţka číslo jedna měla za cíl zjistit, jak silnou menstruaci mají ţeny s onemocněním

endometrióza. Bylo zjištěno, ţe 50% respondentek během menstruace krvácí středně

silně, 30% respondentek během menstruace krvácí slabě a 20% respondentek během

menstruace krvácí silně.

Druhá poloţka sledovala výskyt bolestivé menstruace u respondentek s endometriózou.

Výsledkem šetření bylo, ţe 40% respondentek trpí bolestivou menstruací, u 32,5%

respondentek se občas objeví bolestivá menstruace, 27,5% respondentek netrpí

bolestivou menstruací. Výsledem šetření je, ţe většina respondentek postiţených

endometriózou trpí bolestivou menstruací, avšak rozdíl mezi ostatními výsledky šetření

není tak markantní.

Třetí poloţka sledovala výskyt bolestí během pohlavního styku u respondentek

s endometriózou. Z odpovědí vyplynulo, ţe 42,5% respondentek bolesti při pohlavním

styku nemá, 32,5% uvádí bolesti při pohlavním styku, 25% respondentek má bolesti při

pohlavním styku jen občas. Většina respondentek tedy bolesti při pohlavním styku

nemají. Rozdíl mezi počtem respondentek, které udávají bolest při pohlavním styku

a respondentakmi, které bolest mají jen občas nebo bolest při pohlavním styku vůbec

nemají, není velký.

Čtvrtá poloţka mapovala, zda respondentky s endometriózou trpí bolestmi v podbříšku

nejasného původu. Z šetření vyšlo najevo, ţe 37,5% respondentek mají bolesti

v podbříšku nejasného původu, u 32,5% respondentek se bolesti v podbříšku nejasného

původu vyskytují jen občas, 30% respondentek bolestmi v podbříšku nejasného původu

netrpí. To svědčí o tom, ţe se endometrióza projevuje podle hloubky, rozsahu

a lokalizace postiţení.

Pátá poloţka sledovala, kde se respondentky setkaly s pojmem endometrióza.

Respondentky měly volbu více moţných odpovědí. Z odpovědí vyšlo najevo,

59

ţe nejčastěji a to 41,4% respondentek bylo seznámeno s pojmem endometrióza u svého

gynekologa, 22,2% respondentek bylo seznámeno s pojmem endometrióza

prostřednictvím internetu, 15,6% respondentek se s pojmem endometrióza seznámilo

prostřednictvím časopisu nebo jiné literatury, 12,2% respondentek se vyjádřilo,

ţe s pojmem endometrióza byly seznámeny záhy po operaci svým ošetřujícím lékařem

na chirurgickém oddělení, nejméně 8,6% respondentek byly s pojmem endometrióza

seznámeny od své kamarádky.

Šestá poloţka zkoumala, zda se respondentky s onemocněním endometrióza léčily jiţ

v minulosti. 62,5% respondentek uvedlo, ţe se v minulosti s endometriózou neléčilo,

37,5% respondentek se s endometriózou v minulosti jiţ léčilo.

Sedmá poloţka zjišťovala, jak si respondentky myslí, ţe se endometrióza diagnostikuje.

82,9% respondentek si myslí, ţe se endometrióza diagnostikuje operační metodou, 9,8%

respondentek neví, jak se endometrióza diagnostikuje, 7,3% respondentek si myslí,

ţe se endometrióza diagnostikuje na RTG, UZV vyšetření. Ţádná z respondentek

si nemyslí, ţe se endometrióza diagnostikuje laboratorním vyšetřením krve.

V diagnostice endometriózy je rozhodujícím kritériem přímá vizualizace a potvrzení

histologickým vyšetřením. V současné době se endometrióza diagnostikuje nejčastěji

operační metodou a to buď laparoskopicky, hysteroskopicky nebo transvaginální

endoskopií. Více neţ ¾ respondentek se tedy správně domnívá, ţe se endometrióza

diagnostikuje operační metodou. Operačnímu řešení předchází laboratorní vyšetření

krve

a zobrazovací metody (TVS, TRS, NMR aj.). Jejich výsledky mohou být negativní

nebo se změnami, které odpovídají velikosti, hloubce a typu lézí.

Osmá poloţka zjišťovala, jak si respondentky myslí, ţe se endometrióza léčí. 60%

respondentek si myslí, ţe se endometrióza léčí hormonálně, 30,9% respondentek

si myslí, ţe se endometrióza léčí operační metodou, 7,3% respondentek neví, jak

se endometrióza léčí, současně tyto respondentky ani nejevily v závěrečné otevřené

otázce dotazníku zájem o to, jak se endometrióza léčí. 1,8% respondentek si myslí,

ţe se endometrióza léčí dietou. Z toho vyplývá, ţe více jak polovina respondentek má

správné informace. Častou volbou léčby je farmakoterapie, která vychází z hormonální

citlivosti ektopických loţisek. V současné době je konzervativní léčba doplněna

i léčbou chirurgickou. Téměř třetina respondentek se tedy také správně domnívá,

ţe se endometrióza léčí operační metodou. Dá se tedy usuzovat, ţe naprostá většina

60

respondentek má správnou informaci o způsobu léčby, i kdyţ nebyla brána v nabídce

odpovědí v úvahu léčba kombinovaná.

Devátá poloţka zjišťovala, zda si respondentky myslí, ţe můţe endometrióza způsobit

neplodnost. 87,5% respondentek si myslí, ţe endometrióza můţe způsobit neplodnost,

12,5% respondentek neví, zda můţe endometrióza způsobit neplodnost. Ţádná

z respondentek si nemyslí, ţe můţe endometrióza způsobit neplodnost. Naprostá většina

respondentek se správně domnívá, ţe endometrióza můţe být příčinou neplodnosti.

Desátá poloţka mapovala problémy s otěhotněním u respondentek s endometriózou.

50% dotazovaných respondentek uvedlo, ţe ještě nikdy nebyly těhotné, 20%

respondentek problém s těhotněním neměla, 20% respondentek problémy s otěhotněním

měla, ale přesto otěhotněla a děti má, 10% respondentek uvedlo, ţe problémy

s otěhotněním neměla, ale děti nemá. Z toho vyplývá, ţe nejčastěji je diagnostikovaná

endometrióza u ţen, které mají problémy s otěhotněním.

Jedenáctá poloţka sledovala, zda se endometrióza u postiţených respondentek vyskytla

v jejich přímé rodině. 47,5% respondentek uvedlo, ţe se endometrióza v jejich rodině

nevyskytla, 45% respondentek neví o tom, ţe by se v jejich rodině vyskytla

endometrióza, 7,5% respondentek uvedlo, ţe se v jejich rodině endometrióza vyskytla.

Z toho vyplývá, ţe se v přímé rodině většiny oslovených respondentek endometrióza

nevyskytuje.

Dvanáctá poloţka zjišťovala, zda byla respondentkám zajišťována gynekologická péče

lékařem společně s porodní asistentkou. 60% respondentek uvedlo, ţe ji

gynekologickou péči nikdy nezajišťoval lékař společně s porodní asistentkou, 25%

respondentek uvedlo, ţe ji byla gynekologická péče vţdy zajištěna lékařem společně

s porodní asistentkou, 15% respondentek uvedlo, ţe jí byla péče zajištěna lékařem

a někdy i společně s porodní asistentkou. U více jak poloviny respondentek poskytuje

péči lékař bez asistence porodní asistentky. Vţdy záleţí na zvycích gynekologických

ambulancí a zvycích na lůţkovém oddělení, vţdy však probíhá spolupráce mezi lékařem

a asistentkou, to však podle tohoto šetření nemusí být pro respondentky vţdy patrné.

Třináctá poloţka mapovala moţnost obrácení se respondentek s dotazem týkajícím

se endometriózy k porodní asistentce v jejich okolí. 45% respondentek uvedlo,

ţe takovou moţnost nemají, 30% respondentek neví, zda mají moţnost obrátit

se s dotazem k porodní asistentce, 25% respondentek uvedlo, ţe mají moţnost obrátit

se s dotazem k porodní asistentce. Téměř polovina respondentek nemá moţnost obrátit

61

se s dotazem na porodní asistentku, otázkou však je, zda mají dotazované respondentky

zájem porodní asistentku aktivně vyhledat.

Čtrnáctá poloţka zjišťovala, zda poskytovala porodní asistentka respondentkám

dostatek informací. 41,7% respondentek uvedlo, ţe jim porodní asistentka poskytla

dostatek informací jen někdy, 25% uvedlo, ţe jim porodní asistentka vţdy poskytla

dostatek informací, 25% respondentek uvedlo, ţe porodní asistentka nemá dostatečné

znalosti v této problematice. 8,3% uvedlo, ţe na ně porodní asistentka nemá čas. Čtyři

respondentky na tuto otázku neodpověděly, uvedly, ţe s porodní asistentkou nemluvily,

nebo nemají důvod se spojovat s porodní asistentkou, respektive nemají tušení, jak

spolupracuje porodní asistentka při léčbě endometriózy. Některé ani neví, ţe porodní

asistentka podává informace. Vůbec netuší, ţe na gynekologické ambulanci pracuje

porodní asistentka. Z toho vyplývá, ţe ve většině případů porodní asistentka informuje

respondentky nedostatečně, to se týká hlavně dotazů ze strany respondentek, ale i toho,

ţe nejsou respondentky dostatečně informované o tom, ţe jsou v péči porodní asistentky

a ne zdravotní sestry, dále ţe respondentky nedůvěřují znalostem porodní asistentky

týkajících se reprodukčních orgánů mimo těhotenství. Jen výjimečně neměla porodní

asistentka na respondentky čas.

Patnáctá poloţka mapovala, zda byla porodní asistentka ochotná, vstřícná, věnovala

respondentkám dostatek pozornosti během léčby. 41,7% respondentek uvedlo, ţe jim

byla poskytnuta mimo informací i psychická opora, 33,3% respondentek uvedlo, ţe jim

porodní asistentka na otázky neodpověděla a odkázala je na lékaře, 25% respondentek

uvedlo, ţe jim porodní asistentka nevěnovala zvláštní pozornost a neměla na ně čas.

V tomto případě hodnotila téměř polovina ţen činnost porodní asistentky kladně, ale

u zbývající části tomu bylo naopak. Čtyři respondentky na tuto otázku neodpověděly,

vzhledem k názoru na předchozí otázku.

Šestnáctá poloţka mapovala věk respondentek postiţených endometriózou. 35%

respondentek bylo ve věkovém limitu 26 – 30 let, 27,5% respondentek ve věkovém

limitu 31 – 35 let, 22,5% respondentek ve věkovém limitu 21 – 25 let, 15%

respondentek ve věkovém limitu 36 – 40 let. Z toho můţeme odvodit, ţe největší

zastoupení ţen postiţených endometriózou byly respondentky ve věkovém limitu 26 –

35 let.

Sedmnáctá otázka mapovala nejvyšší dosaţené vzdělání respondentek. 52,5%

respondentek dosáhlo vzdělání středoškolského s maturitou, 22,5% respondentek

dosáhlo vzdělání vysokoškolského, 10% respondentek dosáhlo vzdělání středního bez

62

maturity, 10% respondentek dosáhlo vzdělání vyššího odborného, 5% respondentek

dosáhlo vzdělání základního.

Osmnáctá otázka byla otevřená (volná), zjišťovala, co by respondentky o endometrióze

zajímalo a informace nikde nenašly. Na tuto otázku neodpovědělo 77,5% respondentek,

22,5% respondentek na tuto otázku reagovalo. Nejvíce se respondentky zajímaly o to,

jak je moţné endometrióze předejít nebo čemu se vyvarovat. Dalším opakovaným

dotazem bylo, co je příčinou onemocnění. Dále se zajímaly, zda je moţné s tímto

onemocněním otěhotnět bez větších komplikací. Jedna respondentka se zajímala, zda

vyoperování vaječníků a dělohy vyřeší problém endometriózy a jaká jsou případná

rizika. Jednu repondentku zajímá vše, co se týká endometriózy.

63

Závěr

Bakalářská práce byla zaměřena na problematiku endometriózy, jejich projevech

a důsledcích u ţen na znojemském okrese postiţených touto nemocí.

Pro tuto práci jsem si stanovila čtyři cíle.

Prvním cílem bylo zmapovat rozsah znalostí a informovanosti respondentek.

Z výzkumného šetření bylo zjištěno, ţe nejvíce, v 41,4% jsou ţeny informovány svými

lékaři. Často také k získání informací vyuţívají elektronických stránek a to 22,2%

dotazovaných. Z šetření také vyšlo najevo, ţe o tomto onemocnění mají ţeny dostatečné

informace a to v postupech diagnostiky a léčby i jejich důsledcích, které mohou být pro

některé ţeny stresující.

Druhý cíl byl zaměřen na zjištění potencionálních příznaků onemocnění endometriózy.

Z celkového počtu 40 postiţených ţen uvedlo 50% středně silnou menstruaci, 40%

bolestivou menstruaci. Nepatrný rozdíl se vyskytl v počtu ţen trpících bolestmi při

styku 32,5% a počtu ţen, které bolestmi při styku netrpí 42,5%. Většina dotazovaných

ţen 62,5% se v minulosti s endometriózou neléčila a s tímto pojmem

se seznámila poprvé. Bylo zjištěno, ţe nejčastěji, více jak 50% je endometrióza

diagnostikována u ţen, které ještě nebyly těhotné nebo měly s otěhotněním problémy.

U 47,5% ţen se endometrióza v rodině nevyskytla, 45% uvedlo, ţe o této rodinné zátěţi

neví. Rodinnou zátěţ potvrdilo jen 7,5% dotazovaných. Z těchto výsledků můţeme

vyvodit, ţe projevy endometriózy jsou rozmanité. Velkou roli v projevech hraje

lokalizace, rozsah a hloubka lézí.

Třetím cílem bylo zjistit podíl porodních asistentek v informovanosti ţen

o problematice endometriózy. 41,7% respondentek uvedlo, ţe jim porodní asistentka

poskytla dostatek informací jen někdy, 25% uvedlo, ţe jim porodní asistentka vţdy

poskytla dostatek informací, 25% respondentek uvedlo, ţe porodní asistentka nemá

dostatečné znalosti v této problematice. 8,3% uvedlo, ţe na ně porodní asistentka nemá

čas. Čtyři respondentky na tuto otázku neodpověděly, uvedly, ţe s porodní asistentkou

nemluvily, nebo nemají důvod se s ní spojovat. Nemají tušení, jak porodní asistentka

spolupracuje při léčbě endometriózy, neví, ţe porodní asistentka podává informace.

Není jim známo, ţe na gynekologické ambulanci pracuje porodní asistentka. Z toho

plyne, ţe ve většině případů porodní asistentka informuje ţeny nedostatečně, co se týká

dotazů ze strany respondentek, ale i toho, ţe nejsou dostatečně informované o tom, ţe

jsou v péči porodní asistentky a ne zdravotní sestry, dále ţe ţeny nedůvěřují znalostem

64

porodní asistentky týkajících se reprodukčních orgánů mimo těhotenství. Téměř

polovina respondentek hodnotila činnost porodní asistentky kladně, ale u zbývající části

respondentek tomu bylo naopak.

Čtvrtým cílem bylo vytvořit edukační materiál. Edukační materiál byl zhotoven

ve formě informativního letáčku, o který byl projeven zájem ze strany ţen postiţených

endometriózou, ale i ţen, které se o toto téma zajímaly, z důvodu výskytu tohoto

onemocnění v jejich okolí. Pozitivní odezvu měl tento letáček i u lékařů

gynekologických ambulancí a lůţkového oddělení.

Tato práce by měla vést k zamyšlení všech porodních asistentek v jaké kvalitě a rozsahu

byly dosud podávané informace. Měla by motivovat porodní asistentky ke zvýšení

kvality v poskytování informací a doporučení ţenám postiţeným endometriózou.

Uvedené informace v této práci mohou být vyuţity pro studium i pro rozšíření

vědomostí porodních asistentek.

Můţe být pouţita pro odborné konference a další vzdělávání pracovníků

ve zdravotnictví.

65

Seznam tabulek

Tab. 1 – Návratnost dotazníků

Tab. 2 – Menstruační krvácení

Tab. 3 – Bolestivá menstruace

Tab. 4 – Bolesti při pohlavním styku

Tab. 5 – Bolesti v podbříšku nejasného původu

Tab. 6 – Seznámení s pojmem endometrióza

Tab. 7 – Léčba endometriózy v minulosti

Tab. 8 – Diagnostika endometriózy

Tab. 9 – léčba endometriózy

Tab. 10 – Můţe způsobit endometrióza neplodnost

Tab. 11 – potíţe s otěhotněním

Tab. 12 – Výskyt endometriózy v rodině

Tab. 13 – Péče gynekologa společně s porodní asistentkou

Tab. 14 – Moţnost obrátit se s dotazem na porodní asistentku

Tab. 15 – Poskytuje Vám porodní asistentka dostatek informací

Tab. 16 – Jednání porodní asistentky s klientkou

Tab. 17 – Věk respondentek

Tab. 18 – Vzdělání respondentek

Tab. 19 – Vyjádření respondentek

66

Seznam grafů

Graf 1 – Návratnost dotazníků

Graf 2 – Menstruační krvácení

Graf 3 – Bolestivá menstruace

Graf 4 – Bolesti při pohlavním styku

Graf 5 – Bolesti v podbříšku nejasného původu

Graf 6 – Seznámení s pojmem endometrióza

Graf 7 – Léčba endometriózy v minulosti

Graf 8 – Diagnostika endometriózy

Graf 9 – Léčba endometriózy

Graf 10 – Můţe způsobit endometrióza neplodnost

Graf 11 – potíţe s otěhotněním

Graf 12 – Výskyt endometriózy v rodině

Graf 13 – Péče gynekologa společně s porodní asistentkou

Graf 14 – Moţnost obrátit se s dotazem na porodní asistentku

Graf 15 – Poskytuje Vám porodní asistentka dostatek informací

Graf 16 – Jednání porodní asistentky s klientkou

Graf 17 – Věk respondentek

Graf 18 – Vzdělání respondentek

Graf 19 – Vyjádření respondentek

67

Seznam použité literatury

1. Antiprogestiny [online], [14.4.2011]. Dostupné na

WWW:old.medik.cz/medik/onkologie/hormonterapie.ppt

2. ČECH, E., et al. Porodnictví. 2., přepracované a doplněné vydání. Praha: Grada,

2006. 544 s. ISBN 978-80-247-1303-8.

3. ČÍHÁK, R. Anatomie 2. Praha: Grada, 2002. 388 s. ISBN 80-247-0143-X.

4. KOLIBA, Peter. Praktické lékárenství: Menstruační bolesti [online]. číslo 5.

Olomouc: Solen s.r.o., 2010 [cit. 2011-04-13]. Dostupné z WWW:

<http://www.praktickelekarenstvi.cz/pdfs/lek/2010/05/04.pdf>. ISSN-1803-5329.

5. HOLIBKOVÁ, A.; LAICHMAN, S. Přehled anatomie člověka. 4. vydání.

Olomouc: Univerzita Palackého, 2006. 140 s. ISBN 80-244-14-80-5.

6. HOLUB, Z; KUŢEL, D. Minimálně invazivní operace v gynekologii. Praha:

Grada, 2005. 236 s. ISBN 80-247-0834-5.

7. DVORSKÁ, Monika, et al. Endoskopie: Význam hysteroskopie v diagnostice

gynekologických malignit – vlastní zkušenosti [online]. číslo 2. Olomouc: SOLEN,

s.r.o., 2010 [2011-04-23]. Dostupné z WWW:

<http://www.casopisendoskopie.cz/pdfs/end/2010/02/02.pdf>. ISSN 1804-6096.

8. CHLUMSKÝ, J; BAK, V. Laparoskopie v hematologii a gynekologii. Praha:

Avicenum, 1983. 180 s. 08-078-83.

9. KUČERA, E. Endometrióza: průvodce ošetřujícího lékaře. Praha: Maxdorf,

2008. 172 s. ISBN 978-80-7345-144-8.

68

10. KUDELA, M, a kol. Základy gynekologie a porodnictví. 1. vydání. Olomouc:

Univerzita Palackého v Olomouci, 2004. 273 s. ISBN 80-244-0837-6.

11. Laboratorní vyšetření. [online], [8.4.2011]. Dostupné na

WWW:http://www.gyne.cz/clanky/2009/309cl7.htm

12. HANÁČEK, Jiří. Postgraduální medicína: Endometrióza [online]. Praha: Mladá

fronta, 1/2007 [2011-04-13]. Dostupné z WWW:

<http://www.zdn.cz/clanek/postgradualni-medicina/endometrioza-285069>.

13. . WILDOVÁ, Olga. Endometrióza [online]. 2008 [2011-04-13]. Medicina.cz.

Dostupné z WWW:

<http://www.medicina.cz/odborne/clanek.dss?s_id=7537&s_ts=40223, 609375>.

14. KOŘENEK, A. Endometrióza a poruchy fertility [online]. 6/2001. Třebechovice

pod Orebem: MEDEXART, s.r.o., 2001 [2011-04-13]. Časopis ţenských lékařů

Gynekolog. Dostupné z WWW: <http://www.gyne.cz/clanky/2001/601cl5.htm>.

15. MACKŮ, F. Gynekologie: pro 3. ročník středních zdravotnických škol. Praha:

Scientia medica, 1995. 87 s. ISBN 80-85526-41-7.

16. HRUŠKOVÁ, Hana. Endometrióza a její vliv na plodnost [online]. 2011 [2011-

04-16]. Zdraví. Dostupné z WWW: <http://www.zena-in.cz/clanek/endometrioza-a-jeji-

vliv-na-plodnost/kategorie/zdravi>.

17. ROB, L, et al. Gynekologie. druhé, doplněné vydání. Praha: Galén, 2001, 2008.

319 s. ISBN 978-80-7262-501-7.

69

18. ROZTOČIL, A, et al. Porodnictví. Brno: Institut pro další vzdělávání pracovníků

ve zdravotnictví, 2001. 333 s. ISBN 80-7013-339-2.

19. ROZTOČIL, A, et al. Vyšetřovací metody v porodnictví a gynekologii. Brno:

Idvpz, 1998. 179 s. ISBN 80-7013-255-8.

20. TURKOTA, L; DEDINSKÁ, E; MIKULAJ, V. Nové pohl’ady na

epidemiológiu, patogenézu, diagnostiku, klasifikáciu a terapiu endometriózy. 6.

Bratislava : Slovenská gynekologicko–pôrodnícka spoločnosť, 1999. 25 s. ISSN 1335-

0862.

21. Endometrioza [online]. 2011 [2011-04-8]. Estranky. Dostupné z WWW:

<http://www.endometrioza.estranky.cz/clanky/jak-endometrioza-vznika.html>.

22. VOKURKA, M; HUGO, J. Velký lékařský slovník. 8. Vydání [online]. Praha:

Maxdorf, 2009. 1144 s. [2011-04-10]. Dostupné z WWW:

<http://lekarske.slovniky.cz/pojem/ca-19-9>. ISBN 978-80-7345-166-0.

70

Seznam zkratek

aj. – a jiné

atd. – a tak dále

FSH – folikuly stimulující hormon

LH – luteinizační hormon

LUF – syndrom neprasklého luteinizovaného folikulu

MMP – matrixová metaloproteináza

např. – například

NMR – nukleární magnetická resonance

PG – prostaglandiny

r.AFS – Americká společnost pro plodnost

RH – růstový hormon

TRS – transrektální sonografie

TVS – transvaginální sonografie

tzv. – takzvaně

UZV – ultrazvukové vyšetření

Seznam příloh

Příloha 1 - Typy endometriálních loţisek

Příloha 2 – Červená tečkovitá loţiska endometriózy

Příloha 3 – Konverze androgenů v estrogeny pomocí aromatázy

Příloha 4 – Hypotalamo-hypofyzární-ovariální osa

Příloha 5 – Menstruační cyklus

Příloha 6 - Dotazník

71

Příloha 1 – Typy endometriálních loţisek

http://www.zdn.cz/clanek/postgradualni-medicina/endometrioza-285069

72

Příloha 2 – Červená tečkovitá loţiska endometriózy

http://www.google.cz/imgres?imgurl=http://www.stefajir.cz/files/Endometrioza2.jp

g&imgrefurl=http://www.stefajir.cz/%3Fq%3Dendometrioza&usg=__oG4cShXsI-

7eCkVsDSbjN8WTDtg=&h=576&w=768&sz=171&hl=cs&start=0

73

Příloha 3 – Konverze androgenů v estrogeny pomocí aromatázy

http://www.remedia.cz/Images/Articles/Main/vtextu20081017020018.jpg

74

Příloha 4 – Hypotalamo-hypofyzární-ovariální osa

http://www.soc.ucsb.edu/sexinfo/images/05-07-Menstrual.jpg

75

Příloha 5 – Menstruační cyklus

http://www.profimedia.sk/fotografie/menstruacny-cyklus-tahanie/profimedia-

0042310794.jpg

76

Příloha 6 - Dotazník

Váţené respondentky,

Jmenuji se Jana Novotná a jsem studentkou III. ročníku bakalářského studia studijního

oboru Porodní asistence na Fakultě zdravotnických věd Univerzity Palackého

v Olomouci.

Touto cestou se na Vás obracím s prosbou o vyplnění následujícího dotazníku

zaměřeného na problematiku „Informovanost ţen o endometrióze, jejich problémech a

důsledcích“. Dotazník je zcela anonymní a dobrovolný. Veškeré informace, které mi

poskytnete, budou slouţit výhradně pro účely výzkumu. Vybranou odpověď prosím

zakrouţkujte.

Za Vaši trpělivost, čas a ochotu při spolupráci předem děkuji. Jana Novotná

1. Jak silně krvácíte během menstruace?

a) slabé krvácení - (do 4 vloţek/den)

b) střední krvácení - (5 - 7 vloţek/den)

c) silné krvácení - (více neţ 8 vloţek/den)

2. Trpíte bolestivou menstruací?

a) ano

b) ne

c) občas

3. Cítíte bolesti při pohlavním styku?

a) ano

b) ne

c) občas

4. Trpíte bolestmi v podbřišku nejasného původu?

a) ano

b) ne

c) občas

5. Kde jste se seznámila s pojmem endometrióza? (Možnost více odpovědí)

a) u svého gynekologa

77

b) od kamarádky

c) z internetu

d) z časopisu nebo jiné odborné literatury

e) jiné (prosím,

doplňte……………………………………………………………………………

…)

6. Léčila jste se již v minulosti s endometriózou?

a) ano

b) ne

7. Jak myslíte, že se endometrióza diagnostikuje (zjišťuje)

a) nevím

b) na RTG, UZV (rentgen, ultrazvuk)

c) z krve

d) při operačním zákroku

8. Jak myslíte, že se léčí endometrióza? (Možnost více odpovědí)

a) nevím

b) operačně

c) hormonální léčbou

d) dietou

9. Může endometrióza způsobit neplodnost?

a) ano

b) ne

c) nevím

10. Měla jste potíže s otěhotněním?

a) neměla

b) neměla, ale děti nemám

c) měla, ale děti mám

d) nebyla jsem těhotná

78

11. Vyskytla se endometrióza u někoho ve Vaší rodině?

a) ano

b) ne

c) nevím o tom

12. Zajišťuje Vám gynekologickou péči lékař spolu s porodní asistentkou?

a) vţdy

b) někdy ano

c) nikdy

13. Máte možnost obrátit se s dotazem týkající se problematiky endometriózy

k porodní asistentce ve vašem okolí?

a) ano

b) ne

c) nevím

14. Poskytuje Vám porodní asistentka dostatek informací, ústně či formou

brožurek?

a) ano

b) někdy ano

c) ne, nemá na mě čas

d) ne, nemá dostatečné znalosti v této problematice

15. Během léčby s endometriózou Vám porodní asistentka:

a) poskytla mimo informací i psychickou oporu

b) nevěnovala mi zvláštní pozornost, neměla čas

c) na mé otázky neodpověděla, odkázala mě na lékaře

16. Jaký je Váš věk?

a) 21 – 25 let

b) 26 – 30 let

c) 31 – 35 let

d) 36 – 40 let

79

17. Vaše nejvyšší dosažené vzdělání:

a) základní vzdělání (základní škola)

b) středoškolské bez maturity (střední odborné učiliště)

c) středoškolské s maturitou (gymnázium, střední odborná škola s maturitou, SOU

s maturitou)

d) vyšší (vyšší odborná škola)

e) vysoké (vysoká škola, univerzita)

18. Co by Vás o endometrióze zajímalo a informace jste nikde nenašla/nebyly

Vám sděleny?

.................................................................................................................................

........................................................................................................................

Děkuji za

vyplnění