brněnské klubování

brněnské klubování 3. 11. 2011


Dům na Štefánikově ulici patří na kulturní mapu Brna od roku 1911. Před 100 lety zde vznikl Brüner Fledermause, obdoba vídeňského kabaretu. Zkrácená přezdívka Fléda se ujala už po 1. světové válce. Klub mezi tím zažil mnoho proměn a unikátních akcí. V 70. letech byl přestavěn na známé TV studio Netopýr. Dnes je to oblíbený hudební klub. Ročně jej navštíví přes 100 tis. lidí z celé Evropy. K 10. narozeninám si novodobý klub nadělil razantní rekonstrukci. Hostem Před půlnocí je Lukáš Stara, provozovatel klubu Fléda.

lukáš stara provozovatel hudebního klubu

Igor Dostálek


Dobrý večer. Dobrý večer.

Vy jste se tak bránil tomu, když jsem říkal, že Fléda prošla razantní rekonstrukcí. Je to skromnost nebo je to jinak? Fléda prošla dvěma rekonstrukcemi. Poprvé v roce 2007, kdy jsme se soustředili na design interiéru. Tomu jsme přizpůsobili nový nábytek, nasvětlení klubu. Loni to byla spíše funkční rekonstrukce prostor, která zefektivnila fungování klubu z ekonomického pohledu.

Nyní mluvíte jako manažer. Já se trošku uvolním.

To je v pořádku. Před 10 lety jste byl v jiné životní situaci. To jste byl 22letý student. Jak Vás napadlo jít do provozování klubu? Každého promotéra láká možnost pořádat akce, bavit lidi. Je to sázka v loterii, jak akce dopadnou. Spokojené publikum je to nejcennější, co promotér může zažít. Předtím jsem pořádal akce v různých prostorách, např. Stará Vaňkovka nebo Červený kostel. Flédu jsem si tehdy pronajímal na samostatné koncerty. V roce 2004 se mi naskytla příležitost. Přišel jsem do klubu, založil s kolegy produkční agenturu a od té doby pořádáme koncerty.

Vy ten profil sypete z rukávu. Jaká byla klubová scéna v Brně před deseti lety? Rozhodně to bylo jiné. Silné ročníky Husákových dětí. V té době Brno nemělo žádný větší klub. Do toho vznikla Fléda. Něco nevídaného v té době. Koncerty se tehdy pořádaly v menším Babylonu na Dominikánském náměstí nebo v jiných prostorách po Brně. Centrum zábavy tehdy neexistovalo.

Kromě velkých koncertů nabízí Fléda komornější akce nebo alternativní kulturu. Jste tedy kulturní nebo zábavní centrum? Jsme kulturně-zábavní centrum. Nemůžeme dělat jenom to, co bychom chtěli. Snažíme se uspokojit široké


spektrum zákazníků. Provozovali jsme kino, od čehož jsme upustili.

Pročpak? Z finančních důvodů. Jsme soběstačná agentura. Vše bylo dotováno z našich peněz. Snažíme se najít úměru mezi tím, co jsme ochotni v klubu akceptovat a mezi tím, co brněnské publikum vyžaduje.

Vy sem tam zabrousíte do manažerského jazyka. Vy jste prý promotér. Co to vlastně znamená? Pod tím pojmem jsem si vždy představil promotéra M. Tysona. Promotér je ale v podstatě člověk, který pořádá akci za účelem kulturního či sportovního zážitku, s vidinou potenciálního zisku.

Za Vámi je 10 let úspěšného působení Flédy. Mí studenti na Divadelní fakultě často utíkají z výuky s tím, že pospíchají na Flédu, protože se tam něco děje. Jsou to i akce alternativního charakteru. Co byste vzpomněl z alternativních akcí? Vycházíme z toho, v jakém státě a městě se nacházíme. Nemůžeme si dovolit sem každý týden zvát progresivní umělce napříč žánry. Snažíme se nabídnout edukativní formou a formou workshopů jména, která zde nejsou příliš obvyklá.

Neváhejte jmenovat. Těch jmen by byla spousta. Koncerty stojí spoustu peněz. Spousta lidí si představuje, jak to může pěkně dopadnout. Ale ta čísla jsou jiná. Snažíme se dělat tyto nekomerční aktivity. Abychom je mohli dělat, musíme pořádat i koncerty popových skupin.

Někteří znají Flédu jako velký zábavní prostor, kde se dá zažít „megakoncert“. Možná málokdo ví, že Fléda dnes nabízí i zkušebny neznámým umělcům, divadelníkům, skupinám? Nám se naskytla příležitost využít sklepní prostory, které jsou v Brně nabízeny. Přišlo nám zajímavé, propojit fungování klubu a přitom


nabídnout mladším umělcům jiné vyžití v rámci klubu. Dole kapely zkouší, nahoře hrají.

Povedlo se Vám již někoho nového objevit? Nevím, jestli objevit. Ale určitě vzpomenu kapelu Midi Lidi, v níž hraje můj bývalý kolega P. Holoubek.

Říkal jste, dole kapely zkouší, nahoře hrají, lidi to baví. Takové kluby mívají vždy spoustu starostí se svojí hlučností. Jak řešíte vztahy s okolím Vy? Uvědomujeme si, že místo, kde se setkávají mladí lidé, má negativní důsledky na sousední obyvatele. Je to citlivá věc pro všechny. Snažíme se problémy nedělat. Když se vyskytnou, jsme nuceni je řešit. V poslední době jsme se setkali s problémem týkajícím se hluku. Je to po 10 letech fungování klubu. Přitom produkce a dramaturgie je stále stejná. Na jaře příštího roku bychom rádi došli k nějakému řešení.

To znělo velmi tajemně. Ono to není tajemné. V podstatě klub uzavřeme, obalíme a doufám, že poté již další problémy nenastanou.

Předávají si hudební kluby nějaká technologická nebo dramaturgická know-how? Něco jiného je v kontextu Brna, něco jiného v kontextu ČR. Spolupracujeme s většími kluby v Praze, výměnou

umělců, podílením se na akcích. V kontextu Brna jsou pro nás menší kluby konkurencí. Je těžké takový klub uživit. Navíc se nenachází v úplném centru Brna.

Na chod Flédy má vliv také Občanské sdružení Fléda. To je součástí mezinárodní klubové sítě. Jak taková síť funguje? Funguje na výměnné bázi umělců, výměně trendů ve vývoji kultury. Občanské sdružení se v poslední době soustředí na slam poetry.

Přiblížíte to? Slam poetry je básnická forma přednesu, který je jiný než ten klasický. Nesmí být doprovázena hudbou. Je to založeno na improvizaci. Bývá kolem 10 soutěžících, porota vybírá nejlepšího. Vítěz postupuje do celostátního kola.

On je to tedy opravdu širokospektrální klub? Přesně tak. Snažíme se nabídnout širokou škálu zábavy.

V jedné prezentaci jsem vyčetl, že Brno je křižovatkou v evropském prostoru. Možná i díky tomu, když jede umělec z Varšavy do Vídně, tak proč by se nezastavil v Brně. Funguje to takhle? Funguje to tak. Český píseček je malý. Velké kapely moc nezajímá. Máme výhodu, že jsme na křižovatce cest


z Vídně do Prahy, nebo do Bratislavy, Varšavy. Stejně, když jezdí kapely ze severní Evropy. Kapely mnohdy akceptují nižší ceny než ve větších městech.

Vy máte na svědomí i vznik jednoho z brněnských hostelů. To byla touha rozšířit aktivity, zvýšit zisk? Sečetli jsme si, kolik dáváme za ubytování umělcům v hotelech. V té chvíli se uvolnily bytové prostory na Flédě, které byly vhodné pro účely hostelového ubytování. Je to levnější forma ubytování. Ubytovaný člověk akceptuje, že spí s někým cizím na pokoji. Chtěli jsme ubytovávat umělce, ale začali k nám jezdit lidé z celého světa. Ti zde objevují krásy Brna.

Vy jste brněnským alternativním informačním kulturním centrem pro mladé lidi? U Vás se ubytují, pobaví? V podstatě to tak je. Fléda supluje kulturní instituci, která v Brně chybí na jednom místě.

Kdybyste se vrátil do 22 let. Dokážete si poodstoupit a rozhlédnout se po Brně? Jaký klub by Vás lákal? Chybí Vám tu něco? Více platících návštěvníků. Brno dokáže nabídnout téměř vše. Kupní síla zde není taková, aby se dala vozit dobrá drahá jména. Pokud to někdo dělá, bere na sebe obrovské riziko.

Pojďme mluvit o konkrétních kapelách, za jejichž hostování ve Flédě jste rád. Nám se za tu dobu podařilo získat významné postavení. Hrála u nás například hudební skupina Tata Bojs, Mig 21. Z těch světových mohu zmínit Kosheen nebo Glen Hansard.

Vy jste naznačil, že ne všechny se povedly. Běžný návštěvník, který se v oboru nevyzná, vidí prostor, kde to žije. Jak se může takový koncert nepovést? Co vše hraje roli? Hodně prší, je velké teplo nebo je špatný tlak. Těch faktorů je spousta. Velkou roli hraje výplatní termín. Setkáváme se s tím, že si lidé myslí, že tam bude hodně lidí, a proto si lístek nekoupí.

Jak přicházíte do kontaktu s Vašimi případnými návštěvníky? Snažíme se komunikovat. Za tu dobu se nám podařilo vytvořit slušnou databázi a návštěvnost našich internetových stránek.

Vy máte po rekonstrukci. Bránil jste se té razantnosti. Co Vás k ní přimělo? Co si od ní slibujete? Je jiné dispoziční řešení prostor. Chceme být schopni pořádat koncerty pro méně návštěvníků. Náklady většího sálu jsou větší. Hlavním důvodem byl ekonomický pohled. Spousta lidí není spokojená. Zvýšili jsme třeba počet sociálních zařízení,


což si mnozí neuvědomují. Investovali jsme také do vzduchotechniky.

V klubu je důležitá atmosféra. Je to otázka nábytku, architektury, nebo nad tím přemýšlíte blíže? Přemýšlím nad tím. Kdybychom měli volný jeden milion korun, udělali bychom nádherný klub. Přemýšlíme nad barvami, tvarem nábytku a spoustou jiných věcí. Musíme mít WC z nerozbitných materiálů, plechové dveře.

Já jsem si z Vaší prezentace přečetl, že každý rok zaplatíte 1 760 712 Kč za nájem. Kde ty prostředky berete? To nás nutí mít produkci pestrou, dramaturgii širokou, abychom se neomezili jen na určitou skupinu

zákazníků. Brno je studentské město. To je pro nás velká výhoda. Z 50 % vnímáme návštěvníky z řad studentů.

Dovedete si představit bližší spolupráci s městem Brnem, s politiky, s financovanou kulturou? Musíme se snažit s městem o nějaký dialog. Dlouhodobě nebude jinak možné klub provozovat. Pražské kluby jsou na podobné bázi, jsou podporované městem mnohamilionovými částkami ročně. Praha se za to nestydí a uvědomuje si tuto nutnost. Měla by se najít cesta, jakým způsobem nás podpořit.

Náš čas se nachýlil. Děkuji Vám za návštěvu. Na shledanou.


Skryté titulky: P. Kinclová Česká televize, 2011

brněnské klubování

Documents