benchmarking – situace nízkoemisních zón v praze a ve srovnatelných městech evropy

Ploha . 1 k usnesen Rady HMP . 878 ze dne 29. 4. 2014

Benchmarking Situace nzkoemisnch zn v Praze a ve srovnatelnch mstech Evropy

Brno, bezen 2014

2

Benchmarking Situace nzkoemisnch zn v Praze a ve srovnatelnch mstech Evropy

Objednatel: Hlavn msto Praha

Marinsk nm. 2, 110 01 Praha 1

Zastoupen: Ing. Veroniku Milkovou, Ph.D., editelkou OZP MHMP

Zhotovitel: Centrum dopravnho vzkumu, v. v. i.

Divize dopravn infrastruktury a ivotnho prosted

Lesk 33a, 636 00 Brno

Zastoupen: Ing. Jim Jedlikou, editelem divize

eitelsk kolektiv: Ing. Ji Jedlika, odpovdn eitel

Ing. Iva Madarszov

Ing. Alena Pvkov, Ph. D.

Ing. et Ing. Libor pika

Bc. Marek Tgel

OBSAH

Manaersk shrnut........................................................................................ 4

1 VOD .......................................................................................................... 8

2 NZKOEMISN ZNY VE VYBRANCH EVROPSKCH MSTECH ...................... 9

2.1 esk republika ...................................................................................................... 10

2.2 Nmecko ................................................................................................................ 11

2.3 Dnsko ................................................................................................................... 21

2.4 Itlie ....................................................................................................................... 23

2.5 Nizozemsko ............................................................................................................ 27

2.6 Portugalsko ............................................................................................................ 28

2.7 Rakousko ................................................................................................................ 29

2.8 vdsko .................................................................................................................. 29

2.9 Velk Britnie ......................................................................................................... 32

2.10 Shrnut ................................................................................................................... 34

3 NEZAVEDEN NZKOEMISN ZNY .............................................................. 35

4 ZVR ........................................................................................................ 37

5 POUIT ZDROJE ........................................................................................ 38

6 PLOHY ..................................................................................................... 41

4

Manaersk shrnut

Clem studie bylo proveden porovnn hl. m. Prahy s dalmi msty Evropsk unie z pohledu realizace i nerealizace nzkoemisnch zn (dle jen NEZ), tj. analza a vyhodnocen zpsobu aplikace a dopad dopravnch opaten (pi zaveden NEZ) ve vztahu ke snen emis a zlepen kvality ovzdu.

V rmci analzy byly popsny systmy NEZ v 20 evropskch mstech v celkem 8 zemch. Z pestavench systm lze prezentovat hlavn dva typy, kter pak jsou doplnny ostatnmi typy NEZ. Toto lenn je zaloeno na typu omezovanch vozidel, a to dle druhu vozidla (hmotnostn kategorie a pevn vyuit).

Prvnm typem je nmeck systm NEZ, kdy vozidlm jsou piazovny plakety emisnch kategori. Opaten plat pro vechna vozidla a kontrola je provdna osobn prostednictvm policie. Do tto kategorie pat tm vechna nmeck msta, portugalsk Lisabon a vhledov esk, rakousk a italsk msta.

Druhm typem systmu NEZ me bt vdsk systm. Ten principiln spov v omezovn nkladn pepravy (holandsk msta, Londn, vdsk, finsk msta). Systmy pouvaj rzn typy kontrol, z nich nejastj je kamerov systm, systm plaket a systm registrace vozidla v databzi msta.

1. Charakteristiky NEZ ve vybranch evropskch mstech

Prvn st studie analyzuje zkladn charakteristiky NEZ ve vybranch evropskch mstech. Kritriem pro vbr msta do analzy byla existence fungujc NEZ a populan velikost vy ne 500 tisc obyvatel. Dle stanovench kritri byla tedy zahrnuta nsledujc msta: Praha, Berln, Mnichov, Koln nad Rnem, Frankfurt nad Mohanem, Stuttgart, Dsseldorf, Dortmund, Essen, Brmy, Lipsko, Hannover, Koda, Miln, m, Amsterdam, Rotterdam, Lisabon, Stockholm, Gteborg, Londn.

V nsledujc sti je uvedena zpracovan charakteristika na pkladu t mst, kter jsou z hlediska potu obyvatel rzn (Berln cca 3,5 mil., Koln nad Rnem cca 1 mil. a Lipsko 0,5 mil). Lze konstatovat, e princip zavdn NEZ, jak je uveden na pkladu t mst, probhal obdobn u vech dalch analyzovanch mst nmeckho systmu.

Ve vech ppadech je reim platnosti zny celoron (24h, 7 dn). zemn rozsah NEZ, kter byl zvolen prvnm vyhlen NEZ, se v prbhu zpsovn

nemnil. Zmny spovaly v parametru NEZ kategorie EURO vozidel a reimu povolovn vjimek.

5

Fze zavdn NEZ z hlediska emisn plakety a data zaveden

zemn rozsahy NEZ (pklady Berln, Koln nad Rnem, Lipsko)

Berln

6

Koln nad Rnem

Lipsko

7

Ve vech uvedench sttech a analyzovanch mstech existuj systmy vjimek. Tyto systmy jsou problematick pro svou nejednotnost, li se tm v kadm mst. Obecn plat, e jakkoliv vjimka sniuje efektivitu opaten. Lze rozliit mezi Londnem, vdskmi a dnskmi msty se striktn politikou vjimek na jedn stran a nmeckmi a italskmi msty s relativn benevolentn politikou vjimek. Toto rozdlen velmi reflektuje situaci, zda jsou zakazovna pouze lehk uitkov a nkladn vozidla vyuvan pro komern innosti anebo vechna vozidla vetn vozidel osobnch, kde zaveden NEZ me vyvolat jist sociln napt.

2. Analza mst, kter opaten NEZ nezavedla

Ppad, kde NEZ byly naped uvaovny, ale nakonec nebyly zavedeny, nen mnoho. Jako pklady mst lze uvst zvlt rakousk msta Graz, Linz, Vde, Salzburg nebo tak Plze, kter nedokzala splnit zkonn podmnky zaveden NEZ spovajc v povinnosti objzdnosti zny. Nmeck msto Aachen stanovilo NEZ jako jedno z opaten v rmci plnu zlepen kvality ovzdu, nakonec vak zna zavedena nebyla. Na doasnou dobu pestala NEZ platit tak v italskm Miln.

Akoliv vak nkter msta NEZ nezavedla, neznamen to, e by opaten k redukci imisn zte ve stedu mst nebyla realizovna. Ke snen imisn zte vak ve citovan msta vyuvaj jin dopravn-technick, i dopravn-organizan opaten, kter umouj dosaen imisnch limit.

3. Shrnut

V evropskch sttech existuj a jsou pouvny rzn formy dopravnch opaten sloucch ke sniovn emis ze silnin dopravy. Tato opaten jsou mezi sebou asto kombinovna, co vytv rzn specifick situace. Pipoteme-li specifick charakter mstnho klimatu, dopravn infrastruktury danho msta a dynamick skladby vozovho parku, zskvme zcela uniktn mstsk celky, mezi ktermi lze st vytvet komparativn studie. Zkladn pravidla smujc k celoevropsk harmonizaci NEZ vydala Evropsk komise pomrn v nedvn dob.

Zvrem lze konstatovat, e a u zavedenm NEZ i kombinac NEZ s dalmi dopravnmi opatenmi dolo v analyzovanch mstech k stenmu zlepen kvality ovzdu, kter souviselo se zmnou dopravnho chovn obyvatel.

8

1 VOD

Clem pedloen studie je analza nzkoemisnch zn (NEZ) v zahraninch evropskch mstech a zskn zkladnho pehledu o NEZ v irm kontextu. Zskan informace jsou v pehledn form sumarizovny a poskytuj zadavateli studie podklad pro dal rozhodovn v plnovacm procesu. Studie je rozdlena do dvou zkladnch st. V prvn sti (kapitola 2) je pedloen pehled zkladnch charakteristik a parametr NEZ ve vybranch evropskch mstech. Vbr mst zahrnutch do analzy je podmnn populan velikost nad 500 tisc obyvatel a zavedenm nkterho z typ NEZ. Druh st studie (kapitola 3) je zamena na msta, kter uvaovala o zaveden NEZ, ale nakonec opaten nezavedla. U tchto mst dn dal kritrium stanoveno nebylo.

9

2 NZKOEMISN ZNY VE VYBRANCH EVROPSKCH MSTECH Pedloen prvn st studie analyzuje zkladn charakteristiky NEZ ve vybranch evropskch mstech. Kritriem pro vbr msta do analzy byla existence fungujc NEZ a populan velikost vy ne 500 tisc obyvatel. Dle stanovench kritri byla tedy zahrnuta nsledujc msta:

Tab. 2.1 Vybran evropsk msta zahrnut do analzy pro poteby studie.

Stt* Msto Poet obyvatel Platnost daje k datu

CZ Praha 1 246 780 2012

DE Berln 3 501 872 2012

DE Mnichov 1 378 176 2012

DE Koln nad Rnem 1 017 155 2012

DE Frankfurt nad Mohanem 691 518 2012

DE Stuttgart 613 392 2012

DE Dsseldorf 592 393 2012

DE Dortmund 580 956 2012

DE Essen 573 468 2012

DE Brmy 548 319 2012

DE Lipsko 531 809 2012

DE Hannover 522 686 2011

DK Koda 501 285 2003 IT Miln 1 262 101 2012

IT m 2 638 842 2012 NL Amsterdam 790 110 2012

NL Rotterdam 616 260 2012

PT Lisabon 537 412 2012

SE Stockholm 864 324 2011

SE Gteborg 520 374 2011

UK Londn 8 173 941 2011 Zdroj: [1]; * zkratky nzv stt dle ISO 3166-1.

Celkem bylo dle kritri vybrno dalch 20 mst s existujc NEZ v 7 lenskch sttech EU. Zizovn NEZ nen v evropskm mtku sjednoceno a typy systm NEZ se mohou liit mezi jednotlivmi lenskmi stty i v rmci jednoho sttu mezi jednotlivmi msty. Pro vyjden kontrastu s hlavnm mstem Praha je systm NEZ v esk republice a nvrh NEZ v Praze zahrnut do analzy tak.

Mezi zkladn charakteristiky systm NEZ lze zaadit nsledujc:

Datum zaveden jednotlivch fz NEZ zemn vymezen NEZ1 Typ postihnutch vozidel Omezen vozidel z emisnho hlediska Reim platnosti

1 Grafick vymezen NEZ v map je uvedeno v plohch.

10

Existence jinch dopravnch opaten v silnin doprav Vjimky pro osoby nebo vozidla Systm kontroly dodrovn opaten

Nsledujc tabulky td pehled NEZ za vybran msta dle stt EU. Jeliko je zavdn NEZ relativn dynamickm opatenm, jsou charakteristiky azeny podle fz zmn (zpravidla zpsovn NEZ) provedench ze strany zizovatele. U nkterch stt je charakteristika systmu NEZ doplnna o tzv. nrodn schma, kter shrnuje podmnky zzen NEZ spolen pro vechny zizovatele NEZ (zpravidla msta a obce).

2.1 esk republika

Nrodn schma

V esk republice byl v roce 2012 pijat zkon umoujc zizovn NEZ na zem obc (zkon . 201/2012 Sb. o ochran ovzdu), kter vztahuje opaten na vechny kategorie vozidel. Nsledn byl nazenm vldy . 56/2013 Sb. (o stanoven pravidel pro zaazen silninch motorovch vozidel do emisnch kategori a o emisnch plaketch) zaveden systm emisnch plaket. Vozidla kategorie M a N jsou rozdlena celkem do 4 emisnch kategori. Vozidla se vzntovm motorem: emisn kategorie 1 = EURO 1 a hor (bez plakety); emisn kategorie 2 = EURO 2 (erven plaketa); emisn kategorie 3 = EURO 3 (lut plaketa); emisn kategorie 4 = EURO 4 a vy (zelen plaketa). Vozidla se zehovm motorem: emisn kategorie 1 = vozidla nesplujc dn emisn limity (bez plakety); emisn kategorie 4 = EURO 1 a vy (zelen plaketa). Vozidla kategorie L jsou rozdleny do 3 emisnch kategori podle data registrace kategorie 1, 3 a 4 (viz nazen vldy . 56/2013 Sb.). Systm umouje aplikaci opaten vdy na vechny typy vozidel. Nzkoemisn zny mohou bt zavedeny pouze v obcch ve zvlt chrnnch zemch, lzeskch mstech, nebo v obcch, kde dolo k pekroen imisnch limit. V ppad vymezen NEZ na prjezdnch secch komunikac, mus bt zajitn objezd pro nevyhovujc vozidla na komunikaci alespo stejn tdy. Vjimku z omezen maj ze zkona typy vozidel uveden v ploze . 8 zkona o ochran ovzdu. Vjimky mohou bt ze zkona udlovny osobm s trvalm pobytem v NEZ a dle vozidlm specifickho charakteru (vozidla se specilnm vybavenm, vozidla pro kulturn a spoleensk akce, vozidla pro pevoz paliv pro nemocnin, sociln a kolsk zazen) nebo osobm specifickho charakteru (zdravotn omezen, pracovn doba mimo fungujc MHD, zsadn omezen vznamu pro podnikn). Distribuci emisnch plaket zajiuj obecn ady obc s rozenou psobnost a MP. Systm kontroly dodrovn podmnek NEZ a ppadn pokuty za nedodren podmnek NEZ zatm nabyly na nrodn rovni stanoveny. Pravidla NEZ jsou platn i pro zahranin vozidla.

Lokln schma

PRAHA Charakteristika Hodnota

Nvrh

Datum zaveden Plnovno

zemn vymezen Dv navrhovan varianty (pouze vnitn centrum msta; rozen varianta ohranien mstskm okruhem (viz ploha 1, 2)

Typy postih. vozidel Vechny typy vozidel

Emisn hledisko Ti navrhovan varianty povolench emisnch kategori (emisn kat. 2 a vy, emisn kat. 3 a vy, emisn kat. 4)

Reim platnosti Celoron platnost (24h, 7 dn) Jin opaten Dv zny selektivnho zkazu vjezdu pro nkladn vozidla nad 6 t a 3,5 t

11

Zdroj: [2]; [3] http://www.lowemissionzones.eu/

2.2 Nmecko

Nrodn schma

Ve Spolkov republice Nmecko jsou NEZ povaovny za jedno z opaten plnu kvality ovzdu, kter jsou vypracovvny na zklad Federlnho zkona o kontrole imis2 z roku 2002, resp. s aktualizac z roku 2009 a dle nazenm o standardech kvality ovzdu a emisnch stropech3. Dan zkony vychzej z direktivy evropsk komise z roku 20084. Systm nzkoemisnch zn v Nmecku je postaven na omezovn vech typ vozidel urit emisn kategorie. Emisn kategorie jsou definovny nazenm federln vldy z roku 20075. Emisn kategorie koresponduj s emisnmi limity EURO. Podrobn klasifikace je uvedena na webovch strnkch Federlnho ministerstva pro ivotn prosted, ochranu prody, rozvoj a jadernou bezpenost6. Na nrodn rovni jsou vjimky udlovny nsledujcm skupinm specilnch typ vozidel: mobiln pracovn stroje, vozidla pro ely zemdlstv a lesnho hospodstv, jednostop vozidla a tkolky, vozidla pro osoby se zdravotnm postienm, vozidla s prvem pednosti v jzd (policie, hasisk vozidla, zchransk vozidla), vozidla armdy a vozidla NATO a vozidla star 30 let registrovan jako historick vozidla. Nicmn z legislativnho hlediska je platn systm vjimek stanoven na lokln rovni, kter tyto skupiny vozidel pejm a zrove vjimky me roziovat o dal druhy vozidel i osob. Nrodn schma stanovuje systm kontroly, kter je zaloen na kontrole emisnch plaket. Kontrolu provd pslun sloka bezpenostnch sbor v danm mst. Za nedodren vjezdu hroz pokuta 40 a ztrta 1 bodu v rmci nmeckho bodovho systmu idi. Prodej emisnch plaket s pslunou kontrolou emisnho standardu vozidla zajiuj dv organizace s celosttn psobnost7 a lokln autorizovan stanice. Nmeck systm umouje modernizaci motor (instalac filtru pevnch stic) vozidel tak, aby dolo k vraznjmu omezen emis. Pravidla NEZ jsou platn i pro zahranin vozidla.

Lokln schma - Berln

BERLN Charakteristika Hodnota

Fze 1

Datum zaveden 1/2008

zemn vymezen S-Bahn Ring, zem vymezeno mstskm okruhem elezninch trat v centru msta (viz ploha 3)

Typy postih. vozidel Vechna vozidla s konvennm pohonem mimo motocykl

Emisn hledisko Zakzan: - vozidla se vzntovm motorem: PRE-EURO, EURO 1 - vozidla se zehovm motorem: PRE-EURO (bez katalyztoru)

Reim platnosti Celoron platnost (24h, 7 dn)

2 [4] 8. Bundes-Immissionsschutzgesetz. 3 [5] 39. Neununddreiigste Verordnung zur Durchfhrung des Bundes-Immissionsschutzgesetzes Verordnung ber Luftqualittsstandards und Emissionshchstmengen. 4 [6] DIRECTIVE 2008/50/EC OF THE EUROPEAN PARLIAMENT AND OF THE COUNCIL of 21 May 2008 on ambient air quality and cleaner air for Europe 5 [7] 35. Fnfunddreiigste Verordnung zur Durchfhrung des Bundes-Immissionsschutzgesetzes (Verordnung zur Kennzeichnung der Kraftfahrzeuge mit geringem Beitrag zur Schadstoffbelastung)

6 [8] http://www.bmub.bund.de/en/topics/air-mobility-noise/air-pollution-control/umweltzonen-umweltplakette/low-emission-zone-emissions-control-windscreen-sticker/ 7 Technischer berwachungs-Verein (TV), Deutscher Kraftfahrzeug-berwachungs-Verein (DEKRA)

12

BERLN Charakteristika Hodnota

Jin opaten

Fze 2




Emisn hledisko Zakzan: - vozidla se vzntovm motorem: PRE-EURO, EURO 1, EURO 2 - vozidla se zehovm motorem: PRE-EURO (bez katalyztoru)

Reim platnosti Celoron platnost (24h, 7 dn) Jin opaten

Fze 3




Emisn hledisko Zakzan: - vozidla se vzntovm motorem: PRE-EURO, EURO 1, EURO 2, EURO 3 - vozidla se zehovm motorem: PRE-EURO (bez katalyztoru)


Zdroj: [3], [9]; zmny v rmci fz jsou uvedeny erven.

Vjimky Berln

Tab. 2.2 Vjimky pro specifick typy vozidel pro NEZ v Berln.

Emisn kategorie

Charakteristika vozidla

Soukrom vozidla Komern vozidla Doba platnosti

3 Euro 3 bez monosti

modernizace TV, DEKRA vydaj certifikt o nemonosti modernizace

1 rok (me bt prodloueno)

3 Euro 3 s

monost modernizace

bez vjimky

vjimka pokud bylo vozidlo registrovno na souasnho

majitele ped 1.3.2007, pokud je nutn modernizovat vce ne 1 vozidlo a pokud nklady nejsou

cenov dostupn

3 Euro 2 s

modernizac vjimka pokud bylo vozidlo registrovno na jmno souasnho majitele

ped 1.3.2007 a pokud vmna vozidla nen cenov dostupn 2 roky

(maximum)

2 Euro 2, Euro 1 s

modernizac

vjimka pokud bylo vozidlo registrovno na jmno

souasnho majitele ped 1.3.2007, pokud vmna vozidla

nen cenov dostupn, pokud vlastnk je osoba se zdravotnm

postienm kategorie "G", pokud osoba je dojdjc s netypickou

pracovn dobou

vjimka pokud bylo vozidlo registrovno na souasnho

majitele ped 1.3.2007, pokud vozidlo nelze modernizovat

(posuzuje TV, DEKRA), pokud vmna vozidla je cenov

nedostupn, pokud pouit vozidla v NEZ je nezbytn

2 roky (maximum); pro

zdravotn postien

mono prodlouit

13

Emisn kategorie

Charakteristika vozidla

Soukrom vozidla Komern vozidla Doba platnosti

1

Vozidlo se vzntovm

motorem Euro 1 a ni,

benzinov vozidlo bez kategorie G

vjimka pokud bylo vozidlo registrovno na jmno

souasnho majitele ped 1.3.2007, pokud vmna vozidla

nen cenov dostupn, pokud vlastnk je osoba se zdravotnm

postienm kategorie "G"

bez vjimky 2 roky (me bt

prodloueno)

1, 2 Speciln vozidla bez vjimky

vjimka pokud vozidlo nelze modernizovat (posuzuje TV, DEKRA) a pokud vozidlo bylo registrovno na souasnho

majitele ped 1.3.2007 (krom vozidel pro obchodn ely)

3 roky (maximum)

2,3 Vozidla, kter jsou soust

vozovch park bez vjimky

Vozov park = vce ne 4 vozidla v jedn firm, vjimka pouze pro uitkov vozidla registrovan na

souasnho majitele ped 1.3.2007

2 rok (maximum - pro emis. kat.

3), 1 rok (maximum - pro

emis. kat. 2)

Zdroj: [3]

Lokln schma - Brmy

BRMY Charakteristika Hodnota

Fze 1


zemn vymezen Kompaktn centrum msta (viz ploha 4) Typy postih. vozidel Vechna vozidla s konvennm pohonem mimo motocykl



Fze 2





Fze 3

Datum zaveden 7/2014 (plnovan)




Zdroj: [3], [9]; zmny jsou uvedeny erven.

14

Vjimky Brmy

Nsledujc komunikace jsou vyjmut z NEZ pro karavany: Friedrich-Ebert-Strae, Wilhelm-Kaisen-Brcke, Werderstrae, Kuhhirtenweg nebo Doventor, Martinistrae, Wilhelm-Kaisen-Brcke, Werderstrae, Kuhhirtenweg. Nsledujcm vozidlm je udlena vjimka: vozidla vznamnch host, kte se registruj, mohou vjet do NEZ po dobu pobytu; vozidla osob, kter jedou do zny za elem workshopu, kolen, konference; vozidla osob, kter jedou do zny za elem pedvoln na ad, policii apod.[3].

Lokln schma - Dortmund, Essen

DORTMUND, ESSEN8

Charakteristika Hodnota

Fze 1


zemn vymezen Regionln zna zahrnujc msta: Bochum, Bottrop, Castrop-Rauxel, Dortmund, Duisburg, Essen, Gelsenkirchen, Gladbeck, Herne, Herten, Mlheim, Oberhausen, Recklinghausen (viz ploha 5)




Fze 2






Fze 3







8 Soust RUHRGEBIET (Por), kde je vymezena pouze jedna regionln nzkoemisn zna se stejnmi parametry pro vechny lensk msta.

15

Vjimky Dortmund, Essen (Ruhrgebiet)9

Vjimku s asovou platnost me bt udlena vozidlu, kter bylo registrovno souasnm majitelem ped 1. 1. 2008, kter nelze ji modernizovat (posuzuje TV, DEKRA) a pokud vlastnk vozidla nevlastn dn jin vozidlo. Dle lze vjimku udlit osob, u kter je obmna vozidla cenov nedostupn10. Vjimku lze udlit firmm, u kterch by obmna vozidla mla existenn dopady. Pro vechny jmenovan ppady je vjimka udlovna pro urit cesty nebo specifick sociln dvody. V ppad uritch cest se jedn o cesty za elem opravy inenrskch st, cesty za elem sociln a zdravotn pomoci, cesty za elem nvtvy lkae, cesty dlkovch autobus, cesty za elem nvtvy adu a nkupu nezbytnho zbo. V ppad specifickch socilnch dvod je vjimka udlovna zdravotn postienm osobm, historickm vozidlm, specilnm vozidlm pro podn a ast na veejnch shromdnch. Dle je vjimka udlovna komernm vozidlm, kter jsou soust flotil a to dle nsledujcch pravidel: pokud bylo vozidlo registrovno souasnm majitelem ped 1. 1. 2008, je mu udlena vjimka, pokud se ve flotile nachz alespo 2 vozidla splujc podmnky NEZ (platn do 31. 12. 2014) anebo 3 vozidla splujc podmnky NEZ (platn do 31. 12. 2015). Tyto vjimky skon 31. 12.2015 a jsou platn vdy na 1 rok. Pro vozidla veejn autobusov dopravy registrovan souasnm majitelem ped 1. 1. 2008, a kter spluj emisn kategorii 3 a zajiuj veejnou dopravu dle 42 a 43 zkona o veejn peprav osob11 nebo jsou pouvna pro obsluhu kolskch zazen, lze udlit asov platnou vjimku. Platnost tto vjimky je do 31. 12. 2015. Pro karavany lze udlit vjimku pro cestu mezi domovem a dlnic, pokud vozidlo bylo registrovno souasnm majitelem ped 1. 1. 2008 nebo pokud modernizace vozidla nen technicky mon, nebo by byla dra ne 4500 (posuzuje TV, DEKRA) [3].

Lokln schma - Dsseldorf

DSSELDORF Charakteristika Hodnota

Fze 1


zemn vymezen Centrum msta (viz ploha 6) Typy postih. vozidel Vechna vozidla s konvennm pohonem mimo motocykl



Fze 2





9 Vjimky jsou platn pro celou spolkovou zemi Severn Porn-Vestflsko. 10 Dostupnost je posuzovna msnm pjmem osoby: bez zvislch osob = mn ne 1130 ; 1 zvisl osoba = mn ne 1560 ; 2 z.o. = mn ne 1820 ; 3 z.o. = mn ne 2110 ; 4 z.o. = mn ne 2480 ; 5 z.o. = mn ne 3020 [3]. 11 [10] Personenbefrderungsgesetz (PBefG)

16

DSSELDORF Charakteristika Hodnota

Fze 3






Vjimky Dsseldorf

Vjimky pro msto Dsselsdorf jsou shodn s vjimkami pro spolkovou zemi Severn Porn-Vestflsko (viz Dortmund, Essen).

Lokln schma - Frankfurt nad Mohanem

FRANKFURT NAD

MOHANEM Charakteristika Hodnota

Fze 1


zemn vymezen Cel msto, hranic jsou dlnin obchvaty (viz ploha 7) Typy postih. vozidel Vechna vozidla s konvennm pohonem mimo motocykl



Fze 2





Fze 3






17

Vjimky Frankfurt nad Mohanem

Vjimku pro jednotliv cesty si lze zakoupit. Dle lze udlit vjimku u vozidel, u kterch nen mon modernizace, nebo osob, kterm nzk pjmy znemouj obmnu vozidla10. Dle lze udlit vjimku pro cesty za elem nvtvy zdravotnho zazen a za elem pracovn dojky v dobu mimo fungovn veejn dopravy. Vjimku na max. 6 msc lze udlit pro vozidla, jejich majitel si zakoupil vozidlo nov, nebo nechal modernizovat vozidlo jin. Vjimku lze udlit pro cesty vozidel, kter byla registrovna ped 27 lety a jsou povaovna za historick a cesty vyhldkovch autobus, kde by bylo ohroeno podnikn provozovatele. Dle lze udlit vjimku pro cesty vozidel, kter zsobuj obyvatele nezbytnm zbom, podlej se na stavbch, astn se kulturnch i propaganch akc [3].

Lokln schma - Hannover

HANNOVER Charakteristika Hodnota

Fze 1


zemn vymezen (viz ploha 8) Typy postih. vozidel Vechna vozidla s konvennm pohonem mimo motocykl



Fze 2





Fze 3






Vjimky Hannover

Krom vjimek udlovanch na zklad pravidel na rovn nrodnho schmatu, msto Hannover dle udluje vjimky do 31. 12. 2015 vozidlm pro ely kulturnch a spoleenskch akc, autobusm mstsk hromadn dopravy a dlkovm autobusm a vozidlm s doasnou registran znakou. Podrobn znn vjimek ve mst Hannover je dostupn na webu msta [11].

18

Lokln schma - Koln nad Rnem

KOLN NAD RNEM


Fze 1


zemn vymezen Cel msto, hranice jsou dlnin obchvaty (viz ploha 9) Typy postih. vozidel Vechna vozidla s konvennm pohonem mimo motocykl



Fze 2





Fze 3






Vjimky Koln nad Rnem

Vjimky jsou udlovny pouze na zklad nrodnho schmatu [3].

Lokln schma - Lipsko

LIPSKO Charakteristika Hodnota

Fze 1


zemn vymezen Intravil msta obydlen oblast (viz ploha 10) Typy postih. vozidel Vechna vozidla s konvennm pohonem mimo motocykl

Emisn hledisko Zakzan: vozidla se vzntovm motorem: PRE-EURO, EURO 1, EURO 2, EURO 3 - vozidla se zehovm motorem: PRE-EURO (bez katalyztoru)


Zdroj: [3]http://www.lowemissionzones.eu/, [9].

19

Vjimky Lipsko

Vjimky jsou udlovny pro vozidla, kter nelze modernizovat (posuzovno TV, DEKRA), autobusm emisn kategorie 3 do 31. 12. 2014, vozidla podle 19 a 70 zkona o silninm provozu12, vozidla opravovan v servisech na zem NEZ, vozidla, kter jsou vydna polici nebo ady k pedvoln [3].

Tab. 2.3 Vjimky pro specifick typy vozidel pro NEZ v Lipsku.

Emisn kategorie Kritrium Podmnka Doba

platnosti

1,2,3 zpodn pi

modernizaci nebo obmn vozidla

modernizace nebo obmna mus bt objednna a zpodn nesm bt

zpsobeno vlastnkem vozidla 1 rok (do 31.

12. 2014)

1,2 vozidla osob se

zdravotnm postienm

vozidlo registrovan souasnm majitelem ped 19. 12. 2009 a zrove

nemonost modernizace vozidla (posuzuje TV, DEKRA)

2 roky (do 31. 12. 2014)

1,2

vozidla dojdjcch,

pokud pracuj v netypick

pracovn dob


nemonost modernizace vozidla (posuzuje TV, DEKRA) a obmna

vozidla nen z ekonomickch dvod mon

2 roky (do 31. 12. 2014)

1,2 karavany, pokud vlastnk m trval pobyt uvnit NEZ


nemonost modernizace vozidla (posuzuje TV, DEKRA)

2 roky (do 31. 12. 2014)

1,2,3 vozidla osob ekonomicky

slabch




2 roky (do 31. 12. 2014)

1,2

speciln vozidla (historick, k

podn kulturnch akc

apod.)

vozidlo registrovan souasnm majitelem ped 19. 12. 2009 a obmna

vozidla nen z ekonomickch dvod vhodn

2 roky (do 31. 12. 2014)

1,2,3

vozidla pro ely urgentnho zsobovn

(zdravotnick materil) a

zkladnch poteb




2 roky (do 31. 12. 2014)

Zdroj: [3]

12 [12] Straenverkehrs-Zulassungs-Ordnung

20

Lokln schma Mnichov

MNICHOV Charakteristika Hodnota

Fze 1


zemn vymezen Hranice je vnitn mstsk okruh (viz ploha 11) Typy postih. vozidel Vechna vozidla s konvennm pohonem mimo motocykl



Fze 2





Fze 3






Vjimky Mnichov

Krom vjimek vyplvajc z nrodnho schmatu jsou vjimky na lokln rovni udlovny za platnosti 3 podmnek:

vozidlo emisn kategorie 1 bylo registrovno ped 1. 10. 2008 nebo vozidlo emisn kategorie 2 bylo registrovno ped 1. 10. 2010 nebo vozidlo emisn kategorie 3 bylo registrovno ped 1. 10. 2012

vozidlo nen mon modernizovat instalac zazen na snen emis (TV, DEKRA) adatel je osoba s trvalm pobytem uvnit NEZ nebo adatel provozuje ivnost oblasti

zsobovn nebo adatel poskytuje v rmci sv ivnosti sluby pro zkladn ivotn poteby

Vjimky jsou poskytovna vdy na 1 kalendn rok s monost prodlouen. Poplatky za udlen vjimky se li dle adatele (rezident, podnikatel, osoba, kter si objednala modernizaci i nkup novho vozidla) [13].

21

Lokln schma - Stuttgart

STUTTGART Charakteristika Hodnota

Fze 1


zemn vymezen Administrativn hranice msta (viz ploha 12) Typy postih. vozidel Vechna vozidla s konvennm pohonem mimo motocykl



Fze 2





Fze 3






Vjimky Stuttgart

Pouze modernizovan vozidla mohou dostat vjimku. Vjimku lze udlit vozidlm, jejich el cest tvo zsobovn specifickho zbo, cesty za elem opravy inenrskch st, cesty specilnch vozidel za elem vstavby, vozidel historickch a vozidel zajiujcch kulturn akce. Individuln vjimky jsou udlovny osobm za elem nvtv doktora, netypick pracovn doby a zajitn specifickch slueb [3].

2.3 Dnsko

Nrodn schma

Nzkoemisn zny v Dnsku jsou zzeny na zklad zkona o ochran ivotnho prosted a souvisejcch pedpis13. Podle 15a uvedenho zkona mohou NEZ zdit pouze msta Koda, Frederiksberg, Aarhus, Aalborg a Odense. dnm jinm dnskm mstm nen ze zkona povoleno zdit NEZ. Omezovny jsou pouze vozidla se vzntovmi motory nad 3,5 t. Vozidla je nutn opatit jednou ze 3 druh plaket: vozidlo je v souladu s emisnmi podmnkami, vozidlo je modernizovno,

13 [14] LBK nr 879 af 26/06/2010 Gldende (Miljbeskyttelsesloven), [15] BEK nr 1323 af 21/12/2011 Gldende (Miljzonebekendtgrelsen)

22

vozidlo m vjimku z omezen. V ppad modernizace vozidla je nutn certifikovan procedura. U modernizovanho vozidla mus dojt k redukci emis minimln o 80%. Organizace zodpovdn za zizovn NEZ je Agentura ochrany prody14. Vjimky jsou udlovny vozidlm policie, armdy, zchrann sluby a dle historickm vozidlm starm 30 let a dle individuln na zklad dosti k Agentue ochran prody. Msta vjimky udlovat nemohou, mohou pouze stanovit seky silnic v NEZ, kde podmnky zny neplat. Dodrovn pravidel je kontrolovno pomoc plaket umstnch na elnm skle vozidla. Kontrolu dodrovn pravidel NEZ provd mstn policie a speciln kontroloi. Pi poruen pravidel NEZ hroz pokuta 15 000 a 20 000 DKK15. Pravidla NEZ jsou platn i pro zahranin vozidla [3].

Lokln schma - Koda, Frederiksberk

KODA, FREDERIKSBERK


Fze 1


zemn vymezen Kompaktn msto (viz ploha 13) Typy postih. vozidel Vozidla se vzntovm motorem nad 3,5 t

Emisn hledisko Zakzan emisn limity: PRE-EURO, EURO 1, EURO 2


Fze 2


zemn vymezen Kompaktn msto (viz ploha 13) Typy postih. vozidel Vozidla s vzntovm motorem nad 3,5 t

Emisn hledisko Zakzan emisn limity: PRE-EURO, EURO 1, EURO 2, EURO 3


Zdroj: [3]; [17]; zmny jsou uvedeny erven.

Vjimky Koda

Msta Koda a Frederiksberg stanovily vjimku pro tranzitn sek komunikace v severn sti msta.

14 Miljstyrelsen

15 15 000 DKK me bt udleno vlastnkovi vozidla a 5 000 DKK idii vozidla. Cca 2 000 a 3 000 [3], [16].

23

2.4 Itlie

Nrodn schma

Na nrodn rovni neexistuje sjednocen systm NEZ. Naopak v rmci Itlie existuje nkolik schmat na regionln rovni. Navc kad msto pak me zavst vlastn podmnky pro svou NEZ [3].

Regionln schma Lombardie

MILANO - REGION16


Fze 1


zemn vymezen Provincie Milano, Como, Varese, Lecco (viz ploha 14) Typy postih. vozidel Vechna vozidla s konvennm pohonem vetn motocykl

Emisn hledisko Zakzan emisn limity: -vozidla se vzntovmi motory: PRE-EURO, EURO 1, EURO 2 -vozidla se zehovmi motory: PRE-EURO

Reim platnosti Kadoron od 15. 10 do 15. 3 (pes zimu) -motocykly s dvoutaktnm motorem a autobusy veejn dopravy: 24h, 7 dn -ostatn vozidla: Po-P (7:30 19:30)

Jin opaten Zdroj: [3]

Vjimky jsou platn pro tranzitn seky na hlavnch komunikacch. Kontrola dodrovn pravidel NEZ je zajitna prostednictvm nhodnch silninch kontrol mstn policie. Registrace vozidla ani umisovn emisn plakety na vozidlo nen vyadovno. Systm NEZ regionu Lombardie umouje modernizaci vozidel se vzntovmi motory z EURO 2 na EURO 3. Za poruen pravidel NEZ hroz pokuta od 75 do 450 . Pravidla NEZ jsou platn i pro zahranin vozidla. Vjimku z pravidel NEZ maj vozidla s alternativnm pohonem (elektromobily, vozidla s CNG a LPG pohonem) a vozidla s hybridnm pohonem, historick vozidla, vozidla k zemdlskm elm, motocykly se tytaktnmi motory, vozidla pro speciln ely (kulturn akce, sportovn akce, policie, armda, vozidla zchrann sluby a hasi, vozidla ervenho ke, vozidla sprvnch orgn, koln autobusy a urit vozidla veejn dopravy, vozidla pro osoby se zdravotnm omezenm), vozidla pouvan pro zsobovn pravidelnch trh (povolena pouze nejkrat mon trasa pes NEZ), vozidla pro urgentn zdravotn pi osob, vozidla osob, kter pracuj mimo typickou pracovn dobu, crkevn vozidla, vozidla s 3 a vce lidmi (tzv. car pooling), vozidla uren k pevozu krve a vozidla pouvan autokolou pro vcvik idi [3].

16 Vnj oblasti msta Miln v rmci regionln NEZ Lombardie.

24

Lokln schma - Miln

MILN - CENTRUM


Fze 1 ECOPASS


zemn vymezen Vnitn centrum msta (ploha 15) Typy postih. vozidel Vechna vozidla s konvennm pohonem vetn motocykl

Emisn hledisko Zpoplatnn vozidel emisnch limit: PRE-EURO, EURO 1, EURO 2 Reim platnosti Celoron Po-P (7:30 19:30)

Jin opaten Zna zpoplatnn je integrln soust NEZ

Fze 2 AREA C


zemn vymezen Vnitn centrum msta (ploha 15) Typy postih. vozidel Vechna vozidla s konvennm pohonem vetn motocykl

Emisn hledisko Zakzan emisn limity: -vozidla se vzntovmi motory: PRE-EURO, EURO 1, EURO 2, EURO 3 -vozidla se zehovmi motory: PRE-EURO

Reim platnosti Celoron Po-P (7:30 19:30)

Jin opaten Zpoplatnn vjezdu vozidel podle emisnch limit: -vozidla se vzntovmi motory: EURO 4 a vy -vozidla se zehovmi motory: EURO 1 a vy

Zdroj: [3]; [18]; [19]

Vjimky Miln

Vozidla s emisnm limitem EURO 3 bez filtru pevnch stic maj povolen vjezd za podmnek jako vozidla EURO 4 do 31. 12. 2014, pokud pat residentm, poskytovatelm zsobovn, dopravcm poskytujcm autobusovou dopravu (mimo standardn systm veejn dopravy), autokolm a sttn sprv. Zcela bezplatn voln vjezd maj vozidla s hybridnmi motory, vozidla s elektrickm pohonem, pohonem na bio-paliva, CNG a LPG a to do 31. 12. 2016 [3].

Lokln schma m

Pravidla NEZ nevyaduj registraci vozidla, kontrola dodrovn pravidel NEZ je zajitna nhodnmi silninmi kontrolami. Pokuta za nedodren podmnek je 70 plus dalch 70 v ppad neplatn emisn znmky. Pravidla NEZ jsou platn i pro zahranin vozidla [3]. V m existuj dv NEZ, zna 1 ble centru a zna 2 okolo zny 1.

M ZTL 117 Charakteristika Hodnota

Fze 1


zemn vymezen Centrum msta, pevn p zna oranov (viz ploha 16) Typy postih. vozidel Autobusy, lehk uitkov vozidla

Emisn hledisko Zakzan emisn limity: -autobusy: PRE-EURO, EURO 1, EURO 2 -lehk uitkov vozidla pro zsobovn: PRE-EURO, EURO 1

Reim platnosti Celoron (24h, 7 dn)

17 Zona traffico limitato

25


Jin opaten asov zna selektivnho zkazu vjezdu vech vozidel (Po-P 6:30-18:00; So 14:00-18:00)

Fze 2


zemn vymezen Centrum msta, pevn p zna oranov (viz ploha 16) Typy postih. vozidel Vechna vozidla s konvennm pohonem vetn motocykl

Emisn hledisko

Zakzan emisn limity: -autobusy: PRE-EURO, EURO 1, EURO 2 -lehk uitkov vozidla pro zsobovn*: PRE-EURO, EURO 1 -vozidla se vzntovmi motory: PRE-EURO, EURO 1, EURO 2 -vozidla se zehovmi motory a motocykly: PRE-EURO, EURO 1



Fze 3


zemn vymezen Centrum msta, pevn p zna oranov (viz ploha 16) Typy postih. vozidel Vechna vozidla s konvennm pohonem vetn motocykl

Emisn hledisko

Zakzan emisn limity: -autobusy: PRE-EURO, EURO 1, EURO 2, EURO 3 -lehk uitkov vozidla pro zsobovn*: PRE-EURO, EURO 1 -vozidla se vzntovmi motory: PRE-EURO, EURO 1, EURO 2 -vozidla se zehovmi motory a motocykly: PRE-EURO, EURO 1



Zdroj: [3]; [20]http://www.agenziamobilita.roma.it/servizi/orari-ztl-roma/ztl-diurna-centro-storico.html; * v druh fzi se fakticky ji jedn o vozidla s vjimkou, nicmn vzhledem k sloitosti systmu NEZ v m je kategorie lehkch uitkovch vozidel vedena v rmci schmatu; zmny v rmci fz jsou uvedeny erven.


Fze 1


zemn vymezen Oblast vnjho msta (eleznin okruh) fialov (viz ploha 16) Typy postih. vozidel Vechna vozidla s konvennm pohonem vetn motocykl

Emisn hledisko

Zakzan emisn limity: -autobusy: PRE-EURO, EURO 1, EURO 2 -lehk uitkov vozidla pro zsobovn*: PRE-EURO, EURO 1 -vozidla se vzntovmi motory: PRE-EURO, EURO 1, EURO 2 -vozidla se zehovmi motory a motocykly: PRE-EURO, EURO 1

Reim platnosti Celoron (24h, 7 dn) Jin opaten

Fze 2


zemn vymezen Oblast vnjho msta (eleznin okruh) fialov (viz ploha 16) Typy postih. vozidel Autobusy, lehk uitkov vozidla

Emisn hledisko

Zakzan emisn limity: -autobusy: PRE-EURO, EURO 1, EURO 2 -lehk uitkov vozidla pro zsobovn*: PRE-EURO, EURO 1, EURO 2, EURO 3 -vozidla se vzntovmi motory: PRE-EURO, EURO 1, EURO 2 -vozidla se zehovmi motory a motocykly: PRE-EURO, EURO 1

Reim platnosti Celoron (24h, 7 dn): -lehk uitkov vozidla pro zsobovn EURO 2 a EURO 3 nemaj pstup 7:00-10:00 a 16:00-20:00

Jin opaten

Fze 3



26


Emisn hledisko

Zakzan emisn limity: -autobusy: PRE-EURO, EURO 1, EURO 2 -lehk uitkov vozidla pro zsobovn*: PRE-EURO, EURO 1, EURO 2, EURO 3, EURO 4 -vozidla se vzntovmi motory: PRE-EURO, EURO 1, EURO 2 -vozidla se zehovmi motory a motocykly: PRE-EURO, EURO 1

Reim platnosti

Celoron (24h, 7 dn): -lehk uitkov vozidla pro zsobovn EURO 2 a EURO 3 nemaj pstup 7:00-10:00 a 16:00-20:00 -lehk uitkov vozidla pro zsobovn EURO 4 nemaj pstup 17:30-20:00

Jin opaten

Fze 4



Emisn hledisko

Zakzan emisn limity: -autobusy: PRE-EURO, EURO 1, EURO 2, EURO 3 -lehk uitkov vozidla pro zsobovn*: PRE-EURO, EURO 1, EURO 2, EURO 3, EURO 4 -vozidla se vzntovmi motory: PRE-EURO, EURO 1, EURO 2 -vozidla se zehovmi motory a motocykly: PRE-EURO, EURO 1

Reim platnosti

Celoron (24h, 7 dn): -lehk uitkov vozidla pro zsobovn EURO 2 a EURO 3 nemaj pstup 7:00-10:00 a 16:00-20:00 -lehk uitkov vozidla pro zsobovn EURO 4 nemaj pstup 17:30-20:00

Jin opaten

Fze 5

Datum zaveden 7/2014 (plnovno)


Emisn hledisko

Zakzan emisn limity: -autobusy: PRE-EURO, EURO 1, EURO 2, EURO 3 -lehk uitkov vozidla pro zsobovn*: PRE-EURO, EURO 1, EURO 2, EURO 3, EURO 4, EURO 5 -vozidla se vzntovmi motory: PRE-EURO, EURO 1, EURO 2 -vozidla se zehovmi motory a motocykly: PRE-EURO, EURO 1

Reim platnosti

Celoron (24h, 7 dn): -lehk uitkov vozidla pro zsobovn EURO 2 a EURO 3 nemaj pstup 7:00-10:00 a 16:00-20:00 -lehk uitkov vozidla pro zsobovn EURO 4 a EURO 5 nemaj pstup 17:30-20:00

Jin opaten

Fze 6

Datum zaveden 7/2015 (plnovno)


Emisn hledisko

Zakzan emisn limity: -autobusy: PRE-EURO, EURO 1, EURO 2, EURO 3 -lehk uitkov vozidla pro zsobovn*: PRE-EURO, EURO 1, EURO 2, EURO 3, EURO 4, EURO 5, EURO 6 -vozidla se vzntovmi motory: PRE-EURO, EURO 1, EURO 2 -vozidla se zehovmi motory a motocykly: PRE-EURO, EURO 1

Reim platnosti

Celoron (24h, 7 dn): -lehk uitkov vozidla pro zsobovn EURO 2 a EURO 3 nemaj pstup 7:00-10:00 a 16:00-20:00 -lehk uitkov vozidla pro zsobovn EURO 4, EURO 5 a EURO 6 nemaj pstup 17:30-20:00

Jin opaten Zdroj: [3]; *v prvn fzi se jedn o vozidla s vjimkou, nicmn vzhledem k sloitosti systmu NEZ v m je kategorie lehkch uitkovch vozidel vedena v rmci schmatu; zmny v rmci fz jsou uvedeny erven.

27

Vjimky m (ZTL 1, ZTL 2)

Vjimku z pravidel NEZ maj motocykly pro zdravotn postien a historick vozidla [3].

2.5 Nizozemsko

Nrodn schma

Systm NEZ v Nizozemsku je een centrln, mstm je umonno zdit NEZ na svm zem za elem dosaen standard kvality ovzdu. Systm je aplikovn pouze na holandsk vozidla a kontrola pi vjezdu do NEZ je zajiovna kamerovm systmem. Pi nedodren pravidel NEZ hroz pokuta 230 . V souasn dob systm NEZ pedevm na omezovn emis nkladnch vozidel, vhledov by ml bt systm aplikovn i na vozidla osobn.

Vjimky Nizozemsko

Vjimka me bt udlena vozidlu, kter nen star 13 let a vozidlo spad do nsledujcch ty kategori:

speciln vozidla (vozidla pro ely stavby, hasisk vozidla, mobiln obchody, istc vozidla, vozidla armdy, vozidla pro podn pouovch a cirkusovch akc, vozidla ke sthovn, vozidla uren k peprav nadmrnch nklad

vozidla splujc EURO 3 s pohonem na bio-naftu, kter nemohou bt modernizovna modernizovan vozidla splujc EURO 3 s necertifikovanm filtrem pevnch stic, kter byl

instalovn ped 1. 10. 2006 vozidla splujc EURO 3, kter nemohou bt modernizovna instalac filtru pevnch stic

Samosprvy mst mohou dle udlovat vjimky denn jednorzov (max. 12 krt do roka), a to za poplatek, dle vjimky osobm, kter maj objednan nov vozidlo a vjimky firmm, kter by byly existenn ohroeny zavedenm NEZ [3].

Lokln schma Amsterdam

AMSTERDAM Charakteristika Hodnota

Fze 1


zemn vymezen Kompaktn centrum msta (viz ploha 17) Typy postih. vozidel Vechna vozidla s konvennm pohonem nad 3,5 t



Zdroj: [3]; [21].

Lokln schma Rotterdam

ROTTERDAM Charakteristika Hodnota

Fze 1 Datum zaveden 9/2007

28

zemn vymezen

Typy postih. vozidel Vozidla se vzntovm motorem nad 3,5 t Emisn hledisko Zakzan emisn limity: PRE-EURO, EURO 1, EURO 2, EURO 3


Fze 2


zemn vymezen Kompaktn centrum msta (viz ploha 18) Typy postih. vozidel Vechna vozidla s konvennm pohonem nad 3,5 t



Zdroj: [3]; [21];zmny v rmci fz jsou uvedeny erven.

2.6 Portugalsko

Nrodn schma

V Portugalsku je pouze jedin NEZ. Zatm neexistuje nrodn schma.

Lokln schma - Lisabon

Portugalsk systm NEZ byl schvlen nazenm vldy z roku 2009. Systm je zaloen na omezovn vozidel dle emisn kategorie. Pro kontrolu dodrovn pravidel NEZ je zvolen plaketov systm obdobn z Nmecka. Kontrola je provdna nhodnmi kontrolami mstn polici. Modernizace vozidel prostednictvm instalace filtru pevnch stic nen dovolena [3].

LISABON - 1 Charakteristika Hodnota

Fze 1


zemn vymezen Centrum msta (viz ploha 19) Typy postih. vozidel Vechna vozidla s konvennm pohonem vetn motocykl

Emisn hledisko Zakzan emisn limity: PRE-EURO

Reim platnosti Pondl-Sobota (8-20h) Jin opaten

Fze 2



Emisn hledisko Zakzan emisn limity: PRE-EURO, EURO 1


Fze 3




Reim platnosti Celoron, Po-So (8:00-20:00)

29


Jin opaten Zdroj: [3]; [22]; zmny v rmci fz jsou uvedeny erven.


Fze 1


zemn vymezen Vnj msto (viz ploha 19) Typy postih. vozidel Vechna vozidla s konvennm pohonem vetn motocykl

Emisn hledisko Zakzan emisn limity: PRE-EURO


Fze 2


zemn vymezen Vnj msto (viz ploha 19) Typy postih. vozidel Vechna vozidla s konvennm pohonem vetn motocykl

Emisn hledisko Zakzan emisn limity: PRE-EURO, EURO 1


Zdroj: [3]; [22]; zmny v rmci fz jsou uvedeny erven.

Vjimky Lisabon 1, Lisabon 2

Z pravidel NEZ jsou osvobozeny vozidla zchrannho sboru a dal speciln vozidla, dle historick vozidla a vozidla rezident pslun NEZ [3].

2.7 Rakousko

Nrodn schma

Rakousk systm NEZ je zaloen na zkon o istot ovzdu (Immissionsschutzgesetz-Luft IG-L), kter v souasn podob plat od aktualizace z roku 2010. Zkon umouje rakouskm mstm omezit vjezd vozidel do vymezen zny dle emisn kategorie vozidla. Rakousk systm je zaloen na emisnch plaketch, ktermi postihnut vozidla mus bt opatena. V souasn dob existuj v mnoha rakouskch mstech dov destky takovch zn. Oficiln se zna nenazv nzkoemisn, ale pouv se obecn nzev Gebiet, tedy oblast. Principiln se vak tento typ restrikce neli od standardn chpan nzkoemisn zny. Omezovna jsou pouze nkladn vozidla nad 3,5 t. Rozen platnosti NEZ v rakouskm Grazu i na osobn vozidla se setkalo 2012 s odporem veejnosti, kter odmtla v referendu rozen NEZ (viz kap. 3) [23]. Vzhledem k obtn dostupnm informanm zdrojm o NEZ v Rakousku nelze k rakouskmu systmu v souasn dob poskytnout vce informac.

2.8 vdsko

Nrodn schma

Systm NEZ je spravovn lokln samosprvnmi orgny mst. Pravidla systmu jsou nastavena centrln. Principem nrodnho schmatu je omezovn vozidel po uplynut urit doby od registrace

30

do centrlnho registru vozidel. Tato doba je obecn stanovena na 6 let od registrace vozidla. Toto kritrium je platn pro vozidla vech emisnch limit, krom vozidel EURO 3, kde je tato doba prodlouena na 8 let. vdsk systm tak reflektuje postupn vydvn emisnch standard EURO. Tmto jsou stanoveny i jednotliv fze NEZ. Neplat tedy, e zavedenm psnj fze NEZ je zakzn vjezd vem vozidlm nesplujc stanoven emisn limity, ale pouze vozidlm, kter nespluj emisn limit a zrove jsou registrovna dle ne 6 let (resp. 8 let). Kontrola dodrovn pravidel NEZ je provdna nhodnmi silninmi kontrolami mstn polici. Pi poruen podmnek NEZ hroz pokuta 1000 SEK18. Pravidla systmu NEZ jsou platn i pro zahranin vozidla, kter se mus registrovat v nrodn databzi [3].

Vjimky vdsko

Vjimky jsou udleny vozidlm policie a ostatnch bezpenostnch sloek, poben stre, zchrann sluby, lkask a veterinrn pomoci, dle vozidlm, kter transportuj osoby vyadujc lkaskou pomoc, historickm vozidlm, vozidlm s jeby a vozidlm s pohonem na CNG, LPG a bio-paliva. Samosprvm je umonno udlovat vjimky na urit komunikace, nikoliv na kategorie vozidel i osob. Vozidla, kterm je udlena vjimka, mus bt opatena plaketou na elnm skle vozidla [3].

Lokln schma Gteborg

GTEBORG Charakteristika Hodnota

Fze 1


zemn vymezen Vnitn a vnj msto (viz ploha 20) Typy postih. vozidel Vechna vozidla s konvennm pohonem nad 3,5 t

Emisn hledisko Zakzan emisn limity: PRE-EURO*


Fze 2



Emisn hledisko Zakzan emisn limity: PRE-EURO, EURO 1*


Fze 3



Emisn hledisko Zakzan emisn limity: PRE-EURO, EURO 1, EURO 2*


Fze 4



Emisn hledisko Zakzan emisn limity: PRE-EURO, EURO 1, EURO 2, EURO 3*


Fze 5 Datum zaveden 1/2016 (plnovan)

18 Cca 110 .

31

GTEBORG Charakteristika Hodnota zemn vymezen Vnitn a vnj msto (viz ploha 20)

Typy postih. vozidel Vechna vozidla s konvennm pohonem nad 3,5 t Emisn hledisko Zakzan emisn limity: PRE-EURO, EURO 1, EURO 2, EURO 3, EURO 4*


Zdroj: [3], *povolen emisn kategorie jsou kombinovny se stm vozidla (viz nrodn schma); zmny v rmci fz jsou uvedeny erven.

Lokln schma Stockholm

STOCKHOLM Charakteristika Hodnota

Fze 1


zemn vymezen Vnitn msto (viz ploha 21) Typy postih. vozidel Vechna vozidla s konvennm pohonem nad 3,5 t

Emisn hledisko Zakzan emisn limity: PRE-EURO*


Fze 2



Emisn hledisko Zakzan emisn limity: PRE-EURO, EURO 1*


Fze 3



Emisn hledisko Zakzan emisn limity: PRE-EURO, EURO 1, EURO 2*

Reim platnosti Celoron platnost (24h, 7 dn) Jin opaten Zna zpoplatnn vjezdu

Fze 4



Emisn hledisko Zakzan emisn limity: PRE-EURO, EURO 1, EURO 2, EURO 3*


Fze 5



Emisn hledisko Zakzan emisn limity: PRE-EURO, EURO 1, EURO 2, EURO 3, EURO 4*


Zdroj: [3]; *povolen emisn kategorie jsou kombinovny se stm vozidla (viz nrodn schma); zmny v rmci fz jsou uvedeny erven.

32

2.9 Velk Britnie

Nrodn schma

Na nrodn rovni neexistuje schma upravujc pravidla NEZ ve Velk Britnii.

Lokln schma Londn

Vzhledem k neexistenci nrodnho schmatu je cel systm NEZ v Londn koordinovn prostednictvm organizace Transport for London (TfL), kter podlh lokln samosprv. Systm NEZ omezuje vjezd vozidel dle emisn normy. Pro vjezd do NEZ je nutn vozidlo dopedu registrovat u TfL. Kontrola NEZ je zajitna prostednictvm statickho i mobilnho kamerovho systmu. V ppad nedodren pravidel NEZ hroz pokuta 500 pro vozidla do 5 t a 1000 pro vozidla nad 5 t19. Pravidla NEZ jsou platn i pro zahranin vozidla [3].

LONDN Charakteristika Hodnota

Fze 1


zemn vymezen Intraviln msta, hranice je dlnin obchvat (viz ploha 22) Typy postih. vozidel Vechna vozidla s konvennm pohonem nad 12 t


Reim platnosti Celoron platnost (24h, 7 dn) Jin opaten Zna zpoplatnn vjezdu (vnitn Londn)

Fze 2


zemn vymezen Intraviln msta, hranice je dlnin obchvat (viz ploha 22) Typy postih. vozidel Vechna vozidla s konvennm pohonem nad 3,5 t



Fze 3*


zemn vymezen Intraviln msta, hranice je dlnin obchvat (viz ploha 22)

Typy postih. vozidel Vechna vozidla s konvennm pohonem nad 3, 5 t Lehk uitkov vozidla (1,2 3,5 t) a minibusy

Emisn hledisko Zakzan emisn limity pro vozidla nad 3,5 t: PRE-EURO, EURO 1, EURO 2, EURO 3 Zakzan emisn limity pro lehk uitkov vozidla a minibusy: PRE-EURO, EURO 1, EURO 2


Fze 4(5)


zemn vymezen Intraviln msta, hranice je dlnin obchvat (viz ploha 22)

Typy postih. vozidel Vechna vozidla s konvennm pohonem nad 3, 5 t Lehk uitkov vozidla (1,2 3,5 t) a minibusy Autobusov vozov park spolenost Transport for London (TfL)

Emisn hledisko Zakzan emisn limity pro vozidla nad 3,5 t: PRE-EURO, EURO 1, EURO 2, EURO 3

19 Pi platb do 14 dn je pokuta snena o 50 %.

33

LONDN Charakteristika Hodnota

Zakzan emisn limity pro lehk uitkov vozidla a minibusy: PRE-EURO, EURO 1, EURO 2 Zakzan emisn limity pro autobusy TfL: PRE-EURO, EURO 1, EURO 2, EURO 3


Zdroj: [3]; [24]; [25]; *fze 3 je v materilech vnman jako dv fze (zpsnn emisnch limit a rozen skupiny postihnutch vozidel, proto v oficilnch dokumentech spolenosti Transport for London je nsledujc fze 4 oznaovan jako fze 5; zmny v rmci fz jsou uvedeny erven.

Vjimky Londn

Pokud vozidlo nenapluje podmnky NEZ, lze prostednictvm poplatku (100 a 200) zakoupit denn vjimku pro vjezd. Speciln vozidla k zemdlskm elm, stavebnm elm (jeby), historick vozidla a vojensk vozidla maj dle loklnho schmatu vjimku z NEZ. Vechna vozidla s konvennm pohonem se pro vjimku mus registrovat u TfL [3].

LONDN ULTRA NEZ


Fze 1


zemn vymezen Vnitn Londn (viz ploha 22) Typy postih. vozidel Vechna vozidla s konvennm pohonem

Emisn hledisko Zero emissions bez emisn vozidla

Reim platnosti Celoron platnost (24h, 7 dn) Jin opaten Zna zpoplatnn vjezdu (vnitn Londn zemn shoda)

Zdroj: [26]

34

2.10 Shrnut

Systmy NEZ se msto od msta znan li. Pro ely srovnvacch studi tud pedloen seznam NEZ pli vhodn nen. Obecn lze ci, e NEZ je opaten s mnoha vnjmi faktory, kter nelze bhem evaluanch studi pesn analyzovat. Uniktnost kadho msta z hlediska polohy v rmci klimatu i povtrnostnch podmnek je vlastn kadmu mstu. Vznamnou roli m i struktura dynamick skladby vozovho parku a pedevm emisn faktory [27]. V rmci analzy byly popsny systmy NEZ v 20 evropskch mstech v celkem 8 zemch. Z pestavench systm lze prezentovat hlavn dva typy, kter pak jsou doplnny ostatnmi typy NEZ. Toto lenn je zaloeno na typu omezovanch vozidel a to dle druhu vozidla (hmotnostn kategorie a pevn vyuit). Prvnm typem je tzv. nmeck systm NEZ, kdy vozidlm jsou piazovny plakety emisnch kategori. Opaten plat pro vechna vozidla a kontrola je provdna osobn prostednictvm policie. Do tto kategorie pat tm vechna nmeck msta, portugalsk Lisabon a vhledov esk a rakousk msta a italsk msta. Druhm typem systmu NEZ me bt tzv. vdsk systm. Ten principiln spov v omezovn nkladn pepravy (holandsk msta, Londn, vdsk, finsk msta). Systmy pouvaj rzn typy kontrol, z nich nejastj je kamerov systm, systm plaket a systm registrace vozidla v databzi msta. zemn jsou NEZ vymezeny zvlt v centrech mst. Existuj vak i regionln NEZ, kter jsou stanoveny pro celou aglomeraci (nap. Ruhrgebiet, Lombardie). Problematick je tak nesjednocen systm vjimek, kter se li tm v kadm mst. Obecn plat, e jakkoliv vjimka sniuje efektivitu opaten. Na druhou stranu sociln dopady omezen mobility nkterch skupin obyvatel nejsou ppustn pro souasn systm socilnho sttu. V tomto ohledu lze rozliovat mezi Londnem, vdskmi a dnskmi msty se striktn politikou vjimek na jedn stran a nmeckmi a italskmi msty s relativn benevolentn politikou vjimek. Toto rozdlen velmi reflektuje situaci, zda jsou zakazovna pouze lehk uitkov a nkladn vozidla vyuvan pro komern innosti anebo vechna vozidla vetn vozidel osobnch, kde zaveden NEZ me vyvolat jist sociln napt. Jet je nutn zdraznit vznam charakteristiky jin opaten. Uveden skutenosti sice odpovdaj realit, nicmn dn msto nebylo analyzovno do detailu z hlediska vech typ dopravnch omezen. U tto charakteristiky jsou proto uvedeny daje, kter mohou mt pedpokldan vznam smrem k NEZ.

35

3 NEZAVEDEN NZKOEMISN ZNY

Nsledujc kapitola se vnuje specifickm pkladm, kdy zzen NEZ bylo uvaovno, ale nakonec NEZ nebyla zavedena. Smyslem tto kapitoly je krom snahy poskytnout reeri takovch ppad, pedvst tak rizika, kter jsou spojena se zavedenm NEZ. Ppad, kde NEZ byly naped uvaovny, ale nakonec nebyly zavedeny, nen mnoho. Jako pklady mst lze uvst zvlt rakousk msta Graz, Linz, Vde, Salzburg nebo tak esk Plze. Odpor proti zaveden NEZ byl vyvoln tak v nmeckm Hannoveru a Schrambergu, kde vak NEZ byla nakonec zavedena. Nmeck msto Aachen stanovilo NEZ jako jedno z opaten v rmci plnu zlepen kvality ovzdu, nakonec vak zna zavedena nebyla. Na doasnou dobu pestala NEZ platit tak v italskm Miln [19]. Strun charakteristika mst je uvedena v tab. 3.1.

Tab. 3.1. Pklady mst, kde NEZ zavedena nebyla, nebo existoval proti zaveden odpor veejnosti.

Stt* Msto Situace Poet obyvatel Platnost daje k datu

AT Graz nezaveden NEZ 253 994 2009

AT Linz nezaveden NEZ 188 593 2009

AT Salzburg nezaveden NEZ 147 732 2009

AT Vde nezaveden NEZ 1 687 271 2009 CZ Plze nezaveden NEZ 167 472 2012 DE Aachen nezaveden NEZ 260 454 2012

DE Hannover odpor, zaveden NEZ 522 686 2011

DE Schramberg odpor, zaveden NEZ 20 701** 2011

IT Miln peruen platnosti NEZ na uritou dobu 1 262 101 2012 Zdroj: [1]; * zkratky nzv stt dle ISO 3166-1; ** zdroj: [35]

Asi nejznmjm ppadem nezaveden NEZ je situace z rakouskho Grazu, kde veejnost odmtla rozen stvajc NEZ o osobn vozidla v referendu v roce 2012. Msto Graz mlo ji zavedenou NEZ na nkladn vozidla, nicmn rozen na osobn vozidla schvleno nebylo. Dvody pro toto zamtnut byly nsledujc: obchodn komora v Grazu se obvala poklesu treb v centru msta a vych nklad pro podnikatele, kte vyuvaj pro sv podnikn osobn nebo lehk uitkov vozidla. Dle existovala obava, e ekonomicky slab obyvatele by si nemohli dovolit nkup novjho a istho automobilu. Uritou obavu vyvolval tak fakt, e po zaveden NEZ by skupina postihnutch vozidel vrazn ztratila na cen, m by utrply trby prodejc pouitch vozidel [23, 28]. V Grazu nicmn plat omezen EURO 3 pro vozidla taxi slueb [28].

V reakci na referendum v Grazu se dal rakousk msta Linz, Salzburg a Vde rozhodla pro nerozen NEZ na svch zemch. Obecn v rakousk veejnosti panuje povdom, e NEZ pro osobn vozidla nejsou efektivn, jak se oekv, jeliko je opaten zameno na sniovn PM10. V Salzburgu dle existovala obava, e by zavedenm NEZ poklesly trby prodejc z dvodu omezovn vozidel turistickch nvtvnk msta [28].

Msto Plze si nechalo zpracovat studii proveditelnosti NEZ v roce 2013. Vsledkem studie bylo nedoporuen zaveden NEZ z hlediska nzk efektivity opaten. Zdrazovny byly legislativn omezen dan zkonem o ochran ovzdu, kter neumoovali vymezit takovou velikost NEZ vzhledem k stvajc dopravn infrastruktue ve mst, aby NEZ mohla bt efektivn [29, 30].

36

Nmeck msto Aachen se rozhodlo nezavst NEZ z dvodu nzk efektivity opaten. Dle vyjden zstupc msta, nejmn psn varianta NEZ omezuje pouze 2 a 3 % vozidel, co m na vslednou emisn bilanci mal vliv. Navc nejsou dostaten prokzny vznamy meteorologick vliv ve vztahu k efektivit NEZ. Dle argument dle velk st emis PM10 je zpsobovna abraz z brzd a pneumatik, avak NEZ omezuje z principu pouze emise vfukovch plyn. NEZ dle psob jako barira, kter v dennm dopravnm chovn psob na mnoh motoristy nepehledn. NEZ je tak velmi administrativn nron, zvlt vzhledem k vyizovn vjimek a systmu kontroly. Msto Aachen se zamuje na zavdn alternativnch opaten, kter cl pedevm na redukci objemu automobilov dopravy jako celku [31]. Cestu alternativnch opaten jako je parkovac politika, i podpora veejn dopravy, zvolila tak napklad Vde [23, 28]. Obyvatel msta Schramberg v letech 2012 a 2013 zorganizovali petici proti nzkoemisn zn. Postupnou argumentac msto pijalo v ervenci roku 2013 NEZ s povolenm vjezdu pouze vozidlm emisn kategorie 3 a vy [32].

Specifickm pkladem je dle napklad msto Miln, kde ji fungujc NEZ kombinovan se znou zpoplatnn, byla na 1 msc zruena kvli protestm vlastnk parkovi v centru msta, kte pichzeli o zkaznky. V souasn dob NEZ v Miln opt ji existuje [19].

Nzkoemisn zny jsou tedy astm sporem zvlt mezi zastnci istho vzduchu spolu s odbornky na ochranu ovzdu spolu s velkm mnostvm obanskch sdruen a zpravidla rezidenty a mstnmi podnikateli. Zvlt rzn obchodn komory, automotokluby a rzn podnikatelsk subjekty argumentuj ohroenm podnikatelsk innosti. Vechny sociln skupiny i jednotlivci, kte vyuvaj pro svou innost vozidla s nevyhovujcmi emisnmi standardy, jsou v ppad zaveden NEZ nuceni prodat svj vz. Problematickm doprovodnm jevem zaveden NEZ je vak pokles ceny vozidla s nevyhovujcmi parametry. Obyvatel, kte tomuto problmu el, proto vtinou stoj proti zaveden NEZ. Dalm mechanismem, kter se ukzal na ppad rakouskch mst, je etzov efekt, kdy v ppad nezaveden NEZ z dvodu jasnho odmtnut veejnost, ostatn msta zpravidla ustupuj od zavdn NEZ na svch zemch.

37

4 ZVR V rmci analzy byly popsny systmy NEZ v 20 evropskch mstech v celkem 8 zemch. zemn jsou NEZ vymezeny zvlt v centrech mst. Existuj vak i regionln NEZ, kter jsou stanoveny pro celou aglomeraci (nap. Ruhrgebiet, Lombardie). Tato studie prokzala jasnou sloitost cel problematiky nzkoemisnch zn potamo dalch dopravnch opaten patcch do kategorie tzv. strategi managementu dopravn poptvky [33]. V evropskch sttech existuj a jsou pouvny rzn formy dopravnch opaten sloucch ke sniovn emis ze silnin dopravy. Tato opaten jsou mezi sebou asto kombinovna, co vytv rzn specifick situace. Pipoteme-li specifick charakter mstnho klimatu, dopravn infrastruktury danho msta a dynamick skladby vozovho parku, zskvme zcela uniktn mstsk celky, mezi ktermi lze st vytvet komparativn studie. Vznamnm omezenm evaluanch studi je takt stle jet probhajc vdeck vzkum v danm tmatu. Jinm problmem, kter souvis spe se studiem evaluanch studi, je tak transevropsk rozmr tmatu, kter je pinou mnohch jazykovch barir. Tetm problmem je tak zatm neexistujc celoevropsk platforma pro diskuzi a sdlen vzkumu v oblasti nzkoemisnch zn. Zkladn pravidla smujc k celoevropsk harmonizaci vydala evropsk komise pomrn v nedvn dob [34]. Vzhledem ke krtkmu termnu pro zpracovn studie se nepodailo zajistit reprezentativn data pro evaluaci efektivity NEZ ve vybranch mstech, a proto byla pozornost smovna na bli popis systm NEZ v rznch evropskch sttech a jejich zkladn charakteristiky jak na celosttnch tak i na loklnch rovnch.

38

5 POUIT ZDROJE

[1] EUROSTAT, Urban Audit [online] dostupn na: [cit. 27. 3. 2014] [2] PIKA, L. a kol. Studie proveditelnosti nzkoemisnch zn v podmnkch hlavnho msta Prahy. Brno: Centrum dopravnho vzkumu, v.v.i., 2013, 92 s. [3] LEZ, Low Emission Zones [online], dostupn na: [cit. 27. 3. 2014] [4] 8. Bundes-Immissionsschutzgesetz [online] dostupn na: [cit. 27. 3. 2014] [5] 39. Neununddreiigste Verordnung zur Durchfhrung des Bundes-Immissionsschutzgesetzes Verordnung ber Luftqualittsstandards und Emissionshchstmengen [online] dostupn na: [cit. 27. 3. 2014] [6] DIRECTIVE 2008/50/EC OF THE EUROPEAN PARLIAMENT AND OF THE COUNCIL of 21 May 2008 on ambient air quality and cleaner air for Europe [online] dostupn na: [cit. 27. 3. 2014] [7] 35. Fnfunddreiigste Verordnung zur Durchfhrung des Bundes-Immissionsschutzgesetzes (Verordnung zur Kennzeichnung der Kraftfahrzeuge mit geringem Beitrag zur Schadstoffbelastung) [online] dostupne na: [cit. 27. 3. 2014]

[8] Bundesministerium fr Umwelt, Naturschutz, Bau und Reaktorsicherheit [online] dostupn na: [cit. 27. 3. 2014] [9] Umwelt-Plakette [online] dostupn na: [cit. 27. 3. 2014] [10] Personenbefrderungsgesetz (PBefG) [online] dostupn na: [cit. 27. 3. 2014] [11] Hannover Umweltzone [online], dostupn na: [cit. 27. 3. 2014] [12] Straenverkehrs-Zulassungs-Ordnung [online] dostupn na: [cit. 27. 3. 2014] [13] MNCHEN, Ausnahmen und Befreiungen [online] dostupn na: [cit. 27. 3. 2014]

39

[14] LBK nr 879 af 26/06/2010 Gldende (Miljbeskyttelsesloven) [online] dostupn na: [cit. 27. 3. 2014] [15] BEK nr 1323 af 21/12/2011 Gldende (Miljzonebekendtgrelsen)[online] dostupn na: [cit. 27. 3. 2014] [16] Miljozone [online] dostupn na: [cit. 27. 3. 2014] [17] Miljoministeriet [online] dostupn na: [cit. 27. 3. 2014] [18] WIKIPEDIA, Ecopass [online] dostupn na: [cit. 27. 3. 2014] [19] WIKIPEDIA, Milan Area C [online] dostupn na: [cit. 27. 3. 2014] [20] Agenzia per la mobilita [online] dostupn na: [cit. 27. 3. 2014] [21] Mileuzones [online] dostupn na: [cit. 27. 3. 2014] [22] Camara Municipal de Lisboa [online] dostupn na: [cit. 27. 3. 2014] [23] Rozhovor po telefonu: Dr. Helmut Hojesky, editel oddlen ovzdu a klimatu, Federln ministerstvo pro zemdlstv, lesy, ivotn prosted a vodu, Republika Rakousko. (Bundesministerium fr Land- und Forstwirtschaft, Umwelt und Wasserwirtschaft, sterreich.) [26. 3. 2014]

[24] TFL, Low Emission Zone [online] dostupn na: [cit. 27. 3. 2014] [25] WIKIPEDIA, London Low Emission Zone [online] dostupn na: [cit. 27. 3. 2014] [26] ITV, Ultra-low emission zone [online] dostupn na: [cit. 27. 3. 2014] [27] Low emission zones and other traffic reduction measures [online] Ben Barratt, Kings College London, HEI Annual Conference, 2013, dostupn na: [cit. 27. 3. 2014] [28] Korespondence: Ulla Rasmussen, VC-InitiativeMehr ffis mit hoher Qualitt [21. 3. 2014] [29] PLZE.CZ, Nizkoemisni zny nic nee k studie, kterou si nechala vypracovat Plze [online] dostupn na: [cit. 27. 3. 2014] [30] EKOLIST.CZ, Studie: Nzkoemisn zna v centru Plzn ovzdu moc nezlep[online] dostupn na: [cit. 27. 3. 2014]

40

[31] AACHEN.DE, Wir verbessern unsere Luft! [online] dostupn na: [cit. 27. 3. 2014]

[32] FEINSTAUBVIGNETTE [online] dostupn na: [cit. 27. 3. 2014] [33] CIVITAS, Thematic Groups and main topics [online] dostupn na: [cit. 27. 3. 2014] [34] CLARK, D. et al.: Feasibility study: European city pass for low emission zones. ver. 2. European Commision, DG Environment, 2013, 120 p. [35] Statistisches Bundesamt Gemeinden in Deutschland mit Bevlkerung am 31. 12. 2012 [online] dostupn na: [cit. 28. 3. 2014]

41

6 PLOHY

Ploha 1. Varianta A nzkoemisn zny v Praze [2].

42

Ploha 2. Varianta B nzkoemisn zny v Praze [2].

43

Ploha 3. Nzkoemisn zna v Berln [3].

44

Ploha 4. Nzkoemisn zna v Brmch [3].

45

Ploha 5. Nzkoemisn zna v Porn-Vestflsku [3].

46

Ploha 6. Nzkoemisn zna Dsseldorf [3].

47

Ploha 7. Nzkoemisn zna Frankfurt nad Mohanem [3].

48

Ploha 8. Nzkoemisn zna Hannover [3].

49

Ploha 9. Nzkoemisn zna Koln nad Rnem [3].

50

Ploha 10. Nzkoemisn zna Lipsko [3].

51

Ploha 11. Nzkoemisn zna Mnichov [3].

52

Ploha 12. Nzkoemisn zna Stuttgart [3].

53

Ploha 13. Nzkoemisn zna Koda Frederiksberk[3].

54

Ploha 14. Nzkoemisn zna Milano region [3].

55

Ploha 15. Nzkoemisn zna Miln centrum [3].

56

Ploha 16. Nzkoemisn zna m ZTL 1 a ZTL 2 [3].

57

Ploha 17. Nzkoemisn zna Amsterdam [3].

58

Ploha 18. Nzkoemisn zna Rotterdam [3].

59

Ploha 19. Nzkoemisn zna Lisabon 1, Lisabon 2 [3].

60

Ploha 20. Nzkoemisn zna Gteburg [3].

61

Ploha 21. Nzkoemisn zna Stockholm [3].

62

Ploha 22. Nzkoemisn zna Londn, Ultra nzkoemisn zna Londn (centrum Londna) [3].

benchmarking – situace nízkoemisních zón v praze a ve srovnatelných městech evropy

Documents