Bistabiln a monostabiln klopn obvody

Bistabiln klopn obvod je takov elektronick obvod, kter m dv klidov polohy, v kad z nichme setrvat libovoln dlouhou dobu, vnjm impulsem lze klopn obvod peklopit z jedn do druhstabiln polohy.

Obr. 1. Bistabiln klopn obvod

Po pipojen ke zdroji napjecho napt se obvod ustl tak, e jeden tranzistor bude oteven a druhzahraen. Zavedeme-li v libovolnm ase do bze otevenho tranzistoru zporn impuls, zane setento tranzistor zavrat, jeho kolektorov napt roste, tento vzrst se penese na bzi druhho tran-zistoru, ten se otevr, dj probh lavinovit, a se pvodn zahraen tranzistor pln oteve apvodn oteven tranzistor pln zahrad. Tm skon peklpn a obvod setrvv v tomto stabil-nm stavu a do pchodu dalho spoutcho impulsu. Spoutt lze i zavedenm kladnho impulsudo bze zahraenho tranzistoru. Spoutc impuls je vdy teba pivst pes omezovac rezistor, ni-kdy nesm bt piloeno pln napt, aby nedolo k destrukci tranzistoru. Pro urychlen peklpnse meme setkat se zapojenm tzv. urychlovacch kondenztor C1 a C2 o relativn mal kapacit.Tyto kondenztory maj za kol vzat na sebe nboj otevenho pechodu BE v okamiku pechodutranzistoru z vodivho do zahraenho stavu. Bistabiln klopn obvod lze spoutt bu nesoumrn,tzn. e spoutc impulsy budeme pivdt stdav na oba vstupy, nebo soumrn, tzn. e spoutcimpulsy pivdme na jeden spolen vstup pes hradlo. V ppad soumrnho spoutn dl obvodkmitoet vstupnho signlu na jeho polovinu. V hudb to znamen snen tnu o jednu oktvu. Lzeho tedy v tomto zapojen pout jako dliku dvma.

Obr. 2. Symetrick spoutn bistabilnho klopnho obvodupomoc derivanho lnku a diodovho hradla

Monostabiln klopn obvod m jeden stabiln stav, v nm me setrvat libovoln dlouho, spout-cm impulsem ho lze vychlit do kvazistabilnho stavu, v nm setrv po uritou dobu (doba kyvu) apot se vrt zpt do stabilnho stavu.

1

Obr. 3. Monostabiln klopn obvod

V klidov poloze bude tranzistor T1 zahraen a tranzistor T2 oteven. V tomto stavu se bude kon-denztor C nabjet na naznaenou polaritu. Pokud pivedeme kladn impuls do bze zahraenhotranzistoru T1 nebo zporn impuls do bze otevenho tranzistoru T2, obvod se peklop a konden-ztor C se bude pes odpor RB2 a oteven T1 vybjet. Bude se vybjet k nule a pak na opanou polaritune je naznaeno. V okamiku, kdy napt na kondenztoru doshne prahovho napt BE T2, T2 seoteve, jeho kolektorov napt klesne na nulu, tato zporn zmna se penese1 do bze T1, T1 se za-hrad a obvod se dostane do vchoz klidov polohy. V n bude vykvat pchodu dalho spoutchoimpulsu. I zde se setkvme se zapojenm urychlovacho kondenztoru C1 analogicky s bistabilnmklopnm obvodem.

U obou klopnch obvod je pouito zporn napt Up. Jedn se o pdrn napt, kter m zakol zatlait pracovn bod zahraenho tranzistoru dovnit oblasti zahraen.

Zde jsme se zabvali klopnmi obvody sestavenmi z diskrtnch soustek. Tyto obvody lze vakrealizovat pomoc hradel, meme se setkat i s klopnmi obvody v podob monolitickch integrovanchobvod.

Pouit literatura

[HV88] Hojka, J. Vomela, J.: Radioelektronick zazen II. SNTL, Praha, 1988.

1Pokud laskav ten tvrzen zporn zmna se penese . . . ne zcela chpe, lze jeho vznam vyloit na nsledujcmpkladu: Vezmme (pro jednoznanost polarity) elektrolytick kondenztor a nabijme ho zdrojem napt U . Pokud potpipojme tento kondenztor jeho kladnm plem k zpornmu plu zdroje napt U , bude potencil jeho zpornhoplu vi zpornmu plu zdroje napt U zporn.

2