biologie pro bakaláře - praktikum 1
TRANSCRIPT
Praktikum 1Organizační záležitosti
Laboratorní vyšetření v klinické
genetice
Vyplňte prezenční karty
• Uveďte čitelně své příjmení a jméno, domácí a pražskou adresu do předtištěných řádků.
• Na volné místo doplňte e-mailovou adresu, kterou si pravidelně vybíráte, popř. číslo mobilu.
• Karta slouží k registraci vaší prezence, testových výsledků, popř. dalších poznámek k vaší účasti na praktikách.
Organizační
záležitosti
Ústav biologie a lékařské genetiky
• Věra Tůmová
• Dr. Eduard Kočárek
• telefon FN Motol: 224 435 980 (E. Kočárek)
• telefon TPÚ Plzeňská: 257 296 151 (pí.Tůmová)
• Sekretariát ÚBLG – FN Motol, dětská část,
4.patro – G
PROSÍME, MLUVTE S NÁMI!
Praktikum z lékařské biologie• Koná se v TPÚ Plzeňská v posluchárně ÚBLG
(přednášky FNM – dětská část – 4.p.G – seminární místnost)
• Výjimkou jsou stáže ve FNM (12.12., 19.12., 3.1., 7.1.)
• Jednorázově lze tolerovat pozdní příchod do 15 minut po začátku praktika, jinak nelze uznat prezenci.
• V průběhu výuky se konají 1 – 2 přestávky, kromě toho má každý student možnost se na krátkou dobu (cca 5 minut) vzdálit.
Kritétria k připuštění ke zkoušce z molekulární biologie a genetiky
• Maximálně dvě neomluvené absence na praktiku/semináři
– Další absence může být omluvena pouze při závažných důvodech a po
předložení příslušného potvrzení.
– Nekázeň nebo zásadní neznalosti mohou vést k vyloučení z praktik a
neuznání prezence.
– Jakákoliv absence má za následek ztrátu bodů za zameškaný test.
• Minimálně 75% maximálního možného bodového zisku za testy
– Každý test bude bez ohledu na počet otázek hodnocen stupnicí 0 - 10
bodů. Bodové zisky z jednotlivých testů se v závěru semestru sčítají.
• Osobní přítomnost na závěrečném praktiku
Studenti nesplňující některou z uvedených podmínek pro
připuštění k závěrečné zkoušce budou ústně přezkoušeni v
závěrečném praktiku, případně (po předchozí dohodě s vedoucím
praktika) v jiném termínu.
Doporučená literatura ke studiu
• Goetz P. a kol.: Kapitoly z lékařské biologie I. skriptum UK 2.LF,
H&H, Praha, 1993
• Goetz P. a kol.: Vybrané kapitoly z lékařské biologie II. skriptum
UK 2.LF, Karolinum, Praha, 2002
• Kočárek E., Pánek M., Novotná D.: Klinická cytogenetika I.
skriptum UK 2.LF, Karolinum, Praha, 2006
• Kočárek E.: Praktická cvičení z klinické cytogenetiky. skriptum UK
2.LF, Karolinum, Praha, 2006
• Nussbaum R. L., McInnes R. R., Willard H. F.: Thompson &
Thompson – Klinická genetika. Triton, Praha, 2004
• Lebl, J., Macek, M. jr. (Eds.) et al.: Kazuistiky z molekulární
genetiky. Galén, Praha, 2006
Skripta pro ostatní LF• Kapras J. a kol.: Kapitoly z lékařské
biologie a genetiky I. skriptum UK 1.LF, Karolinum, Praha, 1996
• Soukupová M., Soukup F.: Kapitoly z lékařské biologie a genetiky II. skriptum UK 1.LF, Karolinum, Praha, 1998
• Kapras J., Kohoutová M.: Kapitoly z lékařské biologie a genetiky III. skriptum UK 1.LF, Karolinum, Praha, 1999
Další doporučená literatura
• Alberts B. a kol.: Základy buněčné biologie – Úvod do molekulární biologie
buňky (překlad z anglického originálu Essential Cell Biology). Espero
Publishing, Ústí nad Labem, 1998
• Brdička R.: Lidský genom na rozhraní tisíciletí. Grada, Praha, 2001
• Hájek Z., Kulovaný E., Macek M.: Základy prenatální diagnostiky. Grada,
Praha, 2000
• Kolář, Z. a kol.: Molekulární patologie nádorů. Epava, Olomouc, 2003
• Korabečná M.: Aplikace molekulární genetiky v klinické praxi. skriptum
LFUK Plzeň, Karolinum, Praha, 1999
• Křemen J., Pohlreich P., Stříbrná J.: Techniky molekulární biologie a jejich
využití v medicíně. skriptum 1.LF UK, Karolinum, Praha, 1998
• Mazura I. a kol.: Speciální metody molekulární biologie. skriptum PřFUK,
Karolinum, Praha, 2001
Další doporučená literatura
• Michalová K.: Úvod do lidské cytogenetiky. IDVPZ (NCONZO), Brno, 1999
• Nečas O. a kol.: Obecná biologie pro lékařské fakulty – 3.vydání. H&H, Jinočany,
2000
• Raclavský V.: Úvod do základních metod molekulární genetiky. skriptum LF UP
v Olomouci, VUP, Olomouc 1999
• Rosypal S.: Terminologický slovník molekulární biologie. vlastním nákladem autora,
Brno, 2001
• Rosypal S.: Úvod do molekulární biologie 1.-3.díl + dodatek. 2.vydání, vlastním
nákladem autora, Brno, 1997
• Sršeň Š., Sršňová K.: Základy klinickej genetiky a jej molekulárna podstata. Osveta,
Martin, 2005
• Vojtíšková M.: Klinická molekulární genetika. IDVPZ (NCONZO), Brno, 1999
• Zima J. a kol.: Genetické metody v zoologii. skriptum PřFUK, Karolinum, Praha, 2004
Laboratorní vyšetření
v klinické genetice
Jak vzniká geneticky podmíněné onemocnění?
DNA RNA protein
znak, resp. fenotypový
projevmutace
Změna sekvence DNA, změna
struktury a počtu chromozomů
Změna genové exprese, vznik RNA o chybné
sekvenci
Změna enzymové aktivity, poruchy stavby buněk a
tkání
Změna stavby a funkce orgánů,
poruchy metabolismu,
poruchy vývoje
Jak geneticky podmíněná onemocnění vyšetřujeme?
rodinagenealogické
vyšetření
chromozomy
cytogenetické vyšetření
DNAmolekulárně-
biologické vyšetření
pacient
Další vyšetření
• Antropologické vyšetření
• Biochemické vyšetření
• Imunologické vyšetření
• Vyšetření na dalších klinických pracovištích:
– kardiologie
– neurologie
– psychiatrie
– gynekologie
– onkologie
Harmonogram vyšetření
INDIKACE
ODBĚR VZORKU
VYŠETŘENÍ
VÝSLEDEK
INTERPRETACE VÝSLEDKŮ
Indikace k laboratornímu genetickému vyšetření
• Obecně jakýkoli důvod či soubor okolností vyžadující určitý léčebný zákrok nebo diagnostický postup, v našem případě.
• Přeneseně žádanka od lékaře, v níž uvádí, které vyšetření má být provedeno.
• Indikační žádanka by měla obsahovat i stručnou informaci o obtížích pacienta, popř. o ostatních patologických nálezech, které zdůvodňují provedení příslušné analýzy.
• Všechna genetická vyšetření by měl indikovat pouze atestovaný lékař z genetické poradny.
Fáze laboratorního vyšetření v klinické genetice
• Preanalytická fáze: příprava pacienta, odběr biologického materiálu a jeho doprava do laboratoře, předzpracování a uchování vzorku do doby analýzy – Izolace chromozomů, DNA nebo RNA; skladování
vzorku v mrazícím boxu).
• Analytická fáze: provedení samotné analýzy, popř. výpočet výsledků a odvození dalších hodnot z nashromážděných dat. – Identifikace mutací na úrovni chromozomů nebo DNA
• Postanalytická fáze: interpretace výsledků a jejich sdělení lékaři, jenž vyšetření indikoval.
Výsledková zpráva by měla obsahovat:
• základní údaje o pacientovi, které uvedl lékař v žádance (tj. jméno, rodné číslo, číslo zdravotní pojišťovny, popř. jiné identifikační číslo pacienta – např. číslo chorobopisu),
• stručné údaje o metodě, jíž byla analýza provedena (název metody, popř. stručný protokol, charakteristiku použitých reagencií, v molekulární biologii zejména specifikaci sond a primerů),
• příslušný nález (tj. výsledek analýzy) vyjádřený slovním popisem i zápisem podle mezinárodně platné nomenklatury
Kategorické imperativy klinické genetiky a genetického poradenství
• nedirektivnost vůči pacientům
– Pacient má právo odmítnout vyšetření, právo znát i právo nevědět jeho výsledky
– Je třeba poučení a písemný souhlas pacienta (pozitivní revers) nebo odmítnutí
(negativní revers)
• diskrétnost a mlčenlivost lékaře i ostatních zdravotnických pracovníků
– ochrana osobních dat v laboratoři
– nesdělovat výsledky dalším osobám
– mlčenlivost je třeba zachovávat i při odborných prezentacích
• poskytnutí péče lege artis
– Součástí péče o pacienta jsou také kvalitní laboratorní vyšetření provedená
nejmodernějšími dostupnými metodami s využitím spolehlivých přístrojů i
reagencií.
Vybavení molekulárněbiologické laboratoře
Mikrozkumavky
Pipety
Špičky
Vortexy
Centrifugy
Vodní lázně
Termocyklery pro PCR
Polymerázová řetězová reakce
Chladničky, mrazničky, hlubokomrazící boxy
• Slouží k uložení reagencií a vzorků.
• Vzorky DNA přechováváme v
hlubokomrazících boxech při –70 °C.
• Pro některé postupy používáme led, který
připravujeme ve zvláštních výrobnících.
Gelová elektroforéza
Kapilární elektroforéza
Genetický analyzátor ABI PRISM
Bezpečnost práce v molekulárněbiologické laboratoři
Zdravotní rizika v molekulárněbiologické laboratoři
• Infekce
– Zejména hepatitida A, B
– Zdrojem nákazy bývají nejen biologické materiály, ale
také vzorky izolované DNA nebo RNA (zejména
v případě virových onemocnění)
• Toxické látky, mutageny a karcinogeny,
omamné látky, žíraviny, hořlaviny
• V některých laboratořích se dosud používají
radioaktivně značené sloučeniny.
Bezpečnost práce I.• Pracovníci musí nosit předepsaný oděv,
používat příslušné ochranné pomůcky.• Zdraví škodlivé chemikálie se skladují jen ve
vyhrazených prostorách. Totéž platí i pro skladování vzorků DNA, resp. RNA, pro které jsou určeny zvláštní mrazničky, popř. hlubokomrazící boxy.
• Manipulace s rizikovými materiály lze provádět jen ve vyhrazených místnostech nebo dokonce (v případě infekčních materiálů) ve zvláštních aseptických boxech
Boxy a digestoře
Bezpečnost práce II.
• Odpad obsahující biologický materiál, popř. toxické nebo radioaktivní látky nelze odstraňovat společně s ostatním komunálním odpadem, ale je třeba jej skladovat ve zvláštních obalech a zajistit jeho likvidaci tak, aby nedošlo k ohrožení zdraví spoluobčanů.
• Biologické odpady z laboratoří se zpravidla transportují do spalovny.
Bezpečnost práce III.
• Z důvodu možného zdravotního rizika a ochrany osobních dat pacientů bývá do prostor laboratoře zakázán vstup nepovolaným osobám.
• Zvláštní předpisy také platí pro těhotné ženy a zaměstnance se změněnou pracovní schopností.
• Pracovníci v molekulárněbiologické laboratoři jsou povinni se účastnit školení bezpečnosti práce a ve stanovených intervalech (nejčastěji tříletých) absolvovat prohlídku u závodního lékaře.
Bezpečnost práce IV.
• Součástí zdravotnické péče jsou také očkování proti vybraným infekčním chorobám (hepatitidě typu B).
• Jakékoliv úrazy, popř. jiné události vedoucí k možnému poškození zdraví je třeba neprodleně nahlásit závodnímu lékaři.
• Všichni zaměstnanci v laboratoři musí v případě potřeby umět poskytnout první pomoc. Prověrky z neodkladné péče jsou součástí povinných školení nebo specializačních zkoušek.
Na shledanou!